IMPLEMENTACE ČLÁNKU 18 O ENERGETICKÝCH SLUŽBÁCH SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2012/27/EU O ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI (EED) V ČESKÝCH PODMÍNKÁCH 2013
2/96
Zadavatel Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32, 110 15 Praha 1 www.mpo.cz Publikace byla zpracována za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2013 Program EFEKT Zpracovatel Asociace poskytovatelů energetických služeb U Voborníků 852/10, 190 00 Praha 9 www.apes.cz Autor ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1, 130 00 Praha 3 www.enviros.cz 3/96
OBSAH 1. ÚVOD... 6 2. DEFINICE POJMŮ... 7 3. ANALÝZA STAVU V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH SLUŽEB V ČR... 9 3.1. Rozsah uplatnění EPC v České Republice...9 3.2. Typický projekt EPC... 10 3.3. Ověřování dosažených úspor energie... 11 3.4. Nákladová efektivnost projektů EPC... 12 3.5. Převzetí rizik firmou energetických služeb... 13 3.6. Přetrvávající překážky v uplatnění služeb EPC... 15 4. PLNĚNÍ ČLÁNKU 18 O ENERGETICKÝCH SLUŽBÁCH V ČR... 17 4.1. Přehled požadavků směrnice 2012/27/EU v článku 18 - energetické služby... 17 4.2. Čl. 18, odst. 1a: Šíření informací členským státem... 19 4.2.1. Informace o dostupných smlouvách... 19 4.2.2. Informace o finančních nástrojích, dotacích, půjčkách a pobídkách... 19 4.3. Čl. 18, odst. 1b): Štítky kvality a Asociace poskytovatelů energetických služeb... 21 4.4. Čl. 18, odst. 1c): Certifikace a seznamy poskytovatelů energetických služeb... 23 4.5. Čl. 18, odst. 1d): Podpora veřejného sektoru při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov... 25 4.5.1. Vzorová smlouva o energetických službách... 25 4.5.2. Informace o osvědčených postupech... 29 4.6. Čl. 18, odst. 1e): Kvalitativní přezkum a Národní plán energetické účinnosti... 31 4.7. Čl. 18, odst. 2a): Kontaktní místa pro propagaci EPC... 32 4.8. Čl. 18, odst. 2b): Odstranění regulatorních překážek v uzavírání smluv EPC... 33 4.9. Čl. 18, odst. 2c): Vyřizování stížností a sporů vyplývajících ze smluv EPC... 35 4/96
4.10. Čl. 18, odst. 2d): Tržní zprostředkovatelé a podpora rozvoje trhu s energetickými službami... 36 4.10.1. Podpora SMEs: energetické audity a propagace uplatnění EPC a energetických služeb... 36 4.10.2. Podpora energetických služeb: Státní program na podporu úspor energie a využití OZE... 38 4.11. Čl. 18, odst. 3): Služby EPC a postoje distributorů a prodejců energie... 40 5. DOPORUČENÍ PRO IMPLEMENTACI POŽADAVKŮ SMĚRNICE V ČR... 41 5.1. Definice energetických služeb... 41 5.2. Další podpora EPC a možné nástroje... 42 5.3. Odstranění regulatorních překážek... 43 6. PŘÍLOHY... 45 5/96
1. ÚVOD Podpora energetickým službám zakotvená ve směrnici o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012, o energetické účinnosti, zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v EU s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavního 20 % cíle EU pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po tomto datu. Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek a překonání některých nedokonalostí trhu, jež brání účinnosti při dodávkách a využívání energie, a stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické účinnosti do roku 2020. Preambule směrnice ve svých 66 odstavcích shrnuje motivaci Evropské unie v posílení požadavků v oblasti energetické účinnosti. Požadavky článku 18 Směrnice zahrnují četné požadavky ve vztahu k energetickým službám se zaručeným výsledkem. Požadavky směřují na aktivity státu a jeho podporu trhu v oblasti energetických služeb a na možnosti malých a středních podniků v přístupu na tento trh. Stát má podle Směrnice zajistit řádné fungování trhu s energetickými službami, odstranit regulatorní a neregulatorní překážky, které brání využívání a uzavírání smluv o energetických službách. Státy mají podle požadavků směrnice také zavést nezávislý mechanismus za účelem zajištění účinného vyřizování stížností a mimosoudního řešení sporů vyplývajících ze smluv o poskytování energetických služeb; apod. Cílem předkládané publikace je shrnout aspekty plnění požadavků článku 18 směrnice v České republice a navrhnout způsoby aplikace požadavků evropské směrnice v českém prostředí, tam, kde doposud aplikovány nejsou. Česká republika je v oblasti poskytování energetických služeb pro veřejný sektor velmi pokročilá a také stát je v této oblasti aktivní. Nicméně se prozatím nepodařilo prosadit odstranění překážek pro uplatnění energetických služeb ve státním sektoru, s výjimkou některých příspěvkových organizací státu. Hlavním nositelem aktivit požadovaných směrnicí č. 2012/27/EU a v posledních letech i partnerem Ministerstva průmyslu a obchodu (které je odpovědno za implementaci směrnice) je Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ČR. APES byla založena jako zájmové sdružení právnických osob v říjnu roku 2010. V současné době má Asociace 20 členů z řad poskytovatelů energetických služeb a z řad poradenských firem, které projekty EPC identifikuji, připravují a pomáhají při organizaci výběrových řízení zejména odbornými znalostmi (jako energetičtí auditoři) a jako poradci v ekonomických a finančních otázkách i v procesu výběru poskytovatele energetických služeb. Posláním APES je přispívat k trvalému rozvoji energetických služeb na českém trhu. V souladu s tímto posláním byla také vytvořena předkládaná publikace. Souběžně s touto publikací byla s využitím dotací z programu EFEKT připravena také publikace navrhující způsob certifikace firem energetických služeb i poradenských firem v ČR a novela metodiky přípravy a realizace energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC. 6/96
