závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje

závěrečná zpráva Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje červenec 2012

Sociotrendy, 2012 ISBN 978-80-904888-6-1

Obsah Úvod... 4 1. Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování... 5 1.1 Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví... 6 1.1.1 Počet obyvatel... 6 1.1.2 Pohyb obyvatelstva za sledované období... 10 1.1.3 Struktura obyvatel... 13 1.1.4 Rodinný stav obyvatelstva... 16 1.1.5 Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství... 17 1.1.6 Specifika věkového složení... 18 1.1.7 Prognóza věkového složení obyvatelstva... 19 1.2 Struktura obyvatelstva dle vzdělání... 22 1.3 Struktura obyvatelstva dle mechanické měny... 23 1.3.1 Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období 2000 2011... 23 1.3.2 Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování... 25 1.3.3 Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování... 27 1.3.4 Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK 2000 2011... 31 1.3.5 Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK 2000 2011... 32 1.4 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity... 33 1.4.1 Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo... 33 1.4.2 Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji... 33 1.5 Sociální bydlení... 37 1.6 Kriminalita, prevence kriminality... 38 1.6.1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností... 39 1.6.2 Oběti trestné činnosti... 41 1.6.3 Pachatelé trestné činnosti... 44 1.6.4 Vývoj kriminality v MS kraji za období 2000 2011... 45 1.6.5 Údaje o hlavních druzích kriminality... 48 1.6.6 Počty dopravních nehod... 48 1.6.7 Počty osob ve věznicích na území MSK... 49 1.6.8 Objasněnost trestné činnosti v MS kraji... 50 1.6.9 Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem... 51 1.6.10 Počty přestupků... 52 1.6.11 Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období 2000-2011... 56 1.7 Sociální zabezpečení... 59 1.7.1 Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči... 59 1.7.2 Počet plateb dávek hmotné nouze... 62 1.7.3 Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji... 66 1.7.4 Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše... 70 2 strana 156 celkem

2 Specifická část Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb... 73 2.1 Cílové skupiny a jejich popis... 73 2.1.1 Senioři ve věku nad 65 let... 73 2.1.2 Osoby se zdravotním postižením... 82 2.1.3 Osoby s chronickým duševním onemocněním... 95 2.1.4 Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let... 104 2.1.5 Osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší... 109 2.1.6 Osoby se specifickými potřebami... 114 2.1.7 Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé... 125 2.1.8 Osoby s poruchou autistického spektra... 136 2.2 Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami... 145 2.3 Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji... 152 Závěr... 155 Použité zkratky... 156 3 strana 156 celkem

Úvod Zpracování Socio-demografické analýzy slouží pro potřeby procesu plánování rozvoje sociálních služeb (informace o území, obyvatelstvu aj.) na území Moravskoslezského kraje. V obecné části je analýza zaměřena na popis statistických údajů z území vztahující se k procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb, ve specifické části na popis vybraných cílových skupin uživatelů sociálních služeb. Introduction Processing Socio-demographic analysis serves the needs of the process of planning the development of social services (information on area, population, etc.) in the Moravian-Silesian Region. The general part is focused on the description of the statistical data related to the process of medium-term planning of social services in a specific section on the description of selected target groups of users of social services. 4 strana 156 celkem

MSK CELKEM Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 1. Obecná část Statistické údaje vztahující se k procesu střednědobého plánování Moravskoslezský kraj 1 se rozprostírá na ploše 5427 km 2. Svou rozlohou se řadí k velkým regionům. Kraj má třetí nejvyšší počet obyvatel ze všech českých krajů a po Praze nejvyšší hustotu zalidnění, vysoce převyšující republikový průměr (Česko 130 obyvatel na km², Moravskoslezský kraj 230 obyvatel na km²). Téměř dvě třetiny (62 %) obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku (1453 obyvatel na km²), nejnižší na Bruntálsku (63 obyvatel na km²). Kraj tvoří 6 okresů a spadá pod něj 299 obcí z toho 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 30 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem. Největší rozlohu má okres Bruntál, který má ale zároveň nejnižší počet obyvatel. Nejvyšší zalidněnost má okres Ostrava město, který vykazuje nejvyšší počet obyvatel na nejnižší rozlohu v celém Moravskoslezském kraji. Nejvíc obcí se nachází v okrese Opava, naopak nejméně na území Ostrava město. Sídelním městem kraje je statutární město Ostrava, ve kterém žije 302 456 obyvatel. Tabulka 1 - Okresy Moravskoslezského kraje V tom okresy Rozloha (km 2 ) 5 427 1 536 1 208 356 882 1 126 331 Počet obyvatel 1 243 220 97369 212 100 270412 152 524 177 236 333 579 Počet obcí 299 67 72 17 53 77 13 Zdroj: ČSÚ, údaje v roce 2010 1 V dokumentu je používaná zkratka MSK. 5 strana 156 celkem

1.1 Struktura obyvatelstva dle počtu, věku a pohlaví 2 1.1.1 Počet obyvatel Na základě předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji k trvalému pobytu přihlášeno 1 230 534 lidí. Ve srovnání s předchozím rokem počet obyvatel klesl. Výchozí data ohledně počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji jako celku obsahuje tabulka 2. Tabulka 2- Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji - vybrané ukazatele 3 Počet obyvatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 1 278 036 1 265 912 1 262 660 1 260 277 1 257 554 1 250 769 Počet obyvatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 1 249 290 1 249 897 1 250 255 1 247 373 1 243 220 1 230 534 Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel v Moravskoslezském kraji v průběhu posledních let stále klesá, jak je patrné z grafu 1. V letech 2000 2011 klesl počet obyvatel v tomto kraji přibližně o 47 500 osob. Graf 1- Celkový počet obyvatel (stav k 31.12. 2011) 1 300 000 1 280 000 1 260 000 1 240 000 1 220 000 1 200 000 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pokles počtu obyvatelstva v Moravskoslezském kraji může mít několik příčin. Jedním z důvodů je stěhování obyvatelstva do jiných krajů. Podle analýzy ČSÚ 4 vyplývá, že právě v Moravskoslezském kraji došlo k největšímu úbytku obyvatel. Nejvíce obyvatelstva přibylo do Středočeského kraje a Prahy. Důvody stěhování obyvatelstva můžou mít ekonomické příčiny - stěhování obyvatelstva za prací a vyššími výdělky. Příčinou dalšího snižování počtu obyvatel je také přirozený úbytek obyvatelstva. 2 Pojem obyvatelstvo je definován jako soubor všech lidí žijících na určitém území. Je třeba jej odlišit od pojmu populace. Populace vymezuje skupinu lidí, mezi kterými dochází k demografickým událostem. Jako demografické události neboli demografické jevy se označují významné životní události v životě lidí. Tyto hromadné jevy vytvářejí průběh demografické reprodukce. Nejvýznamnější demografické události jsou začátek a konec života člověka neboli narození a úmrtí, ze kterých jsou odvozeny demografické ukazatele porodnost a úmrtnost. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/obyvatelstvo; http://www.demografie.info/?cz_odemografii. 3 Údaje o počtu obyvatel v roce 2011 jsou předběžné, které lze využít pro komparaci s ohledem na další vývoj, tedy nárůst či pokles specifických populací. Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika. 4 Předběžné výsledky sčítání lidu v roce 2011. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7d002a581b/$file/1804120106_09.pdf 6 strana 156 celkem

Tabulka 3 - Mezikrajské a celorepublikové srovnání vybraných ukazatelů v roce 2011 5 Obyvatelstvo Počet obyvatel ČR celkem 10 504 203 Hl. m. Praha 1 241 273 Středočeský 1 279 128 Jihočeský 636 099 Plzeňský 571 644 Karlovarský 303 107 Ústecký 827 992 v tom kraje Liberecký 438 558 Královéhradecký 553 805 Pardubický 516 378 Vysočina 511 925 Jihomoravský 1 166 179 Olomoucký 638 591 Zlínský 588 990 Zdroj: ČSÚ Moravskoslezský 1 230 534 Mapa 1: Počet obyvatel dle krajů ČR Ústecký Liberecký Počet obyvatel dle krajů celkem < 500 001 500 001-1 000 000 > 1 000 001 Karlovarský Královéhradecký Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský Pardubický Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Jihočeský Jihomoravský Zlínský 0 30 60 90 km Mezikrajské a celorepublikové srovnání počtu obyvatel zobrazuje tabulka 3. Moravskoslezský kraj je třetím nejlidnatějším krajem v České republice, což je patrné také z grafu 2. Mezi nejlidnatější kraje 5 Stav k poslednímu dni sledovaného období. Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/801302-11-q4_2011-xt - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce 7 strana 156 celkem

patří Středočeský kraj a Praha. Tyto kraje na rozdíl od kraje Moravskoslezského zaznamenaly nárůst obyvatelstva oproti roku 2001. 6 Graf 2 - Mezikrajské srovnání celkového počtu obyvatel v roce 2011 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 Moravskoslezský kraj se skládá z 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (dále jen SO ORP). Nejlidnatějším SO ORP dle Tabulky 4 je Ostrava. Následují jej Frýdek-Místek, Opava a Havířov. Tyto SO ORP mají více než 100 000 obyvatel. V ostatních správních obvodech žije obyvatel výrazně méně. Mezi SO ORP, ve kterých počet obyvatel oproti roku 2000 vzrostl, patří Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Hlučín, Kravaře a Nový Jičín. U ostatních SO ORP během deseti let došlo k úbytku obyvatelstva. 6 zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/7d002a581b/$file/1804120106_09.pdf 8 strana 156 celkem

Tabulka 4 - Počet obyvatel k 31. 12. v členění dle SO ORP 7 SO ORP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílovec 26 190 25 863 25 854 25 803 25 831 25 778 25 798 25 852 25 914 25 926 25 953 Bohumín 30 452 29 930 29 896 29 846 29 879 29 819 29 792 29 789 29 895 29 826 29 750 Bruntál 39 794 39 542 39 448 39 359 39 216 39 049 38 979 38 940 38 895 38 723 38 667 Český Těšín 27 917 27 351 27 236 27 209 27 101 26 987 26 869 26 738 26 712 26 650 26 592 Frenštát p. Radhoštěm Frýdek- Místek Frýdlant n. Ostravicí 18 961 18 765 18 790 18 863 18 770 18 793 18 828 18 957 19 102 19 106 19 157 109 161 108 428 108 453 108 517 108 506 108 767 108 988 109 395 109 796 109 977 110 279 22 125 22 067 22 213 22 373 22 405 22 449 22 501 22 754 23 016 23 224 23 498 Havířov 100 829 99 589 99 417 99 185 99 131 98 732 98 679 98 555 98 172 97 595 96 839 Hlučín 39 956 39 789 39 645 39 636 39 601 39 608 39 723 39 860 40 020 40 101 40 252 Jablunkov 22 703 22 574 22 532 22 552 22 511 22 505 22 464 22 502 22 505 22 512 22 572 Karviná 75 038 74 808 74 452 74 143 74 148 74 193 73 997 74 045 74 011 73 240 71 692 Kopřivnice 42 580 41 782 41 629 41 533 41 533 41 535 41 621 41 668 41 611 41 543 41 478 Kravaře 20 868 20 802 20 875 20 986 21 039 21 069 21 035 21 146 21 276 21 320 21 368 Krnov 43 442 43 173 43 056 42 881 42 739 42 598 42 459 42 567 42 367 42 334 42 207 Nový Jičín 48 471 48 404 48 294 48 202 48 133 48 178 48 217 48 389 48 404 48 529 48 510 Odry 17 804 17 688 17 701 17 665 17 603 17 551 17 493 17 486 17 475 17 459 17 426 Opava 102 618 102 876 102 609 102 311 102 157 101 865 101 771 101 728 101 846 101 719 101 646 Orlová 49 081 48 096 47 842 47 592 47 279 46 929 46 417 46 270 46 073 45 826 45 539 Ostrava 347 038 342 310 340 997 340 124 338 706 337 752 337 197 336 811 336 735 335 425 333 579 Rýmařov 17 362 17 270 17 154 17 088 17 002 16 896 16 735 16 641 16 606 16 576 16 495 Třinec 56 649 56 151 56 000 55 935 55 894 55 605 55 632 55 718 55 753 55 769 55 751 Vítkov 14 498 14 245 14 158 14 107 14 073 14 111 14 095 14 086 14 071 13 993 13 970 Zdroj: ČSÚ 7 Údaje za rok 2011 budou zveřejněny 30.11.2012. Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/pocet_obyvatel_orp/$file/orp02_cz080.xls 9 strana 156 celkem

Mapa 2: Počet obyvatel dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Počet obyvatel dle ORP Orlová Karviná rok 2010 Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov < 25 000 25 001-50 000 50 001-100 000 > 100 000 0 10 20 30 km 1.1.2 Pohyb obyvatelstva za sledované období Stav a pohyb obyvatel na daném území se mění v čase jednak ve svém počtu ale také i v struktuře. Mezi důvody nebo iniciátory tohoto pohybu patří demografické události, kterým jsou obyvatelé vystaveni. Mezi demografické události se řadí sňatky, rozvody, narození a stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí). Pohyb obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2000 až 2025 je uveden v tabulce 5, přičemž údaje na budoucí období byly predikovány Českým statistickým úřadem. 10 strana 156 celkem

Tabulka 5 - Pohyb obyvatel 8 Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 živě narození 11 239 11 292 11 398 11 517 11 783 12 177 12 381 13 373 13 402 zemřelí 12 830 12 986 13 066 13 347 13 005 12 991 12 657 12 668 12 974 Přirozený přírůstek -1 591-1 694-1 668-1 830-1 222-814 -276 705 428 Porodnost ( ) 8,8 8,9 9,0 9,2 9,4 9,7 9,9 10,7 10,7 Úmrtnost ( ) 10,1 10,3 10,4 10,6 10,4 10,4 10,1 10,1 10,4 Úhrnná plodnost 1,13 1,16 1,18 1,20 1,23 1,28 1,32 1,44 1,46 Ukazatel 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 živě narození 13147 13057 12986 12902 12814 12716 12607 12493 12368 zemřelí 13017 12998 12976 12971 12975 12985 12994 13010 13025 Přirozený přírůstek 130 59 10-69 -161-269 -387-517 -657 Porodnost ( ) 10,5 10,4 10,4 10,3 10,2 10,2 10,1 10,0 9,9 Úmrtnost ( ) 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 10,4 Úhrnná plodnost 1,45 1,46 1,47 1,48 1,49 1,50 1,51 1,52 1,53 Ukazatel 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 živě narození 12224 12064 11878 11672 11446 11202 10949 10698 zemřelí 13044 13068 13095 13122 13152 13186 13227 13277 Přirozený přírůstek -820-1004 -1217-1450 -1706-1984 -2278-2579 Porodnost ( ) 9,8 9,7 9,5 9,4 9,2 9,0 8,8 8,7 Úmrtnost ( ) 10,5 10,5 10,5 10,5 10,6 10,6 10,7 10,7 Úhrnná plodnost 1,54 1,55 1,56 1,57 1,58 1,59 1,60 1,61 Zdroj: ČSÚ Počet živě narozených jedinců od roku 2000 rostl až do roku 2008, kdy dosáhl maxima 13 402 dětí, viz tabulka 6. Od roku 2008 množství živě narozených klesá a stejný trend je očekáván i do budoucna. Na poklesu v posledních letech má značný podíl ekonomická krize, která má mimo jiné vliv na rozhodování partnerů o počtu dětí. Počet zemřelých stoupal od počátku sledovaného období až do roku 2003. Následně až do roku 2006 klesal. V roce 2007 zůstal zhruba stejný jako v roce předešlém. V roce 2008 počet zemřelých vzrostl přibližně na 13 000 za rok. Okolo této hladiny v dalších letech kolísal a je predikován jeho postupný mírný nárůst až na 13 277 zemřelých v roce 2025. Přirozený přírůstek je po většinu sledovaného období v záporných číslech, což znamená, že dochází v Moravskoslezském kraji k úbytku obyvatel. Kladný byl pouze v letech 2007 2011. Do budoucna se předpokládá rostoucí přirozený úbytek obyvatel. Porodnost v letech 2000 2007 rostla. V roce 2008 zůstala na 10,7. Následně začala pomalu klesat a pokračování poklesu se předpovídá až do konce sledovaného období. Úmrtnost v celém sledovaném období kolísá okolo 10,4, přičemž ke konci predikce se dá pozorovat její mírný růst, který bude způsoben stárnutím populace. Úhrnná plodnost v celém sledovaném období pomalu roste, což je předikováno i do budoucna. 8 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4021-10 -Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10 - Moravskoslezský kraj 11 strana 156 celkem

Tabulka 6 - Živě narození dle SO ORP 9 SO ORP 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílovec 237 279 244 249 234 253 272 276 293 281 Bohumín 257 273 251 276 274 328 319 332 314 346 Bruntál 377 392 353 392 366 421 442 447 390 417 Český Těšín 266 257 267 283 283 259 260 307 303 304 Frenštát p. Radhoštěm 165 143 168 162 182 197 194 194 190 224 Frýdek-Místek 920 988 1 058 1 009 1 062 1 066 1 211 1 158 1 164 1 204 Frýdlant n. Ostravicí 193 164 187 206 190 187 252 212 216 230 Havířov 807 808 786 839 832 911 952 951 964 938 Hlučín 327 332 321 342 363 360 403 420 394 374 Jablunkov 219 240 218 242 213 236 246 243 260 274 Karviná 628 697 640 669 636 673 734 720 696 700 Kopřivnice 403 396 390 446 423 429 478 446 471 450 Kravaře 213 165 186 242 205 215 228 243 215 240 Krnov 395 415 423 402 420 390 477 387 456 397 Nový Jičín 472 434 476 447 521 490 567 529 579 551 Odry 189 191 192 176 179 175 203 202 194 177 Opava 888 972 964 978 1 028 1 065 1 126 1 152 1 129 1 018 Orlová 445 414 424 420 414 378 472 495 451 477 Ostrava 3 095 3 085 3 227 3 201 3 520 3 491 3 662 3 763 3 615 3 604 Rýmařov 147 150 135 159 190 141 145 180 175 143 Třinec 503 472 465 494 500 543 537 594 614 594 Vítkov 146 131 142 149 142 173 193 151 155 156 Zdroj: ČSÚ Živě narozených bylo v období 2001 2010 nejvíce v SO ORP Ostrava. Jejich počet byl větší než 3 000 a ve sledovaném období vzrostl o 509 osob. Přibližně třikrát méně živě narozených bylo v roce 2010 v SO ORP Frýdek-Místek. Více než 1 000 živě narozených bylo v posledních letech ještě v SO ORP Opava, viz tabulka 7. 9 Data za rok 2011 budou zveřejněna 30.11.2012. Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4030-11- r_2011-13000 - v každém souboru data o jedné ORP 12 strana 156 celkem

Tabulka 7 - Zemřelí dle SO ORP 10 SO ORP 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílovec 270 258 293 232 301 246 232 253 248 267 Bohumín 394 353 393 360 377 366 338 324 388 366 Bruntál 317 335 362 399 381 384 365 399 346 353 Český Těšín 233 288 252 253 269 277 260 266 264 262 Frenštát p. Radhoštěm 222 199 213 210 223 199 191 196 199 220 Frýdek-Místek 1 016 1 028 1 119 1 075 984 1 006 1 044 1 043 1 033 1 055 Frýdlant n. Ostravicí 288 284 281 282 295 258 263 285 284 275 Havířov 912 895 963 963 982 926 918 979 1 011 992 Hlučín 376 410 417 423 396 438 415 403 424 451 Jablunkov 275 275 229 239 220 232 206 242 229 255 Karviná 812 811 816 866 798 802 828 763 848 834 Kopřivnice 355 390 393 366 365 313 322 378 414 373 Kravaře 190 178 192 209 211 199 192 182 204 187 Krnov 456 460 526 444 436 453 422 467 432 430 Nový Jičín 490 475 522 433 490 452 437 492 505 489 Odry 164 169 180 153 180 168 191 180 190 167 Opava 1 063 1 041 1 073 1 024 1 039 1 041 1 060 1 123 1 099 1 120 Orlová 522 592 519 493 443 466 449 485 517 535 Ostrava 3 699 3 705 3 669 3 603 3 656 3 502 3 649 3 592 3 663 3 695 Rýmařov 159 155 133 128 171 169 142 150 169 183 Třinec 616 591 625 694 645 615 588 605 605 620 Vítkov 157 174 177 156 129 145 156 167 173 164 Zdroj: ČSÚ Zemřelých bylo v letech 2001 2010 nejvíce v SO ORP Ostrava. Více než 1 000 obyvatel zemřelo v roce 2010 ještě v SO ORP Opava a v SO ORP Frýdek-Místek. Téměř 1 000 obyvatel zemřelo v roce 2010 v SO ORP Havířov. 1.1.3 Struktura obyvatel V Moravskoslezském kraji žije přibližně o 28 000 žen více než mužů. Počet mužů je však vyšší ve všech kategoriích do 50 let. Větší zastoupení žen je v populaci kraje v třídách nad 50 let a ve věkové skupině nad 80 let je počet žen v populaci kraji více jak dvojnásobný, jak je uvedeno v tabulce 8 a grafu 3. Z uvedeného tedy vyplývá, že ženy v Moravskoslezském kraji se dožívají vyššího věku než muži. 10 Data za rok 2011 budou zveřejněna 30.11.2012. Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4030-11- r_2011-13000 - v každém souboru data o jedné ORP 13 strana 156 celkem

0 1 4 5 9 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95 a více Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 8 - Struktura obyvatel v Moravskoslezském kraji podle pohlaví k 31. 12. 2010 11 Věk Počet mužů Počet žen Celkem 608 109 635 111 0 6 622 6 461 1-4 26 517 25 358 5-9 29 325 27 889 10-14 28 796 27 499 15-19 37 736 35 902 20-24 44 293 42 270 25-29 44 443 41 397 30-34 51 008 47 382 35-39 51 641 48 995 40-44 44 111 41 650 45-49 45 020 43 042 50-54 41 550 41 577 55-59 43 132 46 075 60-64 39 321 45 414 65-69 28 909 36 718 70-74 20 398 26 998 75-79 13 242 21 250 80-84 7 904 16 810 85-89 3 425 9 841 90-94 601 2 097 95+ 115 486 Zdroj: ČSÚ Graf 3 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v roce 2010 podle pohlaví 60000 50000 40000 30000 20000 10000 muži ženy 0 11 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 14 strana 156 celkem

Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje se v posledních letech mírně mění, viz tabulka 9. Počet děti do 1 roku v letech 2008 2010 poklesl zhruba o 300 jedinců. Důvodem může být ekonomická nejistota, nejistota ve stabilní budoucnost a s tím spojené rozhodnutí nemít dítě. Naopak zastoupení dětí ve věku 1 9 let v populaci kraje se v uvedeném období výrazně zvýšilo. Množství osob od 10 let do 34 let v analyzovaném období značně pokleslo. Počet osob ve věku 35 39 let v průběhu let 2008-2010 vzrostl o necelých 7 000 jedinců a vzrostl také počet osob ve věku 45 49 let. V kategoriích 40 44, 50 54 a 55-59 se počet jedinců snížil. Růstové tendence jsou dle tabulky 9 patrné v zastoupení osob ve věkových třídách od 60 až do 74 let a dále v kategoriích od 80 až do 90 let. Tendence ve věkové struktuře obyvatel vypovídají o stárnutí populace. Je tedy třeba připravit se na snížený počet populace v produktivním věku, který nepokryje obyvatelstvo neproduktivní. Tabulka 9 - Struktura obyvatel Moravskoslezského kraje podle věku 12 Počet obyvatel 2008 2009 2010 Počet obyvatel celkem 1 250 255 1 247 373 1 243 220-7 035 v tom ve věku: 0 13 351 13 165 13 083-268 1 4 49 177 50 867 51 875 2 698 5 9 55 756 56 163 57 214 1 458 10 14 60 451 57 742 56 295-4 156 15 19 82 013 78 769 73 638-8 375 20 24 87 244 86 860 86 563-681 25 29 89 939 86 849 85 840-4 099 30 34 105 037 102 424 98 390-6 647 35 39 93 961 97 822 100 636 6 675 40 44 89 444 87 040 85 761-3 683 45 49 83 254 86 419 88 062 4 808 50 54 89 054 85 986 83 127-5 927 55 59 90 842 90 131 89 207-1 635 60 64 79 790 81 492 84 735 4 945 65 69 64 019 66 535 65 627 1 608 70 74 42 288 43 922 47 396 5 108 75 79 35 797 35 230 34 492-1 305 80 84 24 014 24 233 24 714 700 85 89 12 023 12 761 13 266 1 243 90 94 2 114 2 302 2 698 584 95 a více 687 661 601-86 Zdroj: ČSÚ diference (r. 2010-r.2008) V grafu 4 je uveden vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2008-2010. Nižší hodnoty počtu obyvatel ve věkových kategoriích pro rok 2010 jsou uvedeny zelenou křivkou. Na vývoji věkové struktury obyvatel je patrné, jak nízká porodnost v minulých letech početně oslabila některé věkové kategorie v populaci Moravskoslezského kraje (srovnání roku 2010 s rokem 2008). 12 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku. 15 strana 156 celkem

0 1 4 5 9 10 14 15 19 20 24 25 29 30 34 35 39 40 44 45 49 50 54 55 59 60 64 65 69 70 74 75 79 80 84 85 89 90 94 95 a více Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Jedná se konkrétně o věkové skupiny od 10 do 34 let, přesněji o věkové kategorie: 10 14 let - snížení o 4 156 obyvatel; 15 19 let - snížení o 8 375 obyvatel; 20 24 let - snížení o 681 obyvatel; 25 29 let - snížení o 4 099 obyvatel. 30-34 let snížení o 6 647 obyvatel. V roce 2010 je zřetelný pokles celkového počtu obyvatel Moravskoslezského kraje. Naopak ve věkové skupině 35-39 let se jedná o zvýšení o 6 675 obyvatel. Graf 4 - Vývoj věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v letech 2008-2010 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 r. 2008 r. 2009 r. 2010 20 000 0 1.1.4 Rodinný stav obyvatelstva Údaje o struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje podle jejich rodinného stavu jsou uvedeny v tabulce 10. Z té vyplývá, že celkově přibývá svobodných mužů a žen, na úkor mužů a žen nesezdaných. Pro obyvatelstvo Moravskoslezského kraje se tak sňatek stává méně důležitým. V populaci mužského pohlaví jsou nejvíce zastoupení svobodní muži, jejichž počet od roku 2001 vzrostl. Naopak v populaci ženského pohlaví, jsou nejvíce zastoupené ženy vdané. Avšak jejich počet se již od roku 1991 snižuje. Rozvodovost u obou pohlaví nabývá stoupajícího charakteru. Množství sňatků a rozvodů v tomto kraji obsahuje tabulka 11. Z tabulky je patrné, že počet uzavřených sňatků se od roku 2008 snižuje. Naopak zajímavá je statistika rozvodů, z které vyplývá, že nejvíce k rozvodům docházelo v roce 2008, v roce 2009 došlo k poklesu a v roce 2010 k vzestupu, který však stále nevykazuje hodnoty roku 2008. Statistický nižší počet rozvodů oproti předešlým rokům, může mít za následek právě nižší počet sezdaných párů. 16 strana 156 celkem

Tabulka 10 Struktura obyvatelstva dle rodinného stavu 13 Datum SLBD Muži celkem z toho podle rodinného stavu Ženy z toho podle rodinného stavu svobodní ženatí rozvedení ovdovělí celkem svobodné vdané rozvedené ovdovělé 1.11.1980 615 376 313 217 641 714 314 101 3.3.1991 625 288 264 096 315 861 29 702 13 767 653 438 218 592 316 512 38 843 78 421 1.3.2001 617 865 264 575 290 769 44 145 14 257 647 154 217 141 290 803 56 270 79 649 26.3.2011 [1] 604 897 273 709 255 728 59 035 15 107 631 131 223 441 254 774 73 840 78 343 % 100 % 45,2 42,3 9,8 2,5 100 % 35,4 40,4 11,7 12,4 Zdroj: ČSÚ Tabulka 11 - Sňatečnost, rozvodovost 14 2008 2009 2010 Sňatky 6 198 5 594 5 519 Rozvody 3 964 3 488 3 596 Zdroj: ČSÚ Počet sňatků v letech 2008 2010 klesl o necelých 700. Na jejich poklesu mají podíl také změny legislativy a také počet rozvodů v uvedeném období kolísá, viz graf 5. Graf 5 - Vývoj sňatečnosti a rozvodovosti v MSK 8 000 6 000 4 000 2 000 Sňatky Rozvody 0 r. 2008 r. 2009 r. 2010 1.1.5 Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Podle definice Sčítání lidu, domů a bytů 2011 je národnost definovaná, jako příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Rozhodujícím faktorem není mateřská řeč ani řeč, kterou občan převážně používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Příslušnost k určitému národu tedy je, na rozdíl od státního občanství, otázkou především pocitovou. A jedná se o niterní rozhodnutí člověka. Většina obyvatel Moravskoslezského kraje se hlásí k české národnosti. K národnosti moravské se v roce 2011 přihlásilo necelých 47 000 osob, což je výrazný nárůst oproti roku 2001, kdy se k této národnosti přihlásilo 28 650 jedinců. Narostl také počet obyvatel hlásící se k národnosti slezské. Nárůst počtu obyvatel hlásící se k národnosti moravské a slezské má vliv na snižující se počet obyvatel, kteří se hlásí k národnosti české. U ostatních národnosti došlo během dvaceti let k výraznému úbytku. Přibližně 301 000 lidí svou národnost během Sčítání lidu, domů a bytů 2011 13 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle rodinného stavu podle velikostních skupin obcí v kraji [1] Předběžné výsledky 14 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 17 strana 156 celkem

neuvedlo. Toto číslo je více než 13x větší než v roce 2001, viz tabulka 12. Z toho vyplývá, že přes 300 tisíc obyvatel odmítlo o své národnosti vypovídat. Tabulka 12 Struktura obyvatel dle národnosti 15 Datum SLBD Obyvatelstvo celkem z toho národnost česká moravská slezská slovenská polská německá romská neuvedeno 1.11.1980 1 257 090 1 109 304.. 76 996 54 295 3 368 3.3.1991 1 278 726 979 484 119 052 41 043 68 149 46 629 4 086 4 623 7 251 1.3.2001 1 265 019 1 102 911 28 650 9 753 43 449 38 900 4 242 1 779 22 235 26.3.2011 [1] Zdroj: ČSÚ 1 236 028 778 615 46 762 11 317 26 590 28 430 1 166 711 301 393 Vlivem globalizace dochází k migraci obyvatelstva a tím i k příchodu obyvatel jiného státního občanství. Nejvíce je v Moravskoslezském kraji jedinců se státním občanstvím České republiky. Přibližně 6 000 osob má slovenské státní občanství. Mezi posledníma dvěma sčítáními lidu, domů a bytů v kraji značně vzrostl počet obyvatel s polským, ukrajinským, ruským a vietnamským státním občanstvím. Počet lidí s vietnamským státním občanstvím vzrostl přibližně na trojnásobek, čímž se stali obyvateli jejichž počet se na území Moravskoslezského kraje nejvíce zvyšuje. Tabulka 13 - Struktura obyvatel dle státního občanství 16 Datum SLBD Obyvatelstvo celkem z toho podle státního občanství Česká republika 3.3.1991 1 278 726 1 226 837 37 410 Slovensko Německo Polsko Ukrajina Rusko Vietnam 1.3.2001 1 265 019 1 248 117 3 412 275 3 670 546 259 1 367 26.3.2011 [1] 1 236 028 1 205 938 6 059 355 4 703 1 412 643 4 238 Zdroj: ČSÚ Srovnáním tabulky 12 a 13 lze dojít k zajímavým závěrům. I když se ke slovenské národnosti hlásí přibližně 26 000 obyvatel, podle státního občanství je jich na území Moravskoslezského kraje pouze kolem 6 000. Také poměr ostatních národností je ve srovnání se státním občanstvím vyšší. Ze srovnání vyplývá fakt, že struktura obyvatel dle státního občanství není totožná se strukturou obyvatel podle národnosti, ke které se hlásí. 1.1.6 Specifika věkového složení Věková struktura obyvatelstva odráží předchozí vývoj porodnosti, úmrtnosti a migraci. Počet dětí, tj. kategorie 0-14 let, se v letech 2008 2010 pohybuje okolo 178 000 jedinců a tvoří tak početně poměrně stabilní kategorii. Množství osob ve věku 15 64 let v průběhu sledovaného období pokleslo zhruba o 14 500 lidí, čímž se také snižuje zastoupení obyvatel v produktivním věku. Zastoupení seniorů v Moravskoslezském kraji vzrostlo období 2008 2010 přibližně o 8 000 osob. Průměrný věk obyvatel byl v roce 2010 40,6 roku. Z tabulky 14 i grafu 6 je patrné pomalé stárnutí 15 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle národnosti podle velikostních skupin obcí v kraji 16 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/03000-12-n_2012-80 - Obyvatelstvo podle státního občanství podle velikostních skupin obcí v kraji 18 strana 156 celkem

populace, což potvrzuje i rostoucí hodnota indexu stáří. Tento jev je typický pro západní společnost zejména v důsledku dlouhodobé nízké úrovni plodnosti a rostoucí naději dožití při narození. Tabulka 14 - Specifika věkového složení 17 2008 2009 2010 2008 2009 2010 Počet obyvatel (stav k 31. 12.) 1 250 255 1 247 373 1 243 220 100 % 100 % 100 % v tom ve věku: 0 14 178 735 177 937 178 467 14,3 14,3 14,4 15 64 890 578 883 792 875 959 71,2 70,9 70,5 65 a více 180 942 185 644 188 794 14,5 14,9 15,2 Průměrný věk 40,2 40,4 40,6 Index stáří (65+/0 14) 101,2 104,3 105,8 Zdroj: ČSÚ Graf 6 ukazuje podíly jednotlivých skupin obyvatelstva na celku. V letech 2008 2010 v MSK pokleslo množství obyvatel ve věku 15-64 let o 0,7 %. Přičemž úměrně tomuto poklesu v kraji vzrostl počet obyvatel ve věku od 65 let. Graf 6 - Vývoj věkového složení obyvatel MSK 2008 2009 2010 14,5% 14,3% 0 14 14,9% 14,3% 0 14 15,2% 14,4% 0 14 71,2% 15 64 15 64 70,5% 15 64 65 a více 70,9% 65 a více 65 a více 1.1.7 Prognóza věkového složení obyvatelstva Vývoj počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji zobrazuje tabulka 15. Uvedená tabulka obsahuje data z projekce Českého statistického úřadu z roku 2009. Data jsou uvedena ve třech variantách: nízká, střední a vysoká. Ve vysoké variantě bylo počítáno s maximálním očekávaným růstem plodnosti, nejvýraznějším zlepšením úmrtnosti a nejvyšší možnou migrací obyvatelstva ze zahraničí. V nízké variantě byl zakomponován přesný opak varianty vysoké. Střední varianta je odpovídá nejpravděpodobnějšímu vývoji počtu obyvatel v uvedeném období. (1) Se vzdalujícím se časovým horizontem od provedení projekce se rozdíly mezi nízkou a vysokou variantou zvyšují, což odráží rostoucí nejistotu budoucího vývoje počtu obyvatel. Uvedená projekce samozřejmě uvažuje neměnné podmínky do budoucna. [1] Předběžné výsledky 17 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-04 - Vybrané demografické údaje 19 strana 156 celkem

