Způsoby finanční podpory pro rozvoj folklorních souborů mikroregionu Rožnovsko

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství Hudební manažerství Způsoby finanční podpory pro rozvoj folklorních souborů mikroregionu Rožnovsko Bakalářská práce Autor práce: Libuše Holišová, DiS. Vedoucí práce: MgA. Kateřina Polášková Oponent práce: Mgr. et MgA. Monika Holá, Ph.D. Brno 2012

Bibliografický záznam HOLIŠOVÁ, Libuše. Způsoby finanční podpory pro rozvoj folklorních souborů mikroregionu Rožnovsko [Ways of financial support for development of folk groups in the Rožnov region] Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství, 2012. 26 s. Vedoucí bakalářské práce MgA. Kateřina Polášková. Anotace Bakalářská práce Způsoby finanční podpory pro rozvoj folklorních souborů mikroregionu Rožnovsko se zabývá folklorními soubory mikroregionu Rožnovsko a možnostmi čerpání finančních příspěvků pro jejich činnost a rozvoj z různých zdrojů. Práce mapuje běžné způsoby čerpání finančních příspěvků a snaží se hledat nové metody a finanční zdroje, které nejsou pro většinu folklorních souborů zcela běžné, nebo nejsou dostatečně využívány. Annotation Bachelor thesis Ways of financial support for development of folk groups in the Rožnov region deals with folk groups in the Rožnov region and possible drawing of financial contributions for their activities and developments from various resources. The thesis deals with common ways of drawing financial contributions and tries to look for new techniques of financial sources that are not mostly common for folk groups or that are not sufficiently used. Klíčová slova folklor folklorní soubor mikroregion Rožnovsko finanční podpora finanční zdroje dotace

Keywords folk folk groups Rožnovsko region financial contribution financial resources endowment

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jsem uvedené informační zdroje. V Brně, dne 4. května 2012 Libuše Holišová, DiS.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce MgA. Kateřině Poláškové a vedoucím souborů a pracovníkům níže zmíněných institucí, kteří mi ochotně odpovídali na mé dotazy.

Obsah PŘEDMLUVA...8 ÚVOD...9 1. VYMEZENÍ OBLASTI ROŽNOVSKA...10 2. FOLKLORNÍ SOUBORY ROŽNOVSKA...12 2.1 FOLKLORNÍ SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ RADHOŠŤ...12 2.2 SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ JAVOŘINA...13 2.3 SOLÁŇ CIMBÁLOVÁ MUZIKA & TANEČNÍCI...13 2.4 DĚTSKÝ FOLKLORNÍ SOUBOR VALAŠENKA...14 2.5 VALAŠSKÝ SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ BESKYD...15 2.6 VALAŠSKÝ SOUBOR TROJÁK...15 2.7 FOLKLÓRNÍ SOUBOR SOLÁNĚK...16 2.8 VALAŠSKÝ SOUBOR PÍSNÍ A TANCŮ ZÁKOPČAN...16 3. MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ SOUBORŮ...18 3.1 MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY...18 3.1.1 Odbor regionální a národnostní kultury...19 3.1.2 Granty a dotace...20 3.2 ZLÍNSKÝ KRAJ...22 3.2.1 Odbor kultury a památkové péče oddělení kultury...22 3.2.2 Výběrové dotační řízení...22 3.3 FINANCOVÁNÍ FOLKLORNÍCH SOUBORŮ V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH...23 3.3.1 Město Rožnov pod Radhoštěm...23 3.3.2 Město Zubří...24 3.3.3 Obec Hutisko-Solanec...24 3.3.4 Obec Valašská Bystřice...24 3.3.5 Obec Vidče...25 3.4 DALŠÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ...25 3.4.1 Folklorní sdružení České republiky...26 3.4.2 Nadace Děti-kultura-sport...27 3.4.3 Hledání nových zdrojů...27

4. ODBORNÁ PRACOVIŠTĚ PRO PODPORU ČINNOSTI SOUBORŮ...29 4.1 NÁRODNÍ INFORMAČNÍ A PORADENTSKÉ STŘEDISKO PRO KULTURU...29 4.2 NÁRODNÍ ÚSTAV LIDOVÉ KULTURY VE STRÁŽNICI...29 4.3 SLOVÁCKÉ MUZEUM V UHERSKÉM HRADIŠTI...30 4.4 VALAŠSKÉ MUZEUV V PŘÍRODĚ V ROŽNOVĚ POD RADHOŠTĚM...31 4.5 VALAŠSKÉ FOLKLORNÍ SDRUŽENÍ...31 5. ZÁVĚR...33 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE...34 SEZNAM ZKRATEK...38 SEZNAM PŘÍLOH..39 PŘÍLOHY.40

Předmluva Diplomová práce s názvem Způsoby finanční podpory pro rozvoj folklorních souborů mikroregionu Rožnovsko se zabývá možnostmi čerpání finančních příspěvků z různých zdrojů, ať už jsou to dotace z Ministerstva kultury, jednotlivých obcí, měst nebo kulturních institucí. Mapuje současný počet souborů v mikroregionu Rožnovsko, způsob jejich dosavadního hospodaření a škálu finančního zázemí, jež je souborům k dispozici. Toto téma jsem si vybrala, protože je mi především velice blízké a řeší problematiku folklorních souborů v oblasti, ve které jsem vyrůstala. Od svých šesti let jsem hrála v cimbálové muzice Světlina, která spolupracovala s dětským folklorním souborem Soláněk, a proto vím, že finanční otázka je jedním z hlavních témat, kterými se musí zabývat všechny soubory, a v době zužujících se rozpočtů je zajištění dostatku financí pro jejich existenci zásadní. 8

Úvod Tato práce pojednává především o formách finanční podpory, kterých mohou folklorní soubory pro svou činnost využívat. Hlavní tezi neboli hypotézu můžeme definovat takto: Finanční podpora činnosti souborů je nezbytnou složkou, bez které by folklorní soubory nemohly fungovat. Záměrem této práce je získat podstatné informace o souborech a zaměřit se na druhy dotací, jejich podmínky a způsoby čerpání. Práce mapuje mikroregion Rožnovsko, činnost souborů, poradní instituce a možnosti využívání různých dotací. Cílem je tedy popsat a zhodnotit současný stav činnosti souborů a možnosti financování jejich činnosti, a díky tomu získat informace, které by mohly folklorním souborům pomoci v jejich činnosti. Při psaní mé práce jsem vycházela ze současných možností čerpání finančních příspěvků. Mnoho informací jsem získávala terénním výzkumem přímo od vedoucích souborů, nebo zaměstnanců příslušných institucí. 9