2. DEFINICE POJMŮ V následujícím textu jsou používány pojmy, jejichž obsah je definován směrnicí 2012/27/EU následovně: Energetickou službou se rozumí fyzický přínos, užitek nebo prospěch získané kombinací energie s energeticky účinnými technologiemi nebo činnostmi, které mohou zahrnovat provozní činnosti, údržbu a kontrolu nezbytnou pro dodání služby, jež je dodávána na základě smlouvy a u níž bylo prokázáno, že za normálních okolností vede k ověřitelnému a měřitelnému či odhadnutelnému zvýšení energetické účinnosti nebo k úsporám primární energie; Veřejnými subjekty jsou veřejní zadavatelé podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby; tedy se jimi rozumí stát, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty, sdružení tvořená jedním či více takovými orgány nebo jedním či více veřejnoprávními subjekty. Veřejnoprávním subjektem se rozumí jakýkoli subjekt: a) založený nebo zřízený za zvláštním účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, který nemá průmyslovou nebo obchodní povahu; b) který má právní subjektivitu a c) je financován převážně státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty; nebo je těmito orgány řízen; nebo je v jeho správním, řídicím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, regionálními nebo místními orgány nebo jinými veřejnoprávními subjekty. Poskytovatelem energetických služeb fyzická nebo právnická osoba, která dodává energetické služby nebo provádí jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti zařízení konečného zákazníka či v rámci jeho budovy - jinak také ESCO neboli firma energetických služeb; Smlouvou o energetických službách smluvní ujednání mezi příjemcem a poskytovatelem o opatření ke zvýšení energetické účinnosti, ověřované a kontrolované během celého trvání smlouvy, kdy jsou investice (dílo, dodávka nebo služba) do tohoto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám; Kromě pojmů ze směrnice jsou v publikaci používány následující další pojmy: ESCO / firma energetických služeb její význam je rozšířením významu poskytovatel energetických služeb ze Směrnice: je to specializovaná firma, která zajišťuje komplexní služby formou EPC. 7/96
Metodou či také službou EPC (z angl. Energy Performance Contracting ) se rozumí takové smluvní uspořádání, kdy dodavatel nese plnou zodpovědnost za vhodnou volbu, projektování, realizaci a provoz opatření na úsporu energie výměnou za část úspor provozních nákladů, které po dobu trvání smlouvy z těchto opatření bezprostředně plynou. Součástí služby EPC je obvykle zajištění financování investice viz energetické služby se zárukou. IPMVP (International Performance Measurement and Verification Protocol), Mezinárodní protokol k měření a verifikaci dosahovaných úspor energie, vydávaný organizací EVO (Efficiency Valuation Organization), je mezinárodní normou pro ověřování dosahovaných úspor energie při poskytování energetických služeb. Protokol je v češtině ke stažení na stránce www.evo-world.org. IPMVP poskytuje přehled nejlepších současných přístupů a technik verifikace výsledků projektů zaměřených na úspory energie a vody a projektů zaměřených na využívání obnovitelných zdrojů energie v komerčních a průmyslových zařízeních. Obzvláště se používá v případě energetických služeb s garantovanou úsporou, kdy se úspory musejí dokladovat přímo klientovi a závisí na nich splátka investice provedené firmou energetických služeb (ESCO). IEEFP (International Energy Efficiency Financing Protocol), Mezinárodní protokol o financování energeticky úsporných projektů, si klade za cíl stát se souborem osvědčených postupů, zdrojů, případových studií, standardizovaných nástrojů a pokynů pro místní finanční instituce (LFI), finančníky a další zúčastněné strany v oblasti zvyšováním energetické efektivnosti, který bude sloužit k podpoře jejich ekonomického a finančního hodnocení energeticky úsporných projektů. Protokol je vydáván organizací EVO a je v češtině ke stažení na stránce www.evo-world.org. Úlohou EVO v této oblasti je rozvíjet a podporovat používání standardizovaných metod a nástrojů ke kvantifikaci a řízení rizik a přínosů spojených s prováděním obchodních transakcí v oblasti energetické efektivnosti, obnovitelných zdrojů energie a racionálního využívání vody. Stejně jako Mezinárodní protokol k měření a verifikaci energetických úspor (IPMVP) byl tento protokol přeložen, uzpůsoben a využit ke školení zákazníků a financujících institucí v rámci projektu PERMANENT, který byl v ČR realizován v letech 2010-2012 s podporou programu Intelligent Energy Europe a MPO. Energetické služby se zárukou/ zaručeným výsledkem (EPC) : Energetické služby se zárukou jsou zaměřeny na snižování provozních, především energetických, nákladů v budovách a technologických celcích. K dosažení úspor ve spotřebě paliv a energie využívají opatření investičního a neinvestičního charakteru. Firmy energetických služeb (ESCO), které tyto služby zajišťují, zabezpečí v případě zájmu zákazníka financování úsporných opatření, jejich realizaci a předání zákazníkovi a poskytují smluvní záruky, že po dobu trvání smluvního vztahu bude dosaženo alespoň smluvně zaručených úspor energie. Z těchto úspor (případně z úspor dalších provozních nákladů) jsou postupně zákazníkem spláceny vynaložené náklady projektu (investiční náklady, náklady spojené s financováním, náklady na provádění energetického managementu). V případě, že by garantované výše úspor nebylo dosaženo, poskytovatel energetických služeb uhradí zákazníkovi vzniklý rozdíl. 8/96
3. ANALÝZA STAVU V OBLASTI POSKYTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH SLUŽEB V ČR 3.1. Rozsah uplatnění EPC v České Republice Metoda Energy Performance Contracting neboli Poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem je jednou z nejvhodnějších forem realizace energeticky úsporných opatření, především v oblasti technologických opatření. Při využití metody EPC není nutné v době instalace zařízení vynakládat ze strany zadavatele projektu investiční prostředky. Ty jsou spláceny postupně po dobu několika let z dosahovaných úspor nákladů - s tím, že dodavatel energetických služeb ručí za dosažení předpokládaného objemu snížení spotřeby energie a tím za snížení provozních nákladů, ze kterých je investice splácena. Metoda Energy Performance Contracting je v České republice rozvíjena od roku 1990. První roky se vyznačovaly hledáním možností, jak metodu EPC uplatnit. Předělem byl rok 1995, kdy začal platit zákon o veřejných soutěžích (zadávání veřejných zakázek). Soutěžení metody EPC je poměrně náročné na stanovení podmínek soutěže, kritérií hodnocení a dalších náležitostí pro přípravu smluvního vztahu. Rozvoj uplatnění metody EPC zaznamenal novou etapu v roce 1999, kdy Ministerstvo financí našlo způsob, jak metodu EPC použít ve veřejném sektoru (kraje, města), v případě státních organizací lze tuto metodu uplatnit prozatím pouze v příspěvkových organizacích státu. V roce 1999 začaly být podporovány energeticky úsporné projekty řešené metodou EPC ze Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE. Zpočátku měla podpora ze Státního