Počet obyvatel Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 15 - Vývoj počtu obyvatel do roku 1965 18 Rok Počet obyvatel k 1.1. Živě narození Zemřelí nízká střední vysoká nízká střední vysoká nízká střední vysoká 2008 10 381 130 10 381 130 10 381 130 119 570 119 570 119 570 104 948 104 948 104 948 2009 10 467 542 10 467 542 10 467 542 116 997 118 430 118 556 1 080 908 107 564 106 819 2010 10 490 631 10 503 408 10 519 279 115 025 116 609 118 297 108 508 106 831 105 642 2020 10 613 188 10 797 484 11 025 030 96 789 103 534 110 462 111 947 107 637 104 680 2030 10 490 588 10 908 419 11 408 028 79 356 88 778 98 752 120 252 114 111 109 574 2040 10 186 695 10 873 660 11 687 306 86 597 100 117 114 549 134 028 128 856 124 656 2050 9 837 300 10 842 320 11 998 183 78 611 98 550 118 680 132 743 129 199 126 816 2065 9 111 235 10 689 713 12 376 180 68 092 91 231 114 933 140 703 139 889 139 429 Zdroj: ČSÚ Predikci vývoje celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji ukazuje graf 7. Dle údajů o nejpravděpodobnějším vývoji, který reprezentuje zelená křivka, by se mělo jednat o celkový nárůst počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji do roku 2030. V dalších letech by se pravděpodobně jednalo o pokles obyvatelstva Moravskoslezského kraje. Graf 7 - Vývoj celkového počtu obyvatel v Moravskoslezském kraji 13 000 000 12 000 000 11 000 000 10 000 000 9 000 000 nízká střední vysoká 8 000 000 2008 2009 2010 2020 2030 2040 2050 2065 Rok 18 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/4020-09 tabulka Tab. 1: Základní výsledky Projekce 2009 20 strana 156 celkem

Tabulka 16 - Prognóza počtu obyvatel do roku 2013 dle ORP 19 Počet obyvatel v roce SO ORP Změna (%) 2010 2015 2020 2025 2030 Bílovec 25 926 25 680 25 434 25 188 24 942-3,8 Bohumín 29 826 29 266 28 706 28 146 27 586-7,51 Bruntál 38 723 38 135 37 547 36 959 36 371-6,07 Český Těšín 26 650 26 324 25 999 25 673 25 347-4,89 Frenštát pod Radh. 19 106 18 755 18 404 18 053 17 702-7,35 Frýdek-Místek 109 977 108 525 107 073 105 620 104 168-5,28 Frýdlant nad Ostravicí 23 224 22 692 22 161 21 629 21 097-9,16 Havířov 97 595 95 204 92 812 90 421 88 029-9,8 Hlučín 40 101 39 275 38 450 37 624 36 798-8,24 Jablunkov 22 512 22 391 22 270 22 148 22 027-2,15 Karviná 73 240 71 427 69 615 67 802 65 989-9,9 Kopřivnice 41 543 41 202 40 860 40 519 40 177-3,29 Kravaře 21 320 21 072 20 823 20 575 20 326-4,66 Krnov 42 334 41 652 40 970 40 288 39 606-6,44 Nový Jičín 48 529 48 201 47 873 47 545 47 217-2,7 Odry 17 459 17 307 17 155 17 003 16 851-3,48 Opava 101 719 100 269 98 820 97 370 95 920-5,7 Orlová 45 826 45 052 44 279 43 505 42 731-6,75 Ostrava 335 425 329 423 323 421 317 419 311 417-7,16 Rýmařov 16 576 16 277 15 979 15 680 15 381-7,21 Třinec 55 769 54 959 54 150 53 340 52 530-5,81 Vítkov 13 993 13 803 13 613 13 423 13 233-5,43 Zdroj: Proces, výpočet: Sociotrendy 19 Zdroj: Hruška-Tvrdý, Lubor a kol. Studie sídelní struktury Moravskoslezského kraje. PROCES 2012. Příloha C,str. 28. 21 strana 156 celkem

Mapa 3: Prognóza změny počtu obyvatel Rýmařov Bruntál Krnov Kravaře Prognóza změny počtu obyvatel pro r. 2030 ve srv. s r. 2010 změna v % Opava Hlučín Bohumín Orlová Vítkov Karviná Ostrava Bílovec Havířov Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Nový Jičín Třinec > -3,9-5,9 - -4,0-7,9 - -6,0 < -8,0 Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov 0 10 20 30 km Na základě údajů predikujících počet obyvatel v jednotlivých SO ORP Moravskoslezského kraje, které obsahuje tabulka 16, bude počet obyvatel ve všech SO ORP klesat. Nejvíce se sníží počet obyvatel ve SO ORP Karviná (- 9,9 %) a Havířov (-9,8 %). Naopak nejmenší pokles (- 2,15 %) je predikován pro SO ORP Jablunkov. 1.2 Struktura obyvatelstva dle vzdělání V České republice se rozlišuje vzdělání dle nejvyššího stupně dosaženého vzdělání. Rozlišujeme tedy obyvatele se základním vzděláním, středoškolským vzděláním bez maturity, středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Z celkového počtu 1 230 534 obyvatel Moravskoslezského kraje jich je přibližně 1 062 000 starších 15 let. Jedinci starší 15 let již zpravidla dosáhli alespoň základního vzdělání. Vzdělanostní strukturu této skupiny obyvatel v kraji ukazuje tabulka 17, která obsahuje údaje za poslední 4 roky. 22 strana 156 celkem

Tabulka 17 - Obyvatelstvo dle vzdělání 20 Vzdělání (údaje v tis.) 2008 2009 2010 2011 Celkem 1 251,4 1 249,9 1 245,1 1 062,0 Vzdělání základní 229,2 214,8 201,5 200,3 střední bez maturity 414,2 396,4 395,9 407,7 střední s maturitou 325,9 338,6 337,7 324,7 vysokoškolské 102,0 121,7 132,0 127,5 Muži 612,7 612,7 609,7 515,1 Vzdělání základní 76,2 69,9 68,7 64,2 střední bez maturity 246,1 240,0 232,6 241,0 střední s maturitou 144,0 147,1 149,2 145,0 vysokoškolské 54,3 64,3 68,1 64,0 Ženy 638,7 637,2 635,4 546,9 Vzdělání základní 153,0 145,0 132,7 136,0 Zdroj: ČSÚ střední bez maturity 168,2 156,4 163,3 166,7 střední s maturitou 181,9 191,5 188,6 179,7 vysokoškolské 47,7 57,4 63,9 63,5 Nejvíce osob má v každoročně v analyzovaném období středoškolské vzdělání bez maturity. Množství vysokoškolsky a středoškolsky s maturitou vzdělaných jedinců v Moravskoslezském kraji v roce 2011 ve srovnání s předchozím rokem mírně pokleslo. Je to způsobenou mírně rostoucí úmrtností a také migrací obyvatelstva. Pouze základní vzdělání má v kraji přibližně 200 tis. osob, což je asi jedna pětina z celkového počtu osob nad 15 let. Základní vzdělání má přibližně dvakrát více žen než mužů. Naopak o třetinu více mužů než žen má středoškolské vzdělání bez maturity. Středoškolsky vzdělaných s maturitou je v kraji více žen, než mužů. V roce 2011 došlo k vyrovnání rozdílu mezi počtem vysokoškolsky vzdělaných mužů a žen. 1.3 Struktura obyvatelstva dle mechanické měny Náplní této části dokumentu je analýza počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel ve sledovaném období. Dále je zhodnocena struktura přistěhovalých z ciziny. Analyzováno je také stěhování v rámci republiky i uvnitř Moravskoslezského kraje. Následně jsou uvedeny preferované SO ORP v rámci stěhování i SO ORP, z nichž se nejvíce lidí v kraji vystěhovává. V předposlední části této kapitoly je analyzován přírůstek stěhováním a v poslední celkový přírůstek/úbytek obyvatel v Moravskoslezském kraji. 1.3.1 Počet přistěhovalých a vystěhovalých osob za období 2000 2011 Migrace obyvatelstva je přirozený proces, který s rostoucí globalizací zesiluje. Důvodem stěhování můžou být ekonomické důvody (stěhování za prací), rodinné důvody (sňatek, rozvod), politické, národnostní nebo náboženské důvody. Trendem poslední doby je stěhování z center měst na jejich okraje, kde jsou lidé blíže přírodě. Dále bude analyzováno množství přistěhovalých a vystěhovalých osob v letech 2000 2011 i projekce vývoje těchto ukazatelů do budoucna. 20 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3115-12 - 102 / 3 Vzdělanostní struktura populace ČR Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/3103-11 23 strana 156 celkem

Tabulka 18 - Přistěhovalí a vystěhovalí v Moravskoslezském kraji 21 Počet obyvatel 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 1 278 036 1 265 912 1 262 660 1 260 277 1 257 554 1 250 769 přistěhovalí [ ] 2,6 3,3 4,4 5,2 4,6 4,0 vystěhovalí [ ] 4,0 5,0 5,6 5,6 5,8 5,3 Počet obyvatel 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Počet obyvatel celkem (stav k 31. 12.) 1 249 290 1 249 897 1 250 255 1 247 373 1 243 220 1 230 534 přistěhovalí [ ] 4,2 5,9 5,3 3,9 3,6 3,3 vystěhovalí [ ] 5,1 6,0 5,3 6,2 6,8 5,3 Zdroj: ČSÚ 8 6 4 2 0 Graf 8 - Vývoj podílu přistěhovalých a vystěhovalých ( ) 2000 2002 2004 2006 2008 2010 Přistěhovalí Vystěhovalí Změny v obyvatelstvu z důvodu jejich migrace jsou velmi proměnlivé. V grafu 8 je patrný vyšší počet vystěhovalých obyvatel ve srovnání s přistěhovalými. Pouze v letech 2007 a 2008 byl jejich počet přibližně stejný. Rok 2009 a 2009 zaznamenal nejvyšší migrační saldo. Jedním z hlavních důvodů může být vrcholící krize, která právě uvedených letech vrcholila. Migrace obyvatelstva pryč z Moravskoslezského kraje je tedy jedním z faktorů ovlivňujících postupný pokles obyvatel v tomto kraji. Tabulka 19 Projekce vývoje přistěhovalých a vystěhovalých 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Přistěhovalí [ ] 4,6 4,6 4,7 4,7 4,8 4,8 4,8 Vystěhovalí [ ] 6,1 6,2 6,2 6,3 6,3 6,4 6,4 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Přistěhovalí [ ] 4,9 4,9 4,9 5,0 5,0 5,0 5,1 Vystěhovalí [ ] 6,5 6,5 6,6 6,6 6,6 6,7 6,7 Výpočet: Sociotrendy Prognóza vývoje počtu přistěhovalých i vystěhovalých v Moravskoslezském kraji do roku 2025 byla získána na základě proložení dat z tabulky 18 křivkou mocninného trendu. Ze získaných výsledků uvedených v tabulce 19 je patrný pomalý růst obou ukazatelů. Odhadujeme, že množství přistěhovalých v roce 2025 bude přibližně 5 100 osob. Množství vystěhovaných v roce 2025 dosáhne dle předpovědi 6 700 jedinců. 21 Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika 24 strana 156 celkem

1.3.2 Přistěhování z ciziny, stěhování v rámci republiky a vnitřní stěhování Na dalších řádcích bude rozebrána struktura obyvatel přistěhovalých do Moravskoslezského kraje podle jejich národností. Následně provedeme mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých v rámci České republiky. Na konci této subkapitoly zanalyzujeme vnitřní stěhování v Moravskoslezském kraji. Tabulka 20 - Přistěhování v roce 2011 podle národností 22 Oblast, kraj, okres Celkem Kladné saldo Slovensko Rusko Ukrajina Spojené státy Německo Vietnam Kazachstán Bulharsko Záporné saldo Česká republika Česká republika 22590 4368 2146 1980 1321 1338 708 516 488 1917 7808 Moravskoslezský kraj 1214 320 33 51 21 16 47 12 18 154 542 Bruntál 29 6 - - 1-3 1 1 7 10 Frýdek-Místek 275 60 8 29 2 - - 1 4 34 137 Karviná 194 60 2 2 8 1 3 2-48 68 Nový Jičín 72 28 1-2 - 1-4 13 23 Opava 102 24 5 3 1 7 14-4 18 26 Ostrava-město 542 142 17 17 7 8 26 8 5 34 278 Zdroj: ČSÚ Do Moravskoslezského kraje jako celku se v roce 2011 přistěhovalo celkem 1 214 cizinců. Z hlediska republikového srovnání se do Moravskoslezského kraje přistěhovalo 5 % z celkově přistěhovaných osob. Nejpočetnější přistěhovanou skupinu tvoří Slováci, a to 320 osob. Na druhém místě jsou Ukrajinci a třetí jsou občané Vietnamu, ale jejich počet je ve srovnání se Slováky přibližně 6,4krát menší. Členění počtu přistěhovalých podle okresů je dobře viditelné z tabulky 20. Nejvíce lidí se v roce 2011 přistěhovalo do okresu Ostrava-město, a to téměř polovina všech osob přistěhovaných do Moravskoslezského kraje. Nejméně do okresu Bruntál. Tabulka 21 ukazuje mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob. V celorepublikovém srovnání se nejvíce osob přistěhovalo do Prahy, kterou těsně následuje Středočeský kraj. U ostatních krajů jsou počty přistěhovaných osob přibližně 5krát nižší. Mezi kraje, jejichž saldo přistěhovaných a vystěhovaných osob bylo v roce 2011 kladné, patří Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Plzeňský, Liberecký, Pardubický a Jihomoravský kraj. U zbývajících krajů je toto saldo záporné. Mezi tyto kraje patří i Moravskoslezský kraj. Jiné 22 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11 - Tab. 5.3. Přistěhovalí z ciziny podle státního občanství 25 strana 156 celkem

Tabulka 21 Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých 23 Obyvatelstvo Přistěhovalí Vystěhovalí ČR celkem 106 148 89 259 Hl. m. Praha 28 291 22 540 Středočeský 25 746 13 297 Jihočeský 4 244 3 882 Plzeňský 4 279 3 504 Karlovarský 2 402 2 975 Ústecký 6 605 6 831 v tom kraje Liberecký 3 946 3 692 Královéhradecký 4 070 4 458 Pardubický 3 927 3 723 Vysočina 3 197 3 549 Jihomoravský 8 658 6 910 Olomoucký 3 857 4 001 Zlínský 2 869 3 325 Zdroj: ČSÚ Moravskoslezský 4 057 6 572 Mapa 4: Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých Mezikrajské srovnání počtu přistěhovalých a vystěhovalých Karlovarský Ústecký Liberecký přistěhovalí vystěhovalí Hlavní město Praha Královéhradecký Plzeňský Středočeský Pardubický Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Jihočeský Jihomoravský Zlínský 0 30 60 90 km 23 Zdroj: http://www.ostrava.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajpubl/801302-11-q4_2011-xt - Tab. B.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů v roce 26 strana 156 celkem

V roce 2011 se z Moravskoslezského kraje vystěhovalo 6 572 osob, což je přibližně 1,6 krát více než přistěhovalých. Podle počtu přistěhovalých je Moravskoslezský kraj na 8. místě a podle počtu vystěhovalých obsadil 11. příčku ve srovnání s ostatními kraji ČR. Z tabulky 5 jsme zjistili, že v roce 2011 souhrnně v celé České republice byly natalita a mortalita na zhruba stejné úrovni. Dle údajů ČSÚ (tabulka 5) je predikován v dalších letech vyšší počet zemřelých než živě narozených. Připojíme-li k tomuto údaji předpoklad, že množství vystěhovalých bude přibližně 1,6krat vyšší než přistěhovalých (jako v roce 2011), dá se očekávat výrazný pokles počtu obyvatel v kraji. Tabulka 22 - Přistěhovalí v roce 2011-vnitřní stěhování 24 Oblast, kraj, okres Objem vnitřního stěhování Přistěhovalí z ČR z ciziny celkem celkem muži celkem muži celkem muži celkem muži Česká republika 231694 109188 22590 12440 22590 12440 Moravskoslezský kraj 19619 9207 2843 1386 1214 731 4057 2117 Bruntál 1364 647 776 347 29 15 805 362 Frýdek-Místek 2585 1251 2308 1114 275 183 2583 1297 Karviná 3134 1503 1745 765 194 118 1939 883 Nový Jičín 1772 794 1312 641 72 38 1384 679 Opava 1846 841 1548 725 102 59 1650 784 Ostrava-město 954 462 3118 1503 542 318 3660 1821 Zdroj: ČSÚ V roce 2011 se v rámci Moravskoslezského kraje přestěhovalo 19 619 osob, z toho 9 207 mužů. Nejvíce lidí změnilo své bydliště v rámci okresu Karviná, kde se přestěhovalo 3 134 jedinců. Výrazný pohyb obyvatelstva byl dle údajů ČSÚ zaznamenán také v rámci okresu Frýdek-Místek. Naopak nejméně osob se přestěhovalo v rámci okresu Ostrava-město, a to 854 lidí. 1.3.3 Preferované obce s rozšířenou působností v rámci stěhování Lidé se stěhují do různých míst. Mezi nejvíce preferované SO ORP patřila Ostrava s počtem 3 631 přistěhovaných osob, následována SO ORP Frýdek-Místek, kde však již počet přistěhovaných osob byl více jak poloviční. Mezi SO ORP, které překročily hranici 1000 přistěhovaných obyvatel, se dále zařadil Havířov a Opava. SO ORP s nejnižším počtem přistěhovalých osob je Vítkov následovaný SO ORP Odry, viz tabulka 23. 24 Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4001-11 - Tab. 5.1. Přistěhovalí podle oblastí, krajů a okresů 27 strana 156 celkem

Tabulka 23 - Přistěhovalí dle SO ORP 25 SO ORP 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílovec 325 321 312 355 351 397 385 412 333 389 Bohumín 433 507 570 545 545 433 499 555 463 486 Bruntál 443 524 514 478 474 505 550 488 374 475 Český Těšín 346 400 378 377 431 436 422 418 380 426 Frenštát p. Radhoštěm 259 311 371 257 290 294 346 367 277 311 Frýdek-Místek 1 119 1 353 1 336 1 231 1 431 1 414 1 556 1 500 1 365 1 509 Frýdlant n. Ostravicí 458 588 522 504 516 475 569 610 563 618 Havířov 1 125 1 413 1 464 1 605 1 363 1 459 1 399 1 139 1 099 1 305 Hlučín 431 455 481 488 497 588 559 569 551 690 Jablunkov 204 232 251 236 226 178 231 243 196 271 Karviná 845 1 108 1 162 1 305 1 130 895 1 164 961 889 737 Kopřivnice 484 454 484 530 484 555 574 475 495 452 Kravaře 206 260 258 212 242 197 292 285 248 270 Krnov 432 448 422 443 447 446 556 498 432 399 Nový Jičín 537 570 538 551 601 559 690 585 606 572 Odry 233 215 179 178 200 198 232 205 191 235 Opava 835 794 775 809 826 849 988 1 163 919 1 103 Orlová 899 818 893 865 760 688 783 732 733 800 Ostrava 3 310 3 775 4 025 3 721 3 645 3 939 5 195 4 522 3 724 3 631 Rýmařov 182 195 179 145 195 188 215 229 234 236 Třinec 500 600 615 615 574 575 687 615 556 646 Vítkov 171 174 177 186 254 192 190 249 160 221 Zdroj: ČSÚ 25 Data za rok 2011 budou zveřejněna 30.11.2012. Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4030-11- r_2011-13000 - v každém souboru data o jedné ORP 28 strana 156 celkem

Mapa 5: Přistěhovalí dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Orlová Karviná Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Přistěhovalí dle ORP Jablunkov rok 2010 < 501 501-1 000 1 001-2 000 > 2 001 0 10 20 30 km Z SO ORP Ostrava se v letech 2001 2010 vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o 5 386 osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně 2 000 osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes 1 000 obyvatel, viz tabulka 24. 29 strana 156 celkem

Tabulka 24 - Vystěhovalí dle SO ORP 26 SO ORP 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílovec 347 351 314 344 337 384 371 373 366 376 Bohumín 432 461 478 428 502 422 483 457 458 542 Bruntál 637 675 594 614 626 612 666 581 590 595 Český Těšín 504 484 420 515 559 536 553 485 481 526 Frenštát p. Radhoštěm 229 230 253 302 226 257 220 220 264 264 Frýdek-Místek 1 205 1 288 1 211 1 176 1 248 1 253 1 316 1 214 1 315 1 356 Frýdlant n. Ostravicí 280 322 268 396 367 352 305 275 287 299 Havířov 1 501 1 498 1 519 1 535 1 612 1 497 1 557 1 494 1 629 2 007 Hlučín 387 521 394 442 457 395 410 426 440 462 Jablunkov 216 239 220 280 225 223 233 241 220 230 Karviná 1 232 1 350 1 295 1 103 923 962 1 022 952 1 508 2 151 Kopřivnice 595 613 577 610 540 585 683 600 620 594 Kravaře 176 174 141 192 206 247 217 216 215 275 Krnov 486 520 494 543 572 522 503 618 489 493 Nový Jičín 672 639 584 634 587 558 648 607 555 653 Odry 257 224 227 263 251 263 251 238 211 278 Opava 943 992 964 917 1 107 967 1 097 1 074 1 076 1 074 Orlová 954 894 1 048 1 105 1 081 1 112 953 939 914 1 029 Ostrava 3 855 4 468 4 456 4 737 4 463 4 483 5 594 4 769 4 986 5 386 Rýmařov 232 306 247 262 320 321 312 294 270 277 Třinec 504 632 520 456 718 476 550 569 549 638 Vítkov 219 218 193 213 229 236 236 248 220 236 Zdroj: ČSÚ 26 Data za rok 2011 budou zveřejněna 30.11.2012. Zdroj: http://notes2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/4030-11- r_2011-13000 - v každém souboru data o jedné ORP 30 strana 156 celkem

Mapa 6: Vystěhovalí dle SO ORP Krnov Bruntál Rýmařov Vítkov Opava Kravaře Hlučín Bohumín Ostrava Orlová Karviná Havířov Bílovec Odry Český Těšín Frýdek-Místek Kopřivnice Třinec Nový Jičín Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Vystěhovalí dle ORP rok 2010 Jablunkov < 101 500-1 000 1 001-2 000 > 2 001 0 10 20 30 km Z SO ORP Ostrava se v letech 2001 2010 vystěhoval největší počet obyvatel, přičemž v roce 2010 se jednalo o 5 386 osob. Zhruba 2150 lidí se v roce 2010 vystěhovalo z SO ORP Karviná a přibližně 2 000 osob z SO ORP Havířov. Z SO ORP Frýdek-Místek, Opava a Orlová se v roce 2010 vystěhovalo přes 1 000 obyvatel. 1.3.4 Přírůstek stěhováním z počtu obyvatel v MSK 2000 2011 Příznačnějším názvem této části je spíše úbytek stěhováním ve sledovaném období. Přírůstek je totiž ve všech letech záporný, jak ukazuje tabulka 25. Tabulka 25 - Přírůstek stěhováním v Moravskoslezském kraji 27 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Přírůstek stěhováním ( ) -1,4-1,7-1,3-0,4-1,1-1,3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Přírůstek stěhováním ( ) -1,0-0,1-0,1-2,3-3,2-2,0 Zdroj: ČSÚ Vývoj přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje stěhováním je v letech 2000 2011 značně proměnlivý. V roce 2001 přírůstek stěhováním poklesl o 300 obyvatel. V letech 2002 2004 hodnota ukazatele sice rostla, avšak stále byla v záporná, tzn. docházelo k úbytku obyvatel. V dalších 2 letech 27 Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10- - Moravskoslezský kraj 31 strana 156 celkem

jeho hodnota opět klesala, a to až na -1 300 osob za rok. V průběhu následujících 2 let přírůstek stěhováním opět rostl. Svého maxima ve výši -100 osob dosáhl v roce 2007 a na této hodnotě setrval i v následujícím roce. V roce 2009 hodnota ukazatele prudce poklesla, což zřejmě způsobila vrcholící ekonomická krize, která zapříčinila stěhovaní osob za pracovními příležitostmi, kterým se jim v Moravskoslezském kraji nedostávalo. Dosud je přirozený přírůstek ve výši maximálně -2 000 osob. Tabulka 26 - Přírůstek stěhování - predikce 2012-2025 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Přírůstek stěhováním ( ) -1,7-1,7-1,7-1,7-1,7-1,7-1,7 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Přírůstek stěhováním ( ) -1,7-1,7-1,8-1,8-1,8-1,8-1,8 Výpočet: Sociotrendy Predikce přírůstku stěhováním byla získána proložením přímky logaritmického trendu daty z tabulky 25. Na základě odhadů v tabulce 2 lze očekávat, že vývoj ukazatele v letech 2012 2025 bude oscilovat okolo hodnot 1 700 a 1800 přistěhovalých ročně s mírným rostoucím trendem. 1.3.5 Celkový přírůstek/úbytek počtu obyvatel v MSK 2000 2011 Příznačnějším názvem této části je opět spíše celkový úbytek počtu obyvatel než jejich přírůstek. Po většinu analyzovaného období byl totiž celkový přírůstek záporný. Tabulka 27 - Celkový přírůstek v Moravskoslezském kraji 28 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkový přírůstek ( ) -2,7-3,0-2,6-1,9-2,1-2,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkový přírůstek ( ) -1,2 0,5 0,3-2,3-3,3-3,3 Zdroj: ČSÚ V letech 2000 2006 docházelo k celkovému úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji, tzn., že celkový přírůstek byl záporný. Nejvyšší celkový úbytek byl v roce 2001, a to 3 000 jedinců. V letech 2007 2008 došlo k celkovému přírůstku. Avšak v roce 2009 se výrazně projevily dopady krize a došlo k výraznému celkovému úbytku obyvatel Moravskoslezského kraje. V letech 2010 2011 byl celkový úbytek ve výši 3 300 osob ročně. Tabulka 28 - Celkový přírůstek - predikce 2012-2025 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Celkový přírůstek ( ) -1,6-1,6-1,5-1,5-1,5-1,5-1,4 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Celkový přírůstek ( ) -1,4-1,4-1,4-1,4-1,3-1,3-1,3 Výpočet: Sociotrendy Vývoj celkového přírůstku obyvatel Moravskoslezského kraje do budoucna byl predikován na základě proložení křivky logaritmického trendu daty z tabulky 27. Odhady v tabulce 28 ukazují, že v letech2012 2025 celkový přírůstek poroste. Stále však bude v kraji docházet k celkovému úbytku obyvatel. 28 Zdroj: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni - 1. část území, obyvatelstvo, životní prostředí, makroekonomika Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/p/4027-11 - Moravskoslezský kraj Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/4027-10- - Moravskoslezský kraj 32 strana 156 celkem

Tabulka 29 - Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo MSK 29 2008 2009 2010 Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 1.4 Struktura obyvatelstva dle ekonomické aktivity Následující část se zabývá strukturou obyvatelstva dle ekonomické aktivity. Za ekonomicky aktivní se považují osoby zaměstnané a osoby nezaměstnané, které práci aktivně hledají a jsou tak připraveny k nástupu do zaměstnání. Naopak za ekonomicky neaktivní se považují důchodci, studenti a děti do 14 let. 1.4.1 Ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo V Moravskoslezském kraji mírně převažuje podíl ekonomicky neaktivních obyvatel, jedná se o necelé dvě procenta, jak je uvedeno v tabulce 29. Ve skupině ekonomicky neaktivních obyvatel tvoří nejpočetnější skupinu důchodci. Naopak skupina studenti a děti do 14 let, u nichž se ekonomická aktivita teprve očekává, má trend klesající. Podíl ekonomicky neaktivních obyvatel se v období od roku 2008 do roku 2010 kontinuálně zvyšuje na úkor ekonomicky aktivní populace. Její počet se mezi léty 2009 a 2010 snížil o zhruba 12 000 osob. Zároveň se zvyšuje počet nezaměstnaných osob, kdy právě mezi léty 2008 a 2009 došlo k výraznému nárůstu, a to o přibližně 14 000 osob, který se však mezi léty 2009 a 2010 zmírnil. Obyvatelstvo celkem 1 251,40 1 249,90 1 245,10 ekonomicky aktivní populace 15 a více let (pracovní síla) ekonomicky neaktivní Zdroj: ČSÚ celkem 614 617,2 605 zaměstnaní v NH (ILO) 1) 568,6 557,5 543,5 nezaměstnaní 45,3 59,7 61,4 celkem 637,4 632,7 640,1 důchodci 279,5 284,5 289,6 studenti 112,6 111,9 110,6 děti do 14 let 180 178,3 177,9 ostatní 65,4 57,9 62 1.4.2 Procento ekonomicky aktivních ve srovnání s republikovými údaji Moravskoslezský kraj je v mezikrajském srovnání podle celkové populace na 13. místě. Při srovnání množství ekonomicky aktivních osob je na místě 12. Avšak v roce 2010 měl nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji v České republice. V MSK žije nejvíce ekonomicky neaktivních obyvatel v rámci ČR, a tento údaj má značný vliv na ekonomické ukazatele uvedené dále. Míra ekonomické aktivity je v MSK druhá nejnižší v rámci ČR, je o 1,7 % nižší než celorepublikový průměr. Míra zaměstnanosti je zde také druhá nejnižší z krajů ČR a obecná míra nezaměstnanosti je v MSK třetí nejvyšší v ČR. 29 1) s jediným nebo hlavním zaměstnáním, včetně ozbrojených sil. Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/801011-11-r_2011-09 - 9-1. Ekonomická aktivita obyvatel (VŠPS) 33 strana 156 celkem

