Vzor citace: BLAŽEJOVSKÝ, M. Drogy v dopravě. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 188 s.

Vzor citace: BLAŽEJOVSKÝ, M. Drogy v dopravě. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015. 188 s. Recenzovali: plk. doc. JUDr. David Zámek, Ph.D., doc. JUDr. Mgr. Jan Brázda, Ph.D. pplk. JUDr. Ing. Marek Blažejovský, Ph.D., 2015 ISBN 978-80-7478-903-8 (brož.) ISBN 978-80-7478-904-5 (pdf)

Obsah Slova recenzentů Úvod 1 Drogy v České republice 1.1 Užívání drog v populaci 1.2 Vliv užívání drog v populaci na situaci v silniční dopravě 1.3 Druhy drog zneužívané v ČR 2 PŮSOBNOST POLICIE 2.1 Služba dopravní policie 2.2 Služba pořádkové policie 2.3 Služba kriminální policie a vyšetřování 3 ČINNOST POLICIE A JEJÍ PRÁVNÍ UKOTVENÍ 4 METODIKA POSTUPU POLICIE 4.1 Postup policistů při odhalování, dokumentaci a vyšetřování drog v dopravě 5 DETEKCE NÁVYKOVÝCH LÁTEK 5.1 Působení drog v organismu 5.2 Vzorek biologického materiálu vhodný k detekci 5.3 Doba účinku drogy a její detekce v lidském organismu 5.4 Metody detekce 5.5 Postup pro použití orientačně detekčního testeru 5.6 Laboratorní metody 6 VÝVOJ PROBLEMATIKY, PREDIKCE 6.1 Výzkum 3

Obsah 7 SHRNUTÍ, DOPORUČENÍ A ZÁVĚR 7.1 Doporučení 7.2 Závěrem Přílohy Resumé Summary Seznam použité a doporučené literatury O autorovi Seznam použitých zkratek Seznam obrázků Seznam použitých grafů Seznam použitých tabulek 4

Slova recenzentů Monografie pojednává o problematice drog, respektive nelegálních návykových látek ve smyslu zákona o návykových látkách, v silniční dopravě. Autor pojal uvedenou problematiku komplexně, od charakteristiky aktuální drogové scény v tuzemsku, jejího vlivu na situaci v silniční dopravě, přes možnosti detekce návykových látek v lidském organismu, vytvoření nové moderní metodiky pro postup policie v dané oblasti až po návrh nové právní úpravy dané problematiky. Své poznatky o problematice a návrhy řešení problémů opírá též o výzkum. Analýza aktuální situace na tuzemské drogové scéně se opírá jednak o průzkumy provedené fundovanými institucemi, jakými jsou například Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, jednak o statistické výsledky o počtu dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky a dále o statistiky o počtu řidičů, u kterých byla zjištěna přítomnost návykové látky v organismu při silniční kontrole, které jsou zpracovávány Policejním prezidiem ČR. Analýzou stavu, zejména v souvislosti se zvyšujícím se počtem drogových uživatelů ve společnosti, autor správně predikuje předpokládaný zvyšující se počet zdrogovaných řidičů a počet dopravních nehod způsobených těmito řidiči. V této souvislosti autor apeluje na připravenost policie na aktuální vývoj v dané oblasti. Dle slov autora je třeba reflektovat na aktuální vývoj a aktuální trendy na drogové scéně v České republice a neustále inovovat postupy policie tak, aby byla schopna jednak výskytu zdrogovaných řidičů předcházet a dále aby byla schopna tyto řidiče odhalit a následně z protiprávního jednání také usvědčit. V analýze situace na drogové scéně a jejího dopadu na situaci v silniční dopravě se autor dále zabývá charakteristikou jednotlivých, v tuzemsku nejčastěji zneužívaných, nelegálních návykových látek, a to zejména v kontextu s řízením motorového vozidla. Detailně pak popisuje vliv jednotlivých látek na psychické a psycho motorické vlastnosti řidiče a změněný způsob chování jednotlivce po intoxikaci konkrétního druhu návykové látky. S vědomím těchto skutečností může policista při provádění kontroly snáze identifikovat, respektive rozlišit řidiče, který je pod vlivem návykové látky. Obsahem publikace jsou též možnosti detekce přítomnosti návykových látek v lidském organismu. Autor zde vychází z poznatků vědního oboru toxikologie a uvádí možnosti orientační a laboratorní detekce návykových látek v organismu. Z uvedených poznatků vychází při návrhu nové moderní metodiky postupu policie v dané oblasti. Především v případech koncentrace návykové látky v organismu, 5

Slova recenzentů v krvi, moči, potu a slinách v závislosti na čase a způsobu detekce. To vše autor považuje, a nutno dodat že správně, za nezbytné pro efektivní postup policie a dalších příslušných orgánů. Zejména z pohledu dokazování stavu ovlivnění návykovou látkou nebo stavu vylučujícího způsobilost, zaviněného užitím návykové látky, a to ať už v trestním řízení před soudem, nebo ve správním řízení před správním orgánem. Metodika postupu policie při odhalování nelegálních návykových látek v silniční dopravě je v publikaci rozebrána detailně. Od naplánování, načasování dopravně bezpečnostních akcí po způsob zastavování vodidla, u kterého je dáno podezření, že by jej mohla řídit osoba pod vlivem návykové látky, až po sledování chování a komunikace s řidičem pod vlivem návykové látky. Následné provedení orientační detekce a další postup až po lékařské vyšetření a odběr biologického materiálu. V neposlední řadě zde autor uvádí postup při vyšetřování dopravních nehod, u nichž je podezření, že je způsobili řidiči pod vlivem návykové látky. Co lze ale považovat za průlomové, je, že autor navrhuje nový postup v orientační detekci přítomnosti návykové látky v organismu řidiče, který by spočíval nejen v provedení orientačně detekčního vyšetření testerem (ze slin, z potu), ale i v provedení psychomotorického testu. Vyhodnocením psychomotorického testu, provedeného policistou s podezřelým řidičem na místě kontroly, získá policista v místě dopravní kontroly jistotu o skutečnosti, zda osoba, kterou takto testuje, je, nebo není pod vlivem návykové látky. Dále by výsledek takto vyhodnoceného psychomotorického vyšetření mohl sloužit jako důkaz způsobilý, ať už ve správním, nebo trestním řízení podat svědectví o situaci na místě kontroly, respektive o stavu kontrolovaného řidiče v době kontroly. V souvislosti s právní úpravou dané problematiky je v publikaci navrženo několik zásadních úprav v právních normách. Zejména se jedná o změnu skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, kde při posuzování jednání pachatele je nutné stanovit, zda pachatel v době spáchání uvedeného trestného činu byl ve stavu vylučujícím způsobilost k vykonávání určité činnosti (zde řízení vozidla) způsobeným návykovou látkou. Autor správně poukazuje na problém složitého a nákladného dokazování onoho stavu vylučujícího způsobilost a navrhuje implementaci takových změn, které by toto dokazování výrazně zjednodušilo. Autor například navrhuje pro vznik trestní odpovědnosti kumulaci dvou znaků, a to jednak stavu ovlivnění (prokázaného stejně jako ve správním řízení překročením limitní hodnoty návykové látky v krvi) a jednání spočívajícím již v pouhém ohrožení (nikoliv porušení) zájmu chráněného zákonem. Lze konstatovat, že tato monografie je uceleným odborným textem, který je vhodný jako studijní materiál zejména pro posluchače Policejní akademie ČR v Praze, a to v předmětech zabývajících se průřezově danou problematikou. Tzn. v oboru policejních činností, kriminologie a práva. Autor uchopil problematiku návykových látek v silniční dopravě komplexně, provedl výzkum se zaměřením na zjištění situace 6