programu podobu dotací na realizaci, později byla snížena a zahrnovala dotaci na přípravu projektů řešených metodou EPC. Podpora ze Státního programu byla v roce 2009 zrušena. Obnovena byla opět v roce 2012, kdy byl v rámci programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu (dále také MPO) zaveden dotační titul E2 ten je určen na identifikaci vhodných projektů EPC u veřejných zadavatelů, podpora je určena pro vlastníky objektů. Podpořeno je zpracování podrobné analýzy stavu a potenciálu úspor v jednotlivých objektech a doporučení objektů vhodných pro realizaci EPC projektu. Pokud analýza prokáže vhodnost realizace metody EPC, musí příjemce dotace vyhlásit výběrové řízení na poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem formou EPC. Za rok 2012 a 2013 bylo vyhlášeno více než 35 výběrových řízení na projekty typu EPC. Z těchto bylo již 7 ukončeno výběrem zhotovitele, 2 soutěže byly zrušeny, dalších 11 soutěží probíhá nebo je ve fázi dokončení, předběžné oznámení bylo zveřejněno pro cca 20 projektů. Metoda je tedy v České republice v odborných kruzích poměrně známá. Stále ovšem převažuje zájem o přímé dotace, tedy získání potřebných investičních prostředků z rozpočtu nad administrativně náročnější možností uhradit část nebo celý objem investičních prostředků na rekonstrukci energetických systémů z následně uspořených provozních nákladů - při využití metody EPC, a to i tehdy, kdy je potenciál úspor vysoký a návratnost investice rychlá. 9/96
3.2. Typický projekt EPC Projekt EPC je standardně dodáván jako projekt na klíč, který bere v úvahu všechny oblasti užití energie a obsahuje veškeré činnosti nutné k dosažení energetických úspor. Projekt je vždy přizpůsoben konkrétnímu zákazníkovi a jsou v něm obvykle zahrnuty následující služby: energetická analýza vhodnosti metody EPC (lze ji přirovnat ke zpracování energetického auditu, ale v některých částech je mnohem důkladnější; tuto službu většinou provádí poradenská firma, která následně připraví a zorganizuje veřejnou zakázku na výběr firmy/poskytovatele energetických služeb), návrh opatření na úsporu energie a snížení nákladů, projektová příprava, instalace a zprovoznění navržených zařízení, financování projektu (ve vhodných případech může být využito více finančních zdrojů, město může financovat projekt z vlastního rozpočtu, apod.), vyškolení obsluhy zařízení (projekty EPC většinou nezahrnují provozování energetického hospodářství, i když i to je přijatelné), zajištění měření, sledování a vyhodnocování dosažených výsledků (energetický management), případné návrhy dodatečných opatření; dlouhodobý dohled nad funkčností a výkonností instalovaného zařízení. Objednatel splácí veškeré náklady projektu postupně, a to z dosahovaných (a garantovaných) úspor energie. Pro tento účel jsou úspory poskytovatelem energetických služeb firmou ESCO - sledovány a vyhodnocovány sjednanou metodikou. Smluvní vztah je podložen vyváženou smlouvou s délkou trvání běžně 10 let i více. Splnění garantované úspory je pravidelně firmou ESCO sledováno, vyhodnocováno a předkládáno klientovi k souhlasu. Nedosažení garantované výše úspor je poskytovatelem služby kompenzováno. Obr. 1: Typický průběh provozních nákladů u projektu EPC 10/96
Typickým projektem posledních let je balíček objektů ve vlastnictví kraje/ města, který zahrnuje objekty škol, domovů seniorů, zimní stadiony, nemocnice, objekty kultury, administrativní budovy apod. V těchto objektech se potenciál úspor může značně lišit, ale realizace projektu na širším souboru budov je v zájmu vlastníka (kraje, města), protože umožní získat co nejvyšší úspory provozních nákladů najednou a není podstatné, jaká je návratnost investice u jednotlivých objektů nebo u jednotlivých energeticky úsporných opatření projekt je splácen a realizován jako celek, úspory jsou vykazovány po objektech, po jednotlivých druzích energie a je tedy pro vyúčtování výsledků zcela transparentní. Stále častěji jsou v projektech EPC také zařazeny budovy, ve kterých byla realizována stavební opatření (např. zateplení, výměna oken) z prostředků operačních programů. Kombinací stavebních opatření, u kterých je návratnost investičních prostředků z uspořených provozních nákladů obvykle delší než 20 let, a renovací technologických zařízení spojených především s vytápěním objektů, zejména tepelných zdrojů a regulačních systémů, jsou v budově odstraněny nejen energetické ztráty, ale je dosažená nezbytná optimalizace tepelných zařízení v budově a její správné provozování. Jiným významným projektem posledních let jsou projekty EPC v objektech velkých nemocnic, které jsou např. akciovými společnostmi krajů nebo příspěvkovými organizacemi státu. Každý z těchto projektů je neopakovatelný, zcela uzpůsoben potřebám nemocnice, zahrnuje opatření zejména jak straně spotřeby paliv a energie, tak v rozvodech a výrobních zařízeních. Typickými projekty EPC jsou také projekty v historických budovách, kde jsou modernizována především technická zařízení a vybavení budov a je dosahováno značných provozních úspor. 3.3. Ověřování dosažených úspor energie Měření a verifikace (M&V) projektů zaměřených na úspory energie představuje nejen povinnou a významnou součást projektů EPC, ale také důležitý nástroj k odstranění nedůvěry k výsledkům těchto projektů ze strany zadavatelů, finančních institucí i těch, kteří o projektech EPC rozhodují. V projektech EPC jsou postupy při ověřování dosahovaných úspor energie předkládány již v nabídkách uchazečů. Metodika výpočtu úspor musí být již v příslušné smlouvě jasně formulovaná. Jednoduchá porovnání nákladů na energie bez těchto úprav vykazují pouze změny nákladů a nevykazují skutečnou úspornost projektu. Pro náležité vykázání úspor musí úpravy doložit rozdíly v podmínkách mezi výchozím a vykazovaným obdobím. V současné době je k ověřování úspor využíváno postupů podle Mezinárodního protokolu k měření a verifikaci úspor energie a vody (IPMVP). IPMVP podporuje energeticky úsporné investice následujícími činnostmi: IPMVP dokumentuje běžné podmínky a metody pro zhodnocení výkonnosti energeticky úsporných projektů pro investory, provozovatele a finanční instituce. IPMVP popisuje metody s různou úrovní nákladů a přesnosti pro stanovení úspor buď pro celý objekt nebo pro jednotlivá energeticky úsporná opatření; 11/96