Tabulka 30 - Základní charakteristiky ekonomického postavení populace 15 a více let podle krajů v r. 2010 30 muži a ženy celkem Populace (tis. osob) Pracovní síla (ekonomicky aktivní, tis. osob) v tom zaměstnaní (tis. osob) nezaměstnaní (tis. osob) Ekonomicky neaktivní (tis. osob) Míra ekonomické aktivity (%) Míra zaměstnanosti (%) Česká republika 9 015,4 5 268,9 4 885,2 383,7 3 746,5 58,4 54,2 7,3 Hlavní město Praha 1 096,8 682,4 656,8 25,6 414,4 62,2 59,9 3,8 Středočeský kraj 1 063,8 635,5 602,2 33,3 428,3 59,7 56,6 5,2 Jihočeský kraj 545,8 316,8 300,0 16,8 229,0 58,0 55,0 5,3 Plzeňský kraj 492,5 290,8 273,7 17,1 201,8 59,0 55,6 5,9 Karlovarský kraj 262,5 161,9 144,4 17,5 100,7 61,7 55,0 10,8 Ústecký kraj 708,6 407,3 361,9 45,4 301,3 57,5 51,1 11,2 Liberecký kraj 373,7 216,6 201,5 15,1 157,1 58,0 53,9 7,0 Královéhradecký kraj 474,1 272,5 253,8 18,7 201,7 57,5 53,5 6,9 Pardubický kraj 440,9 253,4 235,0 18,4 187,5 57,5 53,3 7,2 Kraj Vysočina 440,2 255,9 238,2 17,7 184,3 58,1 54,1 6,9 Jihomoravský kraj 991,2 576,2 531,8 44,4 415,0 58,1 53,7 7,7 Olomoucký kraj 550,2 306,2 278,5 27,7 244,0 55,7 50,6 9,1 Zlínský kraj 507,9 288,5 264,0 24,5 219,3 56,8 52,0 8,5 Moravskoslezský kraj Zdroj: ČSÚ 1 067,2 605,0 543,5 61,4 462,2 56,7 50,9 10,2 Obecná míra nezaměstnanosti (%) 30 Zdroj: ČSÚ - výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), údaje jsou pro rok 2010 34 strana 156 celkem

Mapa 7: Ekonomické postavení populace MSK Základní charakteristiky ekonomického postavení populace zaměstnaní míra nezaměstnanosti nezaměstnaní < 5,01 Ústecký Liberecký ekonomicky neaktivní 5,01-7,00 7,01-9,00 > 9,00 Karlovarský Hlavní město Praha Královéhradecký Plzeňský Středočeský Vysočina Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Jihočeský Zlínský Jihomoravský 0 30 60 90 km Moravskoslezský kraj má, po Ústeckém kraji (4,9 %) největší podíl domácností (4,2 %), které mají na osobu méně než 4 000,- Kč, jak je uvedeno v tabulce 31 (poslední sloupec). Nejčetnější zastoupení domácností bylo ve skupině s čistým měsíčním příjmem v rozmezí 10 001 15 000,- Kč, a to téměř dvě pětiny (38,9 %) domácností. Ve srovnání s celorepublikovými údaji, příjmy osob v Moravskoslezském kraji v rozmezí od 0 10 000,- Kč vykazují vyšší hodnoty než jsou republikové hodnoty. A v rozmezí od 10 000,- Kč a výše vykazují hodnoty nižší. Z uvedeného vyplývá, že více než 80 % osob v Moravskoslezském kraji má čistý měsíční zisk nižší než 15 001,- Kč. 35 strana 156 celkem

Podíl domácností ve skupině (%) Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 31 - Domácnosti v krajích ČR ve skupinách podle čistého měsíčního příjmu na osobu 31 Domácnosti celkem v kraj Hl. m. Středo- Karlovar- Králové- Jihomo- Moravsko- Jihočeský Plzeňský Ústecký Liberecký Pardubický Vysočina Olomoucký Zlínský Praha český ský hradecký ravský slezský Počet domácností 4 149 665 553 633 476 607 251 455 229 552 121 640 331 353 172 227 219 081 199 280 193 989 442 544 245 204 223 713 489 388 Počet osob 10 402 836 1 238 175 1 234 225 631 554 566 452 304 534 825 391 435 827 549 307 511 246 510 076 1 140 852 635 010 584 266 1 235 921 Skupiny podle čistého měsíčního příjmu na osobu (Kč) do 4 000 4 001-6 000 6 001-8 000 8 001-10 000 10 001-15 000 15 001-20 000 20 001-30 000 30 001-50 000 50 001 a více 2,2 0,3 2,2 1,2 0,6 2,3 4,9 1,7 2 1,6 0,6 1,9 3,7 2,5 4,2 4,5 1,1 3,5 4,8 3 4,6 7,7 4 3,7 6,3 4,8 4,9 6,1 5,4 6,2 10,6 3,9 9,4 10,5 8,7 12,8 13,7 11,7 9,3 13,3 11,4 13,4 12 11,8 12,6 20,2 11,8 16,8 22,5 23 19,6 18,8 23 22,4 21 23,4 21 24,6 24,3 23 39,9 38,8 41,1 41,2 43 41,4 38,1 44,3 43,8 40,4 40 37,3 37,2 39,5 38,9 13,2 20,3 16,4 13,3 10,4 10,6 10,1 9,7 13 11 11,5 14,9 10,3 10,6 10,1 6,9 16 8,3 6 7,7 7,9 4,7 4,7 4,5 4 6,5 4,8 4,5 4,2 3,7 2 5,6 1,6 0,2 3,3 0,6 1,8 0,6 1,1 2,4 1,8 1,5 1,5 1,2 1,1 0,6 2,3 0,9 0,3 0,3 0,4 0,3 0,4 0,2 0 0 0,4 0,2 0,5 0,2 31 Zdroj: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/110720_silc 36 strana 156 celkem

1.5 Sociální bydlení Jedním z nejužívanějších pojmů z oblasti bytové politiky je sociální bydlení 32. Jeho obsah je však velmi neurčitý. Pro sociální bydlení jsou typické určité charakteristiky, jež usnadňují jeho identifikaci. Jedná se zejména o tyto vlastnosti: častá, avšak ne nutná, podpora výstavby z veřejných prostředků; je poskytováno často, ale ne nutně, specifickými neziskovými organizacemi nebo organizacemi z veřejného sektoru; nájemné nereaguje na vývoj situace na místním trhu, ale na skutečné náklady spojené s držbou a provozem dané nemovitosti; bytové jednotky jsou určeny domácnostem s nižšími příjmy, ale nejsou jimi ve všech případech užívány. Obce s POU MSK disponují 42294 obecními byty, jejichž počet v jednotlivých obcích je uveden v tabulce 32. Neobsazených bytů, tedy bytů, které by mohly sloužit jako tzv. sociální byty, je podstatně méně, jedná se pouze o 1218 bytů. Průměrně by se jednalo o 45 bytů na jednu obec, což jsou hypotetické úvahy. Nicméně 11 obcí uvedlo, že nemá volný ani jeden byt. Byty, pokud je obec má k dispozici, jsou využívané specifickými cílovými skupinami obyvatel obce, zejména rodinami s dětmi, případně rodinami ohroženými sociálním vyloučením jako byty sociální (např. Odry), případně má město samostatně zpracovanou koncepci sociálního bydlení (např. Opava). 32 Pro naplnění základní definice sociálního bydlení podle zákona je třeba splnit určitá kritéria, která se týkají maximální podlahové plochy. Zákon o dani z přidané hodnoty praví: Bytem pro sociální bydlení se rozumí byt, jehož celková podlahová plocha nepřesáhne 120 m 2. Celkovou podlahovou se rozumí součet podlahových ploch všech místností bytu, včetně místností, které tvoří příslušenství bytu, s výjimkou podílu na společných částech domu. Bytovým domem pro sociální bydlení se rozumí bytový dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. (2, 48) Tato kritéria jsou platná od roku 2008. Zdroj: http://projekty.osu.cz/tsp/dokumenty/soc_bydleni.pdf http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=11&gs_id=17&xhr=t&q=soci%c3%a1ln%c3%ad+bydlen%c3%ad&pf=p&output =search&sclient=psyab&oq=soci%c3%a1ln%c3%ad+by&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=680b729a013916f0&biw=1518& bih=712 37 strana 156 celkem

Tabulka 32 - Výzkum 2012 33 Obce s POU Obecní byty Neobsazené byty Bílovec 313 16 Bohumín 4500 150 Bruntál 1390 137 Frenštát pod Radhoštěm 963 0 Frýdek-Místek 1350 0 Frýdlant nad Ostravicí 32 8 Fulnek 283 0 Havířov 7763 0 Hlučín 274 5 Horní Benešov 110 0 Jablunkov 83 0 Karviná 1505 74 Kopřivnice 1000 0 Krnov 1600 40 Město Albrechtice 100 0 Nový Jičín 1133 10 Odry 437 6 Opava 550 5 Orlová 494 0 Osoblaha 134 0 Ostrava 13422 715 Příbor 560 0 Rýmařov 1263 15 Studénka 164 14 Třinec 1847 17 Vítkov 380 1 Vratimov 100 0 Vrbno pod Pradědem 544 5 Celkem 42294 1218 Zdroj: Výzkum zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy (Údaje z POU Český Těšín a Kravaře získány nebyly.) 1.6 Kriminalita, prevence kriminality Pojem kriminalita zahrnuje veškeré páchání přestupků a trestných činů. 34 Prevence kriminality se týká nejen orgánů státní i místní správy, nestátních subjektů, právnických subjektů a všech občanů kraje. Efektivních opatření v oblasti prevence kriminality lze dosáhnout dlouhodobou a koordinovanou spoluprací všech dotčených subjektů. V MSK byla pro léta 2009-2011 vypracována koncepce kriminality, jejímž cílem bylo zajistit koordinaci, sběru dat a mapování jednotlivých činností v oblasti prevence kriminality. Níže uvedené údaje aktualizují stav různých aspektů kriminality v MSK. 33 Zdroj: Výzkum Zadavatelé sociálních služeb v MSWH, 2012, Sociotrendy. Pokud bychom počítali průměrný počet bytů na jednu obec, jednalo by se o 1510 bytů. 34 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/kriminalita 38 strana 156 celkem

1.6.1 Přehled obvodních oddělení Policie ČR a jim příslušejících obcí s rozšířenou působností na území Moravskoslezského kraje pořadí všech obvodních oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností 35 Nejvíce byla trestnou činností zatížena obvodní oddělení Ostravy, zejména oddělení Ostrava Přívoz, Ostrava Kunčice, Ostrava Mariánské Hory a Ostrava Vítkovice. Právě Ostrava Přívoz má vede tento žebříček se značným náskokem, kdy index zatíženosti trestnou činností (viz tabulka 33a) dosahuje hodnoty 180, 5. Naopak nejnižších hodnot dosahují Pálkovice - obvodní oddělní Frýdku- Místku. Nízkých hodnot dosáhlo tako obvodní oddělení Kravaře. Tabulka 33a - Obvodní oddělení MSK z hlediska zatíženosti trestnou činností Obvodní oddělení PČR Obec s rozšířenou působností Počet obyvatel Počet TČ Index (na 1000 obyv.) OV-Přívoz (II) Ostrava 9 989 1803 180,5 1. Pořadí OV-Kunčice (III) Ostrava 2 450 318 129,8 2. Ostrava-střed (I) Ostrava 18 970 1 755 92,51 3. OV-Mariánské Hory (I) Ostrava 33 368 2 688 80,55 4. OV-Vítkovice(I) Ostrava 25 745 1 883 73,14 5. Karviná (II) Ostrava 22 923 1 249 54,49 6. Havířov 2(II) Havířov 20 495 947 46,21 7. OV-Slezská Ostrava(II) Ostrava 19 870 902 45,39 8. OV-Poruba(II) Ostrava 31 381 1 349 42,99 9. Orlová(II) Orlová 34 914 1 398 40,04 10. OV-Radvanice(III) Ostrava 6 284 237 37,71 11. Havířov-Šumbark(II) Havířov 24 672 928 37,61 12. OV-Poruba(II) Ostrava 59 464 2 228 37,47 13. OV-Zábřeh(II) Ostrava 46 692 1 709 36,6 14. Frýdek-Místek(I) Frýdek-Místek 66 176 2 283 34,5 15. OV-Hrabůvka (I) Ostrava 62 531 2 029 32,45 16. Bohumín(II) Bohumín 29 804 911 30,57 17. Petřvald(III) Orlová 7 052 215 30,49 18. Horní Suchá(III) Havířov 6 161 180 29,22 19. Havířov1 (II) Havířov 40 688 1 120 27,53 20. Bruntál (II) Bruntál 23 349 636 27,24 21. 35 Zdroj: Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009 2011 ; http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=73&gs_id=2&xhr=t&q=koncepce+prevence+kriminality+moravskoslezsk%c3%a 9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80%93+2011&pf=p&output=search&sclient=psyab&oq=Koncepce+prevence+kriminality+Moravskoslezsk%C3%A9ho+kraje+na+l%C3%A9ta+2009+%E2%80%93+2011&gs_l= &pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=943f16e1b3a52d4b&biw=1875&bih=1027 39 strana 156 celkem

Vítkov(III) Vítkov 13 162 341 25,91 22. Frýdlant n.o (II) Frýdlant n.o 20 926 529 25,28 23. Opava(I) Opava 62 930 1 586 25,2 24. Český Těšín(II) Český Těšín 26 556 662 24,93 25. Nový Jičín (I) Nový Jičín 44 600 1 076 24,12 26. Kopřivnice(II) Kopřivnice 29 080 674 23,18 27. Rýmařov(III) Rýmařov 12 107 278 22,96 28. Karviná 7 (II) Karviná 42 218 939 22,24 29. Moravský Beroun(III) Bruntál 6 360 138 21,69 30. Vrbno p. Pradědem(III) Bruntál 8 173 177 21,66 31. Příbor(III) Nový Jičín 14 538 302 20,77 32. Krnov(II) Krnov 30 131 600 19,91 33. Hnojník(IV) Třinec 6 744 126 18,68 34. Frenštát pod. R.(II) Frenštát pod R. 18 940 349 18,43 35. Dobrá(III) Frýdek-Místek 17 769 268 18,15 36. Dětmarovice(III) Orlová 12 954 224 17,29 37. Vratimov(III) Ostrava 20 063 346 17,24 38. Město Albrechtice(III) Krnov 11 596 197 16,99 39. Horní Benešov(III) Bruntál 6 050 100 16,54 40. Krásná(IV) Frýdek-Místek 4 443 70 15,75 41. Hradec nad Moravicí(III) Opava 12 987 203 15,63 42. Třinec(I) Třinec 52 125 792 15,19 43. Hlučín(II) Hlučín 39 314 597 15,18 44. Břidličná(III) Rýmařov 6 286 95 15,11 45. Fulnek(III) Odry 7 749 114 14,71 46. Bílovec(III) Bílovec 20 897 306 14,64 47. Těrlicko(III) Havířov 8 091 118 14,58 48. Odry(III) Odry 11 346 156 13,75 49. Velká Polom(III) Opava 12 844 171 13,31 50. Velké Heraltice(III) Opava 11 063 145 13,11 51. Brušperk(III) Frýdek-Místek 14 300 185 12,94 52. 40 strana 156 celkem

Studénka(III) Bílovec 13 058 163 12,07 53. Jablunkov(III) Jablunkov 21 430 214 9,99 54. Kravaře(III) Kravaře 30 471 286 9,38 55. Pálkovice(IV) Frýdek-Místek 8 537 80 9,37 56. Zdroj: Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na léta 2009 2011 1.6.2 Oběti trestné činnosti Obětí trestného činu se rozumí každý, komu bylo trestným činem ublíženo a komu tak vznikla škoda na majetku, zdraví nebo mu byla způsobená škoda morální či jiná. Oběťmi kriminality jsou muži, ženy či celé skupiny osob. Oběti kriminality jsou uvedeny v členění podle věkových skupin i v podrobnějším členění podle okresů. Nejprve jsou uváděny údaje za rok 2010, následně za rok 2011. Tabulka 34b - Oběti kriminality v MSK v roce 2010 Druhy kriminality Věk 1-15 15-18 19 60 nad 60 celkem objekt napadení: muž 119 167 2 452 393 3 131 objekt napadení: žena 133 140 2 711 718 3 702 objekt napadení: skupina 44 20 168 5 237 celkem 296 327 5 331 1 116 7 070 Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2010 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 7070 obětí kriminality. Největší zastoupení mezi oběťmi měly ženy ve věku nad 19 let, což je také dáno tím, že kategorie 19 60 disponuje nejširším intervalem.. Nejméně obětí kriminality se dotýká (logicky) skupin obyvatel. Celkový přehled obětí kriminality v roce 2010 je obsažen v tabulce 33. Nejvíce napadených mužů, žen i skupin bylo v okrese Opava. Tabulka 35 - Oběti kriminality ve věku 1 15 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 119 7 11 35 13 7 46 objekt napadení: žena 133 20 4 33 14 11 51 objekt napadení: skupina 44 3 5 10 7 6 13 celkem 296 30 20 78 34 24 110 Zdroj: Policejní prezidium ČR Ve věkové skupině od 1 roku do 15 let bylo v roce 2010 celkem 296 obětí kriminality. Z toho více než třetina obětí byla opět z okresu Opava. Druhé místo náleží okresu Karviná s počtem 78 obětí v uvedené věkové skupině. Nejméně obětí kriminality ve věku do 15 let bylo v okrese Frýdek-Místek. Tabulka 36 - Oběti kriminality ve věku 15-18 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 167 11 16 36 13 11 77 objekt napadení: žena 140 5 6 31 4 7 85 objekt napadení: skupina 20 1 3 4 4 3 5 celkem 327 17 25 71 21 21 167 Zdroj: Policejní prezidium ČR 41 strana 156 celkem

Obětí ve věku od 15 do 18 let bylo v roce 2010 více než v kategorii 1-15 let, a to 327. Nejvíce obětí bylo opět v okrese Opava (167 obětí). V okrese Karviná jich bylo 71 a v ostatních okresech MSK již výrazně méně. Nejnižší počet obětí ve věku 15 18 let byl zaznamenán v okrese Bruntál, a to pouze 17. Tabulka 37 - Oběti kriminality ve věku 19-60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 2 452 121 241 443 123 136 1 355 objekt napadení: žena 2 711 79 188 481 114 112 1 715 objekt napadení: skupina 168 11 14 30 18 18 76 celkem 5 331 211 443 954 255 266 3 146 Zdroj: Policejní prezidium ČR V nejširší kategorii, kterou jsou oběti kriminality od 19 do 60 let, bylo v roce 2010 celkem 5331 obětí. Z čehož nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to 3 146. Necelý jeden tisíc obětí bylo zaevidováno v okrese Karviná. V ostatních okresech Moravskoslezského kraje nedosáhl počet obětí ve věku 19 60 let v roce 2010 počtu 500. Tabulka 38 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 393 14 28 66 13 21 245 objekt napadení: žena 718 15 45 109 13 24 509 objekt napadení: skupina 5 0 1 0 0 0 4 celkem 1 116 29 74 175 26 45 758 Zdroj: Policejní prezidium ČR Obětí kriminality ve věku nad 60 let bylo v roce 2010 celkově 1116. Nejvyšší počet jich opět byl v okrese Opava. Na druhém místě je s odstupem 583 obětí okres Karviná. O 101 obětí méně, než v okrese Karviná zaznamenal okres Frýdek-Místek. Nejméně obětí starších 60 let bylo v okresech Nový Jičín a Bruntál. Kriminalita v roce 2010 byla častěji páchána na ženách než na mužích. Ženy jako oběti totiž převažovaly ve všech věkových kategoriích. Naopak nejméně kriminality bylo spácháno na skupinách. V pokračování této kapitolky budou zanalyzovány oběti kriminality v roce 2011. Tabulka 39 - Oběti kriminality v MSK v roce 2011 Druhy kriminality Věk 1-15 15-18 19-60 nad 60 celkem objekt napadení: muž 148 157 2 752 480 3 537 objekt napadení: žena 135 141 2 824 775 3 875 objekt napadení: skupina 35 12 226 10 283 Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaznamenáno celkem 7695 obětí kriminality. Nejčastěji byly napadány ženy. Případů, kdy objektem napadení byl muž, bylo zaznamenáno o 338 méně oproti případům napadení žen. Nejvíce obětí kriminality bylo v kategorii 19 60 let. Souhrnný přehled obětí kriminality v roce 2011 je v tabulce 38. 42 strana 156 celkem

Tabulka 40 - Oběti kriminality ve věku 1 15 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 148 20 15 36 8 8 61 objekt napadení: žena 135 18 11 45 13 10 38 objekt napadení: skupina 35 4 7 8 4 3 9 celkem 318 42 33 89 25 21 108 Zdroj: Policejní prezidium ČR V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 318 obětí kriminality ve věku od 1 do 15 let. Nejvíce jich bylo v okrese Opava, a to téměř třetina. Významná část (89 obětí) z celkového počtu obětí byla zaznamenána také v okrese Karviná. Naopak nejméně objektů napadení bylo v uvedené kategorii v roce 2011 v okrese Ostrava (21 obětí). Tabulka 41 - Oběti kriminality ve věku 15-18 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 157 9 18 42 12 6 69 objekt napadení: žena 141 16 6 28 6 7 76 objekt napadení: skupina 12 0 1 3 1 1 6 celkem 310 25 25 73 19 14 151 Zdroj: Policejní prezidium ČR Celkový počet obětí kriminality ve věku od 15 do 18 dosáhl v Moravskoslezském kraji v roce 2011 hodnoty 310 obětí. Největší množství objektů napadení bylo zaznamenáno v okrese Opava. V okrese Karviná byla napadena přibližně polovina objektů ve srovnání s okresem Opava. Nejméně obětí kriminality bylo v uvedeném roce v kategorii 15 18 let v okrese Ostrava, a to pouze 14 obětí. Tabulka 42 - Oběti kriminality ve věku 19-60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 2 752 131 235 549 127 169 1 502 objekt napadení: žena 2 824 75 147 538 130 148 1 746 objekt napadení: skupina 226 13 19 54 27 19 93 celkem 5 802 219 401 1 141 284 336 3 341 Zdroj: Policejní prezidium ČR Obětí kriminality ve věku od 19 do 60 let bylo v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zaznamenáno celkem 3341. Nejvíce jich opět bylo v okrese Opava, a to 3341. Na druhém místě si svou pozici udržel okres Karviná s 1141 oběťmi. Nejméně objektů napadení ve věku 19 60 let zaznamenal okres Bruntál, kde bylo v roce 2011 v uvedené kategorii jen 219 obětí. Tabulka 43 - Oběti kriminality ve věku nad 60 let Druhy kriminality Celkem Bruntál Frýdek- Místek Karviná Nový Jičín Ostrava Opava objekt napadení: muž 480 15 39 82 12 21 304 objekt napadení: žena 775 11 27 144 28 31 525 objekt napadení: skupina 10 1 0 1 2 1 5 celkem 1 265 27 66 227 42 53 834 Zdroj: Policejní prezidium ČR 43 strana 156 celkem

V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji celkem 1265 obětí kriminality ve věku nad 60 let. Nejvyšší počet jich byl v okrese Opava (834 obětí). V okrese Karviná bylo 227 obětí kriminality. Nejméně obětí kriminality starších 60 let bylo v roce 2011 v okrese Bruntál. V letech 2010 a 2011 struktura obětí kriminality zůstala přibližně stejná. Nejvíce objektů napadení bylo v obou letech ve všech kategoriích v okrese Opava. Druhou pozici v počtu obětí kriminality zaujímá okres Karviná. Který z okresů je na tom nejlépe, nelze jednoznačně říci, protože pořadí okresů s nejnižším počtem obětí kriminality se měnilo v závislosti na analyzované kategorii i roce. 1.6.3 Pachatelé trestné činnosti 36 Jako trestný čin se označuje jednání, kterým pachatel zásadním způsobem poškozuje nebo ohrožuje státní mocí chráněné zájmy. Stát proto za toto jednání trestá. 37 Níže jsou uvedeny údaje o pachatelích trestné činnosti v Moravskoslezském kraji v roce 2011. V roce 2011 bylo v Moravskoslezském kraji zaevidováno celkem 34 881 pachatelů trestné činnosti. Z tohoto počtu bylo přibližně 7 500 recidivistů, kteří se v největší míře dopouštěli majetkových trestných činů. V uvedeném roce spáchalo v MSK trestný čin 238 nezletilých. Nezletilí se dopouštěli nejvíce také majetkoprávních trestných činů. V roce 2011 spáchalo trestný čin 921 mladistvých, kteří se stejně jako nezletilí dopouštěli nejvíce majetkových trestných činů. Dále páchali mladiství ve značném množství krádeže, a to jak vloupáním, tak prosté krádeže. Děti celkově mají na svědomí nejvíce majetkových trestných činů, dále krádeže a ostatní kriminální činy. Podrobný přehled množství pachatelů různých druhů trestné činnosti je obsahem tabulky 43. Tabulka 44 Pachatelé trestné činnosti Druhy kriminality zjištěno recidivisté nezletilí (1-14 let) m ladiství (15-17 let) Vraždy celkem: 17 6 0 1 1 Násilné činy celkem: 3 038 1 161 83 144 212 Mravnostní činy celkem: 238 79 2 15 17 Krádeže vloupáním celkem: 8 774 1 520 56 273 299 Krádeže prosté celkem: 17 275 2 728 41 261 295 Majetkové činy celkem: 28 837 4 761 103 573 637 Ostatní krim. činy celkem: 2 768 1 544 50 189 237 Zbývající kriminalita celkem: 4 415 1 999 4 22 25 Hospodářské činy celkem: 3 177 683 5 24 29 Vojenské trestné činy 1 0 0 0 0 Obecná kriminalita celkem: 34 881 7 545 238 921 1 103 Zdroj: Policejní prezidium ČR děti (1-17 let) 36 Údaje uvedené v této části byly získány ze zdroje: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok- 2011.aspx 37 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/trestný_čin 44 strana 156 celkem

Graf 9 - Druhy kriminality podle pachatelů trestné činnosti Vraždy celkem: Násilné činy celkem: Mravnostní činy celkem: Krádeže vloupáním celkem: Krádeže prosté celkem: Majetkové činy celkem: Ostatní krim. činy celkem: Zbývající kriminalita celkem: Hospodářské činy celkem: Vojenské trestné činy zjištěno recidivisté nezletilí (1-14 let) mladiství (15-17 let) děti (1-17 let) 0% 20% 40% 60% 80% 100% V grafu 9 je zobrazeno zastoupení jednotlivých skupin pachatelů na celkovém počtu trestných činů. Recidivisté mají nejvyšší podíl na ostatních kriminálních činech, a to více než 50 %. Více než 40% recidivistů páchá zbývající kriminalitu. Děti mají nejvyšší podíl také na ostatních kriminálních činech. Dále se děti ještě ve značné míře podílejí na vraždách, násilných a mravnostních činech. Stejně jako děti páchají trestné činy i mladiství. Nezletilí zaujímají v jednotlivých druzích trestné činnosti nepříliš významné místo. 1.6.4 Vývoj kriminality v MS kraji za období 2000 2011 Vývoj kriminality v letech 2000 2011 v jednotlivých krajích České republiky je zobrazen v grafu 10 38. Je z něj vidět, že v letech 2000 2009 zaujímal Moravskoslezský kraj druhé místo mezi všemi kraji ČR. V tomto období bylo každoročně spácháno více trestných činů pouze ve Středočeském kraji. Avšak v roce 2009 bylo v Moravskoslezském kraji zaregistrováno 40 952 trestných činů. Pomyslnou nejvyšší příčku mezikrajského srovnání počtu ročně spáchaných trestných činů si Moravskoslezský kraj udržel také v letech 2010 a 2011. V celém sledovaném období přesahovalo množství trestných činů v Moravskoslezském kraji sumu 35 000 ročně. 38 Zdroj: ČSÚ, http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/casove_rady_regionalni Vývoj v krajích: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?cislotab=kri5022pu_ok&kapitola_id=380&voa=tabulka&go_zobraz=1&aktualizuj= Aktualizovat&cas_1_99=2006 45 strana 156 celkem

Graf 10 - Vývoj kriminality v letech 2000-2010 - počty trestných činů 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 r. 2000 r. 2001 r. 2002 r. 2003 r.2004 r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 r. 2011 Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK V druhé části této subkapitoly je popsána analýza vývoje trestných činů v Moravskoslezském kraji v členění dle okresů kraje. Výchozí data jsou uvedena v tabulce 50. Dle tabulky 45, kde je zobrazen vývoj zjištěných trestných činů, lze usoudit, že z pohledu členění na jednotlivé okresy dochází spíše k snižování těchto hodnot. Pouze u okresu Opava dochází k nárůstu, který však již nedosahuje hodnot z roku 2008. Tabulka 45 - Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů Moravskoslezského kraje 2008 2009 2010 Bruntál 2 347 2 247 2 228 Frýdek-Místek 4 934 4 500 4 439 Karviná 8 957 8 878 8 077 Ostrava 18 007 19 245 18 576 Nový Jičín 3 121 3 339 3 171 Opava 3 247 3 193 3 230 Zdroj: Policejní prezidium ČR 46 strana 156 celkem

Mapa 8: Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů MSK Vývoj zjištěných trestných činů dle okresů Bruntál rok Opava 2008 2009 2010 Karviná Ostrava-město Nový Jičín Frýdek-Místek 0 10 20 30 km V letech 2008 2011 bylo nejvíce trestných činů spácháno v okrese Ostrava. V tomto okrese množství trestných činů nejprve v roce 2009 oproti roku 2008 vzrostlo o více než 1000 případů. V roce 2010 trestná činnost v okrese Ostrava poklesla zhruba o 500 případů, avšak stále bylo množství trestných činů znatelně vyšší než v roce 2008. Naopak nejnižší počet trestných činů byl v uvedeném období v okrese Bruntál, kde trestná činnost v celém uvedeném období klesala až v roce 2010 dosáhla 2 228 trestných činů. Vývoj počtu zjištěných trestných činů v členění dle okresů Moravskoslezského kraje je zobrazen v grafu 12. Graf 12 - Vývoj zjištěných trestných činů v okresech MSK 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 Bruntál Frýdek-místeek karviná Ostrava Nový Jičín Opava 0 r. 2008 r. 2009 r. 2010 47 strana 156 celkem

1.6.5 Údaje o hlavních druzích kriminality V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 spácháno celkem 39 721 trestných činů. Z tohoto množství jich většina (32 109 trestných činů) spadá do obecné kriminality. Nejvíce trestných činů, a to 18 576, bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město. Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze 2 208 trestných činů. Tabulka 46 - Hlavní druhy kriminality v roce 2010 v MSK a okresech MSK Kraj, okresy Kriminalita celkem Zjištěné trestné činy Obecná kriminalita Hospodářská kriminalita Loupeže Vloupání do bytů a rodinných domů Znásilnění Moravskoslezský kraj 39 721 32 109 3 114 576 987 65 22 Bruntál 2 228 1 461 274 31 34 1 1 Frýdek-Místek 4 439 3 325 422 52 83 8 - Karviná 8 077 6 516 545 175 263 19 4 Nový Jičín 3 171 2 345 292 32 117 2 5 Opava 3 230 2 412 318 29 79 5 1 Ostrava-město 18 576 16 050 1 263 257 411 30 11 Objasněné trestné činy Moravskoslezský kraj 14 814 1 409 9 293 321 294 55 20 Bruntál 1 375 151 785 26 13 1 - Frýdek-Místek 1 855 226 1 023 26 21 4 - Karviná 3 544 296 2 322 100 67 17 4 Nový Jičín 1 607 161 929 21 39 1 4 Opava 1 540 189 892 19 22 5 1 Ostrava-město 4 893 386 3 342 129 132 27 11 Zdroj: Policejní prezidium ČR Vraždy 1.6.6 Počty dopravních nehod Počet dopravních nehod v letech 2009 a 2010 je počítán podle jiné metodiky, údaje z předchozích období jsou proto neporovnatelné. Nicméně v roce 2010 došlo ke snížení počtu dopravních nehod z pohledu kraje. Tabulka 47 - Počty dopravních nehod v Moravskoslezském kraji v letech 2008-2010 2008 2009 2010 Bruntál 1 025 645 519 Frýdek-Místek 2 907 1 406 1 396 Karviná 2 933 1 468 1 359 Ostrava 5 362 3 039 2 713 Nový Jičín 2 118 919 999 Opava 2 121 1 095 916 Celkem 16 466 8572 7902 Zdroj: ČSÚ 48 strana 156 celkem