Slova recenzentů v praxi, zejména část věnující se míře znalostí a zkušeností příslušníků Policie ČR je hodna pozornosti. Metodika postupu policie při detekci drog v dopravě se opírá jednak o poznatky z praxe, dále o poznatky z uvedeného výzkumu a dále z vědních oborů, jakými jsou toxikologie a psychiatrie. V neposlední řadě autor předkládá návrh změn v legislativní úpravě problematiky, čímž potvrzuje komplexnost předložené publikace. plk. doc. JUDr. David ZÁMEK, Ph.D. Tato publikace je koncipována jako studijní text pro studenty Policejní akademie ČR v Praze, a to zejména pro předměty Dopravně bezpečnostní činnost, Organizace a činnost policejních služeb, Drogová kriminalita a Drogy a toxikomanie. Svým zaměřením drogy v dopravě však může být i cenným studijním materiálem pro policisty v praxi, kteří se zabývají kontrolou řidičů na přítomnost návykových látek, a dále i pro policisty vyšetřující přestupky a trestné činy na daném úseku. V publikaci je uvedené téma zpracováno komplexně. Jednak je zde analyzována situace na aktuální drogové scéně v České republice, včetně odhadů prevalence drog v české populaci, a dále negativa s tím spojená v kontextu s řízením motorových i nemotorových vozidel řidiči, kteří jsou pod vlivem drog. Čtenář tak získá přehled, jaké druhy návykových látek jsou v Česku nejčastěji zneužívány, kdo jsou typičtí uživatelé těchto látek a jaké mají tyto látky účinky na lidskou psychiku, respektive jakým způsobem tyto látky ovlivňují rozpoznávací a ovládací schopnosti u řidičů. Detailně je v publikaci rozebrána metodika postupu policie pro činnost spočívající v eliminaci řidičů pod vlivem drog. Jednak jsou popsány úkoly jednotlivých součástí policie, a to nejen dopravní a pořádkové služby, ale i služby kriminální policie a vyšetřování v dané problematice, a také jsou popsány jednotlivé kroky, od načasování dopravně bezpečnostní akce přes zastavování vozidla, jednání s řidičem, provádění orientačně detekční zkoušky a další postup v případě pozitivního výsledku této zkoušky. Postup při vyšetřování jak samotného protiprávního jednání, tak dopravních nehod zaviněných zdrogovanými řidiči je uveden též. Čtenář má možnost se dozvědět o možnostech detekce návykových látek v lidském organismu a co je důležité, tj. po jak dlouhou dobu droga účinkuje a po jak dlouhou dobu lze drogu detekovat. S tím souvisí také informace o biologickém materiálu vhodném k detekci, tedy krev, moč, pot atd. Studijní materiál dále obsahuje přehled o laboratorních metodách určených k detekci drog z biologických vzorků odebraných řidičům, kdy jsou tyto informace důležité zejména pro vyšetřovatele trestných činů, aby měli představu o tom, co znalec toxikolog na jejich dožádání vlastně provádí a zda otázky jemu kladené jsou relevantní. Přínosné jsou též v publikaci uvedené dílčí výsledky 7

Slova recenzentů výzkumu provedeného na Policejní akademii ČR v Praze, které poskytnou čtenáři pohled do situace v praxi. Student tak má možnosti poznat, jaká úskalí přináší aplikace některých právních norem v policejní praxi, například při dokazování určitého protiprávního jednání. I z tohoto pohledu je tak tato publikace přínosem nejen pro teoretické vzdělávání absolventů Policejní akademie ČR, ale i praktické. doc. JUDr. Mgr. Jan BRÁZDA, Ph.D. 8

Úvod Publikace Drogy v dopravě je koncipována jako učebnice pro studenty bakalářského a magisterského studia Policejní akademie ČR v Praze a dalších vysokých škol, v jejichž studijních oborech se tato problematika vyučuje. Studijní text je určen především pro výuku předmětů Dopravně bezpečnostní činnost, Organizace a činnost policejních služeb, Drogová kriminalita a Drogy a toxikomanie. Tato monografie přináší ucelené informace o problematice návykových látek v dopravě, určené i pro policisty zařazené jak u služby dopravní policie, tak u služby pořádkové policie, tj. všichni ti, kteří se v rámci výkonu své služby podílejí na dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu. A v rámci tohoto dohledu kontrolují řidiče motorových i nemotorových vozidel, mimo jiné zda nejsou pod vlivem návykových látek. Návykové, respektive omamné a psychotropní látky jsou známy snad tak dlouho, jak dlouho existuje lidská civilizace sama. Lidé vždy užívali látky, které ovlivňovaly jejich chování, jejich myšlení, jednání, prožívání. Skutečnost, že užívání návykových látek lidmi ve společnosti se zásadním způsobem promítá do chodu společnosti samé a promítá se tak do mnoha důležitých činností, které jsou lidmi vykonávány, nás vede k nutnosti dalšího poznání, jakým způsobem jednotlivé druhy látek ovlivňují psychiku a psychomotoriku člověka. Při vykonávání určitých činností konkrétními jedinci, při nichž může dojít k ohrožení života a zdraví lidí nebo k způsobení škody na majetku, je žádoucí, aby byl jejich vykonavatel plně koncentrovaný na jejich správné provádění (například při řízení vozidla, výkon lékařské praxe, pilotování letadla, manipulace se zbraní apod.). Vliv návykových látek na stav jednotlivce, na jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti je přítomen téměř vždy a zpravidla je tento vliv negativní. Proto může docházet k ohrožení života a zdraví či ke škodě na majetku. Tématem této učebnice je jedna z těchto činností a z hlediska četnosti jejího vykonávání ve společnosti činností zásadní: řízení vozidla na pozemní komunikaci. Řidič motorového i nemotorového vozidla musí být při vykonávání této činnosti plně koncentrován. Jednak na situaci, která se odehrává kolem něj, aby její vývoj vnímal reálně a nezkresleně, aby byl schopen na danou situaci adekvátně, pohotově a správně reagovat a aby byl také schopen ovládat motorové vozidlo tak, jak daná situace potřebuje. Tento sled činností, jimiž řidič reaguje na provoz na pozemní komunikaci, vyžaduje, aby každá z nich byla provedena správně a včas. Proto musí být psychické a psychomotorické vlastnosti řidiče oproti normálu nezměněny. Omamné 9

