Obsah strana 8.1 Úvodní stať.. 2 8.1.1 Úvod do problematiky chomutovské oblasti... 2 8.2 Členění oblasti na územní celky. 2 8.3 Charakteristika celkové koncepce revitalizace oblasti 2 8.4 Rekultivace a revitalizace dle jednotlivých územních celků.. 8 8.4.1 Územní celek Chomutovsko. 8 8.4.1.1 Vymezení a současný popis území. 8 8.4.1.2 Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12. 2002.. 9 8.4.1.3 Rekultivace zahajované v období 2003 až 2012.. 16 8.4.1.4 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení.. 20 8.4.1.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení... 20 8.4.1.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností.. 21 ᖗ劷ení schválená meziresor ní komisí... 2 2 Nově n vrhov ná o ᖗ劷ení.. 22 8.4.1.7 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území navazujícím na báňskou činnost.. 27 ᖗ劷 ᖗ劷ení schválená meziresor ní komisí... 2ᖗ劷 ᖗ劷 2 Nově n vrhov ná o ᖗ劷ení.. 2ᖗ劷 8.4.1.8 Předběžný návrh revitalizačních opatření realizovaných v souvislosti se závěrečnou sanací zbytkových jam lomů a vnějších výsypek.... 30 8.4.1.9 Harmonogram a ekonomická náročnost revitalizačních opatření v časovém rozlišení... 35 8.5 Závěrečná bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací a revitalizačních opatření pro chomutovskou oblast v časovém rozlišení.. 36 Tabulky v textu tab. č. 1 Ukončené rekultivace [ha].... 9 tab. č. 2 Rozpracované rekultivace [ha]. 16 tab. č. 3 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [ha] 19 tab. č. 4 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [mil. Kč]... 19 tab. č. 5 náklady na sanace a rekultivace v období 2013 do ukončení [mil. Kč] 20 tab. č. 6 Bilance ploch rekultivací [ha] 20 tab. č. 7 Ekonomická náročnost rekultivací [mil. Kč] 21 tab. č. 8 Přehled revitalizačních opatření... 35 Grafické přílohy 8.1.A Chomutovsko - návrh rekultivace území do vyuhlení, M 1:10 000 8.1.B Chomutovsko - revitalizační opatření v území, M 1:10 000

- 2-8.1 ÚVODNÍ STAŤ 8.1.1 Úvod do problematiky chomutovské oblasti V současné době těží v chomutovské oblasti pouze lom Libouš, a to povrchovým způsobem. Tento velkolom, který se rozkládá mezi městy Chomutov a Kadaň, je součástí Severočeských dolů, a.s. Těžené uhlí má energetický charakter a je dodáváno především do místních elektráren (Tušimice, Prunéřov, patřících akciové společnosti ČEZ). Lom je vybaven moderním technologickým zařízením jak pro těžbu uhlí, tak na skrývání nadložních zemin. Skrývkové hmoty jsou zakládány výhradně na vnitřní výsypku. Předpokládaná životnost tohoto lomu je do roku cca 2035. Ostatní bližší informace o báňské činnosti jsou předmětem úvodních kapitol. Koncepční řešení sanace a rekultivace tohoto lomu bylo zpracováno na základě úkolu daného usnesením vlády ČR č. 443/91 s názvem Dlouhodobý generel rekultivace. Ten již vycházel z usnesení vlády č. 444/91, kterým byly vyhlášeny územní ekologické limity možných postupů jednotlivých dolů a lomů a jejich vnějších výsypek. Materiál zpracovaly v roce 1992 Báňské projekty Teplice. V roce 2001 zpracoval R Princip Most, s.r.o. variantní studii zbytkové jámy lomu Libouš, na jejímž základě byly vybrány dvě základní varianty, které se staly předmětem aktualizace souhrnného plánu sanace a rekultivace tohoto lomu. Tuto dokumentaci zpracovával rovněž R Princip Most, s.r.o., a to v roce 2002. Vybranými variantami bylo jednak průtočné jezero s kótou hladiny vody 275,3 m n.m. a jednak neprůtočné s kótou hladiny 255 m n.m. Vybraná varianta neprůtočného jezera s výše uvedenou kótou zajišťuje vyrovnanou vodohospodářskou bilanci jezera. Obě varianty byly dopracovány do podrobností týkajících se i budoucí revitalizace území, zejména při jeho využití pro rekreaci, sport, oddych a na to navazující možné podnikatelské aktivity. Další rozpracování aktivit ve smyslu usnesení vlády ČR č. 272/2002 z této dokumentace vychází, a to z varianty vybraného neprůtočného jezera. V zájmovém prostoru, daném výše uvedeným usnesením vlády, se nacházel i hlubinný důl Jan Žižka (jihovýchodně od Chomutova), který ukončil těžební činnost již v minulosti a následně zabezpečil sanaci a rekultivaci těžbou narušeného prostoru. Dotýkají se ho však aktivity revitalizace území ve smyslu výše uvedeného usnesení vlády. 8.2 ČLENĚNÍ OBLASTI NA ÚZEMNÍ CELKY Chomutovská oblast není dále členěna na územní celky. 8.3 CHARAKTERISTIKA CELKOVÉ KONCEPCE SANACE ÚZEMÍ V důsledku hornické činnosti, zejména pak prováděné velkoplošně povrchovým způsobem, dochází nejenom k devastaci krajiny a přírody, ale i k likvidaci osídlení, průmyslových podniků, zemědělských ploch, komunikací, vodotečí, některých historických i kulturních památek.

- 3 - Těžební organizace se v průběhu těžební činnosti s těmito nezbytnými průvodními jevy, které provázejí zcela objektivně hornickou činnost, vypořádávají. Pokud však usilujeme o obnovu funkce krajiny, ta nemůže znamenat pouze naplňování její ekologické a krajinně estetické hodnoty, ale musí zajistit postupný návrat člověka v různých formách do území, desítky let využívaných pro těžbu a zakládání výsypek. To však již nepatří mezi povinnosti, které má těžební organizace v rámci horního zákona zajistit nebo financovat, může však vytvořit vhodným modelováním terénu při těžbě, zejména v jeho závěrečné fázi, případně při provádění sanačních prací po ukončení těžby, příznivé podmínky pro tento záměr. Tato území (především výsypky) však nejsou a dlouhodobě nebudou z hlediska geomechaniky plně konzolidovaná, vlastní proces rekultivace je dlouhodobou záležitostí (dosažení potřebného zapojení vegetace), výsypky jsou většinou bez stabilního komunikačního napojení a do těchto území je nutno přivést inženýrské sítě. Proto postupné osidlování rekultivovaných výsypek bude dlouhodobou záležitostí. Vývoj se bude zřejmě v první fázi odvíjet přes využívání uvedených území pro lidské aktivity směřující k využívání volného času, tzn. přípravu území pro rekreaci, oddych, pěší turistiku, cykloturistiku (později i agroturistiku), sport, sportovní rybaření, ale i pro poučení (naučné stezky, přírodní, kulturní a historické památky) a s tím vším spojené podnikatelské aktivity. Dominantní postavení v tomto využití území budou mít většinou jezera zbytkových jam po těžbě a jejich okolí. Předpokládá se, že tato jezera budou všestranně využívána, a to pro koupání, rekreaci a sport, sportovní rybaření na jedné straně a na druhé straně, že budou plnit se svým okolím i funkce ekologické a krajinně estetické. Počítá se rovněž s tím, že v okolí jezer budou vybudována četná sportoviště (volejbal, košíková, tenis, dětská sportoviště, pláže pro slunění, golfová hřiště), turistické i cykloturistické trasy, místa pro procházky v parkových a lesoparkových objektech, ale i prostory určené pro tichou rozptýlenou rekreaci. Výše uvedené činnosti jistě přilákají řadu podnikatelů, kteří by měli vybudovat příslušné technické zázemí (ubytovny, objekty s občerstvením, sociální zařízení, loděnice, případně i hotely s potřebným vybavením). Současně bude nutno dobudovat potřebné příjezdní komunikace včetně kapacitních parkovišť. Bezpodmínečně nutné bude zabezpečit při tomto způsobu podnikání určitou regulaci podnikatelských aktivit. Zejména u relativně menších jezer by mohlo dojít k určité nerovnováze mezi využíváním území pro tyto aktivity a ochranou přírody a krajiny. Ke značně citlivým problémům bude patřit kvalita vody, hlavně u mělčích jezer. Jedním z opatření bude omezení přítoku vody do jezera po jeho napuštění tak, aby tyto přítoky pouze vyrovnávaly výpar z volné hladiny. Tím se jednak zamezí nežádoucímu kolísání hladiny vody v jezeru a zároveň se však zminimalizuje přísun živin dotační vodou. Náročné bude rovněž čištění a odkanalizování komunálních vod z objektů technického zázemí jezera. Vzhledem k nutnosti, aby nově vzniklá jezera a jejich okolí plnila i funkce ekologické, bude vhodné citlivě vyčlenit určitou část území pro tyto účely a v těchto místech omezit pohyb návštěvníků.

