Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i

Podobné dokumenty
Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i

3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Struktura a funkce biomakromolekul

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Chromatin. Struktura a modifikace chromatinu. Chromatinové domény

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ


CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie

Struktura a funkce biomakromolekul

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Chromosomy a karyotyp člověka

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.

Základní poznatky o struktuře genomu. Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Centrální dogma molekulární biologie

Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

562 VESMÍR 79, říjen Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným

Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

Globální pohled na průběh replikace dsdna

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Buněčné jádro a viry

Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Jádro. jakožto buněčný kompartment

Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární fyziologie genomu

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Struktura a organizace genomů

Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.

v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH

Základy buněčné biologie

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Exprese genetické informace

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Struktura chromatinu. Co je to chromatin?

O původu života na Zemi Václav Pačes


Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ

Úvod do mikrobiologie

Moderní metody analýzy genomu

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

OBOROVÁ RADA BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY (OR 02)

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA

Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Determinanty lokalizace nukleosomů

GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI

Mitóza a buněčný cyklus

Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.

Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Transkript:

Cytologie Buněčné jádro Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i

Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování

Funkce jádra Uchování a přenos genetické informace Transkripce DNA (syntéza mrna, trna, rrna) Sestřih RNA Oprava poškozené DNA

STRUKTURA, ORGANIZACE, FUNKCE Periferie Transport Chromatin a chromosomy

Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování Porozumět vztahu mezi současnými poznatky a metodologií výzkumu

C-value a C-paradox C-value: kompletní množství DNA v haploidním genomu Zvyšující se komplexita organismu nutně neznamená větší genom! Sc: 12,495,682bp 5770 genů 2n = 32 chromosomů Dm: 122,653,977 13,379 8 At: 115,409,949 28,000 10 Rýže 3.9 x 10 8 37,544 24 Hs: 3.3 x 10 9 20,500 46 Tulipán, pšenice, žito - 10x více DNA než člověk. Zvyšování ploidie!! Tabák 4n = 48 Pšenice, žito, - 6n = 42

Organizace genomu Gen kompletní sekvence nukleové kyseliny nezbytná k syntéze funkčního produktu Lineární molekula DNA, 100x delší než buňka sbalování!!! Lidská DNA 4.3 cm

- fotografie - zvýraznění - video - extrakce - fígle a triky Metody výzkumu

Metody výzkumu Elektronová mikroskopie transmisní - TEM Elektronová mikroskopie skenovací - SEM Mikroskopie fluorescenční: FISH, imunofluorescence Super-rezoluční mikroskopie SIM, STED, PALM, STORM Imunoprecipitace (ChIP, ChIP-Chip, ChIP-seq) Genové manipulace, DamID 3C, 4C, 5C and Hi-C

Elektronová mikroskopie jak funguje?

TEM a SEM dávají odlišnou informaci 2D projekce tenkého řezu Tomografie!!!! umožňuje 3D rekonstrukci vždy 3D obraz povrchových struktur

TEM Fixace Dehydratace Zalití do pryskyřice Řezání Zvýraznění kovem Fixace Dehydratace Sušení Pokovení SEM

Cílené značení - Immunogold labelling

CRYO elektronová mikroskopie Vzorek pozorujeme stále hluboce zmrazený! Výhody: perfektní fixace i rozlišení zachovány ultrastruktury Nevýhody: drahá aparatura, velmi náročné technicky i finančně vzorek málo kontrastní

TEM CRYO TEM

3D TEM: Trojrozměrné zobrazení pomocí EM neboli elektronová TOMOGRAFIE

Sbírání dat natáčením 1 objektu Tloušťka řezů 150-300 nm dle možnosti EM - napětí (alespoň 400kV) Série projekcí řezů otočených +/- 60-80

Tomogram

Tomogram

Segmentace a mapování struktur Beck et. al 2004, Science

Super resolution- super-rezoluční mikroskopie Na principech fluorescenční mikroskopie Různými způsoby překračuje rozlišení světelné mikroskopie Rozlišení, Abbe limit, point spread function (PSF) 4Pi, PALM, STORM, SIM, STED

Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No. 2 165 175

Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No. 2 165 175

DAPI CENPE TPR STED images of HeLa Nup62 TPR Fišerová J, 2015, unpublished

FISH: fluorescence in situ hybridisation Zjišťuje přítomnost a polohu DNA sekvence na chromosomu. Fluorescenční barvička + specificka sekvence oligonukleotidu. Naváže se specificky k DNA chromosomu Používa se při detekci chromosomálních přestaveb a zlomů, druhové identifikaci, expresní profil buněk a tkání.

