Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Projekt z předmětu Chov prasat Užitkový chov prasat Vypracoval: Bc. Veronika Strabergerová Bc. Martina Pospíchalová Škola: Obor: Ročník: Rok: Česká zemědělská univerzita Živočišná produkce 4. AMPKS 2008 / 2009 LS

1.ÚVOD...4 1.1. VÝZNAM CHOVU PRASAT...4 1.2. HLAVNÍ PROBLÉMY V CHOVU PRASAT...4 2. ZADÁNÍ...5 3. PROJEKT FARMY...5 3.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA CHOVU...5 3.2. OBRAT STÁDA...6 3.2.1. BRAKACE A ZAČLEŇOVÁNÍ PRASNIČEK DO STÁDA...7 3.3. TECHNIKA A TECHNOLOGIE KRMENÍ A USTÁJENÍ...8 3.3.1. PRASNICE VYSOKOBŘEZÍ, RODÍCÍ A KOJÍCÍ...8 3.3.2. PRASNICE JALOVÉ A ZAPUŠTĚNÉ...9 3.3.3. PRASNICE BŘEZÍ...9 3.3.4. SELATA V DOCHOVU... 10 3.3.5. PRASATA VÝKRM... 10 3.3.6. PLEMENNÍ KANCI...10 3.3.7. PRASNIČKY...10 3.4. MIKROKLINA STÁJÍ A VENTILACE...11 3.4.1. VENTILACE...11 3.4.2. PŘITÁPĚNÍ A CHLAZENÍ... 11 3.4.3. OSVĚTLENÍ STÁJÍ...11 3.5. KRMIVA A KRMENÍ...11 3.5.1. KRMENÍ VYSOKOBŘEZÍCH, RODÍCÍCH A KOJÍCÍCH PRASNIC...12 3.5.2. KRMENÍ JALOVÝCH PRASNIC (od odstavu do zabřeznutí )...13 3.5.3. KRMENÍ BŘEZÍCH PRASNIC...13 3.5.4. KRMENÍ SELAT OD NAROZENÍ DO ODSTAVU...13 3.5.5. KRMENÍ SELAT V PŘEDVÝKRMU...13 3.5.6. KRMENÍ PRASAT VE VÝKRMU...14 3.5.7. KRMENÍ KANCŮ...15 3.5.8. KRMENÍ PRASNIČEK V KARANTÉNNÍ STÁJI...15 3.5.9. SPOTŘEBA KRMNÝCH SMĚSÍ...15 3.6. NAPÁJENÍ16 3.7. KEJDOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ...17 3.7.1. PRODUKCE KEJDY...17 3.7.2. ODKLÍZENÍ KEJDY...17 3.8. OSTATNÍ VYBAVENÍ FARMY...17 3.8.1. IZOLAČNÍ A AKLIMATIZAČNÍ STÁJ...17 3.8.2. KAFILERNÍ BOX...18 3.8.3. DESINFEKČNÍ VJEZD...18 3.8.4. HYGIENICKÁ SMYČKA...18 3.9. HYGIENA A PREVENCE...18 3.9.1. HYGIENA STÁJOVÉHO PROSTŘEDÍ...18 3.9.2. HYGIENA KRMENÍ A NAPÁJENÍ...19 3.9.3. HLAVNÍ HYGIENICKÉ ZÁSADY...19 3.9.3.1. ČERNOBÍLÝ SYSTÉM...19 3.9.3.2. TURNUSOVÝ PROVOZ...19 3.9.3.3. DDD...20 2

3.9.4. VAKCINACE A ODČERVENÍ...20 3.10. OŠETŘOVATELÉ...20 4. EKONOMIKA...20 4.1. NÁKLADY POČÁTEČNÍ...20 4.1.1. STAVEBNÍ ÚPRAVY BUDOV...20 4.1.2. NÁKLADY NA VYTVOŘENÍ USTAJOVACÍCH MÍST...20 4.1.3. NÁKLADY NA KLIMATIZACI STÁJÍ...21 4.1.4. NÁKLADY NA SKLADOVÁNÍ KS A DOPRAVNÍKY NÁKLADY NA VODOVODNÍ ROZVODY...21 4.1.5. NÁKLADY NA STAVBU JÍMEK A NA KEJDU...21 4.1.6. NÁKLADY NA ZAŘÍZENÍ KAFILERNÍHO BOXU...21 4.1.7. NÁKLADY NA STAVBU A VYBAVENÍ KARANTÉNNÍ A IZOLAČNÍ STÁJE...21 4.1.8. NÁKLADY NA POŘÍZENÍ DALŠÍ TECHNIKY A ZAŘÍZENÍ...21 4.1.9. NÁKLADY NA NÁKUP VÝCHOZÍCH CHOVNÝCH ZVÍŘAT...21 4.2. PRAVIDELNÉ NÁKLADY NA CHOD PODNIKU...21 4.2.1. VODA, ENERGIE, PALIVA...21 4.2.2. MZDY ZAMĚSTNANCŮ...22 4.2.3. NÁKLADY NA NÁKUP INSEMINAČNÍCH DÁVEK...22 4.2.4. NÁKLADY NA DOPLNĚNÍ STAVU PRASNIČEK...22 4.2.5. NÁKLADY NA VERINÁRNÍ SERVIS...22 4.2.6. NÁKLADY NA ODVOZ A LIKVIDACI KADÁVERŮ...22 4.2.7. NÁKUP KRMIV...23 4.3.TRŽBY...23 4.3.1. JATEČNÁ PRASATA...23 4.3.2. VYŘEZENÉ PRASNICE...23 4.3.3. BŘEZÍ PRASNIČKY...23 4.4. ZISK...23 5. ZÁVĚR...23 5.1. PODNMÍNKY PRO UDRŽENÍ PROSPERITY PODNIKU...23 6. LITERATURA...24 7. PŘÍLOHA A VÝKRESOVÁ ČÁST...24 3

1. Úvod 1.1. Význam chovu prasat Chov prasat je nedílnou součástí naší zemědělské výroby. V České republice má vepřové maso své nezastupitelné místo a je tradičním pokrmem. Jeho spotřeba se pohybuje kolem 42 kg na osobu a rok. Vzhledem ke změně stravovacích návyků, ceně produktů a tlaku na zdravou výživu, výrobě vepřového masa konkuruje maso drůbeží. Na poptávku po vepřovém mase má vliv nejen jeho cena, ale i kvalita, to znamená, že konečný spotřebitel bere v potaz obzvlášť senzorické vlastnosti, jako jsou barva a protučnělost. V souvislosti s oběma ukazateli (cena a kvalita) je proto nutné plně využít genetické a ekonomické předpoklady pro chov prasat. Chov prasat v živočišné výrobě není ovlivněn přímou dotační subvencí, ale je řízen tržním hospodářstvím (sezónnost poptávky, přebytky na trhu, pokles cen, snížení stavů prasat v ČR, dovoz ze zemí EU, cenová politika hypermarketů). Proto je nutné podmínky chovu zvířat co nejvíce optimalizovat s ohledem na ekonomiku. Tab.1: Stavy prasat v ČR / zdroj www.schrcm. cz/ VIII.2007 XII.2007 IV.2008 VIII.2008 XII.2008 IV.2009 Selata do 19 kg 884 824 725 923 710 930 637 818 656 143 573 047 Mladá prasata 20-49 kg 621 649 594 030 554 369 568 911 489 278 440 272 Výkrm 50-79 kg 551 213 537 433 466 974 487 932 436 039 397 925 80-109 kg 401 103 459 658 393 475 366 102 371 923 300 761 nad 110 kg 50 009 66 455 50 087 55 446 60 842 58 346 Ve výkrmu celkem 1 002 325 1 063 546 910 536 909 480 868 804 757 032 Kanci 6 404 5 587 4 486 3 970 3 506 3 463 Prasnice zapuštěné 154 924 143 236 123 322 116 800 108 057 100 532 Prasnice nezapuštěné 63 188 54 138 55 975 48 893 41 481 41 810 Prasnice celkem 218 112 197 374 179 297 165 693 149 538 142 342 Prasničky zapuštěné 37 656 35 002 34 743 30 473 27 451 29 752 Prasničky nezapuštěné 45 232 40 377 38 623 35 327 34 981 25 509 Prasničky celkem 82 888 75 379 73 366 65 800 62 432 55 261 Chovná prasat nad 50 kg 307 404 278 340 257 149 235 463 215 476 201 066 Prasata celkem 2 816 202 2 661 839 2 432 984 2 351 672 2 229 701 1 971 417 Poklesy stavů prasat byly zaznamenány již v minulých letech a pokračují i nadále. Optimalizace v chovu lze hledat v koncentrovanosti chovů, intenzitě výroby a zvyšováním produktivity práce (vhodná technika a technologie). Obecně by se dalo říci, že chov prasat je průmyslová výroba, ale při dodržení všech nároků v oblasti welfare, ochrany životního prostředí a kvality a nezávadnosti potravin. 1.2. Hlavní problémy v chovu prasat Hlavním problémem českých chovatelů prasat je nízká konkurenceschopnost v rámci EU. Dovoz vepřového masa během poslední dekády několikanásobně převyšuje vývoz. Podobná situace je i v zahraničním obchodu se selaty a jatečnými prasaty. Nízké výkupní ceny masa a vysoké vstupy 4