Úvod a psychotropní látky však tyto psychické a psychomotorické vlastnosti negativně ovlivňují a v důsledku toho není řidič schopen situaci kolem sebe reálně vnímat, správně ji vyhodnotit a pohotově na její vývoj reagovat a také není schopen ovládat bezchybně motorové vozidlo. Učebnice tak poskytuje ucelený přehled o uvedené problematice drog v silniční dopravě. Zvýšené užívání drog v populaci v posledních dekádách se logicky promítá i do situace v silniční dopravě v podobě zvýšeného počtu řidičů řídících vozidlo pod vlivem návykové látky a taktéž ve zvýšeném počtu nehod zaviněných těmito řidiči. V publikaci je analyzována situace při řešení problému policií a dalšími odpovědnými orgány a dále jsou uvedeny komplikace s eliminací tohoto negativního celospolečenského problému. Řešení daného problému je doporučeno následovně: metodikou pro činnost policie reflektující na poznatky z praxe, na aktuální drogovou scénu a zohledňující poznatky z vědních oborů, jako je toxikologie a psychiatrie, změnou v systému vzdělávání policistů v dané problematice a změnou v právní úpravě dané problematiky, aby se zjednodušilo, zrychlilo a také zlevnilo dokazování tohoto nežádoucího protispolečenského jednání, jakým je řízení pod vlivem drog. Autor 10

1 Drogy v České republice Pro ucelený přehled o problematice zneužívání návykových látek v dopravě se ve stručnosti budu nyní zabývat drogovou scénou v České republice. Čtenář by měl mít přehled o tom, co je drogová kriminalita, co je primární a sekundární drogová kriminalita, jaké návykové látky jsou v tuzemské populaci zneužívány, odkud se tyto návykové látky berou, jak vypadají, kdo je užívá, kolik máme uživatelů drog v populaci, jak se liší problémoví uživatelé od těch příležitostných atd. V úvodu publikace jsem zmínil, že drogová scéna v České republice má vliv na každodenní chod naší společnosti, včetně všech činností, které jsou v této zemi lidmi každodenně vykonávány. Bylo již také zmíněno, že mezi každodenní činnosti patří i řízení motorových a nemotorových vozidel, s čímž souvisí i dopravní nehodovost zapříčiněná řidiči, kteří požili před jízdou návykovou látku. Záměrně zde nezmiňuji, že v době řízení byli látkou ovlivněni, neboť termínem ovlivnění se budu podrobněji zaobírat v následujících kapitolách. Je proto nutné, abych se v této práci věnoval analýze aktuální drogové scény, jejím vývojem a následnou predikcí jejího vývoje. Současný stav drogové scény nejen v České republice, ale v celém středoevropském regionu se vyznačuje rostoucí dynamikou trhu s omamnými a psychotropními látkami. Velký rozmach zaznamenává obchod se syntetickými drogami, které jsou na vzestupu popularity v jejich užívání. Situace v oblasti páchání drogové kriminality se vyvíjela v čase a radikálně se měnila. A zatímco v první polovině devadesátých let, kdy v souvislosti s uvolněním režimu a otevřením do té doby hermeticky uzavřených hranic s okolním světem, došlo k velkému nárůstu obchodování a užívání do té doby nedostupných světových drog 1 (jako byl heroin, kokain atp.), tak na přelomu tisíciletí vzrostla popularita především syntetických drog, jakými jsou MDMA (extáze) či metamfetamin (pervitin). Situace středoevropského regionu se v jednotlivých zemích na jejich drogové scéně mírně lišila, přesto nemálo věcí je podobných. Po rozdělení Československa se Česká republika potýkala s problematikou provážení drog přes její území, což vyplývalo z geografické polohy v srdci Evropy. Přes Českou republiku vedou trasy tzv. balkánské cesty, po které je pašován heroin z Balkánu do západní Evropy, a též 1 Drogy = nelegální návykové látky ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v návaznosti na Úmluvy Spojených národů o omamných látkách č. 47/1965 Sb. a psychotropních látkách č. 62/1989 Sb. ve znění posledních změn a doplňků. 11

Drogy v České republice ze západu na východ vedou přes oba státy trasy pro pašování kokainu a extáze na Východ. Pochopitelně část provážených drog končí na tuzemském ilegálním trhu v České republice. Tím také došlo v tuzemsku k nárůstu drogové kriminality spočívající v dovozu, vývozu a distribuci omamných a psychotropních látek. V návaznosti na to došlo také k nárůstu počtů uživatelů návykových látek, včetně těch problémových. 2 Počátek nového tisíciletí znamenal i změnu v oblasti výroby nelegálních návykových látek ve střední Evropě. Zatímco například v Polsku již několik let kontinuálně probíhá ilegální chemická výroba amfetaminu a MDMA 3, tak na území České republiky se v těchto letech nejprve rozmohlo pěstování konopí ve velkém, kdy z něj vyrobená marihuana byla určená především na vývoz do západní Evropy, a poté se rozmohla velkovýroba metamfetaminu v ilegálních laboratořích. Na nelegální produkci jak marihuany, tak metamfetaminu se podílejí především osoby z vietnamského etnika. Mimo tohoto etnika se na uvedené trestné činnosti podílejí i další národnosti. Především v případě nelegální výroby metamfetaminu jsou zapojeni jak Slováci, tak Češi a dále Poláci, Maďaři, Bulhaři či osoby ze zemí bývalé Jugoslávie. Jejich trestná činnost spočívá především v ilegálním dovozu prekurzoru (efedrin, pseudoefedrin), určeného k výrobě metamfetaminu a následném vývozu v Česku vyrobeného metamfetaminu (a též marihuany) do zahraničí, zejména do Německa a Rakouska. Často se jedná o mezinárodní zločinecké organizace, složené z českých, slovenských a německých státních občanů, které spolupracují s vietnamskými zločineckými strukturami. V souvislosti se zvýšenou produkcí drog v České republice se zvýšil i počet a objem záchytů těchto drog a v neposlední řadě roste, jak již bylo uvedeno, i počet uživatelů drog. Ze statistik ESSK (Evidenčně statistického systému kriminality) Policejního prezidia ČR vyplývá, že zatímco celková trestná činnost v České republice ve sledovaném období klesá, tak drogová kriminalita po prudkém nárůstu v letech 1997 až 1999 a následném poklesu v období let 2000 až 2010 se ustálila na hranici kolem 4 500 trestných činů za rok. 2 EMCDDA (Evropské monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti) definuje problémové užívání drog jako injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a/nebo drog amfetaminového typu a/nebo kokainu. S ohledem na místní specifika se v Česku užívá definice mírně modifikovaná. Kvůli jeho stále nízké rozšířenosti česká definice neza hrnuje užívání kokainu. Z obdobných důvodů je z drog amfetaminového typu sledován jen počet uživatelů pervitinu (metamfetaminu). 3 MDMA 3,4-methylendioximetamfetamin. 12