Mapa 9: Počty dopravních nehod v okresech MSK Bruntál Počty dopravních nehod dle okresů rok 2010 < 1 001 1 001-2 000 > 2 001 Opava Ostrava-město Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek 0 10 20 30 km V roce 2010 došlo v Moravskoslezském kraji k 7902 dopravním nehodám, což je číslo nižší o 670 událostí oproti roku 2009. V obou letech bylo nejvíce nehod zaznamenáno v okrese Ostrava. Naopak nejnižší nehodovost měl v uvedeném období okres Bruntál. Jediným okresem, kde se počet dopravních nehod oproti roku 2009 zvýšil, je okres Nový Jičín. Počet dopravních nehod zde k roku 2010 vzrostl o 80. 1.6.7 Počty osob ve věznicích na území MSK V Moravskoslezském kraji se nacházejí 4 věznice: věznice Karviná, věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, vazební věznice Ostrava a věznice Heřmanice. 39 Tabulka 48 - Věznice Heřmanice Věznice Heřmanice 2010 2011 kapacita 711 711 stav 868 967 Věznice Heřmanice je určena pro výkon trestu odnětí svobody s ostrahou a s dozorem. Součástí věznice jsou také specializovaná oddělení. 40 Celková kapacita věznice Heřmanice je 711 míst. V letech 2010 i 2011 však byla kapacita tohoto zařízení výrazně překročena. V roce 2011 v ní bylo o 256 odsouzených více, než je kapacita věznice. 39 Údaje k 31.12.2011. Zdroje: http://www.vscr.cz/; http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/statistiky-a-udaje-103/statisticke-rocenky-1218/ 40 Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401984-veznice-hermanice-ostrava-hrusov.html 49 strana 156 celkem

Tabulka 49 - Věznice Karviná Věznice Karviná 2010 2011 kapacita 179 187 stav 163 155 Věznice Karviná patří mezi věznice s dozorem, ostrahou a se zvýšenou ostrahou. Její součástí je také oddělení pro mentálně retardované a imobilní odsouzené. 41 V roce 2011 byla kapacita věznice navýšena na 187 míst. Počet odsouzených odpykávajících si svůj trest v této věznici však v roce 2011 oproti roku 2010 klesl o 8 osob. Kapacita tohoto zařízení nebyla v letech 2010 a 2011 plně využita. Tabulka 50 - Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava Věznice Opava 2010 2011 kapacita 449 449 stav 479 487 Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence v Opavě jsou určeny k výkonům trestu odnětí svobody pro odsouzené muže v kategorii Odnětí svobody s dozorem. Dále slouží k výkonu trestů žen ve všech kategoriích a k výkonu ochranných léčeb. 42 Kapacita zařízení pro výkon trestů v Opavě je 449 míst. Tato kapacita byla v letech 2010 a 2011 překročena. V roce 2011 bylo v Opavě o 38 odsouzených více, než je kapacita zařízení. Tabulka 51 - Vazební věznice Ostrava Vazební věznice Ostrava 2010 2011 kapacita 589 573 stav 549 519 Vazební věznice Ostrava je profilována jako věznice pro výkon vazby obviněných mužů, žen a mladistvých. Ve věznici jsou oddělení pro výkon trestu odnětí svobody mužů i žen s dozorem a mužů s ostrahou. 43 Kapacita vazební věznice Ostrava byla v roce 2011 snížena o 16 míst ve srovnání s rokem 2010. Ani v jednom z uvedených roků však nebyla kapacita vazební věznice plně využita. V roce 2011 bylo ve věznici o 60 odsouzených méně, než umožňovala její kapacita. 1.6.8 Objasněnost trestné činnosti v MS kraji Vývoj objasněnosti trestné činnosti v letech 2005 2010 ukazuje graf 11. Z grafu je patrné, že Moravskoslezský kraj byl v letech 2005-2008 na 3. místě v úspěšnosti objasněných trestných činů. Více objasněných trestných činů měli pouze Plzeňský kraj a hlavní město Praha. V roce 2009 však Moravskoslezský kraj objasnil nejvíce trestných činů mezi všemi kraji České republiky. Přední pozici si tento kraj udržel i v roce 2010. 40 Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401964-veznice-karvina-karvina-frystat.html 42 Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401971-veznice-a-ustav-pro-vykon-zabezpecovaci-detence-opava-opavapredmesti.html 43 Zdroj: http://www.firmy.cz/detail/401959-vazebni-veznice-ostrava-ostrava.html 50 strana 156 celkem

Graf 11 Vývoj kriminality v letech 2005-2010 - zjištěné trestné činy 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj r. 2005 r. 2006 r. 2007 r. 2008 r. 2009 r. 2010 1.6.9 Přehled měst v MS kraji vybavených Městským kamerovým dohlížecím systémem V Moravskoslezském kraji více než tři čtvrtiny měst jsou již vybaveny Městským kamerovým dohlížecím systémem, jak ukazuje graf 12. a tabulka 52, v níž je uveden přehled o vybavenosti jednotlivých měst. V MSK necelá pětina měst dosud nemá vybavení Městským kamerovým dohlížecím systémem. Graf 12 Vybavení měst MSK Městským kamerovým dohlížecím systémem 19% Vybavení není 81% Městský kamerový dohlížecí systém 51 strana 156 celkem

Tabulka 52 - Městský kamerový dohlížecí systémem Město MSK Okres Městský kamerový dohlížecí systém Město MSK Okres Městský kamerový dohlížecí systém Andělská Hora BR Ne Klimkovice OV Ano Bílovec NJ Ano Kopřivnice NJ Ano Bohumín KI Ano Kravaře OP Ano Bruntál BR Ano Krnov BR Ano Brušperk FM Ano Město Albrechtice Břidličná BR Ano Nový Jičín NJ Ano Budišov nad Budišovkou OP Ano Odry NJ Ano Český Těšín KI Ano Opava OP Ano Dolní Benešov OP Ano Orlová KI Ano Frenštát pod Radhoštěm NJ Ano Ostrava OV Ano Frýdek-Místek FM Ano Petřvald KI Ne Frýdlant nad Ostravicí FM Ano Příbor NJ Ne Fulnek NJ Ano Rychvald KI Ne Havířov KI Ano Rýmařov BR Ano Hlučín OP Ano Studénka NJ Ano Horní Benešov BR Ano Šenov OV Ano Hradec nad Moravicí OP Ne Štramberk NJ Ano Jablunkov FM Ano Třinec FM Ano Janov BR Ne Vítkov OP Ano Karviná KI Ano Vratimov OV Ne Klimkovice OV Ano Vrbno pod Pradědem BR BR Ne Ano 1.6.10 Počty přestupků V rámci MSK byly evidovány přestupky: - podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů; - proti veřejnému pořádku, proti občanskému soužití, - proti majetku, - Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Celkové počty přestupků v rámci MSK 44 jsou uvedené v grafu 13 a v tabulkách 53 až 59. Nejvíce přestupků bylo projednáváno podle jednotlivých paragrafů 21 až 47 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovaly přestupky proti majetku. V grafu 13 je uvedeno 44 Údaje získané z Krajského úřadu MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřadu, k datu 27.1.2012 byly zpracované do uvedených přehledů. Jiné údaje k dispozici nebyly. 52 strana 156 celkem

rozlišení počtu přestupků s ohledem na věk do a nad 18 let. Poukazujeme na zvýšený výskyt přestupků proti majetku ve srovnání s ostatními druhy přestupků u osob ve věku do 18 let. Graf 13 Počty přestupků v MSK 12000 11 995 10000 8000 6000 5819 Do 18 let Přes 18 let 4000 3 563 2000 1 394 159 37 211 522 1291 230 8 93 0 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky proti alkoholismu a jiným toxikomániím byly projednávané v r. 2011 jen v malém podílu 0,3 %, proti veřejnému pořádku ve 4 % případů. Přestupky proti majetku byly projednávána v necelé pětině případů. 53 strana 156 celkem

Graf 14 Podíl druhů přestupků v MSK (% z celkového počtu 36 976 přestupků) 0,3% paragrafy zákona 21-47a 35,6% 32,9% veřejný pořádek občanské soužití majetek 17,1% 10,2% 3,9% zvláštní předpisy ochrana před alkoholismem a toxikomaniemi Přestupky projednávané podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 159 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 11995. Tabulka 53 - Projednané přestupky podle jednotlivých paragrafů zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů Do 18 let Přes 18 let Celkem 21 12 12 22 86 8 981 9 067 23 454 454 24 1 133 134 28 1 3 4 29 4 4 30 44 286 330 31 12 254 266 33 1 1 35 1 25 26 41 1 9 10 42 2 2 42c 1 5 6 43 3 3 44 1 1 45 28 28 46/1 2 894 896 46/2 6 836 842 47a 4 64 68 celkem 159 11 995 12 154 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti veřejnému pořádku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 37 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 1394. 54 strana 156 celkem

Tabulka 54 - Přestupky proti veřejnému pořádku Do 18 let Přes 18 let Celkem 47 34 1266 1300 47b 2 96 98 48 1 32 33 Celkem 37 1 394 1 431 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti občanskému soužití byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 211 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 3563. Tabulka 55 - Přestupky proti občanskému soužití Do 18 let Přes 18 let Celkem 49 1/a 14 500 514 49 1/b 4 58 62 49 1/c 193 2 998 3 191 49 1/d 2 2 49 1/e 5 5 Celkem 211 3 563 3 774 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané proti majetku byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 522 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 5819. Tabulka 56 - Přestupky proti majetku Do 18 let Přes 18 let Celkem 50 1/a 482 5 486 5 968 50 1/b 39 309 348 50 1/c 1 24 25 Celkem 522 5819 6 341 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů byly zjištěny u mládeže do 18 let v počtu 230 v obcích MSK, u osob nad 18 let v počtu 12921. Celkem se jednalo o 13175 přestupků. Tabulka 57 - Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Přestupky projednávané podle zvláštních právních předpisů Do 18 let Přes 18 let Celkem Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Tabulka 58 - Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi 230 1291 13175 Do 18 let Přes 18 let Celkem 30 1/j 8 87 95 30 1/k 6 6 Celkem 8 93 101 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad Tabulka 59 - Údaje celkem Úhrnem všechny projednané přestupky Do 18 let Přes 18 let Celkem Celkem 1167 35785 36976 Zdroj: Krajský úřad MSK, odboru vnitra a krajský živnostenský úřad 55 strana 156 celkem

1.6.11 Vývoj počtu uložených alternativních trestů a jakých za období 2000-2011 Posilování úlohy alternativních trestů je jednou z hlavních filozofií zákoníku. 45 cílem alternativních trestů je u méně závažných trestných činů nahradit trest odnětí svobody alternativními druhy trestů. Systém trestních sankcí je doplněn o alternativní tresty: - Trest domácího vězení, kdy umožňuje postih pachatele, aniž by byl vytrhován ze své rodiny a pracovních návyků; trest umožňuje úsporu celkových nákladů na výkon trestu. - Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, kdy za daných podmínek až na 10 let je zakázán vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce. Při výkonu tohoto trestu je odsouzený povinen spolupracovat s probačním úředníkem podle probačního plánu. - Možnosti uložení peněžitého trestu a jeho výměry jsou v současnosti až do 36,5 mil. Kč (dříve pouze do 5 mil. Kč). - Trest obecně prospěšných prací je upraven tak, aby ještě před jeho uložením soud zjišťoval podmínky pro jeho výkon. Údaje týkající se statistických dat 46 vývoje počtu uložených alternativních trestů jsou uvedené v tabulce 60 a grafech 15 až 20. Celkově v posledních dvou letech dochází, kromě počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených, ke snížení počtu uložených alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto. Tabulka 60 - Počet alternativních trestů pro osoby, o nichž bylo soudem pravomocně rozhodnuto 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SM 47 - Odnětí svobody podmíněně odložené ČR - Odnětí svobody podmíněně odložené 7904 6964 8162 7827 7751 7722 8059 8045 7380 7625 7877 7746 35617 32817 34942 35676 36162 37302 41864 43548 43488 41686 44403 45783 SM - Zákaz činnosti 6 2 5 11 15 6 33 131 130 92 25 21 ČR - Zákaz činnosti 112 94 147 116 126 128 282 971 1053 1012 545 435 SM - Peněžitý trest 632 680 784 663 604 530 428 1022 1106 1235 760 693 ČR - Peněžitý trest 3571 3324 3500 2941 2913 2682 2685 4558 5318 5280 3462 3075 SM - Obecně prospěšné práce 1258 1642 2633 2800 2864 2934 2608 2614 2407 2643 1705 1572 ČR - Obecně prospěšné 7084 8835 13424 13592 13031 12512 12273 12496 11733 11804 7420 6514 45 Zdroj, např. http://www.reformajustice.cz/cz/trestni-zakonik/alternativni-tresty.html 46 Zdroj: http://cslav.justice.cz/infodata/statisticke-rocenky.html; http://cslav.justice.cz/infodata/prehledystatistickych-listu.html. Jiné údaje k dispozici nebyly. 47 SM = Severomoravský kraj (včetně Olomouce) dle původního územního členění v ČR. Soudy jsou administrativně řešeny stále dle původního členění. 56 strana 156 celkem

práce SM - Upuštěno od potrestání ČR - Upuštěno od potrestání 452 414 651 667 699 590 453 535 406 331 288 211 2071 3336 2408 2535 2817 2872 2723 2868 2690 2494 2051 1639 SM - Domácí vězení 41 ČR - Domácí vězení 228 Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených vykazuje od r. 2002 mírný nárůst a to jak v ČR, tak i v regionu bývalého Severomoravského kraje (SM). Graf 15 Vývoj počtu trestů odnětí svobody podmíněně odložených v letech 2000-2011 50000 40000 30000 20000 10000 SM - Odnětí svobody podmíněně odloz ené ČR - Odnětí svobody podmíněně odloz ené 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Časová řada týkající trestu zákaz činnosti vykazuje nárůst v letech 2006 až 2010. V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů a v roce 2011 se dostává na úroveň přibližně roku 2004. Graf 16 Vývoj počtu trestu zákaz činnosti v letech 2000-2011 1200 1000 800 600 400 SM - Zákaz činnosti ČR - Zákaz činnosti 200 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Časová řada týkající se počtu peněžitých trestů vykazuje nárůst v letech 2007 a ž 2009 jak v ČR, tak regionu bývalého Severomoravského kraje. V posledních dvou letech došlo k poklesu těchto trestů. 57 strana 156 celkem

Graf 17 Vývoj počtu peněžitého trestu v letech 2000-2011 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SM - Peněžitý trest ČR - Peněžitý trest Vývoj počtu trestů týkající se obecně prospěšných prací vykazuje od roku 2009 pokles. Obecně prospěšné práce jsou používané jako vhodná alternativa trestů, ačkoliv i tato má v posledních dvou letech klesající tendenci. Graf 18 Vývoj počtu trestu obecně prospěšné práce v letech 2000-2011 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SM - Obecně prospěšné práce ČR - Obecně prospěšné práce Od roku 2007 se snižuje počet trestů, kdy dochází k jejich upuštění. Graf 19 Vývoj počtu upuštění od potrestání v letech 2000-2011 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 SM - Upuštěno od potrestání ČR - Upuštěno od potrestání Trest domácího vězení je evidován v roce 2011 a se vyskytl se v necelé pětině případů (17,98 %) z celkového počtu trestů domácího vězení v ČR. 58 strana 156 celkem

Graf 20 Alternativní trest domácí vězení - počet 250 228 200 150 100 50 41 2011 0 SM - Domácí vězení ČR - Domácí vězení 1.7 Sociální zabezpečení Sociální zabezpečení je hlavní nástroj sociální politiky státu. Stát tento nástroj používá k vyrovnání, nebo alespoň snížení sociálních nerovností, a k řešení sociálních konfliktů mezi občany. Sociální zabezpečení představuje příjem i výdaj státního rozpočtu. 1.7.1 Počet plateb a vyplacených příspěvků na péči Na příspěvek na péči mají nárok lidé, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby zejména kvůli svému dlouhodobě nepříznivému stavu. Zákon určuje podmínky, za kterých může být osobě, o niž je pečováno, přiznán jeden ze čtyř stupňů závislost: lehká závislost, středně těžká závislost, těžká závislost a úplná závislost. 48 Na následujících řádcích bude zanalyzován počet vyplacených příspěvků na péči a celková výše vyplacených příspěvků na péči v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR. Tabulka 61 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POU Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Čerpání (v tis. Kč) 2010 2011 2010 2011 Bílovec 452 439 28 587 27 326 Bohumín 1 015 920 58 622 48 875 Bruntál 547 525 29 289 27 840 Český Těšín 830 776 52 279 45 068 Frenštát pod Radhoštěm 671 555 45 309 35 927 Frýdek-Místek 3 340 3 285 226 031 210 262 Frýdlant nad Ostravicí 972 933 67 844 59 091 Fulnek 194 193 12 847 11 489 Havířov 2 629 2 465 155 643 136 276 48 Zdroj: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek a http://www.finance.cz/duchody-a-davky/socialni-davky/socialnipece/prispevek-na-peci/jaka-je-vyse-prispevku-na-peci/ 59 strana 156 celkem

Hlučín 1 749 1 668 125 452 112 200 Horní Benešov 75 67 3 719 3 202 Jablunkov 1 114 1 092 66 638 61 949 Karviná 2 269 2 017 130 718 108 715 Kopřivnice 679 658 40 306 36 749 Kravaře 724 683 53 562 47 157 Krnov 868 862 48 088 47 907 Město Albrechtice 343 341 18 680 18 364 Nový Jičín 1 410 1 343 98 555 89 399 Odry 415 419 27 322 25 716 Opava 3 720 3 550 272 855 245 432 Orlová 1 020 935 65 091 55 174 Osoblaha 108 108 5 812 6 509 Ostrava 10 048 9 772 624 868 567 215 Příbor 391 373 25 668 22 994 Rýmařov 390 358 20 538 17 551 Studénka 416 408 26 217 24 866 Třinec 2318 2243 139 843 126 646 Vítkov 684 636 49 950 43 333 Vratimov 191 171 12 327 10 649 Vrbno pod Pradědem 188 169 10 141 9 084 CELKEM 39 770 37 964 2 542 801 2 282 965 Zdroj: MPSV Mapa 10: Počet plateb na péči dle obcí s POU Osoblaha Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem Krnov Počet plateb na péči rok 2011 < 1001 1001-2000 2001-5000 > 5001 Rýmařov BruntálHorní Benešov Kravaře Vítkov Opava Hlučín Bohumín Orlová Karviná Ostrava Bílovec Havířov Fulnek Vratimov Studénka Český Těšín Odry Příbor Frýdek-Místek Nový Jičín Kopřivnice Třinec Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov 0 10 20 30 km 60 strana 156 celkem

V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2010 průměrně měsíčně vyplaceno 39 770 příspěvků na péči, v roce 2011 se jednalo o počet 37 964. Přibližně čtvrtina dávek byla v obou letech vyplacena ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem (POÚ) Ostrava. Na druhém místě je POÚ Frýdek-Místek, kde bylo měsíčně vyplaceno více než 3000 příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto dávek bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Horním Benešově, a to přibližně 70 ročně. Mapa 10: Celková částka vyplacených příspěvků na péči dle obcí s POU Osoblaha Město Albrechtice Vrbno pod Pradědem Krnov Rýmařov BruntálHorní Benešov Kravaře Celková částka vyplacených příspěvků na péči rok 2011 < 50 001 50 001-100 000 100 001-250 000 > 250 001 Vítkov Opava Hlučín Bohumín Orlová Karviná Ostrava Bílovec Havířov Fulnek Vratimov Studénka Český Těšín Odry Příbor Frýdek-Místek Nový Jičín Kopřivnice Třinec Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant nad Ostravicí Jablunkov 0 10 20 30 km Celkově Moravskoslezský kraj v roce 2010 vyplatil prostřednictvím příspěvků na péči 2 542 801 tis. Kč. V roce 2011 tímto způsobem podpořil kraj zdravotně znevýhodněné občany částkou 2 282 965 tis. Kč. Nejvyšší částka v obou letech putovala do POÚ Ostrava, a to každoročně více než půl miliardy korun. Nejméně bylo na příspěvcích na péči vyplaceno v Horním Benešově, a to o něco více než 3 mil. ročně. Průměrně činila v roce 2010 výše měsíčního příspěvku na péči přibližně 5 300 Kč. V roce 2011 byl vyplacen průměrný měsíční příspěvek na péči ve výši přibližně 5 000 Kč. Výše průměrného měsíčního příspěvku na péči meziročně výrazně klesla, což je důsledek sociální reformy. 61 strana 156 celkem

Tabulka 62 - Počet plateb na péči a celková částka vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR Kraj Hl. město Praha Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Čerpání (v tis. Kč) 2010 2011 2010 2011 25 517 25 240 1 430 164 1 346 402 Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj CELKEM ČR 30 872 29 924 1914 257 1 770 995 20 985 18 130 1 360 809 1 250 659 16 029 15 770 1016 286 971317 6 906 6 959 452 139 440 163 25 612 25 575 1 586 752 1 471 097 13 777 13 480 828 102 755 067 17 972 16 657 1 072 561 971 260 17 285 16 540 1 093 906 997 436 17 944 16 607 1 143 162 1 047 175 37 567 35 764 2 397 486 2 230 532 21 162 20 608 1309 718 1 204 581 22 666 21432 1451019 1339 418 39 768 37 881 2 542 884 2 288 098 314 062 300 567 19 599 245 18 084 200 Zdroj: MPSV V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno 314 062 příspěvků na péči. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na péči poklesl na 300 567. Nejvyšší počet příspěvků na péči byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji a to více než 37 000, na druhém místě se nacházel Jihomoravský kraj, kde bylo v letech 2010 i 2011 měsíčně vyplaceno více než 35 000 příspěvků na péči. Naopak nejméně těchto příspěvků na péči bylo v obou letech měsíčně vyplaceno v Karlovarském kraji, a to přibližně necelých 7000 a to v letech 2010 i 2011. Celková výše vyplacených příspěvků na péči v roce 2010 činila v ČR 19 599 245 tis. Kč, v roce 2011 poklesla na 18 084 200 tis. Kč. Nejvyšší finanční částky vyplacených příspěvků na péči v rámci krajů ČR byly v letech 2010 i 2011 vyplaceny v Moravskoslezském kraji. 1.7.2 Počet plateb dávek hmotné nouze Dávky hmotné nouze jsou poskytovány osobám či rodinám, které nemají dostatečné příjmy a jejichž sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni přijatelné pro společnost. Zároveň nejsou schopny z objektivních důvodů své příjmy 62 strana 156 celkem

zvýšit, a tak vyřešit tuto situaci vlastním přičiněním. 49 Dávky v hmotné nouzi zahrnují: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. V této části textu je nejprve rozebrán průměrný počet měsíčně vyplacených dávek v hmotné nouzi a následně je analyzováno čerpání těchto dávek v Moravskoslezském kraji a v rámci krajů ČR. Tabulka 63 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Příspěvek na živobytí v roce 2010 Příspěvek na živobytí v roce 2011 Doplatek na bydlení v roce 2010 Doplatek na bydlení v roce 2011 Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 Bílovec 180 200 52 66 15 20 Bohumín 595 650 168 185 75 95 Bruntál 559 669 187 199 32 39 Český Těšín 565 573 116 101 13 12 Frenštát pod Radhoštěm 157 129 45 42 7 3 Frýdek-Místek 941 1 060 266 289 96 114 Frýdlant nad Ostravicí 109 105 20 24 4 4 Fulnek 158 162 51 63 13 19 Havířov 1 700 1 896 829 926 155 161 Hlučín 312 366 50 58 7 12 Horní Benešov 60 69 17 13 6 6 Jablunkov 107 121 22 19 4 3 Karviná 1 982 2 164 753 894 194 174 Kopřivnice 452 447 111 128 31 33 Kravaře 150 161 22 27 3 5 Krnov 516 655 172 237 24 38 Město Albrechtice 192 242 54 60 8 12 Nový Jičín 601 637 136 141 35 36 Odry 200 218 28 39 4 7 Opava 876 1 009 160 179 21 22 Orlová 766 856 332 372 27 29 Osoblaha 142 198 33 49 15 24 Ostrava 6 352 7 173 2 201 2 574 704 819 Příbor 129 112 54 50 4 5 Rýmařov 279 327 90 122 25 31 Studénka 155 175 48 48 6 10 Třinec 515 575 140 154 28 42 Vítkov 312 339 85 86 25 32 Vratimov 57 32 19 10 4 0 Vrbno pod Pradědem 166 115 48 35 7 7 CELKEM 19 285 21 435 6 309 7 190 1 592 1 814 Zdroj: MPSV Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2011 49 Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/5 63 strana 156 celkem

V roce 2010 bylo v MSK měsíčně v průměru vyplaceno 19 285 příspěvků na živobytí. V roce 2011 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o 2 150. Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na 7 190 doplatků měsíčně oproti 6 309 doplatkům měsíčně v roce 2010. Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně 1592 dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na 1 814 dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 vyplacen v Ostravě. Tabulka 64 - Čerpání dávek hmotné nouze v MSK Trvalá adresa žadatele - Obvod POÚ Čerpání v tis. Kč Příspěvek na živobytí v roce 2010 Příspěvek na živobytí v roce 2011 Doplatek na bydlení v roce 2010 Doplatek na bydlení v roce 2011 Bílovec 5 857 7 683 1 841 2 226 598 Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2010 Bohumín 13 725 20 697 3 428 5 083 3 094 3 965 Bruntál 20 038 29 055 3 861 4 432 984 1 536 Český Těšín 14 451 17 682 2 449 2 446 417 349 Frenštát pod Radhoštěm 4 554 4 123 998 972 146 121 Frýdek-Místek 28 221 35 531 6 815 7 729 2 003 2 394 Frýdlant nad Ostravicí 2 404 2 725 411 659 65 90 Fulnek 4 790 6 184 1 573 1 899 244 435 Havířov 46 575 72 711 24 815 30 236 3 849 4 873 Hlučín 7 277 9 841 1 369 1 829 131 341 Horní Benešov 2 381 3 178 394 280 104 153 Jablunkov 3 033 3 924 387 510 136 124 Karviná 60 205 76 618 24 105 32 781 6 907 6 390 Kopřivnice 10 398 11 397 2 630 3 138 637 811 Kravaře 4 204 5 020 692 1 053 113 181 Krnov 16 837 26 140 4 576 6 778 795 1 268 Město Albrechtice 5 542 8 305 1 198 1 239 168 407 Nový Jičín 19 760 22 948 3 201 3 581 1 040 1 499 Odry 7 135 9 412 609 1 105 124 129 Opava 26 338 35 580 3 914 5 314 495 494 Orlová 23 339 33 578 9 845 12 308 638 758 Osoblaha 3 789 7 222 791 1 278 556 1 055 Mimořádná okamžitá pomoc v roce 2011 Ostrava 199 241 270 219 67 938 86 350 23 032 30 746 Příbor 4 394 4 242 1 225 1 310 126 130 Rýmařov 8 841 12 731 1 980 2 636 701 762 Studénka 4 356 5 723 1 242 1 493 204 225 Třinec 15 648 19 354 2 638 3 237 503 912 Vítkov 11 810 15 301 2 598 3 041 919 1 332 Vratimov 1 915 1 167 780 358 86 32 Vrbno pod Pradědem 5 106 3 829 1 124 797 164 228 CELKEM 582 164 782 119 179 427 226 100 48 978 62 490 Zdroj: MPSV 64 strana 156 celkem

Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila 582 164 tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany Moravskoslezského kraje vyčerpáno 782 164 tis. Kč. Průměrná měsíční výše příspěvku na živobytí v roce 2011 vzrostla na 3 000 Kč oproti 2 500 Kč v předchozím roce. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši 179 427 tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno 226 100 tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení stoupla z 2 300 Kč v roce 2010 na 2 600 Kč v roce 2011. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno 48 978 tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na 62 490 tis. Kč. V roce 2010 byla průměrná měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc ve výši 2 600 Kč. V roce 2011 v průměru jedna měsíční dávka na mimořádnou okamžitou pomoc činila 2 900 Kč. Z uvedeného je vidět, že množství dávek v hmotné nouzi i jejich výše v roce 2011 byly výrazně vyšší ve srovnání s předchozím rokem. Tabulka 65 - Průměrný měsíční počet vyplacených dávek v hmotné nouzi v rámci krajů ČR Průměrný měsíční počet vyplacených dávek Příspěvek Doplatek Doplatek Mimořádná Mimořádná Kraj Příspěvek na na živobytí na na okamžitá okamžitá živobytí v roce v roce bydlení v bydlení v pomoc v pomoc v 2010 2011 roce 2010 roce 2011 roce 2010 roce 2011 Hl. město Praha 3 700 4 534 1013 1318 504 549 Středočeský kraj 6 764 8 050 1292 1 574 675 687 Jihočeský kraj 3 806 4211 872 953 525 547 Plzeňský kraj 3 873 4 001 842 962 286 318 Karlovarský kraj 3 989 4 402 916 946 431 489 Ústecký kraj 15 857 17 989 4 063 4 536 1 069 1 125 Liberecký kraj 4 376 4 724 1019 1085 550 425 Královéhradecký kraj 3 567 4 043 951 1042 282 291 Pardubický kraj 3 835 3 978 714 736 252 267 Kraj Vysočina 2 661 2 805 619 693 351 357 Jihomoravský kraj 8 804 9 391 2 104 2 214 880 1 011 Olomoucký kraj 6 470 7 423 1440 1741 1 218 1 457 Zlínský kraj 4 369 4 508 1082 1094 566 620 Moravskoslezský kraj 19281 21395 6 307 7 171 1 601 1 811 CELKEM ČR 91352 101 454 23 234 26 065 9 190 9 954 Zdroj: MPSV V roce 2010 bylo v ČR měsíčně v průměru vyplaceno 91352 příspěvků na živobytí. V roce 2010 průměrný počet měsíčně poskytnutých příspěvků na živobytí vzrostl o 10 102. Množství vyplacených doplatků na bydlení se v roce 2011 zvýšilo na 26 065 doplatků měsíčně oproti 23 234 doplatkům měsíčně v roce 2010. Mimořádné okamžité pomoci bylo v roce 2010 vyplaceno průměrně 9 190 dávek měsíčně. V roce 2011 průměrné množství mimořádné okamžité pomoci stoupla na 9 954 dávek v průměru měsíčně. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 v rámci krajů ČR vyplacen v Moravskoslezském kraji. 65 strana 156 celkem

