Co se od modelů standardně očekává? Pro modeling platí stále několik základních pravidel" - pěkná, štíhlá a vysoká postava, u mužů většinou nad 183cm, ženy nad 173cm. Často jsou též zmiňovány tzv. ideální míry (např. pro ženské modely 90-60-90, někdy dokonce 89-59-89). Jakákoliv čísla ale nejsou rozhodující - pokud jste opravdu zajímavý model, není až tak důležité, že máte o nějaký ten centimetr míň či víc. Avšak hledat uplatnění v profesionálním modelingu bude zpravidla tím těžší, čím více se model vzdaluje od těchto požadavků. Chci se stát modelem, jak tedy začít? Pokud se chcete věnovat profesionálnímu modelingu a myslíte si, že byste k tomu mohli mít patřičné předpoklady, a chcete se co nejefektivněji dozvědět na čem jste, domluvte si schůzku nejlépe v několika kvalitních a solidních modelingových agenturách. Na první návštěvu do agentury přijďte nenalíčení nebo jen opravdu velmi jemně nalíčení a v šatech, které dají vyniknout vaší postavě. Pokud máte nějaké fotky, vezměte je sebou, například snapshoty či fototest. Je dobré navštívit agentur několik, nejen proto, abyste si sami mohli na základě porovnání jejich přístupů a nabídek vybrat, co je pro vás nejlepší, ale také proto, že v každé agentuře mohou mít trochu jiný vkus, resp. je každá zaměřená na trochu jiný trh, jiné klienty. Je běžné, že vás v několika agenturách odmítnou, aby vás v další přijali s otevřenou náručí. Důležité je zkoušet štěstí jen v kvalitních a solidních agenturách, kde máte jistotu, že berou jen takové modely, pro které pak opravdu mohou sehnat práci a u kterých nebude muset platit např. zápisné, registrační poplatky, úvodní zaškolení či školy modelingu a jiné poplatky, popř. nebudete muset platit nadsazené částky za nafocení fototestů, protože cokoliv z toho naznačuje, že agentura pomáhá spíše sama sobě než svým modelům. Mnoho lidí si mylně myslí, že je nutné si nejdříve nechat nafotit presentační fotografie od profesionála nebo dokonce celý "book" a teprve pak se mohou odvážit jít do špičkové agentury. 1 / 5
Pravda je taková, že opravdoví a zkušení profesionálové v kvalitních modelingových agenturách většinou spolehlivě odhadnou nejlépe pohledem na živého, nenalíčeného člověka, jestli má na to být úspěšný model. Nespoléhejte na Internet. Presentace na Internetu je sice dnes již téměř samozřejmostí, ale nečekejte, že touto cestou budete získávat rozumné množství smysluplných nabídek na slušnou práci. Spíš budete dostávat plno slušně řečeno podivných nabídek, které nemají s prací v profesionálním modelingu nic společného. V žádném případě nepodepisujte nic, aniž byste si to předtím pořádně pročetli. Zejména v případě smluv s agenturou je nanejvýš žádoucí (a to i v případě známých a solidních agentur) nechat smlouvu posoudit právníkem. Pokud by vám v agentuře nechtěli smlouvu k tomuto účelu zapůjčit nebo by vás dokonce nutili ji na místě podepsat, je to známka toho, že něco není v pořádku. Pokud vás osloví fotograf, skaut nebo zástupce modelingové agentury - jednejte obezřetně, což lze popsat stručně v těchto 4 bodech: - vemte si na dotyčného/dotyčnou kontakt i kontakt na agenturu, o kterou jde - sami mu/ji nesdělujte žádné osobní informace, zejména nesdělujte adresu bydliště, adresu školy/práce (ani nic z čeho by to bylo možné zjistit) - vše si pak doma ověřte z dostupných zdrojů (např. Internet, Obchodní rejstřík, telefonní seznam, známí,...) - další schůzku domluvte buď přímo v sídle agentury nebo na bezpečném veřejném místě (na schůzky kamkoliv vždy choďte s doprovodem, není to žádná ostuda ani to není nevhodné) Pokud vás na ulici nebo přes Internet osloví kdokoliv, kdo se vydává za fotografa, scouta nebo pracovníka modelingové agentury a vy ho nebo ji spolehlivě, přímo neznáte, měli byste být vždy maximálně obezřetní a nenechat se oslnit sebelákavější nabídkou nebo světově znějícím jménem. V žádném případě mu neposkytujte žádné osobnější údaje, takže byste zejména neměli uvádět adresu bydliště, adresu školy a pevnou (!) telefonní linku. Když něco chybí 2 / 5