1. Vymezení oblasti Rožnovska Mikroregion Rožnovsko je součástí vyššího územního celku Zlínského kraje a okresu Vsetín a spadá do národopisného a kulturního regionu Valašsko. Nejstarší písemné užití názvu Valach a pojmenování oblasti názvem Valašská země pochází z kroniky ruského mnicha Nestora z druhé poloviny 11. století, kdy měl název označovat oblast v dnešním Rumunsku a jeho obyvatele. Také pro tuto shodu v názvech a používání některých rumunských výrazů v oblasti východní Moravy, bylo mnoho odborníků přesvědčeno, že první obyvatelé Valašska přišli právě z Rumunska. První osidlování dnešní oblasti Valašska nastalo ve 13. a 14. století. Pomyslná hranice a velikost Valašska se v průběhu staletí měnila. Valašsko je v dnešní době národopisná oblast na východní Moravě. Národopisné oblasti se začaly formovat v 18. století, kdy cítili venkovští lidé touhu po emancipaci. Na tvorbu těchto oblastí měly vliv různé aspekty od geografického prostředí, přes etnické složení obyvatel, významná společenská centra až po sociální a ekonomický rozvoj regionu. Protože jsou ale tyto oblasti mnohdy územně ne zcela sourodé, významnou podmínkou stanovení hranice je povědomí obyvatel k této národopisné oblasti a vlastnictví společných rysů lidové kultury. V popisu hranice Valašska se etnografové rozcházejí, ale vzhledem k tomu, že město Rožnov pod Radhoštěm je přímo v jeho srdci, a v 19. století bylo panství rožnovské přímo označováno za centrum Valašska, není pochyb, že do tohoto etnografického regionu rozhodně patří. V oblasti Valašska můžeme nalézt těchto pět mikroregionů: Vsetínsko, Valašskomeziříčsko a Kelečsko, Horní Vsacko, Hornolidečsko a Rožnovsko. Rožnovsko je oblast rozkládající se na úpatí Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Je turisticky nejnavštěvovanější oblastí okresu Vsetín s velkým množstvím kulturních památek, jako jsou Pustevny s několika horskými chatami v lidovém stylu vytvořenými podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče, Radhošť s kaplí sv. Cyrila a Metoděje a jejich sousoším a sochou pohanského boha Radegasta. Nejvýznamnější památkou Rožnovska je však Valašské muzeum v přírodě, které má tři části: Valašská dědina, Mlýnská dolina a Dřevěné městečko. Mikroregiony jako takové nejsou oficiálně vymezené části státu ČR, ale jsou to dobrovolné svazky obcí dle 49 a násl. z. č. 128/2000 Sb., o obcích. Jejich cílem 10

je koordinace postupů při řešení hospodářského, sociálního a kulturního života obcí. Mikroregion Rožnovsko 1 vznikl v roce 2000 a jeho členy jsou tyto obce (9): město Rožnov pod Radhoštěm, město Zubří, obec Dolní Bečva, obec Prostřední Bečva, obec Horní Bečva, obec Hutisko Solanec, obec Valašská Bystřice, obec Vidče, obec Vigantice. Sídlo sdružení je Masarykovo náměstí 128, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm. Předsedou sdružení je místostarosta města Rožnov pod Radhoštěm, RNDr. Václav Mikušek, tajemníkem Mgr. Tomáš Gross. Sdružení vzniklo zejména za účelem koordinace postupů při řešení společných problémů, tvorba společných aktivit, spolupráce s agenturami, sdruženími a referáty pro regionální rozvoj a jednání s peněžními ústavy k zajištění finančních prostředků nutných k dofinancování společných projektů. 1 Sdružení mikroregion Rožnovsko 11

2. Folklorní soubory Rožnovska V celé oblasti Rožnovska nalezneme v současné době celkem 8 folklorních souborů, a to ve městech Rožnov pod Radhoštěm (Folklorní soubor písní a tanců Radhošť, Soláň cimbálová muzika & tanečníci, Soubor písní a tanců Javořina), Zubří (Valašský soubor písní a tanců Beskyd), a v obcích Valašská Bytřice (Valašský soubor Troják), Vidče (Valašenka), Hutisko-Solanec (Folklorní soubor Soláněk, Valašský soubor písní a tanců Zákopčan). Většina souborů se skládá z taneční a hudební složky. Některé však pracují jen s taneční složkou a jiné mají naopak například složku divadelní. Při zpracovávání této diplomové práce jsem provedla průzkum formou osobních rozhovorů nebo písemného dotazníkového šetření se zástupci výše uvedených souborů o jejich činnosti, zázemí a finančních podmínkách. Na Rožnovsku působí kromě souborů velké množství samostatných cimbálových muzik a několik hudeckých muzik. Z folklorního pohledu a vnímání nejsou tyto muziky označovány pojmem soubor a také většinou nemají právní formu, ani zřizovatele. Cimbálové muziky někdy rychle vznikají a zanikají a mnozí hudebníci hrají současně v několika muzikách, což ztěžuje možnost řádného zmapování jejich počtu a činnosti. 2.1 Folklorní soubor písní a tanců Radhošť Činnost Folklorního souboru písní a tanců Radhošť (dále jen soubor Radhošť) je organizována občanským sdružením Spolek přátel souboru Radhošť. Soubor Radhošť byl založen jako první lidový soubor v Rožnově pod Radhoštěm v roce 1948 pod názvem Valašský krúžek při Muzejním a národopisném spolku, později přešel pod osvětovou besedu 2 a byl přejmenován na Soubor valašských písní a tanců Radhošť. Dlouhou dobu působil soubor pod Odborovou organizací podniku TESLA a od roku 1991 se osamostatnil jako občanské sdružení. Soubor můžeme rozdělit na dvě části. Soubor Radhošť a soubor Malý Radhošť. Obě části jsou složeny z cimbálové muziky a taneční složky, která se v případě Malého Radhoště dále dělí na věkové skupiny. Soubor absolvuje v průběhu roku řadu veřejných vystoupení jak ve svém 2 Osvětové besedy kulturní organizace v socialistickém Československu 12

domovském městě v Rožnově pod Radhoštěm (např. ve Valašském muzeu v přírodě), tak i v jiných městech ČR a účastní se i mezinárodních folklorních festivalů v zahraničí. Soubor Radhošť pracuje s rozpočtem mezi 200 000 400 000 Kč ročně. Rozpočet je nerovnoměrný v závislosti na počtu vystoupení, či zahraničních zájezdů. Soubor dostává pravidelně příspěvek na nájem prostor k nácviku, o něž žádá v dotačním řízení město Rožnov pod Radhoštěm. Snaží se žádat také o příspěvky u Nadace Děti-kultura-sport, Folklorního sdružení České republiky (FOS) a jeho regionálním sdružení Valašské folklorní sdružení (ValFOS). 2.2 Soubor písní a tanců Javořina Soubor písní a tanců Javořina (dále jen soubor Javořina) vznikl při Lidové škole umění v roce 1951 jako cimbálová muzika a po velkých úspěších na přehlídkách a soutěžích vznikla v letech 1963 1964 také taneční složka souboru. V současné době je soubor Javořina občanským sdružením a skládá se z taneční a hudební složky. Soubor vystupuje především v Rožnově a okolí, ale má za sebou i velkou řadu vystoupení v zahraničí s množstvím ocenění. Cimbálová muzika souboru Javořina vydala za dobu svého působení několik hudebních nosičů a jedno DVD. Soubor Javořina žádá město Rožnov pod Radhoštěm pravidelně o dotace na nájem prostor. Největší částku v rozpočtu (60 70%) tvoří náklady na výrobu a opravu krojů. Soubor se snaží vytvářet vlastní příjmy z vlastních koncertů a vystoupení a také shání sponzory z řad obchodních firem. 2.3 Soláň cimbálová muzika & tanečníci Soubor Soláň cimbálová muzika & tanečníci (dále jen soubor Soláň) vznikl v roce 1990. Tehdy ještě nebyl plnohodnotným souborem, ale pouze cimbálovou muzikou, která byla založena paní Monikou Kovářovou. Jednalo se o Sdružení fyzických osob. V roce 1994 se stala součástí souboru také taneční složka a v tomto roce vznikla také gajdošská muzika souboru Soláň. V roce 2003 změnil soubor právní formu a stal se občanským sdružením. O další rozšíření souboru došlo v roce 13