- 4 - Příslušné trasy pro pěší turistiku a cykloturistiku bude žádoucí propojit s veřejnou sítí těchto tras a umožnit tak návštěvníkům nekomplikované spojení s dalšími významnými místy v regionu (naučné stezky, kulturní, historické a sakrální památky, geologické a přírodní zvláštnosti, výhledy do okolí a další). K tomu by měl směřovat budoucí systém tras propojený mezi revitalizovaným územím po těžbě s územím těžbou nenarušeným. Využití území revitalizovaného po těžbě není však jen záležitostí jezer zbytkových jam. Jedním ze základních cílů je postupná obnova života i na m území, především na rozsáhlých výsypkách. Nutným předpokladem k tomu je, jak již bylo uvedeno, obnova komunikačního propojení přes bývalé důlní a výsypkové prostory. Prvořadou je však otázka konzolidace jednotlivých výsypkových těles. Pokud nebude příslušná výsypka dostatečně konzolidována, potom bude nutno výstavbu objektů provádět z lehkých, rektifikovatelných konstrukcí, nebo při náročném ošetření základů staveb. Proto je posuzování geomechanické stability výsypek a s tím postupně probíhající jejich konzolidace důležitou součástí tohoto procesu. Vlastní rekultivace bude ve velké části prováděna způsobem, který bude působit relativně rychle ve směru obnovy funkce území( nebude však přinášet ekonomický prospěch, ale spíše bude vyžadovat řádnou údržbu, zejména sečení travních porostů nebo jejich spásání. Tuto činnost bude nutno provádět pravidelně a proto lze předpokládat, že v důsledku toho vzniknou první zemědělsko hospodářské objekty (farmy), a to buď na okraji výsypek nebo v jejich těsném sousedství. Problém u těchto objektů nebude spočívat pouze ve způsobu jejich založení, ale bude nutno do tohoto prostoru přivést inženýrské sítě (voda, topné medium, kanalizace, elektrická energie). Vzhledem k rozsahu zemědělských pozemků (především trvalých travních porostů) vznikne tak předpoklad pro rozvoj pastevectví. Sečení luk spolu s kácením dřevin může přinést základy pro vznik obnovitelného energetického hospodářství na bázi biomasy. Lze předpokládat, že zamýšlené zemědělské usedlosti by mohly mít i další atraktivní využití, např. jako výchozí centra pro rozvoj agroturistiky. Při doplňkovém chovu koní by mohla zajistit projížďky turistů zajímavou krajinou, popřípadě i ubytování s poskytováním stravování na bázi místních produktů. Mohla by umožňovat zatím u nás netradiční rodinnou rekreaci, při které by zejména městské děti poznávaly nejen přírodu, ale i život na venkově. Vzhledem k předpokládanému propojení těchto území s rekreačními jezery by neměl být problém zkombinovat pobyt na venkově s rekreací, koupáním a sportem. Jak již bylo zmíněno, nezbytnou podmínkou pro poznávání přírody, krajiny, kulturních i historických památek je jejich dobrá přístupnost, kterou umožní nekomplikované propojení všech těchto zajímavých míst a objektů. Rozložení turistických tras, ubytovacích kapacit a center turistického ruchu v rekultivované krajině může dobře navázat na stávající síť hromadné autobusové a železniční dopravy. Další možností je využívání silniční dopravní infrastruktury pro individuální turistiku, a to buď přímo (cestování po zajímavých místech automobilem) nebo nepřímo. Nepředpokládáme, že cyklostezky a cesty pro pěší turistiku, které budou spojovat atraktivní místa nejenom pro rekreaci, sport, koupání, sportovní rybolov,

- 5 - zároveň místa pro poznávání kulturních a historických památek, místa esteticky působivá s výhledem do atraktivní krajiny, geologicky i přírodovědně zajímavá budou jediným způsobem využívání revitalizované krajiny. Naopak předpokládáme, že po nezbytné konzolidaci nasypaného skrývkového materiálu budou výsypky postupně (i když zřejmě velmi omezeně) osidlovány zejména z důvodu zajišťování potřebné péče o krajinu (sečení luk, pastevectví), ale i jako technické zázemí pro rekreační a sportovní objekty, nebo pro provozování agroturistiky a další aktivity. Koncepce sanace a rekultivace území dotčeného těžební činnosti lomu Libouš dosud vycházela z dlouhodobého generelu rekultivací a souvisejících dokumentů. Podle této koncepce byla zbytková jáma lomu situována ve východní části zájmového území a jejím zatopením po kótu 277 m n. m. měla vzniknout vodní plocha o rozloze 640 ha. Ostatnímu těžbou ovlivněnému území rozdělenému na dílčí části byly přiděleny různé prioritní funkce. Zemědělská rekultivace byla navrhována na náhorní plošiny vnitřních výsypek a na další plochy s vhodnými spádovými poměry, tj. s maximálním sklonem do 10 %. Lesnické rekultivace byly plánovány na převážnou část zejména sklonitého území mimo zbytkovou jámu. V těchto plochách jsou zahrnuty i oblasti s rekreační funkcí. Území s dominantním rekreačním vlivem tvořily pobřežní partie jezera zbytkové jámy lomu na severu a východě, včetně ostrova. Pro posílení ekologické funkce krajiny byly na plošině vnitřní výsypky lomu Libouš navrženy vhodně koncipované mokřadní plochy. Aktualizovaná koncepční dokumentace, která je předmětem této studie, je založena na novém báňsko technologickém řešení, vycházejícím z upřesnění předpokládané potřeby elektráren především v kvalitě uhlí v dlouhodobém časovém horizontu. Dochází v ní k jinému situování zbytkové jámy, tedy i k následné změně parametrů budoucího jezera. Výrazně nemění koncepci rekultivace na tomto území. Posiluje však ekologické prvky, navíc vytváří optimální předpoklady k budoucímu využití území pro lidské aktivity. V roce 2001 zpracoval R Princip Most, s.r.o. dokumentaci nazvanou Studie zbytkové jámy lomu Libouš - 1. etapa. V zadání této studie se požadovalo najít optimální variantu zatápění zbytkové jámy vodou při neprůtočném jezeru a tuto vybranou variantu porovnat s variantou jezera průtočného (kóta hladiny vody 275,2 m n.m.). Následně po jejím vyskladnění bylo provedeno stabilitní posouzení svahů vnitřní výsypky přiléhajících k jezeru. Na základě těchto výpočtů a úprav doporučených R Princip Most, s.r.o. ve vazbě na parametry zbytkové jámy, zejména na břehovou linii budoucího jezera bylo aktualizováno koncepční báňské řešení lomu Libouš a upřesněny parametry zbytkové jámy, následně potom parametry jezera na tyto hodnoty: kóta hladiny 255 m n.m. plocha hladiny 511,93 ha objem vody v jezeru 79,441 mil. m 3 délka břehové linie 13 681 m průměrná hloubka 15,52 m maximální hloubka 55,60 m

