Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, období, které uplynulo od vydání předchozí Jihočeské univerzity se vyznačuje několika klíčovými událostmi, které významně ovlivňují historii Jihočeské univerzity. Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., byl opětovně jmenován rektorem univerzity pro následující čtyřleté funkční období. Lze tak kontinuálně pokračovat v realizaci priorit, jakými jsou mimo jiné transformace biologické fakulty na fakultu přírodovědeckou a dotváření jasného pedagogického a vědeckého půdorysu nové ekonomické, a dále zejména zemědělské a pedagogické fakulty. V pravidelných SLOVECH REKTORA se také dočtete, jaké úkoly stojí před Jihočeskou univerzitou z hlediska vytváření optimální nabídky studijních programů, potřeby efektivního využívání financí z evropských strukturálních fondů, a rovněž o důrazu kladeném na konkrétní spolupráci se zahraničními univerzitami zejména v Linci a v Pasově. Z hlediska vytváření optimálního zázemí bude hlavním úkolem postupné dobudování univerzitního kampusu. Letos bude zahájena výstavba budovy filozofické fakulty s rektorátem, následovat budou knihovna a aula. Společným úsilím odborníků z Jihočeské univerzity a Keplerovy univerzity v Linci se podařilo vytvořit a slavnostně zahájit první přeshraniční studijní program Biologická chemie. Program je postaven na tom nejlepším, co mohou jednotlivá odborná pracoviště obou partnerských stran nabídnout. Je to průlomová událost v historii mezinárodní spolupráce, na kterou budou navazovat další připravované společné obory, v nejbližší době realizované zejména ve spolupráci s Univerzitou v Pasově. HLAVNÍ TÉMA tohoto čísla se podrobně věnuje prioritám dnes již sedmi fakult Jihočeské univerzity. Děkanky a děkani fakult charakterizují současný stav a informují o směrech, kterými by se jimi vedené fakulty měly v nejbližším období ubírat jak z hlediska pedagogického a vědeckého, tak s ohledem na zabezpečení kvalitního zázemí pro výuku. Pro příští akademický rok připravily fakulty Jihočeské univerzity téměř dvacet nových studijních oborů; řada z nich reaguje na aktuální poptávku nejenom v jihočeském regionu. Zájem o studium na Jihočeské univerzitě je obdobný jako v minulém roce, kdy se na univerzitu hlásilo téměř 13 000 zájemců. Zhruba čtyřnásobně vyšší počet uchazečů, než bude možné z kapacitních důvodů přijmout, umožní vybrat nejlepší studentky a studenty a držet tak pomyslnou laťku úrovně Jihočeské univerzity co nejvýše. Mgr. Hana Bumbová 3/

SLOVA REKTORA Priority Jihočeské univerzity ve druhém poločase V závěru listopadu loňského roku jste byl Akademickým senátem Jihočeské univerzity jednoznačně zvolen do druhého, nově čtyřletého funkčního období, které bylo zahájeno 1. března 2007. S jakými prioritami, pane rektore, vstupujete do tohoto druhého funkčního období? Silný mandát, který jsem dostal od akademického senátu, mi dal v symbolické komunikaci najevo, že klíčový program, jímž bylo především zčitelnění struktury univerzity, který jsme spolu s vedením univerzity vytýčili, byl naprostou většinou univerzity přijat. Byly nastartovány některé další kroky, které přecházejí do druhého poločasu - v nich je třeba pokračovat. Za jednu z klíčových priorit považuji především transformaci biologické fakulty na fakultu přírodovědeckou. Dále by nám mělo jít o vytvoření pevného vědeckého a pedagogického půdorysu nově vzniklé ekonomické fakulty. Zemědělská fakulta by měla směřovat více k potřebám moderně orientovaného agrárního výzkumu. S tím souvisí i další otázka zemědělská fakulta, která bude menší, si musí přesně definovat, co ke svému základnímu poslání, jímž je vědecká a pedagogická činnost, potřebuje, jestli má mít například školní zemědělský podnik, jak velký jej potřebuje mít, jaká další zázemí ke svému rozvoji hodlá budovat. Nové programy bude po schválení Akreditační komisí nabízet také filozofická fakulta, ať jde prozatím o obory teritoriálních studií, či o studium moderní filologie nebo dějin umění. Pro maturanty a maturantky je třeba vytvářet takové studijní nabídky, které budou pro generaci osmnáctiletých mladých lidí atraktivní. Domnívám se, že atraktivitu studia pro ně mohou zvednout programy směřující napříč několika fakultami univerzity, respektive takové programy, které označujeme jako přeshraniční. Hodně si slibuji od rozvoje programů typu management cestovního ruchu i od přírodovědných oborů, které budou na pomezí biologie, medicíny, fyziky, chemie a podobně. K dalším klíčovým úkolům a prioritám patří dotvoření profilu pedagogické fakulty, kterou směřujeme k jednoznačnému poslání, jakým je výchova a vzdělávání učitelů prvního a druhého stupně základní školy, popřípadě mateřských a uměleckých škol tak, aby z této fakulty do praxe odcházeli především pedagogicky a psychologicky vzdělaní a prakticky připravení učitelé. Myslím, že se to na pedagogické fakultě začíná postupně dařit. Vedení univerzity bude časem postaveno také před úkol, jak na univerzitě pojmout některé sociální obory, které jsou různě roztříštěné zejména na teologické, zdravotně sociální a na pedagogické fakultě. Otázkou je, zda tyto obory musejí být takto roztříštěné a zda bychom neměli uvažovat o jejich integraci na univerzitě. Čekají nás rovněž záležitosti týkající se efektivního využití financí z evropských strukturálních fondů. Pokud je získáme, rádi bychom je využili pro zázemí kampusu a zejména pro rozvoj přírodovědných oborů na přírodovědecké fakultě a do oborů zemědělských. Stojíme před investiční akcí zásadního významu, jakou je dobudování univerzitního kampusu, výstavba budovy filozofické fakulty a rektorátu, auly a knihovny. Bude potřeba starat se rovněž o budovu, v níž bude sídlit zemědělská nebo ekonomická fakulta. Priorit je tedy celá řada, jsou mnohostranné a mnohovrstevné tak, jako je pestrá a mnoho-vrstevná univerzita. Měla by se Jihočeská univerzita vedle postupného zčitelňování struktury a zkvalitňování vědecké a pedagogické práce dále rozrůstat? Domnívám se, že by se měl počet studentů univerzity ustálit na počtu kolem 12 000 studentů a studentek, jsme limitováni také velikostí zázemí a počtem pedagogů. Zakládáme si na tom, že jsme středně velká a stále přehledná univerzita klasického zaměření. Stále si také myslím, že ke kladům této univerzity patří i skutečnost, že pedagogové znají své studenty zpravidla jménem, nejsme anonymní, a domnívám se, že to také většině našich posluchačů a posluchaček vyhovuje. Do jaké míry univerzita má nebo může reagovat na společenskou poptávku? Akademická autonomie univerzity je v mých očích věcí zcela zásadní. Jsme veřejnou vysokou školou, tudíž jsme povinni na potřeby společnosti reagovat. Koneckonců nedávno zveřejněná zpráva OECD, která hodnotila české vysoké školy, potřebu většího sepětí vysokoškolské výuky s bezprostředními potřebami praxe rovněž zdůraznila. Jako univerzita jsme spoluzodpovědni za určitou duchovní tvář regionu, ve kterém se nacházíme. Potřeby tohoto regionu musíme vnímat. Máme-li pro to podmínky, můžeme konkrétním potřebám vyjít vstříc. Pokud ne, pak musíme zvažovat, zda by se nám vložené investice vrá- 4/