2008, kdy vznikl dívčí sbor souboru Soláň s názvem Krúžek štyr tet. V dnešní době má soubor tedy čtyři složky: cimbálovou muziku, taneční složku, gajdošskou muziku a dívčí sbor, přičemž ne na všech vystoupeních se podílí všechny složky. Nejaktivnější složkou souboru je cimbálová muzika, která nejen že se účastní různých akcí samostatně, ale po dobu svého působení stihla nahrát již 7 hudebních nosičů a získat několik ocenění FOSKAR 3. Soubor vystupuje především v regionu Valašsko, ale také v jiných regionech České republiky a minimálně jednou za rok jezdí na festivaly, či přehlídky do zahraničí. Soubor se účastní dotačních řízení pouze za účelem získání dotací na konkrétní akci, tedy při tvorbě hudebních nosičů, vydání vlastní knihy, nebo při organizaci výjimečné kulturní akce. Soubor také oslovuje sponzory, ale podstatným zdrojem finančních příjmů je pořádání vlastních akcí a v neposlední řadě také členské příspěvky. 2.4 Dětský folklorní soubor Valašenka Dětský folklorní soubor Valašenka (dále jen soubor Valašenka) vznikl ve školním roce 1953/1954 pod vedením paní Kantorkové při Základní škole Vidče. Po celou dobu svého působení byl veden pedagogickým zaměstnancem základní školy ve Vidči. Soubor navštěvují děti od 6 do 15 let a má pouze taneční složku, která je rozdělena na tři taneční skupiny podle věku. Hudební doprovod je zajištěn paní Slímkovou na akordeon, nebo žačkou Kateřinou Fryšarovou, která je doprovází na cimbál. Valašenka vystupuje nejčastěji ve své obci, na tradičních jarmarcích a ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na dětských přehlídkách a na mnoha dalších akcích v okolních městech a vesnicích. Soubor také několikrát vycestoval do zahraničí. Zřizovatelem souboru je Základní škola Vidče, která také hradí většinu nákladů souboru. Na dofinancování některých akcí se podílí obec, která souboru 3 FOSKAR folklorní ocenění počinů v aktivním hudebním a tanečním folkloru a folklorismu v České republice 14

poskytuje zdarma prostor sálu k vystoupení. 2.5 Valašský soubor písní a tanců Beskyd Činnost Valašského souboru písní a tanců Beskyd (dále jen soubor Beskyd) je organizována občanským sdružením. Soubor byl založen v roce 1945 pod názvem Valašský krúžek a později se přejmenoval na Beskyd. Po roce 1968 pracoval pod ROH Gumárny Zubří a občanským sdružením se stal v roce 1993. Soubor se zaměřuje na tvorbu Zuberska a Rožnovska, písně čerpá ze svého vlastního archívu a od pamětníků a můžeme ho rozdělit na dvě části: Beskyd a Malý Beskyd (dětský soubor). Obě části jsou složeny z taneční a hudební složky (cimbálové muziky). Soubor vystupuje nejčastěji na tuzemských folklorních festivalech, slavnostech, bálech a jezdí pravidelně do zahraničí. Soubor Beskyd hospodaří s finanční částkou, která byla v některých letech ve výši až 500 000 Kč ročně, což se odvíjí od počtu zahraničních zájezdů. Na obnovu krojového vybavení jde ročně částka mezi 20 000 Kč a 60 000 Kč. Příjmy souboru tvoří granty, příspěvky města, které jim také umožňuje nájem prostor k nácviku zdarma, příspěvky od sponzorů a z vlastních akcí (lidový ples a Kácení máje). Soubor žádá o dotace na svou činnost i na vlastní projekty. 2.6 Valašský soubor Troják Valašský soubor Troják (dále jen soubor Troják) vznikl v roce 1991 především jako rodinný soubor za účelem obnovy tradic v obci Valašská Bystřice. Zřizovatelem souboru je obec Valašská Bystřice. Muzika souboru vychází při tvorbě repertoáru ze sbírek autorů Poláška a Kubeši a ze sebraných a zapsaných písní pana Jana Stavinohy. Ten předal souboru také původní figurální tance z této obce, z čehož vychází převážně taneční složka. Soubor se skládá z taneční složky a cimbálové muziky. Taneční složka je rozdělena na dospělou skupinu souboru Troják a skupinu školních dětí s názvem Trojáček, která se podle věku dále dělí na další skupiny. Soubor má v letošním roce zkušebně také složku předškolních dětí. Tato poslední skupina dostala název Valášek. 15

Soubor Troják vystupuje především v obci a okolí, ale zúčastnil se také několika festivalů v zahraničí. Hlavní finanční zdroje přináší souboru obec Valašská Bystřice, která je jeho zřizovatelem. Dalším zdrojem finančních příjmů je několik soukromníků, ale soubor se snaží vytvářet také vlastní příjmy. Největší položkou rozpočtu je obnova krojového materiálu, která je velmi nákladná a tvoří 80% všech nákladů. 2.7 Folklorní soubor Soláněk Dětský folklorní soubor Soláněk (dále jen soubor Soláněk) byl založen v roce 1970 národopisnou pracovnicí Vilmou Volkovou a paní Anastázií Žambochovou a již od svého vzniku pracuje při Základní škole v Hutisku-Solanci. Soláněk navštěvují děti od šesti do patnácti let a jsou dle věku rozděleni na dvě neoficiální složky nazvané Velký a Malý Soláněk. Soubor Soláněk se zaměřuje výhradně na valašské písně a kromě nových tanečních pásem se snaží udržovat i taneční pásma, která vymyslel a v roce 1824 zapsal pan Jan Maléř, jako je například taneční pásmo Valašská štyřka, která se dříve tančila pouze v obci Hutisko-Solance. Soubor vystupuje na mnoha akcích v obci i okolí a pravidelně se s úspěchem účastní dětských přehlídek a soutěží. Soubor dlouhá léta úzce spolupracoval s cimbálovou muzikou Světlina, která pracovala také při Základní škole Hutisko-Solanec, jejíž úlohu převzala v posledních dvou letech cimbálová muzika Strunka. Činnost souboru je financována především školou, ale na jejím spolufinancování se podílí také obec. 2.8 Valašský soubor písní a tanců Zákopčan Valašský soubor písní a tanců Zákopčan (dále jen soubor Zákopčan) vznikl v roce 2008 a navázal tak na stejnojmenný soubor, který v obci Hutisko-Solanec působil od 2. světové války až do 80. let. Nejdříve byl soubor pouze zájmovým kroužkem bez jakékoliv právní formy, či zřizovatele a v roce 2011 se stal Občanským sdružením Zákopčan. Soubor Zákopčan má čtyři složky: taneční, divadelní, pěveckou a hudební, 16

