16.ledna 2015 č. 3 samostatně neprodejné Karikaturasyrskéhokreslíře ALIHOFERZATA proln JSEM CHARLIE. DOOPRAVDY Karikaturisté z Dánska, Švédska a Sýrie v exkluzivním materiálu mluví o životě pod hrozbou smrti.
Obsah Karikaturisté z Dánska, Švédka a Sýrie v exkluzivním materiálu mluví o životě po hrozbách smrtí. Se sklářskou legendou Jaroslavou Brychtovou o adrenalinu, nocích na peci a víkendovém manželství. Plus téma o znovuzrození českého skla. Rozhovor s prvním pirátským starostou Vojtěchem Frantou z Mariánských Lázní. + TV program do konce týdne
MagazínPátek LN SLOUPEK PÁTKU TomášBelko (textař) Příště: Karel Oliva (jazykovědec) Olga Sommerová (režisérka) CyrilHöschl (psychiatr) Nora Grundová (novinářka) OBSAH Foto na titulu: exkluzivně proln AliFerzat 3Halíkůvdotazník ODPOVÍDÁ ALICE NELLIS 4 Sloupek Pátku OMLUVA SVAZUIDIOTŮ TomášBelko 5 POROTA 5 Naševěc SEMAFOR Vladan Šír OMLUVA SVAZU IDIOTŮ 6Rozhovor JAROSLAVA BRYCHTOVÁ Alena Plavcová 14 Fokus CHŮZE PO TENKÉM SKLE NoraGrundová N edávno jsem na tomto místě publikoval satirický fejeton apoužil slovo genocida vsouvislosti scharakteristikou kultury jednoho nejmenovaného afrického národa. Tím jsem urazil jednoho spoluobčana, který sistěžoval. To je vážné,protože satira bysievidentně vdnešní době neměla zahrávat ajánejsem žádný hrdina. Svojí následnou omluvou tomuto spoluobčanovi jsem však nedopatřením urazil ještě více spoluobčanů. Než seomluvím ijim, pro jistotu přikládám text jejich stížnosti, kterou mi předala redakce. Vážená redakce, píši vám jménem výkonné rady SIČR (Svaz idiotů České republiky), ikdyž tento e-mail není adresovánani tak Vám jako spíše Tomáši Belkovi, autorovy (tuto pravopisnouchybuneopravuji, kvůli autenticitě pozn.t.b.) úvodního sloupku vaktuálním Pátku Lidových novin. Vzhledem ktomu, že nejspíš není členem redakce ajána něj nemám žádný kontakt, rozhodl jsem se svoji reakci adresovat Vám. T. Belko napsal, že jeho výrok ogenocidě vsouvislosti skulturounějakéhonárodaměla být jen satirická nadsázka. Pokud ale byl vnímán jako xenofobie, cituji: je to idiotská situace aonseprý omlouvá. Věru pěkná omluva! Tento výrok mi nepřijde vtipný ajenepřípustným zobecněním ajevelmi urážlivý! Označit jakoukoli situaci spojenou sgenocidou za idiotskou je xenofobní, protože to uráží všechny idioty České republiky.textař Tomáš Belko by měl více přemýšlet nad tím, co píše acotoznamená. Týdeník Pátek, který sejistě považuje za seriózní médium, nemá zapotřebí zakládat svou popularitu naextrémních výrocích, které cílí nanejnižší lidské pudy aemo- ce.například vnás,idiotech ČR, to nízké pudy probouzí! Nechceme dopustit, aby idioti ve společnosti byli podobně otevřeně diskriminováni. Už teď nám vadí, že označení idiot je obecně považováno za nadávku. ABelko toomlouvá satirou? Podívejte,k jakým masakrům taková satira vedla třeba ve Francii! Izhistorie známe,kam takovádiskriminace vede. Chceme snad mít hotely, restaurace, divadla, kina adalší veřejné domy, kde je idiotům vstup zakázán? Chceme snad dojít tak daleko, žebude idiotům zakázáno volit? To jistě ne, protože podle výsledků voleb nejen vnaší zemi je markantní, že tvoříme převládající část demokratického voličstva. Chceme rovněž upozornit na fakt, že naši členové svou nezlomností dokázali, že idiot je pro zdravou společnost nepostradatelný.mnozí znašich řadse vypracovali až na nejvyššímísta vkorporátních organizacích, médiích, kultuře i politice. Nechceme nikomu vyhrožovat, ale držíme spolu ajde nám o dobrotéto civilizace. Děkujeme Za výkonnou radu SIČR(SvazuidiotůČeské republiky) Martin P. Káněj Jednatel a pokladník Amně nezbývá než napsat: idioti, ivám se omlouvám. Redakce za nic nemůže! Cokoli žalostné označit za idiotské bylo opravdu nešťastné. Apro jistotu se dopředu omlouvámvšem nešťastným.doufám,ženešťastníci nebudou trestat redakci nebo mne žádnou formou útoku. 4 18 Téma JSEM CHARLIE. DOOPRAVDY Magdalena Sodomková PetraProcházková 26 Rozhovor VOJTĚCHFRANTA Magdalena Sodomková 46 Křížovka PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitelredakce: VeselinVačkov, vedoucímagazínu: Vladan Šír, artdirector: Petr Puch, redakcemagazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková, jazyková redakce: PetraKlimešová, Kontaktnaredaktory: jmeno.prijmeni@lidovky.cz Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11,150 00, Praha 5. Tel.: 225 067111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. sr. o. Magazín je prodejný jen sdeníkem Lidové noviny.