tily zpátky. Podle reálných možností se snažíme poskytovat širokou nabídku programů a oborů, ale nejsme zde od toho, abychom studentovi zajistili místo v oboru. Musíme umět připravit studenty tak, a to myslím naprostá většina fakult umí, aby naši absolventi byli velmi flexibilní, jazykově a počítačově vybavení, měli by se umět tázat a být kreativní. Takto připravení absolventi se na trhu práce jistě neztratí, i kdyby například nenašli práci ve svém oboru. Jak hodnotíte mezinárodní spolupráci Jihočeské univerzity, je na odpovídající úrovni? Mezinárodní spolupráce má řadu rovin, pro mne je jednou z prioritních rovin deklarovaná spolupráce v přirozeném česko-rakousko-bavorském regionu. Velmi si vážím spolupráce s univerzitami v Linci a v Pasově. V poslední době jsme se dostali k naprosto konkrétní spolupráci, jakou je tvorba přeshraničních studijních programů. To je podle mého názoru klíčová rovina mezinárodní spolupráce. Druhou rovinu tvoří studentské a pedagogické mobility, které se uskutečňují zvláště v rámci programu Socrates Erasmus. Nejsem ale spokojen s tím, že více studentů a pedagogů odjíždí a již méně jich k nám přijíždí studovat. To vázne na skutečnosti, že s výjimkou zejména biologické a filozofické fakulty není výuka v cizích jazycích nabízena. Třetí rovinou je rovina vzdálenějšího zahraničí, která se týká například západní Evropy nebo USA. Tuto spolupráci rozvíjejí konkrétní profesoři a jejich pracoviště. Velmi oceňuji letní školy, které se zde zakládají péčí biologů, filozofů a dalších fakult například pro studenty amerických univerzit. Do struktury Jihočeské univerzity patří dva vysokoškolské ústavy: jaké postavení by měla tato pracoviště v rámci univerzity zaujímat? Vysokoškolské ústavy mají ve vysokoškolském zákonu velmi nevyhraněné postavení. Obecně se dá na ústavy nahlížet ze dvou úhlů pohledu. První je ten, že jsou to pouze vědecká pracoviště, která se sekundárně věnují pedagogické práci a nemají akreditované programy. Naše dva univerzitní ústavy jsou velmi kvalitní pracoviště a jsem rád, že je máme. Rozhodně bych uvítal, kdyby na nich v budoucnu došlo k akreditaci habilitačních a profesorských práv pro obory, které garantují. Na co z hlediska rozvoje univerzity hodláte klást důraz i nadále? Byl bych velmi rád, kdyby pokračovala vnitrouniverzitní komunikace mezi jednotlivými akademickými pracovníky napříč fakultami, což souvisí zejména s vytvářením nových mezifakultních programů. Byl bych potěšen, kdyby si činorodě, tak jako doposud, počínala studentská rada. Budu mít radost, pokud budou i nadále mít studenti potřebu se vyjadřovat ke kvalitě výuky, zázemí, a podobně. Letitým problémem, který postupně měníme, je zpevňování kvalifikační struktury. Stále musíme usilovat o vyšší počet profesorů a docentů. Jsou fakulty, kde byla tato záležitost zanedbána, a tak chybí celá generace takto graduovaných lidí. To bychom měli nejenom sledovat, ale také pro to vytvářet optimální podmínky. Co se zázemí týče, nyní jsme připravili startovací byty pro mladé vědecké pracovníky. Jihočeská univerzita je příznivě vnímána veřejností doma i v zahraničí. Jakých ohlasů si, pane rektore, jako vrcholný reprezentant této veřejné vysoké školy, nejvíce ceníte? Stýkám se s celou reprezentací českých i zahraničních univerzit. Nejbližší zahraniční univerzity o nás vědí poměrně hodně a posun našich vztahů a spolupráce je evidentní. Zejména v Linci a v Pasově si dobře uvědomují, že jsme poměrně silný strategický partner, který je dnes schopen řadu věcí nabídnout, dobře vědí, že řadu záležitostí pedagogických i vědeckých již můžeme dělat dohromady, a to je velmi důležité. Co se týče hodnocení univerzity v rámci České republiky - zde probíhá celá řada hodnocení a šetření, jejichž výsledky jsou pravidelně zveřejňovány. V řadě ukazatelů se dostáváme do první desítky vysokých škol, což mě samozřejmě velmi těší. Musím říci, že rostoucí prestiž Jihočeské univerzity je především dána tím, že na univerzitě je řada pracovníků, kteří se dokáží s univerzitou identifikovat a odvádějí vynikající výsledky své práce, ať pedagogické nebo vědecké. A to je věc zásadního významu. -hb- Druhý úhel pohledu je ten, že vysokoškolský ústav může být vnímán jako dočasné pracoviště univerzity, které může po akreditaci svých programů přerůst v samostatnou fakultu, což byl příklad historického ústavu, který přerostl ve filozofickou fakultu. Obě cesty považuji za zcela legitimní. V nejbližší době nevidím důvod ke vzniku dalšího podobného pracoviště. 5/

Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., jmenován rektorem Jihočeské univerzity pro druhé funkční období Prezident republiky Václav Klaus jmenoval 20. února 2007 na Pražském hradě pět nových rektorů vysokých škol. Mezi nově jmenovanými byl také rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. Rektor Jihočeské univerzity prof. V. Bůžek s prezidentem republiky V. Klausem při zahájení světového kongresu SVU v červnu 2006 foto V. Pancer Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., tedy bude stát v čele Jihočeské univerzity i v následujících čtyřech letech. Do druhého volebního období jej 28. 11. 2006 jednoznačně zvolil akademický senát univerzity. Listopadová volba prof. Václava Bůžka byla potvrzením jeho silného mandátu: z přítomných 32 členů akademického senátu mu dalo hlas 29 členů. Velvyslanec USA v ČR Richard Graber na Jihočeské univerzitě Dne 23. ledna 2007 navštívil Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích velvyslanec USA v České republice pan Richard Graber a konzul pan Hart Nelson. V zastoupení rektora přijal návštěvu prorektor JU pro zahraniční vztahy prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. Jihočeskou univerzitu na setkání dále reprezentovali děkan Zdravotně sociální fakulty JU prof. MUDr. Miloš Velemínský, CSc., ředitelka Jazykového centra JU Mgr. Vlastimila Ptáčníková, Ph.D., prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., a Mgr. T. Doležal, Ph.D., z Biologické fakulty JU, ředitel Kolejí a menz Ing. František Vrtiška, a další zástupci fakult a studenti doktorských programů. Prorektor univerzity pro zahraniční vztahy prof. V. Papoušek představil Jihočeskou univerzitu, charakterizoval její fakulty a vysokoškolské ústavy a zhodnotil rozvoj univerzity v posledním období. Zmínil konkrétní spolupráci univerzity s několika americkými univerzitami a hovořil o loni podepsané spolupráci s Winona State University. Velvyslanec věnoval informacím o univerzitě velkou pozornost. Velvyslanec USA v ČR pan R. Graber a prorektor JU pro zahraniční vztahy prof. V. Papoušek zahajují 23. 1. 2007 jednání na Jihočeské univerzitě foto -hb- Pro první funkční období byl prof. Václav Bůžek zvolen Akademickým senátem Jihočeské univerzity v listopadu roku 2003. Prezident republiky Václav Klaus jej k 1. březnu 2004 jmenoval rektorem Jihočeské univerzity pro následující tříleté období. Druhé funkční období začalo 1. března 2007 a potrvá 28. února 2011. -hb- Se zájmem vyslechl informace o loňském kongresu Společnosti pro vědy a umění, na který přijelo na pořádající Jihočeskou univerzitu téměř 300 účastníků z USA. Byl potěšen, že záhy poté zde vznikla pobočka této organizace, tzv. Akademický klub, jehož posláním je pomáhat studentům realizovat studium v USA. Velvyslance Grabera také zajímaly možnosti profesního uplatnění absolventů univerzity a možnosti využívání strukturálních fondů. Prof. Šantrůčková a Mgr. Doležal podrobněji informovali o vědeckém zaměření biologické 6/

fakulty a mezinárodních kontaktech, včetně informací o letní škole pro studenty z Georgie. Děkan Zdravotně sociální fakulty prof. M. Velemínský hovořil o medicínských oborech. Ředitelka Jazykového centra Mgr. V. Ptáčníková informovala o pátém ročníku Studentských prezentací, které se na univerzitě ve spojení se zahraničními firmami za velkého zájmu studentů pořádají v angličtině, němčině a francouzštině. Od 1. března tohoto roku dodává menza Jihočeské univerzity pro pacienty 1 400 teplých obědů a 2 800 snídaní a večeří denně. Kromě zásobování pacientů kompletní stravou dodáváme i nadále teplé obědy pro zaměstnance nemocnice v počtu 800 obědů denně, informuje ředitel Kolejí a menz JU Ing. František Vrtiška. V době od května do září 2005 prošla menza Jihočeské univerzity zásadní rekonstrukcí ve výši 45 milionů korun. Nová technologie stravovacího zařízení splňuje náročné požadavky na přípravu jídel a vyhovuje přísným předpisům Evropské unie na přípravu a kvalitu veřejného stravování. Velvyslance zajímaly možnosti profesního uplatnění a zda absolventi univerzity zůstávají pracovat v regionu foto -hb- Obě strany zhodnotily první společné setkání jako příjemné a podnětné. Na závěr si zahraniční návštěva prohlédla univerzitní kampus, laboratoře a pracovny biologické fakulty a rovněž areál kolejí a menz. -hb- Jihočeská univerzita a Nemocnice České Budějovice, a.s., rozšířily spolupráci Na základě úspěšné téměř roční spolupráce mezi Jihočeskou univerzitou a Nemocnicí České Budějovice, a. s., pro niž menza Jihočeské univerzity od 1. dubna 2006 dodávala stravu pro pacienty a zaměstnance nemocnice v objemu 2 100 teplých obědů denně, došlo 6. března 2007 k rozšíření této spolupráce. Novou smlouvu podepsali rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., a generální ředitel Nemocnice a.s., a předseda představenstva MUDr. Břetislav Shon. Dalšími účastníky podpisu smlouvy byli MUDr. František Vorel, CSc., náměstek pro kvalitu zdravotní péče, Ing. Jan Švejda, MBA, ředitel obchodně ekonomického úseku a Ing. Ivo Houška, MBA, provozně technický ředitel a ředitel Kolejí a menz (KaM) Jihočeské univerzity Ing. František Vrtiška. Před podpisem smlouvy - od 1. března 2007 dodává menza Jihočeské univerzity kompletní stravu pro pacienty a obědy pro zaměstnance nemocnice foto -hb- Byla zvýšena kapacita na přípravu 2 400 jídel denně, byla rozšířena doba výdeje stravy i sortiment nabízených jídel včetně studené kuchyně. Výdej jídel je objednávkový i bezobjednávkový. V návaznosti na zprovoznění dalších výdejen v ulici Boreckého 27 (Vltava, objekt Zdravotně sociální fakulty) a v Kněžské ulici (Teologická fakulta) si může zájemce zvolit místo stravování podle místa ubytování nebo momentální výuky, což je nespornou výhodou. Studenti Jihočeské univerzity na praxi v Nemocnici České Budějovice, a.s., se mohou v rámci dalšího zkvalitnění služeb KaM stravovat již také v objektech této nemocnice. -hb- 7/

