6 SOUHRN PSYCHICKÁ ZÁTÌ UÈITELÙ ZÁKLADNÍCH KOL PSYCHIC LOAD IN TEACHERS OF ELEMENTARY SCHOOLS ZDEÒKA IDKOVÁ, JAROSLAVA MARTINKOVÁ Zdravotní ústav se sídlem v Brnì Uèitelé základních kol jsou v odborné literatuøe na základì èetných studií øazeni mezi profese se zvýenou psychickou zátìí. Náplò èinnosti uèitelù se v posledních 10 letech výraznì zmìnila, dùraz je kladen nejen na sloku edukaèní, ale také na zvýené nároky na sociální interakci. Cílem práce je pøedloit podklady o psychické zátìi uèitelù pro úèely kategorizace prací. Výzkumu pomocí dotazníkù se zúèastnilo 142 uèitelù, sledováno bylo subjektivní hodnocení pracovní psychické zátìe, fyzické pøíznaky únavy, dlouhodobé neurotické potíe, potíe související se syndromem vyhoøení, subjektivní hodnocení zdravotního stavu, spokojenost s povoláním a pracovní stresy. Výsledky ukázaly zvýenou psychickou zátì pøi práci, negativnì byl hodnocen zvlátì èasový tlak, zatìující zodpovìdnost a úbytek výkonnosti. Pøetíení se projevilo ve zvýené nervozitì a psychické únavì na konci pracovního dne, tøetina uèitelù uvádìla dlouhodobé neurotické potíe, desetina silné pøíznaky vyhoøení. Nejvíce zastoupenými stresory byly postavení uèitele ve spoleènosti, problémy s áky a nároky profese na psychické procesy. Zvýená psychická zátì uèitelù základních kol je opakovanì diskutována naimi i zahranièními výzkumníky a také tato studie potvrzuje, e uèitelùm jako exponované profesi z hlediska psychické zátìe je nutno vìnovat zvýenou pozornost. Klíèová slova: uèitelé, kategorizace prací, psychická zátì, fyzická zátì SUMMARY The teachers of elementary schools have been classified into occupations of increased psychic load on the basis of frequent studies. The job-related activities of teachers have significantly changed over the last 10 years with emphasis being put not only on the educational part, but increasing requirements for social interactions. The aim of the work is to present data on psychical load of teachers for the safe of job categorization. One hundred and forty two teachers participated in the investigation based on questionnaires, giving attention to subjective evaluation of the psychic load, physical symptoms of fatigue, long- -term neurotic complaints, difficulties associated with the burn out syndrome, subjective evaluation of general health, job satisfaction and work related stress. The results revealed increased psychic load at work, negative evaluation especially related to time pressure, burdening responsibility and decreased efficiency. The overload became manifest in an increased nervousness and psychic fatigue at the end of the working day, one third of the teachers mentioned long-term neurotic complaints, one tenth experience strong signs of burn out feeling. The most frequently listed stressors were the position of the teacher in society problems with pupils and the requirement of the occupation for psychic processes. The increased psychic load to which teachers of elementary schools are exposed, is discussed repeatedly by Czech and foreign investigators, is also confirms by this study indicating that teachers, as members of occupation exposed to a psychic load, should be paid more attention Key words: teacher, job categorization, psychic load, physical load Èeské pracov. lék. 4, 2003, No. 3, p....