ÁST DRUHÁ HLAVA TETÍ ALTÁNEK Matlafúni, pistup blíž. Poslechni si, co uslyšíš. K službám, pane králi, Uši mé se pichystaly. Je to všechno všelijak. Velký jsem byl já hlupák, hrad jsem honem zapálil a vlastn jsem se napálil, nebo k mému pekvapení vbec neml pojištní. Te v altánku pod hradem nedaleko za sadem máme postel, jednu židli. To se nám to bydlí. A poklady, hromské rány, jsou porád nkde zakopány. A ta chvaloená alotria co vyvádí Cuchtaria! Prachy musím vyžebrávat za Cuchtu vše vyrovnávat. Chápu, chápu, pane král co vám osud nachystal. Není všechno u konce, vždy ekáte Japonce. Slyšel jsem, že mají rádi naše staré eské hrady. A že dali a dají znovu pár yeník na obnovu Hrad dám vskutku opraviti, nadaci bych na to mohl míti. Poškozenou památku mít zas pkn v poádku. Jenže hoši z Brusela napsali mi zvesela: Slož zálohu, žádné strachy, pak ti pošlem euro-prachy.
A mé dukáty nkde leží Dokám se jich? Sotva, stží! Kdoví, jestli pátrai vbec s ním pikvaí? A co král Balikon? Netrápí vás jeho skon? Víš, co mn žere nejvíce? Ml tak pkné stevíce, moc by se mn hodily, na trn se mnou chodily. Hledal jsem je, nenašel. že by s nimi odešel? To je divné, bezhlav nedošel by ani k Vltav. Však jste mu ji usekli až po samou fusekli, Ale zlé to zas tak není, nalezne se rozešení. Nahlíženo seshora - byla to jen brambora. Hlavu nemá král a hrad stechu, dkuji ti, Matlo, za útchu. A to není ješt všecko, plakal bych jak to dcko, ach, Cuchtaria rozmilá Myslíš, že se zmínila, že by se už chtla vdáti, se mnou prima kralovati. Jak když proutkem šlehne nic s ní skoro nehne, aby oblomit se dala a konen si mn vzala. I když jsem král na trnu a na hlav mám korunu, v kapse jen ti halíe, je to skoro k nevíe. Kdo ví, zda to všechno nevzí v tom problému s penzi. Hlásila to televize, že ženy jsou na peníze. Tu svou lásku vzala hopem,
zametla ji jako mouchu mopem. A to vždycky chtla aby láska zvítzila! B. Lituji vás, pane, velice, ze všeho však nejvíce, že vám nedá pokoje a psobí rozbroje. Já jsem na tom zcela stejn, honí mn jak po ratejn, jsem ji, myslím, pro legraci. Když nedokoním jednu práci, dostanu hned další dv. Hrome, do servisu k oprav zapomnl jsem auto dát. Nechci si to odskákat. A ješt nco, králi, pane, Povím vám, co se stane. Prý nám ekne na shledanou, neb si vezme dovolenou. Cože? Nejsou žádné vakace. Zas njaká štrapáce! Kdopak obd uvaí, veei? To mi nikdo neví, já, královský majestát hrnce musím utírat. Dost jsem se už navytrpl, ve všem jsem jí vždy vyhovl a co mám z toho? Vbec nic, ne že mnoho. Ukoním to, vždy jsem král Od toho jsem, abych panoval! Milostpane, nkdo zvoní. Kdo ví, nejsou-li to voni. JDE SE PODÍVAT A PINESE LISTINU Pane, našli tenhle papír, a napíchli ho na rapír. Byl prý ukryt pod obrazem co je na nm zatopená zem. Bylo by ho asi škoda, v žáru spasila ho voda.