Jihočeská univerzita a statutární město České Budějovice: dobré vztahy opět potvrzeny Ve středu 28. března se na českobudějovické radnici uskutečnilo jednání představitelů Jihočeské univerzity v čele s rektorem prof. Václavem Bůžkem s primátorem statutárního města Mgr. Jurajem Thomou. Současně bylo vyhodnoceno dosavadní plnění Smlouvy o vzájemné spolupráci mezi Jihočeskou univerzitou a statutárním městem České Budějovice, která byla podepsána 7. března 2005. Jednání se dále zúčastnili za Jihočeskou univerzitu prorektor pro vědu prof. Jan Zrzavý, prorektor pro rozvoj doc. Pavel Tlustý, kvestorka univerzity Ing. Hana Kropáčková a tisková mluvčí univerzity. Za statutární město České Budějovice byla přítomna vedoucí odboru rozvoje a cestovního ruchu Ing. Dagmar Baumruková. Úvodem informoval rektor prof. Václav Bůžek o rozvoji Jihočeské univerzity z hlediska studijních možností, zájmu o univerzitu a hovořil o aktuálních investičních akcích univerzity, včetně plánovaného položení základního kamene u příležitosti zahájení výstavby budovy filozofické fakulty s rektorátem v letních měsících tohoto roku. Oběma stranami bylo vyhodnoceno plnění Smlouvy o spolupráci, uzavřené za úřadování předchozího primátora doc. Miroslava Tettera, jako příznivé a prospěšné. Jednotlivé body smlouvy budou i nadále průběžně aktualizovány. Parafovaná smlouva mimo jiné deklaruje spolupráci v oblastech vzájemné propagace, při rozvoji konkrétních vztahů s partnerskými zahraničními městy statutárního města České Budějovice a Jihočeské univerzity, jako jsou například Linec, Pasov, Nitra a další města. Spolupráce je rozvíjena také v rámci činnosti Evropského informačního centra. Obě instituce si vyměňují informační a propagační materiály, které slouží vzájemné informovanosti dalších partnerů v tuzemsku i v zahraničí. Jihočeská univerzita mj. umožňuje městu pronájem multimediální auly Jihočeské univerzity. Spolupráce probíhá také v oblasti informovanosti o plánovaných investičních akcích, a dalších oblastech týkajících se například územního plánu nebo majetkových záležitostí. Zástupci univerzity vedle informací o přípravách na vstup do Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, do něhož jsou aktuálně zařazeny dva projekty, hovořili o plánované investiční výstavbě. Informovali se také, zda má 8/ město zájem o konkrétní studijní obory, které by bylo možné na Jihočeské univerzitě realizovat a nabídnout. Primátor Juraj Thoma byl potěšen dynamickým rozvojem univerzity, sdělil doslova, že Jihočeská univerzita dělá městu obrovskou reklamu. Nabídnul možnost kdykoli se na město obrátit s problematikou v oblasti infrastruktury, územního plánování a v dalších podobných záležitostech. Usilujeme, aby byla Jihočeská univerzita institucí zcela otevřenou, neizolovanou, a aktivně se rozvíjející. Tento trend chceme sledovat i nadále, uzavřel rektor univerzity prof. Václav Bůžek. Další naplánované jednání Jihočeské univerzity se statutárním městem České Budějovice se bude týkat rozvojových programů. -hb- Jihočeská univerzita a Universität Passau: další jednání o spolupráci v oblasti cestovního ruchu, hotelnictví a historie Dne 21. března se v německém Pasově uskutečnilo další setkání představitelů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Universität Passau za přítomnosti obou rektorů prof. Václava Bůžka a prof. Waltera Schweizera. Záměrem setkání bylo navázat konkrétní spolupráci mezi nově vzniklou Ekonomickou fakultou Jihočeské univerzity a Wirtschaftswissenschaflichen Fakultät. Za pasovskou stranu byli proto přítomni také prof. Kleinhenz, prof. Bühner, prof. Spann, prof. Moosmüller, prof. Haase a za českou stranu děkanka ekonomické fakulty prof. Magdalena Hrabánková a proděkanka pro pedagogiku Dr. Dagmar Škodová Parmová. Jednání se neslo v duchu společných projektů, které mimo jiné

spočívají ve výměně studentů a pedagogů v rámci programu Socrates, a hovořilo se o realizovaných společných výzkumných projektech, které by v budoucnu mohly vyústit ve společný studijní program. Diskutovali jsme rovněž o zapojení do výzkumného projektu v rámci 7. Rámcového programu, přičemž nosným tématem by měl být socioekonomický výzkum ve střední Evropě se záměrem zjistit faktory pro politickou stabilitu v EU, informuje proděkanka ekonomické fakulty Dr. Škodová Parmová: Budoucí společné vzdělávací cíle v našich rozhovorech směřovaly k oboru, který je pro rozvoj středoevropského prostoru velmi důležitý a nalézá podporu u samosprávných institucí. Diskutovali jsme o společném programu hotelnictví na bázi double degree. Tento obor vyučovaný v angličtině a v němčině na obou univerzitách by měl být určen pro nejlepší absolventy středních hotelových škol v regionu. Absolventi by měli získat kompetence odborníků schopných pohybovat se v interkulturním prostředí v rámci celé Evropy. Prof. Václav Bůžek rovněž jednal s pasovskými historiky o další spolupráci mezi oběma filozofickými fakultami. Na závěr návštěvy si hosté prohlédli jedno z výzkumných pracovišť pasovské univerzity institut CENTOURIS pro marketingová šetření nejen v cestovním ruchu. -hb- První mezinárodní studijní obor Biologická chemie slavnostně zahájen Dne 10. dubna 2007 byl v Linci slavnostně zahájen přeshraniční studijní obor Biologická chemie připravený Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v Linci. Nový studijní obor Biological Chemistry je prvním odborným bakalářským oborem studijního programu chemie, který významně rozšíří spolupráci mezi oběma univerzitami a stane se základem pro budování dalších chemických a učitelských oborů na chystané Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Na slavnostní zahájení do Lince byli pozváni kromě rektorů a jejich zástupců ministři školství obou zemí, jejich náměstci, hejtmani Horního Rakouska a Jihočeského kraje, krajští zastupitelé, představitelé hospodářských komor, technologických parků, vědy a vysokého školství. 9/ Přípravná fáze byla završena, přeshraniční obor v jazyce anglickém byl úspěšně akreditován Akreditační komisí ČR, přijat a podpořen vedením, senátem a univerzitní radou Keplerovy univerzity v Linci. Garantem oboru je na linecké straně prof. Dr. Norbert Müller, zástupce vedoucího ústavu organické chemie linecké univerzity a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti nukleární magnetické rezonance a dalších fyzikálních technik pro studium přírodních látek a biopolymerů, informuje děkan Biologické fakulty JU prof. Libor Grubhoffer. Dobrou zprávou je pro nás skutečnost, že se do přijímacího řízení pro Biological Chemistry přihlásil dostatečný počet studentů, pro ně také uspořádáme jednodenní exkurzi na Keplerovu univerzitu do Lince, aby měli možnost seznámit se s podmínkami studia a místem, kde řada z nich prožije polovinu svého bakalářského studia, doplnil prof. Grubhoffer. Celý první ročník od října 2007 prožijí studenti Biologické fakulty na Keplerově univerzitě v Linci spolu se svými rakouskými spolužáky. Keplerova univerzita má tradici výborné chemie, kterou vstoupí do nového společného bakalářského oboru Biological Chemistry. Linecká univerzita přispěje do společného programu také výukou matematiky, fyziky a biofyziky. Biologická fakulta (zanedlouho přírodovědecká) Jihočeské univerzity bude zajišťovat biochemické, molekulárně biologické a biologické kurzy včetně praktických cvičení. Výuka bude probíhat v anglickém jazyce s tím, že čeští studenti budou vedeni také k osvojování si němčiny. Výuka bude probíhat v semestrálních blocích v Linci a Českých Budějovicích. Předpokládaný počet studentů je 20 až 30 v ročníku, napůl z Rakouska a ČR, výhledově se počítá také se studenty z dalších zemí včetně východoevropských. U příležitosti zahájení prvního společného studijního oboru Biologické chemie mezi Keplerovou univerzitou v Linci a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích bych rád zdůraznil, že se stáváme svědky svým způsobem historické události, říká rektor Jihočeské univerzity prof. Václav Bůžek: Dvě univerzity v tradičním prostoru střední Evropy, kde odedávna docházelo k čilé komunikaci mezi lidmi, řemesly a vzdělaností, přicházejí opět po dlouhém trvání železné opony v druhé polovině minulého století s výrazným krokem k přeshraniční spolupráci. Uvědomuji si, že teprve otevřená Evropa a důraz na regionální rozvoj umožnily naplnit myšlenku prvního společného studijního oboru Biologické chemie. Myšlenku, která se zrodila na základě přirozeně se rozvíjející těsné spolupráce učitelů a studentů obou univerzit. -hb-

