Makroekonomie Mgr. Ing. Petr Wawrosz
Obsah 0. Makroekonomie k čemu je a proč ji studovat 1. Hrubý domácí produkt 1.1 Definice 1.2 Používané metody měření HDP 1.2.1 Metoda přidané hodnoty 1.2.2 Výdajová metoda 1.2.3 Důchodová metoda 1.3 Nominální a reálný produkt 1.4 Co v HDP nenajdeme 1.5 Hrubý domácí produkt na obyvatele 1.6 Potenciální produkt 1.7 Základní makroekonomické vztahy (identity) 2. Peníze 2.1 Funkce peněz 2.2 Historie peněz 2.3 Peněžní agregáty 2.4 Nabídka a poptávka po penězích 2.4.1 Nabídka peněz 2.4.2 Poptávka po penězích 2.4.3 Rovnováha na trhu peněz 2.4.4 Posuny křivek nabídky a poptávky po penězích 2.5 Multiplikační proces vkladů 2.6 Kvantitativní teorie peněz 3. Spotřební výdaje a úspory 3.1 Spotřební výdaje 3.1.1 Základní faktory ovlivňující spotřebu 3.1.2 Teorie mezičasové volby 3.1.3 Hypotéza životního cyklu 3.1.4 Teorie permanentního důchodu 3.1.5 Teorie neomezených potřeb 3.1.6 Důchodotvorný (multiplikační) účinek spotřeby 3.2 Úspory 3.2.1 Podstata úspor 3.2.2 Vztah úspor a spotřeby 3.3 Nejistá spotřeba 4. Investiční a vládní výdaje 4.1 Investiční výdaje 4.1.1 Podstata investičních výdajů 4.1.2 Výpočet úrokového výnosu a tržní hodnota kapitálu 4.1.3 Makroekonomické závislosti investic 4.1.4 Trh zapůjčitelných fondů 4.2 Vládní výdaje 5. Čistý vývoz a zahraniční vztahy 5.1 Čistý vývoz a čisté zahraniční investice 5.2 Evidence zahraničních vztahů 5.2.1 Platební bilance a její složky 5.2.2 Rovnováha platební bilance 5.3 Devizové kurzy 2
5.3.1 Nominální devizový kurz 5.3.2 Reálný devizový kurs 5.3.3 Pružné a pevné devizové kursy 5.4 Faktory ovlivňují čistý vývoz a čisté zahraniční investice 5.5 Faktory ovlivňující devizový kurs 5.6 Parita kupní síly 5.7 Teorie optimální měnové oblasti 5.7.1 Smysl teorie 5.7.2 Definice pojmu optimální měnová oblast 5.7.3 Deficity veřejných financí a společná měna 5.8 Přínosy z mezinárodního obchodu 5.9 Neúčinnost obchodního ochranářství 5.10 Trh zapůjčitelných fondů a zahraniční investice 5.10.1 Domácí a světová úroková míra 5.10.2 Úroková parita a měnový kurs 5.10.3 Velká otevřená ekonomika a pohyb úrokových mír 5.11 Zahraniční zadluženost 5.12 Komplexnost zahraničních vztahů 6. Hospodářský růst 6.1 Definice hospodářského růstu 6.2 Co způsobuje růst 6.3 Faktory růstu produktivitu práce 6.4 Růstové účetnictví a stálý stav kapitálu 6.5 Modely ekonomického růstu 6.6 Chudé země a růst 7. Nezaměstnanost 7.1 Definice a měření 7.2 Příčiny nezaměstnanosti 7.2.1 Makroekonomické příčiny 7.2.2 Okunův zákon a přirozená míra nezaměstnanosti 7.2.3 Mikroekonomické příčiny 7.3 Důsledky a náklady nezaměstnanosti 7.4 Trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti 7.4.1 Agregátní poptávka po práci a agregátní nabídka práce 7.4.2 Výpočet přirozené míry nezaměstnanosti 7.5 Různé přístupy k trhu práce 8. Inflace 8.1 Definice a měření 8.2 Příčiny inflace 8.2.1 Inflace tažená poptávkou 8.2.2 Inflace tažená nabídkou 8.2.3. Očekávaná inflace 8.3 Důsledky a náklady inflace 8.4 Inflace a úrokové míry 8.5 Deflace 8.6 Inflace, nabídka a poptávka po penězích 9. Model s přímkou pod úhlem 45 stupňů 9.1 Teoretická východiska 9.2 Podstata modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů 9.3 Jednoduchá ekonomika (bez vlády a zahraničního obchodu) 3