kterou tvoří cimbálová muzika Kotula. Soubor vystupuje především v obci a okolí. Soubor Zákopčan se zaměřuje na písně z Rožnovska a Vsetínka a snaží se vytvářet vlastní choreografie, přičemž vychází z bohatých zkušeností svých členů, kteří se věnují folkloru již mnoho let. Soubor se snaží vytvářet vlastní příjmy z činnosti. Finanční dotaci dostává od obce Hutisko-Solanec a v letošním roce zažádal o dotaci na kroje Folklorní sdružení České republiky. 17

3. Možnosti financování souborů Každý folklorní soubor pracující samostatně, či při nějaké instituci potřebuje ke své činnosti finanční prostředky, a to i přesto, že je většinou tvořen dobrovolníky, kteří tuto činnost nevykonávají za účelem výdělku. Finanční prostředky jsou nutné k nákupu základního souborového vybavení, které je nezbytným předpokladem jejich činnosti (např. kroje, hudební nástroje, rekvizity k tanci), ale také financování nájmu prostor ke zkouškám nebo uspořádání vystoupení. Soubory mají možnost čerpat peněžní prostředky ke své činnosti hned na několika místech. Mohou se účastnit výběrového dotačního řízení Ministerstva kultury, kraje, anebo žádat o podporu obec či město, ve kterém působí. Dále mohou žádat o příspěvky Folklorní sdružení České republiky, nadace, nebo zajistit sponzory mezi obchodními společnostmi. 3.1 Ministerstvo kultury České republiky Ministerstvo kultury České republiky (MK ČR) je úředním orgánem státní správy oblasti kultury. Bylo zřízeno podle 8 zákona č. 2/1969 Sb., v němž je vymezena jeho základní působnost. Ministerstvo kultury prošlo v období 20. století mnohými změnami. Dlouhou dobu bylo úzce spjato s oblastí školství a vzdělávání, v období první republiky především s osvětou, postupně přešlo v protektorátní propagandu dlouhotrvající kulturní politiku KSČ. Současnou administrativní podobu má od listopadu roku 1989, kdy došlo v rezortu kultury v důsledku historických událostí k mnoha změnám, a to především k odstátnění 4. K lidovému umění, jakožto kulturní památce nehmotné a nedílné součásti české kultury, se vyjadřuje vláda České republiky (ČR) v programovém prohlášení vlády. Uvádí zde důležitost kultury, kterou považuje za určujícího hybatele vývoje civilizace a bere si za cíl, aby všechny peníze jdoucí na kulturu ze státního rozpočtu byly plně využity. Bude se také snažit o vytváření kooperace státu, krajů a obcí a o zapojení občanů a firem do podpory kulturního dědictví i živého umění. Vláda si v tomto prohlášení bere, mimo jiné, také za cíl zabývat se oborovými koncepčními materiály pro oblast účinnější péče o tradiční lidovou kulturu. Snaží se podpořit 4 Odstátnění privatizace 18

zájemce o dotaci předložením jasných a srozumitelných pravidel pro poskytování dotací na projekty. 3.1.1 Odbor regionální a národnostní kultury Tento odbor, jenž plní úkoly ministerstva jako úředního orgánu státní správy, se zabývá kulturně výchovnou činností a národnostní kulturou. V rámci lidové kultury se zabývá především: - poskytováním dotací v rozsahu své působnosti, - rozvojem a ochranou tradiční lidové kultury, - vytvářením podmínek pro zajištění péče o tradiční lidovou kulturu 5 - spolupořádáním významných akcí v regionech a finanční podporou vybraných projektů, - zabezpečením reprezentace České republiky v oblasti tradičního lidového umění, - spoluprací s příspěvkovou organizací Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (NÚLK), - spoluprací na výzkumných programových činnostech v oblasti tradiční lidové kultury. Státním poradním, iniciativním a koordinačním kulturním orgánem ministra kultury je Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Jejím úkolem je především navrhovat a iniciovat různá opatření, podávat konzultace a odborné rady, podněcovat k výzkumu a informovat veřejnost, vše v oblasti tradiční lidové kultury. Základními dokumenty, o které se odbor národní a národnostní kultury opírá, jsou: - Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví (platná od 18. května 2009), - Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 (platná od usnesení vlády ČR ze dne 5. ledna 2011, č. 11). 5 Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 až 2015 19

3.1.2 Granty a dotace Ministerstva kultury Výběrové dotační řízení je program, díky němuž jsou přiděleny státní dotace projektům, které splňují podmínky žádosti dotace a účel, za nímž projekt vzniká. Základním principem přidělování dotace je možnost vzniku a realizování projektu a jeho financování se vztahuje na přesně stanovený účel. Může se jednat například o zkvalitnění dosavadních služeb, výrobků, nebo o jejich úplné vytvoření. Takto podpořený projekt se musí zrealizovat během určitého časového období. Projektový plán musí být zřetelně definován s přesně popsanými výstupy. Dotačního výběrového řízení se může zúčastnit každý projekt, jenž splňuje podmínky stanovené ministerstvem pro konkrétně vypsané dotační řízení. Folklorní soubory a cimbálové muziky mají možnost čerpat z pěti druhů státní dotace, které byly vypsány pro rok 2012: A. Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit Tato dotace je určena pro právnické i fyzické osoby. Je poskytována na akce celostátního rozsahu (přednostně akce, kterým předchází celorepublikový výběr, nebo dílny s ucelenou koncepcí), nebo na akce a přehlídky, jež mají velký význam pro českou kulturu. Dotace může být udělena i Postupovým přehlídkám, jež předchází celorepublikovému výběru, zde však může být udělena v maximální výši 30 000 Kč a může být použita zejména na lektorné a pronájem, případně na dopravu, cestovné a ubytování. B. Podpora regionálních kulturních tradic Dotace je určena pro obce a města, právnické a fyzické osoby, které se věnují konkrétní kulturní činnosti nejméně po dobu 1 roku. Dotace je poskytována na podporu kulturních aktivit spojených s významnými výročími (kromě výročí založení souborů, či institucí, k válečným výročím a bitvám). Ministerstvo poskytuje na projekt příspěvek maximálně do výše 70% rozpočtových kalkulovaných neinvestičních nákladů. 20