Čestný doktorát Jihočeské univerzity v oboru ekologie převzal prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon z Norwich University Na slavnostním zasedání Vědecké rady Jihočeské univerzity dne 5. prosince 2006 byla v obřadní síni českobudějovické radnice udělena čestná vědecká hodnost doctor honoris causa v oboru ekologie, kterou převzal prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů. Čestný doktorát Jihočeské univerzity převzal z rukou rektora JU prof. V. Bůžka přední odborník na ekologii mšic a jejich predátorů prof. Dr. A. Dixon foto D. Klement Profesor Dixon je mezinárodně vysoce uznávaným odborníkem v obou ekologie mšic a jejich predátorů, autorem čtyř a editorem dalších šesti knih o této tématice, členem několika vědeckých rad konferencí. Jen od roku 1992 publikoval dle Web of Science 110 vědeckých článků (celkem 290 za svou kariéru) v prominentních recenzovaných časopisech, které byly v letech 1992-2005 dle WoS citovány celkem 1469krát. Během svého pedagogického působení vychoval několik desítek studentů doktorských studijních programů; mnozí z nich nyní zaujímají významné pozice v oblasti vědy (např. prof. Paul Wellings, rektor Univerzity v Lancasteru), jiní se stali vůdčími vědeckými osobnostmi, především v oblasti biologické kontroly škůdců (např. prof. Bill Murdoch, prof. Nick Mills). Za svou celoživotní činnost obdržel prof. Dixon mnoho čestných uznání, z nichž je možno jmenovat čestnou medaili Polské akademie věd (2000) či zlatou medaili Řehoře Mendela Akademie věd České republiky. Prof. D. Phil. Anthony Frederick George Dixon, B.Sc. (1932) vystudoval v letech 1951-1954 biologii na Univerzitě v Londýně a v roce 1957 úspěšně obhájil doktorskou disertační práci na Univerzitě v Oxfordu. V letech 1957-1974 vyučoval na Fakultě biomedicíny a přírodních věd na Univerzitě v Glasgow. V letech 1974 1997 působil jako řádný profesor na Fakultě biologických věd na Univerzitě v Norwichi, z toho v letech 1976 1979 vykonával funkci děkana této fakulty. Od roku 1997 je emeritním profesorem Univerzity v Norwichi. Profesor Dixon spolupracuje s Biologickou fakultou Jihočeské univerzity, konkrétně s oddělením teoretické ekologie, vedeným prof. RNDr. Pavlem Kindlmannem, DrSc., již od jejího založení. Každoročně přijíždí na zhruba třítýdenní stáž, při které přednese přednášku pro studenty BF a naopak prof. Kindlmann každoročně jezdí na čtyřtýdenní stáž do Norwiche. Z této spolupráce, která začala již před založením BF JU, vzniklo 25 společných publikací v impaktovaných časopisech (z toho 20 za dobu existence BF), a to včetně časopisů nejprestižnějších, jako jsou Am. Naturalist, Ecology, Ecol. Letters, dále 7 článků ve sbornících mezinárodních konferencí, 2 kapitoly v knihách, 1 editovaná kniha (s další se počítá v nakladatelství Springer Verlag v roce 2006) a 1 speciální výtisk mezinárodního časopisu. Spoluautory některých z těchto publikací jsou i doktorandi BF. Díky spolupráci s prof. Dixonem bylo možno uskutečnit několik tříměsíčních pobytů studentů Biologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v rámci programu Socrates Erasmus na Univerzitě ve Východní Anglii v Norwichi, při nichž absolvovali kurzy vedené tamějšími odborníky, kteří jsou světovými kapacitami v oboru ekologie a ochrany přírody (prof. Bill Sutherland - autor mnoha knih o ochraně přírody, prof. Andy Watkinson, bývalý editor J. Ecol.). Prof. Dixon se dále podílel a i nyní podstatně podílí na vedení doktorských studentů Biologické fakulty; zde bych mohl uvést RNDr. Dostálkovou, která obhájila disertaci v roce 2003, nebo současně vedenou doktorandku Mgr. Houdkovou. Také se účastní prací v komisích jmenovaných Biologickou fakultou. Ze sdělení prof. RNDr. Libora Grubhoffera, CSc., děkana Biologické fakulty Jihočeské univerzity Vědecká spolupráce, emigrace a přátelství Prof. Dr. Anthony Frederick George Dixon, Norwich University Je pro mne velkou poctou, že je mi udělen titul čestný doktorát v oboru ekologie. Tato pocta však nenáleží pouze mně; nikdy by se mi jí totiž nedostalo, kdyby nebylo dlouholeté podpory a povzbuzování ze strany mých českých kolegů a přátel a především mého kmotra, Iva Hodka. 10/

Roku 1960, krátce poté, co jsem poprvé začal vyučovat na Glasgowské univerzitě, mne Ivo Hodek požádal, abych mu pomohl stát se členem Britské ekologické společnosti. Následně mě Ivo navštívil na Glasgowské univerzitě a pozval mě v roce 1963 na návštěvu tehdejšího Československa. Tato návštěva byla pro mě velkým objevem, jednak protože to byla má první cesta za železnou oponu, ale hlavně proto, že Ivo nelitoval nesmírné osobní námahy a nesnází, aby mi mohl ukázat architektonické a kulturní klenoty Prahy, svého zamilovaného města, a zorganizoval pro mě neuvěřitelnou okružní cestu po Československu, která zahrnovala výstup na Rysy ve Vysokých Tatrách s Jaroslavem Holmanem a návštěvu hradu Karlštejn s Petrem Starým, a tak vytvořila pohádkovou kulisu pro užitečné a podrobné diskuse o našich zájmech v oblasti výzkumu. Další příjemnou vzpomínkou z tohoto výletu byla zázračná léčba, kterou mi naordinovala Ivova maminka na mírné podráždění žaludku po návratu do Prahy z výletu do Vysokých Tater. Nejdříve mě krmila vařenou rýží a živočišným uhlím, které vyléčily symptomy, a pak následovaly meruňkové knedlíky, které mi pomohly, abych se cítil v pořádku jako dříve. Je třeba vyjádřit velké politování nad tím, že ovocné knedlíky nyní už nejsou tak důležitou součástí české kuchyně jako byly v šedesátých létech. Roku 1965 jsem se zúčastnil První konference o ekologii afidofágního hmyzu, kterou organizoval Ivo a která se konala v Liblicích. Ačkoli se této schůzky zúčastnila i velká ruská skupina s velkým zastoupením žen, bylo velmi těžké s nimi zapříst hovor vzhledem k přítomnosti důležitě vystupujících vedoucích úředníků z různých sovětských institutů. To výrazně kontrastovalo s volným myšlením a otevřeností Čechů. Tato návštěva mi také poskytla další příležitost obnovit mé kontakty s Čechy a užít si stověžaté Prahy. Navzdory všem potížím a rizikům, ať již skutečným nebo imaginárním, která byla spojena se stykem s kolegy ze Západu, Ivo Hodek a Jaroslav Holman se mnou stále udržovali styk. Pokusy zbavit se strnulé, doktrinářské a nápaditost v zásadě postrádající sovětské formy komunismu vypadaly zpočátku velice slibně. Tato první sametová revoluce vyústila v takzvané Pražské jaro 1968 poté, co byla dlouhá temná zima poválečné éry krátce, avšak velmi účinně přerušena. Zima se bohužel rychle vrátila, když v srpnu 1968 do Prahy vjely sovětské tanky a komunikace se Západem se opět ztížila. Roku 1978 a potom 1981 mě však Ivo Hodek znovu pozval na návštěvu do Československa, v prvním případě abych se setkal s Aloisem Hoňkem a Pavlem Kindlmannem, a ve druhém případě hlavně na setkání s Marcelem 11/ Rejmánkem, vedoucím oddělení biomatematiky na Entomologickém ústavu, který se právě přestěhoval do nové a účelně postavené budovy v Českých Budějovicích. Ačkoli návštěva v roce 1981 byla krátká, umožnila mi setkat se s Aloisem Hoňkem a Marcelem Rejmánkem a prodiskutovat možné výzkumné projekty. Marcel Rejmánek následně přijel, aby se mnou pracoval v Norwichi ve Spojeném království, kde byl jeho pobyt finančně zajištěn tříměsíčním grantem Britské rady, avšak po pár dnech mu úředníci československého velvyslanectví v Londýně oznámili, že se má vrátit do Prahy, pravděpodobně z důvodu angažovanosti Britské rady v Chartě 77. Toto hnutí podnícené Václavem Havlem a jeho kolegy se angažovalo v otázce lidských práv a bylo prvním znamením aktivního liberálního disentu v Československu od roku 1968. Skutečnost, že byl odvolán zpět do Prahy bez jakéhokoli zjevného důvodu, přiměla Marcela Rejmánka, aby důkladně rozvážil svou budoucnost. Krátce předtím než jsem měl navštívit Marcela Rejmánka v Budějovicích v říjnu 1983, jsem od něho dostal dopis odeslaný z Rakouska, v němž mi oznamoval, že se svou rodinou emigroval na Západ. Přesto mi důrazně doporučoval, abych návštěvu podnikl a pokračoval ve výzkumu s jedním z jeho kolegů, Pavlem Kindlmannem. Čestné doktoráty Jihočeské univerzity jsou udělovány v obřadní síni českobudějovické historické radnice foto -hb- Za pomoci Jaroslava Holmana a Jana Lepše jsme dokončili studii o celosvětovém rozšíření mšic, která vyšla v časopise American Naturalist. Poté následovalo velmi aktivní a dosud pokračující období společného výzkumu s Pavlem Kindlmannem, kdy docházelo k recipročním návštěvám, ze kterých vzešlo 30 publikací o teorii různých aspektů funkční a populační ekologie mšic. Kromě toho jsem během svých návštěv mohl rozvinout výzkumné projekty a vytvořit pevné přátelské vztahy s Aloisem Hoňkem ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a s Vojtou Jarošíkem na Karlově univerzitě, na jejichž základě obdobně vzniklo asi 15 publikací o populační biologii a vývoji hmyzu.

