Budoucnost energetiky v ČR Kdo bude v roce 2020 zásobovat české domácnosti teplem? Druhé diskuzní setkání k přípravě nové státní energetické koncepce
sdružení podnikatelů v teplárenství Leading Minds Forum Realita zásobování domácností teplem v kontextu ASEK Ing. Mirek Topolánek 20. dubna 2012, Hotel Ambassador- Zlatá husa, Praha
sdružení podnikatelů v teplárenství Energetika zemí PIIGS Portugal Italy Dovoz. energetická závislost Čistý dovoz zemního plynu Podíl jaderné energetiky Ireland 88% Greece Spain EU 27 54% 64% 14% 0% 50% 100% 0% 100% 0% 50% Source: Eurostat, 2009
sdružení podnikatelů v teplárenství Energetika zemí GeN-FUNDSS (AAA rating) Germany Dovoz. energetická závislost Čistý dovoz zemního plynu Podíl jaderné energetiky Norway Finland United Kingdom Netherlands Denmark Sweden Switzerland EU 27 54% 64% 14% -20% 0% 20% 40% 60% -100% 0% 100% 0% 50%
sdružení podnikatelů v teplárenství Energetika České republiky 5. nejnižší dovozní energetická závislost v EU: 26,9 % Jak udržet dovozní závislost v rozumných mezích? 1. Jaderná energetika 2. Efektivní využití domácích zásob uhlí 3. Teplárenství 4. Úspory energie
sdružení podnikatelů v teplárenství Efektivní využití domácích zásob uhlí Hrubá účinnost využití uhlí ve veřejné energetice 43,8 % Uhlí Zařízení Účinnost 2/3 Elektrárny 33,5 % 1/3 Teplárny 64,0 % Zdroj: ČSÚ, Souhrnná energetická bilance v metodice IEA 2010
sdružení podnikatelů v teplárenství Palivový mix teplárenství 2,7% 4,2% 9,3% 14,9% Černé uhlí a koks Hnědé uhlí a lignit Zemní plyn 24,2% Ostatní plyny 44,7% Kapalná paliva Zdroj: ČSÚ, 2010 Obnovitelná a ostatní paliva
sdružení podnikatelů v teplárenství Alternativou hnědého uhlí v teplárnách není zemní plyn Ekonomickým nesmyslem je však uvažovat se zemním plynem pro velké teplárny, které disponují odsiřovací technologií a zachovalou technologií na principu Clausius-Rankinova cyklu. Studie RWE Plynoprojekt, s.r.o., říjen 2011 Alternativou teplárenství je individuální výroba tepla především ze zemního plynu. Zemní plyn čeká boom v dopravě, na topení bude časem příliš drahý.
sdružení podnikatelů v teplárenství Podíl bytů v ČR podle způsobu vytápění 7,5% 8,9% 38,1% 7,7% dřevo uhlí elektřina zemní plyn 37,7% teplárny Zdroj: ČSÚ a dopočet TSČR, 2011
sdružení podnikatelů v teplárenství Alternativy zásobování teplem Teplárenství Decentralizace Diverzifikace zdrojů Kontrola a redukce emisí Tvorba přidané hodnoty Regulovaná domácí cena Recyklace tepla Řešení pro krizové stavy energetické uhlí, jaderná energie, biomasa, geotermální energie, komunální odpad, druhotné zdroje, bioplyn, energoplyn Dovážený plyn Emise do obytných center Zátěž obchodní bilance Světová cena Monovýroba tepla Spoléhání na síť Zemní plyn
sdružení podnikatelů v teplárenství Emise tuhých látek PM 2,5 28% Ostatní Silniční doprava 49% Energetika 12% Vytápění domácností 11% 50 milionů tun uhlí 2 miliony tun uhlí Zdroj: MŽP, ČSÚ, 2005