- 6 - Hydrotechnický výpočet byl proveden ve dvou variantách, a to pro území bez funkčních porostů (zahájení rekultivačních prací) a pro území při zapojené vegetaci (po 15 20 letech rekultivace). Podpovodí jezera bylo při výpočtu rozděleno na jednotlivé dílčí plochy, které byly zařazeny podle jejich průměrné sklonitosti. Při výpočtu podle varianty s nezapojenou vegetací vycházel přebytek přítoků nad výparem, což by znamenalo, že v případě nepřijetí nezbytných technických opatření by hladina vody v jezeru postupně stoupala. Při plně zapojené vegetaci tomu již bylo naopak a jezero by bylo nutno mírně dotovat vodou z veřejné vodoteče. Významnou roli v těchto vodohospodářských bilancích bude však sehrávat vývoj klimatu, který může vzhledem k velmi vzdálenému období, kdy budou tyto záměry realizovány (cca za 30 40 let), vodohospodářské výpočty výrazně ovlivnit. Do nedávné doby se k posuzování klimatu přistupovalo tak, jako by dlouhodobá variabilita byla zanedbatelná. V souvislosti s tím, že globální teplota se soustavně zvyšuje, je v současné době nejisté, zda jde o přirozené kolísání, nebo důsledek zesílení skleníkového efektu vlivem zvyšování CO 2 v atmosféře. Postupně se většina klimatologů přiklání k druhé variantě. Proto se možné důsledky změny klimatu seriózně zkoumají. Z publikovaných odborných materiálů vyplývá značná nejistota a zejména výrazná variabilita těchto možných klimatických změn a jejich dopadů do hydrologie. Proto se domníváme, že není nutné provádět další přesné výpočty vodohospodářské bilance u jezera zbytkové jámy lomu Libouš, ale spíše doporučit variabilní řešení (což výše uvedená dokumentace splňuje), které by bylo možno podle vývoje situace využívat pro zabezpečení trvale vyrovnané vodohospodářské bilance jezera, a to s přijatelnými výkyvy hladiny vody v průběhu roku. Jak vyplynulo z výše uvedených výpočtů bude v první fázi po napuštění jezera výsledná roční vodohospodářská bilance s přebytkem vody, po plném zapojení vegetace bude muset být pro vyrovnanou průměrnou vodohospodářskou bilanci jezero mírně vodou dotováno. Doporučeným řešením účinně napomáhajícím vyrovnání vodohospodářské bilance v počátečním stadiu po napuštění jezera je zřízení mokřadních ploch v podpovodí zbytkové jámy, a tím vytvoření samostatného systému s vlastní vodohospodářskou bilancí. Ten by však postupně se zapojováním vegetace ztrácel svůj význam jako regulátor vyrovnané bilance a jeho plocha by se buď omezila nebo by se zvýšila dotace vody do jezera. Mokřadní systém bude představovat soustavu vodních (mokřadních) ploch, které se zapojí do vodohospodářské bilance nejenom výparem z volné hladiny, ale i výparem z vegetace. Jednotlivé mokřady budou propojeny systémem meandrujících příkopů, které budou rovněž plnit funkci výparných míst. V případě větších přítoků budou rozvádět postupně vodu do celého systému. Pravděpodobně nebude možno zabránit průběžnému kolísání vody v jednotlivých mokřadech, takže se z některých z nich dočasně (v suchých obdobích) stanou slaniska. Vlastní území mokřadních ploch navrhujeme na výměře cca 150 ha. Tento v podstatě uzavřený systém bude zabezpečovat výpar vody z plochy 410 ha. O tuto hodnotu by se zároveň snížila plocha vlastního podpovodí jezera. Pro případ trvalých intenzivních srážek bude tento systém propojen s jezerem.

- 7 - Z výše uvedených výpočtů a úvah plyne mimo jiné, že dosažení rovnovážného stavu mezi přítoky a výparem bude výrazně záležet na rychlosti realizace sanačních a rekultivačních prací v závislosti na zahájení a následné rychlosti napouštění jezera. Rekultivace ploch v okolí jezera by měla být zahájena bezprostředně po ukončení těžby a zakládání na výsypkách. Předpokládáme, že jezero zbytkové jámy bude napouštěno především čerpáním z řeky Ohře do Podkrušnohorského přivaděče (PKP), částečně bude využívána i voda z krušnohorských potoků, plně voda z podpovodí zbytkové jámy. Doba napuštění jezera bude závislá především na čerpaném množství vody z Ohře. Při využití předpokládané napouštěcí kapacity z řeky Ohře ve výši 1 m 3 /s bude jezero napuštěno cca za 2,5 roků. Vzhledem k parametrům jezera bude nutno chránit trvale břehovou linii před účinky abraze způsobené vlnobitím. Návrh vlastního způsobu opevnění břehové linie vychází z příslušných výpočtů, zároveň ze sklonu terénu ve vazbě na břehovou linií a z dalších předpokladů. Upravené báňské řešení konečného stavu lomu a výsypek po ukončení těžby, které bylo provedeno jako doporučení studie z roku 2001, vytvořilo svými povlovnějšími svahy v kontaktu s jezerem podstatně příznivější podmínky pro technické řešení ochrany břehové linie. Podle podmínek je voleno opevnění především biologicko technické, které představuje volně sypaný kámen větších rozměrů kombinovaný s biologickou ochranou (rákos, vrby, olše). Část břehů, zejména určených pro rekreaci a koupání (pláže) umožňuje vzhledem ke sklonu terénu neprovádět žádnou ochranu. Navíc jsou tato území v převážné míře ve větrovém stínu. Navržená rekultivace navazuje na vývojová stadia, která prodělala rekultivační činnost za období více než 50 let její realizace. Jestliže ve svých začátcích rekultivovat po těžbě znamenalo ozelenit jednotlivé pozemky, potom další vývoj směřoval především ke způsobům jejího hospodářského využití. Do roku 1989 byly preferovány (i politicky) rekultivace zemědělské, po tomto roce především lesnické. Současný trend je zaměřen především na způsoby vytvářející podmínky pro obnovu funkce krajiny a to nejenom její přírodní složky, ale i složky sociálně ekonomické. Do ukončení revitalizace bude nutno od 1.1.2003 v rámci lomu Libouš zahájit rekultivaci na celkové ploše cca 4 450 ha. Její koncepce bude následující. Severovýchodní a východní část lomu bude mít vazbu především na jezero zbytkové jámy. Břehová linie jezera v severní a severovýchodní, východní a částečně jižní části jezera bude opevněna kombinací technických a biologických opatření. Takto provedené opevnění bude kromě ochrany břehů před abrazí plnit úlohu ekologickou - nebude předmětem masivní návštěvnosti. Jednotlivé svahy a plošiny mezi nimi doporučujeme rekultivovat způsobem přírodě blízkým (kombinace výsadby stromů především listnatých s loukami, malými jezírky a mokřady a plochami ponechanými sukcesi). Vodní a mokřadní plochy budou situovány a dimenzovány tak, aby neohrožovaly stabilitu jednotlivých svahů. Předpolím lomu v této části bude veden odvodňovací příkop. Důvodem jeho vybudování je odvedení maximálního množství vody mimo jezero zbytkové jámy. Příkop bude proveden bez technizujících prvků tak, aby splynul s přírodou.