Procesy interfázních jader http://www.dnalc.org/resources/3d/dnarepliationbasic_w_fx.html

1. Jakým způsobem je organisována DNA 2. Jakým způsobem je jádro organisováno

Struktura a organisace b. jádra Interfáze: Chromatin - DNA + protein Euchromatin - aktivní Heterochromatin nečinný, konstitutivní, fakultativní Silencing při diferenciaci Mitoza: chromosomy Jaderná matrix (nukleoplasma) skelet? Jaderná obálka + jaderné póry 6-10 μm Asi 10% buněčného objemu 1 μm Vnitřní kompartmentalizace jádra!!! Kompartmenty bez membrány: jadérko

Chromatin, chromosomy

http://www.dnalc.org/resources/3d/dnawrapadvanced06.html

Chromatin Extrakce pomocí solí korálky na niti: Linker DNA + nukleosomy

Nukleosom Základní strukturní a funkční jednotka chromatinu DNA kol oktamerového jádra histonů 10 nm, 1 2/3 otáčky Histony: rodina malých bazických proteinů, hlavní typy H1, H2A, H2B, H3, H4 Shama et al. 2007., Biophys J. Luger et al. 1997, Nature

Histone code - Zašifrované konce

Lysine Methylation - both transcriptional activation and represion H3H4me1 ACTIVE, enhancers H3K4me3 ACTIVE, promoters H3K36me3 ACTIVE, gene bodies H3K27me3 REPRESSIVE, temporary (developmental genes, promoters of gene rich regions), X chromosome H3K9me3 REPRESSIVE, permanent, gene poor regions (satelite repeats, telomeres, pericentromeres), X chromosome Lysine acetylation open chromatin structure H3K9Ac ACTIVE H3K27Ac ACTIVE H4K5Ac ACTIVE

Histone acetyltransferáza Histone deacetyláza Histone metyltransferáza Chromodoména Chromoshadow doména Hraniční elementy!

Chromatin immunoprecipitation, ChIP Identifikace DNA vazebních míst pro konkrétní proteiny Mapa interakcí DNA-protein IN VIVO ChIP-chip, ChIP-seq

www.genome-euro.ucsc.edu\ www.arabidopsis.org http://www.plantgdb.org/atgdb/

Cik-Cak model šroubovice Woodcock et al. 1984, JCB

Solenoid Robinson et al. 2006, PNAS

Tekutá podoba chromatinu Založená na 10 nm vláknu DNA Maeshima et al. 2016 Curr Opin Gene Biol

Metody založené na 3C (chromatin conformation capture)

Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016

TADs topologically associated domains Replikační domény se překrývají s TADs Inzulátory a hraniční elementy Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016

Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016

Vyšší struktury chromatinu Nehistonové proteiny lešení + integrita DNA SARs/MARs (Scafold associated regions/matrix associated regions) - úseky mezi transkripčně aktivními smyčkami - pomocí in situ hybridizace - smyčky 1-4 Mb dlouhé Insulátory isolují od sebe jednotlivé transkripční jednotky, SARs/MARs mohou fungovat jako insulátory Chromosomální teritoria chromosom není volně rozprsknut skrz jádro

SMC proteiny (structure maintenance of chromosome proteins) mohou svázat 2 30nm vlákna dohromady Asociují s chromatinem mezi geny Struktura chromosomů!

Chromosom 2 chromatidy spojené centromerou telomery Pro replikaci musí každý chromosom obsahovat: origin, centromera, telomery U vyšších eukaryot se na centromeře tvoří kinetochor Po mitose chromosomy dekondensují jen částečně Jen velmi malá frakce dekondensuje na 10-30nm vlákno Chromosomální teritoria

Buněčný cyklus

Chromosomal territories (CT) Jednotlivé chromosomy v jádře zaujímají konkrétní polohu CT Chromocentrum (heterochromatin) organisuje CT CT velmi dynamická, mezi buňkami si neodpovídají, nepřekrývají se Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.

Gene rich Gene poor Lymfocyt člověka Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.

Model organisace chromatinu v rámci chromosomálních teritorií Nenáhodná poloha genů uvnitř jádra!!!

P. Fransz

Arabidopsis Heterochromatin Chromocentrum Exner and Hennig 2008, Curr. Opin. Plant Biol. pšenice 100x větší genom!! Shaw et al. 2002, J. Struct. Biol

Jaderné kompartmenty Jaderná periferie Jaderný transport

Jadérko továrna na ribosomy Sirri et al. 2008, Histochem. Cell Biol 700 proteinů, 150 sno RNAs, 2 RNP Tvořeno rdna několika chromosomů Podléhá buněčnému cyklu FC Fibrilar component DFC dense fibrilar component GC Granular component