nedovolují českým chovatelům konkurovat zahraničním producentům vepřového masa, kteří jsou často výrazně podporováni státem prostřednictvím různých dotačních titulů a zároveň jsou lépe organizováni do produkčně-zpracovatelských jednotek. Vyšší konkurenceschopnosti lze dosáhnout jednak zvýšením koncentrace zvířat na farmách, kdy chovy pod 500 ks prasnic a 5000 ks prasat ve výkrmu nejsou ekonomicky doporučitelné, a jednak intenzifikací výroby. Musí být ovšem dodrženy požadavky na welfare prasat a minimalizaci dopadů chovů o vysokých koncentracích zvířat na životní prostředí. Moderní genotypy prasat si žádají optimální podmínky, aby se mohl projevit jejich potenciál. Používání zastaralých technologií a nevhodný management stáda se promítnou do špatného zdravotního stavu ve stádě, zhoršuje se reprodukce, klesají přírůstky a konverze živin, prodlužuje se výkrm, jatečná prasata nejsou uniformní. 2.Zadání Dvě budovy 36 x 70 m 3.Projekt farmy 3.1. Základní charakteristika chovu Základní podmínkou rentability chovu je turnusový provoz, který umožňuje dokonalou desinfekci stájových oddělení. Zároveň mají homogenní skupiny zvířat z hlediska reprodukčního cyklu, respektive věku a hmotnosti stejné požadavky na technologii ustájení a krmení, mikroklima a krmnou dávku; zvyšuje se efektivita práce ošetřovatelů. V podniku probíhá pouze užitkový chov prasat. Mladé prasničky na obnovu stáda jsou nakupovány z jediného rozmnožovacího chovu, což dovoluje udržet uzavřený obrat stáda. Většina plemenic je zapuštěna umělou inseminací. Kanci, rovněž nakupovaní z rozmnožovacího chovu, jsou použiti jako prubíři a 2x týdně i k přirozené plemenitbě. Selata odstavujeme ve 28 dnech věku. Po dosažení hmotnosti 30 kg jsou zařazena do výkrmu.vykrmujeme do 110 kg živé hmotnosti. U všech kategorií bude zaveden bezstelivový provoz, který umožňuje udržení vyšší úrovně čistoty zvířat i stájového prostředí. Kromě nízkobřezích prasnic a prasnic na porodně budou zvířata ustájena ve skupinách, a to na celo- či polořoštech. Zkrmovat budeme suchou krmnou dávku pomocí stacionárních krmných zařízení s automatickým doplňováním. Výjimku tvoří kategorie selat před odstavem a kanců, kde bude krmivo zakládáno ručně. Zásadní je dobře zvolený genotyp rodičovských prasat. Na rentabitlitě chovu se podílejí vlastnosti reprodukční i produkční, proto jsme zvolily produkty firmy France Hybrides (PROAGRO Nymburk a.s., Závod výroby užitkových prasniček a selat Velké Chvojno). Užitkové prasničky GALAXY 900 dosahují vysoké plodnosti a mléčnosti: 27,5 odstavených selat na prasnici a rok 13,7 selat ve vrhu 12,8 živě narozených selat 11,2 odstavených selat věk při prvním porodu 366 dní 5

Inseminovat budeme spermatem kanců MAXTER 304 (PROAGRO a.s. inseminační stanice kanců Nová Ves), kteří vynikají růstovou schopností, výbornou konverzí krmiva na jednotku přírůstku a velmi krátkou dobou výkrmu. Výsledky v testu: průměrný denní přírůstek od narození do 100 kg činí 808g výška špeku ve 100 kg 7,16 mm věk ve 100 kg 126 dní K vyhledávání boukajících se prasnic a přirozené plemenitbě budeme využívat dva hybridní kance H34-024 (D x BO ) z GENOSERVISU, a.s. závodu Grygov: průměrný přírůstek ve výkrmu 953 g výška hřbetního špeku 34 mm 67,9% libového masa http://www.genoservis.cz/layout_katalogy_kanci.php?p=katalog_kancu&katalog=hyb 3.2. Obrat stáda Farma je koncipována pro 408 prasnic a celková kapacita činí 468 ustajovacích míst pro prasnice. Tento počet už je dostačující k zavedení sedmidenního obratu stáda. Porodna je rozdělena na 6 oddělení a v každém z 5 oddělení je skupina 18 prasnic; 6. oddělení je během jednoho týdne vyčištěno a desinfikováno. Na porodnu je prasnice umístěna týden před porodem a zůstává zde až do odstavu selat ve věku 28 dní. Po odstavu jsou prasnice převedeny do eroscentra. Během týdne jsou prasnice pravidelně ráno a večer stimulovány přítomností kance k intenzivním projevům říje, dále je využit flushig a zavedení vhodného světelného režimu. V tomto období jsou prasnice ustájeny ve stabilních skupinách po 5 kusech v kotci, což opět působí pozitivně na reprodukci. Inseminace probíhá za 6

přítomnosti kance. Po inseminaci jsou prasnice po dobu 28 dnů ustájeny individuálně, aby se minimalizovala embryonální mortalita, zároveň jsou vyhledávány přebíhající se prasnice. Předpokládáme nástup říje v prvním týdnu po odstavu u 95 % prasnic a 80 % zabřezávání po první inseminaci. Nepřeběhlých plemenic je 76 %, kapacita eroscentra je tedy 144 ustajovacích míst. Na březárně jsou prasnice ustájeny jedenáct týdnů v hierarchicky stabilních skupinách ve třech kotcích po 6 kusech na jednom oddělení. Jeden reprodukční cyklus trvá 147 dní, roční obrátkovost je tedy 2,48. Předpokládáme, že odchováme 27,5 selete na prasnici a rok. Při obrátkovosti 2,45 budeme od jedné prasnice odstavovat průměrně 11,2 selete na jeden vrh, celkem tedy 202 selata od celé skupiny 18 prasnic. Odstavena budou ve věku 28 dní a při průměrné hmotnosti 7,5 kg. Předvýkrm bude ukončen po 6 týdnech při dosažení 30 kg živé hmotnosti, což odpovídá průměrnému dennímu přírůstku v předvýkrmu 535 g. Obrátkovost předvýkrmu je 8,69. Předpokládané ztráty jsou 2 %, jsme tedy schopny odchovat 10 272 běhouny za rok. Výkrm vepříků a prasniček probíhá odděleně. Při průměrném denním přírůstku 879 g ve výkrmu je dosaženo požadované hmotnosti 110 kg po 91 dnech. Roční obrátkovost této kategorie je 4,01. Ztráty očekáváme do 0,2 %. Roční produkce jatečných prasat je tedy 10 250 kusů. RC S O PZ/S CPZ K Pozn.: Porodna vysokobřezí 7 35 5 6 18 90 108 kojící 28 čištění 7 Jalovárna inseminace 7 35 5 6 24 120 144 Úspěšnost zabřezávání 76% individuál 28 Počet zvířat ve skupině: 18/0,76=23,68 čištění 7 Březárna březí 77 77 11 12 18 198 216 čištění 7 Celkem 147 408 468 Obrátkovost 2,48 Předvýkrm 7,5-30 kg 42 42 6 7 202 1212 1414 Průměrný denní přírůstek: 535 g čištění 7 Průměrně 11,2 odchovaných selat ve vrhu Obrátkovost 8,69 Počet zvířat ve skupině: 11,2*18=201,6 Výkrm 30-110kg 91 91 13 14 197 2561 2758 Průměrný denní přírůstek: 879 g čištění 7 Počet zvířat ve skupině: 202-2,5% Obrátkovost 4,01 3.2.1. Brakace a začleňování prasniček do stáda Roční obnova prasnic je 35,3 % z celkového počtu prasnic. 7