Tabulka 66 - Čerpání dávek hmotné nouze v rámci krajů ČR Čerpání v tis. Kč Příspěvek Mimořádná Mimořádná Kraj Příspěvek Doplatek na Doplatek na okamžitá okamžitá na živobytí bydlení v na bydlení živobytí v pomoc v pomoc v v roce 2010 roce 2010 v roce 2011 roce 2011 roce 2010 roce 2011 Hl. město Praha 100 900 140 792 35 613 50 811 12 100 13 942 Středočeský kraj 190 700 270 481 56 746 78 188 20 640 22 701 Jihočeský kraj 111433 166 878 26 725 33 393 18 988 21 381 Plzeňský kraj 119 293 148 660 29 775 37 637 6 017 8 030 Karlovarský kraj 136 013 180 052 25 491 28 266 11 524 15 100 Ústecký kraj 502 419 686 950 119 503 142 474 34 359 31 666 Liberecký kraj 129 925 173 265 29 183 33 023 76 069 11 494 Královéhradecký kraj 114 975 161 776 24 887 28 461 7 052 8 234 Pardubický kraj 120 250 152 203 19 212 21326 6 673 7 977 Kraj Vysočina 85 038 111962 17 114 21 886 10 000 10913 Jihomoravský kraj 278 568 363 394 57 165 66 159 25 414 35 326 Olomoucký kraj 231 338 308 208 36 808 51 545 36 217 42 724 Zlínský kraj 134 984 158 088 26 270 28 224 18 444 19 771 Moravskoslezský kraj 606 241 797 244 181 585 228 828 50 025 62 806 CELKEM ČR 2 862 077 3 819 953 686 077 850 221 333 522 312 065 Celková výše vyplaceného příspěvku na živobytí v roce 2010 činila v ČR 2 862 077 tis. Kč. V roce 2011 bylo prostřednictvím tohoto příspěvku občany ČR vyčerpáno 3 819 953 tis. Kč. Doplatek na bydlení byl v roce 2010 čerpán v souhrnné výši 686 077 tis. Kč. V následujícím roce bylo na doplatcích na bydlení vyplaceno 850 221 tis. Kč. Průměrná měsíční výše doplatku na bydlení vzrostla o 164 144 tis. Kč. V roce 2010 bylo na mimořádnou okamžitou pomoc vyčerpáno 333 522 tis. Kč. V roce 2011 tato částka vzrostla na 312 065 tis. Nejvyšší počet všech druhů dávek v hmotné nouzi byl v letech 2010 i 2011 V rámci krajů ČR nejvyšší částky dávek hmotné nouze byly vyplaceny v Moravskoslezském kraji. 1.7.3 Počet osob s průkazem ZTP v Moravskoslezském kraji Postiženým osobám jsou přiznávány mimořádné výhody, které tyto osoby využívají po předložení průkazu. Mimořádné výhody jsou přiznávány v závislosti na závažnosti postižení ve třech stupních: I. stupeň: těžce postižený průkaz TP (modrý); II. III. stupeň: zvláště těžce postižený průkaz ZTP (zelený); stupeň: zvláště těžce postižený s nutností průvodce (oranžový). Tyto průkazy postiženým určitým způsobem kompenzují jejich zdravotní znevýhodnění. Poskytují jim výhody zejména v dopravě či při potřebě průvodce. 50 V této části textu bude dále popsán vývoj počtu držitelů průkazů mimořádných výhod 50 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/průkaz_mimořádných_výhod - jen horní část stránky (zbytek již neplatný) 66 strana 156 celkem

Tabulka 67 - Držitelé průkazů zdravotně postižených v Moravskoslezském kraji r. 2008 r. 2009 r. 2010 Držitelé průkazů zdravotně postižených (stav k 31. 12.) 39 959 40 937 37 249 v tom osoby : těžce postižené 7 765 7 701 7 594 z toho ve věku do 18 let 203 183 129 zvláště těžce postižené 21 457 22 265 19 689 z toho ve věku do 18 let 452 423 292 zvláště těžce postižené s nutností průvodce 10 737 10 971 9 966 z toho ve věku do 18 let 1 476 1 337 1 007 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ V roce 2008 bylo v Moravskoslezském kraji téměř 40 000 držitelů průkazů zdravotně postižených. O rok později jich v kraji bylo téměř 41 000. V roce 2010 jejich počet poklesl přibližně o 3 000. Do budoucna lze očekávat další pokles majitelů průkazů ZTP, protože od 1. 1. 2012 vstoupil v platnost zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanovuje přísnější podmínky pro získání a držení tohoto průkazu. 51 V letech 2008 2010 bylo v Moravskoslezském kraji nejvíce průkazů mimořádných výhod II. stupně, tj. průkazů pro zvláště těžce postižené. Tato skupina průkazů tvořila více než polovinu všech platných průkazů v jednotlivých letech. Tabulka 68 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle okresů k 31. 12. 2010 Kraj, okresy Držitelé průkazů celkem z toho do 18 let v tom osoby těžce postižené celkem z toho do 18 let zvláště těžce postižené celkem z toho do 18 let zvláště těžce postižené s nutností průvodce celkem z toho do 18 let Moravskoslezský kraj 37 249 1 428 7 594 129 19 689 292 9 966 1 007 Bruntál 3 677 102 415 2 2 240 14 1 022 86 Frýdek-Místek 3 007 104 432 4 1 776 18 799 82 Karviná 7 613 388 1 910 28 3 809 89 1 894 271 Nový Jičín 3 344 178 937 22 1 689 29 718 127 Opava 6 858 199 1 200 21 3 227 46 2 431 132 Ostrava-město 12 750 457 2 700 52 6 948 96 3 102 309 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, terénní šetření ČSÚ 51 Zdroj: http://www.pecujdoma.cz/legislativa/schvaleno/zasadni-zmeny-v-legislative-od-1.-1.-2012.-ctete-pozorne.html 67 strana 156 celkem

Mapa 11: Počet držitelů průkazu ZTP dle okresů MSK Bruntál Opava Držitelé průkazů zdravotně postižených celkem < 4 001 4 001-8 000 > 8 001 Karviná dle kategorií těz ce postiz ené zvláště těz ce postiz ené zvláště těz ce postiz ené s nutností průvodce Nový Jičín Ostrava-město Frýdek-Místek 0 10 20 30 km K 31. 12. 2010 žilo v Moravskoslezském kraji 37 249 osob s přiznanými mimořádnými výhodami. Z tohoto počtu bylo 1 428 jedinců mladších 18 let. Nejvíce držitelů průkazů ZTP bylo evidováno v okrese Ostrava-město. Podrobnější struktura držitelů těchto průkazů je v tabulce 56. Pro praktické využití při dlouhodobém plánování sociální politiky však tato data nemají velkou vypovídací schopnost, protože od 1. 1. 2012 se zásadním způsobem změnila legislativa pro přiznávání těchto průkazů. Stávající jsou platné do konce doby jejich platnosti, nejdéle však do 31. 12. 2015. 52 52 Zdroj: http://www.pecujdoma.cz/legislativa/schvaleno/zasadni-zmeny-v-legislative-od-1.-1.-2012.-ctetepozorne.html 68 strana 156 celkem

Tabulka 69 - Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů k 31. 12. 2010 V tom osoby ČR, kraje Držitelé průkazů Těžce postižené Zvláště těžce postižené Zvláště těžce postižené s nutností průvodce Česká republika Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let Celkem Z toho do 18 let 465 722 20 573 87 576 1 138 284 771 5 939 93 375 13 496 Hl. m. Praha 58 784 1 526 14 742 111 34 075 323 9 967 1 092 Středočeský 56 347 2 064 12 055 153 32 952 504 11 340 1 407 Jihočeský 34 327 1 673 4 608 63 23 687 551 6 032 1 059 Plzeňský 25 155 932 3 951 34 16 059 281 5 145 617 Karlovarský 8 992 590 1 908 35 4 753 124 2 331 431 Ústecký 34 382 2 722 5 234 129 21 409 1 020 7 739 1 573 Liberecký 24 607 1 235 2 817 69 17 050 428 4 740 738 Královéhradecký 24 970 770 4 903 54 15 314 151 4 753 565 Pardubický 20 189 1 653 3 377 53 12 242 601 4 570 999 Vysočina 30 014 1 836 5 588 53 19 684 820 4 742 963 Jihomoravský 46 910 2 059 7 751 84 29 934 472 9 225 1 503 Olomoucký 30 819 1 068 6 884 93 17 403 188 6 532 787 Zlínský 32 977 1 017 6 164 78 20 520 184 6 293 755 Moravskoslezský 37 249 1 428 7 594 129 19 689 292 9 966 1 007 Mapa 12: Počet držitelů průkazu ZTP dle krajů ČR Držitelé průkazů zdravotně postižených podle krajů celkem Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký < 10 001 10 001-30 000 30 001-50 000 > 50 001 Hlavní město Praha Plzeňský Středočeský Pardubický Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Jihočeský Jihomoravský Zlínský 0 30 60 90 km V České republice bylo k poslednímu dni roku 2010 465 722 držitelů průkazů ZTP, z čehož přibližně 20 573 bylo osob mladších 18 let. Moravskoslezský kraj měl k uvedenému dni čtvrtý nejvyšší počet (37 249 osob) občanů s průkazem mimořádných výhod v České republice, což je velice dobře vidět z odpovídajícího grafu. Při srovnání krajů podle počtu držitelů těchto průkazů mladších 18 let se Moravskoslezský kraj dostává na místo osmé. Tento kraj zaujímá k 31.12 2010 s počtem 7594 osob čtvrtou nejvyšší pozici mezi kraji ČR podle počtu těžce postižených. Srovnáním podle počtu zvláště 69 strana 156 celkem

těžce zdravotně postižených (19 689 osob) se kraj propadá až na 7. pozici. Držitelů průkazu zvláště těžce postižených s nutností průvodce bylo k 31. 12. 2010 v Moravskoslezském kraji třetí nejvyšší množství v České republice, a to téměř 10 000. Graf 21 - Pořadí krajů podle počtu držitelů průkazů zdravotně postižených k 31. 12. 2010 1.7.4 Počet vyplacených invalidních důchodů, starobních důchodů včetně uvedení jejich průměrné výše Invalidní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Na invalidní důchod vzniká danému člověku nárok, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se invalidním a také splnil potřebnou dobu pojištění. Osoba se stává invalidní, jestliže na základě posudku lékaře poklesla její pracovní schopnost minimálně o 35 %. Na základě výše poklesu její pracovní schopností rozlišujeme: invaliditu prvního stupně pokles pracovní schopností o 35 49%; invaliditu druhého stupně pokles pracovní schopností o 50 69 %; invaliditu třetího stupně pokles pracovní schopnosti nejméně o 70 %. 53 Dalším druhem důchodové dávky je starobní důchod. Na tento typ důchodu vzniká nárok podle zákona o důchodovém pojištění každému, kdo splní potřebnou dobu pojištění. 54 Tabulka 70 Příjemci důchodů v Moravskoslezském kraji v letech 2000-2010 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Příjemci důchodů celkem 319 149 321 096 319 504 320 872 324 352 325 577 329 500 333 327 336 241 339 140 340 914 z toho starobní 1) 157 624 159 549 157 417 158 591 161 529 162 882 166 184 169 882 173 366 178 035 194 881 1) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod 53 Zdroj: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/170 a http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/invalidniduchody.htm 54 Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/starobní_důchod a http://www.mpsv.cz/cs/618 70 strana 156 celkem

V letech 2000 2010 množství příjemců důchodových dávek v Moravskoslezském kraji téměř v celém období rostlo, až v roce 2010 dosáhlo počtu 340 914 osob. Jediný mírný pokles nastal v roce 2002, ale jednalo se pouze o přechodný jev, který byl důsledkem demografického reprodukčního cyklu. Zastoupení občanů pobírajících starobní důchod ve sledovaném období výrazným tempem rostlo, což je způsobeno stárnutím populace, jejíž tendence byly patrné z analýzy věkové struktury obyvatel Moravskoslezského kraje v kapitolách 1.1.3 a 1.1.6. Tabulka 71 Příjemci důchodů v závislosti na druhu důchodu v MSK v letech 2000-2010 Příjemci důchodů 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 invalidní třetího stupně 2) 48 482 47 651 47 309 46 727 46 345 45 732 45 334 44 867 43 994 42 721 28 528 invalidní druhého stupně 3) 5 884 20 516 21 439 22 311 23 250 24 104 24 849 25 916 26 671 27 153 26 961 invalidní prvního stupně 3) 21 146 vdovské, vč. kombinovaných 73 734 73 586 73 441 73 147 73 177 73 028 72 998 73 009 72 994 72 681 71 991 vdovecké, vč. kombinovaných 9 070 9 543 9 871 10 064 10 340 10 544 10 901 11 072 11 263 11 458 11 404 Průměrná měsíční výše důchodu celkem (Kč) 6 232 6 753 6 763 6 984 7 156 7 596 8 040 8 590 9 446 9 820 9 898 z toho starobní 1) 6 388 6 906 6 928 7 155 7 344 7 806 8 260 8 822 9 694 10 084 10 194 invalidní třetího stupně 2) 6 465 7 009 7 009 7 241 7 394 7 833 8 262 8 805 9 642 9 975 9 750 invalidní druhého stupně 3) 6 614 4 246 4 504 4 465 4 566 4 628 4 888 5 143 5 445 6 153 6 322 invalidní prvního stupně 3) 6 421 vdovské, vč. kombinovaných 6 514 7 110 7 136 7 400 7 588 8 054 8 559 9 180 10 055 10 453 10 507 vdovecké, vč. kombinovaných 7 678 8 418 8 426 8 731 8 960 9 518 10 088 10 811 11 733 12 260 12 357 2) do roku 2009 plné 3) do roku 2009 částečné V Moravskoslezském kraji v letech 2000 2010 počet invalidních důchodů třetího stupně (dříve plné) pomalu klesal, což bylo způsobeno změnami v důchodové politice i mortalitou obyvatelstva. Naopak množství invalidních důchodů druhého a prvního stupně (dříve zejména částečné) v uvedeném období rostlo. Jediný prudší pokles nastal v roce 2010, kdy od 1. 1. 2010 vstoupila v platnost novela zákona o důchodovém pojištění. Tato novela změnila původní systém plných a částečných invalidních důchodů na výše popsaný třístupňový systém. 55 Množství vdovských důchodů v letech 2000 2009 pomalu rostlo. Mírný pokles nastal v roce 2010 způsobený nabytím platnosti uvedené novely zákona. Výše průměrného měsíčního důchodu v ČR trvale stoupala z 6 232 Kč v roce 2000 až na 9 898 Kč v roce 2010. Díky pravidelné valorizaci důchodů, kterou stanovuje zákon, stoupaly ve sledovaném období všechny druhy důchodů. Výše průměrného měsíční důchodu je 9 898,- Kč, výše průměrného starobního důchodu je 10 194,- Kč. V rámci MSK lze vysledovat rozdíly podle okresů v počtech příjemců důchodu. Nejméně občanů pobírajících důchod je v okrese Nový Jičín, nejvíce v okrese Ostrava. Průměrná výše důchodů (v Kč) se však mění v závislosti na lokalitě velmi málo, variuje okolo částky 10000,- Kč. 55 Zdroj: http://www.penize.cz/duchody/61653-od-ledna-budou-v-cesku-tri-druhy-invalidnich-duchodu 71 strana 156 celkem

Tabulka 72 Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů podle okresů v prosinci 2010 Příjemci - okresy Důchody celkem v tom důchody starobní 1) starobní poměrné 1) invalidní třetího stupně invalidní druhého stupně invalidní prvního stupně vdovské 2) vdovecké 2) sirotčí Moravskoslezský kraj 340 914 194 881 461 28 528 5 884 21 146 71 991 11 404 6 619 Bruntál 28 000 15 600 8 2 614 575 2 388 5 458 826 531 Frýdek-Místek 58 163 32 136 100 5 516 1 028 4 029 12 390 1 888 1 076 Karviná 75 008 44 105 177 4 636 1 127 4 851 15 995 2 576 1 541 Nový Jičín 39 504 22 842 11 2 847 753 2 463 8 447 1 301 840 Opava 45 884 26 141 43 4 098 825 2 013 10 334 1 604 826 Ostrava-město 94 355 54 057 122 8 817 1 576 5 402 19 367 3 209 1 805 Průměrná měsíční výše důchodu (Kč) Moravskoslezský kraj 9 898 10 194 5 488 9 750 6 614 6 421 10 507 12 357 5 277 Bruntál 9 405 9 660 4 961 9 544 6 697 6 231 10 408 11 372 5 107 Frýdek-Místek 9 814 10 130 5 575 9 784 6 603 6 586 10 384 12 160 5 406 Karviná 10 104 10 537 5 446 9 800 6 578 6 496 10 357 13 152 5 364 Nový Jičín 9 665 9 841 5 209 9 657 6 899 6 433 10 532 11 610 5 195 Opava 9 794 9 953 5 415 9 610 6 675 6 413 10 439 11 828 5 219 Ostrava-město 10 080 10 372 5 564 9 857 6 448 6 314 10 763 12 657 5 241 1) bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; od roku 2010 se invalidní důchod vyplácený ke dni dovršení věku 65 let mění na starobní důchod 2) včetně kombinovaných 72 strana 156 celkem

2 Specifická část Sociodemografická část se zaměřením na cílové skupiny uživatelů sociálních služeb Specifická část sociodemografické analýz je orientovaná na vybrané cílové skupiny uživatelů sociálních služeb: - Senioři ve věku nad 65 let - Osoby se zdravotním postižením, (mentální, smyslové, tělesné, kombinované) - Osoby s (chronickým duševním) onemocněním - Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let - Osoby ohrožené sociálním vyloučením - Osoby se specifickými potřebami - Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé - Osoby s poruchou autistického spektra 2.1 Cílové skupiny a jejich popis 56 2.1.1 Senioři ve věku nad 65 let Senioři jsou výrazně heterogenní skupinou. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění, termín senior nevykládá. V registru poskytovatelů sociálních služeb je seniorský věk uváděn ve spojení s věkem 65 let a výše (mladší senioři 65 80, nad 80 let starší senioři). Klíčovou změnou v životě člověka je změna způsobená okamžikem odchodu do důchodu. S touto sociální situací je zpravidla spojena problematika seniorského věku, kdy se jedná o změnu sociálního statusu, kdy v ekonomické oblasti zpravidla dochází k poklesu životní úrovně, v oblasti mezilidských vztahů ke snížení sociálních kontaktů. Tyto a další faktory mohou být rizikové z hlediska sociálního vyloučení těchto osob. Je třeba brát v úvahu i další oblasti spojované se seniorským věkem, např. majetková trestná činnost páchaná na seniorech, či jejich týrání či zneužívání. Průběh bio-psycho-sociálních změn spojených se stárnutím je zcela individuální. Zdravotní stav, kdy se senior sám již nemůže o sebe postarat, je jedním z důvodů pro vyhledání pomoci ze strany sociálních služeb. Již standardní tvrzení, že populace obyvatel v MSK stárne, dokumentuje níže uvedená tabulka 2.1, v níž lze porovnat zvýšení údajů ve věkových skupinách v r. 2010 oproti údajům z r. 2005. Jedná se přibližně o 15 % z obyvatel MSK 56 Aktualizované údaje o potřebách uvedených cílových skupin jsou součástí výzkumných zpráv týkajících se sociální sítě poskytovatelů sociálních služeb v MSK a zprávy o potřebách obyvatel MSK zaměřených na sociální služby v MSK. Pokud jsou v této části uváděny číselné údaje, jedná se o zdroje buď z CZSO, nebo z výzkumu potřeb obyvatel MSK. 73 strana 156 celkem

Tabulka 2.1: Věkové složení seniorů nad 65 let v MSK Věk Počet mužů Počet žen Celkem v r. 2010 Celkem v r. 2005 65-69 28 909 36 718 65 627 54 244 70-74 20 398 26 998 47 396 42 826 75-79 13 242 21 250 34 492 34 974 80-84 7 904 16 810 24 714 24 038 85-89 3 425 9 841 13 266 7 329 90-94 601 2 097 2 698 2 837 95+ 115 486 601 535 Celkem 74 594 114 200 188 794 166 783 Zdroj: CZSO V grafickém vyjádření se však jedná o snižování počtu seniorů s ohledem na nárůst jejich věku, viz graf 2.1.1. Graf 2.1.1: Věková struktura seniorů (Abs) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90-94 95+ Do cílové skupiny senioři vymezené v rámci poskytování sociálních služeb náleží osoby, které dosáhly důchodového věku a zpravidla jim vzniká nárok na přiznání starobního důchodu. Zároveň mají z důvodu svého zdravotního stavu nebo vyššího věku, případně působením obou faktorů současně, sníženou soběstačnost v úkonech péče o vlastní osobu, úkonech o domácnost nebo úkonech, kterými mohou ostatní lidé bez ztráty soběstačnosti uplatňovat své zájmy. Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství; 39 Osobní asistence; 40 Pečovatelská služba; 44 Odlehčovací služby; 45 Centra denních služeb; 49 Domovy pro seniory; 50 Domovy se zvláštním režimem; 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče; 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Ve srovnání s ostatními kraji ČR je Moravskoslezský kraj v podílu (11,5 %) populace nad 65 let věku na druhém místě za Hlavním městem Prahou, viz tabulka 2.1.1. 74 strana 156 celkem

Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (1. část) Hlavní ČR město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký 1 674 295 211 942 190 301 101 000 93 619 47 854 120 407 65 893 100% 12,7 11,4 6,0 5,6 2,9 7,2 3,9 Zdroj: CZSO, k 26.3.2011 [předběžné údaje CZSO] Tabulka 2.1.1: Procentuální zastoupení populace 65+ v rámci ČR (2. část) Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 93 351 83 239 83 385 191 278 102 993 97 202 191 831 5,6 5,0 5,0 11,4 6,2 5,8 11,5 Odhadovaný počet seniorů v POU MSK 57 Tabulka 2.1.2 A Odhadovaný počet seniorů v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 1429 Horní Benešov 344 Orlová 4438 Bohumín 2907 Jablunkov 2263 Osoblaha 297 POU Odhadovaný počet osob Bruntál 2697 Karviná 7000 Ostrava 32303 Český Těšín 2631 Kopřivnice 2817 Příbor 1324 Frenštát pod Radhoštěm 1908 Kravaře 2129 Rýmařov 1628 Frýdek-Místek 11013 Krnov 3066 Studénka 1167 Frýdlant nad Ostravicí 2370 Město Albrechtice 819 Třinec 5539 Fulnek 613 Nový Jičín 4835 Vítkov 1383 Havířov 9332 Odry 1130 Vratimov 694 Hlučín 4018 Opava 10187 Vrbno pod Pradědem 782 V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.1.2B. Tabulka 2.1.2B: Služby, které je možno využívat Služby centra denních služeb 12 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy pro seniory 65 domovy se zvláštním režimem 27 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 313 služeb. 57 Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k 1.1.2012 byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě. 75 strana 156 celkem

Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob, které sociální služby využívají, do konkrétních cílových skupin, např. do cílové skupiny senioři nad 65 let, a toto zařazení použijeme pro vyhledání (třídění) služeb poskytovaných konkrétní cílové skupině, může se stát, že počty zařízení poskytované konkrétní cílové skupině nebudou odpovídat počtu zařízení, která jsou uvedena samostatně (viz např. tabulka 2.1.2). Např. zařízení, která poskytují služby uživatelům návykových látek, nemusejí být formálně označena jako zařízení nabízející službu seniorům. V následujících částech analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 58 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Pro specifickou cílovou skupinu senioři nad 65 let jsou v MSK, dle uvedení cílové skupiny poskytovatelem služby, nabízeny vhodné specifické sociální služby, zejména domovy pro seniory, pečovatelská služby a další, viz graf 2.1.2 59 Celkem je této cílové skupině nabízeno 189 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Graf 2.1.2: Počet sociálních služeb v MSK zaměřených na seniory domovy pro seniory 59 pečovatelská služba 52 odlehčovací služby 18 odborné sociální poradenství 16 osobní asistence 13 domovy se zvláštním režimem 7 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 6 centra denních služeb 4 týdenní stacionáře 3 domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 0 10 20 30 40 50 60 58 Např. do cílové skupiny senior nemusejí být zařazeny osoby využívající návykové látky či osoby bez přístřeší, které také mohou spadat do cílové skupiny senior, pouze nemusejí být do uvedené cílové skupiny v Registru poskytovatelů explicitně zařazeny. 59 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. Počet domovů pro seniory či počet domovů pro osoby s zvláštním přimam může být menší než celkový počet uvedených zařízení. Např. pokud poskytovatel cílovou skupinu užívající domov pro seniory identifikuje jako cílovou skupinu jiné např. proto, že jsou zde senioři s kombinovaným postižením, dostáváme při třídění údajů podle cílové skupiny menší počet zařízení. 76 strana 156 celkem

Úroveň spokojenosti seniorů jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnice 60. Nejčastěji jsou seniory využívané sociální služby, s nimiž jsou senioři také i nejvíce spokojeni, a to: sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) a pečovatelská služba ( 40), spokojenost 1,38, denní stacionáře ( 46), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) a centra denních služeb ( 45), spokojenost 1,6, domovy pro seniory ( 49) a odlehčovací služby ( 44), spokojenost 1,7, kluby seniorů, spokojenost 1,8. Menší spokojenost byla vyjádřena u služeb využívaných ale menším podílem seniorů, např. nízkoprahová denní centra ( 61), spokojenost 2,3 a domovy se zvláštním režimem ( 50), spokojenost 2,5. Malá spokojenost byla uvedena u sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52), spokojenost 3,67. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.1.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a rozvržením pracovní doby, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf 2.1.3: Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou rozvržení pracovní doby v zařízení způsob poskytování služby spokojenost s personálem vybavení zařízení bezbariérovost v zařízeních kapacita zařízení informovanost o sociálních službách kompenzační pomůcky přístup ke vzdělání finanční dostupnost služby kulturní vyžití doprava(např. v dosahu MHD) volnočasové a zájmové aktivity 1,53 1,53 1,54 1,59 1,64 1,73 1,76 1,85 1,85 1,91 1,91 1,94 2,1 možnosti půjčování zdravotnických pomůcek 2,33 1 2 3 4 5 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by senioři uvítali zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.1.4. 60 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 77 strana 156 celkem

Graf 2.1.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Dostupnost zdravotní péče Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením Preventivní programy Skupiny se specifickými potřebami Řešení vztahových a rodinných problémů Poruchy vývoje dítěte Existence svépomocných skupin Pracovní poradenství Dluhové poradenství Řešení výchovných potíží s dětmi 1,92 2,13 2,32 2,37 2,58 2,61 2,73 2,86 2,90 2,92 2,92 3,07 3,21 1 2 3 4 5 Více než dvě třetiny seniorů má o dostupnosti zdravotní péče dobré, či spíše dobré informace, a zajišťují si je nejčastěji od blízkých osob, viz graf 2.1.5. Graf 2.1.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od blízkých osob (rodiny, přátel) 45,3 Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 29,1 Od lékaře 12,8 Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) 8,8 Od úředníka Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Z jiných zdrojů Z plakátů, letáků apod. 2,0,7,7,7 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 Pokud by byli senioři odkázáni z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, téměř polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.1.6. 78 strana 156 celkem

Graf 2.1.6: Preference pomoci 13% 14% 12% 1% 17% 43% Domácí péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou Ústavní péče Chráněné bydlení Týdenní pobyty Senioři jsou ochotni za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci seniorů na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.1.7. Třetina seniorů je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá čtvrtina seniorů by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf 2.1.7. Graf 2.1.7 : Ochota připlácet za služby 35 30 25 20 15 10 5 0 23,1 33,6 14,0 6,3 23,1 Senioři jsou ochotni za sociální službou i dojíždět a to třetina z nich do 10 km, necelá třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.1.8. 79 strana 156 celkem

Graf 2.1.8 : Ochota dojíždět za službou do 10 km 35,6 do 5 km 32,6 do 20 km 25,0 do 30 km 4,5 do 50 km 2,3,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 30,0 35,0 40,0 Potřeby seniorů spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.1.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba domovů pro seniory. Ostatní potřeby jsou spojené s celkovým životním kontextem seniorů, a to rodinou (potřeba služeb nejen pro své rodiny, ale i pro osamělé rodiče s dětmi) a prostředním, v němž se pohybují (požadováno odstraňování architektonických bariér). Důležitá je potřeba soběstačnosti jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu 2.1.9. 80 strana 156 celkem

Graf 2.1.9 : Potřeby seniorů zaměřené na sociální služby Bydlení pro seniory 27,4% Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny 22,6% Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Odstraňování vnitřních architektonických bariér Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Služby denního centra Služby pro občany v krizi Chráněné bydlení Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Bydlení pro zdravotně postižené Na programy pro mladé rodiny s dětmi Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Nabídky pro volný čas Snížení omezení v pobytových zařízeních Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na specifické programy pro rodiny Svoz občanů, specializovaná doprava Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Služby orientované na menšiny ve společnosti Na rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Rozšíření poradenství o problémech zdraví Rozšíření informovanosti o problémech zdraví 13,7% 11,6% 11,6% 10,3% 10,3% 9,6% 8,9% 8,9% 8,2% 6,8% 6,8% 5,5% 5,5% 4,8% 4,1% 4,1% 3,4% 2,7% 2,7% 2,1% 1,4% 1,4% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0,7% 0% 10% 20% 30% 81 strana 156 celkem

2.1.2 Osoby se zdravotním postižením Osoba se zdravotním postižením 61 je chápána jako osoba, jejíž tělesné, smyslové, případně nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od obvyklého stavu pro daný věk a tento stav trvá déle než jeden rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle působí omezení nebo faktické znemožnění společenského dotčené osoby. Podle 3 písm. g) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, jsou specifikovány různé druhy zdravotního postižení, a to: mentální, tělesné, smyslové, kombinované, duševní. Lze dále rozlišovat smyslové postižení jako postižení zraku, postižení sluchu. Dále jako kombinované postižení je uváděno: mentální a tělesné postižení, mentální postižení v kombinaci s duševním onemocněním, různé kombinace některých výše uvedených se smyslovým postižením nebo poruchami chování, postižení získané v mladším věku (po úrazu nebo vážné nemoci), hluchoslepotu, jiná vnitřní onemocnění (např. diabetes mellitus, cystická fibróza, epilepsie, onkologické onemocnění, kardiovaskulární nemoci, cévní mozková příhoda, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Bechtěrevova choroba, další revmatická onemocnění apod.). Zdravotní postižení se zpravidla vyskytuje i u jiných cílových skupin (např. u seniorů, rodin s dětmi, ale také osob, jejichž chování by mohlo vést ke konfliktu se společností). Avšak u těchto cílových skupin zdravotní postižení není pojímáno jako primární. Dle kvalifikovaných odhadů se jedná přibližně o odhad 10 % obyvatel ČR, kteří jsou chápány jako osoby se zdravotním postižením. tomuto odhadu odpovídá i výzkum, která v r. 2008 proběhl mezi 548 praktickými lékař, kteří poskytli údaje o od 10645 zdravotně postižených osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Slouží k argumentaci pro odhad podílu osob se zdravotním postižením v obyvatelstvu. Procento zdravotně postižených bývá rovněž uváděno v rozmezí od 1 do 19 % dle specifik jednotlivých postižení. Zdravotní postižení jako takové se dotýká v zásadě vyššího počtu obyvatel, neboť většina lidí se zdravotním postižením žije v běžných rodinách. Pro MSK je odhadován počet 10 % obyvatel MSK. Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením je uveden v tabulce 2.2.3A pro okresy MSK, v tabulce 2.2.3B pro POU MSK 62. Tabulka 2.2.1: Věková struktura zdravotně postižených osob v ČR podle pohlaví 63 Věková skupina Odhad počtu postižených v populaci Počet obyvatel k 31.12.2006 Podíl postižených v populaci (%) Muži 0-14 27941 760065 3,68 15-29 34271 1114557 3,07 30-44 52984 1182000 4,48 45-59 129465 1085745 11,92 60-74 152443 658010 23,17 75+ 92624 225807 40,02 Celkem 490452 5026184 9,76 61 Z definice přijaté v rámci výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací ČR (ÚZIS) z roku 2007. 62 Zdrojové údaje o počtu obyvatel POU MSK k 1.1.2012 byla získaná z Českého statistického úřadu v Ostravě. 63 Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha 2008. Výzkum byl proveden u souboru 548 praktických lékařů, kterí vyplnili dotazníky u 10645 osob. Jiné obdobné šetření provedeno nebylo. Poznamenáváme, že toto šetření se nezabývalo problematikou spojenou se sociálními službami. Dostupná na: http://panda.hyperlink.cz/cestapdf/pdf08c6/novak.pdf 82 strana 156 celkem