- 8 - Svah mezi územím určeným pro rekreační aktivity v jižní části lomu a zátokou jezera bude zalesněn tak, aby odclonil tuto část od rekreační zóny (zejména jako ochrana proti hluku a znečištění ovzduší). Na plošině o průměrné kótě 280 m n. m. (cca 25 m nad úrovní hladiny vody v jezeru) doporučujeme zřídit výše uvedený mokřadní systém. Reprezentovat jej bude soustava vodních a mokřadních ploch s příslušnou vegetací. Tyto plochy budou vzájemně propojeny tak, aby voda mohla mezi nimi volně protékat. Na koruně svahu (východní část mokřadu) by měla být zakladačem nasypána hráz o výšce cca 2 m a šířce cca 10 m chránící rekreační území před přetokem vod z mokřadního systému při intenzivních (přívalových) deštích. Vlastní nouzový přepad doporučujeme vybudovat pod jižními svahy do jezera. Zbývající část území bude rekultivována standardním způsobem lesnické rekultivace, nebo kombinací lesa s trvalými trávními porosty a lesnickou rekultivací, tzv. přírodě blízkou (lesní porosty, sukcesní plochy, jezírka, mokřadní plochy, trávní porosty). Svah mezi mokřadním systémem a lesoparkem doporučujeme zalesnit. V rámci uplatnění ornice skrývané ve smyslu zákona se počítá s velkým rozsahem trvalých trávních porostů (zemědělská rekultivace). Ty však budou vyžadovat stálou údržbu, a to buď pravidelným kosením nebo spásáním luk. Trvalá péče o tyto pozemky by měla vyvolat s tím související podnikatelské aktivity. Výsledkem by mělo být zřizování zemědělských farem, a to buď v těsném sousedství výsypek nebo na jejich okraji, později (po jejich dostatečné konzolidaci) i na těchto výsypkách. Podmínkou je však potřebné dopravní spojení a přivedení nezbytných inženýrských sítí (elektrické energie, vody a zřízení čistíren odpadních vod). Lze předpokládat, že tyto farmy by mohly zajistit i nezbytné ošetřování ploch, které budou zřízeny z ekologických důvodů. Území dnešní homogenizační skládky a její okolí, vzhledem k tomu, že tvoří gravitačně neodvodnitelnou depresi bude zatopeno vodou. Tím vznikne jezero o ploše cca 35 ha, které by mělo plnit především ekologické úkoly, zároveň by mohlo být využitelné pro sportovní rybaření. Jezero se napustí srážkovou vodou a vodou z bezprostředního podpovodí. Kóta hladiny po jeho napuštění bude cca 248 m n.m. Přebytečná voda bude odtékat korytem Lužického potoka. U jezera lze předpokládat v průběhu roku kolísání hladiny vody ve vztahu mezi množstvím srážek a úrovni výparu. 8.4 REKULTIVACE A REVITALIZACE DLE JEDNOTLIVÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ 8.4.1 Územní celek Chomutovsko 8.4.1.1 Vymezení a současný popis území Vymezení a popis území je uveden v kapitolách 8.1 a 8.3.

- 9-8.4.1.2 Rekultivace dokončené a rozpracované k 31.12.2002 Rekultivace dokončené K 31. 12. 2002 byly na Dolech Nástup Tušimice dokončeny rekultivace na ploše 981,39 ha, a to v následujícím rozsahu: tab. č. 1 Ukončené rekultivace [ha] zeměděl. lesní vodní ost.vč.park. celkem celkem 797,1 105,0 21,4 58,0 981,4 Rekultivace rozpracované Na Dolech Nástup Tušimice byly k 31. 12. 2002 rozpracovány rekultivace na ploše: celkem 845,82 ha z toho zemědělské 88,71 ha lesnické 720,77 ha hydrické 0,00 ha 36,34 ha Jedná se o tyto akce: Merkur V 4,98 ha z toho 4,98 ha Na výměře byly rekultivační práce zahájeny v roce 1985. Pro značný rozsah terénních úprav a problémy s odvodňovacím příkopem byly terénní úpravy dokončeny až v roce 1993 a následně provedena základní výsadba. V současné době na ploše pokračuje pěstební péče. Původně předpokládaný termín ukončení je však nutno z důvodu nedostatečně zajištěné kultury posunout do roku 2005. Merkur VI plocha A 40,02 ha z toho 36,05 ha 3,97 ha Rekultivace byla zahájena terénními úpravami v letech 1990 až 1992. V roce 1995 byla zahájena základní výsadba na ploše lesnické rekultivace. Její ukončení je plánováno v roce 2005. Merkur VI plocha B 12,43 ha z toho 11,00 ha 1,43 ha Biologická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1995 přípravnými pracemi, v následujícím roce byla provedena základní výsadba. Na ploše pokračuje pěstební péče, její ukončení je plánováno na rok 2007.

- 10 - Merkur VII 104,41 ha z toho 98,83 ha 5,58 ha Rekultivační práce byly zahájeny terénními úpravami v období 1990-1994. Základní výsadba na lesnické rekultivaci byla provedena v roce 1994. Práce na lesnické rekultivaci jsou plánovány do roku 2006. Merkur VIII 107,15 ha z toho 102,29 ha 4,86 ha Sanace proběhla v letech 1995 až 1996, Na lesnické rekultivaci byly práce zahájeny v roce v roce 1997, ukončení se předpokládá v roce 2008. Merkur X 21,15 ha z toho 19,89 ha 1,26 ha V důsledku toho, že rekultivovaná plocha sousedí s úložištěm popelovin Letiště, byla navržena změna původně uvažované zemědělské rekultivace na lesnickou tak, aby byl vytvořen souvislý zalesněný pás, který bude oddělovat plochu úložiště. Rekultivace byla zahájena terénními úpravami na podzim 1995, v roce 1997 byla provedena základní výsadba. Pěstební péče na lesnické rekultivaci je plánována do roku 2008. Merkur XI 24,39 ha z toho 21,29 ha 3,10 ha Rekultivace byla zahájena terénními úpravami a výstavbou odvodnění na podzim 1995, následně proběhl přípravný agrocyklus a v roce 1997 byla realizována základní výsadba. Na lesnické rekultivaci práce biologické etapy pokračují, předpokládaný termín ukončení je v roce 2008. Merkur XII 5,76 ha z toho 5,76 ha Plocha navazuje na rekultivaci Merkur XI. V roce 1996 zde byly provedeny terénní úpravy, celá plocha byla v roce 1997 zalesněna. Práce biologické etapy rekultivace jsou plánovány do roku 2011. Merkur XIV 29,79 ha z toho zemědělská 11,35 ha 18,44 ha Tato akce rozšiřuje rekultivované plochy v lokalitě Merkur směrem nad severní hranici úložiště Letiště. Sanační práce byly zahájeny v roce 1998,