Prasničky budeme na základě dlouhodobé smlouvy nakupovat pouze od jediného dodavatele a z jediné farmy, ve které je zdravotní stav zvířat lepší než v našem stádě. Prasničky budou dodávány v 46denním intervalu ve stálém objemu 20 kusů. V jednom cyklu bude zařazeno 18 prasniček a 2 prodány drobnochovatelům. Celkem tedy bude ročně odebráno 160 prasniček a nově zařazeno do chovu 144, což činí 35,3 % z celkového počtu prasnic. Prasničky budou dodávány ve věku 170 180 dní a při hmotnosti nad 95 kg. Za dodávané prasničky přebírá dodavatel záruku na zabřeznutí. Reklamační podmínky budou zahrnovat počet struků, hmotnost, poranění v důsledku transportu (do 3 dní po dodávce) a zabřeznutí (do 90 dní po dodávce). Prasničky budou do stáda začleňovány podle doporučení šlechtitelské a zdravotní komise SCHP. Nově nakoupené prasničky budou nejprve ustájeny v karanténní a aklimatizační stáji, která je umístěna v samostatné budově a má vlastní samostatnou hygienickou smyčku. Proces začleňování probíhá ve dvou fázích: izolace a aklimatizace. Izolační fáze trvá 14 dní. Prasničky jsou naskladněny do vyčištěné a předem temperované stáje. První den jsou pouze napájeny. Pravidelně je pozorován zdravotní stav a od 4. dne i projevy říje, které jsou evidovány. Ve fázi aklimatizace jsou prasničky kontrolovaně kontaktovány s mikroflórou stáda prasnic z různých oddělení prostřednictvím výkalů, ale zejména kontaktních zvířat, a to v poměru 3:1. Prasničky jsou očkovány proti parvoviróze prasat. 30. den jsou jim podány širokospektrální přípravky proti ekto- i endoparazitům. Období, které prasnička stráví v karanténě, je využito i pro navyknutí zvířat na ošetřovatele. 40. den je možné převést prasničky do eroscentra a od 46. dne začít se zapouštěním. Po začlenění prasniček do stáda je karanténní stáj řádně vyčištěna a dezinfikována. 3.3. Technika a technologie ustájení a krmení 3.3.1. Prasnice vysokobřezí, rodící a kojící Prasnice se týden před porodem stěhují na porodnu, kde zůstávají až do odstavu selat. Jsou ustájeny v 5-ti odděleních, jedno oddělení je určené k očistě. V každém oddělení je 18 porodních boxů o rozměrech 1800 x 2400 mm. Porodní kotec podlahový je rozdělen na několik částí, prasnice je uzavřena ve středním podélném boxu, z jedné strany je únikový prostor pro selata a z druhé strany příkrmiště s doupětem pro selata, které je vyhřívané pomocí termodesky s izolací na spodní straně a s teplotním čidlem pro možnost regulace. Krmení je zabezpečeno objemovými dávkovači do koryt, která jsou součástí individuální klece pro prasnici. Ke krmení selat použijeme krmné misky. K napájení prasnic i selat jsme zvolily hladinové napájení, které prasnicím umožňují přirozený způsob příjmu vody v odpovídajícím množství, které tato kategorie prasnic vyžaduje, a selata ho rovněž upřednostňují a nevyhledávají jiné zdroje (vlastní moč, moč matky, zbytky krmiva apod.). Porodní kotec 8

3.3.2. Prasnice jalové a zapouštěné Prasnice jsme ustájily v 5 odděleních po 24 kusech. Jedno oddělení je určeno k očistě a desinfekci. V každém oddělení jsou umístěny 3 boxové kotce pro 8 kusů. Po inseminaci ustájených prasnic jsou boxy v kotcích uzavřeny zadní zábranou a slouží jako individuální box pro ustájení prasnice v prvních čtyřech týdnech březosti. Rozměr kotce je 5600 mm x 3300 mm, uzavřený box měří 2300 mm x 700 mm. Pro jednu prasnici je počítáno tedy s 2,3 m² při otevřených zadních zábranách a s 1,61 m² v individuálním boxu včetně žlabu. Kaliště je tvořeno betonovými rošty, které zasahují 650 mm do boxů. Šířka roštnice je 80 mm, šířka mezery je 25 mm. V každém boxu je kolíková napáječka s regulovatelným průtokem a koryto. Krmení je zajištěno objemovými dávkovači granulovanou suchou krmnou směsí, uvolnění krmiva je automatické, k dodatečnému zvlhčení dochází z napáječky umístěné nad korytem. Objemové dávkovače Individuální box 3.3.3. Prasnice březí Březí prasnice jsou ustájeny v 11 odděleních. Jedno oddělení je určeno k čištění. V každém oddělení je umístěno 18 prasnic ve třech skupinových kotcích. Kotec je celoroštový. Počet krmných míst na jeden kotec je 1:1 a splňuje požadavek na současný přístup všech prasnic ke korytu. Každé krmné místo je navíc odděleno plecní zábranou, tím je dosahováno většího klidu prasnic při přijímání krmiva. Krmení zajistí objemová krmítka. Na jednu březí prasnici je počítáno minimálně s 2,1m². 9

Skupinový kotec, pohled na plecní zábrany u koryt. 3.3.4. Selata v dochovu Selata jsou odstavena ve 28 dnech věku a průměrné hmotnosti 7,5 kg a nastájena do sekce předvýkrmu. Předvýkrm je ukončen při dosažení 30 kg živé hmotnosti. Sekce budovy pro předvýkrm je rozdělena na 7 oddělení, v jednom oddělení vždy probíhá čištění a desinfekce. Každé oddělení má 18 kotců pro jednotlivé vrhy. Plocha kotců je 3,6 m², což dostačuje pro ustájení 12 selat. Počítáme s 0,3 m² podlahové plochy na sele. Z celkové plochy kotce je 2,4 m² tvořeno plastovými rošty s šířkou roštnice 18 mm a šířkou mezery 11 mm. V kotcích jsou automaticky doplňovaná sesypná krmítka se čtyřmi krmnými místy a 2 kolíkové napáječky. 3.3.5. Prasata ve výkrmu Prasata budou vykrmována do 110 kg živé hmotnosti. V jednom oddělení bude umístěno 197 zvířat rozdělených podle pohlaví po 10 kusech v jednom kotci. Celkem je v oddělení 20 kotců o podlahové ploše 7,525 m². Podlaha je roštová s roštnicemi širokými 60 mm a mezerami 20 mm; podél krmítek je 60 cm široký pás plné podlahy. Krmení bude zajišťováno samokrmítky se zvlhčováním. 3.3.6. Plemenní kanci Na farmě budou ustájeni dva plemenní kanci využívaní k stimulaci říje, vyhledávání říjících se prasnic a občasné přirozené plemenitbě. Kanci jsou umístěni individuálně vedle oddělení prasnic v eroscentru. Rozměr kotců je 3000 mm x 3400 mm. Plocha kotce je 10,2 m 2 a umožňuje využít kotec i pro připouštění. Podlaha je rozdělena na pevné lože a roštové kaliště. Plocha lože je 4,5 m 2, šířka roštnice je 80 mm a šířka mezery 25 mm. Vzhledem k malému počtu zvířat je krmení zakládáno 2x denně ručně do žlabu o rozměrech 400 x 400 mm. Napájení opět zajišťuje kolíková napáječka. Kanci jsou jako prubíři voděni ráno a odpoledne mezi prasnicemi v jalovárně a dvakrát týdně jsou použiti k přirozené plemenitbě. 3.3.7. Prasničky Nově nakoupené prasničky jsou po dobu 40 dní ustájeny v samostaně stojící izolační a aklimatizační stáji s vlastní hygienickou smyčkou. 20 prasniček je rozděleno po 5 kusech do 4 10