Drogy v České republice Tab. 1 Podíl drogové trestné činnosti na celkové v období let 1997 až 2014 Rok Celková trestná činnost v ČR Drogová trestná činnost Podíl v % 1997 403654 2853 0,70 % 1998 425930 5234 1,22 % 1999 426626 7720 1,80 % 2000 391469 4458 1,13 % 2001 358577 4209 1,17 % 2002 372341 4330 1,16 % 2003 357740 3760 1,05 % 2004 351629 3086 0,87 % 2005 344060 2915 0,84 % 2006 336446 2922 0,86 % 2007 357391 2865 0,80 % 2008 343799 3041 0,88 % 2009 332829 3069 0,92 % 2010 313387 3192 1,01 % 2011 317177 3842 1,21 % 2012 304528 4050 1,32 % 2013 325366 5133 1,57 % 2014 288660 5607 1,94 % Zdroj: ESSK vlastní zpracování Drogovou kriminalitu, jak bylo uvedeno, dělíme na primární a sekundární. Pojem primární drogová kriminalita je zde chápán v užším vymezení. Tzn. že ji představují následující trestné činy: 283 TZ TČ nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy; 284 TZ TČ přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu; 285 TZ TČ nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku; 286 TZ TČ výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu; 287 TZ TČ šíření toxikomanie; 288 TZ TČ výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem. 13

Drogy v České republice Tématem této publikace není ale primární drogová kriminalita, nýbrž sekundární drogová kriminalita, a to navíc pouze její část. Sekundární drogovou kriminalitou rozumíme tu kriminalitu, která není primární, ale s primární drogovou kriminalitou a s užíváním drog přímo souvisí. Řadíme sem například trestnou činnost spočívající v krádežích, loupežích apod., kdy motivací pachatelů k páchání této trestné činnosti je získat finance určené k nákupu drogy. Dále sem můžeme řadit trestnou činnost spojenou s prostitucí, která sice sama o sobě trestná není, ale svádění k ní, kuplířství apod. již ano. Motivací k prostituci jak žen, tak mužů bývá často drogová závislost a řešením k opatření finančních prostředků na nákup drogy je právě prostituce. Dále mezi sekundární drogovou trestnou činnost řadíme kriminalitu, která je spáchána pod vlivem drog. A mezi ni patří právě řízení vozidla pod vlivem drog. Z trestné činnosti jde o trestný čin dle ustanovení 274 TZ ohrožení pod vlivem návykové látky. 1.1 Užívání drog v populaci Drogová scéna v České republice nám ukazuje, jaké návykové látky jsou v populaci nejčastěji užívány či zneužívány, a lze se tak s nimi setkat v souvislosti s řízením motorových vozidel. Každá z návykových látek má odlišný účinek na lidskou psychiku a jinak ovlivňuje psychické a psychomotorické vlastnosti jedince. Ten se tak poté chová zcela odlišně v závislosti právě na tom, jakou látku požil. Pochopení, s jakými návykovými látkami zneužívanými českou populací se můžeme setkat, nás může nasměrovat k tomu, abychom mohli účinně nejen eliminovat výskyt řidičů ovlivněných těmito látkami, ale těmto situacím i předcházet či se na tyto situace připravit. Podle statistických údajů 4 je v současnosti v České republice asi 44 000 problémových uživatelů, z nichž cca 33 000 užívá metamfetamin (pervitin) a 11 000 užívá opiáty (heroin, Subutex). (Tento odhad celkového počtu problémových uživatelů se v průběhu minulých let ustálil na zde uvedených hodnotách. Pokud se mění, tak se přesto pohybuje kolem zmíněných hodnot.) S intravenózní aplikací drog souvisí i promořenost virem hepatitidy typu B a C mezi toxikomany a také virem HIV. Vedle problémových uživatelů návykových látek jsou v české populaci i příležitostní uživatelé. Odhady počtů příležitostných uživatelů návykových látek se liší v závislosti na druhu návykové látky (viz dále). 4 Zdroj: Statistické údaje Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti, dostupné na http://www.drogy-info.cz. 14

Drogy v České republice Nejvíce užívanou nelegální 5 návykovou látkou v České republice je marihuana (rozuměj všechny produkty z konopí obsahující účinnou látku THC tetrahydrocannabinol, tj. včetně hašiše), za ní druhá v pořadí z hlediska četnosti zneužívání se nachází látka MDMA (methylendyoxymetamfetamin), známa též jako extáze, a dále metamfetamin (známý též jako pervitin). Následují látky jako kokain, heroin, LSD (dyethylamid kyseliny lysergové), halucinogenní houby, těkavé látky, jiné syntetické a rostlinné drogy. Ve statistikách jsou uváděny i léky, neboť i léky mohou ovlivňovat negativně lidskou psychiku a psychomotoriku, byť se nejedná o nelegální látky ve smyslu zákona o návykových látkách. Podrobný přehled prevalence 6 drog v české populaci je uvedený v následujících tabulkách č. 2, 3 a 4. Ke statistickým údajům uvedeným v těchto tabulkách je nutné uvést, že se jedná o data získaná výzkumem realizovaným Národním monitorovacím střediskem pro drogy a drogové závislosti v prosinci 2013 ve spolupráci s agenturou ppm factum research, výzkum Prevalence užívání drog v populaci České republiky. Jednalo se o šetření v obecné populaci s cílem monitorovat rozsah zkušeností respondentů starších patnácti let s vybranými nelegálními návykovými látkami. Celkem bylo ve výzkumu osloveno 1 005 osob starších patnácti let, z toho 868 osob ve věku patnáct až šedesát čtyři let. Respondenti byli vybráni kvótním výběrem tak, aby reprezentovali populaci České republiky s ohledem na věk, pohlaví, vzdělání, kraj a velikost sídla bydliště. Data byla sbírána prostřednictvím osobních rozhovorů (face-to-face interview) s využitím počítače (CAPI). 5 Nelegální návykovou látkou se v tomto případě rozumí látka, která je uvedena na seznamu látek uvedených v příloze zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v platném znění. Pokud není dále v publikaci uvedeno jinak, rozumí se takovou látkou i pojem: droga, návyková látka, omamná látka, psychotropní látka. 6 Prevalence jeden ze základních ukazatelů v epidemiologii, je to podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Je vztažena k určitému časovému okamžiku (momentu) a obvykle se vyjadřuje v procentech. 15