9.4 Ekonomika s vládou 9.5 Ekonomika se zahraničním obchodem 9.6 K závěrům modelu 10. Model křivek IS-LM 10.1 Křivka IS 10.1.1 Definice a odvození 10.1.2 Sklon a posun křivky IS, body mimo křivku IS 10.2 Křivka LM 10.2.1 Odvození a definice 10.2.2 Sklon a posun křivky LM, body mimo křivku LM 10.3 Model IS-LM a ekonomická rovnováha 10.4 Posuny křivek IS a LM, multiplikátory fiskální a monetární politiky 10.5 Extrémní případy tvarů křivky LM 10.5.1 Past likvidity 10.5.2 Klasický případ 10.6 Model IS-LM a otevřená ekonomika 10.6.1 Podstata modelu a tvary křivek IS a LM 10.6.2 Systém pevných měnových kursů 10.6.2.1 Monetární politika (monetární expanze) 10.6.2.2 Fiskální politika (fiskální expanse) 10.6.3 Systém pružných měnových kursů 10.6.3.1 Monetární politika (monetární expanse) 10.6.3.2 Fiskální politika (fiskální expanse) 10.6.4 Hodnocení modelu křivek IS-LM v otevřené ekonomice 11. Model agregátní poptávky a nabídky 11.1 Křivka agregátní poptávky 11.1.1 Definice a tvar 11.1.2 Odvození křivky agregátní poptávky 11.2 Křivka agregátní nabídky 11.2.1 Definice 11.2.2 Tvar křivky agregátní nabídky 11.2.3 Důsledky mylných chápání 11.3 Rovnováha v modelu AS-AD 11.4 Posuny křivek AS a AD 11.4.1 Souvislost modelů IS-LM a AS-AD 11.4.2 Poptávkové a nabídkové šoky 11.4.3 Monetární a fiskální expanze 11.5 Samoregulační účinky ekonomiky 11.5.1 Samoregulující účinky a negativní poptávkový šok 11.5.2 Samoregulující účinky a negativní nabídkový šok 11.6 Indexování mezd 11.7 Význam modelu AS-AD 12. Krátkodobé kolísání ekonomice 12.1 Podstata kolísání 12.2 Keynesiánské teorie 12.3 Teorie monetárních výkyvů 12.4 Teorie reálných cyklů 12.5 Institucionální faktory 13. Philipsova křivka 13.1 Definice a tvary Philipsovy křivky 4
13.2 Inflační očekávání 13.2.1 Podstata inflačních očekávání 13.2.2 Adaptivní očekávání 13.2.3 Racionální očekávání 14. Makroekonomická politika 14.1 Podstata a druhy makroekonomické politiky 14.2 Fiskální politika 14.2.2 Veřejné příjmy a výdaje 14.2.3 Změna vládních výdajů 14.2.4 Změna daní 14.2.5 Vestavěné stabilizátory 14.2.6 Rozpočtový deficit, přebytek a jejich důsledky 14.2.6.1 Možnosti krytí deficitu 14.2.6.2 Strukturální a cyklický deficit 14.2.7 Veřejný dluh 14.2.8 Názory na fiskální politiku 14.3 Monetární politika 14.3.1 Podstata monetární politiky 14.3.2 Expanzivní a restriktivní měnová politika 14.3.3 Dynamický faktor růst HDP 14.3.4 Konkrétní postupy centrálních bank 14.3.4.1 Aktivistická měnová politika 14.3.4.2 Politika implicitní nominální kotvy 14.3.4.3. Politika pevného růstu měnové zásoby 14.3.4.4 Politika inflačního cílování 14.3.5 Názory na monetární politiku 14.4 Koordinace fiskální a monetární politiky 14.5 Důchodová politika 14.6 Vnější obchodní a měnová politika 14.6.1 Nástroje vnější obchodní a měnové politiky 14.6.2 Stupně integrace 14.7 Časová zpoždění Použitá literatura 5
0. Makroekonomie k čemu je a proč ji studovat Makroekonomie je součást ekonomie ekonomie se standardně dělí na mikroekonomi a makroekonomii. Obvyklá definice ekonomie může znít např. takto: Ekonomie je věda, která studuje, jak lidé využívají vzácné zdroje k uspokojování svých neomezených potřeb, přičemž tyto potřeby uspokojují pomocí produkce statků a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi jednotlivé členy společnosti. Mikroekonomie se zabývá dílčími trhy např. trhem určitého produktu (trhem čaje), výrobního faktoru (např. trhem práce), nebo situací určitého subjektu (např. rovnováhou firmy). Většinou přitom mikroekonomie odhlíží od situace ostatních trhů nebo subjektů Ačkoliv v mikroekonomii existují pokusy o komplexní pohled (např. Walrasův 1 koncept všeobecné rovnováhy), její pohled je nutně dílčí, nebere v úvahy všechny faktory. Makroekonomie usiluje o komplexní pohled, který se týká celé ekonomiky. Makroekonomie pak zkoumá, jaké účinky/důsledky má chování jednotlivých subjektů, respektive situace na jednotlivých trzích na celou ekonomiku. Tato