kotců o rozměrech 3100 x 2800 mm, na jednu prasnici připadá 1,57 m² využitelné podlahové plochy, rozdělené na lože a kaliště. Šířka kaliště je 950 mm. Suché krmivo je zakládáno z objemových dávkovačů do koryt o šířce 300 mm a délce 1800 mm, čímž je splněn požadavek na poměř zvířat a krmných míst 1:1. Mezi kotce pro prasničky jsou zařazeny kotce pro 3 kontaktní zvířata o rozměrech 3100 x 1800 mm a využitelné ploše 5m². Přeháněcí chodba je 0,8 m široká. 3.4. Mikroklima stájí a ventilace 3.4.1. Ventilace Kromě optimální výživy a techniky krmení je třeba zvířatům zajistit i vhodné mikroklimatické podmínky, které výrazně ovlivňují zdravotní stav a kondici prasat. Stavební řešení velkokapacitních stájí musí zajistit optimální tepelný režim a s ním úzce související relativní vzdušnou vlhkost, složení stájového vzduchu a světelné poměry. K udržení požadovaného mikroklimatu bude třeba vybudování kvalitního větracího systému. V budově A jsme zvolily nucené větrání podtlakové. Do sekcí březích prasnic a selat v předvýkrmu bude vzduch přiváděn přes centrální chodbu a samotížnými klapkami dál do jednotlivých sekcí. Odvod vzduchu zajišťují plynule regulovatelné ventilátory v obvodových stěnách. Na porodnu a jalovárnu je vzduch přiváděn stejným způsobem a odváděn přes podroštový prostor. Budova výkrmu má větrání kombinované, které odděluje minimální ventilaci v období naskladnění nebo v chladném období, kdy je vzduch přiváděn přes stěnové ventily a odváděn přes podroštové větrání a komíny ve střeše, a maximální ventilaci v období vyšších teplot, kdy nastupuje systém intenzivní tunelový. 3.4.2. Přitápění a chlazení Předehřívání či ochlazování vzduchu probíhá v chodbě, přes kterou je vzduch přiváděn. Vzhledem k tomu, že naše stavba je dostatečně tepelně izolovaná, lokální přitápění připadá v úvahu v zimních měsících u kategorií do 50 kg (krátkodobé vytemperování stájí před naskladněním pomocí přenosných teplometů). Nejvyšší nároky jsou kladeny na porodní stáje, kde musíme zajistit dvě rozdílná stájová prostředí, pro prasnici a pro selata. Budeme to řešit elektrickými výhřevnými deskami v prostoru doupat. V letních měsících zajistíme zvýšené proudění vzduchu a tím ochlazovací účinek. Do prostoru stájí umístníme ventilátory, který toto zvýšené proudění vzduchu zajistí. 3.4.3. Osvětlení stájí Osvětlení se podílí na tvorbě stájového prostředí, musí zároveň vyhovovat normám na pracovní prostředí. V porodnách, odchovnách prasniček, stájích pro zapuštěné a březí pranice a kance se doporučuje délka osvětlení 14 hodin. Pro selata po odstavu i u prasat ve výkrmu použijeme fyziologickou dobu osvětlení 8 hodin. Intenzita osvětlení: porodna 75 lx, dochov selat a výkrm 40 lx prasnice, kanci 100 lx. 3.5. Krmiva a krmení Konzistence krmiv je dána obsahem vody přidané ke krmivu, co se týká užitkovosti prasat, nebyl zjištěn průkazný vliv konzistence na jejich užitkovost. Při krmení je třeba respektovat zákon na ochranu zvířat, který požaduje aby každé zvíře mělo možnost přijímat krmivo, aniž by bylo nějak omezováno. V našem případě jsme zvolily suché kompletní krmné směsi (KKS) granulované pro menší prašnost (velikost granulí je závislá na kategorii zvířat) a menší žlabové ztráty vyhrnováním krmiva ze žlabu. Náklady na pořízení technologie budou také nižší než u technologií mokrého krmení. Typ 11

použité krmné směsi se bude řídit konkrétní kategorií. Kompletní krmné směsi bude dodávat v pravidelných intervalech externí dodavatel DOČEŠ spol. s.r.o. Jarošov nad Nežárkou. Krmná linka začíná mimo stáj centrálními zásobníky, každý zásobník je na jeden druh kompletní krmné směsi a zásobníky sila jsou umístněny v závislosti na rozvržení jednotlivých kategorií v budovách. Sila jsou plněna pneumaticky jednou týdně z nákladních automobilů, která vjíždí do provozní zóny areálu přes desinfekční vanu. Pro přesun KKS do vnitřních prostorů stájí je použita pohonná jednotka DALTEC (Farmtec). Jedná se o zařízení pro dopravu sypkého nebo granulovaného krmiva uzavřeným potrubním systémem pomocí speciálního dopravního lana. Ovládací panely zajišťují automatické krmení bez přítomnosti obsluhy řídí aktivní násypky u zásobníků, pohonné jednotky a výpady KS ve stáji. Zařízení funguje na základě časového a koncového spínače. Typy kompletních krmných směsí a krmných technologií pro jednotlivé kategorie prasat: ČOS 1 ST - kompletní krmná směs pro selata do 8 kg živé hmotnosti. ČOS 2 - kompletní krmná směs pro selata nad 8 kg živé hmotnosti. A 1 - kompletní krmná směs pro předvýkrm prasat do 35 kg živé hmotnosti. A 2 - kompletní krmná směs pro výkrm prasat od 35 do 65 kg živé hmotnosti. CDP - kompletní krmná směs pro výkrm prasat nad 65 kg živé hmotnosti. KPB - kompletní krmná směs pro jalové a březí prasnice. KPK - kompletní krmná směs pro kojící prasnice. 3.5.1. Krmení vysokobřezích, rodících a kojících prasnic Cílem výživy těchto kategorií je zabezpečit dostatek živin pro záchovu prasnice, růst plodů, u kojících dosáhnout optimálního množství a kvality mléka, které by měla přednostně tvořit z živin přijatých v krmné dávce. Výživa by měla také napomoci úspěšnému zabřeznutí pro další vrh. Prasnice přechází z KPB na KPK 10 dnů před porodem v nezvýšeném množství 2,8kg/ks/den, 5 dní před porodem se denní dávka sníží na 2,4 kg/ks/den. Množství krmiva se omezuje, protože adlibitní krmení způsobuje těžké porody a záněty mléčné žlázy. V den porodu se prasnice nekrmí, ale musí mít dostatek čerstvé vody. Od porodu do 3. dne po porodu postupně KD navyšujeme na původní množství a další dny se denní krmná dávka zvyšuje podle počtu selat o 0,4 kg na každé sele. Při 12 živě narozených selatech ve vrhu dostáváme 2,4 kg + 0,4 x 12 = 7,2 kg. V den odstavu nekrmíme. Pro krmení prasnic na porodně jsme zvolily objemové dávkovače, které v individuálním ustájení přesně dávkují krmení podle zadaných údajů a které rozdělí krmení na několik KD za den podle krmné křivky. Prasnice si dávku sesypávají do koryta samy ze svého zásobníku. 12

