Úvod do makroekonomie makroekonomie - zabývá se ekonomikou jako celkem, studuje příčiny vývoje a agregované ukazatele (HDP, míra nezaměstnanosti, míra inflace, platební bilance) mikro a makro je provázané makro má nezastupitelný význam pro tvůrce hosp. politiky, jak se vyhnout nezaměstnanosti... má význam pro firmy i pro spotřebitele Makroekonomický koloběh domácnosti - jsou vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), pronajímají je firmám, dostávají za to odměnu (mzdy, renty) - od vlády dostávají transfery (soc. dávky, podpory v nezaměstnanosti...) - musí platit daně státu - disponibilní důchod použijí na úsporu nebo na spotřebu firmy - pronajímají výrobní faktory, pomocí nich vytváří produkci, část produkce prodají mezi sebou a zbývající část jde ostatním subjektům na trhu - za produkci dostávají odměnu - můžou dostávat dotace od státu - musí platit daně státu - část příjmů jde na náklady - a zbývající část jsou hrubé úspory firem GBS - čisté úspory firem - nerozdělené zisky - odpisy - znehodnocení kapitálu - členění z pohledu národního účetnictví: - finanční instituce - banky, pojišťovny - nefinanční instituce - výrobní podniky, stát (školství, zdravotnictví), vlastníci nemovitostí - neziskové organizace - nadace, církve - samostatně hospodařící rolníci a řemeslníci vláda - soustava veřejných rozpočtů - všechny rozpočty (státní, krajů, měst a obcí, rozpočty mimorozpočtových fondů, konsolidační agentura) - státní rozpočet - mezi základní příjmy patří daně (přímé, nepřímé), příjmy ze cla, z různých poplatků, z prodeje státního majetku atd. - celkové vládní výdaje - vládní nákupy statků a služeb - transferové platby - liší se tím, že za tohle nedostává stát žádnou protihodnotu - saldo rozpočtu BS = příjmy - výdaje - jsou to úspory vlády zahraničí - export X, import M - vypočítává se saldo (obchodní bilance) - čistý export MX = export - import - když to vyjde záporně = úspory ze zahraničí domácnosti PS firmy GBS vláda BS zahraničí MX úspory - slouží k financování investic = investice Základní makroekonomické ukazatele hrubý domácí produkt HDP - tržní hodnota veškerých finálních statků a služeb, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - sledujeme zejména absolutní výši ale také růst (% růst reálného produktu) míra nezaměstnanosti - podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu (zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady) - v % míra inflace - jak se vyvíjí cenová hladina (% změna cenové hladiny) - meziměsíční, meziroční, dvanáctiměsíční klouzavý průměr platební bilance - vyjadřuje vztah domácí ekonomiky k zahraničí - systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty daného státu za dané časové období pef-info.wz.cz - 1 - Christy
- struktura: běžný účet - sledujeme obchodní bilanci (export, import) finanční účet - přímé investice kapitálový účet chyby a opomenutí rezervy Dva základní proudy ekonomie: Liberální proud - nechtějí zásahy do ekonomiky - ekonomika funguje dobře na základě tržních sil, státní zásahy jsou škodlivé Intervencionistický - tvrdí opak Státní zásahy: 1. fiskální politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím veřejných rozpočtů - expanzivní (zvýšení vládních výdajů, snížení daní), restriktivní (opak expanze) 2. monetární politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz - expanze (zvýšení množství peněz, snížení úrokové míry), restrikce (opak) 3. měnová politika - ovlivňování ekonomiky prostřednictvím měnového kurzu - fixní (centrální banka určí dolar bude stát 20 Kč ), flexibilní (kurz se pohybuje na základě tržních sil) 4. obchodní politika - cla, kvóty 5. důchodová politika - není zcela běžná v tržní ekonomice - stanovení max. tempa růstu mezd, nájemného... Vývoj ekonomického myšlení Merkantilismus - 16. - 18. století - období kdy začali vznikat centralizované státy (impéria, mocnosti) - začali vznikat rozdílné ekonomické doktríny (nedají se nazvat ucelenými ek. systémy) - Anglie, Francie - průmyslníci, bankéři, státní úředníci - nesledovali prvořadě zájmy jednotlivců, ale cílem byl silný stát - sílu státu viděli v bohatství (zejména v podobě drahých kovů) - byli zastánci aktivní obchodní bilance (rádi vyváželi, ale neradi dováželi) - v 18. st. ustupoval do pozadí Klasická škola politické ekonomie - Adam Smith - 1776 - Bohatství národů - byla kritikou merkantilismu - odmítal tvrzení že bohatství země je dáno množstvím drahých kovů a odmítal požadavek aktivní obchodní bilance - zdroj bohatství viděl ve výrobě (je s tím spojená dělba práce) - studovali tvorbu a rozdělování tohoto bohatství - byli zastánci svobodného obchodu - absolutní výhody v mezinárodním obchodě - jeho heslo neviditelná ruka trhu - harmonizuje individuální a společenské zájmy (každý jednotlivec sleduje pouze svoje vlastní zájmy, ale tím přispívá zájmům společnosti) - Thomas R. Malthus - Anglie prožívala průmyslovou revoluci se všemi klady i zápory (technický pokrok, růst produktivity práce) - populační teorie - existuje přirozená tendence rychlejšího růstu populace, než je rychlost růstu zdrojů lidské obživy - železný mzdový zákon - tvrdí, že mzda se ustanoví na existenční minimum - David Ricardo - ekonomie rozdělování (rozdělování důchodu na mzdy, renty a úroky) - pesimistický ohledně vývoje kapitalistmu - diferencovaná pozemková - komparativní výhody v mezinárodním obchodě - navázal na něj Marx - Karl Heinrich Marx - vyvrcholení klasické ekonomie, i když měl jiné dopady - nutně dochází ke střídání společenských řádů (primitivní společnost, otrokářství, feudalismus, kapitalismus, komunismus) - historický materialismus - Kapitál - jeho dílo - ústřední téma vykořisťování dělnické třídy - příčinou byla existence soukromého vlastnictví pef-info.wz.cz - 2 - Christy