C. Podpora tradiční lidové kultury Výběrové řízení pro tuto dotaci má 2 samostatné kategorie A a B: a) Kategorie A dotace určená pro právnické i fyzické osoby, jejichž projekty jsou zaměřeny na ochranu jevů v oborech tradiční lidové kultury, jako jsou například dokumentace a různá prezentace projevů tradiční lidové kultury a technologií, dále jejich prezentace a podpora významných edičních počinů. Tato kategorie je vhodná právě pro folklorní soubory. b) Kategorie B dotace zaměřená na projekty podpory nemateriální lidové kultury, jež jsou zapsány v Seznamu nemateriálních statků tradiční a lidové kultury ČR, a především na projekty Nositelů tradice lidových řemesel. U obou kategorií se jedná o neinvestiční dotaci, která se může poskytnout do výše 70 % rozpočtových kalkulovaných neinvestičních nákladů a může být použita pouze na jízdné, nebo na náklady nezbytné pro realizaci projektu, které jsou spojeny se zahraničními cestami projektu. D. Program poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury v roce 2012 Tento program je určen fyzickým osobám do 35 let, které nejsou profesionálními umělci, pro něž není umělecká činnost hlavním zdrojem obživy a kteří se podílejí na tvorbě a prezentaci autorských děl, vědecké, vzdělávací, pořadatelské a jiné odborné činnosti. Dotace je poskytována formou stipendia, a to Tvůrčího stipendia a Studijního stipendia. Folklorní soubory mohou tuto dotaci využít například pro své choreografy nebo dramaturgy. E. Program na podporu zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit Tato dotace je určena občanským sdružením, právnickým osobám, nebo fyzickým osobám zastupujícím skupinu občanů, které byly registrovány, nebo založeny nejpozději k 31. 12. 2010, nebo minimálně od tohoto data činnost v daném oboru prokazatelně vykonávají. Je určena pro dětské i dospělé folklorní soubory. Dotace je poskytována převážně na projekty, jež jsou zaměřeny na účast na prestižních zahraničních festivalech nebo přehlídkách (případně na prezentační účast souborů na kongresech, konferencích a seminářích). Žadatelé o dotaci musí vyplnit 21

a předložit nejen informace a dokumenty, které jsou běžné v ostatních druzích dotací, ale také specifické požadavky, jako jsou např. nezbytná doporučení a reference o úrovni souboru nebo popis programu pro daný festival. Dotace je poskytována ve výši 70% dopravních nákladů a je určena pouze na úhradu dopravy. 3.2. Zlínský kraj Kraj je podle zákona 129/2000 Sb. územním společenstvím občanů a jeho orgánem je krajský úřad. Kraj má samostatnou působnost ve věcech stanovených zákonem, jimiž vykonává v přenesené působnosti státní správu. 3.2.1 Odbor kultury a památkové péče oddělení kultury Kulturou, a tím pádem i lidovou kulturou se zabývá Odbor kultury a památkové péče, přesněji přímo jeho Oddělení kultury. V rámci lidové kultury se tento odbor zabývá především shromažďováním informací o folklorních aktivitách, sledováním neprofesionální kulturní aktivity, koordinací a organizačním zajištěním projektů v oblasti kultury, administrací Fondu kultury Zlínského kraje a zabezpečením ochrany kulturních památek Priority v oblasti kultury jsou uvedeny v Koncepci rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji na léta 2009 2013, která však nijak specificky nedefinuje koncepci podpory pro lidovou kulturu, ale uvádí zde pouze všeobecné postoje a plány v rámci oblastní kultury. 3.2.2 Výběrové dotační řízení Fond kultury Zlínského kraje poskytuje v oblasti kultury tři typy dotací, a to na podporu kulturních aktivit a akcí, na obnovu kulturních památek a na podporu vydavatelské činnosti. Folklorní soubory mohou čerpat pouze z prvního typu dotace, a to z dotace pro podporu kulturních aktivit. 22

Podpora kulturních aktivit a akcí Dotace je přidělována fyzickým i právnickým osobám. Je poskytována na akce místního a nadregionálního významu. Výběrové řízení na tuto dotaci je poskytováno dvakrát ročně a jeden žadatel může předložit maximálně 2 projekty v rámci jedné výzvy, přičemž výše žádosti příspěvku musí být mezi 5 000 a 50 000 Kč. Zlínský kraj poskytuje na projekt maximálně 65% rozpočtových nákladů. Dotace se může použít pouze na úhradu účelově určených uznatelných nákladů (soubory zde tedy nemohou žádat o dotaci na krojový materiál, ani jiné souborové vybavení). 3.3 Financování folklorních souborů v jednotlivých obcích Každé město, či obec vyčleňuje na kulturu určitý obnos peněz, z něhož mohou více či méně čerpat také folklorní soubory. V této kapitole se zaměřuji pouze na způsob rozdělování peněz v těch městech a obcích Rožnovska, v nichž funguje nějaký folklorní soubor. Jedná se tedy o město Rožnov pod Radhoštěm, město Zubří a o obce Hutisko-Solanec, Valašská Bystřice a Vidče. 3.3.1 Město Rožnov pod Radhoštěm Město Rožnov pod Radhoštěm je centrem mikroregionu Rožnovska a počet jeho obyvatel tvoří zhruba polovinu mikroregionu (asi 18 000 z 36 000 obyvatel v celém mikroregionu). V tomto městě jako v jediném z mikroregionu je nastaven grantový systém, kdy se žadatelé o dotaci účastní výběrového dotačního řízení. Přesný termín a přesná pravidla dotačního řízení určuje zastupitelstvo města. V každém roce je předložena částka, se kterou bude město hospodařit, poté se rozdělí do jednotlivých oblastí (např. kultura, sport) a rada města nebo obce musí jednotlivé položky opět schválit. V letošním roce bylo na kulturu určeno v městě Rožnov pod Radhoštěm 300 000 Kč, přičemž o dotaci požádaly v tomto roce dva soubory: Valašský soubor písní a tanců Radhošť a Soubor písní a tanců Javořina. Soubor Radhošť získává pravidelně příspěvek na nájem prostor, který činí 55 000 Kč. V posledních dvou letech získali 50 000 Kč, v letošním roce 45 000 Kč. Soubor Javořina získává také účelové dotace na nájem. V roce 2010 získal příspěvek 23