3.5.2. Krmení jalových prasnic (od odstavu do zabřeznutí) Období jalovosti je nejkratší fází reprodukčního cyklu, trvá 5 až 7 dní. Jalové prasnice potřebují v KD dostatek živin pro správnou funkci reprodukčních orgánů.v den odstavu se nekrmí, po odstavu do zapuštění krmíme směsí KPB. Pro zvýraznění projevů říje můžeme využít zejména u vyhublých prasnic flushing efekt a zvýšit KD z 2,2 kg na 3-3,4 kg KPB/ks/den. V době říje je žravost poloviční. Počítáme s průměrnou spotřebou 3 kg KPB/ks/den. Prasnice mají nainstalovány v každém individuálním boxu objemové dávkovače. KPB se automaticky dávkuje 2 x denně pomocí dopravníku a spádových trubek do koryta. 3.5.3. Krmení březích prasnic Cílem je zabezpečit prasnici dostatek živin a energie na záchovu, u prasniček i na dokončení růstu, dále na růst plodů a rozvoj dělohy a mléčné žlázy. V první polovině březosti se KD omezuje na 2,2-2,6 kg/ks/den, protože ad-libitní krmení snižuje počet selat ve vrhu. V poslední třetině březosti se zvyšuje o 10-20% (0,235 0,47kg). Průměrná krmná dávka v tomto období 2,4 kg/ks/den směsi KPB. Skupinově ustájené a březí prasnice jsou krmeny ve svých boxech z pevného koryta. KS se dávkuje pomocí objemových krmítek.v našem případě použijeme systém BIO-FIX. Systém krmení prasnic označovaný jako BIO-FIX je založen na principu odsypávaného krmení pro skupinu prasnic v kotci ve stejném stádiu březosti. Jedná se o dávkované krmení, kdy zvířata nedostávají dávku jednorázově, ale stálým přidělováním (cca 100-120 g/min.). Prasnice jsou tak biologicky fixovány ke korytu. Zamezuje se tím výměně krmných míst, neboť každé zvíře má své krmné místo oddělené boční zábranou nad korytem. 3.5.4. Krmení selat od narození do odstavu Mléko prasnice je do odstavu hlavním zdrojem výživy selat. Uvádí se, že produkce mléka prasnic nestačí potřebám moderního genotypu selat, neboli genetickému potenciálu růstu. Řešení je v podávání příkrmu v podobě prestartéru již několik dnů po narození. To má kromě snížení živinového deficitu i další výhodu - sele se naučí přijímat předkládanou potravu. V našich podmínkách je nejobvyklejší prestarterová směs ČOS 1, kterou jsme použily i my. Základem výživy je v počátečním období je mlezivo a mateřské mléko, ale od 7. až 10. dne po porodu přikrmujeme adlibitně směsí ČOS 1 a tři dny před odstavem přecházíme na ČOS 2. Při výpočtu celkové spotřeby jsme vycházely z hodnoty 0,065 kg/ks/den. Ke krmení malých selat se používají pevně krmné misky, které se doplňují ručně dle potřeby, protože krmení v této kategorii je ad-libitum, proto není nutné přesně dávkovat krmné dávky. 3.5.5. Krmení selat v předvýkrmu U rostoucích prasat se mění složení těla v závislosti na hmotnosti, příjmu energie i délce 13

výkrmu, prasata potřebují k růstu určité množství živin, které je definováno normou potřeby živin. Z živin z KD prase nejprve uhradí svoji záchovnou potřebu a teprve zbývající část použije k produkci tvorbě přírůstku. Běhouni jsou v předvýkrmu krmeni kompletní granulovanou ČOS 2 v průměrné KD 0,75 kg/ks/den a od 8. týdne (17 18 kg) postupně přechází na krmnou směs A 1, která je zkrmována v průměrném množství 1,3 kg/ks/den. Frekvence krmení je 3 4x denně. Skupinové kotce jsme vybavily nerezovými samokrmítky SPN. Oboustranné čtyř- až osmimístné samokrmítko pro předvýkrm prasat je určeno pro krmení suchou krmnou směsí. Jedno krmné místo je koncipováno pro 4 až 5 selat o váze 7 až 35 kg. Výhodou je možnost jednoduchého sklopení krmítka při mytí. Součástí krmítka není napájecí ventil. 3.5.6. Krmení prasat ve výkrmu Výkrm dokončuje úspěšně započatý proces ukládání živin, z počátku se jedná hlavně o popeloviny a dusíkaté látky, ukládání tuku se prudce zvyšuje od 60 kg živé hmotnosti. Prasata ve výkrmu jsou krmena 2 typy KS, podle věku zvířat. První se používá A2, která navazuje na A1 používanou ve druhé fázi předvýkrmu. Krmnou směs A 2 budeme podávat adlibitně prasatům od 30 kg živé hmotnosti do dosažení 60 65 kg. Průměrná denní spotřeba je 2,1 kg/ks/den. Na KKS A2 navazuje KKS CDP až do ukončení výkrmu ve 110 kg. Zkrmována je opět adlibitně, průměrná denní KD činí 3 kg/ks KKS bude podávána prostřednictvím samokrmítek SVP-12. Součástí krmítka jsou zabudované napájecí nebo skrápěcí ventily. Jedno samokrmítko slouží ke krmení až 40 prasat o hmotnosti 20 až 120 kg. Prase si při krmení samo ovládá rypákem zásobník krmítka a tím si odsypává krmnou směs. Krmnou směs si může pomocí dvou skrápěcích ventilů zvlhčit. Regulace dávkování umožňuje bezztrátový výkrm. Samokrmítko se umísťuje do hrazení kotců nebo prostoru kotce. Samokrmítko je možné doplnit krytem zásobníku pro zajištění bezprašného provozu. 14

3.5.7. Krmení kanců Cílem výživy kance - prubíře je udržet temperament - aktivitu při vyhledávání říjících samic. To může splnit jen kvalitně krmený kanec v ideální kondici, bez zbytečných kilogramů nadváhy. Obvyklou KS pro tuto kategorii je KA v dávce 2,5 kg kus/den, s frekvencí zakládání krmiva 2 x denně. Vzhledem k tomu, že kanci jsou pouze dva a dostávají zvláštní směs, není jejich krmení automatizované, ale je do žlabu zakládáno ručně do nerezového koryta, nad kterým je umístněna kolíková napáječka pro zvlhčení suché kompletní směsi. 3.5.8. Krmení prasniček v karanténní stáji Cílem výživy této kategorie je zajistit optimální vývin kostry, svalů a pohlavních orgánů, dále také vytvořit dostatečnou zásobu živin k dlouhodobému uplatnění v chovu. Prasničky jsou v karanténě krmeny stejnou směsí, jakou budou dostávat později v další kategorii - směs KPCH v průměrné dávce 2,9 kg/ks/den. Systém krmení souvisí s krmnou technologií v kategorii jalových prasnic, v období karanténování bude krmivo zakládáno ručně. 3.5.9. Spotřeba krmných směsí Jedna prasnice během jednoho reprodukčního cyklu spotřebuje 308,3 kg KS KPB a 192,8 kg KKS KPB. Při počtu 408 prasnic a obrátkovosti 2,48 potřebujeme 311 849 kg KS KPB a 195 082,6 kg KKS KPK. Ročně je nakoupeno 160 nových prasniček, které během 40 dnů karantény krmíme KKS PCH v množství 2,9 kg/ks/den. Ročně je tedy třeba 18 560 kg směsi PCH. Sele během adlibitního přikrmování pod matkou spotřebuje 1,3 kg prestartéru, to znamená že při 12,8 živě narozených selatech a 11,2 odchovaných selatech ve vrhu od 408 prasnic a při obrátkovosti 2,48 je ročně třeba 15 784,7 kg KKS ČOS 1. V předvýkrmu je sele krmeno do hmotnosti 18 kg směsí ČOS 2 po dobu 22 dní průměrnou denní dávkou 0,75 kg. Dalších 20 dní je krmeno směsí A1 v průměrné denní KD 1,3 kg. Při 27,5 odchovaných selatech na prasnici a rok spotřebujeme 185 130 kg KKS ČOS 2 a 291 720 kg KKS A1 za rok Ve výkrmu je prase krmeno od 30 do 65 kg živé hmotnosti, tj. mezi 70. a 115. dnem věku směsí A2 v průměrném množství 1,75 kg/den. Pak přechází na směs CDP, kterou je krmeno do 110 kg (161. dne věku) v průměrné denní dávce 2,8 kg. Při roční produkci 10 270 kusů jatečných prasat potřebujeme 808 762,5 kg KKS A2 a 1 322 776 kg KKS CDP. Kanci jsou krmeni stabilní denní krmnou dávkou 2,5 kg/ks. Roční spotřeba je 1 825 kg KKS KA. Kontaktní zvířata v karanténě budou krmena KKS KPB v průměrném množství 2,4 kg/den. Osmkrát ročně stráví 6 zvířat 32 dní v karanténě. Potřebujeme další 3 686,4 kg KKS KPB. Kategorie KKS Průměrná denní spotřeba [kg/ks] 15 Roční spotřeba [kg] Prasnice jalové a březí KPB kolísá od 2,4 do 3,7 311 849,0 Prasnice kojící KPK 7,2 195 082,6 Prasničky PCH 2,9 18 560,0 Selata sající ČOS 1 0,065 15 784,7 Předvýkrm do 18 kg ČOS 2 0,75 185 130,0 do 30 kg A 1 1,3 291 720,0