Neoklasická ekonomie - poslední třetina 19. století - vznikla v průběhu tzv. marginalistické revoluce - začali věnovat pozornost poptávkové straně trhu - zkoumali alokaci vzácných zdrojů - ústřední postavou je spotřebitel - Alfred Marshall - představitel Cambridžské školy - teorie dílčí rovnováhy - Léon Walras - teorie všeobecné rovnováhy - Friedrich August von Hayek - nositel Nobelovy ceny za ekonomii 30. léta minulého století - John Maynard Keynes - 1936 - Obecná teorie zaměstnanosti úroků a peněz - příčinu hosp. krize viděl příčinu v nedostatečné investiční poptávce - pro odstranění doporučoval státní zásahy Neokeynesiánství - dominující proud až do 70. let minulého století - spojení Keynesovi makroekonomie s mikroekonomií Neoklasické školy - Sir John R. Hicks - poprvé zkonstruoval model ISLN - Franco Modigliani - dále rozpracoval keynesiánský model - teorie životního cyklu - James Tobin - rozpracoval keynesiánskou spekulační poptávku po penězích - Arthur M. Okun - Okunův zákon - vztah mezi vývojem produktu a nezaměstnanosti - Robert M. Solow - model ekonomického růstu - Paul A. Samuelson - Filipsova křivka - vztah mezi mírou nezaměstnanosti a inflace - neokonzervativci trvdí, že velká inflace, byla způsobena keynesiánstvím (ale bylo to ropou) Postkeynesiánství - bylo bokem vedle Neokeynesiánství - Joan Robinsonová - teorie nedokonalé konkurence - přímo navázali na Keynese a k jeho makroekonomii vytvořili vlastní mikroekonomické zásady (odmítli neoklasické zásady) - teorie endogenních peněz Monetarismus - Chicágská škola - Milton Friedman - odpůrcem politiky státních zásahů, rozpracoval kvantitativní rovnici peněz - významně ovlivnil teorii spotřeby (teorie permanentního důchodu) - ovlivnil Filipsovu křivku - zavedl tam očkávání a rozdělil jí na krátkodobou a dlouhodobou - centrální banka by se měla zaměřit na peněžní zásobu, která by měla růst stabilním tempem Nová klasická ekonomie - (monetarismus II) - zavedli do ekonomie racionální očekávání - Robert E. Lucas - Robert J. Barro Ekonomie strany nabídky - Arthur Laffer - Lafferova křivka - vyjadřuje vztah mezi daňovou zátěží a výnosem Teorie veřejné volby - James M. Buchanan - zkoumají politický cyklus, vliv byrokracie atd. Nové keynesiánství - chtělo se vyrovnat s kritikou monetarismu - je založeno na mikroekonomii - snaží se dokázat, že mzdy a ceny jsou skutečně nepružné pozitivní ekonomie - popisuje daný stav - např. míra inflace je 5% normativní ekonomie - vytváří nějaké normy a hodnotící soudy - např. míra inflace by neměla být vyšší než 10% Hrubý domácí produkt HDP - je tržní hodnota veškerých finálních statků, vyprodukovaných v dané ekonomice za dané časové období - při zjišťování HDP se musíme vyhnout dvojitému započítávání - započítává se až finální statek (takový, který nejde do výroby a je určen ke konečné spotřebě nebo k vývozu) - kdybych započítala papír i učebnici z něj byl by HDP mnohonásobně vyšší - v praxi se započítává součet přidaných hodnot - tržní hodnota - ceny které platí kupující - liší se od cen výrobců - (v nepřímých daních zmenšených o subvence) - u statků, které se běžně neobchodují odhadují cenu statistikové - např. imputované nájemné - kolik bych si měla platit nájem svého domu - veškeré statky - ty které jsou nějakým způsobem statisticky zachytitelné - chystají se odhady prodeje ve stáncích, spropitné v restauracích, prostituce atd. pef-info.wz.cz - 3 - Christy
- HDP zahrnuje finální statky a služby vyrobené na daném území, bez ohledu na vlastníka výrobního faktoru (může to být rezident nebo nerezident (cizinec) - za dané časové období - většinou za rok, případně za čtvrtletí - nezahrnují se tržní ceny dříve vyrobených statků (započítá se hodnota ceny cestovní kanceláře, ale ne hodnota jejich domu, který už byl započítán dříve) metody zjišťování HDP 1. výdajová 2. výrobní 3. důchodová 1. výdajová - sečteme veškeré výdaje na finální statky a služby - spotřební výdaje domácností C - statky krátkodobé spotřeby - potraviny, oblečení - statky dlouhodobé spotřeby - auta, televizory - výdaje na služby - vzdělání, doprava - je to největší položka HDP, běžně přes 50% - výdaje na investice I - (hrubé soukromé investice) - máme zásobu kapitálu, investice jsou tok, který zvyšuje zásobu kapitálu - máme vždy namysli reálné investice (postaví se továrna, neznamená to nakoupení cenných papírů) - zejména podniky, popřípadě domácnosti - a) investice do fixního kapitálu - nové stroje, nové budovy (v průběhu používání se opotřebovávají) - patří sem i výdaje domácností na bydlení (jediné výdaje domácností, které sem patří) - b) investice do zásob - vládní nákupy výrobků a služeb G - započítáváme jen nákupy, nikdy ne transfery - čistý export NX - export zmenšený o import - export zvyšuje naše HDP, import ho zvyšuje jiné zemi - HDP = C + I + G + NX 2. výrobní - sečteme přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby - jsou to hrubé přidané hodnoty - obsahují odpisy i nepřímé daně zmenšené o subvence 3. důchodová - + mzdy (četně ostatních nákladů na práci - soc. a zdrav. poj. placené zaměstnavatelem) + renty (včetně imputovaných nájmů) + čisté úroky + zisky firem (včetně důchodů ze sebezaměstnání) = čistý domácí důchod ČDD + odpisy + nepřímé daně - subvence = HDP - všemi třemi metodami by mělo vyjít stejné číslo investice - tok za nový rok - část jde na vyrovnání opotřebení a část zvyšuje zásobu reálně hrubý HDP - obsahuje odpisy, protože v sobě má hrubé investice (I) čistý HDP - obsahuje v sobě čisté investice - už bez odpisů hrubý HDP = čistý HDP + odpisy reálný produkt - eliminuje změnu tržní ceny - je to produkt ve stálých cenách nominální produkt - je vyjádřen v běžných (tržních) cenách daného roku deflátor HDP - vypočítá se jako nominální HDP / reálný HDP (v běžných cenách / v reálných cenách) hrubý domácí produkt HDP - vyrobený na daném území, bez ohledu na to kdo to vyrobil hrubý národní produkt HNP - vyrobený rezidenty daného státu kdekoliv ve světě HNP = HDP + saldo zahraničních důchodů (to co naši vydělají v cizině mínus to co cizinci vydělají u nás) - zajímá nás vývoj HDP - porovnání oproti minulým rokům - porovnání mezi státy - přepočítává se na obyvatele a podle oficiálního kurzu se přepočte na dolary (velikost závisí na kurzu a zkresluje ho) pef-info.wz.cz - 4 - Christy