ve výši 13 000 Kč, což je v porovnání se souborem Radhošť částka podstatně nižší, avšak nájem prostor činil pouze 12 000 Kč. V dalším roce získali příspěvek ve výši 15 000 Kč, přičemž jejich nájem činil 16 000 Kč a pro rok 2012 získali částku 21 000 Kč, avšak tentokrát byla částka přidělena účelově na nájem prostor a na opravu krojového materiálu. Nájemné bylo pro tento rok ve výši 18 000 Kč. 3.3.2 Město Zubří Město Zubří používalo dříve grantový systém jako v Rožnově pod Radhoštěm i se všemi potřebnými formuláři, ale protože se v jejich vyplňování žadatelé dopouštěli mnoha chyb a zbytečně tak přicházeli o dotace, byl tento systém městem zrušen. Dnes mohou žádat soubory o příspěvky kdykoliv v průběhu roku. Je jim pak určen finanční příspěvek, který schvaluje Zastupitelstvo nebo Rada města. Dotace občanským sdružením na kulturní činnost byly pro tento rok stanoveny ve výši 100 000 Kč (vyjma 15 000 Kč pro scholu" a koncerty farnosti, které jsou financovány odděleně). 3.3.3 Obec Hutisko-Solanec Obec Hutisko-Solanec je rozpočtovou organizací a na kulturu vyčleňuje finance ze svého rozpočtu. Nevypisuje výběrové dotační řízení, ale jednotlivci nebo folklorní soubory, kteří chtějí pořádat nějakou kulturní akci, mohou žádat o příspěvky v průběhu roku. Obvykle se v lednu nebo únoru po zasedání Rady města rozhodne, kolik financí bude vyčleněno na kulturu a po zasedání kulturní komise, které projekty se podpoří a jak velkou částkou. Pro tento rok bylo schváleno 349 000 Kč na kulturu, z čehož je 130 000 Kč na kulturní činnost a 50 000 Kč na neziskové organizace, kam patří také soubor Soláněk. 3.3.4 Obec Valašská Bystřice Obec Valašská Bystřice nepracuje s grantovým systémem, ani se stabilní částkou určenou na kulturu, která by zaštiťovala nějakou kulturní aktivitu (dříve knihovna), ale vyčleňuje z rozpočtu finance pro Kulturní fond, které činí v letošním 24

roce 100 000 Kč. Kulturní fond je určen k financování kulturních aktivit občanů. Kdokoliv z obce, kdo chce pořádat nějakou kulturní akci, vyplní formulář s žádostí o příspěvek. Žádosti posuzuje kulturní komise. Obec Valašská Bystřice vyčleňuje zvlášť finanční příspěvky pro Valašský soubor Troják, které se v každém roce liší podle potřeby. V letošním roce je to 17 000 Kč. 3.3.5 Obec Vidče Obec Vidče opět nepracuje s grantovým systémem, ani s kulturním fondem, ale vyčleňuje ze svého rozpočtu částky stanovené na kulturu. Konkrétně se tento oddíl jmenuje Kultura, církev a sdělovací prostředky, přičemž na oblast s názvem Ostatní kulturní záležitosti, do kterých už nepatří kino ani knihovna, připadá pro letošní rok 80 000 Kč. Protože je zřizovatelem souboru Valašenka škola, tak na jeho činnost obec přispívá jen zřídka a finance určené na kulturní aktivity už se souboru Valašenka netýkají. 3.4 Další zdroje financování Folklorní soubory mohou čerpat finanční příspěvky nejen od institucí zřízených státem, fungujících hierarchicky od nejvyšších institucí zabývajících se kulturou (MK ČR) po nejnižší územní spravující celky (města a obce), ale i z různých dalších, které se zabývají přímo kulturní či folklorní činností. Další možností je oslovit organizace, které se přímo zaměřují na rozdělování finančních příspěvků (nadace), nebo hledat finanční pomoc mezi obchodními společnostmi (sponzoring, fundraising) 6 nebo soukromými osobami (mecenášství) 7. 6 Sponzoring a fundraising forma poskytování finančních příspěvků, zdrojů nebo služeb za protislužbu 7 Mecenášství finanční podpora projektu, organizace nebo instituce, ze které nevzniká obdarovanému povinnost protislužby 25

3.4.1 Folklorní sdružení České republiky Folklorní sdružení České republiky (FOS) je občanské sdružení dětí a mládeže, jehož cílem je uchovávat a rozvíjet lidovou kulturu zejména v oblastech lidové hudby, zpěvu a tance. Je největší organizací sdružující zájemce o lidovou kulturu a jejími členy je na 400 souborů a 60 festivalů. FOS je pořadatelem a spolupořadatelem národních a mezinárodních folklorních festivalů, přehlídek, různých kursů, seminářů a mnoha dalších folklorních akcí. FOS je členem mezinárodních organizací a pořádá výměnné zájezdy pro soubory. Členem sdružení se může stát každý soubor nebo festival v ČR po zaplacení registračních a členských poplatků (roční poplatek: děti 50 Kč, mládež do 18 let 100 Kč, dospělí 150 Kč). Členství přináší velké množství výhod, jako je například zlevněné vstupné na folklorní akce, možnosti žádat o finanční příspěvky, bezplatné informování o folklorním dění, úrazové pojištění pro členy souboru, nebo pojištění vedoucího v zákonné odpovědnosti za svěřené nezletilé osoby. Soubory mohou přes FOS žádat o dotaci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) v rámci programů: Krojové vybavení, Letní tábory a Krátkodobá akce (soustředění, vzdělávací seminář). A. Program Krojové vybavení Jak už je patrné z názvu, tato dotace je určena na nákup krojového materiálu, krojových součástí nebo úhradu práce za tvorbu krojových součástí. Dotace je poskytována pouze členským souborům s právní subjektivitou, které v posledních dvou letech řádně zaplatili členský poplatek. Dotace je poskytována ve výši 50% nákladů na krojový materiál. B. Program Letní tábory Dotace je určena občanským sdružením dětí a mládeže do 18 let. Poskytuje se pouze členským souborům, které řádně zaplatily členský poplatek, a to na letní táborovou činnost všeobecně (např. nájem pozemku, úhrada potravin, úhrada dopravy atd.), trvající 7 21 dnů. Stát přispívá na tuto dotaci jen určitou částkou, 26

proto musí soubor prokázat samostatné náklady na akci, příspěvek na dítě za den nesmí přesáhnout 80 Kč. C. Program Krátkodobá akce soustředění, vzdělávací seminář Dotace je určena občanským sdružením dětí a mládeže do 26 let. Poskytuje se pouze členským souborům, které v posledních dvou letech řádně zaplatily členský poplatek. Dotace je určena na příležitostné a krátkodobé akce trvající 2 až 6 dní. Dotace je poskytována ve výši 70% nákladů, přičemž dotace by neměla přesáhnout 50 Kč na osobu na den. 3.4.2 Nadace Děti-kultura-sport Nadace byla založena v roce 2000 panem Ivo Valentou pro zajištění pomoci dětem a mládeži v regionu. Nadace vypisuje čtyři typy grantů: Grant kulturní a církevní, sportovní, na podporu školství a zájmové činnosti, zdravotní a sociální. Folklorní soubory se mohou zúčastnit Kulturního a církevního grantu. Kulturní a církevní grant Grant je určen na kulturní aktivity a mohou o ně žádat fyzické osoby, neziskové organizace, příspěvkové organizace, občanská nebo jiná sdružení a městské a obecní úřady ve Zlínském kraji. Žádost o grant může předložit pouze hlavní organizátor projektu. Grant je poskytován účelově na investiční i neinvestiční výdaje, avšak nesmí být využity na náklady na vypracování projektu, na náklady, které bezprostředně nesouvisí s projektem, nebo na občerstvení. 3.4.3 Hledání nových zdrojů Kromě již zmíněných možností čerpání dotací se mohou soubory pokusit získat finanční prostředky od obchodních firem či od soukromých osob, které mají zájem se na podpoře souboru sponzorsky nebo mecenášsky podílet. Mecenáši se 27