jednotlivá jednání/situace na jednotlivých trzích se makroekonomie snaží agregovat (slučovat) a vytvořit modely, které dokáží popsat chování všech subjektů, tj. všech osob, všech firem. Pokud makroekonomie zpracuje s nějakými veličinami, tak ji zajímají agregované veličiny jako hrubý domácí produkt souhrn všech (finálních statků) vyrobených na určitém území za určitý čas, nezaměstnanost souhrn všech nezaměstnaných, inflace změna všech cen (cenové hladiny), stav veřejných rozpočtů - souhrn všech veřejných příjmů a veřejných výdajů, stav platební bilance - souhrn všech zahraničních vztahů. V souladu s výše uvedenou definicí ekonomie bychom mohli napsat, že makroekonomie zkoumá, co se děje, pokud všichni lidé využívají vzácné zdroje k produkci svých potřeb, co se děje, pokud všichni lidé produkují statky a co se děje, pokud jsou dané (všechny) statky nějakým způsobem rozdělovány mezi (všechny) členy daného společenství. Jaká jsou základní konkrétní makroekonomická témata? Tj. čím se makroekonomie zabývá? 1. problematika hospodářského produktu makroekonomie zdůrazňuje, že čím více všech finálních statků (statků určených ke konečné spotřebě) vyrobí, tím více statků existuje k uspokojování lidských potřeb. Makroekonomie potom zkoumá co ovlivňuje produkci těchto statků, zabývá se agregátní poptávkou, tj. zjednodušeně řečeno poptávkou po všech statcích, agregátní nabídkou, tj. zjednodušeně řečeno nabídkou všech statků, otázkou rovnováhy mezi agregátní nabídkou a poptávkou jak dosáhnout toho, aby to, co bylo vyprodukováno, bylo rovněž spotřebováno, dále otázkou jak dosáhnout zvýšení množství vyprodukovaných statků (tj. otázkou hospodářského růstu) 2. problematika nezaměstnanosti makroekonomie se snaží odhalit příčiny a formy nezaměstnanosti a najít řešení nezaměstnanosti. Makroekonomie zdůrazňuje, že práce (včetně lidského kapitálu, tj. schopností a dovedností) je výrobní faktor. Pokud tento faktor není dostatečně využíván, nejsou některé zdroje využity a některé statky vyprodukovány, tj. nejsou uspokojeny některé potřeby. 3. problematika inflace makroekonomie sleduje změny všech cen v ekonomice (jak cen výstupů, tak cen vstupů i cen výrobních faktorů). Pokud se v ekonomice mění všechny ceny, hovoříme o změnách cenové hladiny, v případě růstu všech cen o inflaci, v případě poklesu o deflaci. Makroekonomie zkoumá příčiny inflace, její důsledky a další otázky s ní spojené 4. problematika zahraničních vztahů makroekonomie zkoumá co ovlivňuje vývoz a dovoz zboží a služeb, co ovlivňuje, zda-li zahraniční investoři investují v tuzemsku a 1 Leon Walras (1834-1910), významný představitel tzv. neoklasické ekonomie, zakladatel tzv. lausannské školy. 6
domácí investoři v zahraničí, jaké důsledky mají tyto zahraniční vztahy na hrubý domácí produkt, měnové kursy apod. 5. problematika veřejných příjmů a veřejných výdajů makroekonomie zkoumá k čemu vedou změny ve struktuře (velikosti) veřejných příjmů a veřejných výdajů, jaké důsledky mají deficity veřejných rozpočtů na hrubý domácí produkt a další ukazatele. Z výše uvedeného přehledu plyne, že makroekonomie se zabývá otázkami bohatství celé společnosti. Nepochybně přitom existuje vztah mezi bohatstvím celé společnosti (státu) a bohatstvím jednotlivých členů (subjektů) této společnosti/státu bude-li celá společnost chudá, je logické, že (přinejmenším) většina subjektů této společnosti bude rovněž chudá. Makroekonomie pak zkoumá, jak na agregátní úrovni zajistit růst bohatství, jaké jsou možnosti i limity daného růstu apod. Makroekonomie nám tak může dávat užitečné návody a postupy, které