- parita kupních sil - kupní síla měny je všude stejná (koupím za to to stejné) - HDP se přepočte podle tohoto kurzu a porovná se mezi státy národní důchod - sečteme veškeré důchody z vlastnictví (práce, půdy, kapitálu) a zohledníme saldo zahraničních důchodů - mzdy, renty, úroky, zisky firem a zohledníme saldo - nejsou zde odpisy a nepřímé daně - je vždy čistý - měří souhrn důchodů z běžné produkce statků a služeb osobní důchod - jestliže od národního důchodu odečteme položky které jednotlivci nedostávají a přičteme příjmy, které jednotlivci dostávají z jiných zdrojů než je běžná produkce = národní důchod - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na soc. a zdrav. pojištění + transferové platby + úroky od vlády disponibilní důchod = osobní důchod - osobní daně - domácnost ho použije na spotřebu nebo na úspory, na nic jiného reálný HDP - je nejsledovanějším ekonomických ukazatelem a často se ztotožňuje s blahobytem země - toto by se ale nikdy nemělo srovnávat, protože blahobyt není ovlivňován pouze množstvím statků, které má země k dispozici ekonomický blahobyt - ukazatel - čistý ekonomický blahobyt - vychází z HDP, ale nějakým způsobem ho upravuje - odečte se poškození životního prostředí - mohla by se připočítávat podzemní ekonomika - připočítává se hodnota volného času dvousektorová ekonomika - základní makroekonomická identita Y = C + I Y = C + S I = S - po vykrácení + PS + GBS (hrubé úspory firem) = nerozdělené zisky + odpisy + BS (saldo rozpočtu) = T (celkové daně) - G (vládní nákupy) - TR (transfery) - NX (úspory ze zahraničí) I = PS + GBS + BS - NX I + NX = PS + GBS + BS - základní makroekonomická identita ve čtyřsektorové ekonomice Výdajový model (model 45 ) - keynesiánský model - platí pro krátké období - budeme určovat rovnovážný produkt, pomocí agregátních výdajů - budeme rozlišovat mezi skutečnými a plánovanými výdaji - skutečné - expos (po) - plánované - exante - pouze investiční výdaje I se mohou lišit mezi skutečnými a plánovanými, ostatní jsou stejné - plánované - skutečné = neplánované investice (změna zásob) - kladné - v případě, že podniky vyrobí více než lidé plánují koupit -> hromadění zásob - záporné - když podniky vyrobí méně, než lidé chtějí -> klesání zásob - rovnovážný produkt - takový produkt, kdy plánované výdaje přesně odpovídají skutečně vytvořenému produktu pef-info.wz.cz - 5 - Christy
Předpoklady 1. fixní cenová hladina (konstanta) 2. produkce bude určena agregátními výdaji - není omezení na straně nabídky (rozhodující kolik se toho vyrobí je strana poptávky a není omezení na straně nabídky) 3. existují nevyužité výrobní kapacity (nevyužité stroje...) 4. neexistuje omezení na trhu práce z hlediska množství - je dostatečná nabídka práce - pracovníci jsou ochotni pracovat za danou nominální mzdu i za danou reálnou mzdu, protože máme fixní cenovou hladinu 5. existuje mezera produktu - skutečný produkt se nachází pod potenciálním (jsme pod schopností ekonomiky) 6. úroková sazba bude daná - je dána Centrální bankou (mění se pouze vlivem měnové politiky, nemění se s výší produktu) Spotřeba - odvodíme si jednoduchou keynesiánskou funkci spotřeby, tak jak pramení z Obecné teorie - podle této teorie bude spotřeba záviset na běžném důchodě - budeme používat lineární podobu C = Ca + c. Y (YD) C... spotřeba Ca... autonomní spotřeba - spotřeba, která nezávisí na velikosti důchodu (i při nulovém důchodě by nějaká spotřeba byla) - bude financována např. z úspor - faktory ovlivňující autonomní spotřebu: - počet obyvatel - bohatství (např. akcie) - s růstem bohatství roste spotřeba, bez ohledu na výši důchodu - sociální systém - pokud bude přísný, budu utrácet méně (pravděpodobně ovlivní i sklon) - očekávání - při optimistickém budu utrácet více - výnosy z úspor - čím bude větší výnosnost budu méně utrácet (budu více spořit) c. Y (YD)... indukovaná spotřeba - z každé dodatečné jednotky disponibilního důchodu se část spotřebovává a zbývající část se uspoří c (MPC)... mezní sklon ke spotřebě c = C/ YD - nabývá hodnot 0 až 1 - na křivce 45 je vertikální i horizontální vzdálenost stejná - v bodě E je celý důchod věnován na spotřebu - nalevo od bodu E - C > YD - napravo od bodu E jsou kladné úspory C < YD APC... průměrný sklon ke spotřebě APC = C/YD = (Ca + c.yd)/yd = Ca/YD + C - průměrný sklon je větší než mezní - s růstem důchodu APC klesá a bude se blížit c shrnutí: 1. spotřeba roste s růstem důchodu 2. spotřeba roste pomaleji než důchod 3. průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní a s růstem důchodu klesá = základní psychologický zákon Keynese (spotřeba roste s důchodem, ale pomaleji) - keynesova metoda je krátkodobá, ale v dlouhém období to není a vznikly nové teorie, které vysvětlili stabilitu APC- Teorie (APC konstantní) 1. Teorie životního cyklu - Modigliani - tvrdí, že jedinec chce udržovat stabilní výši spotřeby po celý svůj život (v mládí je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, v produktivním věku je to naopak a ve stáří se to opět obrátí) pef-info.wz.cz - 6 - Christy
2. Teorie permanentního důchodu - Freedman - tvrdí, že spotřeba závisí na permanentním důchodě a ne na běžném jak předpokládal Keynes (permanentní důchod - průměr za nějaké období) - spotřeba reaguje na trvalé změny důchodu, nereaguje na dočasné změny - zpět ke Keynesovi Úspory S = -Sa + s. YD S... úspory -Sa... autonomní úspory - je totožné s Ca, jen má obrácené znaménko s. YD... indukované úspory s (MPS)... mezní sklon k úsporám s = S/ YD - nabývá hodnot 0 až 1 c + s = 1 - musí platit APS... průměrný sklon k úsporám APS = S/YD = (-Sa + s.yd)/yd = -Sa/YD + s - průměrný sklon bude menší než mezní sklon - s růstem důchodu APS roste a blíží se s APC + APS = 1 Investice - investice do fixního kapitálu a změna stavu zásob - v tomto modelu jsou investice autonomní - jsou nezávislé na velikosti důchodu Faktory, které ovlivňují investice 1. úroková míra (i) - - křivka poptávky po investicích je klesající funkce úrokové míry - PV = V 1 /(1 + i) + V 2 /(1 + i) 2 +... V n /(1 + i) n pef-info.wz.cz - 7 - Christy
- čistá současná hodnota NPV = PV - náklady pořízení - pokud vyjde kladná tak se investice provede, jinak ne 2. očekávání budoucnosti - významný faktor hlavně u investic - pozitivní očekávání posune křivku nahoru 3. daňové zatížení - zvýšení daní vede k poklesu křivky, snížení k růstu Y = C + I - AE - křivka plánovaných výdajů - rovnovážný produkt - AE = Y - v bodě E - neexistují neplánované investice Y 0 - investice = úspory Y = C + I Y = Ca + cy + I Y - cy = Ca + I (1 - C)Y = Ca + I Y = (1/(1-C)) * (Ca + I) výdaje A α - jednoduchý výdajový multiplikátor dvousektorové ekonomiky - v bodech nalevo od E - je AE > než skutečně vytvořený produkt - lidé chtějí utratit více než se vyrobí => firmám neplánovaně klesnou zásoby => firmy zvýší výrobu - v bodech napravo od E - je AE < než skutečně vytvořený produkt - firmy vyrobili více než lidé chtějí nakoupit => firmám se hromadí zásoby => firmy omezí výrobu - princip multiplikátoru - při zvýšení výdajů se dostanu do bodu 1 - plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt -> neplánovaný pokles zásob -> firmy zvýší výrobu (bod 2) -> v bodě 3 plánované výdaje opět převýší skutečný produkt -> opět zvýšení výroby (bod 4) -> dále se posouvá až do rovnovážného bodu Y = I + c I + c 2 I +... c n I Y/ I = 1 + c + c 2... c n pef-info.wz.cz - 8 - Christy