- 11 - přípravný agrocyklus na obou plochách byl ukončen v roce 2000. Zemědělská rekultivace bude pokračovat návozem ornice a pětiletým agrocyklem, na lesnické rekultivaci proběhla na podzim 2001 základní výsadba. Ukončení prací na zemědělské rekultivaci je plánováno v roce 2005, na lesnické v roce 2013. Merkur XV, plocha A 28,41 ha z toho zemědělská 1,33 ha deponie 18,67 ha 7,62 ha 0,79 ha Plocha se nachází na horní etáži výsypky Merkur s nadmořskou výškou 356 až 370 m. Na jihu navazuje na rekultivaci Merkur XIV, na západě je omezena ochranným pásmem úložiště Severní lom. Ve střední části plochy je zřízena deponie pro ornici a další kulturní vrstvy půdy, které jsou skrývány před postupem lomu v severním poli Libouš, předpokládaná doba trvání deponie je 20-30 let. Sanační práce a technická etapa rekultivace jsou provedeny tak, aby vyhovovaly pro budoucí zemědělskou rekultivaci. Okrajové partie jsou zalesňovány, a postupně tak vytvoří ochranný zelený pás. Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1998, na ploše zemědělské rekultivace probíhá agrocyklus, na lesnické rekultivaci byla základní výsadba realizována na podzim 2001. Zemědělská rekultivace bude pokračovat do roku 2005, ukončení pěstební péče na lesnické rekultivaci je plánováno v roce 2013. Merkur XV, plocha B 22,07 ha z toho zemědělská 16,86 ha 3,31 ha 1,90 ha Plocha na horní etáži výsypky Merkur navazující na severní hranici rekultivace Merkur XV A. Sanační práce byly provedeny v letech 2000 a 2001, zahájení biologické etapy bylo zahájeno v roce 2002. Předpokládané ukončení zemědělské rekultivace je v roce 2008, lesnické rekultivace v roce 2015. Březno II - III (dočasná) 62,59 ha z toho 62,31 ha 0,28 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1991. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace proběhla v období 1993 až 1994, v současné době pokračuje pěstební péče s předpokládaným termínem ukončení v roce 2006. Březno - velkokapacitní deponie 18,11 ha z toho 17,99 ha 0,12 ha Rekultivace byla zahájena v roce 1993 terénními úpravami a výstavbou odvodňovacího systému, v roce 1994 byla provedena základní výsadba. V současné době probíhá pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2006.

- 12 - Březno IV 11,34 ha z toho 10,82 ha 0,52 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1990, na podzim 1993 byla provedena základní výsadba. V současné době pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2005. Březno VI 3,45 ha z toho 3,45 ha Technická etapa rekultivace byla zahájena v roce 1985. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace byla realizována na podzim roku 1995. Na akci pokračuje pěstební péče s plánovaným ukončením v roce 2006. Březno VII 1,32 ha z toho 1,32 ha Práce technické etapy rekultivace byly zahájeny v roce 1985. Základní výsadba proběhla v roce 1995, v současné době zde pokračuje pěstební péče, práce jsou plánovány do roku 2005. Březno VIII 85,97 ha z toho 84,62 ha 1,35 ha Rekultivace byla zahájena v roce 1993 terénními úpravami, zřízením odvodnění a budováním přístupových cest. Biologická etapa rekultivace byla zahájena základní výsadbou na jaře 1994, pěstební péče je plánována do roku 2007. Březno IX 40,48 ha z toho 39,76 ha 0,72 ha Akce navazuje na severní hranici lesnické rekultivace Březno VIII. Rekultivační práce byly zahájeny terénními úpravami v roce 1996, v roce 2000 byla na celé ploše provedena základní výsadba, následná pěstební péče je plánována do roku 2011. Březno X 10,81 ha z toho 10,70 ha 0,11 ha Plocha leží z části na západních svazích výsypky Březno a z části na rostlém terénu. V rámci sanace, která byla zahájena v roce 1996, byly upraveny svahy výsypky a dorovnána plošina mezi svahy výsypky a Lužickým potokem.

- 13 - Provedla se rovněž rekonstrukce stávající cesty podél Lužického potoka, bylo vybudováno odvodnění a sedimentační nádrž. Na celé ploše byla v roce 2000 realizována základní výsadba, rekultivační práce jsou plánovány do roku 2011. Březno XI 26,34 ha z toho zemědělská orná 2,53 ha deponie 10,66 ha 11,45 ha 1,70 ha Akce Březno XI pokračuje v rekultivaci výsypky Březno severním směrem. Jižní hranice navazuje na ukončenou rekultivaci Březno VII a na rozpracované rekultivace Březno VIII a IX, severní hranice je vymezena úložištěm popelovin Stodola a skládkou TKO na Březně. Ve střední části je zřízena deponie pro ornici a další kulturní vrstvy půdy, které budou skrývány na plochách přeložky železniční trati Chomutov Praha. Vzhledem k tomu, že zde budou rovněž ukládány zeminy, skrývané při dalším postupu lomu Libouš, je předpokládaná doba trvání deponie 20-30 let. Ve východní části území se nachází vodní plocha a v její blízkosti bude realizována klasická zemědělská rekultivace, zbývající část bude zalesněna. Sanační práce a technická etapa rekultivace byly realizovány v období 1998-1999, následně proběhl přípravný agrocyklus. Na zemědělské rekultivaci byl v roce 2001 zahájen meliorační agrocyklus s termínem ukončení 2006. Na lesnické rekultivaci byla provedena základní výsadba, následná pěstební péče je plánována do roku 2013. Březno XII 4,28 ha z toho 4,28 ha V této akci bude rekultivováno území vymezené na severní a východní straně hranicí skládky TKO na Březně, na západě plochou Březno X a na jihu trasou PD na úložiště popelovin Stodola. Na celé ploše je plánována rekultivace, probíhat bude od roku 2002 do 2016. Březno XIII 7,94 ha z toho zemědělská 7,94 ha Plocha Březno XIII se nachází na etáži v úrovni 332 337 m n. m. Z jižní strany je vymezena hranicí zemníku pro skládku TKO na Březně, severní hranici tvoří provozní komunikace, východní a západní hranice je vymezena svahem etáže. Na celkové výměře je plánována zemědělská rekultivace, rekultivace byla zahájena v roce 2002, její ukončení se předpokládá v roce 2007. Prunéřov II A 0,61 ha z toho 0,61 ha