-... Úvod Profese uèitele je povaována za tak exponovanou, e se odborná literatura speciálnì zabývá stresem u pedagoga, jeho pøíèinami, diagnostikou a monostmi zvládání. V Pedagogickém slovníku z roku 1995 (24) je vyloeno heslo stres uèitelù takto:stres související s výkonem uèitelské profese, jeho hlavními zdroji jsou podle empirických výzkumù: 1. áci se patnými postoji k práci a vyruující, 2. rychlé zmìny vzdìlávacích projektù a organizace koly, 3. patné pracovní podmínky, vèetnì osobních vyhlídek na zlepení postavení v práci, 4. èasový tlak 5. konflikty s kolegy a pocit, e spoleènost nedoceòuje práci uèitele. Uèitelé tráví pracovní dobu v permanentní zátìi v hodinách je nutno být soustøedìný, pøestávky se vìnují dozorové èinnosti nebo pøípravì na dalí hodinu. Vyí nároky na uèitele také pøináí zmìna stylu výuky, kdy se pøechází od uèení transmisivního (tradièní pøedávání informací) k uèení interaktivnímu (samostatná práce dítìte se supervizí uèitele). Nejvíce se vak v posledním desetiletí zmìnilo psychosociální klima koly: demokratizovaly se, ale zároveò doznaly silného uvolnìní vztahy ák uèitel, vztahy mezi áky a kázeò ve tøídách (16, 28). Není proto pøíli nosné vycházet pøi hodnocení zátìe souèasných uèitelù z výzkumù, které jsou starí ne deset let.
Uèitel patøí k tìm profesím, které byly hygieniky opakovanì diskutovány vzhledem k zaøazení práce do kategorie z hlediska psychické zátìe v roce 2000 novì zaøazenému faktoru v kategorizaci prací (20, 31). Jeví se proto nutné zkoumat jejich zátì v souèasných podmínkách a získat podklady pro stanovení její úrovnì. V naí literatuøe najdeme nejnovìjí odkazy na stres uèitelù nejèastìji ve spojení se jmény výzkumníkù z oblasti pedagogické. Stìejní publikací k tomuto problému je u nás sborník Uèitelé a zdraví, v nìm editor Øehulka ve ètyøech dílech shrnul výzkumy zátìe uèitelù, z nich nejèastìji citujeme. Pracovní zatíení sledovala aloudíková (35) a zjistila Meisterovým dotazníkem tøetí, nejvyí stupeò zátìe, èasovou tíseò a úbytek výkonnosti pøi dlouhodobém výkonu profese konstatuje na základì stejného dotazníku v závìreèné zprávì grantu MZÈR Dvoøáková (7). Vysoký stupeò neurotických potíí zjistil Øehulka (27), který uvádí u uèitelek zvýený neuroticismus ve 42 % a v 11 % dokonce patologické hodnoty, Loudová (17) a Dvoøáková (7) ve svých studiích také konstatují zvýený neuroticismus uèitelù. Zelinová (34) a Eger (8) nezjistili zvýené pøíznaky syndromu vyhoøení u uèitelù stejným dotazníkem, který pouíváme v rámci hygienické sluby (9), jiní autoøi konstatovali nízké osobní uspokojení uèitelù, které je souèástí tohoto syndromu (6, 7). Zajímavou kapitolou je sledování kolských stresorù. Paulík (22) konstatoval na základì výzkumu toto rozloení stresorù: na prvních místech prestiní otázky (nízké spoleèenské hodnocení, neodpovídající plat), dále zatíení mnostvím administrativy a nedostatek èasu na relaxaci, problémy s áky se objevily a na dalích, ménì významných místech. Mui byli oproti enám více nespokojení s platem a pracovním prostøedím. Øehulka (26) také zjistil rozdíly mezi enami a mui: uèitelky vidí stres v práci s áky a zvládání atmosféry ve tøídì, tedy ve výchovné èinnosti, uèitele více stresují obtíe kariérního postupu malý plat, nemonost rozvíjet se, tedy spíe presti profese. Holeèek (12) provedl mezi uèiteli základních a støedních kol prùzkum uèitelských stresorù a konstatoval na základì informací od 317 uèitelù sedm základních stresorù v tomto poøadí: pøetíení, vedení koly, áci, neuspokojení z práce, rodièe, atmosféra koly, kolegové, podobné stresory uvádí také Paøízek (21). Psychofyziologickou odezvu na stres sledovala Hlávková (11), která zjistila, e