sdružení podnikatelů v teplárenství Jak zabránit rozpadu teplárenství? Investice v teplárenství během 10 let: Splnění přísných emisních limitů: 30 40 miliard Kč Rekonstrukce tepelných sítí: 30 miliard Kč Celkem 60 70 miliard Kč Vytvoření podmínek pro návratné investice: Odstranění ekonomické diskriminace Zajištění dostatku paliva za přijatelnou cenu Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla Energetické využití komunálního odpadu
sdružení podnikatelů v teplárenství Diskriminace teplárenství Výroby tepla ze zemního plynu 1x 100 MW 10 000 x 10 kw dálkové teplo lokální vytápění Výška komínu 130 m 13 m Emisní limity ANO NE Monitoring emisí ANO NE Ekologická daň (zákon č. 261/2007 Sb.) ANO ANO NE Poplatky za emise (zákon č. 86/2002 Sb.) ANO NE NE Nákup povolenek (zákon č. 695/2004 Sb.) ANO NE Uhlíková daň (zákon č. 261/2007 Sb.) NE ANO
sdružení podnikatelů v teplárenství Zajištění uhlí Apriorní omezování přístupu k energetickým surovinám není správné (hnědé uhlí, černé uhlí, uran, břidlicový plyn). Samotné zrušení limitů těžby hnědého uhlí problém tepláren s dlouhodobým zajištění uhlí nevyřeší. Hnědé uhlí nelze prodávat za cenu černého uhlí. Preferujeme tržní, rovnovážné a dlouhodobé řešení před jednorázovými administrativními zásahy. Stát musí mít připravena intervenční opatření pro případ zneužívání situace na trhu.
sdružení podnikatelů v teplárenství Podpora kombinované výroby Země Kategorie Forma podpory Výše podpory 1 MWh Česká republika Nad 5 MW Bonus 45 Kč Německo Nad 2 MW Bonus 15 Euro Polsko Nad 1 MW Certifikáty 29,3* Zl Slovensko - Pevné ceny 88,72** Euro *Týká se výroby z uhlí. **Výroba v protitlakové turbíně z hnědého uhlí, pevná výkupní cena
sdružení podnikatelů v teplárenství Zacházení s komunálním odpadem (%) 100 90 80 70 16 60 50 40 30 20 10 54 38 39 51 49 50 22 68 Podíl: Kompostování Recyklace Energetické využití Skládkování 0 Zdroj: Eurostat, 2010
sdružení podnikatelů v teplárenství Energetické využití odpadu Komunálním odpadem by bylo možné nahradit 1 milion tun hnědého uhlí ročně. Zábor plochy: Fotovoltaické elektrárny: 50 km 2 Skládky komunálního odpadu: 7,9 km 2 II. etapa těžby hnědého uhlí na ČSA: 8,7 km 2 Odmítáním energetického využití odpadu ekologické iniciativy podporují devastaci životního prostředí srovnatelnou s těžbou hnědého uhlí za limity. Budou dál dělat skládkové lobby užitečné idioty?
Zatopíme si zbytečně Horním Jiřetínem? Několik poznámek a doporučení k aktualizaci Státní energetické koncepce Praha, 20. dubna 2012 Jan Rovenský, Greenpeace ČR
Hlavní nedostatky aktualizace SEK (revize C) Počítá s prolomením limitů těžby Neřeší (vůbec) problém externích nákladů spojených těžbou a spalování uhlí Ignoruje potenciál úspor tepla (x Pačes I.) Ignoruje potenciál cíleně pěstované energetické biomasy (x Pačes I.) Státní vlastnictví k uhlí zůstává formalitou, fakticky vlastnická práva vykonávají důlní společnosti Hrubě porušuje předvolební sliby ODS, koaliční smlouvu a programové prohlášení vlády Výsledek za cenu pokračující devastace severních Čech pomůže Tykačovi, ale nikoliv teplárnám