Za dobu, kdy navštěvuji Vaši zemi, došlo k velkým změnám. Zpočátku zde existovaly naděje, že bude vyvinuta odlišná a všeobecně přijatelnější forma komunismu, které byly ovšem zmařeny sovětskou invazí v roce 1968. Dalších 21 let uplynulo do sametové revoluce roku 1989, v níž jsem, což říkám s hrdostí, vlastně hrál malou roli, když všichni členové Ústavu vstoupili do stávky a stáli na schodech Ústavu. Od té doby docházelo k dramatickým změnám, bohužel ne vždy pozitivním. Jednou ze skvělých věcí, k nimž dospěl vývoj, však bylo splnění dlouhodobé ambice regionu, vytvoření Jihočeské univerzity v roce 1991. Spolupráce mezi Akademií věd a Jihočeskou univerzitou dala vzniknout Biologické fakultě, která si rychle vydobyla přední postavení v rámci České republiky, a to jak ve výuce, tak ve výzkumné činnosti. Evropská unie poskytla prostřednictvím Programu Erasmus finanční prostředky pro profesora Kindlmanna a pro mne na realizaci recipročních návštěv. Za svou velmi malou roli při přednáškové činnosti, setkávání se se studenty, školení a zkoušení studentů a výměně zkušeností se zaměstnanci, jsem byl velmi poctěn nabídkou, abych přijal Čestnou cenu této prestižní univerzity roku 2001. Čestné doktoráty na JU Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích uděluje čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa významným domácím a zahraničním osobnostem, které výrazně přispěly k rozvoji oblastí, které tvoří zaměření a dlouhodobou orientaci univerzity. O udělení rozhoduje vědecká rada. Hodnost je vždy udělována na akademickém obřadu. Za dobu své existence udělila Jihočeská univerzita devět čestných doktorátů. Poslední předchozí čestný doktorát byl udělen v dubnu 2006 přednímu světovému lékaři prof. MUDr. Vladimíru Krčmérymu, DrSc., v oboru veřejného zdravotnictví. -hb- Vedení Jihočeské univerzity ve druhém funkčním období Po projednání v Akademickém senátu Jihočeské univerzity byli rektorem univerzity prof. Václavem Bůžkem pro druhé funkční období s účinností od 15. března 2007 jmenováni noví prorektoři. Prorektorem pro rozvoj se stal doc. Pavel Tlustý, který vystřídal dosavadního prorektora pro rozvoj prof. Ing. Františka Střelečka, CSc., Dr. h. c., který v této funkci působil v předchozím tříletém období. Na jednání kolegia rektora 27. února 2007 rektor Jihočeské univerzity prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., poděkoval prof. Ing. Františku Střelečkovi, CSc., za činnost a práci vykonanou v tomto období ve prospěch a rozvoj univerzity. Prof. Střeleček byl s účinností od 1. března 2007 pověřen řízením resortu rozvoje na Ekonomické fakultě JU. Vedení Jihočeské univerzity: Prof. Dr. Antony Dixon spolupracuje s oddělením teoretické ekologie Biologické fakulty JU od doby jejího založení foto -hb- Vaše Magnificence, pane rektore, jsem hluboce vděčen za tuto nesmírnou čest, jíž se mi dostává prestižního a ceněného titulu Doctor Honoris Causa v oboru ekologie. Na závěr bych chtěl vyslovit mimořádný dík profesoru Kindlmannovi za to, že byl celá léta takovým nadšeným spolupracovníkem a přítelem, který vždy dokázal podat pomocnou ruku, a ještě jednou obzvláštní poděkování doktoru Ivu Hodkovi za jeho vzácné dlouholeté přátelství a vedení a rovněž za to, že byl iniciátorem řady akcí, které vedly až k tomuto nezapomenutelnému dni. Rektor: prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc. Prorektoři: prof. RNDr. Zdeněk Brandl, CSc. - pro studium prof. RNDr. Jan Zrzavý, CSc. - pro vědu a výzkum prof. PaedDr. Vladimír Papoušek, CSc. - pro zahraniční vztahy doc. RNDr. Pavel Tlustý, CSc. - pro rozvoj doc. PhDr. Jana Šemberová, CSc. - pro celoživotní vzdělávání Kvestorka: Ing. Hana Kropáčková Předseda Akademického senátu: Dr. Ing. Alois Křišťan, Th.D. 12/

Jaký byl Den otevřených dveří Dne 26. ledna se na Jihočeské univerzitě konal Den otevřených dveří, určený zájemcům o vysokoškolské studium zahajované v akademickém roce 2007/2008, i široké veřejnosti. Kromě sedmi fakult univerzity (biologická, filozofická, pedagogická, teologická, zdravotně sociální, zemědělská a od 1. ledna 2007 nově ekonomická fakulta) byl přístupný i Ústav fyzikální biologie JU v Nových Hradech, kde byl přístupný také podnikatelský inkubátor. Zájemci o studium i z řad veřejnosti měli možnost prohlédnout si jednotlivé fakulty, odborná pracoviště a laboratoře. Byli seznámeni s nabídkou studijních oborů včetně nově akreditovaných. V současné době nabízí Jihočeská univerzita, na níž studuje přes 10 500 studentek a studentů, na 170 studijních oborů, z nichž některé jsou realizovány také v angličtině a němčině. Součástí dne bylo mj. i promítání unikátních filmů s odbornou tématikou nebo možnost besedovat se současnými studenty univerzity. Loni Jihočeskou univerzitu v Den otevřených dveří navštívilo přes tři a půl tisíce návštěvníků. V lednu byl tento počet překonán Jihočeskou univerzitu si přišlo prohlédnout a informovat se více než 5 000 návštěvníků. O jaké obory byl největší zájem? Informují studijní proděkani fakult: Biologická fakulta JU Zájem o jednotlivé obory byl rovnoměrně rozložen, včetně dotazů na nově připravovaný přeshraniční obor Biologická chemie. Ekonomická fakulta JU Nejvíce žádány byly již známé a zavedené obory Obchodní podnikání, Strukturální politika EU a rozvoj venkova a Účetnictví a finanční řízení podniku. Filozofická fakulta JU Zvýšený zájem byl zaznamenán především o obory Historie a Bohemistika v praxi. Pedagogická fakulta JU Nejvíce zájemců se informovalo na bakalářské obory Výchova ke zdraví a Psychologie. Tradičně bylo hodně zájemců o učitelské obory Anglický jazyk, Německý jazyk, Zeměpis a Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Teologická fakulta JU Převažovaly dotazy na obor Sociální a charitativní práce a Pedagogika volného času. Zdravotně sociální fakulta JU Podobně jako v posledních letech byl i nyní největší zájem o obory Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory, Všeobecná sestra a Fyzioterapie. Zemědělská fakulta JU Časté dotazy směřovaly na obory Pozemkové úpravy a převody nemovitostí, Agroekologie, Biologie a ochrana zájmových organismů, a rovněž i na Všeobecně zemědělský obor. -hb- Ještě v dubnu přijímá JU přihlášky ke studiu na nově akreditované obory Ke studiu na Jihočeské univerzitě se opět hlásí zhruba čtyřnásobně více uchazečů, než bude možné z kapacitních důvodů přijmout. Do poloviny března přijímala Jihočeská univerzita přihlášky ke studiu do prvních ročníků v akademickém roce 2007/2008. Jednotlivé fakulty zatím zaevidovaly více než 12 500 přihlášek ke studiu. Toto číslo zatím není konečné, neboť u dalších nově akreditovaných oborů na filozofické a zdravotně sociální fakultě je termín stanoven na 30. (FF JU) a 16. (ZSF JU) duben. Z dosud došlých přihlášek je zřejmé, že zájem o studium na Jihočeské univerzitě je přinejmenším stejný jako v minulém roce (celkem 12 857 přihlášek ke studiu). V akademickém roce 2007/2008 by mohlo být přijato do prvních ročníků zhruba 3 200 nových studentek a studentů. * Filozofická fakulta vypsala přijímací řízení do nově akreditovaného dvouoborového studia. V rámci studijního programu Filologie byly akreditovány obory Románská filologie a Bohemistika pro dvouoborová studia. Zájemci si proto mohou nově vybrat z kombinací historie - bohemistika, historie - francouzský jazyk, historie - španělský jazyk, bohemistika francouzský jazyk, bohemistika italský jazyk, francouzský jazyk italský jazyk, francouzský jazyk španělský jazyk. Bakalářské dvouoborové studium dává dobrou možnost uplatnit se v praxi. Termín pro podávání přihlášek je do 30. dubna 2007. * V příštím akademickém roce bude na Zdravotně sociální fakultě otevřen nový bakalářský studijní obor Sociální práce ve veřejné správě termín pro podání přihlášek ke studiu: 16. duben 2007. -hb- 13/

2006 dále vyplývá, že ke studiu na JU byl přijat přibližně každý čtvrtý uchazeč. Jihočeská univerzita v aktuálních číslech Tabulka 3: Vývoj počtu přihlášek ke studiu na JU V posledních třech letech zaznamenala Jihočeská univerzita výrazný nárůst počtu studentů. Dá se předpokládat, že i v dalších letech bude docházet k nárůstu počtu studentů JU, nicméně v souladu s Dlouhodobým záměrem JU na období 2006 2010 by celkový počet neměl být výrazně vyšší než cca 12 000 studentů. Tabulka 1: Vývoj počtu studentů JU Tabulka 4: Přihlášky ke studiu na JU v roce 2006 (přihlášky do Bc. a Mgr. studijních programů) rozdělení podle pohlaví uchazečů Každoročně se na JU také zvyšuje zájem uchazečů o studium v kombinované formě studia. V akademickém roce 2006/2007 tvořili studenti kombinovaného studia cca 23% všech studentů Jihočeské univerzity. Tabulka 2: Vývoj počtu studentů kombinovaného studia na JU Na JU bylo v roce 2006 podáno celkem 11 739 přihlášek ke studiu do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů. Při rozboru těchto přihlášek z hlediska pohlaví uchazečů se ukazuje fakt, že 72,9% všech přihlášek bylo podáno ženami. Při bližším pohledu na jednotlivé fakulty JU je vidět, že výraznou početní převahu mají ženy při podávání přihlášek zejména na ZSF JU (88,0%) a TF JU (83,4%). Dále se při rozboru přijímacího řízení na JU v roce 2006 ukazuje, že 54,3% všech doručených přihlášek do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů bylo podáno uchazeči, kteří mají trvalé bydliště v Jihočeském kraji. V roce 2005 bylo z Jihočeského kraje podáno pouze 50,6% všech přihlášek. Rostoucí zájem o studium na JU dokládá rovněž tabulka č. 3, ze které vyplývá, že k velmi výraznému nárůstu počtu přihlášek ke studiu došlo v roce 2006, a to jak počtu přihlášek maturantů do bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů (v roce 2006 celkem 11 739 přihlášek), tak počtu všech přihlášek, které kromě výše uvedených přihlášek zahrnují rovněž přihlášky do navazujících magisterských a doktorských studijních programů (v roce 2006 celkem 12 857 přihlášek). Z rozboru přijímacího řízení v roce 14/ Zpracoval Bc. Tomáš Klimpera