kolní prostøedí zatìuje v nadmìrné míøe srdeèní a cévní systém uèitelù. Známý je také tradiènì nezdravý ivotní styl uèitelù, kde lze pøedpokládat nevhodné praktiky zvládání stresu kofein, cigarety, nedostatek pohybu, který zdùrazòují ve svých studiích Hlávková (11), Blaková (2) a Blahutková (1). Úpravami reimu a monostmi relaxace uèitelù jako specifické profesní skupiny se zabýval Míèek (18) a v èetinì vyla také pøehledná publikace nìmeckých autorù, vìnovaná tomuto tématu (9). Nae souèasná literatura tedy poskytuje odkazy na zvýenou úroveò stresu uèitelù, o které se lze opírat. Pro úèely kategorizace je vak k dispozici málo údajù, které by podloily míru zátìe uèitelù z hlediska psychofyziologické odezvy organismu pracovníka. Proto jsme povaovali za vhodné v rámci bìného hygienického dozoru provést rozsáhlejí etøení standardní dotazníkovou metodou. Metodika K vyetøení psychofyziologické odezvy organismu pracovníka na pracovní zátì jsme pouili metodiku vytvoøenou pro potøeby hygienické sluby, podrobnìji uvedenou ji v pøedchozích studiích (10, 36) Meisterùv dotazník ke sledování psychické zátìe, dotazník N-5 ke sledování neuroticismu, dotazník ke sledování syndromu vyhoøení (BO-dotazník). V Meisterovì dotazníku se psychická zátì hodnotí pomocí mediánù poloek, dále je provedeno celkové zhodnocení zátìe ve tøech stupních (1 není pravdìpodobné ovlivnìní zdraví a výkonnosti, 2 mùe pravidelnì docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu, resp. výkonnosti, 3 nelze vylouèit zdravotní rizika) a sleduje se prùmìrná hodnota tøí faktorù zátì- e (I. pøetíení, II. monotonie, III. nespecifický faktor). Dotazník N-5 a dotazník BO se vyhodnocuje na základì hrubých skóre pro jednotlivce, u celé skupiny pracovníkù pak slouí ke stanovení úrovnì potíí aritmetické prùmìry hrubých skóre. Dále jsme pouili hodnocení 11 typických pracovních stresorù, jejich míru obtínosti hodnotili respondenti pomocí ètyøbodové stupnice (0 neobtìuje vùbec, 1 obtìuje mírnì,2 obtìuje silnì, 3 obtìuje velmi silnì), hodnocení spokojenosti s profesí pomocí pìtibodové stupnice a subjektivní hodnocení zdravotního stavu také pomocí pìti stupòù. Stupeò fyzické zátìe jsme sledovali pomocí estibodové kály fyzické únavy a pomocí sebehodnotící techniky autorù Seki, Hugona (figura), kdy uèitelé vyznaèili na schématu postavy oblasti, v nich pociují bolesti a únavu nejèastìji. Nìkolika otázkami jsme v dotazníku sledovali i ivotní styl uèitelù. Sledovaný soubor Vyetøili jsme soubor 142 uèitelù 13 základních kol v rùzných obcích okresu Blansko. Fyzickou únavu jsme sledovali pouze u èásti souboru 59 uèitelù. V rámci anonymity jsme kvùli malému mnoství uèitelù na kolách nezjiovali pohlaví, pouze vìk a délku praxe v profesi, ani tento údaj vak neuvedly vechny osoby. Prùmìrný vìk byl 41 let (uvedlo 125 respondentù), prùmìrná délka praxe 18 let (uvedlo 128 respondentù). Délka praxe ani vìk nemìly vztah k pociovanému stupni zátìe výskytu potíí, proto jsme s nimi dále nepracovali. Vysvìtlení skýtá vìkové rozloení souboru, které bylo výraznì posunuto do vyích vìkových kategorií s tím, e v souboru bylo mizivé procento mladých uèitelù s krátkou praxí. Data byla vyhodnocena ve statistickém programu EPI INFO, verze 5. Výsledky Výsledky hodnocení pracovní zátìe a srovnání s kritickými hodnotami mediánu (jejich pøekroèení svìdèí pro vysokou pracovní zátì v dané oblasti) uvádí tabulka 1. Kritické hodnoty mediánu pro faktor pøetíení byly pøekroèeny v polokách èasový tlak a zatìující