IPMVP specifikuje obsah plánu měření a ověřování úspor (plán M&V). Tento plán by měl vést k ověřitelnému vykazování úspor. Plán M&V musí být pro každý projekt vytvořen kvalifikovaným odborníkem. IPMVP platí pro širokou škálu objektů zahrnující stávající i nové budovy a výrobní procesy. Úspory nelze přímo změřit, protože představují nerealizovanou spotřebu energie. Měřena je spotřeba paliv a energie. Úspory se poté určují porovnáním spotřeby změřené před a po realizaci projektu. Výsledky měření je nutno upravit tak, aby výsledek projektu nebyl ovlivněn změnami v provozu, výrobě, ve využívání objektu, klimatickými podmínkami, apod. 3.4. Nákladová efektivnost projektů EPC Podpora MPO rozvoji energetických služeb a jejich rozšíření do státního sektoru (organizačních složek státu) naráží v současné době na pochybnosti ministerstva financí, týkající se nákladové efektivnosti projektů EPC. Následující obrázek ukazuje výsledný efekt v kumulovaném cash-flow při stejné výši investice, stejném konečném rozsahu energeticky úsporných opatření, stejném počtu objektů a stejném efektu měřeném v dosažených úsporách nákladů na energii při různých způsobech financování. V porovnání s ostatními 2 typy realizace úsporných opatření je projekt EPC zatížen náklady na energetický management a také finančními náklady na splátku dluhu. V případě investic města je naopak investice rozložena do několika let, nebo navíc financování úsporných opatření je odloženo. Měřeno v kumulovaném cash-flow, je projekt EPC ekonomicky pro klienta výhodnější než ostatní 2 uvedené varianty. Obr. 2: Průběh cash-flow u 3 způsobů realizace stejného projektu energetických úspor 12/96
Nutno uvést i skutečnost, že pro model dodávky projektu běžným dodavatelským způsobem by bylo oprávněné při porovnání počítat s nižším objemem ročního snížení provozních nákladů (úspor), protože je zkušenost, že bez aplikace projektu EPC není provádění energetického managementu tak důsledné, jako při externím provádění této služby. Při realizaci projektu běžným způsobem, kdy opatření nejsou realizována jako projekt EPC, je proces přípravy i realizace zatížen dalšími (klientem ani výše uvedeným porovnáním obvykle neuvažovanými) náklady na: Energetický audit / audity Přípravu a zpracování projektové dokumentace Výběrová řízení na jednotlivá energeticky úsporná opatření nebo na jednotlivé objekty Zavedení energetického managementu a s ním související dohled nad provozováním objektů, sledování a vyhodnocení úspor. Dlouhodobé dosahování úspory není bez energetického managementu, sledování a vyhodnocování úspory pravděpodobné. Tyto náklady mohou být značné, navíc v celém procesu chybí motivace a odpovědnost za dosahování úspory, která je typickou součástí projektu EPC. 3.5. Převzetí rizik firmou energetických služeb Stále přetrvává řada rizik při realizaci projektů energetických úspor, která souvisejí s celým cyklem přípravy projektu, jeho faktickou realizací i jeho přínosy. Skutečnost, že poskytovatel energetických služeb se zaručeným výsledkem na sebe přebírá většinu rizik, je mnohdy zadavatelem zcela přehlížena a většinou si ji zadavatelé uvědomí až při projednávání smlouvy o EPC. Shrneme zde nejzávažnější rizika projektů energetických úspor, která jsou projektem EPC buď zcela vyloučena (přenesena na dodavatele) nebo minimalizována: Navyšování zadluženosti klienta v případě, že potřebuje financovat energeticky úsporný projekt pomocí úvěru): Pokud by klient chtěl projekt obdobný projektům EPC financovat z vlastních zdrojů, mnohdy mu nebude postačovat roční rozpočet. Pokud rozloží investici, není již ekonomicky tak výhodná, jako projekt, financovaný najednou. Pokud bude realizovat projekt s využitím úvěru, omezuje možnost čerpat úvěrové zdroje na jiné, možná ekonomicky nenávratné, avšak nutné investice. Forma dodavatelského úvěru, který poskytovatel energetických služeb se zaručeným výsledkem (neboli firma ESCO), přináší spolu s garancí za dostatečné prostředky ke splácení dlouhodobých závazků, je ojedinělou formou jak tato rizika překonat. Dalším rizikem je v tomto směru dodržení rozpočtu při realizaci investičně náročných projektů, které je v případě projektů EPC rovněž přeneseno na poskytovatele energetických služeb. Technická rizika - použití vhodné technologie, vhodně dimenzované, kompatibilní s již instalovaným zařízením, riziko dosahování maximální účinnosti a úspor vhodným dimenzováním a správným provozováním: 13/96
Technologická rizika souvisejí zejména s nákupem kvalitních technologií. V této oblasti mají firmy energetických služeb značné zkušenosti jak s instalací a servisem technologií, tak s jejich dlouhodobým provozováním a sledováním jejich efektivnosti. Dodávají projekty na klíč. Časté obavy z toho, že tyto firmy budou instalovat levná a špatná zařízení lze překonat v průběhu výběrového řízení dotazy na uchazeče. Také je zřejmé, že garance úspory je nezbytně spojena s dlouhodobou účinností a provozní spolehlivostí instalovaných technologií a zařízení a to nelze dosáhnout bez potřebné kvality instalovaných technologií. Firmy energetických služeb přebírají odpovědnost i za spolehlivost subdodavatele a prodejce, za cenu technologie i její servis a instalaci. Často se zadavatelé dožadují v projektech EPC prodloužených garancí za dodávky technologií takový požadavek je potřeba (stejně jako u standardních zakázek) uvést již při výběru dodavatele. Rizika při projektování, výstavbě a zprovoznění technologií (vč. překročení rozpočtu): Správnost projektu a správný výběr projektanta, výběr energetického auditora (který navrhne projekt energetických úspor); dodržování projektové dokumentace dodavatelem, dodržování termínů dokončení, požadavky na zprovoznění, právní a regulační předpisy, to vše patří mezi rizika, která musí ošetřit zadavatel při zadávání zakázky klasickým způsobem. V této fázi však v porovnání s projektem EPC není nikdo zainteresován na dosažení úspor, a stává se, že je projekt předimenzován, navrhován s opatrností, nebo je řešeno jen to nejnutnější apod. Rizika v trvalém dosahování úspor: odstranit rizika v dosahování úspor znamená úspory dobře naplánovat a dobře ověřovat a vyhodnocovat. Již během provádění energetického auditu je vypracován plán jejich měření a verifikace (M&V), který definuje, jakým způsobem má být zhodnocena účinnost projektů energetických úspor. Při návrhu projektu EPC je nezbytné dát do souladu odhadované úspory a náklady přípravu a výstavbu projektu úspor (investice) a sladit je s úsporami, stanovit náklady na měření a verifikaci (M&V), provoz a údržbu (O&M) a další náklady. Návrh úspor musí vycházet z referenčních hodnot, z přesně změřené výchozí spotřeby. Je důležité přenést příslušná rizika na dodavatele/prodejce. Projekt je nutné správně provozovat a sledovat jednotlivé jeho parametry, vyhodnocovat, kontrolovat. V projektech EPC je toto riziko přeneseno v plném rozsahu na firmu energetických služeb. Smluvní rizika v projektech EPC jsou minimalizována zejména díky existenci vzorové smlouvy EPC, která jasně stanovuje povinnosti a odpovědnost obou smluvních stran, a zejména garanci dosahování úspory firmou energetických služeb). Smluvně převést všechna hlavní technologická a technická rizika na příslušného dodavatele / prodejce formou specifikace požadavků na výši dosažených úspor jako platební podmínky, zajistit, aby každý významný dodavatel / prodejce měl dostatečnou finanční kapacitu na pokrytí výše svého technického rizika apod., to vše je přeneseno na firmu neboli poskytovatele energetických služeb. 14/96
3.6. Přetrvávající překážky v uplatnění služeb EPC Za období posledních 20 let se významně zvýšil počet dobrých hospodářů s majetkem obcí, měst, krajů a státu v oblasti nakládání s energií. Vyjasnilo se většinou, který majetek zůstane v jejich majetku, i jak bude nadále provozován. Přesto existují překážky, které přetrvávají ať již ve směru k účinnému užití energie obecně, tak zejména - ve vztahu k realizaci energeticky úsporných projektů metodou EPC. Následující výčet překážek využití služeb EPC je výčtem těch, se kterými se nejčastěji setkávají členové APES při vyhledávání a doporučování projektů typu EPC. 1) Nízká motivace snížit rozpočet na energii; vliv politických změn a výměna politiků na rozhodovací úrovni; tlaky různých dodavatelů a jejich vliv na politiky; jiné preference politické reprezentace měst, obcí a vedení státních organizací než dlouhodobé úspory a dlouhodobé závazky přes hranici nejen jednoho účetního roku ale delší než volební období a současně obavy z vytvoření závazku pro navazující vedení města, kraje, organizace, apod. Poradenské i dodavatelské firmy pomáhají v případech, kdy je třeba objasnit, vysvětlit, apod. projekty EPC nebo energetických úspor obecně na jednáních rady či dokonce zastupitelstva. 2) Komplexnost služby, která obsahuje i opatření, která by klient neočekával (energetický management, vyhodnocování a sledování úspor, regulace apod.) a skutečnost, že konečný návrh souboru energeticky úsporných opatření je předkládán společností ESCO: Zadavatelé, tedy klienti služeb EPC, jsou zvyklí na standardní přístup, kdy energetický auditor nebo přímo projektant navrhuje a projektuje energeticky úsporná opatření v objektech a zařízeních klienta. Klienti často nedůvěřují poskytovatelům energetických služeb (firmám ESCO), často porovnávají náklady na tyto služby s prostou instalací jednotlivých zařízení, nejsou si jisti, zdali poznají kvalitu navrhovaných řešení. Tuto překážku pomáhají překonat poradenské firmy, členové APES, kteří poskytují asistenci zadavatelům v přípravě a případně i realizaci projektů EPC, při vysvětlení detailů realizace projektů EPC a při obhajobě projektů. 3) Upřednostňování vysoko-nákladových opatření typu zateplení budovy a výměna oken, která jsou sice nákladově efektivní (tj. ekonomicky návratná za dobu své životnosti), ale jejich návratnost je pro projekt EPC příliš dlouhá. V mnoha EPC projektech se však podařilo realizovat alespoň částečné zateplení, pokud byl potenciál úspor v ostatních opatřeních dostatečně vysoký. Jinou možností je spolufinancování projektu EPC doplňkovými zdroji klienta. 4) Administrativní náročnost přípravy projektu EPC: Výběrové řízení na dodavatele projektu EPC je realizováno jako výběr poskytovatele energetických služeb se zárukou, typem řízení je jednací řízení s uveřejněním. Tento způsob výběru je nezbytný zejména kvůli neporovnatelnosti cen jednotlivých nabídek, je však pro klienty neobvyklý. Neznalost detailů tohoto způsobu výběru dodavatele a také pocit nejistoty při posuzování kvalifikace dodavatelů a jimi navrhovaného řešení klienty odrazuje, často se 15/96
toto zadávací řízení nelíbí ani právníkům klienta. Obavy vyvolává také případné napadení soutěže u ÚOHS. Doporučením APES je využít asistenci poradenských firem, členů APES, kteří provedou klienta výběrovým řízením ať již v zastoupení zadavatele nebo jako poradci. Jistotu klienta jistě zvýší i připravovaná certifikace firem energetických služeb a také poradenských firem, které pomáhají s identifikací a přípravou projektů EPC a s administrací výběrových řízení na poskytovatele služby EPC. 16/96
4. PLNĚNÍ ČLÁNKU 18 O ENERGETICKÝCH SLUŽBÁCH V ČR 4.1. Přehled požadavků směrnice 2012/27/EU v článku 18 - energetické služby Jednotlivá ustanovení směrnice zahrnují tyto povinnosti: 1. Členské státy podporují trh s energetickými službami a přístup malých a středních podniků na tento trh tím, že: (a) šíří jasné a snadno dostupné informace o: (i) dostupných smlouvách v oblasti energetických služeb a doložkách, které by měly být v takových smlouvách obsaženy, aby byly zaručeny úspory energie a práva konečných zákazníků; (ii) finančních nástrojích, pobídkách, grantech a půjčkách na podporu projektů služeb v oblasti energetické účinnosti; (b) podporují rozvoj štítků kvality, mimo jiné obchodními sdruženími; (c) zveřejňují a pravidelně aktualizují seznam dostupných kvalifikovaných či certifikovaných poskytovatelů energetických služeb a jejich kvalifikací či certifikací v souladu s článkem 16, nebo zajišťují rozhraní, jímž mohou poskytovatelé energetických služeb poskytovat informace; (d) podporují veřejný sektor při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov, a to tím, že: (i) poskytují vzorové smlouvy pro uzavírání smluv o energetických službách, které obsahují alespoň prvky, jejichž seznam je uveden v příloze XIII; (ii) poskytují informace o osvědčených postupech pro uzavírání smluv o energetických službách, včetně, jsou-li k dispozici, analýz nákladů a přínosů využívajících přístupu založeného na době životnosti; e) zajišťují kvalitativní přezkum v rámci vnitrostátního akčního plánu energetické účinnosti, pokud jde o stávající a budoucí rozvoj trhu energetických služeb. 2. Členské státy ve vhodných případech podporují řádné fungování trhu energetických služeb tím, že: a) určují a propagují kontaktní místo či místa, kde mohou koneční zákazníci získat informace uvedené v odstavci 1; b) v případě potřeby přijímají opatření k odstranění regulatorních a neregulatorních překážek, které brání využívání uzavírání smluv o energetických službách a jiných modelů služeb v oblasti energetické účinnosti v zájmu určení nebo provádění opatření k úspoře energie; 17/96