Ženy 0-14 18267 719449 2,54 15-29 26350 1061115 2,48 30-44 48347 1130929 4,27 45-59 116278 1109901 10,48 60-74 130831 804576 16,26 75+ 184120 435035 42,32 Celkem 525096 5261005 9,98 Celkem M+Ž 0-14 46208 1479514 3,12 15-29 60621 2175672 2,79 30-44 101331 2312929 4,38 45-59 245743 2195646 11,19 60-74 283274 1462586 19,37 75+ 276744 660842 41,88 Celkem 1015548* 10287189 9,87 * V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. Zdroj: ČSÚ Tabulka 2.2.2: Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku v ČR 64 Věková skupina tělesné zrakové sluchové mentální duševní vnitřní celkem - výskyt odpovědí Celkem osob Četnost postižení na osobu Muži 0-14 9703 4393 1154 7549 3285 13552 39636 27941 1,419 15-29 14246 3243 2365 14210 6012 10754 50830 34271 1,483 30-44 22855 4451 1981 9742 10806 18333 68168 52984 1,287 45-59 63616 6997 6166 12570 17957 65586 172892 129465 1,335 60-74 73687 10785 9361 8682 11411 102745 216671 152443 1,421 75+ 54267 8844 14875 5830 9354 66603 159773 92624 1,725 Celkem 238428 38713 35902 58675 58986 277954 708658 490452 1,445 Ženy 0-14 6984 3571 1748 4055 1561 8791 26710 18267 1,462 15-29 11464 3075 1470 8754 3140 10177 38080 26350 1,445 30-44 20252 3146 2752 9564 11470 16657 63841 48347 1,32 45-59 64343 5781 5060 7732 16705 52961 152582 116278 1,312 60-74 79173 7857 5844 4645 12251 83623 193393 130831 1,478 75+ 129337 25296 21809 13182 23776 121069 334469 184120 1,817 Celkem 311979 48726 38798 48024 69079 293780 810386 525096 1,543 Celkem 0-14 16687 7964 2902 11604 4846 22343 66346 46208 1,436 15-29 25710 6318 3835 22964 9152 20931 88910 60621 1,467 64 Údaje jsou převzaty z publikace: Novák, Jaroslav, Kalnická, Vladimíra. Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky. Český statistický úřad, Praha 2008. 83 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 30-44 43107 7597 4733 19306 22276 34990 132009 101331 1,303 45-59 127959 12778 11226 20302 34662 118547 325474 245743 1,324 60-74 152860 18642 15205 13327 23662 186368 410064 283274 1,448 75+ 183604 34140 36684 19012 33130 187672 494242 276744 1,786 Celkem 550407 87439 74700 106699 128065 571734 1519044** 1015548* 1,496 * V celku 1 015 548 je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu 1 015 548 osob celkem 1 519 044 různých typů postižení. V daném poctu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánu. Zdroj: ČSÚ Tabulka 2.2.3A Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v okresech MSK V tom okresy Celkem Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením (10 %) 124322 9737 21210 27041 15252 17724 33358 Tabulka 2.2.3B Odhadovaný počet osob se zdravotním postižením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 1429 Horní Benešov 344 Orlová 4438 Bohumín 2907 Jablunkov 2263 Osoblaha 297 Bruntál 2697 Karviná 7000 Ostrava 32303 Český Těšín 2631 Kopřivnice 2817 Příbor 1324 Frenštát pod Radhoštěm 1908 Kravaře 2129 Rýmařov 1628 Frýdek-Místek 11013 Krnov 3066 Studénka 1167 Frýdlant nad Ostravicí 2370 Město Albrechtice 819 Třinec 5539 Fulnek 613 Nový Jičín 4835 Vítkov 1383 Havířov 9332 Odry 1130 Vratimov 694 Hlučín 4018 Opava 10187 Vrbno pod Pradědem 782 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 1. 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 2. 39 Osobní asistence, 3. 40 Pečovatelská služba, 4. 41 Tísňová péče, 5. 42 Průvodcovské a předčitatelské služby, 6. 43 Podpora samostatného bydlení, 7. 44 Odlehčovací služby. 8. 45 Centra denních služeb, 9. 46 Denní stacionáře, 10. 47 Týdenní stacionáře, 11. 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 84 strana 156 celkem

12. 50 Domovy se zvláštním režimem, 13. 51 Chráněné bydlení, 14. 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, 15. 54 Raná péče, 16. 55 Telefonická krizová pomoc, 17. 56 Tlumočnické služby, 18. 57 Azylové domy, 19. 58 Domy na půl cesty, 20. 59 Kontaktní centra, 21. 60 Krizová pomoc, 22. 60a Intervenční centra, 23. 63 Noclehárny, 24. 64 Služby následné péče, 25. 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 26. 67 Sociálně terapeutické dílny, 27. 70 Sociální rehabilitace. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.2.4. Tabulka 2.2.4: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 chráněné bydlení 20 intervenční centra 2 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 podpora samostatného bydlení 9 průvodcovské a předčitatelské služby 1 raná péče 6 služby následné péče 9 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 Počet služeb 85 strana 156 celkem

telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 tísňová péče 1 tlumočnické služby 1 týdenní stacionáře 4 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 440 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 65 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 269 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám se zdravotním postižením 66 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména pečovatelské služby, odborné sociální poradenství a osobní asistence, viz graf 2.2.1 65 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 66 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 86 strana 156 celkem

Graf 2.2.1 Sociální služby pro osoby se zdravotním postižením 67 pečovatelská služba 57 odborné sociální poradenství osobní asistence odlehčovací služby 29 29 32 domovy pro seniory 24 sociální rehabilitace denní stacionáře 19 19 domovy pro osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se 15 14 sociálně terapeutické dílny chráněné bydlení 7 7 raná péče centra denních služeb 4 5 tlumočnické služby tísňová péče telefonická krizová pomoc průvodcovské a předčitatelské služby podpora samostatného bydlení krizová pomoc domovy se zvláštním režimem azylové domy 1 1 1 1 1 1 1 1 0 10 20 30 40 50 60 V grafu 2.2.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK pro jednotlivá postižení uvedená v grafu. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Osoby se zdravotním postižením se nacházejí ve všech věkových skupinách. Např. průměrně 30 klientů - osob s kombinovaným postižením - se vyskytuje ve věkové skupině do 5 let. 67 Byly sečteny služby pro osoby se ZP tělesným i smyslovým postižením. 87 strana 156 celkem

Graf 2.2.2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15 10 5 s kombinovaným postižením s tělesným postižením se sluchovým postižením se zdravotním postižením se zrakovým postižením 0 Do 5 let 6-10 let 11-16 - 15 let20 let 21-25 let 26-30 31- let 35 let 36-40 let 41-50 51-56 - 61-66 - 71-76 - let 55 let60 let65 let70 let75 let80 let Úroveň spokojenosti osob se zdravotním postižením jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 68. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.2.5. Osoby se ZP jsou nejvíce spokojeny s domovy pro osoby se ZP, domovy pro seniory a se sociálním poradenstvím. Tabulka 2.2.5: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti 69 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 8 1,00 12. Domovy pro seniory ( 49) 5 1,00 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 30 1,27 3. Pečovatelská služba ( 40) 10 1,30 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) 5 1,40 9. Denní stacionáře ( 46) 6 1,67 34. Kluby seniorů 3 1,67 2. Osobní asistence ( 39) 7 1,71 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se 8 1,75 zdravotním postižením ( 66) 8. Centra denních služeb ( 45) 5 1,80 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) 4 2,00 33. Sociální rehabilitace ( 70) 5 2,20 14. Chráněné bydlení ( 51) 4 2,25 21. Kontaktní centra ( 59) 4 2,25 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2,25 32. Terénní programy ( 69) 4 2,25 19. Azylové domy ( 57) 8 2,38 26. Noclehárny ( 63) 5 2,40 27. Služby následné péče ( 64) 3 2,67 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 68 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 69 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 88 strana 156 celkem

36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického 3 2,67 zařízení) 4. Tísňová péče ( 41) 2 3,00 10. Týdenní stacionáře ( 47) 2 3,00 16. Raná péče ( 54) 2 3,00 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 2 3,00 35. Mateřské centrum 2 3,00 22. Krizová pomoc ( 60) 7 3,14 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 3,33 18. Tlumočnické služby ( 56) 7 3,43 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 2 3,50 13. Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 4,00 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních 4 4,00 ústavní péče ( 52) 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 5,00 20. Domy na půl cesty ( 58) 1 5,00 23. Intervenční centra ( 60a) 1 5,00 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 1 5,00 31. Terapeutické komunity ( 68) 2 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.2.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s volnočasovými aktivitami a dopravou do zařízení služeb. 89 strana 156 celkem

Graf 2.2.3 Spokojenost s charakteristikami služeb 70 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby spokojenost s personálem rozvržení pracovní doby v zařízení vybavení zařízení kapacita zařízení informovanost o sociálních službách bezbariérovost v zařízeních kompenzační pomůcky finanční dostupnost služby přístup ke vzdělání kulturní vyžití možnosti půjčování zdravotnických pomůcek doprava (např. v dosahu MHD) volnočasové a zájmové aktivity tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 1,14 1,14 1,28 1,38 1,44 1,55 1,58 1,61 1,63 1,65 1,77 1,86 1,91 1,91 1 2 3 4 5 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se ZP uvítaly zvýšení informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.2.4. 70 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 90 strana 156 celkem

Graf 2.2.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 71 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dostupnost zdravotní péče Zvýšení úrovně informovanosti Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením 1,83 2,04 2,21 2,43 Preventivní programy Existence konkrétních služeb Skupiny se specifickými potřebami Řešení vztahových a rodinných problémů Existence svépomocných skupin Pracovní poradenství Dluhové poradenství Poruchy vývoje dítěte 2,90 2,92 3,00 3,10 3,18 3,29 3,41 3,49 Řešení výchovných potíží s dětmi 3,82 Jiné 1 2 3 4 5 Osoby se ZP mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.2.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf 2.2.5. 71 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 91 strana 156 celkem

Graf 2.2.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 4% 2% Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 10% 10% 39% Od blízkých osob (rodiny, přátel) 12% Od lékaře 23% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z jiných zdrojů Pokud by byly osoby se ZP odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než polovina (58 %) by preferovala by domácí péči, dále se jednalo o dům s pečovatelskou službou. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.2.6. Graf 2.2.6: Preference pomoci Domácí péče 4% 9% 7% 4% Dům s pečovatelskou službou 18% 58% Chráněné bydlení Ústavní péče Docházka do denního centra, denního stacionáře Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.1.7. Necelá čtvrtina 92 strana 156 celkem

osob se ZP je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Více než třetina osob se ZP by nebyla ochotna za služby připlácet, viz graf 2.2.7. Graf 2.2.7 : Ochota připlácet za služby 20% 11% 4% 4% 37% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 100,-Kč do 500,-Kč 24% do 1000,-Kč méně než 50,-Kč do 1500,-Kč Osoby se ZP jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to téměř třetina z nich do 10 km, stejný podíl osob do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.2.8. Graf 2.2.8 : Ochota dojíždět za službou 13% 5% 32% do 5 km 18% do 10 km 32% do 30 km do 20 km do 100 km Potřeby osob se ZP spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.2.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, osoby se ZP mohly uvést více možností. Nejžádanější je potřeba odstraňování venkovních architektonických bariér, soběstačnost jedince v přirozeném prostředí a další služby, jak jsou uvedeny v grafu 2.2.9. 93 strana 156 celkem

Graf 2.2.9 : Potřeby osob se ZP zaměřené na sociální služby Odstraňování venkovních architektonických bariér Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Odstraňování vnitřních architektonických bariér Na vybudování centra Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Na rozšíření sociální rehabilitace Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby denního centra Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Služby pro občany v krizi Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování Na programy pro mladé rodiny s dětmi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Chráněné bydlení Azylové domy Na jiný typ služeb Služba pro rozvoj dovedností Bydlení pro seniory Služby orientované na menšiny ve společnosti Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Rozšíření poradenství o problémech zdraví Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby osobní asistence Kontaktní centra Svoz občanů, specializovaná doprava Snížení omezení v pobytových zařízeních 14,9% 14,9% 14,9% 12,8% 10,6% 10,6% 8,5% 8,5% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 6,4% 4,3% 4,3% 4,3% 4,3% 4,3% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 2,1% 19,1% 19,1% 25,5% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 94 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje 2.1.3 Osoby s chronickým duševním onemocněním 72 Duševní porucha je termín, který užívají lékaři a další zdravotníci k označení klinicky (tj. vyšetřením) rozpoznaných typů abnormních psychických příznaků anebo abnormního chování. Ty vyvolávají akutní nebo chronické postižení a nepohodu vlastní anebo nepohodu jiných osob. Duševní poruchy v nejširším slova smyslu a nejrůznější závažnosti se vyskytují asi u jednoho ze čtyř dospělých obyvatel České republiky. Jinými slovy osoby s duševním onemocněním 73 jsou chápány jako takové, které nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvání duševní nemoci. Do skupiny duševně nemocných osob lze zařadit: organické duševní poruchy, včetně symptomatických (demence, deliria), duševní poruchy vyvolané účinkem psychoaktivních látek, schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy, poruchy nálady (afektivní poruchy), neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a další poruchy, behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory (např. poruchy příjmu potravy, neorganické poruchy spánku), poruchy osobnosti a chování u dospělých. Do této cílové skupiny nejsou zahrnuty osoby s mentálním postižením, které vytváří samostatnou cílovou skupinu. U duševního onemocnění se jedná zejména o změnu (oproti běžnému stavu) ve vnímání věcí, jevů, procesů a ve způsobu myšlení, nikoli ve změně intelektu, jak je tomu i osob s mentálním postižením. Standardně je uváděno, že přibližně 3 5 % osob trpí duševní nemocí, skutečnost však bývá vyšší. K dispozici mohou být pouze zdravotnické statistiky, které soustřeďují pozornost na osoby se zjištěnou diagnózou, které jsou v péči (psychiatrických a dalších) odborníků. Pro obyvatele MSK lze odhadnou podíl okolo 5 %. Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním je uveden v tabulce 2.3.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.3.1B pro POU MSK. Tabulka 2.3.1A Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním (5 %) 62161 4868 10605 13521 7626 8862 16679 72 Zdroj: http://www.helpnet.cz/dusevni-nemoci/zakladni-informace 73 Dle diagnózy MKN-10. 95 strana 156 celkem

Tabulka 2.3.1.B Odhadovaný počet osob s duševním onemocněním v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 715 Horní Benešov 172 Orlová 2219 Bohumín 1453 Jablunkov 1132 Osoblaha 148 POU Odhadovaný počet osob Bruntál 1349 Karviná 3500 Ostrava 16151 Český Těšín 1316 Kopřivnice 1409 Příbor 662 Frenštát pod Radhoštěm 954 Kravaře 1065 Rýmařov 814 Frýdek-Místek 5506 Krnov 1533 Studénka 583 Frýdlant nad Ostravicí 1185 Město Albrechtice 410 Třinec 2770 Fulnek 307 Nový Jičín 2417 Vítkov 691 Havířov 4666 Odry 565 Vratimov 347 Hlučín 2009 Opava 5094 Vrbno pod Pradědem 391 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: 28. 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 29. 40 Pečovatelská služba, 30. 43 Podpora samostatného bydlení 31. 45 Centra denních služeb, 32. 46 Denní stacionáře, 33. 47 Týdenní stacionáře, 34. 50 Domovy se zvláštním režimem, 35. 51 Chráněné bydlení, 36. 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, 37. 55 Telefonická krizová pomoc, 38. 59 Kontaktní centra, 39. 60 Krizová pomoc, 40. 64 Služby následné péče, 41. 67Sociálně terapeutické dílny pro osoby s chronickým duševním onemocněním) * 42. 68 Terapeutické komunity, 43. 69 Terénní programy. 44. 70 Sociální rehabilitace pro osoby s duševním onemocněním V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.3.2. Tabulka 2.3.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy se zvláštním režimem 27 chráněné bydlení 20 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 odborné sociální poradenství 66 pečovatelská služba 62 96 strana 156 celkem

podpora samostatného bydlení 9 služby následné péče 9 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 terénní programy 30 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 320 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 74 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 102 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Osobám s chronickým duševním onemocněním 75 jsou v MSK nabízeny sociální služby, domovy se zvláštním režimem, sociální rehabilitace a pečovatelská služba, viz graf 2.3.1 74 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 75 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 97 strana 156 celkem

Graf 2.3.1 Sociální služby pro osoby s chronickým duševním onemocněním domovy se zvláštním režimem 17 sociální rehabilitace 11 pečovatelská služba odborné sociální poradenství domovy pro seniory 9 9 9 osobní asistence chráněné bydlení 7 7 odlehčovací služby 6 podpora samostatného bydlení denní stacionáře centra denních služeb 4 4 4 sociálně terapeutické dílny služby následné péče domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 3 3 terénní programy 2 týdenní stacionáře telefonická krizová pomoc sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 1 1 1 1 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 V grafu 2.3.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. 98 strana 156 celkem

Graf 2.3.2. Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15 10 5 s chronickým duševním onemocněním 0 Úroveň spokojenosti osob s chronickým duševním onemocněním jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 76. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.3.4. Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou nejvíce spokojeny se službou terénní programy, denní stacionáře, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče a sociálně terapeutické dílny. Tabulka 2.3.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti 77 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 32. Terénní programy ( 69) 5 1,00 9. Denní stacionáře ( 46) 5 1,20 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 4 1,25 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) 8 1,25 27. Služby následné péče ( 64) 10 1,30 35. Mateřské centrum 3 1,33 8. Centra denních služeb ( 45) 8 1,38 31. Terapeutické komunity ( 68) 7 1,43 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 21 1,52 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 13 1,54 2. Osobní asistence ( 39) 5 1,60 33. Sociální rehabilitace ( 70) 11 1,82 14. Chráněné bydlení ( 51) 6 2,00 76 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 77 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 99 strana 156 celkem

21. Kontaktní centra ( 59) 7 2,14 3. Pečovatelská služba ( 40) 5 2,20 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) 7 2,29 16. Raná péče ( 54) 3 2,33 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 5 2,40 22. Krizová pomoc ( 60) 8 2,50 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2,50 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 4 2,50 4. Tísňová péče ( 41) 3 2,67 10. Týdenní stacionáře ( 47) 3 2,67 26. Noclehárny ( 63) 4 2,75 34. Kluby seniorů 4 2,75 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 3 3,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 3,00 13. Domovy se zvláštním režimem ( 50) 6 3,00 19. Azylové domy ( 57) 4 3,00 20. Domy na půl cesty ( 58) 3 3,00 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) 4 3,00 12. Domovy pro seniory ( 49) 3 3,33 23. Intervenční centra ( 60a) 3 3,33 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 3 3,33 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 3 3,67 18. Tlumočnické služby ( 56) 3 4,00 37. Svoz občanů 2 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.3.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. 100 strana 156 celkem

Graf 2.3.3 Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou spokojenost s personálem způsob poskytování služby rozvržení pracovní doby v zařízení vybavení zařízení kompenzační pomůcky kapacita zařízení přístup ke vzdělání informovanost o sociálních službách doprava (např. v dosahu MHD) finanční dostupnost služby kulturní vyžití bezbariérovost v zařízeních možnosti půjčování zdravotnických pomůcek volnočasové a zájmové aktivity tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 1,10 1,29 1,42 1,44 1,50 1,50 1,55 1,56 1,58 1,63 1,76 1,91 2,00 2,21 2,60 1 2 3 4 5 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s chronickým duševním onemocněním uvítaly pracovní poradenství a zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Další témata jsou uvedená v grafu 2.3.4. Graf 2.3.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 78 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti Řešení vztahových a rodinných Dostupnost zdravotní péče Dluhové poradenství Možnosti setrvání v přirozeném Existence konkrétních služeb Preventivní programy Existence svépomocných skupin Skupiny se specifickými potřebami Jiné Mžnostech svozu např. pro osoby se Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte 1 2 3 4 5 Osoby s chronickým duševním onemocněním mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf 2.3.5. 78 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 101 strana 156 celkem

Graf 2.3.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 11% 9% 3% 3% 9% 48% Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Od lékaře Z internetu Od blízkých osob (rodiny, přátel) 17% Z jiných zdrojů Od úředníka Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Pokud by byly osoby s chronickým duševním onemocněním odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.3.6. Graf 2.3.6: Preference pomoci Domácí péče 21% 9% 6% 26% 38% Chráněné bydlení Docházka do denního centra, denního stacionáře Ústavní péče Dům s pečovatelskou službou Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr 102 strana 156 celkem

za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.3.7. Více než dvě pětiny (43 %) osob s chronickým duševním onemocněním je ochotna připlatit měsíčně co 100,- Kč. Více než čtvrtina osob s chronickým duševním onemocněním by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 12% 9% 9% 43% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč 27% méně než 50,-Kč do 1000,-Kč Osoby s chronickým duševním onemocněním jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než dvě pětiny (43 %) z nich do 10 km, pětina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8. Graf 2.3.8 : Ochota dojíždět za službou 20% 10% 7% 43% do 10 km do 5 km do 20 km 20% do 30 km do 50 km Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.3.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba chráněného bydlení, dále finanční poradenství včetně dluhového, rovněž služby pro uplatnění na trhu práce. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.3.9. 103 strana 156 celkem

Graf 2.3.9 : Potřeby osob s chronickým duševním onemocněním zaměřené na sociální služby Chráněné bydlení Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Nabídky pro volný čas Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby osobní asistence Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření sociální rehabilitace Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Na vybudování centra Bydlení pro seniory Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Na podporu pěstounské péče Kontaktní centra Azylové domy Snížení omezení v pobytových zařízeních Na jiný typ služeb Služba pro rozvoj dovedností Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Odstraňování venkovních architektonických bariér Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Odstraňování vnitřních architektonických bariér Noclehárny Služby denního centra Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi Na programy pro mladé rodiny s dětmi 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 3,1% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 6,3% 9,4% 9,4% 9,4% 12,5% 12,5% 12,5% 18,8% 18,8% 18,8% 31,3% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 2.1.4 Rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let U této cílové skupiny bývá zasažena problémem rodina jako sociální systém. U jiných cílových skupin se problém dotýká převážně jedince. Mezi rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládeže spadají osoby: ve věku 6 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy (sociálně-patologické jevy a trestná činnost), osoby do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy (příp. osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež), rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu. 104 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Celkově se jedná o děti ohrožené nepříznivými vlivy prostředí, které pocházejí z různorodého prostředí. Často se jedná o rodiny s nízkou sociokulturní úrovní, kde dochází k přejímání nevhodných vzorců chování. U osob do 26 let, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy, se jedná o ty jedince, kteří mohou mít problém s přechodem z ústavního zařízení do běžného života. Ten může při jeho nezvládnutí vyústit v sociální izolaci, rizikové aktivity či asociální a kriminální činy. V situaci spojené s osamostatněním mladých dospělých se mohou nacházet také jedinci vycházející z pěstounských rodin či ze zařízení pro výkon pěstounské péče. Dle údajů MPSV bylo v MSK k 31. 12. 2010 1008 dětí s nařízenou ústavní nebo ochrannou (oproti roku 2008, kdy jich bylo celkem 1061, tedy více) výchovou. Z toho 43 mladých dospělých (oproti v roce 220 v r. 2008) z důvodu zletilosti zařízení opustilo. V porovnání s ostatními kraji České republiky se jedná po Ústeckém kraji o druhý nejvyšší počet. Rodina s dítětem, u kterého je vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě nepříznivé sociální situace, je spojena zejména s její nízkou sociokulturní úrovní, s úmrtím člena rodiny, závislostí rodičů na návykových látkách, vztahovými a výchovnými problémy, týráním a zneužíváním, trestnou činností, sociálně znevýhodněním rodin s nízkými příjmy, nebo rodin, kde jsou rodiče nezaměstnaní, také s rodinami s velkým počtem dětí nebo neúplnými rodinami. Tyto rodiny se často stávají klienty orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Rodina dítěte se zdravotním postižením ve věku do 7 let, nebo dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu je spojena s rodinami s dětmi se specifickými potřebami, které v důsledku zdravotního postižení dítěte potřebují pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů, při obstarávání osobních záležitostí a zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Pro tuto cílovou skupinu odhadujeme podíl okolo 5 % v MSK. Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let je uveden v tabulce 2.4.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.4.1B pro POU MSK. Tabulka 2.4.1A: Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let (5 %) 62161 4868 10605 13521 7626 8862 16679 105 strana 156 celkem

Tabulka 2.4.1B Odhadovaný počet rizikových a ohrožených rodin, dětí a mládeže do 26 let v POU MSK Odhadovaný Odhadovaný POU POU POU počet osob počet osob Bílovec 715 Horní Benešov 172 Orlová 2219 Bohumín 1453 Jablunkov 1132 Osoblaha 148 Odhadovaný počet osob Bruntál 1349 Karviná 3500 Ostrava 16151 Český Těšín 1316 Kopřivnice 1409 Příbor 662 Frenštát pod Radhoštěm 954 Kravaře 1065 Rýmařov 814 Frýdek-Místek 5506 Krnov 1533 Studénka 583 Frýdlant nad Ostravicí 1185 Město Albrechtice 410 Třinec 2770 Fulnek 307 Nový Jičín 2417 Vítkov 691 Havířov 4666 Odry 565 Vratimov 347 Hlučín 2009 Opava 5094 Vrbno pod Pradědem 391 Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů: Pro cílovou skupinu děti, mládež a rodina se jedná zejména o: 45. 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 46. 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 47. 69 Terénní programy, 48. 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. Tabulka 2.4.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 37 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 32 terénní programy 30 odborné sociální poradenství 66 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 165 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 79 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 62 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let 80 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, viz graf 2.4.1. 79 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 80 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 106 strana 156 celkem

Graf 2.4.1 Sociální služby pro rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 35 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 10 terénní programy 7 odborné sociální poradenství 6 domy na půl cesty 2 telefonická krizová pomoc sociální rehabilitace 1 1 0 5 10 15 20 25 30 35 V grafu 2.4.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. Graf 2.4. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - rizikové a ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let 50 40 30 20 10 0 6-10 let 11-15 let 16-20 let 21-25 let 26-30 let Úroveň spokojenosti osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let se sociálními službami, které využívají, byla hodnocena jako výborná. Byly využívané dvě služby, a to sociální poradenství a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.4.3. Největší spokojenost byla se s dopravou do zařízení služeb a personálem, nejmenší s vybavením zařízení a s přístupem ke vzdělání. 107 strana 156 celkem

Graf 2.4.3 Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou doprava (např. v dosahu MHD) spokojenost s personálem způsob poskytování služby kulturní vyžití finanční dostupnost služby rozvržení pracovní doby v zařízení kapacita zařízení informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity vybavení zařízení přístup ke vzdělání 1 1 1 1 2 2 2 2 3 4 5,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby této cílové skupiny uvítaly informovanost o tématech zaměřených na řešení výchovných potíží s dětmi a o poruchách vývoje dítěte. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.4.4. Graf 2.4.4 Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Preventivní programy Dostupnost zdravotní péče Pracovní poradenství Dluhové poradenství Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Skupiny se specifickými potřebami Existence svépomocných skupin Existence konkrétních služeb Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením,00 1,00 2,00 3,00 4,00 5,00 Osoby dotčené cílové skupiny mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.4.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby. Pokud by byly tyto osoby odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých preferovaly by domácí péči, případně dům s pečovatelskou službou. Za sociální služby nejsou ochotny připlácet, pokud ano, nejvýše do částky 50,- Kč. Za službou by byly ochotny dojíždět nejvýše do 5 km. Potřeby osob cílové skupiny ohrožené rodiny, děti a mládež do 26 let spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou: zaměstnání, pracovní poradenství, 108 strana 156 celkem

zprostředkování práce, programy pro mladé rodiny s dětmi, nabídky pro informovanosti pro různé oblasti života. volný čas a rozšíření 2.1.5 Osoby ohrožené sociálním vyloučením 81 a osoby bez přístřeší Ve zjednodušeném pojetí sociálním vyloučením (exkluzí) rozumíme proces, kdy jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňovány na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou dostupné ostatním členům společnosti. 82 Mezi tyto zdroje řadíme především zaměstnání, bydlení, sociální ochranu, zdravotní péči a vzdělání. Občané, které můžeme chápat jako sociálně vyloučené, mnohdy nejsou schopny bez pomoci a podpory řešit svoji nepříznivou životní situaci. Nedokážou se trvale začlenit do společnosti, nedokážou hájit svoje práva a zájmy při obstarávání osobních záležitostí, bez pomoci nejsou schopny se uplatnit na trhu práce a jejich způsob života vede velmi často ke konfliktu se společností. Pojem sociální exkluze je třeba chápat ve vztahu k sociálním podmínkám. Ty jsou zpravidla základem vyloučení jedinců i skupin z možnosti využívat odpovídající materiální a duchovní zdroje i práva (sociální, občanská, politická). Na sociální exkluzi je možno nahlížet z pohledu: strukturálních faktorů, které ji vyvolávají či podporují, charakteristik vyloučených osob či skupin (buď jako na příčinu nebo jako na následek tohoto vyloučení), procesů, jejichž prostřednictvím jsou jedinci a skupiny ze sociálních sítí a komunit vylučováni (včetně ritualizace, institucionalizace a legitimizace uvedených procesů), životních situací a možností takto vylučovaných jedinců či domácností, skupin, komunit, procesů reprodukce sociálního vyloučení (v rodinách i sousedství). Většina vymezení se shoduje v tom, že se jedná o nedostatečnou účast ve smyslu práva jedinců i skupin v těch oblastech společenského života, v nichž se podle převládajících sociálních norem tato účast obecně očekává. Konkrétně se jedná o účast v systémech (1) produkce, pracovního trhu a (re)distribuce statků a služeb včetně veřejných služeb, především vzdělávání či zdravotní péče; (2) rodinného života; (3) politického života; (4) komunitního života; (5) kultury. Pro vymezení pojmu sociálně vyloučená lokalita můžeme použít různé možnosti, např. dle Gabala 2006 83. Upozorňujeme na možnost použití definice i podle teoretického vymezení 81 82 Zdroj: Sociotrendy, s.r.o. Situační analýza vybraných sociálně vyloučených lokalit v obci Havířov. Havířov 2011. 83 Vymezení dle Gabala (2006): Sociálně vyloučená romská lokalita Jako sociálně vyloučenou romskou lokalitu označujeme prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím, a jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou vyloučení odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. špatná adresa, hovoří se o ní jako o domu hrůzy, cikánské ulici, ghettu, Bronxu apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. Sociálně vyloučené romské lokality vznikají především v důsledku: 109 strana 156 celkem