Intermezzo I. jak se plní vládní sliby Video Nečas na Petříně
700 Současná spotřeba uhlí pro teplárny 600 500 PJ Celková roční těžba uhlí 2006 400 Současná spotřeba hnědého uhlí pro CZT 300 Výroba tepla v CZT z uhlí pro domácnosti 200 100 0 Pramen: ORTEP 2008
2030: Kde vzít (a nekrást)? PJ 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Minimální roční těžba Bílina + Vršany 2030 Současná spotřeba hnědého uhlí pro CZT Výroba tepla v CZT z uhlí pro domácnosti
Jak udržet teplárny nad vodou - alternativy V rámci limitů je pro teplárny dostatek uhlí minimálně do roku 2030. Jak ho k nim dostat? 1. zakotvit v horním zákoně předkupní právo na vytěžené uhlí, a to buď ve prospěch státní organizace (např. Správy hmotných rezerv), nebo přímo tepláren 2. zakotvit povinnou přednostní nabídku uhlí teplárnám mezi podmínky všech v budoucnu vydaných povolení k hornické činnosti (x probíhající soudní spor na POPD Vršany 2012-2052) 3. využít majoritních vlastnických práv státu v Severočeských dolech k přednostním dodávkám uhlí teplárnám 4. expanze ČEZ do teplárenství (spojená s rychlým útlumem kondenzačních elektráren)
Nulová varianta zmrzne milión domácností? Kondenzační výroby elektřiny je výhodnější než výroba tepla, elektrárny při nákupu uhlí přeplatí teplárny => udržení tepláren předpokládá zásah do fungování volného trhu Echt pravicové řešení = nedělat nic K čemu by to vedlo? Decentralizace (nikoliv rozpad!) některých teplárenských soustav a rozvoj plynové mikro-kogenerace Zvýšení cen pro koncové zákazníky Ovšem nikoliv 2 3 x (jak strašil Vojíř), ale cca o 50 % = na úroveň cen tepla v Praze (levý břeh Vltavy) Výrazné snížení emisí polétavého prachu, CO 2, SO x, NO x (!) PAH a těžkých kovů
Intermezzo II. co by způsobilo prolomen limitů (a kolik by nás stálo) vystěhování a zbourání města Horního Jiřetína a osady Černice (2.000 obyvatel) vyvlastnění několika set majitelů nemovitostí přiblížení velkolomu ČSA na 500 metrů k městu Litvínovu (27.000 obyvatel), masivní překračování hygienických limitů prachu a hluku pokračování těžby až do roku 2122 včetně postupné likvidace Chemopetrolu Litvínov emise oxidu uhličitého ve výši 1,3 miliard tun externí náklady (těžařem nekompenzované škody) - pouze dopady na ovzduší by po dobu těžby dosáhly výše 1,2 biliónu korun (COŽP Univerzity Karlovy 2012)
Most 1985 Litvínov 2040?
Vabank hra na prolomení limitů Kontinuální pokračování těžby na ČSA je nemožné 2012 SEK 2014 zrušení usnesení vlády č. 444/1991 2015 - změna Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje 2016 - EIA 2019 - vyvlastnění (včetně soudního přezkumu) 2020 - podkladová rozhodnutí k POPD 2020 - fyzické vystěhování???? - zrušení obce (bez souhlasu samosprávy ústavně nemožné) 2021 - bourání obce (= druhé Libkovice) 2021 - POPD 2025(?) - vyrovnání časového skluzu skrývky = minimálně 13 let
Libkovice 1992 Horní Jiřetín 2021?