c) zvažují zavedení nezávislého mechanismu, jako je například veřejný ochránce práv, či přidělení této úlohy za účelem zajištění účinného vyřizování stížností a mimosoudního řešení sporů vyplývajících ze smluv o poskytování energetických služeb; d) umožňují nezávislým tržním zprostředkovatelům podílet se na povzbuzení rozvoje trhu na straně poptávky a nabídky. 3. Členské státy zajistí, že se distributoři energie, provozovatelé distribučních soustav a maloobchodní prodejci energie zdrží všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických službách nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb nebo opatření, včetně uzavírání trhu před konkurencí nebo zneužívání dominantního postavení. 18/96
4.2. Čl. 18, odst. 1a: Šíření informací členským státem 4.2.1. Informace o dostupných smlouvách Požadavek článku 18, odstavce 1, písmeno a) a) Členské státy šíří jasné a snadno dostupné informace o: (i) dostupných smlouvách v oblasti energetických služeb a doložkách, které by měly být v takových smlouvách obsaženy, aby byly zaručeny úspory energie a práva konečných zákazníků; Stávající aktivity v ČR Vzorová smlouva je v ČR vytvářena již od roku 2000, nejprve na půdě Hospodářské komory a její pracovní skupiny pro EPC, je stále vylepšována je ve spolupráci firem, jejich právníků, zákazníků a poradenských firem se zkušenostmi v oblasti uplatnění metody EPC. Od roku 2012, kdy bylo uloženo usnesením vlády ministru průmyslu a obchodu připravit vzorovou smlouvu pro uzavírání smluvních vztahů mezi příspěvkovými organizacemi a poskytovateli energetických služeb se zárukou, je smlouva zdokonalována s finanční podporou MPO (z programu EFEKT). Od téže doby je také zveřejňována na webových stránkách MPO: http://www.mpo.cz/dokument105425.html Za finanční podpory Ministerstva průmyslu a obchodu (program EFEKT) jsou organizovány také vzdělávací semináře, orientované na státní sféru i veřejnou správu, a také na podniky malého a středního podnikání (SMEs), kde jsou předávány informace o postupech ve výběrovém řízení, o smlouvě EPC a jejích detailech, o způsobech prokazování dosažených úspor (např. seminář v Senátu v roce 2012 a v říjnu 2013 v zasedací místnosti MPO pro státní správu, další semináře pro nejširší odbornou veřejnost např. v listopadu 2013 v zasedací místnosti zastupitelstva hlavního města Prahy, vzdělávací seminář pro SMES v červnu roku 2013). 4.2.2. Informace o finančních nástrojích, dotacích, půjčkách a pobídkách Požadavek článku 18, odstavce 1, písmeno a) a) Členské státy šíří jasné a snadno dostupné informace o: (ii) finančních nástrojích, pobídkách, grantech a půjčkách na podporu projektů služeb v oblasti energetické účinnosti; Stávající aktivity v ČR Dotace a pobídky V roce 1999 začaly být podporovány energeticky úsporné projekty ze Státního programu na podporu úspor energie a využití OZE (poskytovalo MPO prostřednictvím ČEA) formou poskytnutí dotačních prostředků odběrateli energetických služeb v podobě podílu z investičního rámce instalovaných energeticky úsporných zařízení. V roce 2006 byla změněna strategie podpory metody EPC a dotační prostředky byly poskytovány zadavateli veřejné zakázky na poskytovatele energetických služeb na přípravu projektu řešeného metodou EPC a na organizaci soutěže o veřejnou zakázku. V roce 2009 byla tato podpora, poskytovaná v rámci programu EFEKT, zrušena. V roce 2012 byla obnovena podpora z programu EFEKT jako dotace na 19/96
identifikaci vhodných projektů pro zadavatele z řad veřejné správy. Od roku 1999 jsou s podporou Státního programu vytvářeny brožury, letáky, kuchařky pro zadavatele, webovské stránky (databáze projektů), realizovány vzdělávací semináře, dotace jsou poskytovány na tvorbu metodických pomůcek (Metodika zadávání projektů EPC, Etický kodex, zkvalitnění vzorové smlouvy EPC). Finanční nástroje V současné době nejsou v ČR k dispozici jiné finanční nástroje státu na podporu projektů služeb v oblasti energetické účinnosti. Další finanční nástroje postoupení pohledávky Běžnou součástí poskytovaných energetických služeb typu EPC je také financování investice do instalovaných energeticky úsporných opatření. Pro činnost poskytovatelů energetických služeb je v tomto případě nezbytností disponovat dostatečným přístupem k finančním prostředkům. V České republice je běžnou praxí tzv. postoupení pohledávek. Jméno konkrétní finanční instituce, na kterou je postoupena pohledávka, je obvykle uvedeno do smlouvy EPC před jejím podpisem, jednání s financující institucí je dokončeno po oznámení o výběru nejvhodnější nabídky a ukončení výběrového řízení Postoupením pohledávky se postavení zákazníka nezmění, jeho závazek je stále závazkem z obchodního styku, tj. dodavatelský úvěr. V žádném případě nedochází postoupením pohledávky ke změně dodavatelského úvěru na bankovní úvěr, který by ovlivnil ukazatel dluhové služby zákazníka. Mezi zákazníkem a finanční institucí (bankou) nevzniká žádný smluvní vztah, tj. účetně a právně nemá postoupení pohledávky žádný dopad na zákazníka a na jeho ukazatel dluhové služby. Postoupení pohledávek bylo použito téměř ve všech projektech dokončených od roku 2005. Jednalo se o projekty EPC ve veřejném sektoru (města, kraje, státní příspěvkové instituce). Ani smluvní závazky firmy energetických služeb se nemění. Instalovaná úsporná opatření jsou ihned po jejich instalaci a převzetí převedena do majetku zákazníka bez zřízení jakýchkoliv zástavních práv. Protokol IEEFP (International Energy Efficiency Financing Protocol) Cílem IEEFP je lépe objasnit finančním institucím, jak: energeticky úsporné projekty spolehlivě vytvářejí úspory provozních nákladů zejména při uplatnění metody EPC; takovéto úspory odpovídají novému cash flow a zvýšené úvěrové kapacitě nositelů projektů v souvislosti se splácením úvěrů a investic v oblasti energeticky úsporných projektů. 20/96