zodpovìdnost, naopak jednoznaènì pøíznivì hodnotili uèitelé vechny poloky týkající se monotonie. V odezvì na stres jsme zaznamenali pocity zvýené nervozity, psychické ochablosti, únavy a vysoce negativnì byl uèiteli hodnocen i úbytek výkonnosti po delí dobì výkonu profese. Celkovì dosáhlo hodnocení stupnì 2, co znamená psychickou zátì, pøi ní mùe pravidelnì docházet k doèasným ovlivnìním subjektivního stavu, resp. výkonnosti. Tabulka 2 uvádí prùmìrné hodnoty faktorù dotazníku a potvrzuje zvýené pocity pøetíení a stresu u uèitelù základních kol. Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 3 2003 7
8 Tabulka 1. Hodnocení psychické pracovní zátìe Meisterùv dotazník (n = 142) Poloka Z Kritická hodnota I. Pøetíení Èasový tlak 4++ 3 Zodpovìdnost 3+ 3 Konflikty v práci 2 2,5 II. Monotonie Malé uspokojení 1,5 2,5 Otupující práce 1 2,5 Monotonie 1 2,5 III. Nespecifický faktor Nervozita 3+ 3 Pøesycení 3+ 3 Únava 3+ 3 Úbytek výkonnosti 3++ 2,5 Stupeò 2 + = dosaena kritická hodnota mediánu ++ = pøekroèena kritická hodnota mediánu Tabulka 2. Faktory Meisterova dotazníku, aritmetické prùmìry a smìrodatné odchylky jednotlivých faktorù, rozsah kály a kritické hodnoty, jejich pøekroèení znamená vysokou zátì (n = 142) FAKTOR X s.d. Rozsah kály Kritická hodnota Pøetíení 9,2++ 2,4 3-15 9 Monotonie 4,5 1,8 3-15 8 Nespecifický faktor 11,4 3,7 4-20 12 + dosaena kritická hodnota mediánu ++ = pøekroèena kritická hodnota x = aritmetický prùmìr s.d. = smìrodatná odchylka Tabulka 3. Procento osob, které pociují dané situace jako silnou zátì (hodnocení stupnìm 2,3) a prùmìrná známka míry zátìe (n = 142). Zátìové situace 1 Nároky na psychiku (nepøetrité sledování, kontrola, hodnocení situace, øízení) Pociují zátì x s. d. 19,0 % 1,6+ 0,9 2 Nároky na improvizaci 3,5 % 0,7 0,7 3 Obava ze selhání na veøejnosti (pøed áky) 4 Odpovìdnost za bezpeènost a zdraví jiných 1,4 % 0,7 0,8 21,1 % 1,7+ 0,9 5 Nezájem ákù o uèení 21,1 % 1,7+ 0,9 6 Faktory prostøedí (pøíli mnoho ákù, nevhodné uèebny...) 8,5 % 1,3 0,9 7 Rozdíly mezi áky 6,3 % 1,2 0,8 8 Kázeòské problémy ákù ve tøídì 12,0 % 1,5 0,9 9 Konflikty a problémy mezi kolegy 6,3 % 0,9 0,9 10 Atmosféra ve kolství 18,3 % 1,5 0,9 11 Postavení uèitele 33,3 % 1,9+ 1,0 x = aritmetický prùmìr ze ètyøbodové kály s. d. = smìrodatná odchylka + negativní hodnocení zátìe Zátìové situace a míra jejich obtínosti jsou uvedeny v tab. 3. Jako nejvíce zatìující situace související s výkonem profese uvádìjí uèitelé pøekonávání malé motivace ákù, obavy o bezpeènost ákù a nároky na psychiku v prùbìhu vyuèování. Vnìjím (neovlivnitelným) faktorem, který nespoèívá ve výkonu èinnosti, ale nepøímo silnì pøispívá ke stresu uèitelù, je výrazná nespokojenost s postavením uèitele ve spoleènosti. Prùmìrná intenzita neurotických potíí uèitelù (x = 17,3, s. d. = 12,5, kritická hodnota = 20) ukazuje, e se u uèitelù vyskytují výraznìjí neurotické potíe dlouhodobého charakteru a pøi individuálním vyhodnocení vykazovala vysokou míru neurotických tendencí témìø tøetina osob. Prùmìrná hodnota pøíznakù vyhoøení byla 37,3, s. d. = 8,1, co je zvýené ve srovnání s prùmìrnou hodnotou, získanou na souboru 857 osob exponovaných nárokùm sociální interakce (35,4, s. d. = 7,5, kritická hodnota = 40). V souboru byla pìtina osob s poèínajícími pøíznaky vyhoøení, desetina uèitelù ji mìla silné potíe a uèitelé jako celek vykázali nejvíce pøíznakù vyhoøení od depresivních pocitù k zvýené drádivosti a profesionálnímu neuspokojení z nìkolika dalích sledovaných