Hlavní téma: Kam směřují fakulty Jihočeské univerzity OTÁZKY PRO... děkanky a děkany Biologická fakulta Od 1. 10. tohoto roku by měla na základech stávající biologické fakulty začít fungovat fakulta přírodovědecká - stávající biologická fakulta by se měla rozrůst o obory zaměřené na přípravu středoškolských učitelů. Předpokladem je, aby do té doby proběhly všechny transformační procesy v rámci univerzity. Hodláte akreditovat nové odborné bakalářské programy a rovněž magisterské, jako biochemii, biofyziku a bioinformatiku. Začnete také vyučovat přeshraniční obor Biologická chemie ve spolupráci s Keplerovou univerzitou v Linci, úkolů je celá řada. Nicméně jaký je současný stav fakulty, jak by měla probíhat její transformace a které bezprostřední kroky bude potřeba podniknout pro úspěšný start přírodovědecké fakulty? Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., děkan Biologické fakulty JU: V odpovědi na vaše otázky bych rád čtenáře odkázal rovněž na údaje z mého příspěvku v minulém vydání našeho univerzitního časopisu (Jihočeská univerzita, čís. 3/4, 25-26, 2006). Rád bych hned v úvodu připomněl, že učinit tak závažné rozhodnutí, jakým je chystaná přeměna malé poměrně dobře zavedené biologické fakulty na výrazně větší fakultu přírodovědeckou s celou řadou problémových otázek kolem jejího spuštění není vůbec jednoduchá záležitost. Akademický senát jakož i celá akademická obec biologické fakulty nakonec po dlouhých diskusích souhlasily s projektem přeměny na fakultu přírodovědeckou. Nicméně určitá skepse u řady kolegů z řad učitelů i studentů fakulty přetrvává, což je jistě zcela přirozené a pochopitelné. Rozhodnutí jsme však učinili s potřebnou důvěrou v konečný úspěch a teď nezbývá, než se plně soustředit na postupné naplňování cíle. Stále zdůrazňuji, že nehodláme ani nesmíme ustoupit z naší dlouhodobé strategie budování výzkumné fakulty, tou biologická fakulta nepochybně je, a to zejména díky těsné vazbě s pracovišti Akademie věd ČR zde na jihu Čech. Naší ambicí proto musí být, aby také budoucí přírodovědecká fakulta mezi respektované fakulty výzkumného typu patřila. Recept na to máme opět přes biologické disciplíny rozvíjené do hraničních oblastí s chemií, fyzikou a matematikou či informatikou. Tam vidíme růstový prostor pro rozvoj badatelského potenciálu a výzkumného charakteru nové fakulty. Při diskusích s kolegy, učiteli, badateli a studenty pokaždé, když obhajuji přeměnu fakulty biologické na přírodovědeckou, zdůrazňuji, že v nové fakultě přírodovědecké spatřuji nový kontext/prostor, v rámci kterého se naskýtá současné biologii na JU, resp. ve svazku s Akademii věd, jedinečná příležitost k jejímu dalšímu a kvalitativně novému rozvoji. Jinou alternativní možnost pro dynamický rozvoj biologie na JU totiž ani nevidím. Stávající fakulta dosáhla možného v podmínkách jí vymezených, a bylo by naivní se domnívat, že by mohla/měla být v budoucnu nějak zvláště finančně hýčkána/ preferována vedením univerzity, a to například za její kvalitní a četné publikační výstupy. Pro univerzitu je totiž ukazatelem číslo jedna úspěch jejich absolventů na trhu práce. A jistě mi dáte za pravdu, že ten zcela jistě nebude nikdy volat po rostoucím počtu absolventů biologie našeho současného profilu (tj. zoologové a botanici nejrůznějších specializací). Po čem ale bude volat zcela jistě, jsou obory hraniční s biologií, s přesahem do technologických, medicínských nebo ekologických oblastí naší civilizace. Vybudovat takovou moderní vzdělávací základu pro 21. století se zcela jistě neobejde bez těsné vazby na další obory přírodních věd a matematiky. Pokud si toto neuvědomíme, dopadneme v konečném důsledku podobně jako naše gymnázia poté, co se z matematiky stal jen volitelný předmět. Je proto nasnadě, že v zájmu naší univerzity musí být vybudování fakulty přírodovědecké mimo jiné také jako v současnosti jediné možné cesty k oborům technických. A skutečně, vedení JU dává jasně podporu mimo jiné v rámci strategie čerpání finančních prostředků z Evropských strukturální fondů v příštím programovacím období výstavbě infrastruktury/objektů pro přírodovědné a zemědělské obory. To by nám mělo umožnit vybudovat učebny, výukové laboratoře a pracovny nejenom pro obory neživé přírody, ale také výukovou základnu pro moderní molekulární biotechnologie. Tolik poněkud sobecky k zájmům biologie na JU, resp. ve svazku JU a Akademie věd. Ale to je jenom jedna strana mince, tou druhou stranou je spolupráce na ustavení a dalším rozvoji přírodovědecké fakulty v těsné spolupráci s ostatními součástmi univerzity, a zejména potom s pedagogickou fakultou. S paní děkankou Hošpesovou jsme zahájili celý proces přeměny obou našich fakult, pedagogické i biologické, formulaci určitého memoranda. To je vymezeno základními východisky a formulováno do zásad, podle kterých se budeme na celém složitém procesu podílet tak, aby nemohlo docházet ke křivdám institucionálním ani personálním. Shodli jsme se na tom, že cesta spolupráce, vzájemné úcty a respektu bude jedinou pracovní metodou na této nesnadné cestě. Prakticky to znamená, že fakulta 15/

pedagogická bude postupně utlumovat (nepřijímat studenty) přírodovědné aprobace učitelství SŠ od počátku akademického roku 2008-2009. Platnost současných akreditací pro pětiletá studia učitelství SŠ na PF až na výjimky končí právě v roce 2008. Přesto se už na první pohled jeví, že právě pedagogická fakulta přijde nejvíce zkrátka a nejvíce obětuje. Je to jistě pravda, a proto bude naší povinností jí pomoci mírnit dopady a hledat také nové cesty pro další kvalitativně nový rozvoj pedagogických studií na JU. Věřím, že dobrá vůle, kterou máme na obou stranách, je pro taková řešení tím nejlepším předpokladem. Biologická fakulta by se v krátké době měla přeměnit na fakultu přírodovědeckou foto -hb- V mezičase zahájily práci akreditační týmy odborníků z obou fakult, které mají za úkol připravit na podkladě personálně předmětové inventury akreditační přihlášky (v oborech Biologie, Chemie, Fyzika, Matematika a Měřící a výpočetní technika). To je velmi akutní záležitost, která nesnese odkladu, neboť od těchto odborných bakalářských oborů se budou odvíjet také bezprostředně následující akreditace navazujících magisterských oborů učitelství pro SŠ, jakož i nových navazujících odborných magisterských oborů jako např. Biochemie, Biofyzika, Systémová biologie, Bioinformatika, ale také přeshraniční magisterský obor Biological Chemistry ve spolupráci s Keplerovou univerzitou v Linci. Běží intenzivní jednání s vedoucími kateder matematiky a fyziky na pedagogické fakultě ale také katedry aplikované chemie a učitelství chemie na zemědělské fakultě o podobě studijních programů pro chystané odborné bakalářské obory a navazující magisterské obory učitelství pro SŠ tak, aby akreditační přihlášky byly podány ještě v jarním termínu a v případě jejich úspěchu první studenti do nových bakalářských oborů přijímáni v roce 2008. Z výčtu součástí JU zúčastněných na tomto projektu nemohu ale vynechat také novohradská pracoviště ÚFB JU a ÚSBE AV ČR, bez jejichž účasti si dost dobře nedovedu představit rozjíždět novou přírodovědeckou fakultu, a stejně tak Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický ve Vodňanech či zdravotně sociální fakultu. Dovolte mi, abych ještě věnoval pozornost otázce, která visí stále ve vzduchu a je patrně také předmětem nejrůznějších spekulací, výkladů a obávám se, že i strachu. Jaké vlastně jsou konkrétní představy biologické fakulty o personálním zajištění nových oborů a jak dalece počítá s kolegy či kolegyněmi ze stávajících pracovišť/kateder. Přírodovědecká fakulta má v úmyslu vybudovat nová pracoviště (hovoříme zatím o ústavech) chemie a biochemie; fyziky a biofyziky; matematiky a informatiky. Pro tato pracoviště budou vypsána výběrová řízení na vedoucí a učitelská, resp. badatelská místa v potřebné struktuře specializací. V dosavadních jednáních s paní děkankou PF jakož i vedoucími kateder matematiky, resp. fyziky, jsme se dohodli, že kolegové z těchto kateder podílející se zásadním způsobem na rozvoji učitelství pro SŠ, případně další, se budou ucházet o příslušná místa/pozice na nově ustavené přírodovědecké fakultě. Rád bych je i tímto chtěl co nejupřímněji povzbudit, aby tak učinili, a přizvat je k zapojení se do této historicky docela jedinečné příležitosti. Hlavní důraz nároků bude položen na kvalitní pedagogickou stránku jejich příštího působení a postupné, lidsky snesitelné budování a rozvoj badatelské, nebo raději řeknu odborně badatelské činnosti. Považoval bych za hlavní přínos tohoto nasměrování v příštích 5 až 10 letech, aby se nové uspořádání očividně promítlo do nárůstu tolik potřebné exaktnosti a kvality přírodovědného vzdělávání našich studentů. Tedy prosím, vážení kolegové fyzici, matematici, chemici a informatici, jen žádnou paniku ze scientometrických ukazatelů. To, co nová přírodovědecká fakulta potřebuje a vždycky potřebovat bude, jsou kvalitní kantoři v základních disciplinách přírodních věd. Koneckonců tak to chodí i na všech slovutných univerzitách a jejich fakultách ve světě, hýčkají si obě skupiny, výborné vědátory stejně tak jako vynikající vyučující osobnosti. A už jenom krátká technická poznámka. Přírodovědecká fakulta jako nová fakulta vznikne přejmenováním stávající biologické fakulty od 1. října 2007 na základě souhlasu Akreditační komise České republiky, o který požádá rektor naší univerzity. Přejme si zejména, aby dobrá vůle všem zúčastněným na tomto projektu vydržela a fakulta samotná, jakož i spoluvytvářející součásti se ubíraly správným směrem. 16/