Drogy v České republice Tab. 2 Rozsah užívání drog 7 v obecné populaci v % (celoživotně) celoživotní prevalence Typ drogy Muži Ženy Celkem Mladí dospělí 15 34 let Jakákoliv nelegální droga celkem 32,2 18,9 25,7 44,3 Konopné látky 29,6 15,8 22,8 40,7 Extáze 6,8 3,3 5,1 11,3 Pervitin 1,4 0,7 1,1 2,0 Kokain 0,7 0 0,4 0,7 Heroin 0,5 0,2 0,4 0,7 LSD 0,9 1,0 0,9 2,3 Halucinogenní houby 3,8 0,9 2,4 4,0 Těkavé látky 1,2 0 0,6 0,7 Jiné syntetické drogy 1,2 0 0,6 1,3 Jiné rostlinné drogy 1,9 1,4 1,7 2,7 Léky (sedativa, hypnotika, analgetika) 23,3 19,8 21,5 18,4 Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a ppm factum research (2014) Tab. 3 Rozsah užívání drog v obecné populaci v % (v posledním roce) prevalence v posledních 12 měsících Typ drogy Muži Ženy Celkem Mladí dospělí 15 34 let Jakákoliv nelegální droga celkem 14,5 6,0 10,3 23,6 Konopné látky 13,2 4,5 8,9 21,6 Extáze 1,2 0,9 1,1 3,0 Pervitin 0,2 0,2 0,2 0,7 Kokain 0,2 0 0,1 0,3 Heroin 0,2 0 0,1 0,3 LSD 0,2 0,2 0,2 0,7 7 Nelegální návykové látky ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v návaznosti na Úmluvy Spojených národů o omamných látkách č. 47/1965 Sb. a psychotropních látkách č. 62/1989 Sb. ve znění posledních změn a doplňků. 16

Drogy v České republice Typ drogy Muži Ženy Celkem Mladí dospělí 15 34 let Halucinogenní houby 0,2 0 0,1 0,3 Těkavé látky 0,5 0 0,2 0,3 Jiné syntetické drogy 0,2 0 0,1 0,3 Jiné rostlinné drogy 0,7 1,0 0,8 1,3 Léky (sedativa, hypnotika, analgetika) 12,6 12,1 12,3 8,6 Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a ppm factum research (2014) Tab. 4 Rozsah užívání drog v obecné populaci v % (v posledním měsíci) prevalence v posledních 30 dnech Typ drogy Muži Ženy Celkem Mladí dospělí 15 34 let Jakákoliv nelegální droga celkem 3,6 1,0 2,3 5,8 Konopné látky 3,5 0,7 2,1 5,3 Extáze 0,2 0 0,1 0,3 Pervitin 0,2 0 0,1 0,3 Kokain 0,2 0 0,1 0,3 Heroin 0,2 0 0,1 0,3 LSD 0,2 0 0,1 0,3 Halucinogenní houby 0,2 0 0,1 0,3 Těkavé látky 0,2 0 0,1 0,3 Jiné syntetické drogy 0,2 0 0,1 0,3 Jiné rostlinné drogy 0,2 0,2 0,2 0,7 Léky (sedativa, hypnotika, analgetika) 4,2 3,8 4,0 1,7 Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a ppm factum research (2014) Z uvedených statistických čísel nás pro predikci vývoje situace v silniční dopravě musí zákonitě zajímat údaje vztahující se ke skupině populace mladých dospělých, tj. ve věku patnáct až třicet čtyři let. Z logického důvodu: jednak se jedná o generaci, která inklinuje k užívání nealkoholových návykových látek více než generace starší, a dále proto, že zejména mladí ve věku patnáct až osmnáct let zatím nevlastní řidičská 17

Drogy v České republice oprávnění (pomineme-li malé motocykly), a s tím, jak tito lidé budou dospívat a získávat oprávnění k řízení motorových vozidel, budou zvyšovat poměr řidičů zneužívajících návykové látky. Konkrétně poměr počtu řidičů řídících vozidlo pod vlivem nealkoholových návykových látek k počtu řidičů řídících pod vlivem alkoholu. Pokud generace starších řidičů řídila vozidlo pod vlivem návykové látky, tak se zpravidla jednalo o alkohol. Je to dáno souvislostí s historickým vývojem na drogové scéně v České republice. Do roku 1989 v tuzemsku nebyly nijak hojně rozšířeny nealkoholové návykové látky a ani jejich zneužívání, a tak i v té době mladá generace si zvykla užívat zejména alkohol. To se také projevovalo v silniční dopravě počtem řidičů řídících pouze pod vlivem alkoholu. S tím jak tuto starší alkoholovou generaci řidičů střídá mladá drogová generace, která si do dospělosti bere i nešvar v podobě zneužívání nealkoholových návykových látek, logicky se mění poměr zdrogovaných oproti opilým řidičům. De lege je tento poměr irelevantní, neboť alkohol i drogy jsou brány jako návyková látka a řízení pod jejím vlivem je protiprávní, ale z pohledu policejní taktiky, jak odhalovat tyto řidiče a eliminovat jejich výskyt v dopravě, je tento poměr zásadní. Více v dalších kapitolách. Že současná mladá generace má k drogám, respektive k jejich užívání poměrně kladný vztah, dokazují i výsledky provedených studií. V roce 2014 se Česká republika zapojila do srovnávacího šetření zaměřeného na postoje mladých lidí k drogám, realizovaného v rámci tematického zjišťování Flash Eurobarometer pro Evropskou komisi. Cílovou skupinou byli respondenti ve věku patnáct až dvacet čtyři let. Data byla v jednotlivých evropských zemích sbírána prostřednictvím telefonického dotazníku. V České republice bylo dotázáno celkem 500 respondentů, sběr dat probíhal v červnu 2014. Zkušenost s konopnými látkami v životě uvedlo celkem 45 % respondentů v České republice, tedy spolu s Francií nejvíce v EU, na dalších místech následovaly Irsko (42 %), Slovinsko (40 %), Estonsko a Španělsko (shodně 39 %). V rámci celé EU uvedlo užití konopných látek 31 %, užití v posledních 12 měsících 17 % a v posledních 30 dnech 7 % dotázaných, v České republice v posledním roce 20 % a v posledním měsíci 5 %. Ve srovnání s výsledky obdobného šetření Eur obarometr z roku 2011 se ukázalo, že zkušenost s užitím konopných látek v populaci ve věku patnáct až dvacet čtyři let v České republice poklesla (celoživotní prevalence ze 47 % na 45 % a roční prevalence z 23 % na 20 %), zatímco průměrná zkušenost s konopím v EU naopak vzrostla (celoživotní z 26 % na 31 %). V rámci studie se také sledovalo užívání nových psychoaktivních látek, které napodobují účinky nelegálních drog (tzv. legal highs). V České republice uvedla užití těchto látek 4 % respondentů (ve srovnání s 8 % v celé EU), 2 % užila tyto látky v posledních dvanácti měsících. Mladí lidé v České republice častěji oproti svým evropským vrstevníkům podceňují rizika spojená s jednorázovým užitím nelegálních drog jednorázový experiment s konopnými látkami je bez rizik nebo přináší jen 18