(definování) tzv. sociálního faktu. Tímto se definice nemění, ale upřesňuje, v jakém kontextu bude použita. Sociální fakt můžeme vymezit z pohledu realismu nebo relativismu, proto je toto dvojí vymezení zcela legitimní. Ve vymezení realismu se jedná především o vymezení faktografické, které je definicí připsanou. V našem případě by se jednalo např. o počet konkrétních jedinců žijících v dané lokalitě, která ale nemusí být z pohledu občanů zde žijících vyloučenou. Ve vymezení relativismu se jedná o sociální dohodu, především podle toho, jak je sociální fakt chápán konkrétní sociální skupinou, které se tento fakt dotýká. V našem případě by se jednalo o to, co se říká v dané lokalitě, šlo by o vymezení podle místních zvyklostí, nikoliv podle připsaného statusu, tedy z venku mimo lokalitu či obec samotnou. Pro účely výzkumu použijeme definici relativismu, tedy definici vyloučení podle místních zvyklostí (v souladu s jinými analýzami, které již byly realizovány). Důležitým rysem sociálního vyloučení je etnicita, zejména etnicita přisouzená. V našem případě se bude jednat o to, koho budeme považovat za Roma. Tradičně jsou uváděna vymezení tři. (a) Rom je chápán jako osoba, která internalizovala systém, hodnot a norem, které mohou být označené jako romská kultura. (b) Za Roma je chápán ten, kdo se sám za Roma považuje. (c) Romem se stává ten, kdo je za Roma považován většinovou částí svého okolí (např. prostřednictvím vzhledu). Pro účely výzkumu budeme používat toto poslední vymezení. Odpovídá to i vymezení dle Gabala (2006): Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů. Toto vymezení pojmu Rom může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady obyvatel zkoumaných lokalit. Je evidentní, že ne všichni Romové žijí v prostředí sociálního vyloučení a ne každý, kdo se v podmínkách sociálního vyloučení nalézá, musí být nutně Rom. Osoby sociálně vyloučené žijící v sociálně vyloučených lokalitách lze tedy chápat jako osoby, které žijí v částech části měst či obcí, kde žijí obvykle lidé s nízkými příjmy, nízkým vzděláním, kteří jsou většinou nezaměstnaní. Důležitou charakteristikou takové lokality je její izolace od ostatní společnosti. MS kraj je v celkovém počtu krajů v celé ČR na druhém místě s největším počtem Romů žijících na území kraje. Podle údajů společnosti GAC (Gabal analysis and consulting) žije v těchto lokalitách odhadem 10000 10 500 Romů. Odhod podílu těchto občanů v rámci MSK by se pohyboval do jednoho procenta. Osoby bez přístřeší, často označování jako bezdomovci, jsou osoby spadající rovněž do výše uvedené cílové skupiny. Jedná se o osoby žijící bez stálého bydlení, a to nejen o osoby bez střechy nad hlavou, ale i o jedince, kteří se různým způsobem otevřeně hlásí ke statusu člověka na ulici (zjevné bezdomovství). Dále můžeme zařadit osoby, které sice nemají možnost trvalého bydlení, ale u schopni, například díky pravidelnému příjmu, využít nabídky v komerčních ubytovnách, u přátel nebo příbuzných. Tito občané se zpravidla za bezdomovce nepovažují a ani nevyužívají služby pro ně určené. Mezi osoby bez přístřeší lze zařadit i osoby, žijící v institucionálních zařízeních, osoby, které přirozeného sestěhovávání se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, řízeného sestěhovávání (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za nepřizpůsobivé či problémové do ubytoven či holobytů. K tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu. Existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý, či kde Romové vůbec nežijí. Současně si je třeba uvědomit, že zdaleka ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v sociálně vyloučených lokalitách (a tudíž nebyli předmětem našeho zkoumání). Vzhledem ke skutečnosti, že mnozí Romové žijí plně integrováni do společnosti, je v neposlední řadě třeba zdůraznit, že není možné klást rovnítko mezi pojmy Rom a sociálně vyloučený. 110 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje nemají vlastní bydlení a žijí v bytě jiné domácnosti nebo osoby, kterým hrozí ztráta bydlení z důvodu nedostatečných příjmů. Osoby bez přístřeší nemají dostatečné schopnosti a znalosti pro jednání s institucemi, jejichž důsledkem je omezená možnost získat zaměstnání z důvodů nízké kvalifikace nebo ztráty pracovních návyků, tedy k nedostatku finančních prostředků. Osoby bez přístřeší mají často neuspokojivý zdravotní stav a omezený přístup k základním životním potřebám (strava, ošacení, osobní hygiena). U těchto lidí se často vyskytuje závislost na alkoholu a návykových látkách. Pokud bychom odhadovali podíl osob této cílové populace v rámci MSK, neměl by se jednat o podíl větší než 3 %. Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší je uveden v tabulce 2.5.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.5.1B pro POU MSK. Tabulka 2.5.1A: Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením (Celkem 3 %) 37296 2921 6363 8112 4576 5317 10007 Tabulka 2.5.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 429 Horní Benešov 103 Orlová 1331 Bohumín 872 Jablunkov 679 Osoblaha 89 Bruntál 809 Karviná 2100 Ostrava 9691 Český Těšín 789 Kopřivnice 845 Příbor 397 Frenštát pod Radhoštěm 572 Kravaře 639 Rýmařov 488 Frýdek-Místek 3304 Krnov 920 Studénka 350 Frýdlant nad Ostravicí 711 Město Albrechtice 246 Třinec 1662 Fulnek 184 Nový Jičín 1450 Vítkov 415 Havířov 2800 Odry 339 Vratimov 208 Hlučín 1205 Opava 3056 Vrbno pod Pradědem 235 POU Odhadovaný počet osob Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu sociálně vyloučené lokality se jedná zejména o: 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 62 Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 69 Terénní programy, Pro cílovou skupinu osoby sociálně vyloučené se jedná zejména o : 111 strana 156 celkem

50 domovy se zvláštním režimem, 57 azylové domy, 58 domy na půli cesty, 61 nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší (terénní služby), 63 noclehárny apod. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.5.2. Tabulka 2.5.2: Služby, které je možno využívat Služby Počet služeb azylové domy 34 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 37 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 32 terénní programy 30 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 nízkoprahová denní centra 11 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 257 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 84 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 138 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob ohrožených sociálním vyloučením a osob bez přístřeší 85 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména azylové domy a terénní programy, viz graf 2.5.1. 84 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 85 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 112 strana 156 celkem

Graf 2.5.1 Sociální služby pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a osoby bez přístřeší 86 azylové domy 29 terénní programy odborné sociální poradenství 20 21 noclehárny sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi nízkoprahová denní centra 13 14 15 sociální rehabilitace nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 6 6 chráněné bydlení domy na půl cesty 2 2 domovy pro seniory 1 0 5 10 15 20 25 30 V grafu 2.5.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 24 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. 86 Počty sociálních služeb pro skupinu osob bez přístřeší a pro sociálně vyloučené komunity byly sečteny. 113 strana 156 celkem

Graf 25.2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby sociálně vyloučené 25 20 15 10 5 0 16-20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-50 let 51-55 let 56-60 let 61-65 let 66-70 let 71-75 let 76-80 let Cílovou skupinou osob ohrožených sociálním vyloučením jsou využívaná nízkoprahová denní centra, rovněž terénní služby. S využívanými službami jsou klienti velmi spokojeni. Osoby této cílové skupiny byly spokojeny i se všemi charakteristikami služeb, a to s personálem i se způsobem poskytování služby, vybavením zařízení, finanční dostupností (neplatí se), dopravou, rozvržení pracovní doby v zařízení, s kapacitou zařízení. Průměrná spokojenost byla pouze s bezbariérovostí zařízení. Zdroje informovanosti o sociálních službách mají zejména od známých a kamarádů. Co se týká vzdělávání zaměřeného na oblast sociálních služeb, tyto osoby by se zajímaly o všeobecnou informovanost o sociálních službách a o dostupnosti zdravotní péče. K problematice přístupu ke vzdělávání se dotčené osoby nevyjadřovaly. Za sociální služby by osoby této cílové skupiny nebyly ochotny připlácet, nemají peníze. K problematice dojíždění za službou se nevyjadřovaly. Nevyjadřovaly se ani k situaci případné budoucí bezmoci, co by si přály, pokud by byly z důvodu zdravotního stavu odkázány na pomoc druhých. Hlavní potřebou občanů náležející to této cílové skupiny byly služby pro osoby v krizi, konkrétné pro sociálně vyloučené, drogově závislé, osoby bez domovy, v tíživé životní situaci. Žádaly zachování služeb, případné jejich rozšíření. 2.1.6 Osoby se specifickými potřebami Jako osoby se specifickými potřebami mohou být chápány jak osoby v přechodné psychosociální krizi, tak osoby ohrožené sociálním vyloučením, osoby bez domova či senioři. Osoby v přechodné psychosociální krizi jsou osoby, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života nebo v jiné obtížné životní situaci, kterou přechodně nemohou řešit vlastními silami. Psychická krize je způsobena obvykle náhlým vyhrocením situace, dlouhodobou kumulací či situačním nárůstem problémů. V závislosti na původu krize (např. traumatická krize jako důsledek živelné události, vývojová krize jako důsledek životních změn) mohou osoby v přechodné psychosociální krizi využívat i jiné sociální služby než služby primárně zaměřené na řešení krize, která však nejsou primárně určeny této cílové skupině, např. azylové domy, noclehárny, intervenční centra. Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 %. Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami je uveden v tabulce 2.6.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.6.1B pro POU MSK. 114 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Tabulka 2.6.1A: Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %) V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob se specifickými potřebami (1 %) 12432 974 2121 2704 1525 1772 3336 Tabulka 2.6.1B Odhadovaný počet osob ohrožených sociálním vyloučením v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 143 Horní Benešov 34 Orlová 444 Bohumín 291 Jablunkov 226 Osoblaha 30 Bruntál 270 Karviná 700 Ostrava 3230 Český Těšín 263 Kopřivnice 282 Příbor 132 Frenštát pod Radhoštěm 191 Kravaře 213 Rýmařov 163 Frýdek-Místek 1101 Krnov 307 Studénka 117 Frýdlant nad Ostravicí 237 Město Albrechtice 82 Třinec 554 Fulnek 61 Nový Jičín 483 Vítkov 138 Havířov 933 Odry 113 Vratimov 69 Hlučín 402 Opava 1019 Vrbno pod Pradědem 78 Těmto osobám je nabízeno 80 druhů služeb (72 služeb sociální prevence, 26 služeb sociální péče, 5 služeb poradenství, 3 služby sociální péče). 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 39 Osobní asistence, 40 Pečovatelská služba, 41 Tísňová péče, 43 Podpora samostatného bydlení, 44 Odlehčovací služby, 45 Centra denních služeb, 46 Denní stacionáře, 47 Týdenní stacionáře, 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením, 50 Domovy se zvláštním režimem, 51 Chráněné bydlení, 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, 55 Telefonická krizová pomoc, 57 Azylové domy, 58 Domy na půl cesty, 59 Kontaktní centra, 115 strana 156 celkem

60 Krizová pomoc, 60a Intervenční centra, 63 Noclehárny, 64 Služby následné péče, 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 67 Sociálně terapeutické dílny, 70 Sociální rehabilitace. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.6.2. Tabulka 2.6.2: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 centra denních služeb 12 denní stacionáře 31 domovy pro osoby se zdravotním postižením 26 domovy se zvláštním režimem 27 domy na půl cesty 5 chráněné bydlení 20 intervenční centra 2 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 noclehárny 15 odborné sociální poradenství 66 odlehčovací služby 24 osobní asistence 16 pečovatelská služba 62 podpora samostatného bydlení 9 služby následné péče 9 sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením 15 sociálně terapeutické dílny 16 sociální rehabilitace 23 telefonická krizová pomoc 3 tísňová péče 1 týdenní stacionáře 4 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 431 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 87 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 67 služeb. (Poskytovatel může nabízet 87 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do cílové skupiny osoby se zdravotním postižením, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 116 strana 156 celkem

služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osob se specifickými potřebami 88 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména odborné sociální poradenství a azylové domy, viz graf 2.6.1. Graf 2.6.1 Sociální služby pro osoby se specifickými potřebami 89 odborné sociální poradenství 29 azylové domy 11 sociální rehabilitace 5 sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi domovy pro seniory 4 4 nízkoprahová denní centra 3 telefonická krizová pomoc noclehárny krizová pomoc 2 2 2 terénní programy služby následné péče pečovatelská služba nízkoprahová zařízení pro děti a mládež domy na půl cesty 1 1 1 1 1 0 5 10 15 20 25 30 V grafu 2.6.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK, a to např. osob bez přístřeší i osob ohrožených závislostí nebo závislé, se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. 88 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 89 Zejména se jednalo, dle vymezení cílové skupiny dle Registru poskytovatelů sluřeb, o osoby v (jakékoliv) krizi. 117 strana 156 celkem

Graf 2.6.2. Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15 10 osoby bez přístřeší ohrožené závislostí nebo závislé rizikový způsob života 5 0 Úroveň spokojenosti osob se specifickými potřebami jak se asociálními službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 90. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.6.4. Osoby se specifickými potřebami jsou nejvíce spokojeny se službou kontaktní centra, terénní programy, sociální rehabilitace a služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení). Tabulka 2.6.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenost i 91 21. Kontaktní centra ( 59) 1 1,00 32. Terénní programy ( 69) 2 1,00 33. Sociální rehabilitace ( 70) 2 1,00 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) N 1 1,00 19. Azylové domy ( 57) 14 1,14 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 28 1,46 8. Centra denních služeb ( 45) 4 1,50 26. Noclehárny ( 63) 19 2,00 12. Domovy pro seniory ( 49) 1 2,00 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 1 2,00 38.dluhová poradna 1 2,00 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 4 2,25 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 19 2,26 13. Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 3,00 průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 90 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 91 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 118 strana 156 celkem

14. Chráněné bydlení ( 51) 2 3,00 31. Terapeutické komunity ( 68) 1 3,00 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 3 3,33 9. Denní stacionáře ( 46) 3 3,33 2. Osobní asistence ( 39) 2 4,50 3. Pečovatelská služba ( 40) 2 4,50 4. Tísňová péče ( 41) 1 5,00 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 5,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 1 5,00 22. Krizová pomoc ( 60) 1 5,00 23. Intervenční centra ( 60a) 1 5,00 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 5,00 27. Služby následné péče ( 64) 1 5,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.6.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby a s personálem, nejmenší s tlumočnickou službou u osob se sluchovým postižením. 119 strana 156 celkem

Graf 2.6.3 Spokojenost s charakteristikami služeb 92 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby 1,27 spokojenost s personálem 1,38 kapacita zařízení 1,43 informovanost o sociálních službách 1,43 kulturní vyžití 1,57 finanční dostupnost služby 1,58 doprava (např. v dosahu MHD) 1,68 volnočasové a zájmové aktivity 1,75 kompenzační pomůcky 1,75 rozvržení pracovní doby v zařízení 2,00 jiné 2,00 možnosti půjčování zdravotnických pomůcek 2,00 vybavení zařízení 2,04 bezbariérovost v zařízeních 2,94 tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 4,00 přístup ke vzdělání 1 2 3 4 5 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se specifickými potřebami uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách prostřednictvím např. pořádáním přednášek či besed, zajímalo by je rovněž dluhové poradenství a pracovní poradenství. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.6.4. 92 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 120 strana 156 celkem

Graf 2.6.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 93 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Dluhové poradenství Pracovní poradenství Dostupnost zdravotní péče Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním Řešení výchovných potíží s dětmi Existence konkrétních služeb Jiné Poruchy vývoje dítěte Skupiny se specifickými potřebami Existence svépomocných skupin 2,63 2,88 2,88 2,97 3,70 3,83 4,06 4,12 4,24 4,33 4,33 4,38 4,41 1 2 3 4 5 Osoby se specifickými potřebami mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.6.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od lékaře, viz graf 2.6.5. 93 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 121 strana 156 celkem

Graf 2.6.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Od úředníka 6% 12% 6% 3% 3% 37% Od blízkých osob (rodiny, přátel) 33% Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Nevím, na koho bych se měl/a obrátit Z internetu Z jiných zdrojů Pokud by byly osoby se specifickými potřebami odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než čtvrtina by preferovala by domácí péči, avšak stejný podíl by preferoval pobytová zařízení. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.6.6. Graf 2.6.6: Preference pomoci 3% 3% Domácí péče 7% 29% Ústavní péče 29% 29% Dům s pečovatelskou službou Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení 122 strana 156 celkem

Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.6.7. Třetina (32 %) osob se specifickými potřebami je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Desetina osob se specifickými potřebami by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.6.7 : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 19% 10% 7% 3% 32% méně než 50,-Kč do 500,-Kč 29% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 1000,-Kč 1500,-Kč a více Osoby se specifickými potřebami jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než polovina (54 %) z nich do 5 km, pětina do 10 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8. Graf 2.3.8 : Ochota dojíždět za službou 11% 14% 21% 54% do 5 km do 20 km do 10 km do 30 km Potřeby osob se specifickými potřebami spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.3.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba služeb pro osoby v krizi, dále na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života, finanční poradenství včetně dluhového, podpora 123 strana 156 celkem

dobrovolnictví, rovněž vybudování či rozšíření azylových domů. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.6.9. Graf 2.6.9 : Potřeby osob se specifickými potřebami zaměřené na sociální služby Služby pro občany v krizi 23,1% Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti 19,2% 19,2% Na podporu dobrovolnictví Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Nabídky pro volný čas 15,4% 15,4% 15,4% 15,4% 15,4% Na jiný typ služeb Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování práce Na programy pro mladé rodiny s dětmi 11,5% 11,5% 11,5% Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Chráněné bydlení Kontaktní centra Azylové domy 7,7% 7,7% 7,7% 7,7% 7,7% Bydlení pro seniory Bydlení pro zdravotně postižené Služby orientované na menšiny ve společnosti Rozšíření služeb pro seniory a jejich rodiny Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Rozšíření poradenství o problémech zdraví Noclehárny Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 3,8% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 124 strana 156 celkem

2.1.7 Osoby ohrožené návykovými látkami a osoby na návykových látkách závislé Závislost chápeme jako stav, kdy někdo nebo něco je podmíněno nějakou okolností nebo situací, kterou potřebuje (případně je přesvědčen, že ji potřebuje) ke své existenci. Z typů podle předmětu závislosti zmiňujeme závislost na psychoaktivních látkách a patologické hráčství (gambling jako jeden z druhů závislostí na jednání). Droga je psychoaktivní látka, která při jejím užívání nese potenciál závislosti. Jako znaky závislosti lze uvést zejména puzení (nutkavá potřeba) nejen k neustálému užívání látky (drogy), ale i užívání stále většího množství. Jedná se o zvyšování tolerance, osoba snese čím dál větší množství drogy a účinek je ve vztahu k množství čím dál menší, proto se zvyšuje potřeba užívání. Ani informace o škodlivém, účinku drogy nepůsobí na ukončení jejího užívání. Jsou rozlišovány různé skupiny uživatelů návykových látek: problémové užívání návykových látek, kterým je chápáno intravenózní užívání drog nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů, kokainu a drog amfetaminového typu. Do problémového užívání se nezahrnuje užívání extáze a konopí pravidelné uživatelé návykových látek, tedy užívání častější než 1x týdně), které obvykle zakládá na již nejen životním stylu, ale má škodlivý účinek ve stupni závislém na užívané látce. příležitostné uživatelé návykových látek, kdy u těchto osob se užívání drog již stalo součástí životního stylu, ale není častější než 1x za týden a jeho důsledkem není (resp. dosud není) vznik závislosti a dalších problémů (jedná se o užívání marihuany, LSD či extáze). Specifickou skupinou, patřící do problematiky závislostí, jsou patologičtí hráči (gambling), kteří preferují hráčské situace na úkor hodnot a povinností vyplývajících ze zaměstnání rodinných a materiálních závazků. Do kategorie osob ohrožených zneužíváním návykových látek jsou zahrnováni rovněž děti a mladiství, příbuzní uživatelů návykových látek (děti, rodiče, partneři), osoby zaměstnané v prostředí s vyšší možností výskytu návykových látek (např. pohostinství, zdravotnictví), osoby, jež jsou součástí sociálního prostředí, nebo skupiny, kde lze předpokládat vyšší výskyt nebo zneužívání návykových látek (např. kluby, party). 94 Dle údajů Krajské hygienické stanice MSK za rok 2011 bylo evidováno celkem 478 (v roce 2008 jich bylo 481) nových žadatelů o léčbu. Počty žadatelů o léčbu v r. 2011 podle druhu jednotlivých drog v závislosti na věku žadatelů je uveden v grafu 2.1. Nejčastější drogou osob, které žádají o léčbu v souvislosti s užíváním drog, je pervitin (289 žadatelů), následuje marihuana (147 žadatelů), která je nejvíce zneužívanou drogou v MS kraji ve věkové skupině 15 19 let (81 žadatelů). V nižší míře byla žádána léčba v Moravskoslezském kraji uživateli heroinu (16 žadatelů) a ostatních drog (kokain, LSD, tlumící látky apod.) celkem 22 žadatelů. Nejnižší zájem o léčbu byl o léčbu účinků těkavých látek (toluen a jiná ředidla) (36 žadatelů). 94 Specifickou lokalitou v MSK je v Havířov, v němž jsou drogy (dle expertů v Havířově) silně rozšířené až nad republikový průměr u všech typů drog, i tvrdých. Drogy jsou dlouhodobý problém a týká se všech částí města. Marihuana je často užívaná i na středních či základních školách. Je možné předpokládat, že romské obyvatelstvo má velký podíl na distribuci i užívání drog. Avšak polská menšina, především horníci obývající právě ubytovny, jsou vnímáni jako poměrně agresivní a problematičtí. 125 strana 156 celkem

Graf 2.1: Noví žadatelé dle užívané drogy a věkových skupin v MS kraji v roce 2011 120 100 80 60 40 20 0 116 101 81 61 34 19 10 1012 10 1 3 5 2 4 3 1 1 Do 15 let 15-19 let 20-24 let 25-39 let 40 a více Pervitin Marihuana Toluen aj.ředidla Heroin Ostatní Zdroj: Krajská hygienická stanice Údaje doplňujeme počet ambulantních zařízení v ČR z r. 2010, v nichž jsou ambulantně léčeni pacienti užívající návykové látky, viz tabulka 2.7.1. V MSK se ambulantně léčilo 6532 uživatelů alkoholu. V grafu 2.2 je uveden přehled počtu ambulantních zařízení zaměřených na léčbu uživatelů alkoholu. V MSK se nachází třetí nejvyšší počet těchto zařízení. Jim odpovídá i počet léčených pacientů, jejichž počet je pro srovnání uveden v grafu 2.3. V ambulantních zdravotnických zařízeních MSK se léčil druhý nejvyšší počet uživatelů alkoholu v ČR, a to 6523 osob. Odhad počtu osob závislých na návykových látkách, které využily sociální služby jako jejich klienti, je (z celkových údajů poskytovatelů) přibližně okolo 4000. Podíl osob v rámci této cílové skupiny lze odhadnout na 1 % populace MSK, Pokud bychom přidali i osoby neléčené, podíl by se navýšil. Graf 2.2: Počet ambulantních zdravotnických zařízení v ČR (v roce 2010) 80 77 70 60 59 53 50 40 30 20 33 20 26 12 29 14 24 14 28 39 25 10 0 Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2011 126 strana 156 celkem

Graf 2.3: Počet uživatelů alkoholu léčených v roce 2010 v ambulantních zdravotnických zařízení podle krajů ČR 10000 9175 9000 8000 6523 7000 6000 5000 4081 3781 4000 2485 2525 3000 1864 1864 2000 926 702 1082 1036 1727 2427 1000 0 Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2011 Tabulka 2.7.1: Počet ambulantních zdravotnických zařízení podle počtu léčených uživatelů alkoholu v roce 2010 Kraj Počet pacientů 1-10 11-50 51-100 101-150 151-200 201-300 301-400 401 a více Celkový počet zařízeni Hl. m. Praha 19 26 9 6 1 5 6 5 77 9175 Středočeský 6 14 3 7-2 1-33 2485 Jihočeský 5 9 3 2-1 - - 20 926 Plzeňský 10 7 3 1 2 1-2 26 2525 Karlovarský 2 6 2-1 1 - - 12 702 Ústecký 9 8 5 4 1 1 1-29 1864 Liberecký 3 4 2 2 2 1 - - 14 1082 Královéhradeck ý Celkový počet pacientů 6 10 3 1 1-3 - 24 1864 Pardubický - 8 1 3 1 1 - - 14 1036 Vysočina 6 12 4 3-3 - - 28 1727 Jihomoravský 12 24 9 6 3 4-1 59 4081 Olomoucký 6 16 9 4-1 1 2 39 3781 Zlínský 2 4 10 6-2 1-25 2427 Moravskoslezsk ý 2 22 9 7 5 2 3 3 53 6523 Celkem 88 170 72 52 17 25 16 13 453 40198 Zdroj: ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 23/2011 127 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách je uveden v tabulce 2.7.2A pro okresy MSK, v tabulce 2.7.2B pro POU MSK. Tabulka 2.7.2A: Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách V tom okresy CELKEM Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách (1 %) 12432 974 2121 2704 1525 1772 3336 Tabulka 2.7.2B Odhadovaný počet osob závislých na návykových látkách v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 143 Horní Benešov 34 Orlová 444 Bohumín 291 Jablunkov 226 Osoblaha 30 Bruntál 270 Karviná 700 Ostrava 3230 Český Těšín 263 Kopřivnice 282 Příbor 132 Frenštát pod Radhoštěm 191 Kravaře 213 Rýmařov 163 Frýdek-Místek 1101 Krnov 307 Studénka 117 Frýdlant nad Ostravicí 237 Město Albrechtice 82 Třinec 554 Fulnek 61 Nový Jičín 483 Vítkov 138 Havířov 933 Odry 113 Vratimov 69 Hlučín 402 Opava 1019 Vrbno pod Pradědem 78 POU Odhadovaný počet osob Sociální služby, které se bezprostředně vztahují k této cílové skupině, jsou služby definované zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Pro cílovou skupinu osoby ohrožené návykovým jednáním se jedná zejména o : 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství. 55 Telefonická krizová pomoc, 57 Azylové domy, 59 Kontaktní centra, 60 Krizová pomoc, 64 Služby následné péče, 68 Terapeutické komunity, 69 Terénní programy. Pro cílovou skupinu osoby v krizi se jedná zejména o : 55 Telefonická krizová pomoc, 128 strana 156 celkem

60 Krizová pomoc. V rámci MSK jsou dle výše uvedeného vymezení poskytované sociální služby, jejichž počet je uveden v tabulce 2.7.3. Tabulka 2.7.3: Služby, které je možno využívat Služby azylové domy 34 kontaktní centra 7 krizová pomoc 4 odborné sociální poradenství 66 služby následné péče 9 telefonická krizová pomoc 3 terapeutické komunity 1 terénní programy 30 Počet služeb Z výše uvedeného vymezení je této cílové skupině poskytováno 154 služeb. V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 95 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Celkem je cílové skupině, která byla poskytovateli služeb takto uvedena v Registru poskytovatelů, nabízeno 41 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Cílové skupině osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách 96 jsou v MSK nabízeny vhodné sociální služby, zejména služby následné péče a odborné sociální poradenství, viz graf 2.7.1. 95 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 96 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 129 strana 156 celkem

Graf 2.7.1 Sociální služby pro osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách služby následné péče odborné sociální poradenství 7 7 terénní programy kontaktní centra 6 6 nízkoprahová zařízení pro děti a mládež azylové domy 3 3 noclehárny nízkoprahová denní centra 2 2 terapeutické komunity telefonická krizová pomoc sociální rehabilitace chráněné bydlení domovy pro osoby se zdravotním postižením 1 1 1 1 1 0 1 2 3 4 5 6 7 V grafu 2.3.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. Graf 2.7. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) - osoby se závislostí na návykových látkách 35 30 25 20 15 10 5 0 11-15 16-20 let let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-50 let 51-55 let 56-60 61-65 let let 66-70 71-75 let let 130 strana 156 celkem

Úroveň spokojenosti osob se závislostí na návykových látkách jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 97. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.7.4. Osoby se závislostí na návykových látkách jsou nejvíce spokojeny např. se službou denní stacionáře, s domy na půl cesty, s nízkoprahovými zařízeními pro děti a mládež, službami následné péče a se sociálně aktivizačními službami pro rodiny s dětmi. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 2.7.4. Tabulka 2.7.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti 98 9. Denní stacionáře ( 46) 3 1,00 20. Domy na půl cesty ( 58) 6 1,00 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 1,00 27. Služby následné péče ( 64) 3 1,00 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 4 1,00 35. Mateřské centrum 1 1,00 22. Krizová pomoc ( 60) 8 1,13 31. Terapeutické komunity ( 68) 8 1,25 8. Centra denních služeb ( 45) 7 1,29 32. Terénní programy ( 69) 10 1,30 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 26 1,38 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 5 1,40 23. Intervenční centra ( 60a) 2 1,50 33. Sociální rehabilitace ( 70) 2 1,50 21. Kontaktní centra ( 59) 20 1,50 N průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) 4 1,75 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 9 1,78 14. Chráněné bydlení ( 51) 5 2,00 19. Azylové domy ( 57) 9 2,11 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) 3 2,33 36. Služby následné péče (např. po návratu ze zdravotnického zařízení) 4 2,50 26. Noclehárny ( 63) 10 2,60 4. Tísňová péče ( 41) 2 3,00 7. Odlehčovací služby ( 44) 1 3,00 12. Domovy pro seniory ( 49) 3 3,00 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 1 3,00 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) 2 3,00 13. Domovy se zvláštním režimem ( 50) 1 4,00 97 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 98 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 131 strana 156 celkem

Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.7.3. Největší spokojenost je s možností půjčování zdravotnických pomůcek a s personálem, nejmenší s bezbariérovostí v zařízeních. Graf 2.7.3 Spokojenost s charakteristikami služeb Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou možnosti půjčování zdravotnických pomůcek spokojenost s personálem způsob poskytování služby doprava (např. v dosahu MHD) finanční dostupnost služby informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity vybavení zařízení kapacita zařízení kulturní vyžití rozvržení pracovní doby v zařízení přístup ke vzdělání bezbariérovost v zařízeních 1,20 1,41 1,42 1,44 1,47 1,48 1,56 1,69 1,71 1,74 1,76 1,88 2,88 1 2 3 4 5 S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby se závislostí na návykových látkách uvítaly dluhové a pracovní poradenství, rovněž zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách apod. prostřednictvím podpory např. pořádáním přednášek či besed. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.7.4. 132 strana 156 celkem

Graf 2.7.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech 99 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Dluhové poradenství Pracovní poradenství Zvýšení úrovně informovanosti Dostupnost zdravotní péče Řešení vztahových a rodinných problémů Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Jiné Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním Řešení výchovných potíží s dětmi Poruchy vývoje dítěte Existence svépomocných skupin Existence konkrétních služeb Skupiny se specifickými potřebami 1,73 2,16 2,31 2,72 2,72 3,00 3,03 3,36 3,48 3,55 3,69 3,85 3,85 1 2 3 4 5 Osoby se závislostí na návykových látkách mají velmi dobrou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.7.3) a zajišťují si je nejčastěji od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, dále od blízkých osob, viz graf 2.7.5. Graf 2.7.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) 12% 9% 9% 3% 46% Od blízkých osob (rodiny, přátel) Z internetu 21% Od úředníka Z hromadných sdělovacích prostředků (novin, TV apod.) Z plakátů, letáků apod. Pokud by byly osoby se závislostí na návykových látkách odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, více než třetina by preferovala domácí péči, necelá pětina docházku do denního stacionáře. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.7.6. 99 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 133 strana 156 celkem

Graf 2.7.6: Preference pomoci Domácí péče 6% 12% 6% 3% 37% Docházka do denního centra, denního stacionáře Dům s pečovatelskou službou 18% 18% Chráněné bydlení Týdenní pobyty Ústavní péče Jiná možnost Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.7.7. Více než dvě pětiny (43 %) osob se závislostí na návykových látkách je ochotna připlatit měsíčně do 100,- Kč. Necelá pětina osob by nebyla ochotna za služby připlácet. Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby do 100,-Kč 6% 3% 3% méně než 50,-Kč 18% 9% 43% nejsem ochoten/ochotna připlácet do 500,-Kč 18% 1500,-Kč a více do 1000,-Kč do 1500,-Kč Osoby se závislostí na návykových látkách jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to více než čtvrtina (28 %) z nich do 10 km, více než třetina do 5 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.7.8. 134 strana 156 celkem

Graf 2.7.8 : Ochota dojíždět za službou 21% 10% 3% 38% do 5 km do 10 km do 20 km 28% do 50 km do 30 km Potřeby osob se závislostí na návykových látkách spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.7.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že bylo možno uvést více možností. Nejžádanější je potřeba bezplatného přístupu k internetu, dále služby pro občany v krizi. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.7.9. 135 strana 156 celkem