Peti, bloude, co tam je Co se na mn šikuje? Král Balikón od Metuje slavnostn zde vyhlašuje. Kecafáne, pkný ptáku, zstal s viset na mém háku. Peníze jsem od kotelny pevedl do spoitelny. Jestli karta neshoela v šuplíku by býti mla. O svátku, co maj popelái kouknu, jak se kart daí. A tam nikdo nechodí, vypadl by z poschodí a možná pišel o zdraví. Postraším ho bez hlavy. Tak on pece jenom žije! Hned mi srdce lehko bije. Král Balikón se objevil, úkryt penz prozradil. To jsou verky, to jsou vci, nevypadá-li to dobe peci? Nakonec se všechno podaí! Vždy ti zlatí popelái ráno popel neodvezli, kdoví kam už slavit vlezli, nejspíš v bystru u Br ák dávají si do f ák. Nemžem si páti více! Zdrávas svatá Popelnice! Matlo, veer pjdeš na cimbuí. Vezmi kropá, hnátu kuí, nkam si tam v skrytu lehni, potichu bu a se nehni, a ve tm nepoznán íhej, zda nepijde tchán. Pepadnem ho, pepereme, Bankomat si vybereme. Nad zlaáky budu sedt Cuchtária bude hledt. Vyšpehuj tu kartiku Dám ti sladkou hubiku.
Pane králi, pjdu rád, Radj ale za dukát. Ale pozor, vera ráno hlásili: Lidi, zdržujte se násilí! Ale hochu, nejsem lempl, na hlášení jsem dal pece štempl. ekl jsem to v humoru, S láskou krále k srdci pivinu a koupím mu piškoty i zmrzlinu. B. ODEJDE, PIJDE Že t vidím, drahý hochu, nestaráš se ani trochu. Za povinnost mají muži pinést žen aspo rži, také v dezu nádobí rádo suché bylo by. Korunu sic zlatou máš, ale dali ti jen skromnou apanáž. Za co si make-up udlám, když už ani zbla nemám? Dával jsem ti vždycky všecko, a neškemrej tu jako dcko. Dnes to bude trochu jiný. Chci si vyjet na prázdniny. Na pršut mi dej, na zmrzlinu, mj se, chlape, trochu k inu. Podle cestovního plánu rozjedu se k oceánu. Tob se to snadno ekne. Myslíš, že mi srdce zmkne, když si íkáš o šestáky? Kde je vzít, to víš zrovna taky. Hrad si lehl do popela a prachy ztratily se zcela. Podívej se, milý hochu, mn neoblafneš ani trochu.
Co jsi všechno sliboval, když ses k mordu rychtoval. Na Havaj že vyrazíme, všechno zlatem vyzdobíme. Zatím nemám vbec nic. Jsem královna - ale z Nemanic! A mj papá, nžný moula bez hlavy se svtem toulá a pitom s jeho penzi mohla jsem mít devizy. Za vše mžeš jenom ty! Naval prachy, nein drahoty. Ohó, drahá Cuchtarie, už je konec alotrie Pamatuj, že jsem král, na mn je te, co bude dál. V3ak dosáhnout chci klidu, radši tob, než bych dával lidu. Matlafú mn zase pjí, vždy má vláda za mn ruí. Prachy dám, jen to nech, chceš to v euro nebo dolarech? Je si k vlnitému Jadranu, prémii snad nkdy dostanu. Nejsme ale bez nadje, kolem penz se cos dje. Až se vrátíš, budeš koukat, zaal totiž dobrý vítr foukat. Na knížku furt nemžeme žít, copak by si ekl pracující lid. Až však budeš moje drahá žena, budeš jist pekvapena Jenom zdali, chyby ryby, kolikrát mn tvoje sliby napálily bez okolk jako mladou hloupou holku. Mladé, hloupé, ale hezké jsou ty naše holky eské! Neboj, Cuchti, žádné hoe. Z vody složeno je moe, užij si ho do sytosti, pkn opal si své kosti - pardon - svoji hebkou kži.
Až pijedeš, dám ti rži! Když to íkáš, to jsem ráda, ani netásla se tvoje brada. Dobe vím, že rád mn máš a co všechno pro m udláš Moská voda zbystí mysl, rozmyslím si co má smysl. Ber má slova upímn, polepším se, dej na mn, mj Haafánku holobradý, snad neumeš mi tady hlady. Až pijedu od moe Uvaím ti úhoe