Výkrm do 65 kg A 2 1,75 808 762,5 do 110 kg CDP 2,8 1 322 776,0 Kanec KA 2,5 1 825,0 Kontaktní zvířata KPB 2,4 3 686,4 3.6. Napájení Napájecí voda bude pocházet z veřejné vodovodní sítě, aby vyhovovala zoohygienickým požadavkům na kvalitu vody k napájení, mytí zvířat a asanaci kotců, hygienickým požadavkům k očistě lidí v hygienické smyčce a příležitostné konzumaci. Spotřeba vody závisí na věku, hmotnosti a zdravotním stavu prasat, na množství přijatého krmiva a jeho vlhkosti. Spotřebu vody také významně ovlivňuje teplota a relativní vlhkost ve stáji. Počítáme se spotřebu vody 2,5 3 l na 1kg suchého krmiva. U kojících prasnic se spotřeba vody zvyšuje dle počtu mláďat ve vrhu. Obecně je počítán přídavek 1,5 l vody na jedno sele. Spotřeba vody na napájení u jednotlivých kategorií prasat: Kategorie Spotřeba napájecí vody v litrech na ks/den Celková spotřeba vody v litrech na ks/den Selata sající 0,5 1 Selata v předvýkrmu 3 3,5 Mladé prasničky 6 10 Prasnice zapuštěné 11 13 Prasnice březí 13 15 Prasnice kojící * 15 * 25 Prasata ve výkrmu 6 10 Kanec 8 10 Základní spotřeba napájecí vody pro kojící prasnice je 15 litrů, na každé sele se zvyšuje spotřeba vody o 1,5 litru. Pro náš záměr jsme zvolily napáječky kolíkové pro všechny kategorie, kromě prasnic na porodně a sajících selat, které mají napáječky miskové. Jednotlivé kategorie mají napájecí systémy rozmístněné podle stylu ustájení: individuální klece mají napáječku poblíž koryta nebo nad korytem, aby se zamezilo promočení lože. Skupinová ustájení mají vždy jednu napáječku společnou pro maximálně 8 zvířat a umístěnou v prostoru kaliště nebo v rozích kotců co nejdál od koryt. Ve výkrmu je samokrmítko doplněno skrápěcím ventilem s omezeným průtokem vody. Do porubního řádu budou instalovány medikátory, pro desinfekci napájecího zařízení a medikaci zvířat, pro rychlou medikaci přenosné napáječky na 10 l. Kolíkové napáječky mají být v takové výšce, aby prasata byla nucena při pití zvednout hlavu. Tomu vyhovuje právě sklon napájecího ventilu kolem 45 - zvířeti se usnadní příjem vody. Stavební požadavky jsou uvedeny v tabulkách přílohové části. Dodavatem napáječek, medikátorů a ostatního příslušenství bude firma Agrico http://www.agrico.cz/napajecky-medikatory-1-35.html 16

3.7. Kejdové hospodářství 3.7.1.Produkce kejdy Produkci kejdy jednotlivých kategorii udává následující tabulka: Kategorie Sušina [%] Denní produkce [kg/ks] Roční produkce [t] Jalové prasnice 4 19,4 7,08 Březí prasnice 7,9 10,3 3,75 Kojící prasnice 5,7 26,8 9,78 Mladé prasničky 7,1 7,4 2,70 Předvýkrm selat 7,1 3,5 1,27 Výkrm 7,1 7,4 2,70 Kanec 5,7 18,5 6,75 Celková roční produkce kejdy na farmě v tunách: Kategorie Počet kusů Produkce kejdy [t/rok] Jalové prasnice 120 849,6 Březí prasnice 198 742,5 Kojící prasnice 90 880,2 Předvýkrm selat 1212 1539,24 Výkrm 2561 6914,7 Kanec 2 13,5 Mladé prasničky 160 47,36 Kontaktní zvířata 48 11,37 CELKEM 10 998,57 3.7.2. Odklízení kejdy Provoz farmy je bezstelivový s odklizem kejdy z podroštových prostor do zemní přečerpávací jímky a nadzemních polozapuštěných skladových nádrží. Ve všech odděleních jsme pro náš projekt použily rázový způsob odklízení kejdy, který má podroštové kanály ukončené těsnými hradítky. Po naplnění kanálu exkrementy a technologickou vodou se hradítka mechanicky zdvihnou a kejda rázovou vlnou odteče do venkovní skladovací jímky. Pro obě haly slouží jedna přečerpávací v zemi zcela zapuštěná izolovaná jímka, odkud je kejda čerpána do dvou skladových polozapuštěných betonových nádrží o kapacitě 3140m 3. Je počítáno i s přepočtem hustoty kejdy na m³ a 10 % rezervou. Karanténní stáj má vlastní přečerpávací jímku, taktéž zcela zapuštěnou, izolovanou, s kapacitou cca 40 dní a objemu 6,8m 3 Skladovací jímky na kejdu zabezpečují 6-timěsíční kapacitu požadovanou právními předpisy. Jímka bude částečně zapuštěná 3,5m v zemi, její průměr je 20 m a výška 10 m. Současně mají kontrolní systém, který signalizuje případný únik kejdy a záchytnou vanu. Součástí jímek a předjímek budou i technologická vybavení kalová čerpadla, míchadla, ventily, elektroinstalace, obslužné podesty a žebříky. Ve všech halách bude zkrmován ověřený biotechnologický přípravek AROMEX Solid plus, který snižuje emise amoniaku ve stájovém prostředí až o 48 % a má prodlouženou účinnost i po celou dobu skladování kejdy. Výrobek AROMEX Solid plus je certifikován jako technologie BAT pro snížení emisí amoniaku při řešení IPPC v chovech prasat. Náš chov spadá do požadavků Integrované prevence a omezování znečištění ( IPPC ) počtem vykrmovaných prasat. 3.8.Ostatní vybavení farmy 3.8.1. Izolační a aklimatizační stáj Izolační a aklimatizační stáj umožňuje zařazení nově nakoupených prasniček do stáda bez 17