Paradox úspor - ekonomika by mohla růst rychleji, kdyby se zvýšili úspory - co se stane v Keynesiánském modelu když se zvýší úspory: - úspory se rovnají investicím - produkt se rovná C + I - když vzrostou úspory, klesne spotřeba - jestliže vzrostou úspory, tak plánované investice se hned nezvýší, Y = C + I bude menší, jestliže bude nové Y menší, tak na konci budou úspory zase menší - růst úspor vede k poklesu produktu a v důsledku toho k poklesu úspor Třísektorová ekonomika - třetí sektor je vláda, která zasahuje dvěma způsoby - vláda nakupuje G - součástí plánovaných výdajů - vláda vybírá daně a poskytuje transfery, tím ovlivňuje disponibilní důchod a tím ovlivňuje spotřebu a úspory AE = C + I + G C = Ca + c YD YD = Y - T + TR T = T A + t Y YD Y T... celkové daně TR... transfery TA... autonomní daně - nezávislé na velikosti produktu t... sazba důchodové daně - sklon křivky TA + ty TA - průměrné zdanění = + t Y Y - proporcionální - TA = 0 - daně rostou ve stejném poměru jako důchod (konstantní poměr) - progresivní - TA je kladné - s růstem důchodu míra zdanění roste - regresivní - TA je záporné C = Ca + c YD AE = Y C = Ca + c (Y - Ta - t Y + TR) Y = Ca + c (Y - TA - t Y + TR) + I + G Y = Ca + cy - cta - cty + ctr + I + G 1 Y = ( Ca cta + ctr + I + G) A 1 C(1 t) α - multiplikátor třísektorové ekonomiky AE III - bude mít menší sklon - vestavěný stabilizátor - progresivní míra zdanění - automaticky vestavěný stabilizátor redukuje změnu výstupu ke které dochází vlivem změny autonomních výdajů změna vládních nákupů - při zvýšení vládních nákupů se křivka posouvá rovnoběžně nahoru Y = α G - produkt se nezvýší pouze o G ale i o část spotřeby pef-info.wz.cz - 9 - Christy
změna autonomních daní - pokles autonomních daní - snížení daní vede k růstu produktu - křivka se posune nahoru ( -c(-ta) -> +cta) Y = α (-C TA) c ΔTA - výdajový multiplikátor autonomních 1 C(1 t) daní - α TA změna důchodové sazby daně - když dojde k poklesu (t) - bude křivka strmější -> produkt vzroste změna transferových plateb - produkt vzroste ΔY = α ( cδtr) c ΔTR 1 C(1 t) α G > α TR multiplikátor transferových plateb multiplikátor vyrovnaného rozpočtu - pro zjednodušení budeme předpokládat, že důchodová sazba daně bude 0 - budeme předpokládat, že dojde k růstu G a zároveň dojde k růstu autonomních daní o stejnou výši 1 ΔY = ΔG 1 C Δ G = ΔTA C ΔY = ΔTA 1 C 1 C ΔY = ΔG 1 C ΔY = ΔG - výdajový multiplikátor by byl roven 1 Čtyřsektorová ekonomika - přidáváme čistý export NX = X - M export - je autonomní X -> to co my vyvezeme nezávisí na velikosti našeho důchodu (produktu) - závisí na: 1) zahraničním důchodě Y F - více vyvážíme 2) nominálním měnovém kurzu E - 22 CZK/USD, když dojde k znehodnocení ->25 CZK/USD -> naše statky v zahraničí budou levnější -> roste export - naopak zhodnocení -> 20 CZK/USD -> snižuje export pef-info.wz.cz - 10 - Christy
P P Obecná ekonomie II D 3) podíl cen - - domácí ku zahraniční - když roste export se snižuje F 4) kvóty, cla, subvence, spotřebitelské preference import - M = Ma + m Y Ma... autonomní import - nezávislý na našem důchodě ΔM m... mezní sklon importu m = Δ Y - jestliže roste import, bude se? zvyšovat - i autonomní import bude záviset na určitých faktorech: 1) nominální kurz E - když se znehodnotí -> import klesá - při zhodnocení -> import roste 2) podíl cen - když podíl roste (když u nás rostou ceny rychleji než v zahraničí) -> import roste 3) cla, kvóty, preference spotřebitelů NX = X Ma my znehodnocení kurzu - NX se posune rovnoběžně nahoru při růstu zahraničního důchodu - NX roste růst podílu cen - NX jde dolu AE = C + I + G + Y - M AE = Ca + cy - cta + ctr - cty + I + G + X - Ma - my AE = Y 1 Y = A 1 C(1 t) + m A = Ca + I + ctr - cta + X - Ma + G AE IV - ještě o něco menší sklon 1 1 C > A 1 C(1 t) 1 > 1 C (1 t) + m pef-info.wz.cz - 11 - Christy
Peníze - je to cokoliv co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny - před existencí peněz byla bártrová směna (jedno zboží za druhé) - první podoba peněz - komoditní peníze - dobytek, kožešiny, plátno, drahé kovy (nejvíce se uchytily) - byly nahrazeny papírovými penězmi a ty byli kryty zlatem - nejdříve to bylo 100%, později to bylo 20-30% - státovky - peníze které vydával panovník, na krytí svých výdajů a nebyli kryty ničím - od krytí zlatem se postupně ustupovalo až to zmizelo úplně - dnes peníze s nuceným oběhem - depozitní peníze (bankovní) - čísla na účtech Funkce peněz - prostředek směny - zúčtovací jednotka - uchovatel hodnoty - jsou jednou z forem aktiv (jak uchovávat bohatství) Peněžní agregáty - ěříme pomocí nich peněžní zásobu - množství peněz k nějakému okamžiku - značení M a číslo - s růstem čísla by měla klesat likvidita a růst výnosnost - vyšší číslo obsahuje vždy to co bylo v předcházejícím + něco navíc - M0 - oběživo - u nebankovních subjektů (to co máme v peněžence) - M1 - M0 + vklady na viděnou - sporožiro, běžný účet, cestovní šeky - M2 - M1 + termínované vklady (případ. vklady v zahraniční měně) - L - likvidní aktiva - M2 + cenné papíry - nejčastěji vyjadřujeme M2 Poptávka po penězích - existuje několik teorií - my se budeme držet Keynesiánské 1. Keynesiánské teorie poptávky po penězích - a) původní Keynesova b) moderní Keynesiánské teorie - Baumol-Tobinův transakční model - spekulační poptávka Tobina 2. Neoklasické teorie - a) tradiční - Fišerova verze Cambridgská verze b) moderní - Freedmanova verze Původní Keynesova - peníze jsou jedním z druhů bohatství a vedle nich jsou ještě obligace - za to byl poměrně kritizován - peníze - mají nulovou výnosnost nebo velmi nízkou výnosnost, jsou téměř bezrizikové - obligace - výnosnost relativně vysoká, ale je tu riziko - teorie preference likvidity - existují 3 motivy proč si lidé drží peníze 1. transakční motiv - držíme peníze s důvodu provádění