Rozhovor Magazín Pátek LN Skleněné Sny S devadesátiletou legendou českého sklářství Jaroslavou Brychtovou onocích na peci, zakázaných vojenských botách ataké opozoruhodném víkendovém manželství se Stanislavem libenským. Text: Foto: Alena Plavcová MichalSváček 6 7
Fokus Magazín Pátek LN KvěTiNaJana Exnara Chůze po tenkém skle České sklo jakobysedostávalovposledníchletech opět na výsluní. Ale ono tam bylo víceméně stále. Dokonce je druhou zemí na světě v počtu zpracovaných kilogramů skla na osobu. Text: NoraGrundová Foto Galerie Meridian K dyž jde kolem naší galerie česká rodina, občas knám při jejich pohledu na studiové sklo oknem doputuje jejich překvapené: Co to je akčemu to je?, súsměvem vypráví Zdeňka Pfauserová, když stojí uskleněné plastiky Sluneční most odbohumila Eliáše mladšího. Vsamém srdci pražské židovské čtvrti na Josefově je GalerieMeridian. Je to taky jen skokod Uměleckoprůmyslového musea, což seukáže jako příhodná blízkost. Okna galerie se přímo dívají na hrobyžidovského hřbitova.jimi zase dovnitř zvědavě nahlížejí turisté.vjediné výloze do Široké ulice stojí několik kusů uměleckého skla, takže naněj dosáhnou ipaprsky slunce. Bílé piedestaly uvnitř výstavního sálu sažsakrální atmosférou nesou výběrtohonejzajímavějšího,covposled- ních letech sklářští umělci vytvořili. Galerie se jako jedna zmála včeské republice zabývá výlučně českým ateliérovým sklem. Majitelka galerie Zdeňka Pfauserovápomalu prochází mezi jednotlivými kusy.rybák, Eliáš, Šrámková,Marek, Brzoň... Nejinformovanějšími zcizinců jsou prý zpravidla Američané. Jména našich největších sklářů znají idnes. Největší úspěch měli naši výtvarníci vusa, kde neměli takovousklářskou tradici jako my.jednu dobu tam vznikl až kult sběratelství skla. Od 80. let přijížděli ahledali tu díla podle výtvarníků. Svých sbírek si považovali. Od konce 80. let aždoútoku na Dvojčata vroce 2011 Američané intenzivněbudovali své sbírky, tehdy bylo také hodně českých výtvarníků vysoce produktivních. Poútoku na Světové obchodní centrum se zájem ze dne na den výrazně zmenšil. Američané se vtédobě zaměřili inaamerické umělecké sklo, ve kterém idíky našim výtvarníkům byli hodně dobří. Sběratelé také zestárli ajejich potomci okolek- ce takový zájemnemají, říká Pfauserová. Češi jezdívali do sklářské školyvpilchucku ve státě Washington, kde učili americké výtvarníky sklo obrábětatavit. Ale ijiné techniky, které vznikaly před půlstoletím učeských sklářských pecí. Začátky Zatímco 50. araná 60. léta neobohatila ducha tehdejší československé společnosti opříliš pěkného, zásluhou profesorů Josefa Kaplického astanislavalibenského se zrodil jedinečný umělecký obor,studiové sklo a tavená plastika. Mnozí umělci se poválce nemohli realizovat ani vprůmyslu, atak sáhli po sklu azačali tvořit vlastní umělecká díla.zazářili na Trienále užitého umění vmiláně vletech 1957 i1960 ana světových výstavách Expo v Bruselu v roce 1958 a v Montrealu v roce 1967. Tehdejší režim vycítil šanci k propagaci země i přístupu k západním valutám, a tak na severu Čech, tradičně sklářské oblasti, velkoryse budoval arozšiřoval provo- Hlava od Blanky adensamové. Stmívání od Pavla Hlavy. Sklo vmuzeu Sklo ještě žhavé je možné spatřit v novoborské sklárně ajeto,kde je otevřenývelkorysýochozkolempecí. Sklářskýchmuzeí se stěžejními