souborù (sestry, personál domovù dùchodcù, pracovníci rychlé záchranné pomoci, støední zdravotní personál psychiatrie). Fyzická zátì byla u vzorku uèitelù zjiována pomocí estibodové stupnice subjektivního hodnocení, kde bod 1 znamenal ádnou, bod 6 velmi silnou fyzickou únavu. Výsledky, získané od 59 uèitelù, ukázaly prùmìrnou hodnotu fyzické zátìe 2,9, s. d. 1,3, (122 %, 213,6 %, 325,4 %, 427 %, 512 %, 60 %). Tìlesná únava byla hodnocena pomocí figury u stejného vzorku a ukázala, e nejvíce potíí mají uèitelé v oblasti bederní páteøe (50,8 %), dále v oblasti hlavy spánkové oblasti a èela (38,9 %), v oblasti íje (33,8 %) a v oblasti hrudní páteøe (30,5 %). Celkový zdravotní stav hodnotili uèitelé pomocí pìtibodové stupnice, kde stupeò 1 znamenal zcela zdráv, stupeò 5 váné zdravotní potíe. Ze 142 uèitelù nehodnotil stupnìm 5 své potíe ádný z uèitelù, témìø desetina uèitelù (8,5 %) vak uvedla stupeò 4 dlouhodobé zdravotní potíe. Spokojenost s uèitelskou prací hodnotili uèitelé pomocí pìtibodové stupnice, prùmìrná známka spokojenosti byla u 142 uèitelù 2,2 a jen 3,5 % uèitelù deklarovala výraznou nespokojenost ve své profesi. U celého souboru 142 uèitelù jsme také sledovali nìkolika otázkami dotazníku jejich ivotní styl. Výsledky ukázaly, e nesportuje 40 % uèitelù, nedostatek spánku pociuje 42,1 % uèitelù, 33,1 % jich uvádí nedostatek èasu na klidné jídlo, nepravidelné stravování 48,6 %. Kouøí 14,4 % uèitelù, ale 14,8 % je bývalých kuøákù. Diskuze Zatímco u nás jsou dotazníková etøení profesní zátìe øídce pouívanou metodou, lze uvést nepøebernou øadu zahranièních prací vztahujících se ke zkoumání stresu a syndromu vyhoøení pracovníkù v pomáhajících profesích obecnì i studií speciálnì zamìøených na uèitele. Za vechny citujme alespoò soubornou práci s bohatou literaturou k syndromu vyhoøení uèitelù (29). Zahranièní autoøi neredukují zátì uèitele pouze na èinnost - výuku, ale i na komfort vztahující se k prostøedí (25), na sledování syndromu vyhoøení(3, 4, 19) a psychických potíí uèitelù (13, 33), na taxonomii zátìových kolních situací (5, 32) apod. a vichni opakovanì zdùrazòují vysoké psychické nároky uèitelské profese.
Pokud probíráme jednotlivé faktory uvedené ve vyhláce MZ ÈR 89/2001 Sb. (31) a Naøízení vlády 523/2002 Sb.(20), ukazuje se, e u uèitelù jiný faktor ne zátì fyzická a zátì psychická pøipadá tìko v úvahu. Pøíspìvkem k hodnocení zátìe je nae studie, kdy výsledky potvrdily zvýenou úroveò stresu. Meisterovým dotazníkem jsme zjistili stupeò 2 psychické zátìe (mùe dojít k ovlivnìní výkonnosti a zvýené únavì), kritické hodnoty pøekraèovaly poloky èasová tíseò a dlouhodobá únosnost práce. Neuroticismus u celého souboru uèitelù spadal do oblasti silných potíí, desetina osob mìla problémy s vyhoøením. Ze stresorù nejvíce vystupovaly nespokojenost s postavením uèitele a problémy s áky (2/3 souboru), na dalích místech byly obavy o bezpeènost ákù a psychická nároènost profese. Fyzická zátì uèitelù byla hodnocena jako pøimìøená a zdùraznìné tìlesné pocity únavy jsou pravdìpodobnì výsledkem statického zatíení a hypokinézy pøi hodinì. Ve srovnání s potíemi zdravotních sester v zaøízeních sociální péèe se tyto pocity únavy pøíli neliily (37). Dùleitým ukazatelem, který lze vztahovat k psychické zátìi, je celkový zdravotní stav. V naí studii jsme pouili sebeposuzující stupnice a ve vìtinì pøípadù byl zdravotní stav subjektivnì hodnocen jako vyhovující, pouze necelá desetina uvedla dlouhodobé potíe. Tyto výsledky jsou srovnatelné