běžných transakcí - vzniká s důvodu časového nesouladu mezi příjmy a výdaji - Keynes předpokládal že závisí na velikosti Y 2. opatrnostní - lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů - Keynes předpokládat že bude záviset na velikosti Y 3. spekulační - zavedl až Keynes - bude záviset na úrokové míře, bude tu negativní ten vztah - Keynes předpokládal, že existuje normální úroková míra o které se subjekty domnívají, že by měla být - ekonomický subjekt porovnává skutečnou s tou normální, kterou očekává že by měla být - jestliže ta skutečná je vyšší než normální - tak budou všichni očekávat že klesne na normální -> když klesá úroková míra tak roste cena cenných papírů, kdo by v ten okamžik nedržel cenné papíry utrpí kapitálovou ztrátu, proto při vysoké úrokové míře bude nízká poptávka po penězích - když bude skutečná úroková míra pod normální -> tak ekonomické subjekty očekávají, že úroková míra poroste -> ceny cenných papírů klesají - kdo by v ten okamžik držel cenný papír utrpí kapitálovou ztrátu -> proto při nízké úrokové míře je vysoká poptávka po penězích pef-info.wz.cz - 12 - Christy
L = k Y - h i k... citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému důchodu h... citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře ky... transakční a opatrnostní část hi... spekulační poptávka i MD (L) Moderní teorie M - budeme probírat jen transakční poptávka - Baumolův-Tobinův model - předpokládá, že ekonomický subjekt dostane důchod Y, ale nechá si v hotovosti pouze část Y/n a zbytek uloží do banky na obligace, až vyčerpá hotovost, jde do banky a zase část těch peněz vymění na hotovost a bude tam chodit až tam nic nezbude n... počet transakcí kolikrát jde do banky - transakce nejsou zadarmo - stojí b... náklad na jednu transakci bn... náklady na všechny transakce - na začátku má Y/n a na konci má 0 Y / n + 0 Y = - průměrná držba peněz neboli transakční poptávka po penězích 2 2n Y/m Y/2n t - kdybych si ty peníze nechala doma přicházela bych o úrok Y i 2n i Y TC = + bn 2 n - jak zjistit kolikrát jít do banky aby minimalizoval náklady - kolikrát je to optimální - podle Enga Y/2n iy + b = 0 2 2n 2 iy = 2n b n = Yi 2b MD Yb = T 2 - i transakční část závisí na úrokové míře i - neplést si vzorečky - bývá to i v písemce - příklad v cvičebnici - větší číslo je transakční poptávka - menší je počet transakcí Neoklasické Fišerova transakční teorie - vychází z kvantitativní rovnice peněz M d V t = P T M d... poptávka po penězích V t... transakční rychlost oběhu peněz P...cenová hladina T... transakce pef-info.wz.cz - 13 - Christy
M d = M s Y - se nemění je na úrovní potenciálního produktu V, T - je také stabilní MS -> P - neutralita peněz - peníze neovlivňují reálné veličiny Cambridgská verze M = k PY Moderní teorie Freedmanova - kritizoval Keynese za to že předpokládal pouze peníze a obligace - peníze jsou jednou z forem aktiv a ekonomický subjekt mezi aktiva rozděluje tak, aby maximalizoval svůj užitek - 5 forem aktiv - peníze, obligace, akcie, lidský kapitál, reálný kapitál - tvrdí, že poptávka po penězích je zejména transakční poptávkou po penězích a že vliv úrokové míry je velmi nízký - výkyvy ekonomiky jsou způsobeny změnou nabídky peněz Nabídka peněz - peníze jsou tvořeny v bankovní soustavě - Centrální banka a komerční banky - množství peněz v ekonomice ovlivňuje Centrální banka Funkce Centrální banky - emisní funkce - vydává bankovky a mince - provádí měnovou politiku - je bankou bank - přijímá vklady komerčních banky, poskytuje úvěry komerčním bankám - věřitel poslední instance - provádí zúčtování mezi bankami - přes clearingové centrum - banka státu - provádí operace pro vládu, centrální orgány a orgány místní správy - spravuje státní dluh - může poskytovat úvěry státu - přes cenné papíry - spravuje devizové rezervy země - dbá na dodržování bezpečnosti bankovního systému A Bilance Centrální banky P cenné papíry - centrální banka drží státní cenné papíry hotovostní oběživo - nedrží cenné papíry soukromých subjektů rezervy komerčních bank - 2% z primárních vkladů úvěry komerčním bankách vklady státu úvěry ostatním centrálním bankám vklady ze zahraničí devizové rezervy - SDR kapitál zlaté rezervy vlastní emitované cenné papíry ostatní ostatní A Bilance komerční banky P pokladní hotovost depozita - vklady rezervy u centrální banky - minimální povinné základní jmění - základní kapitál - dobrovolné ostatní úvěry cenné papíry ostatní Zjednodušený model - nebude existovat hotovost - existují pouze běžné vklady a ne termínované - komerční banky drží pouze minimální rezervy pef-info.wz.cz - 14 - Christy
Centrální banka v prvním kroku ovlivní rezervy - zvýšení - nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu - nakoupí cenné papíry přímo od bank - Centrální banka poskytne komerční bance úvěr - snížení - Centrální banka prodá c. p. nebankovnímu subjektu - Centrální banka komerční bance - prodá cenné papíry Zvýšení rezerv když banka nakupuje peníze od nebankovního subjektu CB KB nebank. subjekt CP + 100 R + 100 R + 100 D + 100 CP - 100 D + 100 D - depozitum Ú - úvěr D 1 - prvotní míra vkladu R - rezervy PMR - povinná míra rezerv CB nakoupí cp já předložím šek kb a dostanu peníze CB tím že nakoupila vládní cp vytvořila rezervy ve výši 100 předpoklad - povinná míra rezerv je 10% - ekonomický subjekt poskytnutý úvěr ihned použije a připíše na svůj účet CB KB 1 KB 2 CP + 100 R + 100 R + 10 D + 100 R + 9 D + 90 Ú + 90 Ú + 81 KB 3 KB dohromady R + 8,1 D + 81 R + 100 D + 1000 Ú + 72,9 Ú + 100 1 Δ D = ΔD1 - změna depozit ztotožněná se změnou peněžní zásoby PMR 1/PMR - jednoduchý depozitní multiplikátor depozita - jsou součástí nabídky peněz CB - nakoupila cp za 100 tím zvýšila rezervy na 100 a tím zvýšila oběh peněz o 1000 MB = R + Cu - měnová báze, kterou c. banka přímo ovlivňuje M = D + Cu - šipka by byl peněžní multiplikátor, ale pro naše účely to stačí takhle - jestliže nakoupila c. p. za milion, peněžní zásoba se zvýšila o milion Centrální banka přímo ovlivňuje peněžní bázi a prostřednictvím peněžního multiplikátoru se s toho stává peněžní zásoba - rozhoduje o ní nezávisle CB Reálná peněžní zásoba L - poptávka protnutí - rovnováha na trhu peněz M = k Y hi P pef-info.wz.cz - 15 - Christy