4.3. Čl. 18, odst. 1b): Štítky kvality a Asociace poskytovatelů energetických služeb Požadavek článku 18, odstavce 1, písmeno b) b) členské státy podporují přípravu a vytvoření štítků kvality, mimo jiné obchodními sdruženími; Stávající aktivity v ČR Asociace poskytovatelů energetických služeb V říjnu roku 2010 byla založena Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) ČR jako zájmové sdružení právnických osob. Asociace byla založena společnostmi AB Facility, ENESA, Siemens, Středisko pro úspory energie, Středisko pro efektivní využívání energie, SEVEn, Dalkia Česká republika, MARTIA a ENVIROS. Další společnosti do Asociace vstoupily v letech 2011 až 2013. Posláním APES je přispívat k trvalému rozvoji energetických služeb na českém trhu. Prioritami jsou: reprezentovat a hájit oprávněné zájmy poskytovatelů energetických služeb na českém trhu i ostatních zvl. evropských zemích, aktivně přispívat k dlouhodobému rozvoji energetických služeb v ČR, určovat a slaďovat standardy energetických služeb v ČR, propagovat energetické služby ve veřejném ale i soukromém sektoru. APES od roku 2011 spolupracuje s MPO na tvorbě a aktualizaci: Vzorové smlouvy EPC Obsahu povinných příloh ke smlouvě Procesu přípravy výběrových řízení na poskytovatele služeb EPC Etickém kodexu poskytovatelů služeb EPC Metodice přípravy a realizace energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC APES připravuje: soutěže projektů EPC Návrh certifikace firem ESCO a poradenských firem, které pracují pro zadavatele jako facilitátoři procesu přípravy projektů EPC a při organizaci veřejné soutěže. Veškeré tyto aktivity směřují k propagaci, standardizaci a rozvoji energetických služeb se zaručeným výsledkem (energetické služby typu EPC). APES úzce spolupracuje především s těmito organizacemi a institucemi: Hospodářská komora České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Česká rada pro šetrné budovy Koncem roku 2013 bylo členy asociace 20 podnikatelských subjektů, jak dodavatelů služeb, tak poradenských firem. Etický kodex 21/96
Etický kodex představuje hlavní principy, které by měly firmy ESCO (ale i zákazníci) při přípravě a realizaci projektů EPC dodržovat, mají-li zájem na kvalitním a úspěšném provedení projektů. Členové APES se řídí principy tohoto etického kodexu. Etický kodex je také indikátorem kvalitativních požadavků pro nové firmy ESCO, které vstupují na český trh EPC. Etický kodex pro EPC je v neposlední řadě ukazatelem kvality pro zákazníky co by měli od poskytovatele energetických služeb očekávat a vyžadovat a zároveň jaké zásady by měli sami dodržovat tak, aby byl projekt EPC realizován ke spokojenosti všech zúčastněných stran. PRINCIPY 1. Projekty řešené metodou EPC musí být ekonomicky efektivní. 2. Realizace řešené metodou EPC jsou udržitelné. 3. Vztah mezi zákazníkem a poskytovatelem je dlouhodobý a rovnocenný. 4. Všechny kroky v procesu řešení projektu metodou EPC jsou transparentní, ověřitelné a odůvodnitelné. 5. Financování projektů řešených metodou EPC. 6. Projekty řešené metodou EPC jsou komplexní. 7. Zákazník i poskytovatel mají společný zájem na dobrém výsledku projektu. 8. Poskytovatelé dbají na kvalitu a pečlivost ve všech krocích implementace projektu. 22/96
4.4. Čl. 18, odst. 1c): Certifikace a seznamy poskytovatelů energetických služeb Směrnice v preambuli uvádí záměr EU: měl by být k dispozici dostatečný počet spolehlivých profesionálů specializovaných na oblast energetické účinnosti, aby se zajistilo efektivní a včasné provádění této směrnice, například pokud jde o soulad s požadavky na provádění energetických auditů a zavádění systémů povinného zvyšování energetické účinnosti. Členské státy by proto měly zavést systémy certifikace pro poskytovatele energetických služeb, energetické audity a další opatření ke zvyšování energetické účinnosti. V ČR je již od roku 2001 zaveden systém vzdělávání a autorizace energetických specialistů. Autorizace je vydávána a nezbytná k provádění energetických auditů, posudků, průkazů energetické náročnosti budov a kontrole kotlů a klimatizace tedy v těch případech, kdy zákon č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zavádí povinnosti zpracování výše uvedených dokumentů pro skupiny odběratelů. V oblasti poskytování energetických služeb tento zákon povinnosti nestanovuje. Proto zatím nevznikl žádný systém pro certifikace poskytovatelů energetických služeb, jeho návrh je však připraven v roce 2013. Požadavek článku 18, odstavce 1, písmeno c) c) členské státy zveřejňují a pravidelně aktualizují seznam dostupných kvalifikovaných či certifikovaných poskytovatelů energetických služeb a jejich kvalifikací či certifikací v souladu s článkem 16, nebo zajišťují rozhraní, jímž mohou poskytovatelé energetických služeb poskytovat informace. Stávající aktivity v ČR Certifikace firem Příprava certifikace firem energetických služeb (dle čl. 16 EED) je v přípravě - s podporou programu EFEKT Ministerstva průmyslu a obchodu za rok 2013. Je zpracován návrh způsobu certifikace firem energetických služeb a firem, které poskytují asistenci zadavatelům při identifikaci a přípravě projektu EPC a pomáhají s výběrem dodavatelské firmy. Systém se opírá zejména o prověřování kvality v poskytování energetických služeb. Návrh systému je postaven na specifikaci forem poskytování energetických služeb a jejich základních parametrů, podle kterých může být poskytování energetických služeb posuzováno. Těmito parametry jsou zejména: Zavedený systém řízení kvality Znalost IPMVP (Mezinárodního protokolu o měření a vyhodnocování dosažených úspor) jako povinného přístupu pro hodnocení dosažené výše úspor Referenční projekty plnící parametry projektu EPC (tj. obsahující záruky za dosažené úspory apod.) Kvalitní tým poskytovatele energetických služeb, požadavky na kvalifikaci členů týmu Kromě toho bylo třeba specifikovat, jak posuzovat kvalitu práce, kterou při realizaci projektu řešeného metodou EPC poskytuje firma energetických služeb, a jaké jsou hlavní body, které musí firma energetických služeb splnit, aby šlo o kvalitní projekt. 23/96