s výzkumem hodnocení zdravotního stavu 67 uèitelù základních a støedních kol, provedeného Paulíkem (23), který zachytil 10 % uèitelù s nevyhovujícím zdravím. Paulík v diskusi uvádí, e relativnì vysoký podíl uèitelù, kteøí se vpodstatì povaují za zdravé, neznamená, e je v této profesi ve v poøádku a e pomìrnì vysoká zátì nemá na jejich subjektivnì hodnocené zdraví výrazný vliv. Dokládá to tím, e pøi srovnání s jinými profesemi uèitelé uvádìjí podstatnì více zdravotních problémù. Va- ina (30) tuto úvahu potvrzuje rozsáhlým etøením. Ve své práci shrnuje údaje získané od 2 400 uèitelù základních a støedních kol z celé ÈR. Pomocí Symptomatologického dotazníku zjistil subjektivnì hodnocené zdraví fyzické i psychické na nií úrovni ne u jiných souborù profesí vyetøených pomocí stejného dotazníku (úøednice, úèetní, manaeøi, pracovnice OÚ, celníci apod.). Nae etøení psychické zátìe uèitelù i výsledky dalích studií potvrdily známý fakt, e uèitelé sami nepovaují pracovní èinnost výuku za nadmìrnì zatìující, stresují je vak vnìjí okolnosti jejich èinnosti atmosféra ve kolství, organizaèní zmìny, chování ákù. Pozitivnì lze vnímat nízké pocity monotonie práce, protoe zvýenou reakci na zátì zjiujeme nejèastìji v profesích s kombinací faktoru pøetíení a monotonie. Na zátì své profese vak odpovídají uèitelé v subjektivní odezvì zvýraznìnou neurotickou nadstavbou a èastìjími pøíznaky vyhoøení. Pro zhodnocení zvládání zátìe uèiteli je dùleité zohlednit i vliv autoselekce (14, 36), kdy èást studentù odpadne ji pøi studiu na pegagogické fakultì a èást studentù nemá uèitelskou profesi vùbec v úmyslu nastoupit (15). Závìr Na základì výsledkù naich i zahranièních studií i výsledkù rozsáhlejího etøení je mono konstatovat zvýenou psychickou zátì uèitelù základních kol. Zaøazení uèitelù z hlediska psychické zátìe do kategorie 2 vzhledem k faktoru sociální interakce (20) odpovídá dle naeho názoru v souèasnosti posouzení èinnosti této profese. LITERATURA 1. Blahutková, M., Øehulka, E.: Význam pohybové aktivity pro psychické zdraví uèitele, trenéra a kouèe. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001 s.159162 2. Blaková, V., Hlávková, J., Malá, P.: Intervenèní programy zamìøené na sníení rizik kardiovaskulárních onemocnìní uèitelù. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, s. 123130 3. Brenninkmeijer, d. V.: Drug called comparison: the pains and gains of social comparison among individuals suffering from burnout. University Library Groningen] http://www.ub.rug.nl/eldoc/dis/ ppsw/v.brenninkmeijer/ 4. Burke, J. R., Greenglass, E. R.: Predicting Teacher Burnout Over Time: Effect of work Stress, Social Support, and SelfDoubts on Burnout and Its Consequences. Anxiety, Stress, and Coping: An International Journal, Volume 9, 1996, Issue 3, 261275. 5. Center, D. B. Steventon, C.: The EBD Teachers Stressors Questionnaire. Education and Treatment of Children August, 2001 6. Daniel, J., Sarmany, I., Schuller, K.: Burnout in teachers proffesion: Age, years of practice and some disorders. Studia psychologica, 42, 12, 2000 s. 3543 7. Dvoøáková, J a kol.: Psychická zátì uèitelù. Grantová zpráva projektu MZ ÈR è.128/2002, KHS Zlín, 2002 8. Eger, L., Èermák, J.: Hodnocení burnout efektu u souboru èeských uèitelù. Pedagogika, roè. XLX, 1, 2000, s. 6569 9. Henning, C., Keller, G.: Antistresový program pro uèitele, Praha, Portál, 1996, 99 s. 10. Hladký, A., idková, Z.: Metody hodnocení psychosociální pracovní zátìe, skripta UK, Praha, 1999, 78 s. 11. Hlávková, J., Blaková, V.: Zdravotní rizika kardiovaskulárních onemocnìní uèitelù. Pracov.Lék.,51, 1999, 1, s 2527 12. Holeèek, V.: Aplikovaná psychologie pro uèitele. Plzeò, ÈZU, 2001 13. Jarvis, M.: Teacher Stress: A Critical review Of Recent Findings And Suggestions For Future Research Directions. Stress News January 2002 Vol. 14 No. 1 14. Koená, L., Matouek, O.: Dùsledky psychického pracovního stresu pro výkonnost a zdravotní stav. Èeské pracovní lékaøství, 1, 2001. 