Model IS-LM - pochází ze 30. let minulého století Předpoklady: 1. stále myslíme, že máme fixní cenovou hladinu 2. jsou zde nevyužité výrobní kapacity - výrobní kapitál, dostatečná nabídka práce 3. Centrální banka kontroluje nabídku peněz - exogenní teorie peněz 4. zatím budeme předpokládat třísektorovou ekonomiku - nejprve odvodíme křivku IS - od křivky 45 - poté odvodíme křivku LM - rovnováha na trhu peněz Křivka IS - odvozujeme z modelu 45 Y = α A 1 ( Ca + I + G + ctr cta) 1 c(1 t) I = I bi b... citlivost investic vzhledem k úrokové míře b > 0 sklon je dán b -> když citlivost bude nízká tak křivka bude strmější -> citlivost vysoká b vyšší křivka plošší -> b = 0 křivka je vertikální I s pruhem... investice které nezávisí na úrokové míře Ca = Ca bi i autonomní spotřeba závisí na úrokové míře A = A bi Y = α ( A bi) přidali jsme citlivost na úrokovou míru (rozdíl mezi modelem 45 ) - křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých je trh statků a služeb v rovnováze nebo-li při kterých se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu Y Y = α ( A bi) 1 bi = ( Ca + I + G + ctr + cta) A c(1 t) 1 c(1 t) bδi ΔY = 1 c(1 t) Δi 1 c(1 t) = ΔY b - sklon křivky IS - čím větší je mezní míra úniku (1-c(1-t)) a čím menší je b tím bude křivka strmější pef-info.wz.cz - 16 - Christy
- čím větší bude multiplikátor tím menší bude mít křivka sklon - když se bude měnit α - už je vidět z toho zlomku že čím menší b tím bude křivka strmější - když se bude měnit b tak se bude otáčet kolem bodu na horizontální ose - poloha křivky IS - body mimo křivku IS - v bodech nalevo od křivky je AE > Y plánované výdaje jsou větší než skutečně vytvořený produkt a dochází k neplánovanému čerpání zásob - v bodech napravo je to naopak AE < Y dochází k hromadění zásob Křivka LM - bude vyjadřovat rovnováhu na trhu peněz - když ekonomické subjekty drží peníze mohou je držet ve formě reálných aktiv a finančních aktiv - nás budou zajímat finanční - forma peněz nebo ostatních finančních aktiv (akcie, dluhopisy, obligace) L... poptávka po penězích (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) DOFA... poptávka po ostatních finančních aktivech L + DOFA - poptávka po finančních aktivech M/P... nabídka (reálná peněžní zásoba) SOFA... nabídka ostatních finančních aktiv M/P + SOFA - nabídka po finančních aktivech L + DOFA = M/P + SOFA M ( L ) + ( DOFA SOFA) = 0 P trh peněz trh ostatních finančních aktiv - jestliže na trhu peněz je větší nabídka musí být na trhu ostatních finančních aktiv větší poptávka a opačně - jestliže se mění reálný produkt tak se křivka posouvá buď o k. Y - když se mění k nebo h tak se mění sklon - faktor X - shrnuje všechny ostatní faktory které ovlivňují poptávku - např. důvěra nebo nedůvěra v tržbu obligací - když budou lidé chtít držet peníze - celá křivka se posune doprava pef-info.wz.cz - 17 - Christy
- zvyšuje když nakoupí c. p. nebo dojde k poklesu povinných min. rezerv - pokles nabídky peněz - posun křivky doleva - prodej vládních c. p. CB nebo zvýšení povinných min. rezerv L = k Y hi L > M - křivka LM znázorňuje veškeré kombinace úrokové míry a produktu při kterých je trh peněz v rovnováze - jestliže je v rovnováze trh peněz je v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv - díky tomu že vzrostlo Y vzrostala transakční a opatrnostní poptávka po penězích - L > MS -> lidé začnou prodávat obligace aby získali peníze -> cena obligací začne klesat -> roste výnosnost (úroková míra) -> klesá spekulativní poptávka po penězích (hi) M/P = L M/P = k.y - hi - rovnováha na trhu peněz 1 M i = ( ky ) h P - rovnice křivky LM i = k Y h M P h - sklon křivky LM Δi k = - sklon bude záviset na k a h ΔY h - čím větší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu a čím menší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře tím strmější bude křivka LM - když bude k větší bude posun větší - křivka LM bude strmější pef-info.wz.cz - 18 - Christy
- dva extrémní případy sklonu 1. klasický extrémní případ - předpokládá, že citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je 0 => existuje jediná úroveň produktu, která je konzistentní s rovnováhou na trhu peněz - je tu pouze transakční poptávka, spekulační tu není 2. past na likviditu - úplný opak - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře blíží k nekonečnu - lidé budou držet jakékoliv množství peněz při dané úrokové míře - je to situace kdy je velmi nízká úroková míra případně 0 - nikdo nebude chtít držet obligace ale všichni budou chtít držet peníze - Keynes za to kritizován - když vzroste na Y2 nedojde k žádné změně úrokové míry a LM je tudíž také horizontální posuny křivky LM - vlivy ze strany poptávky po penězích nebo ze strany nabídky peněz - změny ze strany poptávky po penězích - není způsobená změnou produktu ani změny úrokové míry - jsou to změny preference likvidity (v přidaném důchodě, v přidané úrokové míře) pef-info.wz.cz - 19 - Christy
- negativní očekávání budoucnosti, negativní hosp. vývoj - riziko bankrotů firem - firmy jsou vydavatelé c. p. -> lidé budou chtít držet větší množství peněz při jakékoliv úrovni produktu - lidé prodávají c. p. -> klesá úroková míra -> dostáváme se do rovnovážného bodu - kdyby bylo očekávání pozitivní bylo by to naopak - změny způsobené nabídkou peněz - CB zvýší objem peněz v oběhu -> MS jde doprava - lidé chtějí držet méně peněz než ve skutečnosti drží -> za přebytek nakoupí c. p. -> cena c. p. roste a díky tomu úroková míra klesá - zvýšení peněžní zásoby posune LM doprava - menší peněžní zásoba -> MS doleva - lidé chtějí více peněz -> prodávají c. p. -> úroková míra roste -> snižuje se poptávka po penězích - při poklesu nabídky peněz se LM posouvá nahoru - body mimo křivku LM - znamená to že trh peněz není v rovnováze - v bodech napravo A -> poptávka po penězích větší než nabídky -> lidé prodávají ostatní finanční aktiva -> klesá jejich cena -> roste úroková míra - v bodech nalevo B -> poptávka je menší než nabídka -> lidé nakupují c. p. -> roste jejich cena -> klesá úroková míra pef-info.wz.cz - 20 - Christy