Žádný zaručený recept na úspěšnou kariéru v modelingu není, zrovna tak jako není jediný správný způsob jak se v tomto oboru prosadit a/nebo uspět. Pokud jste tedy v Otázkách & odpovědích nenašli odpověď na svoji otázku nebo máte jiný názor či zkušenost, napište nám o tom. Malý slovníček: Book Book (též "model book" či "portfolio") by měl být výběr fotek, který kvalitně representují model, tj. především těch nejlepších a nejzajímavějších fotek, které nafotí model během celé své kariéry. Fotky v booku by měly být od různých fotografů s líčením od různých maskérů focené za různých podmínek, aby byly dostatečně různorodé a co nejkomplexněji representovaly model. Fotky v plnohodnotném booku by měly ukazovat, co model(ka) dokázal(a) (tj. fotky v časopisech, reklamách apod.), a neměly by chybět ani fotky, které ukazují, jak aktuálně vypadáte (tj. snapshoty). Z výše uvedeného tedy logicky vyplývá, že pokud budete fotit s dobrým fotografem, můžete očekávat, že výsledkem několikahodinového či několikadenního focení bude při troše štěstí jedna, maximálně pár fotek, které by si zasloužily být součástí booku. Když někde narazíte na nabídku "nafotím book za x-tisíc", přeložte si to jako "nafotím fototest za x-tisíc" nebo "nafotím několik nových fotek do Vašeho stávajícího portfolia za x-tisíc", aby to lépe odpovídalo skutečnosti. Setkarta Setkarta (anglicky comp-card či setcard, v německy hovořících krajích se užívá sedcard či sed-card, někdy se používá též termín komposit) plní úlohu jakéhosi minibooku a visitky v jednom. Většinou jde o papírovou kartu ve formátu A5 (tj. cca 15x20cm) na které bývá z jedné strany velká fotka modelu a z druhé strany několik menších. Obsahuje též základní informace o modelu (např. jméno, výška, konfekční velikost) a jméno agentury a/nebo přímý kontakt na model. Většinou si model nechává vytisknout větší počet, aby mohl na castinzích a všude kde je třeba setkartu zanechat. Setkarta může mít samozřejmě různé podoby (může být např. jednostranná nebo může mít jiný formát), důležité je ale to, aby dobře presentovala model, tj. aby na ní byly vhodně vybrané 3 / 5
různorodé fotografie (např. musí obsahovat jak detail tak celou postavu, jak přirozený vzhled tak pokud možno i různé druhy zajímavého nalíčení, různé výrazy apod.). Fototest Fototest, anglicky test shoot(s), jsou zkušební fotografie, které dávají základní představu o možnostech fotomodelu, jeho fotogeničnosti, resp. jeho vhodnosti pro konkrétní zakázku či projekt a/nebo též prezentační fotografie focené pro model, který ještě nemá žádné profesionální fotografie popř. potřebuje rozšířit svoje portfolio (model book) o fotografie nové. Zpravidla se fotí různé líčení, výrazy tváře, úhly pohledu, nasvícení apod. Standardní fototesty stojí obvykle minimálně několik tisíc korun, protože potřebný tým skládající z maskéra, stylisty a dalších profesí, vybavení či pronájem studia i materiál a především dobrý fotograf něco stojí. Přitom výsledkem zpravidla bývá 3 až 5 výsledných fotografií. I zde platí pravidlo, že důležitější je kvalita než kvantita. Investice do fototestu se ale obvykle vyplatí více než podobné peníze vyhazovat za různé "školy pro modelky". Snapshot Snapshot, je výraz pro pracovní fotografii, která se používá buď jako zkouška před focením "naostro" anebo častěji jako jakýsi nejjednodušší fototest, tedy jednoduchá fotografie modelu používaná zejména pro účely castingů. V tomto případě se většinou fotí bez nalíčení jako detail obličeje s dozadu sepnutými vlasy a fotka celé postavy, neboť slouží jako ukázka aktuální podoby modelu. Snapshot může být požadován v jednoduché formě, tedy postava a detail obličeje jako na ukázce, někdy však může být ještě požadována navíc i postava z profilu (tj. z boku) a detail obličeje z různých úhlů (zepředu, poloprofil, profil), případně i varianty s rozpuštěnými vlasy. TFCD Jako honorář jsou poskytnuty výsledné fotky v elektronické podobě (zpravidla na CD). Při tomto způsobu vyrovnání je třeba dávat pozor na to, v jaké velikosti (resp. kvalitě) jsou fotky poskytnuty, protože z menších fotek, které přestože se zobrazují přes celou obrazovku monitoru nemusí být někdy možné udělat kvalitní papírové zvětšeniny formátu A4. A další úskalí může 4 / 5
být v tom, že v různých fotolabech mohou udělat ze stejného elektronického podkladu (CD) různě kvalitní, resp. různě barevné (tj. barevně posunuté) papírové zvětšeniny. TFP TFP je zkratka anglického termínu time for prints, který označuje dohodu o způsobu vyrovnání mezi fotografem a modelem (popř. maskérem a dalšími spolupracovníky), kdy místo finanční odměny získají zúčastnění jako honorář výsledné fotky a dohodnutá práva k jejich užití (nejčastěji jen k vlastní presentaci). Jinými slovy model neplatí fotografovi za nafocení presentačních fotek (fototestu), resp. fotograf neplatí modelu za pózování. Dohoda TFP dnes už automaticky neznamená, že nebudete muset za fotky vůbec nic platit. Náklady na focení totiž nejsou jen čas a práce, ale též fotografický materiál a jeho zpracování, práce dalších spolupracovníků apod. Proto je třeba i při TFP dohodnout, jaké budou tyto náklady a kdo se na nich bude v jaké míře podílet, což je odvislé hlavně od toho, kdo a jak bude chtít fotky následně použít. Zdroj informací: www.fototest.cz 5 / 5