vedou k růstu bohatství celé společnosti, tj. i bohatství jednotlivých členů/subjektů této společnosti. Je třeba zdůraznit, že makroekonomie je věda politická bohatství společnosti i jednotlivých jejích členů mohou být ovlivněny zásahy státu. Makroekonomie zkoumá, které tyto státní zásahy vedou k růstu bohatství, které nikoliv, zabývá se krátkodobými i dlouhodobými účinky těchto zásahů a dalšími otázkami. Studium makroekonomie nám tedy může dát odpovědi na řadu otázek, se kterými se běžně setkáváme. Může nám pomoci vysvětlit, proč jsou některé země/společnosti vyspělé, proč dosahují vysokých úrovní hrubého domácího produktu na obyvatele, proč v nich dochází k ekonomickému růstu (tj. růstu hrubého domácího produktu) a proč je vysoká v těchto zemích vysoká životní úroveň. Objasňuje z jakých důvodů dochází ke kolísání ve vývoji hrubého domácího produktu, proč je nesnadné dosáhnout rovnováhy mezi tím, co vyprodukují všichni producenti, a tím, co na agregátní úrovni poptávají spotřebitelé. Makroekonomie dokáže objasnit, proč je v některých zemích vysoká či nízká nezaměstnanost, vysoká či nízká inflace, proč některé země mají přebytek obchodní bilance a jiné nikoliv. Dále dokáže odpovědět na otázku, co se na makroekonomické úrovni, tedy na úrovni celé společnosti stane, pokud vlády zvýší či sníží vládní výdaje, daně, pokud centrální banky budou zvyšovat či snižovat množství peněz v oběhu apod. Všechny tyto otázky se v nějaké podobě bezprostředně dotýkají životů každého z nás a je dobré znát na ně odpovědi. Nemělo by smysl zakrývat, že existují v makroekonomii témata, na které nemají jednotliví (makro)ekonomové respektive jednotlivé (makro)ekonomické školy shodný názor typickým příkladem je tvar křivky agregátní nabídky v krátkém období, otázka strnulosti mezd a cen apod. V dalším textu bude poukázáno na nejvýznamnější rozdíly jednotlivých přístupů. Soudobá makroekonomie přes veškeré objevy posledních desetiletí a let do značné míry stále vychází z učení, které vznikalo jako odpověď na otázku, jak reagovat na velkou/světovou hospodářskou krizi ve 30. letech 20. století (tzv. Velká deprese), kdy ve většině kapitalistických zemí došlo k poklesu hrubého domácího produktu, krachu řady firem, nárůstu nezaměstnanosti apod. Tato krize vývoj kapitalistických (a demokratických) zemí značně ovlivnila, byla jednou z příčin nástupu fašismu a nacismu i vzniku druhé světové války. Na počátku Velké deprese tehdejší ekonomická věda nedokázala odpovědět, co krizi způsobilo. Tato lidská neznalost vedla nejen ke vzniku krize, ale i k jejímu prohloubení, byla jednou z příčin, že milióny lidí ztratili svoji práci, že podniky přestaly vyrábět, banky krachovaly apod. V podstatě lze říci, že lidská neznalost vedla k utrpení a problémům řady lidí. Od dob Velké deprese se ekonomové v mnohém poučili a i díky soudobým makroekonomickým znalostem dokážeme (alespoň v oblasti teorie) na krizové situace reagovat přiměřeněji. Svým způsobem lze napsat, že jedním se stálých témat makroekonomie zůstává hledání odpovědi na otázku, jak zabránit eventuelnímu opakování podobné krize. Na otázku jaké byly skutečné příčiny vzniku Velké deprese a jejího dlouhého trvání však ani dnes neexistují 7