Ekonomická fakulta S účinností od 1. ledna t.r. začala fungovat nová - sedmá fakulta Jihočeské univerzity - ekonomická. Vznikla vydělením ekonomických oborů ze zemědělské fakulty, tudíž výuka ekonomických oborů není na Jihočeské univerzitě zcela novou disciplinou. Již dříve jste, paní děkanko, uvedla, že zaměření ekonomické fakulty bude určeno studijními programy bakalářského a magisterského studia Ekonomika a management, zahrnujícími nosné obory Účetnictví a finanční řízení podniku, Obchodní podnikání včetně specializace Cestovní ruch a nově akreditovaného oboru magisterského studia Strukturální politika EU a rozvoj venkova. Chystáte další nové akreditace. Z toho je celkem zřejmé, jakým směrem se bude fakulta pod Vaším vedením profilovat. Nicméně jaký je výchozí stav fakulty, jak rychlý by měl být její rozvoj a které bezprostřední kroky je nyní potřeba podniknout? Prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., děkanka Ekonomické fakulty JU: Ekonomická fakulta vznikla k 1. 1. 2007 jako sedmá z fakult Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vznik fakulty vyčleněné ze stávající Zemědělské fakulty provázel v prosinci minulého roku přesun pedagogů a pracovníků ekonomických kateder včetně přestupu přibližně 1300 studentů studijního programu Ekonomika a management. Díky tomu kroku bylo kontinuum výuky a vědecko-výzkumné činnosti přes vznik fakulty uprostřed akademického roku zachováno. Aktivnímu rozvoji veškerých aktivit Ekonomické fakulty jako akademického pracoviště Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bude napomáhat její poslání: Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je vzdělávací institucí evropského významu, která vytváří a rozvíjí nezávislé tvůrčí prostředí podporující tvorbu inovací, transfer a kapitalizaci znalostí založených na spolupráci pedagogů, studentů, zástupců podnikatelské sféry a veřejnoprávních institucí v ČR a zahraničí. Základem našeho úspěchu je špičkové zajišťování procesů výuky a vědecko výzkumné činnosti. V současné době nabízí Ekonomická fakulta studium ve třístupňovém systému v následujících oborech: bakalářské studium v prezenční a kombinované formě v již zavedených oborech Obchodní podnikání a Účetnictví a finanční řízení podniku, v navazujícím magisterském studiu lze studovat stejnojmenné obory a dále třetí, pouze prezenční obor Strukturální politika EU a rozvoj venkova. Doktorské studium je nabízeno v oboru Řízení a ekonomika podniku. Od akademického roku 2007/2008 chystá Ekonomická fakulta pro uchazeče o studium též novinky. Nové obory nabízí v bakalářském stupni dva: Řízení a ekonomika podniku v prezenční formě a Matematické modelování v ekonomii v prezenční i kombinované formě. Pro úplnost zde uvádíme stručnou charakteristiku obou nových oborů. Bakalářský obor Řízení a ekonomika podniku se zaměřuje zejména na oblast projektového řízení, řízení lidských zdrojů, operačního managementu a práva. Absolvent navrhovaného oboru je všeobecně vzdělaný člověk s dobrou základní orientací v oblasti řízení podniků, ekonomiky, řízení lidských zdrojů, operačního managementu, logistiky, legislativy a regionálního rozvoje v rámci ČR i EU. Studenti získají znalosti alespoň jednoho cizího jazyka včetně dovednosti odborné komunikace. Předností nabízeného oboru je jeho zaměření na rozvinutí schopností studentů v oblastech týmové spolupráce, prezentace a komunikace. Těchto dovedností a cílů bude dosaženo řešením samostatných, na sebe navazujících projektů, zpracovávaných ve spolupráci s podniky s využitím týmové práce a realizovaných zejména v prvních dvou letech studia, a to zejména v nově koncipovaných předmětech Projektový management a Semestrální projekt firma I, II, III. Dovednosti a znalosti získané v těchto oblastech jsou klíčové pro řízení na střední úrovni managementu a nejsou v ostatních oborech Ekonomické fakulty v takovém rozsahu rozvíjeny. Absolventi navrhovaného bakalářského studijního oboru mohou pokračovat v rozvíjení své další odbornosti v navazujícím magisterském studiu oboru Strukturální politika EU a rozvoj venkova, případně Obchodní podnikání a nebo Účetnictví a finanční řízení podniku. Profesní bakalářský studijní obor Matematické modelování v ekonomii bude napomáhat sofistikovanému uplatňování kvantitativních metod v ekonomické praxi. Tento obor zajišťuje studentům v povinné části studia znalosti 17/

všeobecného ekonomického a matematicko - statistického základu. Navazující předměty oborové specializace jsou zaměřeny na pokročilé využití nejen statistické, ale i prostorové analýzy sociálně ekonomických dat a rozhodovacích metod. V bloku předmětů povinně volitelných a výběrových si student doplňuje studijní zaměření podle svých zájmů a priorit. Skladba předmětů vychází z potřeb praxe. Důraz je kladen na aktivní formy studijního procesu, které vedou k získání praktických dovedností studentů v oblasti využití kvantitativních metod a práci s moderní výpočetní technikou v souladu s nejnovějšími trendy v této oblasti. Cílem oboru je vychovat ekonomy s rozšířenými znalostmi a především dovednostmi v oblasti informatiky, kteří se mohou okamžitě uplatnit ve sféře ekonomických aplikací (banky, ekonomické úseky státní správy a samosprávy, podnikový sektor, centrální ekonomické instituce, podnikové a řídící útvary, výpočetní střediska, výzkumné ústavy apod.). Absolvent má rozvinuté abstraktní myšlení nezbytné k formulaci a řešení problémů. Po ukončení studia je schopen pokračovat i v navazujícím magisterském studiu na různých vysokých školách nebo se uplatní v praxi ve sféře ekonomické, finanční či informatické. Do bakalářského, navazujícího magisterského a doktorského studia přijímá EF cca 800 studentů: pomaturitní bakalářské studium je otevřeno pro 500 studentů 1. ročníků. V letošním roce bude v rámci aktualizace dlouhodobého záměru EF kladen důraz mimo jiné na internacionalizaci fakulty. Na úrovni vnějších vztahů se připravuje a realizuje navázání a prohloubení mezinárodních smluv se spřátelenými univerzitami v ČR i zahraničí. Plánuje se též příprava akreditace společných studijních programů s nejbližšími sousedními univerzitami v Linci a Pasově. Pedagogové a studenti budou i napříště vyzýváni k aktivnější účasti na mobilitách, předpokládají se návštěvy a přednášky zahraničních profesorů a expertů. Na internacionální spolupráci bude navázána též oblast vědy a výzkumu, kde se nad rámec řešení dvou etap výzkumného záměru ve spolupráci se ZF předpokládá též účast v projektu Viszegradské čtyřky Support for virtual study in V-4 countries. V současné době jsou na fakultě řešeny např. projekty GA ČR, Kontakt, AKTION, FRVŠ a projekty financované z operačních programů. Vědecká činnost bude i napříště financována z projektů v rámci nabídek MŠMT, MZe, MMR a MPSV. Na regionální úrovni vedení fakulty předpokládá rozšíření spolupráce s úřady a institucemi, jakož i s podniky a pracovišti aplikovaného výzkumu v Jihočeském kraji. Pro tento účel bylo též zřízeno Centrum inovací a aplikovaného výzkumu, které bude připravovat nejen výzkumné projekty, ale též nabídne spolupráci kvalitních studentů s podnikatelskou veřejností. Materiální vybavení ekonomické fakulty předpokládá neustálou snahu o zkvalitnění tvůrčího prostředí pro vzdělávání studentů a zázemí vědecko-výzkumné činnosti. V současné době se naše fakulta dělí o prostory se svou sesterskou fakultou zemědělskou. Z hlediska aktivního života fakulty bude v tomto roce více udržován kontakt s absolventy fakulty, budou posíleny studentské zájmové aktivity a bude pokračováno v propagaci fakulty zejména uvnitř středoevropského regionu. Aktivity fakulty doplní akce Centra celoživotního vzdělávání, ať již pořádáním dlouhodobých studijních programů či nabídkou kurzů pro zaměstnance a v neposlední řadě Univerzitou třetího věku. Filozofická fakulta S účinností od 25. ledna t. r. jste byl rektorem univerzity prof. V. Bůžkem jmenován do funkce prvního děkana Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. Fakulta, ač druhá nejmladší na Jihočeské univerzitě, zaznamenává velmi prudký rozvoj; pro příští akademický rok jste připravili dokonce pět nových studijních oborů, a to i přesto, že usilujete, aby se fakulta profilovala především jako výzkumná. Jaké jsou před Vámi, ve funkci děkana, nejbližší úkoly a plány, na co se koncepčně budete zaměřovat především? PhDr. Pavel Král, Ph.D., děkan Filozofické fakulty JU: Filozofická fakulta Jihočeské univerzity měla na počátku letošního roku za sebou první, myslím, že nelehký rok své existence. Byla vytvořena základní struktura pracovišť fakulty, ustanoveny základní orgány fakulty, schváleny potřebné dokumenty a samozřejmě akreditovány (či reakreditovány) příslušné studijní programy. Nyní před fakultou stojí další období, bezpochyby neméně důležité, kdy by se stále rozvíjející fakulta měla postupně stabilizovat a prokázat, že má zasloužené místo ve svazku Jihočeské univerzity. 18/