Drogy v České republice malá rizika podle 72 % mladých dospělých v České republice, experiment s extází je bez rizik podle 24 %, s kokainem podle 14 % a s novými psychoaktivními látkami podle 19 % dotázaných. V hodnocení rizik pravidelného užívání nelegálních drog mají čeští respondenti stejné postoje jako jejich vrstevníci v EU. 8 Z hlediska dostupnosti jednotlivých drog v České republice kopíruje pomyslný žebříček dostupnosti jednotlivých drog ten v četnosti jejich užívání. V současnosti je nejdostupnější drogou v České republice marihuana, vedle ní je dlouhodobě vysoká i dostupnost metamfetaminu (pervitinu). V souvislosti s oběma drogami byl také tradičně zaznamenán nejvyšší počet záchytů těchto druhů drog Policií ČR a Celní správou. V posledních dvou dekádách také vzrostla domácí produkce marihuany s vyšším obsahem THC, přičemž rostliny konopí jsou pěstované v umělých podmínkách, tzv. indoor pěstírnách, a stále častěji ve velkém objemu. Množství zachycené marihuany se oproti minulým letům zvýšilo, výrazně vyšší je počet odhalených indoor pěstíren a zabavených rostlin konopí. Objem zachyceného metamfetaminu byl oproti minulým rokům nižší, nicméně opět byl odhalen velký počet laboratoří a zachyceno velké množství prekurzorů (léčiva s obsahem pseudoefedrinu) pro jeho výrobu. Od května do září 2009 byl omezen prodej léků s obsahem pseudoefedrinu v lékárnách; v této souvislosti byl zaznamenán nárůst individuálního dovozu těchto léků ze sousedních zemí, zejména Polska. Pervitin je tak nadále relativně snadno dostupnou drogou. Cena většiny drog zůstává podle dostupných údajů stabilní. Od roku 2009 do roku 2014 došlo k nárůstu průměrné kvality marihuany (z hlediska obsahu THC) a snížení průměrné čistoty kokainu. V souvislosti s užíváním drog a drogovou kriminalitou je třeba rozebrat problém již zmíněné sekundární drogové kriminality. Tu páchají především problémoví uživatelé drog, kteří si tak obstarávají finanční prostředky potřebné k nákupu omamných a psychotropních látek (dále jen OPL). Odpovědnost za tvorbu a naplňování národní protidrogové politiky nese vláda České republiky. Jejím hlavním poradním orgánem je Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen Rada). Základním dokumentem pro realizaci vládní protidrogové politiky je Národní strategie protidrogové politiky na období 2010 až 2018. V první polovině roku 2009 byla Česká republika předsedající zemí v Radě EU, proto Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky projednávala řadu dokumentů týkajících se přípravy a průběhu předsednictví a její sekretariát zajišťoval vedení Horizontální pracovní skupiny pro problematiku drog Rady EU. Začátkem roku 2009 byl schválen nový trestní zákoník, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů jako zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nabyl účinnosti dne 1. 8 Zdroj: Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2013, dostupné na http:// www.drogy-info.cz. 19

Drogy v České republice ledna 2010. Ten obsahuje významné změny v oblasti nakládání s nelegálními drogami. Nižší trestní sazbou než dříve jsou trestány osoby, které v množství větším než malém přechovávají konopné drogy. Zásadní změnu přineslo také nové ustanovení týkající se nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku pěstování stanovených rostlin nebo hub pro vlastní potřebu je postihováno mírnější trestní sazbou a pěstování malého množství rostlin nebo hub pro vlastní potřebu není postihováno podle trestního zákona, ale podle zákona o přestupcích. Užívání nelegálních drog je provázeno snahou společnosti o regulační a ochranná opatření v této oblasti. S tím těsně souvisí rozdílné strategické přístupy k drogové problematice s jejich výhodami i problémy. Jedním extrémem je názor, který převládá například ve Spojených státech a je založen na tzv. válce proti drogám, kdy za nejúčinnější a nejpodporovanější složku protidrogové strategie je považována represe. Podobná východiska má v současné době i koncept Světa bez drog. Jak uvádí Kalina, Svět bez drog je ideální představa mnoha lidí dobré vůle a objevuje se i v Politické deklaraci CND 2009 jako konečný cíl světového úsilí o zvládnutí drogových problémů. V jakých podmínkách a za jakou cenu by mohl být uskutečněný? Pravděpodobný scénář svět bez drog by se mohl uskutečnit v autoritářském či totalitním řádu s vysokým stupněm sociální kontroly, a pokud možno v izolovaném, vůči vnějšku uzavřeném regionu (lze si takto představit pevnost Evropa ). Drogy by se možná podařilo vymýtit, ale lidé by zřejmě přešli k jiným formám rizikového chování. Ale nejspíše by projekt ztroskotal na válce drogových gangů proti státní moci. 9 Diametrálně odlišnou protidrogovou strategii zvolilo Nizozemsko, jež s cílem omezování škodlivých důsledků zneužívání drog akcentuje přístup liberální. Současná navazující varianta jde ještě dále a jejím cílem je legalizace. Podle výše citovaného autora: jiní lidé dobré vůle pokládají válku proti drogám za zbytečnou a neúčinnou a argumentují, že v případě legalizace by bylo možné prostředky přesunout z represe do oblasti prevence, léčby, resocializace a harm reduction. Pravděpodobný scénář: došlo by k přechodnému zvýšení spotřeby drog a rizik s nimi spojených, ale časem by drogy vyšly z módy a jejich místo by zaujaly jiné formy rizikového a případně zakázaného chování. Projekt by ale opět nejspíš ztroskotal na válce drogových gangů proti státní moci. Případně by se organizovaný zločin výrazně přeorientoval na jiné komodity (energie, voda, lidé, biologický materiál pro reprodukci a transplantaci, atd.). Přesun výdajů na drogovou represi do prevence a léčby by se neuskutečnil, protože prosazování zákona by asi stálo ještě daleko víc než dnes. 10 Jsou zde tedy uvedeny dva zcela odlišné pohledy na problematiku vnímání drog, jejich uživatelů a projevů jejich užívání ve společnosti a dva rozdílné přístupy 9 Cit.: KALINA, Kamil. Drogy, mýty a politika (o sexu nemluvě). Adiktologie. 2009, roč. 9, s. 44. 10 Cit.: KALINA, Kamil. Drogy, mýty a politika (o sexu nemluvě). Adiktologie. 2009, roč. 9, s. 44. 20

Drogy v České republice k řešení této problematiky. Česká republika se svým přístupem pohybuje někde mezi těmito pohledy. Užívání drog není v naší zemi protiprávní, ale jiné nakládání spočívající například ve výrobě nebo distribuci ano. Stejně tak je protiprávní jejich držení a v neposlední řadě vykonávání určitých činností pod jejich vlivem, v našem případě touto činností rozumíme řízení vozidla. 1.2 Vliv užívání drog v populaci na situaci v silniční dopravě Rostoucí obliba v užívání nealkoholových návykových látek zejména u mladé generace má, jak bylo již uvedeno, vliv na situaci v silniční dopravě v tom smyslu, že se zvyšuje i počet řidičů řídících pod vlivem těchto látek. V předchozí kapitole jsem v souvislosti s rozdíly v oblibě alkoholu a nealkoholových návykových látek mezi jednotlivými generacemi uvedl, že se v návaznosti na to mění poměr řidičů ovlivněných alkoholem k řidičům ovlivněným nealkoholovými návykovými látkami. V této kapitole se proto budu věnovat vlivu užívání drog v populaci na situaci v silniční dopravě detailně. Při hodnocení tohoto vlivu můžeme vycházet mimo jiné ze statistik dopravní nehodovosti Policie ČR. Policie ve statistikách vede údaje nejen o celkovém počtu dopravních nehod, které se staly v České republice v konkrétním kalendářním roce, ale zaznamenává údaje také o konkrétním měsíci (zima léto), době (den noc), stavu vozovky a povětrnostních podmínek a zejména pak údaje o příčinách dopravních nehod. A tak vedle příčin jakými jsou: řidič se plně nevěnoval řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem, nesprávné otáčení nebo couvání, jiný druh nesprávného způsobu jízdy, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky, nezvládnutí řízení vozidla, nedání přednosti proti příkazu 11 a dalších, jsou sledovány i údaje o ovlivnění řidiče alkoholem nebo jinou návykovou látkou. 11 Viz statistické údaje o dopravní nehodovosti, zdroj: Policie ČR. 21