jednoznačné odpovědi: někteří ekonomové tvrdí, že to bylo v důsledku poklesu mezního sklonu ke spotřebě, jiní kritizují chybnou politiku centrálních bank v té době, další obchodní ochranářství, někdo poukazuje na masivní přísun peněz do ekonomiky, ke kterému před vznikem krize docházelo, jiný upozorňuje, že za krize byla řada cen regulována. I těmito otázkami se budeme zabývat v dalším textu. Ačkoliv studium makroekonomie může vypadat na první pohled jako studium nudné a složité, ve skutečnosti jde o studium dobrodružné, plné fascinujících otázek i odpovědí. Za makroekonomickými agregáty se ukrývají osudy celých zemí, spousty lidí apod. Vydejme se proto spolu do vzrušivého světa makroekonomie, do vědy, která popisuje svět kolem nás, naše jednání a jeho zamýšlené i nezamýšlené důsledky. Ještě než se tak stane, tak několik slov ke struktuře textu: Následující text je možná svým způsobem zvláštní: primárně je určen pro studenty, kteří studují makroekonomii v bakalářském kursu, svým rozsahem však látku, která je standardně probírána v bakalářském kursu, relativně výrazně přesahuje. Jinými slovy text obsahuje i látku, která se obvykle probírá v magisterském kursu. Důvod proč byl zvolen tento přístup je následující: zdá se nám, že řada textů, které se věnují bakalářské makroekonomii je příliš jednoduchých, příliš odtržených od reality, takže studentům dostatečně nezdůvodní, proč by je studium makroekonomie užitečné. Naopak magisterské texty makroekonomie se někdy zabývají detaily, které většina studentů ve svém životě nevyužije. Hlavním cílem tohoto textu je srozumitelnost a pochopení makroekonomie. Doufáme, že po jeho přečtení čtenář pochopí makroekonomické zákonitosti a vztahy. Doufáme, že po přečtení tohoto textu čtenář pochopí, jaké jsou základní makroekonomické ukazatele/veličiny, proč dochází k jejich vývoji/kolísání, jakým způsobem se na agregátní/makroekonomické úrovni dosahuje rovnováha, tj. stav, kdy to, co je vyprodukováno, je zároveň i spotřebováno. Doufáme, že čtenář po přečtení tohoto textu bude rozumět, jaké jsou možnosti a důsledky jednotlivých makroekonomických politik. Jinými slovy doufáme, že čtenář bude rozumět tomu, co se v jeho okolí i ve světě na makroekonomické úrovni děje, že na základě znalostí, jež získá, se bude lépe rozhodovat a jednat. Obvyklé bakalářské znalosti se nám k tomu rozsahu zdají nedostatečné, magisterské znalosti mohou být nadbytečné. V naprosté většině případů je v našem textu u těch částí, které přesahují standardní bakalářský výklad, uvedeno, že jej přesahují buď přímo v textu, nebo v poznámce pod čarou. Text, který přesahuje standardní bakalářský výklad je potom uveden menším písmem. Text začíná rozborem základního makroekonomického ukazatele hrubého domácího produktu. Jako druhá následuje kapitola věnující se penězům jsme přesvědčeni, že peníze jako významný makroekonomický agregát má smysl probrat hned v úvodu, protože studenti lépe pochopí další problematiku. Třetí, čtvrtá a pátá kapitola se věnují jednotlivým složkám HDP spotřebním výdajům, investičním výdajům, vládním výdajům a čistému vývozu. Zvláště pátá kapitola zaměřená na čistý vývoz a zahraniční vztahy vzhledem k významu, který čistý vývoz a zahraniční vztahy hrají v české ekonomice, je zpracována relativně podrobně. Obecně se domníváme, že rozbor jednotlivých složek hrubého domácího produktu lépe studentům objasní dlouhodobý i krátkodobý vývoj tohoto ukazatele. Zejména dlouhodobým vývojem hrubého domácího produktu se zabývá šestá kapitola, která rozebírá problematiku hospodářského růstu. Sedmá a osmá kapitola zkoumají dva další významné makroekonomické ukazatele nezaměstnanost a inflaci. Devátá, desátá a jedenáctá kapitola se věnují jednotlivým modelům makroekonomické rovnováhy modelu s přímkou pod úhlem 45 stupňů, modelu IS-LM a modelu agregátní nabídky a poptávky. V úvodu deváté kapitoly jsou vysvětleny teoretická východiska těchto modelů a proč problematika rovnováhy zaujímá v makroekonomii významné místo. Ačkoliv 8