stávají nejčastěji přátelé nebo milovníci folkloru. O sponzorství se však soubor může pokusit požádat jakoukoliv firmu v okolí. Výměnou za finanční pomoc jim může nabídnout prezentaci jejich firmy na různých propagačních materiálech, na webových stránkách nebo je zmiňovat při svých vystoupeních. Soubory mohou získat finance také formou projektů, které je možné financovat i z příspěvků institucí, které nemusí být nutně kulturně zaměřeny. Jedním z příkladů může být projekt Zachování tradic a kulturního dědictví, který vytvořila Místní akční skupina Hornolidečska společně s Místní akční skupinou mikroregionu Buchlova. V tomto projektu žádaly v rámci Programu rozvoje venkova ČR, který je poskytován ze Státního zemědělského intervenční fondu 8, o dotaci, která by pomohla uhradit nákup krojového materiálu pro folklorní soubory a spolky těchto mikroregionů. V podmínkách tohoto programu bylo uvedeno zaměření na občanské vybavení a služby a na podporu zázemí aktivity místních organizací a spolků. Tento předpoklad projekt splňoval, a proto se ho mohl zúčastnit. V dotačním řízení uspěl a z požadované částky 2 000 000 Kč získal projekt podporu ve výši 90% nákladů, díky čemuž se nakoupilo 170 párů krojů (asi 100 dětských), které byly na základě požadavků vyrobeny pro jednotlivé soubory mikroregionů. Další možností financování souborů může být využití dotačních programů Evropské unie. Vzhledem k tomu, že zpracování žádostí a následná realizace projektu je velmi administrativně náročná a současně vyžaduje často vlastní finanční zázemí, soubory těchto dotací nevyužívají a já osobně bych to také nedoporučovala. Je však vhodné se těchto projektů zúčastnit nepřímo ve spolupráci s kraji, obcemi nebo občanskými sdruženími mikroregionů, kteří jsou hlavními realizátory (viz příklad výše). 8 Státní zemědělský intervenční fond je akreditovanou platební agenturou zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů 28

4. Odborná pracoviště pro podporu činnosti souborů Mezi odborná pracoviště, která jsou zřízena také za účelem podpory činnosti folklorních souborů patří Národní ústav lidové kultury ve Strážnici, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze, regionální odborná pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu v krajích (ve zlínském kraji je to Slovácké muzeum v Uherském Hradišti). Kromě těchto institucí se však mohou soubory obracet i na organizace, mezi jejichž činnost nepatří konzultace, ani poradenská nebo metodická činnost, avšak zabývají se folklorem a ve většině případů rády pomohou. MK ČR je zřizovatelem dvou příspěvkových organizací, jež se zabývají národní a národnostní kulturou. Jsou to: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze (NIPOS) a Národní ústav lidové kultury ve Strážnici (NÚLK). 4.1 Národní informační a poradenské středisko pro kulturu NIPOS je odborným pracovištěm, které podporuje především kulturněspolečenské a tvůrčí aktivity občanů. Z folklorních aktivit podporuje například Školu folklorních tradic 9, která se pro léta 2010 2012 pořádá v Brně, nebo Tvůrčí taneční dílnu 10, jež vznikla z potřeby současných lidových souborů vytvořit prostor pro vzájemná setkávání, předávání zkušeností, srovnávání, inspiraci a vzájemný dialog. V rámci NIPOS pracuje řada odborníků z oblasti taneční, hudební a divadelní, kteří také poskytují metodickou pomoc souborům. 4.2 Národní ústav lidové kultury ve Strážnici NÚLK je národním odborným pracovištěm, které zabezpečuje služby v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu pro území ČR. NÚLK je především výzkumnou organizací, která plní nenahraditelnou činnost v oboru péče o tradiční lidovou kulturu a její uchování. 9 Škola folklorních tradic projekt vzdělávacích kurzů s celorepublikovou působností, který je akreditovaný MŠMT, specializované jak na problematiku hudebního a tanečního folkloru a souvisejících otázek obecné etnologie, tak z aplikace oborů, jako je pedagogika, psychologie, fyziologie apod. 10 Tvůrčí taneční dílna celostátní nesoutěžní přehlídka choreografií určená mládežnických a dospělým folklorním souborům 29

V rámci této instituce pracuje nebo s ní spolupracuje mnoho odborníků v oblasti lidové hudby, tanečních choreografií a tradičního krojového ošacení, kteří jsou souborům k dispozici pro konzultace a odbornou pomoc. Součástí NÚLK je také rozsáhlý archiv, do něhož má přístup každý, kdo si založí badatelský list a potřebné informace si může vyhledat sám nebo za asistence pracovníka NÚLK. 4.3 Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Slovácké muzeum v Uherském Hradišti vzniklo v roce 1914 a již od svého založení se výrazně zaměřuje na etnografii a lidovou tvorbu a nejspíš také z tohoto důvodu se stalo regionálním odborným pracovištěm pro péči o tradiční lidovou kulturu ve Zlínském kraji. Funkce Slováckého muzea je výstavní (budování a údržba výstavního fondu), metodická a poradenská. O realizaci úkolů v oblasti péče o tradiční lidovou kulturu se stará Centrum péče o tradiční lidovou kulturu. Toto centrum vykonává metodickou a projektovou činnost. Snaží se vytvářet besedy a přednášky, o něž je největší zájem. Některé přednášky jsou vytvářeny na požádání zájemců. Vždy před pořádáním jednotlivých přednášek jsou nejdříve témata přednáškové činnosti vyvěšena na internetových stránkách muzea, na základě čehož se mohou zájemci přihlásit k účasti. Podle počtu zájemců o účast se potom vyberou ta témata, o něž je největší zájem. Většinou se přednášek a besed účastní mezi 30 90 aktéry. Pracovníci muzea jsou v kontaktu s mnoha soubory. Poskytují poradenskou činnost a pomáhají souborům s rekonstrukcemi krojového materiálu, tvorbou choreografií, stylizacemi a také vytvářejí režijní spolupráce a publikační činnost. Mnohé soubory se na ně také obracejí s žádostí a pomoc při vyplňování formulářů pro žádosti o dotace. Slovácké muzeum se organizačně podílí na přípravě festivalů a jarmarků, v rámci nichž jsou obvykle souborům nabízeny bezplatné prohlídky muzea, přednášky a besedy. 30