Drogy v České republice Tab. 5 Počet dopravních nehod a počet ovlivněných řidičů Rok Celkový počet dopravních nehod Alkohol Drogy + léky 1996 201697 8519 53 1997 198431 8670 49 1998 210138 8359 51 1999 225690 8126 56 2000 211516 7895 45 2001 185664 8297 44 2002 190718 8566 40 2003 195851 8187 37 2004 196484 7721 44 2005 199262 7487 51 2006 187965 6118 55 2007 182736 6802 70 2008 160376 6602 109 2009 74815 4992 129 2010 75522 4336 176 2011 75137 4504 166 2012 81404 4175 181 2013 84398 4686 244 2014 85859 4597 260 Zdroj: Policie ČR Data ve statistikách dopravních nehod Policie ČR bohužel podle odborných odhadů představují v případě ovlivnění řidiče nebo chodce léky nebo narkotiky v době dopravní nehody pouze pomyslnou špičku ledovce a pokrývají jen relativně malou část řidičů nebo chodců, kteří byli v době dopravní nehody pod vlivem nelegálních substancí. I přes tuto skutečnost je zarážející, že počet řidičů-viníků dopravní nehody, kteří byli prokazatelně v době dopravní nehody pod vlivem léků nebo narkotik, narostl z třiceti sedmi zjištěných případů v roce 2003 na dvě stě šedesát zjištěných případů v roce 2014. 12 U výše zmíněných statistických čísel, uvádějících počty dopravních nehod, ke kterým došlo na území České republiky, je třeba zmínit zásadní skutečnost: s legislativní úpravou zákona o silničním provozu v roce 2009 došlo i ke 12 Zdroj: Policie ČR. 22

Drogy v České republice až od výše způsobené škody nad 100 000 Kč. V té souvislosti došlo k prudkému poklesu změně, počtu kdy povinnost nehod registrovaných ohlásit dopravní policií. nehodu Lze Policii se jen ČR dohadovat, byla stanovena kolik až asi od z výše těchto způsobené škody nad 100 000 Kč. V té souvislosti došlo k prudkému poklesu počtu neohlášených nehod registrovaných nehod mohli policií. zavinit Lze řidiči se jen pod dohadovat, vlivem drog kolik či asi alkoholu. z těchto neohlášených nehod mohli zavinit řidiči pod vlivem drog či alkoholu. Graf Graf 1 1 vývoj vývoj počtu počtu dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem alkoholu 10000 8000 6000 ovlivnění alkoholem 8519 8519 8670 8670 8359 8359 8126 8126 8297 8297 8566 8566 7895 7895 8187 8187 7721 7721 7487 7487 6118 6118 6802 6802 6602 6602 4992 4992 4336 4336 4504 4504 4686 4686 4597 4597 4175 4175 4000 2000 0 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 Zdroj: Zdroj: Vlastní Vlastní zpracování zpracování Zdroj: Vlastní zpracování Graf Graf 2 2 vývoj vývoj počtu počtu dopravních nehod zaviněných řidiči pod vlivem drog + léků ovlivnění drogy + léky 300 250 200 176 176 166 166 181 181 244 244 260 260 150 100 50 53 53 49 49 51 51 56 56 45 45 44 44 40 40 37 37 44 44 51 51 55 55 70 70 109 109 129 129 0 1996 1996 1997 1997 1998 1998 1999 1999 2000 2000 2001 2001 2002 2002 2003 2003 2004 2004 2005 2005 2006 2006 2007 2007 2008 2008 2009 2009 2010 2010 2011 2011 2012 2012 2013 2013 2014 2014 Zdroj: Zdroj: Zdroj: Vlastní Vlastní zpracování zpracování Vzhledem k tomu, že se policie o těchto nehodách nedozvěděla, nemohla tak ani zjistit, zda byl řidič ovlivněn v době zavinění nehody některou z návykových látek. Vzhledem k tomu, že se policie o těchto nehodách nedozvěděla, nemohla tak ani zjistit, zda byl řidič ovlivněn v době zavinění nehody některou z výše uvedených 23 látek. I přesto že došlo k této statistické odchylce, je patrný trend zvyšování podílu řidičů pod vlivem drog na dopravní nehodovost. U nehod zaviněných řidičem pod vlivem alkoholu počet naopak stagnuje.

Drogy v České republice Přestože došlo k této statistické odchylce, je patrný trend zvyšování podílu řidičů pod vlivem drog na dopravní nehodovost. U nehod zaviněných řidičem pod vlivem alkoholu počet naopak stagnuje. Kromě statistik, které vypovídají o počtech dopravních nehod zaviněných řidiči, kteří byli pod vlivem omamných nebo psychotropních látek či alkoholu, vypovídá o výskytu řidičů údaj o činnosti služby dopravní policie za kalendářní rok. Služba dopravní policie zpracovává statistické údaje nejen o činnosti policistů, ale i o řidičích, kteří se dopustili nějakého nedovoleného jednání v silničním provozu. Dále služba dopravní policie eviduje údaje o počtu jednotlivých trestných činů a přestupků, které byly v konkrétním kalendářním roce spáchány v souvislosti s porušením pravidel silničního provozu. Tab. 6 Počet kontrolovaných řidičů ovlivněných návykovou látkou Rok Alkohol Drogy 2010 13268 1450 2011 12777 1717 2012 11037 2195 2013 9729 2785 2014 10146 3303 Zdroj: Policie ČR Z výše uvedených statistických ukazatelů lze dovodit, že počet řidičů ovlivněných alkoholem, kteří buď zavinili dopravní nehodu, nebo byli kontrolováni policejní hlídkou, bude stagnovat, ale počet řidičů ovlivněných jinou návykovou látkou než alkohol bude růst. Předpoklad zvyšování počtu zdrogovaných řidičů potvrzují i zahraniční studie, 13 které například uvádějí, že ve Francii v roce 2011 bylo 8,8 % řidičů ve věku pod třicet let, kteří zavinili dopravní nehodu se smrtelnými následky pod vlivem marihuany, ve Velké Británii stejná skupina řidičů v roce 2012 zavinila smrtelnou dopravní nehodu pod vlivem marihuany v 17 % případů. Studie uvádí, že obecně je zaviněno každoročně v Evropě 2,5 % nehod pod vlivem marihuany, 3 % pod vlivem kokainu a 3,1 % nehod pod vlivem amfetaminů. Že ovlivnění narkotiky není záležitostí jenom neprofesionálních řidičů, svědčí i fakt, kdy při kontrole řidičů dálkových autobusů provedené v rámci aktivit Mezinárodní organizace dopravních policií (TISPOL) v 16 13 Viz Young drivers: the road to safety. Paris: European Conference of Ministers of Transport, c2006, 260 p. ISBN 92-821-1334-5. s. 51. 24