- 14 - Rekultivační práce byly zahájeny v roce 1989 terénními úpravami, základní výsadba na ploše A proběhla v roce 1990 a následně byla realizována pěstební péče. Při kontrole porostů v roce 2000 bylo konstatováno, že převážná část zalesněné plochy o výměře 5,69 ha je v dobrém stavu a rekultivační práce zde byly v roce 2000 ukončeny. Na sedmi malých ploškách o celkové výměře 0,61 ha však dosud není dosaženo vyhovující kvality porostů. Pěstební péče zde byla proto prodloužena do roku 2004. Prunéřov III B 16,21 ha z toho 15,78 ha 0,43 ha Na této ploše byla původně umístěna skládka TKO. Sanační práce zde byly zahájeny v roce 1997, základní výsadba proběhla v roce 1998. Pěstební péče je plánována do roku 2012. Prunéřov III C 32,59 ha z toho 32,23 ha 0,36 ha Na ploše C byly v období 1992-94 realizovány terénní úpravy, zřízeno odvodnění a provedena základní výsadba. Pokračuje zde pěstební péče s předpokladem ukončení v roce 2005. Prunéřov IV 36,19 ha z toho 33,39 ha 2,80 ha Sanační práce na této akci byly zahájeny v roce 1995, následně byla realizována zemědělská a rekultivace. Na zemědělské ploše o výměře 12,44 ha byl v roce 2001 meliorační agrocyklus ukončen. Práce na lesnické rekultivaci jsou plánovány do roku 2008. Prunéřov VI 36,15 ha z toho 33,25 ha 2,90 ha Tato akce navazuje na rekultivace Prunéřov III C a Prunéřov IV, jihovýchodní hranici tvoří rekultivace Merkur IX a v severovýchodní části je omezena plochou úložiště stabilizátu Severní lom. Sanační práce zde byly provedeny v roce 1995, v dalším roce byl zahájen dvouletý přípravný agrocyklus a v roce 1997 proběhla výsadba dřevin. Předpokládané ukončení lesnické rekultivace je v roce 2007. Prunéřov VII 7,53 ha z toho 6,01 ha 1,52 ha

- 15 - Rekultivace se nachází na jižní straně Prunéřovské výsypky na místě likvidovaného závodu Prunéřov. Rekultivace byla zahájena v závěru roku 1996, celá plocha byla v roce 1997 zalesněna. Pěstební péče je plánována do roku 2011. Prunéřov VIII 23,99 ha z toho zemědělská 2,76 ha 20,97 ha 0,26 ha Jedná se o plochu původně uvažované nové skládky TKO a přilehlých pozemků mezi rekultivacemi Prunéřov IV, Prunéřov VI, pásovou dopravou pro ukládání stabilizátu na Merkur a rekultivací Prunéřov II B. Sanační práce byly realizovány v období 1996 1997. Na zemědělské rekultivaci byl v roce 1998 zahájen agrocyklus, základní výsadba pro zalesnění proběhla v roce 1999. Ukončení melioračního agrocyklu je plánováno v roce 2002, ukončení pěstební péče v roce 2012. Málkov 19,37 ha z toho zemědělská orná 3,70 ha deponie 12,91 ha 2,37 ha 0,39 ha V rámci technické etapy byly v roce 1996 provedeny terénní úpravy na celém území a v roce 1997 povážka ornicí na ploše pro zemědělskou rekultivaci. V průběhu biologické etapy rekultivace je na uvolněných plochách realizován agrocyklus a zalesnění, plocha deponie ornice je ošetřována. Po rozebrání deponie zde bude provedena rovněž zemědělská rekultivace. Agrocyklus na ploše zemědělské rekultivace byl zahájen v roce 1998, plánované ukončení prací je v roce 2002. Základní výsadba na ploše lesnické rekultivace byla provedena v roce 1998, pěstební péče je plánována do roku 2008.

- 16 - tab. č. 2 Rozpracované rekultivace [ha] realizace zeměděl. lesnické vodní vč. park. celkem Merkur V 1985-05 5,0 5,0 Merkuk VI-A 1995-05 36,1 4,0 40,0 Merkur VI-B 1995-07 11,0 1,4 12,4 Merkur VII 1994-06 98,8 5,6 104,4 Merkur VIII 1997-08 102,3 4,9 107,2 Merkur X 1995-08 19,9 1,3 21,2 Merkur XI 1995-08 21,3 3,1 24,4 Merkur XII 1995-11 5,8 5,8 Merkur XIV 2000-13 11,4 18,4 29,8 Merkur XV-A 1998-13 20,0 7,6 0,8 28,4 Merkur XV-B 2000-15 16,9 3,3 1,9 22,1 Březno II-III 1991-06 62,3 0,3 62,6 Březno-deponie 1993-06 18,0 0,1 18,1 Březno IV 1990-05 10,8 0,5 11,3 Březno VI 1985-06 3,5 3,5 Březno VII 1998-05 1,3 1,3 Březno VIII 1993-07 84,6 1,4 86,0 Březno IX 1996-11 39,8 0,7 40,5 Březno X 1996-01 10,7 0,1 10,8 Březno XI 1998-13 13,2 11,5 1,7 26,3 Březno XII 2002-16 4,3 4,3 Březno XIII 2002-07 7,9 7,9 Prunéřov II A 1989-04 0,6 0,6 Brunéřov III B 1997-12 15,8 0,4 16,2 Prunéřov III C 1992-05 32,2 0,4 32,6 Prunéřov IV 1995-08 33,4 2,8 36,2 Prunéřov VI 1995-07 33,3 2,9 36,2 Prunéřov VII 1996-11 6,0 1,5 7,5 Prunéřov VIII 1996-12 2,8 21,0 0,3 24,0 Málkov 1996-08 16,6 2,4 0,4 19,4 Celkem 88,7 720,8 0,0 36,3 845,8 8.4.1.3 Rekultivace zahajované v letech 2003-2012 V rámci lomu Libouš jsou počínaje 1.1.2003 do ukončení plánovány rekultivace na ploše: celkem 4 451,60 ha z toho zemědělské 1 302,03 ha lesnické 1 176,38 ha vodní 546,93 ha 1 426,26 ha

- 17 - Z toho v období let 2003 2012 budou na Dolech Nástup Tušimice zahájeny rekultivace v celkovém rozsahu 1 043,41 ha. Tato výměra bude rozdělena do následujících akcí: Merkur XVI 27,87 ha z toho zemědělská 23,69 ha 4,18 ha Plocha se nachází na horní etáži výsypky Merkur, kde navazuje na rekultivaci Merkur XV B a rozšiřuje rekultivované území severním směrem. Na ploše je plánována zemědělská a rekultivace. Zahájení akce Merkur XVI je plánováno na rok 2004, rekultivační práce na zemědělských plochách budou probíhat do roku 2009, na lesnických do roku 2018. Merkur XVII 63,67 ha z toho zemědělská 34,40 ha 14,63 ha 14,64 ha Plánované zahájení akce je v roce 2006, ukončení se předpokládá u zemědělské formy v roce 2012, u lesnické 2021. Úložiště Letiště 113,01 ha z toho zemědělská 77,80 ha 35,21 ha Rekultivační akce bude zahájena v roce 2007. Zemědělské rekultivace budou ukončeny v roce 2013, lesnické 2022. Merkur XVIII 60,03 ha z toho zemědělská 38,30 ha 3,30 ha 8,43 ha Plánované zahájení akce je v roce 2011, ukončení se předpokládá u zemědělské rekultivace 2017, u lesnické 2026. Merkur XIX 66,22 ha z toho zemědělská 15,48 ha 36,99 ha 13,75 ha Akce bude zahájena v roce 2012, ukončení zemědělské formy se předpokládá v roce 2018, lesnické v roce 2027. Březno XIV 61,63 ha z toho zemědělská 44,00 ha 17,63 ha

