Víra a náboženství jsou u Ukrajinců zakořeněny daleko více než u Čechů a náboženství (zvláště pravoslavné) silně ovlivňuje každodenní život na Ukrajině.
Za věřící se na dnešní Ukrajině považuje: 68% žen a 46% mužů Za nevěřící se považuje: 8% žen a 17% mužů Nevyhraněný názor na toto téma má: 21% žen a 25% mužů
Stejně ve všech právních evropských státech, i na Ukrajině je svoboda náboženského přesvědčení dána ústavou. Církve jsou odděleny od státu (na rozdíl od ČR) a žádná církev nemůže být prohlášena za oficiální (jako např. za časů SSSR)
Církve jsou odděleny od státu, mají svou vlastní hierarchii. Ukrajina je většinou pravoslavná a pravoslavné církve nejsou řízeny zvenčí (z Říma), nýbrž mají své vlastní mocenské struktury. Ze svých činů se nemusí zpovídat papeži. Vzhledem k tomu, že většina lidí navštěvuje v neděli pravoslavné obřady, bývá církev také silným nástrojem politické propagandy.
97% církví na Ukrajině je křesťanských Existuje zde i malé množství vyznavatelů islámu (0,8%) a judaizmu (0,4%) Na území Ukrajiny dominují především pravoslavné církve, na západě (především Lvovská oblast) mají převahu řečtí katolíci.
Na Ukrajině působí 3 pravoslavné církve, které mají své vlastní struktury, hierarchie, představitele a kostely: UPC moskevského patriarchátu UPC kyjevského patriarchátu Ukrajinská autokefální církev
Ukrajinská pravoslavná církev, která je formálně podřízena moskevskému patriarchovi, ale má širokou autonomii Tato církev je na Ukrajině nejrozšířenější. Vzhledem k tomu, že je podřízena moskevskému vedení, často ji lze považovat za prodlouženou ruku Moskvy v politických záležitostech. To se projevilo zejména během Oranžové revoluce.
ВОЛОДИМИР, Митрополит Київський і всієї України (Віктор Маркіянович Сабодан)
Na Ukrajině najdeme 3 nejvýznamnější pravoslavné klášterní komplexy, tzv. lávry. Tyto obrovské, zlatem překypující svatostánky patří k tzv. sedmi divům Ukrajiny. Ukrajinské lávry: Kyjevo-pečerská lávra (Києво-Печерська лавра) Počajivská lávra (Почаївська лавра) Svjatohirská lávra (Святогірська Лавра)
Největší ukrajinský klášterní komplex, zapsaný do seznamu UNESCO.
Klášterní komplex, který se nachází na západě Ukrajiny v Ternopolské oblasti v městečku Počajiv.
Nachází se na východě Ukrajiny v Donecké oblasti v městečku Svjatohirsk nad řekou Siverskyj Donec.
Nejmladší ukrajinská pravoslavná církev, založena v roce 1992 (snaha o nezávislost na Moskvě) Formálně se nachází pod jurisdikcí patriarchy konstantinopolského (dnes Istanbul) Bohoslužby jsou vedeny v ukrajinštině a církevní slovanštině.
Патріарх Київський і всієї Руси-України ФІЛАРЕТ (Михайло Антонович Денисенко)
Chrám svatého Vladimíra v Kyjevě (Володимирський собор)
Zcela samostatná ukrajinská církev (není nikomu podřízena) Její tradice trvá od roku 1924 (byla založena na západní Ukrajině, která tehdy náležela Polsku) Za vlády komunistů byla tato církev zakázána (rozvíjela se v emigraci)
Митрополит Київський і всієї України Мефодій (Кудряков Валерій Андрійович)
Chrám sv. Ondřeje (Andrije) - Андріївська церква
Na území Ukrajiny působí tři katolické církve: Řeckokatolická církev Římskokatolická církev Arménská katolická církev
Tato církev je rozšířena především v západních oblastech Ukrajiny (zejména Lvovská, Ivanofrankovská a Ternopolská oblast. Řečtí katolíci si uchovali východní byzantský obřad, ale uznávají jurisdikci římského papeže Za časů SSSR byla tato církev přísně zakázána. Dnes jsou řečtí katolíci velmi aktivní, organizují nejrůznější akce pro mládež, charitativní akce aj.
Po svém obnovení v prosinci 1989 se Ukrajinská řeckokatolická církev začala dožadovat zabavených majetků K navracení došlo v 90. letech a celá akce byla provázena nepokoji. Pravoslavní si museli často vybudovat nový kostel, a tak i v mnoha malých vesnicích jsou dnes 2 kostely řeckokatolický a pravoslavný
Arcibiskup a kardinál Ljubomyr Huzar (Верховний Архієпископ Києво-Галицький Любомир Гузар)
Největším řeckokatolickým svatostánkem je chrám sv. Jiří (Собор св. Юра) ve Lvově
V mnoha vesnicích na západní Ukrajině se setkáme s malebnými dřevěnými řeckokatolickými kostelíky
Římskokatolická církev není dnes na Ukrajině příliš populární (necelé 1% obyvatelstva) Hlavním důvodem je fakt, že je spojována s násilnou polonizací a latinizací, ke které docházelo v minulosti. Dnes působí především v místech s početnější polskou menšinou (Lvov, Kam janec Podils kyj aj.)
Arcibiskup lvovský a kardinál Мар'ян Яворський
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie ve Lvově
Na Ukrajině působí, byť okrajově, i jiné církve: Protestantské církve (luteráni, baptisté, adventisté aj.) Arménská apoštolská církev Různé sekty (např. jehovisté)