Křivky LM a IS dohromady - v průsečíku jsou v rovnováze všechny tři trhy (trh statků a služeb, trh peněz, trh ostatních finančních aktiv) IS : Y = α ( A bi) 1 M LM : i = ( ky ) h P 1 M Y0 = α ( A b( ( ky ))) n P M Y0 = γ A + β P α γ = - multiplikátor fiskální politiky αbk 1+ h b β = γ - multiplikátor monetární politiky h - přizpůsobení rovnováhy - nahoře od LM A, B - nabídka větší než poptávka -> úroková míra je pro daný důchod vysoká -> tlak na pokles úrokové míry -> tím se dostáváme na LM - dole C, D - nabídka menší než poptávka -> úroková míra roste -> dostáváme se zpět na LM - napravo od IS B, C -> skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje - > firmám se hromadí zásoby -> omezí produkci -> posouváme se na křivku IS - nalevo A, D -> plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt -> firmám neplánovaně klesají zásoby -> reagují zvýšením výroby -> posouváme se zpět na IS - rychlost přizpůsobení bude větší na trhu peněz - okamžitě se dostáváme na LM a teprve postupně se dostáváme i na IS - vlivy ovlivňující rovnováhu - budeme analyzovat dopady hosp. politiky na model IS-LM - fiskální politika, monetární politika Fiskální politika v modelu IS-LM - bude ovlivňovat křivku IS - změna vládních nákupů G transferů TR autonomních daní Ta sazby důchodové daně t - změna G - budeme brát fiskální expanzi - G se zvýší - posouvá se křivka IS o α ΔG pef-info.wz.cz - 21 - Christy
- tím jak roste produkt, tak na trhu peněz roste transakční a opatrnostní poptávka po penězích a vzniká nerovnováha, aby došlo k rovnováze musí vzrůst úroková míra - díky vzrůstu úrokové míry dojde k poklesu soukromých investic = vytěsňovací efekt - zvýšení vládních nákupů G vytěsní soukromé investice - γ určuje o kolik se změní produkt - multiplikátor fiskální politiky - velikost vytěsnění závisí na sklonech křivek IS a LM - vliv sklonu IS strmá IS plochá IS - α a G bude stejná - na druhém obrázku je vytěsnění větší - při strmé IS je fiskální politika účinnější, protože vytěsnění je menší - extrém - vertikální IS - investice by byli zcela necitlivé na úrokovou míru - účinnost fiskální politiky je plná - závislost vytěsňovacího efektu na sklonu LM plochá LM strmá LM - nižší vytěsňovací efekt je na prvním obrázku - plochá křivka LM je nižší vytěsnění -> větší účinnost fiskální politiky - poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru - jakmile je poptávka po penězích velmi citlivá tak stačí nepatrná změna úrokové míry a dojde k vyrovnání - menší změna úrokové míry vytlačí méně investic - extrém - LM vertikálně - poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru - klasický případ - pouze transakční a opatrnostní poptávka po penězích - vytěsňovací efekt je úplný - fiskální politika zcela neúčinná pef-info.wz.cz - 22 - Christy
Monetární politika - ovlivňování množství peněz - monetární expanze (zvýšení peněžní zásoby) - posune LM doprava - β - multiplikátor monetární politiky - při poklesu peněžní zásoby se LM posune nahoru - účinnost monetární politiky bude opět záviset na sklonech křivek IS a LM - závislost na sklonu IS strmá IS plochá IS - strmá, b menší -> nízká citlivost na úrokovou míru -> účinnost monetární politiky je nižší - extrém - IS vertikální - investice by vůbec nereagovali na úrokovou míru - monetární politika zcela neúčinná - účinnost monetární politiky vlivem sklonu LM - monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru (h je nízké) - extrém - LM vertikální - monetární politika je zcela účinná pef-info.wz.cz - 23 - Christy
ΔY ΔY M = β Δ P 1 ΔM = k P - past na likviditu (h se blíží nekonečnu) - když Centrální banka dodá peníze, lidé začnou držet peníze, úroková míra neklesne a nic se nestane - monetární politika je zcela neúčinná Model AD-AS Agregátní poptávka AD - mění se cenová hladina Předpoklady: - vycházíme z modelu IS-LM - odvodíme jí z něj - ekonomika pracuje pod potenciálním produkte, nevyužité výrobní zdroje, dostatečná nabídka práce, dostatečný kapitál - uzavřená ekonomika - Centrální banka rozhoduje o množství peněz v oběhu Odvození: P... cenová hladina Y... reálný produkt 1 M LM: i = ( ky ) h P M s pruhem - fixní P - bude se měnit P 1 >P 0 M < P M 1 P 0 - růstem cenové hladiny, klesá reálná peněžní zásoba - musí dojít k růstu úrokové míry -> klesají investice - zvýšilo se P - křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace cenové hladiny a reálného produktu, při kterých je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv Y M = γ A + β P M P = β - rovnice křivky AD Y γa pef-info.wz.cz - 24 - Christy
Proč je klesající: M - klesající tvar je vysvětlen Keynesovým efektem - P i I (A) P - sklon vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny - když budou agregátní výdaje reagovat hodně bude AD plošší a naopak - sklon křivky bude záviset na IS a LM - čím plošší je křivka IS a čím strmější je LM, tím plošší bude křivka AD a naopak Extrémní případy: - past na likviditu - nízká úroková míra, případně nulové, h se blíží k nekonečnu (velmi vysoká poptávka po penězích), lidé chtějí držet jakékoliv množství peněz - je to přerušení keynesova efektu tady - (graf 1) úroková míra zůstává stabilní -> investice (autonomní výdaje) se také nezmění - (graf 2) Y 0 je nižší a nemůže dosáhnout potenciálu Y* graf 2 - klasikové říkali že existuje přirozený samoregulující mechanizmus, keynesiánci říkají, že neexistuje - Pigou přišel s názorem, že AD nemůže být nikdy vertikální ani v případě pasti na likviditu a bude tedy negativně skloněná - vysvětloval to před efekt reálných peněžních zůstatků (Pigoův efekt) - lidé mají nominální důchod, když klesne cenová hladina tak vzrostou reálné peněžní zůstatky - lidé chtějí držet stabilní graf 1 úroveň reálných peněžních zůstatků a jakmile jim vzrostou, díky tomu že klesla cenová hladina, tak přebytek nad tím co chtějí držet použijí rovnou na spotřebu (graf 3) graf 3 Faktory proti Pigoeova efektu: 1. očekávání - spotřebitelé mohou očekávat, že cenová hladina bude dále klesat -> budou čekat až klesne dál 2. efekt znovurozdělování - když klesá cenová hladina tak dlužníci vrací hodnotnější peníze, to může vést k tomu, že se někteří dostanou do platebních problémů, nebudou splácet úvěry, do problémů by se mohli dostat i banky, když se to rozmůže -> když zkrachují banky, tak klesne nominální zásoba peněz a tím i reálná Keynesiánci přišli ještě s jedním důvodem proč by měla být AD vertikální: - deflační impotence - kdyby křivka IS byla vertikální - citlivost agregátních výdajů je 0 (b = 0) -> investice vůbec nebudou reagovat na změnu - velká hospodářská krize mohla být tento případ (graf 4) Keynesiánci předpokládaly, že past na likviditu a deflační impotence se vyskytuje - je to pod potenciálním produktem, je tam vysoká nezaměstnanost, trh peněz jim nepomůže (zvýšení peněz neúčinné) -> keynesiánci prosazovali spíše fiskální politiku (zvýšili by vládní výdaje) pef-info.wz.cz - 25 - Christy