Doporučená východiska SEK 1. Zachovat bezpodmínečně limity těžby 2. Zavést předkupní právo státu na vytěžené uhlí 3. alternativně Všechna povolení k hornické činnosti (Vršany) zásadně vázat podmínkou přednostních dodávek uhlí pro teplárny 4. Pokračovat v projektu Zelená úsporám 5. Postupně náhrazovat uhlí cíleně pěstovanou biomasou, podporu vázat na hospodárnou kogeneraci v místě pěstování (< 40 km) 6. Efektivně využívat vlastnická práva státu v ČEZ k zajištění paliva pro teplárny (via SD, a.s.) a posílení teplárenství 7. Urychleně snížit kondenzační výrobu elektřiny o současné saldo jejího exportu z ČR (= ekvivalent kompletní spotřeby uhlí v CZT!) 8. Zvýšit poplatek z vydobytého nerostu z 1,5 % na 20 % 9. Vyškrtnout z horního zákona komunistické vyvlastňovací paragrafy
Děkuji za pozornost! E-mail: jan.rovensky@greenpeace.org Tel: +420 734 620 844 URL: www.greenpeace.cz
Budoucnost energetiky v ČR 1 Kdo bude v roce 2020 zásobovat české domácnosti teplem? Diskusní setkání k přípravě nové státní energetické koncepce Praha, 20. 4. 2012 Ing. Zdeněk Duba předseda představenstva 2
Skupina Dalkia v ČR sdružení podnikatelů v teplárenství Hlavní činnosti: Správa tepelných sítí, zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla Provoz a údržba energetických zařízení Energetické služby pro klienty z průmyslového a terciárního sektoru Multitechnické služby Klíčové údaje: Obrat: 13,2 miliard Kč 2 350 zaměstnanců Prodej elektřiny: 3 447 GWh Prodej tepla: 14 832 TJ Instalovaný tepelný výkon: 3 524 MWt Instalovaný elektrický výkon: 393 MWe Délka primárních sítí: 540 km Délka sekundárních sítí: 268 km ÚDAJE 2011 www.dalkia.cz 37
Jednotky skupiny Dalkia v ČR sdružení podnikatelů v teplárenství ÚDAJE 2011 www.dalkia.cz 38
Portfolio skupiny Dalkia v ČR BYTY 257 073 bytů ZDRAVOTNICTVÍ 116 zařízení PORT, VOLNÝ ČAS A KULTURA 187 zařízení VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM 372 zařízení ÚDAJE 2011 www.dalkia.cz sdružení podnikatelů v teplárenství TERCIÁLNÍ A OBCHODNÍ SFÉRA 2 416 715 m2 PRŮMYSL 226 závodů SÍTĚ TEPLA A CHLADU 39 sítí tepla a chladu 39
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla sdružení podnikatelů v teplárenství klíč k v Růst nákladů na životní prostředí Růst nákladů na energie Bezpečnost dodávek energie Tlak na snížení spotřeby primární energie. Cíl EU 2020 zvýšit energetickou účinnost o 20 % = úspora 368 Mtoe Limity technologického vývoje omezují potenciál úspor samostatné výroby elektřiny a tepla řádově na jednotky %. Synergický efekt společné výroby elektřiny a tepla (KVET) nabízí potenciál úspor řádově v desítkách %. => Investice do rozšiřování výroby elektřiny v KVET představují nejproduktivnější řešení shora uvedených problémů, vývoj ve vyspělých zemích tuto premisu potvrzuje. Základní podmínkou rozšiřování výroby elektřiny v KVET je růst dodávky užitečného tepla z KVET (plyne z definice kombinované výroby). => CZT nebo decentrální řešení, podle místních podmínek. www.dalkia.cz 28
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla sdružení podnikatelů v teplárenství klíč k vys Dokumenty vymezující podporu KVET v rámci EU: Smlouva o fungování EU, čl. 107 a 108 Nařízení Komise č. 800/2008 Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního prostředí Směrnice 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny Dosavadní úsilí vede ke splnění pouze poloviny cíle EU 2020. => Připravuje se nová směrnice o energetické účinnosti (platnost od roku 2014). Smyslem podpory je zvýšit motivaci výrobců a investorů k rozšiřování výroby elektřiny v KVET. Závěry z vyhodnocení účinnosti různých systémů podpory: (European Summary Report on CHP support schemes) srovnání výsledků 27 národních mechanismů podpory KVET nejefektivnější systém podpory ze srovnatelných zemí má Německo a Belgie (Flandry) důvodem je především výrazně vyšší podpora KVET v těchto zemích oproti ČR. 28
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla sdružení podnikatelů v teplárenství klíč k v Vyhodnocení podpory KVET v ČR Podíl na výrobě elektřiny KVET 2010 Podíl na podpoře elektřiny KVET 2010 4,6% 53,8% < 5MWe > 5MWe < 5MWe > 5MWe Zdroj ERÚ 28
Skupina Dalkia v ČR Dalkia šetrně sdružení podnikatelů v teplárenství Vývoj spotřeby biomasy a snížení CO 2 vlivem spalování biomasy 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Snížení emisí CO 2 [t] Spotřeba biomasy [t] ÚDAJE 2011 www.dalkia.cz 28
Hlavní partner Oficiální partneři Záštita Odborní garanti Partneři