Arabidopsis nucleoli

Tobacco BY-2 nucleoli

Cajal bodies coilin Clastosome OPT doména Paraspeckles Cleavage body Nuclear speckles SC35, SF/ASF Stresová tělíska Perinucleolar compartment PML tělíska PML Polycomb Spector 2006, Cell

Periferie jádra Velmi heterogení Mikrodomény různé funkce a složení Oblasti heterochromatinu, ztišených genů radiální organisace jádra

Periferní mikrodomény DamID fuze odhalila lamin associated domains (LADs) LADs: cca 500 kb dlouhé úseky DNA, genově chudé Telomery a subtelomery blízko jaderné periferie Represivní podmínky k expresi x i zde permisivní domény

Dynamicka povaha LADs Po rozdělení buňky mohou asociovat i s oblastmi kolem jadérka Kind et al. 2013 Cell

KASH domain proteins: KASH doména cca 30 AA, role při umístění jádra v buňce, ONM SUN domain proteins, INM. Nalezeny i u rostlin!!!!! Přemosťují jadernou obálku LINC (linker of nucleoskeleton and cytoskeleton)

Jaderná lamina Intermediární filamenta typu V V těsné vazbě na INM (inner nuclear membrane)

Laminy ~ 66 kda Laminy typu B ve všech buňkách Laminy typu A v diferencovaných buňkách

Nuclear envelope structure and function Funkce laminy Kotví proteiny INM a ONM Kotví telomery Organisuje chromatin Regulace transkripce, umlčování Kotví jaderné póry Organisuje cytoskelet Starr et al. 2007

Laminy u rostlin? 80 th - 90 th : Jádra cibule Yu et al. Exp. Cell Res. 1999 Imunolokalizace: lamin-like proteiny v jádrech cibule a hrachu Anti-chicken lamin in onion Anti-human lamin B in pea Minguez et al., JCS 1993 McNaulty and Saunders, JCS 1993

Bioinformatika: Lamin-like proteiny u rostlin: NMCP1 alias LINC NE lamin-kódující geny, ale: NMCP1 z mrkve, LITTLE NUCLEI (LINC) v Arabidopsis 134 kda protein matrix Arabidopsis mutanty wt linc1 linc2 Dittmer et al. 2007, Plant Cell

Plant lamina PLAMINA? Fiserova et al. (2009), Plant J.

Transport dovnitř a ven z jádra

Jaderné Based on EM póry observations

Struktura póru Cytoplasmatická vlákna/fibrily Centrální část -??? Jaderný košíček Osmičetná symetrie

Nucleoporiny, Nups 30 Nups - 450/NPC FG-Nups Alber et al. 2007, Nature Devos et al. 2003

FG-Nups obsahují FG-domény Tzn. bohaté na Phe a Gly http://sspatel.googlepages.com/nuclearporecomplex

Transport dovnitř a ven z jádra

Cyklus RanGTPázy

Transportní mechanismus? Jak je udržována permeabilní bariéra? 1. hydrogel, síto 2. brush-like model - energie

Jaderné póry u rostlin Identifikace Nups: Mutantní rostliny Arabidopsis - cca 1/3 Nups Proteomika většina Nups

Nups rostlin Tamura 2010

Plant nuclear pores: What the mutants tell us? Mutantní Arabidopsis Interakce rostlina-bakterie Resistence k patogenům Hormonální poruchy (auxin) Tolerance k chladu Množství vývojových vad Parry et al. 2006, Plant Cell Defekt mrna exportu Jacob et al. 2007, Plant Physiol

Buňky tabáku, BY-2

Jádra tabákových buněk BY-2 Skenovací elektronový mikroskop SEM 1 mm 1 mm Fišerová et al. (2009), Plant J.

Pohled z cytoplasmy Jaderné póry v buňkách BY-2 Pohled z jádra Xenopus pore Fiserova et al. (2009), Plant J. Fišerová et al. (2009), Plant J.

NPC organisation over NE in 10-day-old cells Fišerová et al. (2009), Plant J.

Jaderné dělení

Prophase Anaphase A Prometaphase Anaphase B Metaphase Telophase Scholey et al. 2003, Nature

Rozpad a obnovení jaderné membrány vyšší eukaryota nižší eukaryota, houby rostliny živočichové S. pombe S. cerevisiae Drosophilla C. elegans Aspergillus Guttinger et al. 2009, Nat Rev.

NEBD, nuclear envelope break down HeLa Guttinger et al. 2009,Nat Rev.

Sestavení jaderné membrány HeLa Guttinger et al. 2009, Nat. Rev.

Poruchy, defekty a vývojové vady Laminopathie Muscle disorders Peripheral neuropathies Progerias Tumor progression Předčasné stárnutí Poškození laminy

Chromatin states Luong, P. Basic Principles of Genetics, Connexions Web site (2009)