15. K problematice uplatnìní absolventù pedagogických fakult na trhu práce v ÈR. http://cesky-jazyk.upol.cz/dk/clanek.php3 16. Krize autorit ve kolství. INKomenský, internetové noviny pro pedagogy,13, 2001, 10. 4. 2001 17. Loudová, M a kol.: Zdravý ivotní styl pøi práci a odpoèinku. Závìreèná zpráva grantu MZ ÈR, OHS Blansko 1998 18. Míèek, L., Zeman, V.: Uèitel a stres. 2. rozíøené vydání, FF MU v Brnì, Opava 1997, 195 s. 19. Mo Kim Van: Teacher Burnout:Relation with Stress, Personality and Social Support. Education Journal,Vol. 19 No. 1, Page 311, Summer 1991 20. Naøízení vlády è. 523/2002, èástka 180/2002 Sb., kterým se mìní naøízení vlády è. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zamìstnancù pøi práci 21. Paøízek, V.: Uèitel v nezvyklé kolní situaci. Praha, SPN, 1990, 104 s. 22. Paulík, K.: Co obtìuje uèitele rùzných typù kol. Uèitelé a zdraví 1, 1998, s. 3540 23. Paulík, K.: Subjektivní hodnocení vlastního zdraví uèitelù. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, str. 4150 24. Prùcha, J. a kol.: Pedagogický slovník Portál, 1995 25. Review Of The Research Into The Primary Causes Of Stress Among The Teachers. An AMMA Report, 1986. http://www.gre.ac.uk/~eduweb/interest/h&s/stress2.htm 26. Øehulka, E., Øehulková, O.: Uèitelky a uèitelé. Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001, s. 143152 27. Øehulka, E.,Øehulková, O.: Uèitelky Z a zdraví. In.: Èlovìk na poèiatku nového tisícroèía, Sb: Psychologické dny, Bratislava 1997, s. 8083 Pùvodní práce ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ ÈÍSLO 3 2003 9
28. Uèitelé na posmìch. INKomenský, internetové noviny pro pedagogy, 8, 2001, 7. 3. 2001 29. Understanding a Minimizing Staff Burnout. Internetový dokument, School Mental HealthProject UCLA, Los Angeles, USA, http: //smhp.psych.ucla.edu/pdfdocs/burnout/burn1.pdf 30. Vaina, B.,Valoková, M.: Uèitel pracovní zátì zdraví. Uèitelé a zdraví 1, 1998, s. 610 31. Vyhláka MZ ÈR è. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zaøazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelù biologických expozièních testù a náleitostí hláení prací s asbestem a biologickými èiniteli. 32. Wilson, V.: Feeling The Strain. An overview of the literature on teachers s stress. Research Report No 109,Edinburg, Scotland, 2002, 40 s. 33. Younghusband, L.J. Teacher Stress In One School District Of Newfoundland Labrador.A Pilot Study.Memorial Faculty of Education, http://www.mun.ca/educ/faculty/mwatch/fall00/ younghusband.htm 34. Zelinová, M.: Uèitel a burnout efekt. Pedagogika 48, 1998, 2, s. 164169 35. aloudíková, I: Pøíspìvek k neuropsychické zátìi uèitelù.sb.: Uèitelé a zdraví 3, Brno 2001 s. 6373 36. idková, Z.: Vyuití dotazníkových metod k hodnocení psychické zátìe. Èeské pracovní lékaøství 3, 2002, 128132. 37. idková, Z. a kol.: Psychická zátì zamìstnancù v pomáhajících profesích ve zdravotnictví. Èeské pracovní lék., 2, 2001, No. 1, s. 48 PhDr. Zdeòka idková Uzbecká 26 625 00 Brno Pøedloeno k publikaci 26. 2. 2003 10