Graf 2.7.9 : Potřeby osob se závislostí na návykových látkách zaměřené na sociální služby Na možnost bezplatného přístupu k Internetu Služby pro občany v krizi Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Na programy pro mladé rodiny s dětmi Sociální služby mimo obvyklou pracovní dobu Rozšíření poradenství o problémech zdraví Služby pro uspokojování vzdělávacích potřeb Finanční poradenství včetně problematiky dluhové pasti Chráněné bydlení Nabídky pro volný čas Na rozšíření informovanosti pro různé oblasti života Azylové domy Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Noclehárny Zaměstnání, pracovní poradenství, zprostředkování Služba pro rozvoj dovedností Vybudování/rozšíření azylových domů Na rozšíření nabídky v možnostech stravování Na specifické programy pro rodiny Krátkodobé bydlení pro občany v životní krizi Na rozšíření sociální rehabilitace Na podporu pěstounské péče Rozšíření informovanosti o problémech zdraví Služby osobní asistence Kontaktní centra Svoz občanů, specializovaná doprava Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 18,2% 18,2% 15,2% 12,1% 12,1% 12,1% 12,1% 12,1% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% 9,1% 6,1% 6,1% 6,1% 6,1% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 3,0% 27,3% 39,4% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 2.1.8 Osoby s poruchou autistického spektra Osoby s poruchou autistického spektra (PAS) 100 mají postižení, které se projevuje v oblasti sociálních vztahů, v chování a komunikaci s ostatními. Autismus je v podstatě syndrom vznikající na neurobiologickém podkladě, který je diagnostikován v raném dětství (okolo tří let) prostřednictvím projevů chování. Jedná se o handicap celoživotní. Osoby s touto poruchou neumějí chápat sociální situace, jejich symboly a nerozumějí tomu, co vidí, slyší a prožívají. Nevyhodnocují správně informace, které k nim směřují a reagují někdy nezvykle na běžné podněty. Projevy autismu jsou velice rozmanité, nelze najít dva jedince s autismem, kteří by se projevovali stejně. I přes celkovou 100 Slovo autismus pochází z řeckého slova autos = sám a je automaticky spojováno se symptomem uzavřenosti. Autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy (PDD), nověji se užívá i termín poruchy autistického, zdroj: http://www.aplajm.cz/index.php?a=cat.22 136 strana 156 celkem

Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město Sociodemografická analýza Moravskoslezského kraje různorodost projevů se postižení týká především tří oblastí, jimiž jsou komunikace, sociální chování - interakce, představivost - imaginace (stereotypní okruh zájmů). Údaje o četnosti výskytu dětského autismu se standardně pohybují v určitém rozmezí, 2 20 dětí na 10000. Počet dětí se však zvyšuje s ohledem na zlepšené možnosti zjištění diagnózy, která v minulosti byla spojována zejména s mentálním postižením. Pokud by byly do této kategorie zařazeny jen děti s plně rozvinutými příznaky, bylo by jich okolo 0,05 %. V ČR žije 15-20 000 osob trpících autismem. Autismem jsou mnohem častěji postiženi chlapci než dívky, v literatuře je udáván poměr čtyři až pět chlapců na jednu dívku. Výskyt autismu v různých zemích je vzájemně srovnatelný, nezávisí tedy na sociokulturních podmínkách země. Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra je uvedený v tabulce 2.8.1A pro okresy MSK, v tabulce 2.8.1B pro POU MSK. Tabulka 2.8.1A: Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra V tom okresy CELKEM 101 Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra (0,2 % populace) 2486 195 424 540 305 354 667 Tabulka 2.8.1B Odhadovaný počet osob s poruchou autistického spektra v POU MSK POU Odhadovaný počet osob POU Odhadovaný počet osob Bílovec 29 Horní Benešov 7 Orlová 89 Bohumín 58 Jablunkov 45 Osoblaha 6 Bruntál 54 Karviná 140 Ostrava 646 Český Těšín 53 Kopřivnice 56 Příbor 26 Frenštát pod Radhoštěm 38 Kravaře 43 Rýmařov 33 Frýdek-Místek 220 Krnov 61 Studénka 23 Frýdlant nad Ostravicí 47 Město Albrechtice 16 Třinec 111 Fulnek 12 Nový Jičín 97 Vítkov 28 Havířov 187 Odry 23 Vratimov 14 Hlučín 80 Opava 204 Vrbno pod Pradědem 16 POU Odhadovaný počet osob Osoby s poruchou autistického spektra by měly mít možnost využívat všechny sociální služby poskytované osobám se zdravotním postižením jak je uvedeno výše. 101 Odhad z celkového počtu v ČR je v MSK 2342 jako horní hranice, jak dolní hranice 1757 autistů s různými příznaky i ne plně rozvinutými příznaky. 137 strana 156 celkem

Jsou poskytované specifické služby v rámci speciálních služeb, např. : 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením, 37 odst. 3 Odborné sociální poradenství, 39 Osobní asistence, 43 Podpora samostatného bydlení, 44 Odlehčovací služby, 51 Chráněné bydlení, 54 Raná péče, 65 Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, 70 Sociální rehabilitace. Cílové skupině osobám s PAS 102 jsou v MSK nabízeny sociální služby, zejména denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postižením, viz tabulka 2.8.2. Celkem je této specifické cílové skupině nabízeno 28 služeb. (Poskytovatel může nabízet služby více cílovým skupinám.) Doplňkově uvádíme i graf 8.2.1, v němž jsou uvedeny sociální služby poskytování osobám s mentálním postižením, v jejichž rámci jsou osoby s PAS dle Registru poskytovatelů zařazeny. Tabulka 2.8.2: Služby pro osoby s poruchou autistického spektra v MSK Druh služby podrobně 103 Počet služeb denní stacionáře 9 domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 odlehčovací služby 3 raná péče 3 odlehčovací služby 3 sociálně terapeutické dílny 2 kontaktní centra 1 terénní programy 1 odborné sociální poradenství 1 chráněné bydlení 1 pečovatelská služba 1 Celkem 28 102 Zdrojová data jsou převzata z již výše citovaného výzkumu Potřeby obyvatel MSK zaměřené na sociální služby v MSK. 103 Obce, které uvedly, že jejich zařízení poskytuje služby specificky i autistům, jsou: Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Havířov, Karviná, Krnov, Třinec, Nový Jičín, Opava, Ostrava. 138 strana 156 celkem

Graf 2.8.1 Sociální služby pro osoby s mentálním postižením (osoby s PAS jsou součástí) denní stacionáře 21 domovy pro osoby se zdravotním postižením 16 sociálně terapeutické dílny chráněné bydlení 14 14 sociální rehabilitace 7 podpora samostatného bydlení 6 osobní asistence odlehčovací služby odborné sociální poradenství domovy pro seniory 4 4 4 4 raná péče centra denních služeb 3 3 pečovatelská služba 2 týdenní stacionáře sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením domovy se zvláštním režimem 1 1 1 0 5 10 15 20 25 V následujících části analýzy jsou pro zjištění týkající se specifických cílových skupin 104 použity údaje získané z výzkumu potřeb obyvatel MSK. Jiné údaje (např. z Registru poskytovatelů ) k dispozici nejsou, protože tato cílová skupina nemá samostatné vymezení pro registraci služeb. V grafu 2.8.2 je uvedená věková struktura klientů zařízení sociálních služeb v MSK. Graf vypovídá o průměrném procentu odpovídajícímu věkové struktuře klientů v zařízeních MSK. Např. průměrně 25 % klientů zařízení MSK se vyskytuje ve věkové skupině 41-50 let. 104 Jestliže budeme brát v úvahu formální zařazení osob do konkrétní cílové skupiny osob, bude se počet služeb měnit, neboť služby mohou být poskytovány více cílovým skupinám. 139 strana 156 celkem

Graf 2.8. 2 Věková struktura průměrného podílu klientů zařízení sociálních služeb v MSK (%) 35 30 25 20 15 10 5 0 s mentálním postižením s kombinovaným postižením Úroveň spokojenosti osob s PAS jak se službami, tak s charakteristikami služeb, byla zjišťovaná na škále školní stupnici 105. Spokojenost s využívanými sociálními službami je uvedena v tabulce 2.8.4. Osoby s PAS jsou nejvíce spokojeny se službou tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, průvodcovské a předčitatelské služby a sociálně terapeutické dílny. Ostatní možnosti jsou uvedené v tabulce 2.8.4. Tabulka 2.8.4: Spokojenost s využívanými sociálními službami dle pořadí od největší spokojenosti 106 4. Tísňová péče ( 41) 1 1,00 5. Průvodcovské a předčitatelské služby ( 42) 1 1,00 31. Terapeutické komunity ( 68) 1 1,00 30. Sociálně terapeutické dílny ( 67) 3 1,67 6. Podpora samostatného bydlení ( 43) 2 2,00 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením ( 48) 1 2,00 14. Chráněné bydlení ( 51) 1 2,00 15. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče ( 52) N 1 2,00 24. Nízkoprahová denní centra ( 61) 4 2,00 25. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež ( 62) 1 2,00 29. Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením ( 66) 1 2,00 34. Kluby seniorů 1 2,00 35. Mateřské centrum 1 2,00 8. Centra denních služeb ( 45) 4 2,25 22. Krizová pomoc ( 60) 3 2,33 9. Denní stacionáře ( 46) 2 2,50 10. Týdenní stacionáře ( 47) 2 2,50 19. Azylové domy ( 57) 2 2,50 průměrná spokojenost se službou (1=největší spokojenost,, 5= nespokojenost) 105 Škála: 1 = spokojenost,, 5 = nespokojenost. 106 Číselné údaje u položek služeb jsou uvedeny z technických důvodu pro možnost následné jednodušší komparace s jinými cílovými skupinami. 140 strana 156 celkem

21. Kontaktní centra ( 59) 2 2,50 32. Terénní programy ( 69) 2 2,50 7. Odlehčovací služby ( 44) 3 2,67 16. Raná péče ( 54) 3 2,67 2. Osobní asistence ( 39) 7 2,71 1. Sociální poradenství ( 37) (základní, odborné) 8 2,88 12. Domovy pro seniory ( 49) 2 3,00 17. Telefonická krizová pomoc ( 55) 2 3,00 26. Noclehárny ( 63) 2 3,00 23. Intervenční centra ( 60a) 4 3,25 28. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ( 65) 3 3,33 3. Pečovatelská služba ( 40) 2 3,50 18. Tlumočnické služby ( 56) 1 4,00 20. Domy na půl cesty ( 58) 1 4,00 27. Služby následné péče ( 64) 1 4,00 Úroveň spokojenosti s charakteristikami služeb je uvedená v grafu 2.8.3. Největší spokojenost je se způsobem poskytování služby, přístupem ke vzdělání a s personálem, nejmenší s možností půjčování zdravotnických pomůcek. Graf 2.8.3 Spokojenost s charakteristikami služeb 107 Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = úplná spokojenost s danou charakteristikou a 5 = úplná nespokojenost s danou charakteristikou způsob poskytování služby přístup ke vzdělání spokojenost s personálem vybavení zařízení rozvržení pracovní doby v zařízení kulturní vyžití finanční dostupnost služby informovanost o sociálních službách volnočasové a zájmové aktivity doprava (např. v dosahu MHD) jiné kompenzační pomůcky bezbariérovost v zařízeních kapacita zařízení možnosti půjčování zdravotnických pomůcek tlumočnická služba u osob se sluchovým postižením 2,00 2,43 2,43 2,50 2,50 2,57 2,70 2,71 2,75 2,86 3,00 3,25 3,25 3,33 3,75 1 2 3 4 5 107 V grafu jsou uvedené všechny sledované charakteristiky, tedy i ty, které nebyly zmiňované. 141 strana 156 celkem

S ohledem na rozvíjení vzdělanosti v oblastech zaměřených na sociální služby a témata příbuzná by osoby s PAS uvítaly zvýšení úrovně informovanosti o sociálních službách např. pořádáním přednášek či besed, dále by uvítaly informace o konkrétních službách a dostupnosti zdravotní péče. Zájem o další témata je uvedený v grafu 2.8.4. Graf 2.8.4: Podpora vzdělání a informovanosti v oblastech Průměrné hodnoty na škále 1-5, kde 1 = určitě by uvítali podporu ve vzdělávání a informovanosti, 5 = určitě by zájem o podporu ve vzdělávání a informovanosti neměli Zvýšení úrovně informovanosti Existence konkrétních služeb Dostupnost zdravotní péče Poruchy vývoje dítěte Skupiny se specifickými potřebami Možnosti setrvání v přirozeném prostředí Preventivní programy Mžnostech svozu např. pro osoby se zdravotním postižením Existence svépomocných skupin Řešení vztahových a rodinných problémů Řešení výchovných potíží s dětmi Jiné Pracovní poradenství Dluhové poradenství 1 2 3 4 5 Osoby s PAS mají průměrnou informovanost o sociálních službách (viz graf 2.3.3) a zajišťují si je nejčastěji z internetu, od blízkých osob a od sociálního pracovníka či poskytovatele služby, viz graf 2.8.5. 142 strana 156 celkem

Graf 2.8.5:Způsob zajištění informací o sociálních službách nebo službách souvisejících 25% 33% 42% Z internetu Od blízkých osob (rodiny, přátel) Od sociálního pracovníka (poskytovatele soc. služby) Pokud by byly osoby s PAS odkázány z důvodu zdravotního stavu na pomoc druhých, polovina by preferovala by domácí péči. Další možnosti jsou uvedeny v grafu 2.8.6. Graf 2.8.6: Preference pomoci Domácí péče 34% 8% 8% 50% Docházka do denního centra, denního stacionáře Chráněné bydlení Ústavní péče Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službu i připlácet. Ochota měsíčně připlácet (nad rámec případného příspěvku na péči) byla zjišťována jako blíže nespecifikovaná. Druh služeb záměrně uváděn nebyl. Cílem dotazu bylo zjistit reakci osob na záměr za sociální služby připlácet. Je zřejmé, že by se mohlo jednat o celou řadu služeb, a to od náročných ošetřovatelských služeb, až po služby, jako je zajištění nákupu potravin. Podílové vyjádření výše částek je uvedeno v grafu 2.8.7. Více než třetina (34 %) osob s PAS není ochotna za služby připlácet. Čtvrtina je ochotna připlácet měsíčně do 1000,- Kč, necelá pětina do 1500,- Kč. 143 strana 156 celkem

Graf 2.3.7 : Ochota připlácet za služby nejsem ochoten/ochotna připlácet 8% 8% 8% 34% do 1000,-Kč do 1500,-Kč 17% 25% do 100,-Kč do 500,-Kč 1500,-Kč a více Osoby s PAS jsou ochotny za sociální službou i dojíždět a to po více než čtvrtinách do 10 a do 20 km, desetina i více než 100 km. Ostatní možnosti jsou uvedené v grafu 2.3.8. Graf 2.3.8 : Ochota dojíždět za službou 18,2 9,1 27,3 do 10 km do 20 km 18,2 27,3 do 5 km do 30 km více než 100km Potřeby osob s PAS spojené s problematikou jejich životního způsobu ve vazbě na sociální služby jsou uvedené v grafu 2.8.9. Součet odpovědí je vyšší než 100% vzhledem k tomu, že senioři mohli uvést více možností. Nejžádanější je potřeba vybudování nějakého centra pro osoby s PAS, služby osobní asistence, chráněné bydlení, dále možnosti zaměstnání, pracovní poradenství a zprostředkování práce. Další služby jsou uvedeny v grafu 2.8.9. 144 strana 156 celkem

Graf 2.3.9 : Potřeby osob s PAS zaměřené na sociální služby Na vybudování centra Služby osobní asistence Chráněné bydlení Zaměstnání, pracovní poradenství, Nabídky pro volný čas Bydlení pro zdravotně postižené Rozšíření služeb pro zdravotně postižené Na rozšíření sociální rehabilitace Služby denního centra Na jiný typ služeb Soběstačnost jedince v přirozeném prostředí Na rozšíření poradenství pro různé oblasti života Služby pro uplatnění na chráněném trhu práce Snížení omezení v pobytových zařízeních Pro osamělého rodiče s dětmi v krizi 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 2.2 Vzdělávání dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami V MSK jsou zřízena speciální pedagogická centra, jejichž seznam je uveden v tabulce 2.5 108, která mohou být využita k nasměrování vzdělávání dětí se specifickými potřebami. 109 V MSK jsou školy pro děti s postižením zraku a sluchu, další školy jsou mimo lokalitu MSK, kde existuje však možnost dalšího studia. Seznam škol pro žáky se specifickými vzdělávacími potřebami je uveden v tabulce 2.6. 108 Zdroj: http://www.google.cz/#hl=cs&gs_nf=1&cp=11&gs_id=2o&xhr=t&q=spc+ostrava&pf=p&sclient=psyab&oq=spc+ostrava&gs_l=&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=85838ba0f54b0618&biw=1429&bih=712 109 Pro děti s kombinovaným sluchovým a duálním smyslovým postižením existuje pouze jedno speciálně pedagogické centrum, a to v Berouně, jeho působnost je celostátní pro děti s duálním postižením, pro ostatní je ohraničena zřizujícím krajem. Pokud má dítě duální postižení sluchu a zraku, je doporučována docházka do Speciální školy pro sluchově postižené v Olomouci, která má s těmito dětmi velké zkušenosti a připravené podmínky. 145 strana 156 celkem

Tabulka 2.5: Speciální pedagogická centra v MSK Název Adresa E-mail Telefon Určeno pro typ postižení SPC pro PAS a VŘ SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC SPC Val. Mez. Kpt. Vajdy 1a, 700 30 Ostrava Zábřeh, Havlíčkova 1, 746 01 Opava, www.zshavlickova.opava.cz Spartakovou 1153, 708 00 Ostrava - Porubá, SŠ, ZŠ a MŠ, Frýdek-Místek, pracoviště:28.října 1884, 738 02 Frýdek-Místek Komenského 64, 741 01 Nový Jičín, Slezského odboje 5, 746 01 Opava Slezského odboje 5, 746 01 Opava Rýmařovská15, 792 01 Bruntál, Komenského 614, 735 06 Karviná - Nové Město Těšínská 98, 710 00 Slezská Ostrava 8.pěšího pluku 1975, 738 02 Frýdek-Místek SPC.Vajdy.Ostrava@seznam.cz Tel. 596 768 131, 723 026 353 spczrak.opava@seznam.cz tel. 553 627 004 spclogo.opava@seznam.cz jarmila.konecna@deafostrava.cz tel. 596 937 818 spcfm@seznam.cz tel. 558 438 644 spc.nj@specskolanj.cz tel. 556 706 262 cablova@specskolanj.cz spc.srdce@seznam.cz tel. 553 626 092 spc.srdce@seznam.cz tel. 553 626 092 spc.liskova@seznam.cz tel.:554 71 75 63/4/ Děti s poruchou autistického spektra a vady řeči Děti se zrakovým postižením Děti s vadami řeči Děti se sluchovým postižením Děti s tělesným postižením Děti s tělesným postižením Děti s mentálním postižením Děti s tělesným postižením Děti s mentálním postižením Děti s vadami řeči spc.karvina@seznam.cz tel. 596 314 923 Děti s vadami řeči spc@specskoly.com tel. 596 238 036 duzikova.alice@seznam.cz tel: 558 648 007 Děti s mentálním postižením Děti se sluchovým postižením Tabulka 2.6: Seznam zařízení pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami 110 Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel Základní škola, Bruntál, Rýmařovská 15, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Základní škola, Město Albrechtice, Hašlerova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Rýmařovská 15 Bruntál 792 01 Hašlerova 2 Město Albrechtice 793 95 tel.: 554 717 564 web: www.zsbr.cz tel.: 554 652 245 fax: 554 652 245 web: zsmapo.eu zsrymarovska@ zsbr.cz; pasekova@zsbr. cz zvs.ps@tiscali.c z Mgr. Pavla Paseková Mgr. Jiří Kropáč Základní škola, Rýmařov, Školní náměstí 1 tel.: 554 212 377; zvlskola.rymaro Mgr. Hana Měráková 110 Školy jsou určeny pro žáky s různými vzdělávacími potřebami, např. s lehkým mentálním poškozením, se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním aj. 146 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel Školní náměstí 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál Rýmařov 795 01 739 345 292 web: zsspecrymarov.cz v@iol.cz Základní škola, Dětský domov, Školní družina a Školní jídelna, Vrbno p. Pradědem, nám. Sv. Michala 17, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Bruntál nám. Sv. Michala 17/20 Vrbno pod Pradědem 793 26 tel.: 554 751 720; 739 452 354 fax: 554 753 162 web: www.zsddsdsjvrbno.estranky.cz h.vitaskova01@ seznam.cz Mgr. et Mgr. Bc. Hana Vitásková Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Pionýrů 2352 Frýdek-Místek 738 02 tel.: 558 433 525 fax: 558 635 270 web: www.ruzovka.eu ruzovka@ruzov ka.eu PaedDr. Ilja Maloušková Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Třinec, Jablunkovská 241, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Jablunkovská 241 Třinec 739 61 tel.: 558 332 860, 558 331 358 fax: 558 332 860 web: www.zstrinec.cz skoly@zstrinec. cz; marta.labojova @centrum.cz Mgr. Marta Labojová Základní škola a Mateřská škola, Frýdlant nad Ostravicí, Náměstí 7, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Frýdek-Místek Náměstí 7 Frýdlant nad Ostravicí 739 11 tel.: 558 677 344 web: www.skolananamesti. cz reditel@skolana namesti.cz; ekonom@skola nanamesti.cz Mgr. Yvetta Romsyová Mateřská škola Klíček, Karviná-Hranice, Einsteinova 2849, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Einsteinova 2849 Karviná-Hranice 733 01 tel.: 596 311 683 fax: 596 311 683 web: www.klicekskolka.cz logopedka@klic ek-skolka.cz Marie Górecká Mateřská škola pro zrakově postižené, Havířov-Město, Mozartova 2, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Mozartova 2/1092 Havířov-Město 736 01 tel.: 596 411 017 web: www.ocniskolka.cz spms@volny.cz Mgr. Šárka Chobotová Střední škola a Základní škola, Havířov-Šumbark, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský Školní 601/2 Havířov-Šumbark 736 01 tel.: 596 809 111 fax: 596 809 116 web: www.ssrashavirov.cz skolni@ssrashavirov.cz Mgr. Vojtěch Kolařík 147 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel kraj okres: Karviná Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Karviná, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Komenského 614 Karviná-Nové Město 735 06 tel.: 596 314 997 fax: 596 311 289 web: zvskarvina.cz zvs.karvina@sez nam.cz Mgr. Marie Filipcová Základní škola, Orlová- Lutyně, Polní 963, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Karviná Polní 963 Orlová-Lutyně 735 14 tel.: 596 511 079 fax: 596 511 079 web: zsorlovapolni.org info@zsorlovap olni.org Mgr. Jarmila Nelhübelová, stat. zást Odborné učiliště a Praktická škola, Nový Jičín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Sokolovská 487/45 Nový Jičín 741 11 tel.: 556 707 623 fax: 556 707 623 web: www.ouaprs.com ours_nj@applet.cz Mgr. Ilona Šustalová Základní škola, Bílovec, Wolkerova 911, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Wolkerova 911 Bílovec 743 01 tel.: 556 412 185 web: www.zswolkerovabilo vec.cz zvs.bilovec@qui ck.cz Mgr. Miroslav Macháček Základní škola, Frenštát pod Radhoštěm, Tyršova 1053, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Tyršova 1053 Frenštát pod Radhoštěm 744 01 tel.: 556 835 737 web: www.zsfren.cz skola@zsfren.cz ; pavlina.palova @zsfren.cz PaedDr. Pavlína Palová, stat. zást Základní škola, Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Štramberská 189 Kopřivnice 742 21 tel.: 556 813 175 web: zspkoprivnice.skolniw eb.cz skola@zspkopri vnice.cz Mgr. Aleš Čabla Základní škola, Příbor, Dukelská 1346, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Dukelská 1346 Příbor 742 58 tel.: 556 725 485 web: www.zspribor.cz zsdukelska.prib or@seznam.cz Mgr. Vlasta Geryková Základní škola a Mateřská škola, Nový Jičín, Dlouhá 54, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Dlouhá 54 Nový Jičín 741 01 tel.: 556 708 193 web: zs-ms-njdlouha54.wz.cz ss.novyjicin@qu ick.cz; mirkatoddova@ seznam.cz Mgr. Milan Pernický 148 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel Základní škola a Mateřská škola Motýlek, Kopřivnice, Smetanova 1122, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Smetanova 1122 Kopřivnice 742 21 tel.: 556 810 242 web: www.detskecentrum.cz detskecentrum@nettl e.cz Mgr. Dagmar Jančálková Základní škola speciální a Mateřská škola speciální, Nový Jičín, Komenského 64, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín Komenského 64 Nový Jičín 741 01 tel.: 733 595 691, 556 702 536 web: www.specskolanj.cz specskola.nj@s pecskolanj.cz PaedDr. Marcela Komendová Mateřská škola Eliška, Opava, E. Krásnohorské 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Elišky Krásnohorské 8 Opava 746 01 tel.: 553 715 807 web: www.mseliska.cz skolka.eliska@v olny.cz Bc. Hana Paterková Odborné učiliště a Praktická škola, Hlučín, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava ČSA 336/4a Hlučín 748 01 tel.: 595 041 886 fax: 595 041 886 web: www.ouhlucin.cz oupshlucin@qui ck.cz Mgr. Jindřich Honzík Základní škola, Hlučín, Gen. Svobody 8, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Gen. Svobody 8/228 Hlučín 748 01 tel.: 595 041 070 web: www.zshlucin.unas.cz zvs.hlucin@tisc ali.cz Mgr. Marcela Vyhlídalová Základní škola, Opava, Dvořákovy sady 4, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Dvořákovy sady 4/174 Opava 746 01 tel.: 553 716 445 web: www.zsdvorakovysad y.cz o6zvs@volny.cz Mgr. Ludmila Mücková Základní škola, Opava, Havlíčkova 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Havlíčkova 1/520 Opava 746 01 tel.: 553 622 904 web: www.zrak.opava.cz spec.zs@zrak.o pava.cz Mgr. Kateřina Prchalová Základní škola, Vítkov, nám. J. Zajíce č. 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava nám. J. Zajíce 1 Vítkov 749 01 tel.: 556 300 643 web: zsvitkov.unas.cz sps.vitkov@sez nam.cz Mgr. Jitka Jakubíková Základní škola a Praktická škola, Opava, Slezského Slezského odboje 5/361 tel.: 553 616 450 web: zs.so@seznam.c z Mgr. Jiří Kupka 149 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel odboje 5, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Opava 746 01 www.nestroj.com/zss o/ Základní škola, Střední škola, Dětský domov, Školní jídelna a Internát, Velké Heraltice, Opavská 1, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Opavská 1 Velké Heraltice 747 75 tel.: 553 663 004 fax: 553 663 004 web: www.ddheraltice.cz skola@ddheralti ce.cz Mgr. Tomáš Široký Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Opava, Olomoucká 88, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Opava Olomoucká 88/305 Opava 746 01 tel.: 553 695 155 web: www.spec.skola.nase skoly.cz spec.skola@vol ny.cz PaedDr. Karla Vítková Mateřská škola logopedická, Ostrava - Poruba, Na Robinsonce 1646, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Na Robinsonce 1646 Ostrava - Poruba 708 00 tel.: 739 343 437 web: www.robinsonka.cz info@robinsonk a.cz Mgr. Marie Olšovská Mateřská škola logopedická, Ostrava- Poruba, U Školky 1621, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava U Školky 1621 Ostrava-Poruba 708 00 tel.: 596 953 233; 596 953 234 web: www.skolkauskolky.cz MsLogoLiptan@ seznam.cz Mgr. Vladimíra Dvořáková Základní škola, Ostrava- Přívoz, Ibsenova 36, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Ibsenova 36 Ostrava - Přívoz 702 00 tel.: 596 623 172 web: www.zsibsenova.cz sk_ibsenova@c box.cz; otzipka@zsibsenova.cz Mgr. Jindřich Otzipka Základní škola, Ostrava- Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Kpt. Vajdy 1a Ostrava - Zábřeh 700 30 tel.: 596 746 805 fax: 596 746 807 web: www.zskptvajdy.cz specskola@quic k.cz Mgr. Eva Sroková Základní škola, Ostrava- Hrabůvka, U Haldy 66, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský U Haldy 66/1586 Ostrava-Hrabůvka 700 30 tel.: 595 782 380 fax: 595 782 380 web: www.skolauhaldy.blo sk_uhaldy@vol ny.cz; d.hankova@vol ny.cz Mgr. Dana Hanková 150 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel kraj g.cz okres: Ostrava Základní škola, Ostrava- Mariánské Hory, Karasova 6, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Karasova 6 Ostrava-Mariánské Hory 709 00 tel.: 596 622 460 web: www.zskarasova.cz reditelka@zskar asova.cz; ekonomka@zsk arasova.cz Mgr. Jana Vrbicová Základní škola, Ostrava- Poruba, Čkalovova 942, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Čkalovova 942 Ostrava-Poruba 708 00 tel.: 596 925 473 web: zsckalovova.kyklop.cz zs.ckalovova@g mail.com Mgr. Přemysl Čapanda Základní škola, Ostrava- Slezská Ostrava, Na Vizině 28, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Na Vizině 28 Ostrava-Slezská Ostrava 710 00 tel.: 596 248 457 fax: 596 248 328 web: www.zsvizina.cz ekonom@zsvizi na.cz; skola@zsvizina. cz PaedDr. Jan Effenberger Základní škola, Ostrava- Slezská Ostrava, Těšínská 98, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Těšínská 98 Ostrava-Slezská Ostrava 710 00 tel.: 596 237 681 fax: 596 238 035 web: www.specskoly.com psjeseninova@vol ny.cz Mgr. Jiřina Pandularisová Základní škola a Mateřská škola, Ostrava-Poruba, Ukrajinská 19, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Ukrajinská 19 Ostrava-Poruba 708 00 tel.: 596 965 646 web: www.specialniskola.c z tpukraj@sendm e.cz Mgr. Jana Heřmanová Základní škola při zdravotnickém zařízení a Mateřská škola při zdravotnickém zařízení, Klimkovice, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Hýlov 24 Klimkovice 742 84 tel.: 556 422 581 web: www.skolajsk.cz/ zsams@skolajsk.cz; reditel@skolajsk.cz Mgr. Helena Hrbáčová Základní škola pro sluchově postižené a Mateřská škola pro sluchově postižené, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Ostrava Spartakovců 1153 Ostrava - Poruba 708 00 tel.: 596 937 816 fax: 596 937 816 web: www.deafostrava.cz special.skola@d eaf-ostrava.cz PaedDr. Pavel Němec Dětský domov Loreta a Školní jídelna, Fulnek, Kapucínská 281 Fulnek tel.: 734 412 508 web: malinova@ddfu lnek.cz Mgr. Renata Malinová 151 strana 156 celkem

Zařízení Adresa Kontakty E-mail Ředitel příspěvková organizace zřizovatel: Moravskoslezský kraj okres: Nový Jičín 742 45 www.ddfulnek.tym.cz 2.3 Vybrané údaje o sociálních službách v Moravskoslezském kraji Z grafu 2.4 vyplývá, že stále existují požadavky na umístění občanů do domovů pro seniory, dále do domovů se zvláštním režimem, rovněž požadavek na umístění osob do azylových domů. Požadavky, s ohledem na předcházející roky, vzrostly pouze na umístění do azylových domů. Z grafu 2.5, který uvádí počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR, vyplývá, že MSK má v r. 2010 v kontextu všech krajů prvenství v požadavcích na dvě pobytová zařízení, a to domovy pro seniory a azylové domy. Graf 2.4 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních MSK 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 9 271 957 34 467 43 97 451 1 473 7 r. 2008 r. 2009 r. 2010 Zdroj: ČSÚ 152 strana 156 celkem

Graf 2.5 Počet neuspokojených žadatelů o poskytnutí sociální služby v zařízeních krajů ČR (v r. 2010) 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 domovy pro seniory 9 271 azylové domy 957 chráněné bydlení 97 451 domovy pro osoby se ZP 1 473 domovy se zvláštním režimem 7 týdenní stacionáře Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský V roce 2010 byla poskytnuta sociální služba 12660 potřebným osobám. Vynaložené finanční prostředky činily 377284 tis. Kč. Odpovídající údaje jsou uvedeny v grafech 2.6 a 2.7. Graf 2.6: Počet sociálně potřebných osob, jimž byla poskytnuta sociální služba 12 000 10 000 9 387 8 000 6 000 4 000 2 000 0 676 74 592 1 158 773 r. 2008 r. 2009 r. 2010 Zdroj: ČSÚ 153 strana 156 celkem

Graf 2.7 Výdaje na sociální službu (tis. Kč) 200 000 181 411 180 000 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 43 464 1 280 33 852 15 065 102 212 r. 2008 r. 2009 r. 2010 Zdroj: ČSÚ 154 strana 156 celkem