Drogy v České republice evropských zemích v roce 2010, kdy bylo zkontrolováno 40 000 řidičů dálkových autobusů, bylo zjištěno 105 řidičů (0,26 %) pod vlivem narkotik. 14 O tom, že řízení pod vlivem léků nebo narkotik je závažným problémem, svědčí i skutečnost, že tato problematika je řešena i v základním dokumentu Evropské unie týkajícího se problematiky řidičských průkazů a získání řidičských oprávnění, a to ve směrnici Rady číslo 91/439/EHS 15, o řidičských průkazech. 16 Vzhledem k uvedeným skutečnostem, které svědčí o měnící se situaci, je nutné na vývojový trend v oblasti zneužívání návykových látek v silniční dopravě reagovat odpovídajícím způsobem. K účinné prevenci a také represi v této oblasti ze strany odpovědných orgánů, a priori policie, by bylo záhodno, aby především policisté měli dobrý přehled nejen o aktuálním vývoji na domácí drogové scéně. Tj. mít přehled o počtech uživatelů drog v populaci (jak těch příležitostných, tak problémových), dále přehled o nejčastěji zneužívaných drogách v populaci a jejich účincích na lidskou psychiku a psychomotoriku a možnostech jejich detekce v lidském organismu (viz další kapitoly) a také přehled o tom, jak jednotlivé látky vypadají, jak se na tuzemské ilegální scéně objevily a jací jsou jejich typičtí uživatelé. 1.3 Druhy drog zneužívané v ČR Druhy omamných a psychotropních látek (zjednodušeně drog), které jsou v České republice zneužívány, v podstatě s částečnými odchylkami kopírují druhy drog zneužívaných v Evropě. Existují pochopitelně některé rozdíly mezi oblíbeností jednotlivých drog v české populaci na rozdíl od jiných zemí, kdy tyto rozdíly jsou dány především historickým vývojem v jednotlivých zemích. V první polovině 20. století se v Evropě těšily oblibě přírodní drogy, jakými byl kokain a heroin. Slovo přírodní v tomto smyslu je užito pro původ uvedených látek, neboť heroin je chemicky vyráběn ze surového opia a to je získáváno z opiového máku. Kokain je též vyráběn chemickou cestou, úpravou kokové pasty získávané z listů keře koka. Zde onen přírodní původ látek. Zatímco v minulosti se v Evropě užívaly především návykové látky, které měly přírodní původ (již zmíněný heroin a kokain, ale také marihuana a houby lysohlávky a další rostliny), v druhé polovině minulého století Evropa zažila nástup nových, převážně syntetických látek (LSD, extáze, amfetamin) a tento trend v syntetickém 14 Viz Enforcement Monitor 06/2012, ETSC, duben 2013, s. 10, www.etsc.be. 15 EHS Evropské hospodářské společenství. 16 Směrnice Rady číslo 91/439/EHS ze dne 29. července 1991 o řidičských průkazech, Official Journal (OJ) L 237, 1991 (24/08). 25

Drogy v České republice drogovém trhu pokračuje i v novém tisíciletí. Nastupují nové syntetické sloučeniny, známé jako designer drugs či legal highs, což jsou například syntetické kanabinoidy, syntetické opiáty (mefedron, fentanyl). Těmto a jim podobným látkám také nejspíše bude patřit budoucnost. Je třeba si uvědomit, že nelegální obchod s návykovými látkami se dynamicky mění v závislosti na mnoha faktorech, jakými jsou poptávka, ceny, účinná represe státních aparátů včetně policejních složek, ztížené podmínky k pašování, moderní technika k vyhledávání, nové právní normy a v neposlední řadě i klimatické podmínky, mající vliv například na celoroční produkci surového opia. To vše nutí nelegální obchodníky s návykovými látkami na to reagovat a vymýšlet nové látky, nové substance či deriváty těch stávajících, nové způsoby, jak zákazníkům nabídnout to, co poptávají. Problematika nelegálních návykových látek 17 v České republice a okolních státech, zejména na Slovensku (a dále v Polsku, Maďarsku, Rakousku a Německu), byla do roku 1989 zcela rozdílná, obzvláště v návaznosti na politické systémy, které řídily chod společnosti v tehdejším východním bloku. Díky hermeticky uzavřeným hranicím společnými se státy západní kapitalistické společnosti došlo k zamezení přílivu omamných a psychotropních látek, které byly ve světě hojně zneužívané, především heroin a kokain, ale i LSD (dyethylamid kyseliny lysergové) či drogy amfetaminového typu. Tuzemští (českoslovenští) konzumenti drog, pokud se chtěli intoxikovat jinou látkou než z (už i tehdy dostupné) marihuany, získané z tajně pěstovaného konopí, extrahovali účinné látky z volně dostupných léčiv nebo z léčiv dostupných z omezeného prodeje, například vázaných na lékařský předpis. Extrahovali tak především kodein, který si dále synteticky upravovali na tzv. Braun 18, a dále pak si chemicky upravovali efedrin nebo pseudoefedrin, získávaný buď přímo z úniků z chemicko-farmaceutických továren, nebo extrakcí z tehdy běžně dostupných léků. 19 Z extrahovaného efedrinu/pseudoefedrinu byl vyráběn metamfetamin (pervitin) jako droga stimulačního charakteru. Z hlediska historického kontextu se tato droga vrátila na scénu po několikaleté odmlce, a to na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, kdy její popularita prudce vzrostla a s menšími výkyvy de facto trvá dodnes. V současnosti ve střední Evropě, a zejména v České republice v návaznosti na její drogovou scénu v sousedících státech, se na vrchol popularity dostal právě metamfetamin (pervitin). Ze zdravotního hlediska velmi nebezpečná droga, z hlediska nelegálního byznysu velmi lukrativní droga. I v souvislosti s řízením vozidel je užívání této drogy velmi nebezpečné, a ačkoliv se ještě větší oblibě v České republice 17 Nelegální návykové látky ve smyslu zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, v návaznosti na Úmluvy Spojených národů o omamných látkách č. 47/1965 Sb. a psychotropních látkách č. 62/1989 Sb. ve znění posledních změn a doplňků. 18 BRAUN (z angl. hnědý) pojmenovaný podle vzhledu substance, droga opiátového charakteru. 19 Například Solutan lék určený k tlumení kašle. 26