rizika zavlečení nákaz. Zároveň odděluje výrobní zónu a přepravce. Velikost budovy je 12 x 7,5 m. Stáj je umístěna na okraji areálu farmy 150 m od hlavních budov. Vnitřní zařízení odpovídá požadavkům prasniček i kontaktních zvířat. Stáj je vybavena nakládací rampou a čekárnou zvířat s dobytčí váhou a fixačním zařízením. Podlaha čekárny je spádovaná do vpusti, která je napojena do vlastní přečerpávací jímky. Má samostatnou hygienickou smyčku, sklad krmiv a léčiv. 3.8.2. Kafilerní box Kafilerní box je určen k nezávadnému shromažďování, izolování a přechodnému skladování konfiskátů živočišného původu před jejich odvozem k veterinární asanaci, snižuje možnost přenosu nákazy, urychluje svoz kadáverů a zamezuje vniknutí ptáků a hlodavců k hygienicky nebezpečnému materiálu. Kafilerní box je umístěn na hranici mezi výrobní zónou a zónou odpadů. Pro odvoz kadáverů je komunikačně přístupný z vnějšího dopravního okruhu příjezdovou komunikací mimo oplocení farmy tak, aby byl umožněn příjezd vozidlům veterinární asanace ke kafilernímu boxu bez zajíždění do farmy. Velikost kafilerního boxu je 3 x 2 m, box je z obou stran opatřen uzamykatelnými dveřmi a nakládacími rampami. Podlaha je nepropustná, spádovaná, opatřená kanalizační vpustí napojenou na nepropustnou skladovací jímku pro skladování dezinfekční vody, stěny a strop omyvatelné. 3.8.3. Desinfekční vjezd Desinfekční vjezd slouží k ochraně farmy před zavlečením nákazy dopravními prostředky. Navazuje na vnější příjezdovou komunikaci. Je určen jako stanoviště vozidla při jeho mytí. Jedná se o pevnou plochou zastřešenou a zabezpečenou proti stékání dešťové vody z okolního terénu, která tvoří nepropustnou mělkou vanu spádovanou do uzavíratelné kanalizační vpusti napojené na skladovací jímku. Vanu lze napustit desinfekčním roztokem. Vjezd je vybaven přívodem vody a elektrické energie pro vysokotlaká zařízení k mytí vozidel. 3.8.4. Hygienická smyčka Část budovy A je vymezená k zabezpečení ochrany chovu před zavlečením nákazy osobami, tj. pracovníky farmy, veterinárními pracovníky, kontrolory a jinými návštěvníky. Současně plní funkci sociálního a hygienického zařízení pro ošetřovatele zvířat. Hygienická smyčka je tvořena nečistou šatnou na civilní oděv, sprchou a toaletou a čistou šatnou na pracovní oděv. Propojuje pomocný provoz s výrobním. 3.9.Hygiena a prevence Získání zdravého stáda prasat s dlouhodobě udržitelným vysokým standardem zdraví je základní podmínkou rentability chovu. Zvířatům se špičkovým genotypem je třeba zajistit optimální podmínky pro jeho realizaci. 3.9.1. Hygiena stájového prostředí Mikroklima stáje má přímý vliv na intenzitu metabolismu, a tím i na produkci, welfare a zdraví zvířat. Každé kategorii zajistíme prostředí s optimálními teplotou a relativní vlhkostí, rychlostí proudění vzduchu, bez překračování limitů koncentrací NH 3, H 2 S a CO 2, dobře osvětlené a bez zbytečného hluku. 18

Optimální parametry fyzikálních vlastností stájového vzduchu: Kategorie Optimální teplota [ºC] Optimální relativní vlhkost při opt. teplotě [%] Optimální rychlost proudění vzduchu [m/s] Prasnice jalové a březí 12-18 50-75 0,08 Prasnice kojící 16-20 50-70 0,05 Prasničky v KaAS 12-18 50-75 0,08 Kanci 12-18 50-75 0,08 Selata do 7 kg 32-35 50-70 0,05 Selata v předvýkrmu 7-12 kg 20-26 50-70 0,05 12-30 kg 18-24 50-70 0,05 Prasata ve výkrmu 30-50 kg 16-22 50-70 0,08 50-70 k 14-20 50-75 0,08 70-90 kg 14-20 50-75 0,08 nad 90 kg 12-20 50-75 0,08 Nejvyšší přípustné koncentrace škodlivých plynů: NH 3 0,0025 obj. %, H 2 S 0,0007 obj. % a CO 2, 0,25 obj. %. Prašnost nepřekračující 10 mg/m³. 3.9.2. Hygiena krmení a napájení Zvířata jsou krmena kvalitními krmivy uskladněnými v zásobnících a doplňovanými nejméně jednou měsíčně, tak aby nedocházelo k překročení expirační lhůty. Žlaby s krmítka jsou udržována v čistotě. Napájíme pitnou vodou o teplotě 8 až 12 C. 3.9.3. Hlavní hygienické zásady Proti zavlečení nákaz do chovu budeme dodržovat všechna zoohygienická a preventivní doporučení. Zásadní je zejména: uzavřený obrat stáda turnusový provoz černobílý systém provozu karanténa nakoupených zvířat izolace nemocných zvířat DDD 3.9.3.1.Černobílý systém Farma je rozdělena do několika zón, které mají přesně vymezené styčné body. Budova A, kde jsou ustájené prasnice a selata v předvýkrmu, a budova B, kde probíhá výkrm, tvoří výrobní zónu. Výrobní zóna je osobám přístupná pouze přes hygienickou smyčku, pro nově nakoupená zvířata přes veterinární smyčku, tj. přes karanténní stáj, která má vlastní hygienickou smyčku. Provozní zóna zahrnuje sklady krmiv, přečerpávací a skladovací jímky na kejdu, administrativní budovu, stavby pro stroje, kafilerní box, záložní zdroj energie. Vozidlům je přístupná přes desinfekční vjezd. 3.9.3.2.Turnusový provoz Podstatou turnusového provozu je vytvoření jednotných skupin zvířat, které se naskladňují a 19

vyskladňují najednou. Po vyskladnění skupiny projde oddělení důkladnou očistou a desinfekcí. Tím je přerušen řetěz šíření nákaz a je možné vytvořit optimální podmínky prostředí každé kategorii na míru. 3.9.3.3.DDD Asanace stájového prostředí v zahrnuje zejména desinfekci, dezinsekci a deratizaci. Všechny vyskladněné prostory budou desinfikovány se zvýšenou důrazností, kanály a jímky plynovány, prasnice a prasničky při přechodu na porodny omývány v mírném desinfekčním roztoku. V období výskytu much bude probíhat permanentní dezinsekce. Minimálně 2x ročně na jaře (v době populační exploze hlodavců) a na podzim (kdy se hlodavci stahují do objektů za teplem a potravou) bude prováděna deratizace pomocí nástrah. Riziková místa (sklady krmiv apod.) budou ošetřována častěji. 3.9.4. Vakcinace a odčervení Prasničky jsou vakcinovány během aklimatizace v izolační stáji ve věku 200 až 210 dní proti parvoviróze a července prasat. Přeočkování se provádí vždy den po odstavu selat až do konce života prasnice. 30. den v izolační a aklimatizační stáji se prasničkám podává odčervovací preparát. Dále se pak odčervuje vždy deset dní před příchodem na porodnu. Vakcinace proti coli-infekcím se provádí u prasniček cca 6-7 týdnů před porodem, revakcinace cca 3 týdny před porodem, po této primovakcinaci se prasnice dále vakcinují vždy 3 týdny před každým porodem. Selatům se druhý den po porodu aplikuje železo a perorálně přípravek proti kokcidióze. Dále se pak vakcinují běhouni při naskladnění do výkrmu vakcínou proti hemofylové rýmě, po 14 až 21 dnech se revakcinuje, zároveň se vakcinuje proti července. Během 6.-7. týdne výkrmu provedeme odčervení. Pří podávání léčiv před vyskladněním musí být vždy dodržena ochranná lhůta. 3.10. Ošetřovatelé Při výběru zaměsnanců bude kladen důraz na odpovídající vzdělání a praxi v oboru, a to zejména na porodně a v izolační a aklimatzační stáji. Požadován bude kladný vztah ke zvířatům, spolehlivost a důslednost v dodržování černobílého systému provozu. Žádný ze zaměstnanců nesmí doma chovat hospodářská zvířata či navštěvovat jiné chovy. Počítáme s jedním vedoucím zootechnikem, s devíti zaměstnanci. 4. Ekonomika chovu 4.1.Náklady počáteční 4.1.1.Stavební úpravy budov Náklady celkem na stavební úpravy a dostavby jsme odhadly na 1.500 000 Kč. 4.1.2.Náklady na vytvoření ustajovacích míst jednotlivých kategorií zvířat Do nákladů na ustajovací místo je započítáno hrazení kotců, podlahové rošty, krmné žlaby, mísy, dávkovače, napáječky, porodní klece, individuální klece, doupata, výhřevné podlážky. kategorie počet náklady na ustajovací celkem [Kč] ustajovacích míst místo [Kč] jalovárna 144 5 800 835 200 březárna 216 4 900 1 058 400 porodna 108 18 000 1 944 000 předvýkrm 1 414 1 100 1 555 400 výkrm 2 758 1 800 4 964 400 kanec 2 15 000 30 000 20