- 18 - Rekultivace bude zahájena v roce 2004, předpokládá ukončení u zemědělské je 2010, u lesnické 2019. Březno XV 45,68 ha z toho zemědělská 41,00 ha 4,68 ha Plánované zahájení akce je v roce 2004, ukončení se předpokládá u zemědělské v roce 2010, u lesnické 2019. Březno XVI 59,29 ha z toho zemědělská 43,22 ha 7,35 ha 8,72 ha Plánované zahájení akce je v roce 2008, ukončení se předpokládá u zemědělské formy v roce 2014, u lesnické v roce 2024. Březno XVII 67,21 ha z toho zemědělská 50,40 ha 8,61 ha 8,20 ha Plánované zahájení akce je v roce 2009, ukončení u zemědělské v roce 2015, celé akce v roce 2024. Březno XVIII 69,12 ha z toho zemědělská 42,90 ha 15,55 ha 10,67 ha Plánované zahájení akce je v roce 2010, ukončení u zemědělské v roce 2016, celé akce 2025 Severní svahy Plocha rekultivace 116,60 ha Akce bude realizována v rámci ch ploch se zahájením v roce 2003 a ukončením 2012. Prunéřov IX 79,60 ha z toho zemědělská 41,40 ha 34,90 ha 3,30 ha Akce bude zahájena v roce 2003, ukončena v roce 2014. Prunéřov X 26,26 ha z toho zemědělská 15,80 ha

- 19-10,46 ha Zahájení akce se předpokládá v roce 2006, ukončení u zemědělské formy 2012, u lesnické 2021. Úložiště Severní lom 179,67 ha z toho zemědělská 136,08 ha 43,59 ha Akce bude zahájena v roce 2010, ukončena u zemědělské rekultivace v roce 2016, u lesnické 2025. Ochranné pásmo úložiště Severní lom Plocha rekultivace 7,55 ha Rekultivováno bude lesnickou formou. Akce bude zahájena v roce 2010, ukončena 2025. tab. č. 3 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [ha] realizace zeměděl. lesnické vodní vč. park. celkem Merkur XVI 2004-18 23,7 4,2 27,9 Merkur XVII 2005-21 34,4 14,6 14,6 63,7 Úložiště letiště 2007-22 77,8 35,2 113,0 Merkur XVIII 2011-26 38,3 13,3 8,4 60,0 Merkur XIX 2012-27 15,5 37,0 13,8 66,2 Březno XIV 2004-19 44,0 17,6 61,6 Březno XV 2004-19 41,0 4,7 45,7 Březno VI 2008-24 43,2 7,4 8,7 59,3 Březno XVII 2009-24 50,4 8,6 8,2 67,2 Březno XVIII 2010-25 42,9 15,6 10,7 69,1 Severní svahy 2003-12 116,6 116,6 Prunéřov IX 2003-14 41,4 34,9 3,3 79,6 Prunéřov X 2006-21 15,8 10,5 26,3 Úložiště severní lom 2010-25 136,1 43,6 179,7 Och. pásmo úlož. SL 2010-25 7,6 7,6 Celkem 604,5 254,6 0,0 184,3 1043,4 tab. č. 4 Nově zahajované rekultivace 2003-2012 [mil. Kč] Termín Náklady Merkur XVI 2004-2018 43,695 Merkur XVII 2005-2021 98,429 Úložiště letiště 2007-2022 185,360 Merkur XVIII 2011-2026 93,923 Merkur XIX 2012-2027 112,539 Březno XIV 2004-2019 100,379 Březno XV 2004-2019 70,626 Březno VI 2008-2024 90,063 Březno XVII 2009-2024 102,640 Březno XVIII 2010-2025 108,011 Severní svahy 2003-2012 145,750

- 20 - Prunéřov IX 2003-2014 134,280 Prunéřov X 2006-2021 44,081 Úložiště severní lom 2010-2025 289,121 Ochranné pásmo úložiště SL 2010-2025 14,723 Celkem 1633,620 8.4.1.4 Předběžný návrh rekultivace zbývající části území v období od roku 2013 do vyuhlení Rekultivace zahajované po roce 2012 jsou uvedeny v příslušné tabulce. Jedná se celkem o výměru 4 451,60 ha. V období od roku 2003 do roku 2012 bude zahájena rekultivace na ploše 1 043,41 ha. Od roku 2013 do ukončení sanačních a rekultivačních prací zbývá 3 408,19 ha. tab. č. 5 Náklady na sanace a rekultivace v období 2013 do ukončení [mil. Kč] Rekultivace: Zemědělské 1046,340 Lesnické 1797,412 Hydrické (bez jezera zbytkové jámy) 87,500 Ostatní 1900,762 Zbytková jáma: Úprava dna a svahů 300,000 Napouštěcí objekty 80,000 Poplatky za napouštění (vodní zákon) 165,200 Celkem 5 377,214 8.4.1.5 Bilance ploch, harmonogram prací a ekonomická náročnost rekultivací v časovém rozlišení Celková bilance ploch a ekonomická náročnost rekultivací jsou uvedeny v následujících tabulkách: tab. č. 6 Bilance ploch rekultivací [ha] rekultivace zeměděl. lesní vodní vč. park. celkem ukončené do 2002 797,1 105,0 21,4 58,0 981,4 rozpracované k 31.12.2002 88,7 720,8 36,3 845,8 nově zahajované 2003-12 604,5 254,6 184,3 1043,4 nově zahajované po 2012 697,6 921,8 546,9 1242,0 3408,2 celkem 2187,8 2002,1 568,3 1520,6 6278,8

- 21 - tab. č. 7 Ekonomická náročnost rekultivací [mil. Kč] rekultivace zeměděl. lesní vodní vč. park. celkem nově zahajované 2003-12 906,7 496,5 230,4 1633,6 nově zahajované po 2012 1046,3 1797,4 632,7 1900,8 5377,2 celkem 1953,0 2293,9 632,7 2131,2 7010,8 8.4.1.6 Revitalizační opatření ve vazbě a v členění dle vl. us. č. 272/02 v území přímo zasaženém důlní činností Koncepce revitalizace zájmového území je popsána v kapitole 8.4.1.8. Realizace navržených opatření je však vázána ve velké většině na ukončení těžby a na ni navazující zatopení zbytkové jámy vodou. To se však uskuteční až po roce 2035. Do této doby bude možno revitalizační aktivity uplatnit velmi omezeně, a to pouze v nejzápadnější části lomu, kde již byla ukončena rekultivační činnost. Jedná se především o zřízení veřejných a účelových komunikací, které by zkrátily propojení jednotlivých obcí mezi sebou tak, jak tomu bylo před zahájením těžební činnosti. Dále se jedná o síť cyklostezek zřizovaných v zájmovém území lomu Libouš, které budou navazovat na systém cyklotras stávajících a navrhovaných, vedených mimo toto území. Ty budou realizovány postupně v návaznosti na dokončování jednotlivých rekultivačních akcí. Dále je doporučeno vyčlenění části území pro realizaci Crossového areálu. Podobně se doporučuje zřídit v západní části území střelnici pro myslivecké sdružení, vybudovat agrocentrum a zoopark (oboru pro lesní zvěř). Rekultivačního charakteru ᖗ劷ení schválená mezirezor ní komisí Z akcí, které byly mezirezortní komisí schváleny a u kterých dosud neprošlo výběrové řízení se jedná o: - Sanace a rekultivace Severní svahy Z akcí, které byly schváleny mezirezortní komisí a bylo ukončeno výběrové řízení se jedná o: - Rekultivace Prunéřov IX Revitalizačního charakteru Žádná z akcí revitalizačního charakteru nebyla dosud do mezirezortní komise předložena.