Byl bych rád, kdyby FF JU zůstala věrná myšlenkám, se kterými vznikala. V prvé řadě to znamená, že by měla být fakultou výzkumnou, tedy fakultou, kde se nabízejí studijní obory s oporou kvalitního vědeckého zázemí. Za další dlouhodobé cíle bych považoval, aby se FF JU profilovala jako mezinárodně respektovaná fakulta, fakulta čitelná a atraktivní pro studenty a konečně jako fakulta efektivní a ekonomicky i prostorově soběstačná. Při důrazu na výzkumnou fakultu vycházím z několika předpokladů. V prvé řadě je takto orientovaná fakulta tvůrčím prostředím pro konkurenceschopné badatelské týmy. Výsledky vědecké práce těchto týmů pak vytvářejí přirozené podhoubí pro studijní programy ve všech typech studia a zároveň jsou předpokladem kvalitní grantové a projektové politiky, čímž zabezpečují finance na podporu vědy. Ekonomika výzkumné fakulty tak není díky výsledkům vědecké práce závislá pouze na počtu studentů, což je ostatně, myslím, i v souladu s perspektivní strategií vysokoškolské politiky v České republice. Musím říci, že v tomto ohledu je na FF JU na čem stavět jsou zde dva výzkumné záměry, jeden na Historickém ústavu, druhý na Ústavu bohemistiky. Oba ústavy, na jejichž základě a vědecké potenci byla ostatně fakulta vystavěna, mají navíc za sebou dlouholeté zkušenosti s organizací vědy. Nejbližší koncepční kroky tak budou zejména směřovat k novým ústavům, které vznikly společně se vznikem fakulty. Vedení fakulty by rádo ve spolupráci s řediteli, resp. ředitelkou jednotlivých ústavů připravilo v průběhu letního semestru vědecké koncepce ústavů na léta 2007-2011. Jejich cílem by mělo být postupné vytváření badatelských týmů s definovaným předmětem výzkumu, který je zároveň v jasném vztahu k zaměření ústavu a samozřejmě také k akreditovaným oborům, které ústav zabezpečuje. Cílem takových koncepcí bude také koordinovaná politika na poli grantů. Konečně by tyto vědecké koncepce měly řešit kontinuální zvyšování kvalifikační úrovně pracovníků jednotlivých ústavů FF JU. K tomu by mělo přispět i jasné definování habilitačních a profesorských kritérií na fakultě, včetně závazných seznamů relevantních časopisů jako předpokládané publikační platformy. Důraz se budeme snažit klást především na profesorský stav jsou to právě profesoři či profesorky oborů, kteří mohou do budoucna zajistit vytváření respektovaných vědeckých škol na fakultě, ve druhém sledu jsou pak základem pro akreditaci jednotlivých studijních oborů. Vedení fakulty bude také muset v letošním, a pravděpodobně i v několika málo následujících letech hledat možnosti, jak prostřednictvím transparentního financovaní dočasně zajistit ekonomické přežití nových, rozvíjejících se ústavů. Na poli studia bychom rádi, aby se profil vědecké fakulty odrážel v plné akreditovatelnosti jednotlivých pracovišť. V delším časovém horizontu by tak ústavy a obory měly směřovat k doktorskému studiu jako základu habilitačních práv a práv ke jmenování profesorem. Zde je však nutné upozornit na nestejnou výchozí pozici jednotlivých pracovišť FF JU. Zatímco Historický ústav a Ústav bohemistiky se mohou chlubit plnou akreditovatelností od bakalářských oborů až po profesorská práva, další ústavy mají k tomuto bodu ještě dlouhou cestu. Před Archeologickým ústavem a Ústavem archivnictví a pomocných věd historických tak stojí úkol zajistit náběh již existujících navazujících magisterských oborů, v případě dalších oborů (Estetika, Románské filologie), které se teprve rozjíždějí, je zadání také zřejmé nejpozději v horizontu dvou let zajistit akreditaci navazujících magisterských oborů tak, abychom byli schopni absolventům bakalářských oborů nabídnout možnost pokračovat v započatém studium na FF JU. Tím se dostávám k dalšímu stěžejnímu úkolu totiž zatraktivnění studia na FF JU. V prvé řadě doufám, že výzkumná fakulta opírající své studijní obory o kvalitní vědecké zázemí bude atraktivní pro studenty na základě kvality nabízeného vzdělání, ne díky jeho snadné dosažitelnosti. Ostatně vedení fakulty rádo podpoří zjišťování kvality výuky prostřednictvím studentského hodnocení, které na univerzitě pomalu začíná. Studijní nabídku oborů na FF JU samozřejmě hodláme v následujících letech rozšiřovat, ale ne bezhlavě a bez vědeckého a personálního zabezpečení na fakultě. O některých oborech již byla řeč, dovolím si malou rekapitulaci. FF JU dnes nabízí studium v šesti jednooborových bakalářských (Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika v praxi, Čeština pro cizince, Estetika), čtyřech navazujících magisterských (Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika) a dvou doktorských studijních oborech (České dějiny, 19/

Dějiny novější české literatury). Zároveň ještě dobíhá pětileté magisterské studium Kulturní historie. Od následujícího akademického roku otevřeme také nový bakalářský studijní obor Románské filologie, v jehož rámci bude možné vybírat ze tří specializací francouzský, španělský a italský jazyk. Nejvýše do dvou let by pak mělo dojít na další dva bakalářské obory Dějiny umění a Středoevropská studia. Zároveň bychom studentům rádi nabídli další zajímavou variantu totiž dvouoborové studium. Od akademického roku 2007/2008 si studenti budou moci zapisovat kombinaci bakalářských studijních oborů Historie, Archeologie, Archivnictví, Bohemistika a Románské filologie. V tomto trendu bychom rádi pokračovali i v následujících letech a postupně směřovali k plné kombinovatelnosti oborů na FF JU, popřípadě bychom fakultu rádi otevřeli i směrem do univerzity a uvažovali o možnosti kombinovat naše obory s obory jiných fakult. Vycházíme přitom z široké škály uplatnění absolventů dvouoborového bakalářského studia studenti, kteří se rozhodnou odejít do praxe, budou moci nabídnout na pracovním trhu širší kvalifikaci; druhou možností je pokračovat v jednom ze studovaných oborů v navazujícím magisterském studiu; v neposlední řadě chápeme dvouoborové bakalářské studium také jako základ pro vzdělávání učitelů středních škol, ke kterému by FF JU ráda v následujících letech v souladu s univerzitní politikou napřela své síly. Nakonec si dovolím připomenout poslední velký úkol, který stojí před novým vedením fakulty, úkol, jenž pomáhá zvládnout vedení JU. Jde o prostorové zajištění fakulty, která se dnes nachází sice ve vlastní, ale velikostí již teď zcela nevyhovující budově v ulici Na Mlýnské stoce. Při očekávaném růstu počtu studentů, který by se z dnešních téměř 400 měl v roce 2011 přiblížit číslu 1 000, je připravovaná novostavba FF JU v univerzitním kampusu vytouženou nutností. Pedagogická fakulta S účinností od 30. srpna 2006 jste byla jmenována děkankou Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Tato fakulta se pod Vaším vedením hodlá soustřeďovat zejména na vzdělávání budoucích učitelů základních škol. Nicméně otevřeli jste některé nové obory a další nabídkou vycházíte vstříc například poptávce institucí veřejné správy, pro něž jste akreditovali tříletý bakalářský obor denního studia Geografie pro veřejnou správu. I nadále budete vzdělávat budoucí středoškolské pedagogy ve výchovách, jako je například hudební nebo výtvarná výchova, připravujete další akreditace. Mohla byste, prosím, charakterizovat nejzákladnější úkoly? Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D.: Dlouhodobým hlavním cílem a programem Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích je příprava učitelů a dalších odborníků pro oblast vzdělávání. Tradice poskytování vysokoškolského vzdělání učitelům sahá na jihu Čech až do roku 1948. Instituce, které toto vzdělávání poskytovaly, měly v minulosti různé obsahové zaměření, organizační uspořádání i statut. Při založení Jihočeské univerzity v roce 1991 byla Pedagogická fakulta jednou z jejích zakládajících součástí. V roce 2007 má fakulta akreditováno 28 studijních oborů učitelství pro předškolní a základní vzdělávání a 10 studijních oborů učitelství pro střední školy. Učitelé jsou tradičně připravováni ve dvouoborových kombinacích. Současnou nabídkou možností vycházíme vstříc požadavkům školské praxe a i rozmanitým zájmům studentů; v tomto školním roce např. nabízíme možnost studovat učitelství pro základní školu ve více než třiceti dvouoborových kombinacích a učitelství SŠ ve 13 dvouoborových kombinacích. Současné akreditace jsou platné do podzimu roku 2008. Fakulta již nějakou dobu pracuje na reakreditaci programů, které vedou k učitelské kvalifikaci. Co se týče vzdělávání učitelů pro základní školu, došli jsme po dlouhém zvažování k rozhodnutí nepřizpůsobit se požadavku strukturace a požádat o akreditaci dlouhých magisterských programů. Hlavním důvodem je, že strukturování studia je v případě přípravy na učitelskou profesi spíše umělé. Bakalářská kvalifikace je ve školství téměř neupotřebitelná. Velmi silně v poslední době zaznívá požadavek posílit složku poznatkové báze učitelství orientované na výchovně-vzdělávací činnost se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (pedagogická diagnostika a schopnost individualizovaného diferencovaného pedagogického 20/