Předpokládá se, že systém certifikace bude zaváděn postupně od roku 2014. Certifikace firem energetických služeb je určena jak pro stávající firmy energetických služeb, tak i pro firmy, které se poskytováním energetických služeb se zárukou začínají vážně zabývat a jsou pevně rozhodnuty o tuto službu rozšířit své portfolio, tedy pro nově založené firmy energetických služeb. Předpokládá se, že určitá forma certifikace bude uplatněna také pro poradenské firmy, které pomáhají zákazníkům u projektů EPC připravit a zorganizovat veřejnou zakázku na výběr poskytovatele energetických služeb. Zveřejnění seznamu firem Informace o firmách energetických služeb jsou od roku 2011 dostupné na webu Asociace poskytovatelů energetických služeb (www.apes.cz) spolu s dalšími informacemi a odkazy. Zveřejňování informací o kvalifikovaných firmách po zavedení systému certifikace se očekává (obdobně jako je tomu u energetických specialistů) na webu MPO, a to od roku 2015, kdy musí být certifikace poskytovatelů energetických služeb připravena a zveřejněna. Poskytování informací firmami energetických služeb Za rozhraní, přes které by poskytovaly informace firmy energetických služeb, lze považovat webovou stránku, která byla vytvořena s podporou Státního programu na podporu energetické účinnosti: www.sluzby-epc.cz. 24/96
4.5. Čl. 18, odst. 1d): Podpora veřejného sektoru při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov 4.5.1. Vzorová smlouva o energetických službách Členské státy jsou povinny podporovat veřejný (tj. státní, regionální i municipální) sektor při přijímání nabídek energetických služeb mj. tím, že poskytují vzorové smlouvy pro potřeby veřejného sektoru o energetických službách. Požadavek článku 18, odstavce 1, písmeno d) (d) členské státy podporují veřejný sektor při přijímání nabídek energetických služeb, především při rekonstrukci budov, a to tím, že: (i) poskytují vzorové smlouvy pro uzavírání smluv o energetických službách, které obsahují alespoň prvky, jejichž seznam je uveden v příloze XIII; Stávající aktivity v ČR Na základě usnesení vlády České republiky č. 109 ze dne 22. února 2012 bylo ministru průmyslu a obchodu uloženo připravit vzorovou smlouvu pro uzavírání smluvních vztahů mezi příspěvkovými organizacemi a poskytovateli energetických služeb se zárukou (Energy Performance Contracting metoda EPC) a publikovat ji do 30. června 2012 na veřejném portálu Ministerstva průmyslu a obchodu. Zveřejněná vzorová smlouva a její přílohy jsou beze změn použitelné nejen pro příspěvkové organizace státu, ale pro všechny ostatní zájemce o metodu EPC, například vlastníky průmyslových či zdravotnických areálů apod. S výhodou lze metodu EPC využít ke snížení provozních nákladů zejména na objektech či veřejném osvětlení v majetku obcí nebo krajů. Vzorová smlouva je ve své poslední verzi přílohou této publikace. Starší verze smlouvy (z roku 2012) je veřejně dostupná na webu MPO, na adrese: http://www.mpo.cz/dokument105425.html Na webovských stránkách MPO je k dispozici vzorová smlouva z roku 2012 a také její přílohy, které teprve v plném rozsahu definují konkrétní projekt EPC, jeho východiska a parametry. Ke stažení tedy jsou: Příloha č. 2: Vzorová smlouva pro uzavírání smluvních vztahů s poskytovateli energetických služeb se zárukou. Příloha č. 3: Přílohy ke smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem metodou EPC. Obsah vzorové smlouvy EPC (Smlouva o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem) byl porovnán s požadavky Přílohy XIII Směrnice (viz následující tabulka). Specifika energetických služeb není jednoduché uchopit a definovat v běžných smlouvách, protože se jedná o odborné energetické záležitosti, o finanční ujednání, o dodávku služeb, výrobků i stavebních prací. Směrnice definuje minimální prvky, které mají být obsaženy ve smlouvách o energetických službách uzavíraných s veřejným sektorem nebo v souvisejících specifikacích výběrového řízení. Uvádí je Příloha XIII Směrnice, a analýza jejich plnění ve 25/96
vzorové smlouvě o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem v České republice a v jejích přílohách shrnuje následující tabulka: Požadavek dle Přílohy XIII; 1. Jasný a transparentní seznam opatření v oblasti účinnosti, která mají být prováděna, nebo výsledků v oblasti účinnosti, kterých má být dosaženo. Ve vzorové smlouvě k EPC definováno: Požadavek plněn Popis základních opatření po jednotlivých areálech či objektech je obsažen v nabídkách uchazečů a je po výběru uchazeče specifikován povinně Přílohou 2 Smlouvy o EPC. Popis opatření a jejich výsledky mají dle vzorové přílohy č. 2 obsahovat následující podrobnosti: Technický popis opatření: a. Úsporná opatření na tepelné energii či palivu b. Úsporná opatření na elektrické energii c. Úsporná opatření na vodě d. Úsporná opatření v ostatních provozních nákladech Součástí technického popisu opatření je: výše investice po dílčích opatřeních úspora v technických jednotkách po jednotlivých formách energie úspora nákladů na paliva, energii, vodu. Souhrn technicko-ekonomických výstupů projektu Technicko-ekonomické údaje po jednotlivých objektech/ areálech Základní prostá opatření (způsob provozování objektů) Další požadované podrobnosti, včetně případných povinných opatření, specifikuje zadávací dokumentace. 2. Zaručené úspory, jichž má být dosaženo prováděním opatření obsažených ve smlouvě. Požadavek plněn Zaručené úspory obsahuje Příloha 5, která dle vzorových příloh ke smlouvě obsahuje: a) Garantované úspory nákladů projektu EPC celkem dosažené realizací opatření dle Přílohy č. 2 jsou uvedeny roční úspory a také úspory celkem za celé hodnocené období. Je uvedeno, zda jsou tyto úspory garantovány ve stálých nebo běžných cenách. b) Způsob výpočtu sankce a výše sankce za nedosažení garantované úspory je ve smlouvě rozpracován podle toho, zda jsou garantovány úspory roční, nebo úspory kumulované za celé hodnocené období (období splácení). Způsob, jakým jsou úspory garantovány a jakým jsou stanovovány případné sankce a prémie jsou stanoveny zadavatelem a uvedeny v návrhu smlouvy. c) Způsob výpočtu prémie a výše prémie je opět stanoven v závislosti na typu poskytnuté garance (roční úspora nebo kumulovaná za období splatnosti) zadavatelem a uveden v návrhu smlouvy. 3. Trvání a důležité milníky smlouvy, podmínky výpovědi a výpovědní lhůta. Požadavek plněn Vzorová smlouva v ČR definuje 3 základní období realizace projektu EPC: Období předběžných činností (ověření výchozího stavu) Období výstavby (provedení základních opatření), které končí komplexními zkouškami a předáním instalovaných opatření Období garance, kdy dochází k vyhodnocování úspory a splácení projektu Vzorová smlouva obsahuje délku splácení projektu, úplný harmonogram (Příloha č. 4) projektu, rovněž veškerá ustanovení týkající se předčasného splacení, 26/96