- 22-2 Nově n vrhov ná o ᖗ劷ení Rekultivačního charakteru Do mezirezortní komise budou postupně předloženy akce dle seznamu, uvedeného v tabulce č. 3 a 4. Revitalizačního charakteru II. e) práce směřující k tvorbě a obnově biokoridorů a biocenter Vytváření ÚSES na plochách postižených těžební činností má značná specifika vyplývající především z toho, že jde o antropogenní zeminy, na nichž jsou nevyvinuté půdy a jejich charakter a postupný vývoj lze jen odhadovat. Tuto nevýhodu lze částečně kompenzovat dostatkem prostoru pro navýšení minimálních prostorových parametrů biocenter a biokoridorů, aby po jejich založení bylo možné pro definitivní podobu ÚSES vybrat nejfunkčnější části. Při realizaci lokálních a regionálních biokoridorů se předpokládá proložení lesních porostů ostrůvky travních společenstev, čímž se zvýší jejich členitost s dostatečným množstvím útočišt pro migrující organizmy. Tato forma biokoridorů je v krajině přirozenější a vyžaduje nižší pořizovací náklady. V dřevinné skladbě ve stromovém patře se navrhuje dub, habr, lípa malolistá, babyka, jilm polní a v keřovém patře svída, dřín, líska, hloh a zimolez. Cílovými lesními společenstvy v prostoru lomu Libouš by se měly stát mezofilní až subxerofilní dubohabrové a dubolipové háje a subxerofilní doubravy, podél trvale zamokřených příkopů olšiny. V návrhu na doplnění LÚSES je pro oblast zbytkové jámy lomu Libouš, výsypky Merkur a výsypky Březno řešena konstrukce příčných spojení jednak ve směru západ - východ, jednak ve směru sever jih. Navrhované biokoridory zčásti kopírují trasy budoucích odvodňovacích příkopů, které by postupně měly nahradit původní hydrografickou síť v krajině. Navrženy jsou čtyři nové trasy lokálních biokoridorů. LBc 1 Tento biokoridor by měl propojovat společenstva převážně lesní. Jeho trasa začíná na západě v prostoru LC 28, odkud je veden podél jižní hranice plánovaných rekultivací na výsypce Merkur a Březno, koridorem DPD a přes jižní svahy zbytkové jámy k LC 52 u Března. Předpokládáme, že bude tvořen pásem o min. šířce 15 metrů, při zakládání porostů je třeba dodržet výše zmíněné zásady (pouze domácí stanovištně vhodné druhy, použití keřů do porostních okrajů, snaha o druhovou pestrost - doplňkové dřeviny, a výškovou i věkovou členitost porostů). Na tomto biokoridoru doporučujeme založit čtyři lokální biocentra lesního charakteru o minimální velikosti 3 ha (v návrhu jsou označena jako Li 1, Li 2, Me 1 a Me 2). LBc 2 Tento biokoridor je navržen podél odvodňovacího příkopu 2. Propojuje lokální biokoridor LK 64 na severozápadní hranici DP Libouš s koridorem 1 a dále s LK 78 na jihovýchodní hranici. V jeho trase jsou navržena tři lokální biocentra Me 4 na jeho severním konci, již uvedené Li 2 na propojení s koridorem 1 a

- 23 - biocentrum Li 3 přibližně ve střední části jeho délky. Stejně jako v předchozím případě bude biokoridor tvořen pásem dřevin o šířce 15 metrů s vyšším podílem vlhkomilných dřevin. Pro vytvoření funkčního biokoridoru bude žádoucí minimalizovat počet technických zásahů do koryta příkopu. LBc 3 Biokoridor s pořadovým číslem 3 je navržen na západní hranicí plánovaných rekultivací na výsypce Merkur. Na severu vychází z navrhovaného biocentra Me 4, je veden jižním směrem podél svahů výsypkové etáže na biocentrum Me 2. Ve střední části jeho trasy je vloženo další biocentrum Me 3. LBc 4 Trasa biokoridoru je vedena ve směru sever jih ve střední části řešeného území, kde je jednak v kontaktu s mokřadní plochou, jednak využívá svahů výsypkových etáží v úrovni 290 300 m n. m. Z návrhu trasy vyplývá, že se bude jednat o biokoridor kombinovaný, který by měl dát prostor pro společenstva mokřadní i pro společenstva teplomilná na polohách svahů. Biokoridor doporučujeme realizovat tak, že část jeho plochy bude ponechána bez výsadby dřevin, aby byl dán prostor nelesním společenstvům pro jejich šíření. V prostoru budoucích mokřadů je navrženo lokální biocentrum Li 4. II. f) práce směřující k tvorbě a obnově území pro účely využití volného času Cyklostezky Komunikační systém, který je koncepčně navržen v zájmovém území lomu Libouš, je obsahem kapitoly 8.4.1.8. Komunikace se v něm dělí na veřejné, účelové a cyklostezky. V období do roku 2012 je možno realizovat tyto cyklostezky: 8.1 Cyklostezka Libouš 1 - do konce sledovaného období bude možno vybudovat tuto cyklostezku pouze v délce 2,0 km, a to na křižovatku s cyklostezkou Libouš 2 (bude zatím končit u zooparku). 8.2 Cyklostezka - Libouš 2 Tato cyklostezka bude spojovat Kadaň a Tušimice přes výsypku Merkur. Její délka bude 5,060 km. Umožní snadný přístup k agrocentru i zooparku. 8.3 Cyklostezka Libouš 3 Propojí Nechranickou přehradu s veřejnou komunikací II v délce 2,6 km.

- 24-8.4 Cyklostezka - Libouš 4 Spojí areál Tušimice s obcí Březno přes výsypku Březno. Délka trasy bude 3,2 km. 8.5 Cyklostezka - Libouš 5 Propojí Kadaň s Prunéřovem přes výsypku Prunéřov v délce 3,280 km. 8.6 Cyklostezka Libouš 6 V období do roku 2012 je možno vybudovat pouze její část (na křižovatku s cyklostezkou Libouš 5, a to v délce 1,0 km. 8.7 Cyklostezka Libouš 9 Propojí Kadaň s veřejnou komunikací I (mezi Bystřickým, Zlatým a Jelením vrchem) v délce 1,6 km. 8.8 Vybudování rozhledny Sdružení obcí Mikroregin Podkrušnohoří požaduje vybudování vyhlídky (rozhledny) na území výsypek lomu Libouš části Merkur, situované jižně od obce Málkov. Doporučujeme vybudovat tuto rozhlednu na severních svazích lomu. Vyhlídka by měla umožnit nejenom pohled na Krušné hory a na revitalizované území lomu Libouš, ale i na obce, které jsou součástí tohoto mikroregionu (včetně míst, kde byly situovány obce v důsledku těžby zaniklé). Vyhlídka bude dostupná z veřejné z komunikací III a účelové komunikace A. Do doby jejich vybudování bude zřízena k této rozhledně pěší turistická cesta v délce 2,5 km. Doporučujeme, aby u této vyhlídky byly umístěny informační tabule, lavičky pro odpočinek návštěvníků tohoto místa s jednoduchými přístřešky chránícími před nepohodou. 8.9 Střelnice České myslivecké jednoty Na území výsypek Prunéřov je doporučeno zřídit střelnici pro myslivecké sdružení. Plocha která bude pro tyto účely vyčleněna představuje 2,8 ha. Území bude vyžadovat provedení terénních úprav. Komunikačně bude dobře přístupné z veřejné komunikace III.