4.4 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Valašské muzeum v přírodě (VMP) má nezastupitelné postavení nejen v ČR, ale také v Evropě a po celém světě. Vzniklo v roce 1925 a jeho tvůrci byli bratři Jaroňkovi, kteří přišli s tímto nápadem již v roce 1911, kdy založili Valašský muzejní a národopisný spolek. Ten měl za cíl realizaci Valašského muzea v přírodě. VMP se zabývá výzkumnou, dokumentační, sbírkovou, metodickou a poradní činností, je organizátorem mnoha folklorních akcí a projektů, zajišťuje uchovávání a prezentaci jevů lidové kultury hmotné i nehmotné. Valašské muzeum v přírodě nabízí velkou škálu informací, s nimiž mohou soubory pracovat, ať už samostatně (badatelská činnost), nebo za pomoci odborníků. Soubory nebo jejich zástupci mohou bádat ve sbírce VMP, jejímž předmětem je hned několik částí. Badatel může zkoumat sbírkový knižní fond s dokumentačními materiály obrazovými a audiovizuálními, Expoziční areály se sbírkovými objekty a předměty dvojrozměrné a trojrozměrné povahy, a také sbírkové předměty archivní povahy. Zde může najít potřebné informace pro správnou interpretaci písní, původní taneční choreografie, podklady pro tvorbu krojů a tanečních rekvizit. Výhodou Valašského muzea v přírodě je právě fakt, že se zaměřuje především na valašskou kulturu s důrazem na Rožnovsko. Pokud se tedy soubory zaměřují na tvorbu regionu Valašska, tak najdou nejvíce informací právě zde. 4.5 Valašské folklorní sdružení Valašské folklorní sdružení (ValFOS) je členem Folklorního sdružení ČR. ValFOS sdružuje všechny soubory zpracovávající valašský folklor, i v případě, že působí v jiném regionu. Sdružení vzniklo v roce 1991 a téměř od samého vzniku je jeho předsedkyní paní Jana Šamánková. Protože je ValFOS občanským sdružením, tak vybírá členské roční příspěvky (20 Kč za dospělého, 10 Kč za dítě). Finance na svou činnost dostává od Folklorního sdružení ČR. Sdružení vytváří různé projekty, s nimiž žádá o finanční podporu jak na krajích (Moravskoslezský a Zlínský kraj), tak na MK ČR. Valašské folklorní sdružení vytváří velké množství nejen aktivit, které jsou určeny pro širokou veřejnost, ale především se zaměřuje na projekty, které jsou 31

určeny pro jeho členy. Jsou to například: semináře pro vedoucí souborů, semináře v odzemcích, semináře o zpěvu, semináře pro přípravu na soutěže a mnoho dalších. 32

5. Závěr V průběhu zkoumání tématu práce jsem se zaměřovala na možnosti financování folklorních souborů z několika různých zdrojů, jako jsou finanční příspěvky od MK ČR, od zřizovacích celků (kraje, města a obce), ale také z různých dalších zdrojů, které se zabývají přímo kulturní činností nebo oblastí tradiční lidové kultury. V této práci jsem zmapovala všechny současné soubory mikroregionu Rožnovsko a zaměřila se na druhy dotací, způsoby čerpání a podmínky, které musí soubory splnit, aby mohly tyto dotace získat. Na základě všech materiálů, které jsem měla k dispozici, jsem došla k závěru, že žádný ze souborů není schopen fungovat bez finanční podpory, a to ani ty soubory, které prokazovaly největší ochotu se na svém financování podílet z osobních zdrojů. Každý soubor využívá alespoň finanční podpory obce nebo města. Ekonomicky nejúspěšnější soubory jsou schopny čerpat finanční příspěvky hned z několika zdrojů. Tato bakalářská práce bude předána k dispozici souborům mikroregionu Rožnovsko, které ji budou moci využít jako metodický materiál pro vlastní činnost souboru. 33

Použité informační zdroje DRÁPALA, Daniel. Město Rožnov pod Radhoštěm: brána Beskyd srdce Valašska = City Rožnov pod Radhoštěm: the gate of Beskydy Mountains, the heart of Wallachia = Die Stadt Roznov pod Radhostem : das Tor in die Beskiden, das Herz der Walachei = Miasto Rożnov pod Radhostem : brama Beskidów, serce Valaska. Rožnov pod Radhoštěm: Městský úřad v Rožnově pod Radhoštěm, 2004. ISBN 80-239-2500-8. JEŘÁBEK, Richard. Etnografický atlas Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Editor Jiří Woitsch, František Bahenský. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky, 2004, 89 s. ISBN 80-850-1057-7. KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. KOVÁŘOVÁ, Monika, Pavel PTÁČEK, Martin BAŘINA, Eva SEKYROVÁ, Markéta NAVRÁTILOVÁ, Jan VYNIKAL a Pavla a Pavel TRČKOVI. Soláň převážně nevážně, (aneb, Baví nás to). Vyd. 1. [Rožnov pod Radhoštěm: Sdružení přátel souboru Soláň], 2010, 110 s. ISBN 978-80-254-7450-1. PAVLICOVÁ, Martina a Lucie UHLÍKOVÁ. Od folkloru k folklorismu: slovník folklorního hnutí na Moravě a ve Slezsku. Strážnice: Ústav lidové kultury ve Strážnici, 1997, 238 s. ISBN 80-861-5606-0. ŠTIKA, Jaroslav. Valaši a Valašsko: O původu Valachů, valašské kolonizaci, vzniku a historii moravského Valašska a také o karpatských salaších. Vydání druhé. Rožnov pod Radhoštěm: Valašský muzejní a národopisný spolek, 2009. ISBN 978-80-254-6131-0. Valašsko: Vsetínsko, Valašskomeziříčsko a Kelečsko, Rožnovsko, Horní Vsacko, Hornolidečsko. Okresní úřad Vsetín, referát regionálního rozvoje. Vsetín, 1998. O nás. Soláň cimbálová muzika & tanečníci [online]. 2011 [cit. 2012-002-24]. Dostupné z: http://solan.cz/index.php?page=my-jsme-a-videli-jsme 34

Historie ministerstva: Ministerstvo kultury ČR. [online]. 2007 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1839 Činnost odboru. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=879 Programové prohlášení vlády. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01- 07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=57 Regionální odborná pracoviště pro péči o tradiční lidovou kulturu v krajích. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/regionalniodborna-pracoviste-pro-peci-o-tradicni-lidovou-kulturu-v-krajich-83352/ Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-anarodnostni-kultura/narodni-rada-pro-tradicni-a-lidovou-kulturu-83302/ Koncepce a jiné ustavující dokumenty. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/regionalni-anarodnostni-kultura/koncepce-a-jine-ustavujici-dokumenty/default.htm Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-04-27]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=339 Granty a dotace. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/granty-adotace/default.htm Vyhlášení výběrových dotačních řízení na rok 2012. Ministerstvo kultury ČR [online]. 2007 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturnidedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/granty-a-dotace/vyhlaseni-vyberovychdotacnich-rizeni-na-rok-2012-100482/ 35