Celkem 10 387 400 Celkem náklady na ustajovací místa 10 387 400 Kč. 4.1.3. Náklady na klimatizaci stájí Náklady na ventilaci odhadujeme na 1 000 000,- 4.1.4. Náklady na skladování KS a dopravníky KS. Náklady na vodovodní rozvody Náklady na 8 sil na skladování KS 425 000,- Kč Náklady na zřízení dopravníkových cest včetně instalací odhadujeme na 500.000 Kč. Rozvody vody, instalatérské práce odhadem 150 000 Kč. Celkové náklady 1 075 000,- Kč 4.1.5. Náklady na výstavbu jímek na kejdu Jímky skladovací a přečerpávací 4 000 000,- Čerpadla 4 ks 560 000,- Míchadla 3 ks 570 000,- Svodné kameninové potrubí a přípojky 70 000,- Zemní a výkopové práce 50 000,- Kolaudace 50 000,- Náklady celkem 5.300 000,- 4.1.6. Náklady na zřízení kafilerního boxu Stavba boxu, rampy a jímky bude stát (odhadem) 200 000,- 4.1.7. Náklady na stavbu a vybavení karanténní a izolační stáje Počítáme-li s cenou 10 000,-Kč na m³ stavby, budou karanténní a izolační stáje stát 1 850 000,- Kč a 1 600 000,- Kč. 4.1.8. Náklady na pořízení další techniky a zařízení Krmný vozík, mycí box, tlakové čističe, kafilerní vozík, osobní auto - 500 000Kč 4.1.9. Náklady na nákup výchozích chovných zvířat kategorie počet zvířat Kč/ ks cena celkem prasničky 408 6 500 2 652 000 kanci 2 25 000 50 000 celkem 2 702 000 - nákup u PROAGRO Nymburk a.s. a Genoservis, a.s. Grygov 4.1.10. Celkové náklady Náklady na zřízení podniku jsou 26,1mil. Kč 4.2. Pravidelné náklady na chod podniku 4.2.1. Voda, energie, paliva Osvětlení, ventilátory, provoz automatických krmných linek, topné desky, voda na napájení, mycí boxy, mytí objektů, nafta. Odhad 2 budovy x 150.000,- Kč měsíčně = 300.000, tj. 3 600 000,- Kč ročně 21

4.2.2. Mzdy zaměstnanců Pozice Superhrubá Roční náklad měsíční mzda Vedoucí zootechnik 40.000 480.000,- Jalovárna, březárna: 2 x20.000,- 480.000,- 2 zaměstnanci* = 40.000,- Porodna 2 x 30.000,- 720.000,- 2 zaměstnanci ** = 60.000,- Karanténa 15.000,- 360.000,- 2 zaměstnanci * Předvýkrm + výkrm 2 zaměstnanci * 20.000,- x 2 =40.000,- 480.000,- Řidič 20.000,- 240.000,- CELKEM 215.000,- 2.760.000,- *zaměstnanci se střídají v pracovním provozu **zaměstnanci se střídají v noční službě. 4.2.3. Náklady na nákup inseminačních dávek počet prasnic počet ID na prasnici počet inseminací za rok cena ID celkem 408 2,3 2,48 135 Kč 314 176 - nákup u PROAGRO Nymburk a.s. 4.2.4. Náklady na doplňování stavu prasniček kategorie počet zvířat Kč/ ks cena celkem prasničky 160 6 500 1 040 000 4.2.5. Náklady na veterinární servis Průměrná cena jedné vakcíny včetně práce veterinárního lékaře je cca 10 Kč. Prasničky jsou od nákupu do prvního porodu vakcinovány 3x, prasnice 2x během jednoho reprodukčního cyklu; vykrmovaná prasata 3x. Náklady na očkování cca 70 000,- Náklady na odčervení cca 115 000,- Náklady na asanační přípravky 120 000,- Náklady na léčbu nemocných zvířat 100 000,- Celkem 405 000,- 4.2.6. Náklady na odvoz a likvidaci kadáverů Cena za likvidaci 1 kg kadáveru je 7,50 Kč. Ročně se narodí 910 mrtvých selat, 1619 selat zemře před dosažením 7,5 kg. V předvýkrmu uhyne za rok 263 selat a ve výkrmu 20 prasat. To činí zhruba 13 000 kg kadáverů. Náklady na jejich likvidaci činí 97 500,- Kč ročně. 22

4.2.7. Nákup krmiv Druh KKS Roční spotřeba [t] Cena [Kč/t] Cena [Kč] KPB 315,54 5100,- 1 609 254 KPK 195,08 6400,- 1 248 512 ČOS 1 15,78 16100,- 254 058 ČOS 2 185,13 11950,- 2 212 303 A 1 291,72 5690,- 1 659 887 A 2 808,77 6000,- 4 852 620 CDP 1 322,78 6900,- 9 127 182 KA 1,83 6500,- 11 895 PCH 18,56 6000,- 111 360 CELKEM 21 087 071 Předpokládané roční náklady jsou: 29 304 000,- Kč 4.3. Tržby 4.3.1. Jatečná prasata Hlavním zdrojem zisku je prodej masných jatečných prasat vykrmovaných do 110 kg živé hmotnosti a zpeněžovaných aparativně podle systému SEUROP. Využití vhodného genotypu, technologie krmení a ustájení a managementu chovu, zejména oddělený výkrm vepříků a prasniček, nám umožňuje produkovat uniformní prasata s výbornou zmasilostí. Farma ročně vyprodukuje 10 270 kusů jatečných prasat. Tomu odpovídá 1 129,7 tun Budeme-li počítat s cenou 32,07 Kč za kg živé hmotnosti. Budou roční tržby z prodeje jatečných prasat 36 229 479 Kč. 4.3.2. Vyřazené prasnice Ročně bude vyřazeno 144 prasnic, nejčastěji po 6. vrhu v hmotnosti kolem 210 kg. Jateční ceny za poražené prasnice se pohybují v průměru kolem 3 000,- Kč. Z porážky vyřazených prasnic lze očekávat roční příjem 432 000,- Kč. 4.3.3. Březí prasničky Příjem za vyřazenou prasničku očekáváme 7 200,- Kč. Ročně jich bude vyřazeno 16. Celkový příjem za vyřazené prasničky je 115 200,- Kč. Předpokládaný roční příjem je 36 777 000,- Kč. 4.4. Zisk Předpokládané roční náklady jsou 29 304 000,- Kč Předpokládaný roční příjem je 36 777 000,- Kč. Očekáváme roční zisk 7 473 000,- Kč. 5.Závěr Podnik vykazuje prosperitu a zisky, zbývá dostatek volných prostředků na investice, např. bioplynová stanice, nové technologie v oblasti krmení a ventilace, nové kvalitní mateřské a otcovské linie. 5.1. Podmínky udržení prosperity podniku: - udržení vysoké hladiny ukazatelů reprodukce chovného stáda prasnic pomocí stálého externího doplňování skupiny kvalitními jedinci, eliminací přeboukání, kvalitní evidencí a vyhledáváním 23

říjících jedinců - zachování zdraví a využití maximálního efektivního období reprodukce prasnic udržením vysoké úrovně zoohygieny v chovu - udržení vysoké hladiny ukazatelů jatečné hodnoty finálního hybrida pomocí výběru kvalitních a hodnotných ID - optimální využití růstových vlastností finálního hybrida pomocí kvalitních krmiv a vyvážených krmných dávek - udržení vysoké efektivity práce a odborné zdatnosti personálu - udržení či růst ekonomických ukazatelů (prodejní ceny) a preferenčních ukazatelů populace (průměrná spotřeba vepřového) - udržení nebo snížení nákladovosti, hl. zvýšením konverze krmiv pomocí moderních doplňkových látek, snížením inseminačního indexu 6. Literatura Čermák B. a kol.: Výživa a krmení hospodářských zvířat, II. díl, Jihočeská univerzita České Budějovice, 1994, ISBN 80-7040-115-X Přikryl, M. a kol.: Technologická zařízení staveb živočišné výroby, Tempo Press II, Praha, 1997, ISBN 80-901052-0-3 Stupka R., Šprysl M.: Chov prasat CD I, 2001, ISBN 80-213-0849-4 Stupka R., Šprysl M.: Chov prasat CD II, 2002, ISBN 80-213-0872-9 Stupka R., Šprysl M.: Chov prasat CD III, 2005, ISBN 80-213-1364-1 Hovorka F.a kol.: Chov prasat, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1983. Hájek J. a kol.: prasata v drobném chovu a na farmách, Apros, Praha, 1992, ISBN 80-901100-2-9 7. Přílohová a výkresová část 24