model IS-LM zpravidla nepatří do bakalářského kursu, vědomě jej zde zařazujeme, protože se domníváme, že zájemci, kteří si tuto kapitolu přečtou, lépe pochopí řadu makroekonomických zákonitostí. Kapitoly věnující se nakroekonomické rovnováze, vztahům mezi tím, co je vyprodukováno a spotřebováno, vědomě dáváme spíše do pozdějších partií textu, protože se domníváme, že nejprve by čtenáři měli pochopit základní makroekonomické ukazatele a jejich determinanty. Na základě tohoto pochopení jim může být problematika makroekonomické rovnováhy bližší. Dvanáctá a třináctá kapitola jsou relativně stručné dvanáctá shrnuje problematiku krátkodobého kolísání v ekonomice, třináctá potom rozebírá Phillipsovu křivku včetně otázek inflačních očekávání. Poslední čtrnáctá kapitola se věnuje jednotlivým makroekonomickým politikám fiskální, monetární, důchodové (nedistribuční) a zahraničně-obchodní. Při rozboru fiskální politiky je rozebrána i otázka deficitu veřejných financí a veřejného dluhu. Nejen v poslední, závěrečné kapitole, ale v celém textu se věnujeme otázce možnosti státních zásahů, toho, jak stát může ovlivnit hospodářský vývoj, jak prostřednictvím stabilizační funkce může kultivovat trhy na dílčí i agregátní úrovni. Jakkoliv jsme skeptičtí a spíše si myslíme, že většina státních zásahů není příliš účinná, přece jen nelze nevidět, že jsou i činnosti státu na makroekonomické úrovni, které ke kultivaci trhu a rozvoji trhu přispívají. Smysluplné státní zásahy jsou v textu zmíněny a rozebrány. Domníváme se, že výše uvedená struktura zahrnuje veškerá důležitá makroekonomická témata. Věříme, že tento text splní svůj účel a přinese čtenářům makroekonomické poznání. Autorem tohoto učebního textu je Mgr. Ing. Petr Wawrosz. Při tvorbě textu bylo využito připomínek dalších pracovníků katedry ekonomie a mezinárodních vztahů Vysoké školy finanční a správní, jmenovitě doc. Radima Valenčíka, CSc a PhDr Rafika Bedredtinova, Csc. 9
Tabulka: Základní makroekonomické ukazatele ekonomiky ČR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 HDP mld. Kč, b. c. 1 466,5 1 683,3 1 811,1 1 996,5 2 080,8 2 189,2 2 352,2 2 464,4 2 577,1 2 781,1 2 970,3 HDP na 1 obyxbatele Kč/obyv., b. c. 141 957 163 183 175 772 193 929 202 357 213 110 230 064 241 593 252 617 272 468 290 232 HDP na 1 obyvatele vpps/obyv., b. c. 10 668 11 643 11 875 11 979 12 404 13 033 13 738 14 595 14 874 16 013 17 309 Růst HDP v %, r/r, reálně. 4,0-0,7-0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,2 6,1 Výdaje na konečnou spotřebu v %, r/r, reálně. 5,7 2,4-1,0 3,0 1,1 2,6 3,5 6,3 0,8 2,3 V tom spotřeba domácností v %, r/r, reálně. 8,4 2,2-0,8 2,8 1,3 2,3 2,2 6,0 2,5 2,8 Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu v %, r/r, reálně. 11,6-8,4-2,1-3,5 10,6 6,6 4,6-1,4 8,2 1,6 V tom výdaje an tvorbu fixního kapitálu v %, r/r, reálně. 9,9-5,7-0,9-3,3 5,1 6,6 5,1 0,4 4,7 1,3 Deflátor HDP %, r/r. 10,3 8,4 11,1 2,8 1,5 4,9 2,8 0,9 3,5 0,7 Hrubý disponibilní důchod mld. Kč, b. c. 1 477,1 1 669,5 1 794,1 1 976,8 2 053,4 2 152,6 2 287,4 2 365,1 2 467,8 2 621,2 2 833,2 Hrubé národní úspory mld. Kč, b. c. 424,8 454,9 441,0 525,5 512,1 542,4 570,4 553,3 532,2 588,2 696,4 Míra hrubých národních úspor % 28,8 27,2 24,6 26,6 24,9 25,2 24,9 23,4 21,6 22,4 24,6 Míra hrubých úspor domácností v % 15,2 11,5 11,3 9,3 8,5 8,4 7,4 8,3 7,4 5,9 6,1 Souhrnná produktivita práce, v % r/r. 3,3-0,9 0,9 3,9 4,0 2,2 1,6 4,6 4,1 4,6 PPS = paritka kupní síly, b.c = běžné ceny (ceny daného kalendářního roku), r/r = meziroční změna, Pramen: Český statistický úřad, 2006, www.czso.cz 10