Posuny křivky AD - bude se posouvat, když se posouvá IS nebo LM vlivem posunu IS: - když se zvyšuje G, Ca, I, TR nebo klesat TA graf 4 vlivem posunu LM: - vlivem změny nominální zásoby peněz - monetární expanze M i I( A) AD Body mimo křivku - v bodech napravo A - skutečný produkt (AS) je větší než AD, dochází k neplánovanému růstu zásob, firmy omezí výrobu -> posouváme se zpět na AD - v bodech nalevo B - agregátní poptávka je větší než AS, dochází k neplánovanému poklesu zásob, firmy zvýší výrobu -> dostáváme se zpět na AD Agregátní nabídka AS - množství produkce, které chtějí firmy při daných cenách nabízet - vychází z jiných předpokladů a to zejména z trhu práce Agregátní produkční funkce - vztah mezi vstupy a maximálním výstupem při nějakém stavu technologie (vstupy - práce, půda, kapitál, suroviny...) Y = f ( N, pudy, K, M, κ...) ΔY MPN = Δ N - v té funkci jsou klesající výnosy - mezní produkt práce sklon je klesající - když vzroste Y křivka se posune nahoru, mezní produkt práce se také posune nahoru pef-info.wz.cz - 26 - Christy
Trh práce - nabídka a poptávka - nabízející - ekonomické subjekty, který chtějí maximalizovat svůj užitek - poptávka - firmy, které chtějí maximalizovat zisk Poptávka jedné firmy - rozsah produkce firmy v krátkém období závisí na tom kolik zaměstnanců zaměstnal - bude přijímat, dokud se příjem z posledního pracovníka nevyrovná nákladům na posledního pracovníka - v dokonalé konkurenci se mezní příjem = ceně - náklad na práci = nominální mzda / mezním produktem práce X P = MPN W MPN = w... reálná mzda P - firma bude najímat, dokud se mezní produkt práce nevyrovná reálné mzdě - když uděláme horizontální součet (sloučíme všechny firmy dohromady) dostaneme agregátní poptávku po práci - poptávka po práci je funkcí reálné mzdy a některých dalších faktorů ND = f(w/p...) Nabídka práce - zaměstnanec má celkovou pracovní dobu, kterou může rozdělit na práci a volný čas - volný čas - pozitivní užitek - práce - dostává odměnu, za kterou si může koupit statky, které mu přináší užitek - indiferenční křivky - vyjadřují kombinace volného času a reálného důchodu, které člověku přináší stejný užitek, čím vzdálenější, tím je větší - sklon je dán ochotou člověka zaměňovat volný čas za reálný důchod - linie rozpočtu - skutečné možnosti, které mu skutečně umožňují to rozdělení - bude vycházet z 0 a její sklon bude dán reálnou mzdou (když bude r. mzda růst, sklon bude strmější) - když bude mít reálnou mzdu 50 Kč, tak bude ochotný pracovat 6 hodin - když zvýším reálnou mzdu -> linie rozpočtu bude strmější (za 80 Kč bude pracovat 8 hodin) - zatím je to individuální křivka nabídka -> při vysoké mzdě by mohla být zakřivená - my provedeme agregaci nabídky a už nebude zakřivená, pouze pozitivně rostoucí - agregovaná není zpětně zakřivená, protože každý člověk má zakřivení jinde - nabídka práce je také funkcí reálné mzdy a dalších faktorů NS = f(w/p...) ND = f(w/p...) NS = f(w/p...) ND = NS Y = f(n...) pef-info.wz.cz - 27 - Christy
Klasická křivka agregátní nabídky - klasikové předpokládají - dokonalou flexibilitu na trhu práce - běžná mzda i cenová hladina je flexibilní a jde tak vyrovnávat jakékoliv nerovnováhy - jakmile vznikne náznak nerovnováhy, je okamžitě odstraněna posunem reálné mzdy - vertikální křivka agregátní nabídky (SAS = LAS) - klasikové předpokládají, že ekonomika stále pracuje při plném využití všech zdrojů - v rámci přirozené nezaměstnanosti je frikční Fiskální a monetární politika za předpokladu křivky AS - fiskální politiky uděláme v situaci kdy vláda udělala vládní nákupy G - produkce se nemění -> nemění se ani zaměstnanost -> cenová hladina se zvýšila -> úroková míra roste -> vytěsňovací efekt je tady úplný 1:1 => o kolik vzrostlo G o tolik klesnou soukromé výdaje - monetární politika - monetární expanze - dojde k růstu nominální peněžní zásoby -> křivka AD se posune nahoru -> reálný produkt se nezměnil -> nezměnila se ani zaměstnanost -> reálné peněžní zůstatky se nezměnili (M roste, P roste a tím se to vyrovná a tudíž se reálně množství peněz nezmění) -> nezmění se ani úroková míra - jediným dopadem je růst cenové hladiny - kvantitativní rovnice peněz M V* = P Y* M = P - neutralita peněz - změna peněžní zásoby má dopad pouze na nominální veličiny, jako je např. cenová hladina, nominální produkt, nominální mzdová sazba, ale nemá žádný dopad na reálné veličiny - nemění se reálný produkt, reálná mzda, zaměstnanost Extrémní keynesiánská křivka AS - situace ve velmi krátkém období - hluboko pod potenciálním produktem - nevyužité výrobní faktory, nevyužitý kapitál, dostatečná zásoba práce a firmy mohou najímat dodatečné pracovníky za stejnou nominální mzdu -> nominální mzdy jsou fixní - předpoklad že i ceny jsou fixní pef-info.wz.cz - 28 - Christy
W MPN = -> nemění se ani mezní produkt práce - nově příchozí pracovníci jsou spojováni s nevyužitým P kapitálem Fiskální a monetární politika - fiskální expanze - zvýšíme G - vzrostl reálný produkt -> vzrostla zaměstnanost -> cenová hladina se nezměnila -> produkt vzrostl o γ ΔG -> úroková míra roste -> dochází k jistému vytěsňovacímu efektu - monetární politika - monetární expanze - reálný produkt vzrostl -> vzrostla zaměstnanost -> růst produktu bude o β (ΔM/P) -> cenová hladina se nezměnila -> reálná peněžní zásoba vzrostla -> klesla úroková míra Základní keynesiánská křivka AS Předpoklady: - fixní nominální mzdy v krátkém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy -> může vznikat nedobrovolná nezaměstnanost (při dané mzdě je větší nabídka práce než poptávka) -> kolik se ve skutečnosti v ekonomice zaměstná lidí závisí na poptávce po práci (na firmách) - cenová hladina už není fixní - pozitivně rostoucí křivka agregátní poptávky (X s pruhem) - když vzroste nominální mzda - vyšší náklad na výrobu -> jakékoliv zvýšení nákladů na výrobu by posunulo křivku SAS nahoru (nominální šoky) - může to být např. růst cen surovin, znehodnocení kurzu domácí měny - jakékoliv snížení nominálních nákladů posune křivku dolu pef-info.wz.cz - 29 - Christy