díly je v Česku skutečně velké množství. Práce slavných sklářů ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea,které prodělává rekonstrukci, je možno vidět ve stálé expozici národní galerie ve veletržním paláci. Zásadní je také muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad nisou,další muzea jsou vharrachově,vželeznémbrodě, Kamenickém Šenově nebo v novém Boru. vpříštím roce bude vpraze na Příkopě v budově bývalé Živnobanky otevřeno muzeum moderního skla ZIBaGlass Experiencemuseum. nadace Josefa viewegha v Sázavě vlonidokončila projektsklářská huť Františeksesbírkou světového uměleckého skla a dílnami. zy k výrobě uměleckého skla. Tavilo se, tvarovalo upecí, brousilo ajinak dekorovalo. Generace výtvarníků narozená ve 20. a30. letech měla kromě technických možností také prokazatelný talent. Kromě ústřední dvojice StanislavaLibenského ajaroslavy Brychtové šlo o Reného a Miluši Roubíčkovy, Miloslava Klingera, Pavla Hlavu, Adolfa Maturu, Věru Liškovou, Jiřího Harcubu, VáclavaCiglera, VladimíraKopeckého, který mnohem později vedl další talentované generace na pražské VŠUP. A jména pokračují: Jiří Šuhájek, Jiřina Žertová, Dana Vachtová,Vladimír Jelínek, Ladislav Oliva, František Vízner, Karel Wünsch, Vratislav Šotola, Aleš Vašíček, Pavel Trnka... Zemí brouzdají zahraniční sběratelé aobzvlášť technika tavení skla učaruje americkým sklářským školám. Do svobodného světa v roce 1989 vstupuje Československo jako sklářská velmoc. Po sametu Dobaporevoluci byla divoká ivoborech uměleckéhoaužitkového skla. Jelikožfirmy zásadně závisely na vývozu, chvílišlapaly vodu, než se namístostátníhopodniku Skloexportvytvořily jiné kanály na zahraniční trhy. Navracely se majetky do rukou původních majitelů. Do země také časem začalo postupně prosakovat levné čínské užitkové sklo. Ale kolaps slavného českého sklářství se nekonal. Začaly vznikat sklárny nové atystaré znovu nabraly dech. Knejdůležitějším firmám patřilo Ajeto.V prvních letech bylo spojeno hlavněsejménem sklářeadesignérabořka Šípka,což byla už v té době hvězda i na mezinárodní scéně. Později se Šípek od sklárny odpojil. Spolumajitelem je jeden znejlepších foukačů skla včesku Petr Novotný.Zaním se také sjíždějí zahraniční umělci, pokud si chtějí vprofesionálních rukou nechat zhotovit větší věc. Zdeněk Lhotský,zakládající člen umělecké skupiny Tvrdohlaví a legenda českého skla, pět let po revoluci převzal od společnosti Železnobrodské sklo ateliér tavené skleněné plastiky v Pelechově, čímžhozachránilpředzánikem. Vytvářel vněm díla vlastní iposlední díla dvojice Libenský Brychtová,otevřel také dveře zahraničním umělcům. O deset let později je z jeho provozu jedno znejvyhledávanějšíchsklářskýchstudiínasvětě. Umí skvěle zacházet se sklem taveným ve formě a nedávno si u něj zadala výrobu skleněného sarkofágu dánská královská rodina. Na Lhotského sklárnu upozorňuje ipetr Nový, historik a hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie vjablonci nad Nisou. Na České republice je zajímavé nejen to, ženabízí špičkové sklářské umění, ale rovněž výrobní kapacity. Zahraniční umělci nemají ve světě příliš mnoho možností, kde si nechat vyrobit svádíla. Sklárna Zdeňka Lhotského vpelechově se tím přitompřímo zabývá. Ve Švédsku, Francii nebo Itálii takové provozyužnenaleznete. 14 15