Současný stav a perspektivy OZE jako součásti energetického mixu v Evropě a v ČR Ing. Jaroslav Jakubes Ing. Michal Šváb ENA s.r.o.
Témata prezentace Klíčové trendy v OZE v ČR a EU 2010 2012 Co vedlo k rozvoji OZE a jaký je další výhled? Co bylo cílem podpory OZE a jaká je realita? Kdo vydělává na podpoře OZE v Evropě? Co lze v oblasti OZE očekávat v následujících letech? Síťová parita pro OZE - mýtus nebo reálná budoucnost? Biomasa pro velké teplárenské zdroje nebo lokální zdroje? Decentrální zdroje a chytré sítě Podpora OZE v ČR i EU - kudy dál?
Vývoj nových instalací zdrojů elektřiny v kontextu EU - 2010 2010: Počínající boom fotovoltaiky (DE, IT, CZ, FR, BE ) Razantní nástup větrné energie Stagnace investic do ostatních zdrojů Zdroj: EWEA Wind in power 2010 European statistics, EPIA, EUROSTAT Konference Business Forum, 27.6.2012
Vývoj nových instalací zdrojů elektřiny v kontextu EU - 2011 2011: FV boom v Evropě vrcholí (IT, DE, FR, UK, BE, ES, SK, GR) Pokračující nástup větrné energie (DE, UK, IT, ES, RO, PL, SE) Offshore větrné parky cca 10% Útlum jaderných zdrojů Atomausstieg (SRN) Plyn zahrnuje 5,3 GW (!) v bioplynu Zdroj: EWEA Wind in power 2011 European statistics, EPIA, EBA, EUROSTAT Konference Business Forum, 27.6.2012
Vývoj nových instalací zdrojů elektřiny v kontextu EU - 2012 2012: Zpomalení nástupu fotovoltaiky (DE, IT, UK, GR, BG, BE) Stabilní růst větrné energie ( 33% DE/DK/ES; 20% NMS) Útlum uhelných zdrojů (UK) snižování emisí Útlum plynových zdrojů (GdF SUEZ, E.On, ) disproporce cen el x plyn Pokračující útlum jaderných zdrojů (Oldbury, Wylfa (UK), Garoña (ES)) Zdroj: EWEA Wind in power 2011 European statistics, EPIA, Konference Business Forum, 27.6.2012
Kumulativní čistý přírůstek nových zdrojů elektřiny v kontextu EU 2000 2012 (GW) Nárůst nových kapacit pouze podporované zdroje (FVE, vítr, bioplyn) a plyn Ostatní OZE nevýznamný růst Překvapivě nízký růst výroby elektřiny z biomasy Útlum uhlí, jádra a ropných produktů Dlouhodobě se prohlubující disproporce mezi OZE a neoze (mimo plynu), resp. Sstochastickými + špičkovými a baseload zdroji Zdroj EWEA Wind in power 2012 European statistics Konference Business Forum, 27.6.2012
Podpora OZE v kontextu EU Dosavadní vnímání OZE v kontextu Evropské politiky: Alternativa k fosilním a jaderným zdrojům Zvýšení energetické bezpečnosti Nástroj snižování emisí skleníkových plynů Nástroj podpory lokální/regionální ekonomiky Podpora decentralizace energetiky, podpora sítí zespodu Podpora rozvoje nových technologií a konkurenceschopnosti evropského průmyslu v oboru Je to ale realita?
Podpora OZE v kontextu EU - retrospektiva 2001: Směrnice 2001/77/EC indikativní cíle RES-E (21% RES-E) - Indikativní cíle - pouze pro elektřinu z OZE - Zavedení systémů výkupních cen (FIT) ve většině zemí EU nejsnadnější (ale ne nejlevnější) cesta k dosažení závazků 2009: Směrnice 2009/28/EC závazné cíle (20% OZE na konečné spotřebě) - Závazné cíle pro všechny OZE - Většina zemí EU pokračuje ve stávajícím systému výkupních cen pro elektřinu (RO, PL, SE obchodovatelné zelené certifikáty; UK, BE - mix) - Pokusy o systémy podpory výroby tepla z OZE zatím v počátcích - 2010-2013: Omezení podpory či vážné diskuse o omezení či modifikaci podpory OZE v řadě zemí důsledky FV boomu, dopad na ceny elektřiny - Dlouhodobé diskuse o dopadech OZE (VTE) na přenosové soustavy - Vliv OZE na ceny trhu s elektřinou - Antidumpingová opatření vůči Číně - fotovoltaika
Podpora konkurenceschopnosti EU? 2010: V EU instalováno 13 325 MWp Cena FV panelů: cca 1,55 EUR/Wp Tržní podíl CN panelů 70% (střízlivý odhad) Do Číny z EU odteklo cca 14,5 mld. EUR
TOP 10 výrobců větrných elektráren Na rozdíl od fotovoltaiky zatím čínští výrobci obsazují zejména asijské trhy, silná pozice evropských hráčů na domácích trzích, ALE jak dlouho? Zdroj: http://www.cleantechinvestor.com
OZE v ČR na rozcestí (obecně platí i pro EU) Sektor OZE je seriózním sektorem rozvoj technologií, vysoká úroveň knowhow, zaměstnanost v sektorech OZE, dostupnost technologií, bankovního financování, ALE excesy z minulých let poškodily jméno OZE OZE jsou nedílnou součástí energetického mixu - v rámci energetické politiky je třeba si uvědomit jejich podíl, potenciál, přínosy i omezení a negativní dopady, ALE energetickou politiku často tvoří politici (energy politics) a ne energetici (energy policy) Diskuse o blížící se Grid Parity pro některé OZE (např. fotovoltaika v domácnostech) klesající požadavky na podporu, ALE pokles cen elektřiny na trzích a očekávaná stagnace cen technologií v reakci na antidumpingová opatření vůči Číně Podpora OZE mezi občany deklarativně ANO (1. vodní, 2. větrná, 3. solární energie), ALE pokud nás to nic nestojí -> malé či deformované povědomí veřejnosti o přínosech a nákladech na OZE * * Šetření Factum Invenio, květen 2012: Většina veřejnosti chce podporovat obnovitelné zdroje, lidé však nemají reálnou představu o příspěvcích domácností na OZE ani o stávajícím rozsahu jejich podpory v ČR.
OZE v ČR na rozcestí - 2 Současný rozvoj energetiky v Evropě (vč. OZE) je důsledkem deformací trhu, které nebyly promyšleny a nejsou řešeny v širších souvislostech. Lze tržní deformace korigovat dalšími kumulovanými deformacemi? Postižení fotovoltaickým šokem - OZE v ČR nejsou v kurzu absence široké a na odborných argumentech založené diskuse, agresivní mediální kampaně, vyhrocené vztahy mezi OZE asociacemi a státem, souboj lobby s protichůdnými zájmy, nepředvídatelný vývoj Negativní přeshraniční dopady způsobené OZE kapacity sítí x přenosy elektřiny z VTE, dopady výroby z OZE na ceny elektřiny na trzích EU, tržní deformace vlivem sousedních trhů (ceny biomasy / technologií aj.) Závazky a regulace na úrovni EU (OZE, klima, ekologie, regulace volného trhu ) vs. neřešené globální souvislosti - nepodporují dlouhodobou konkurenceschopnost evropské ekonomiky - krachy EU a US výrobců, nástup technologií OZE Made in China (nyní už je pozdě na řešení) Rostoucí náklady a omezené zdroje podpor pro OZE bez jasné vize kudy dále je zatažení za záchrannou brzdu jediným a nejlepším řešením?
OZE v ČR na rozcestí - 3 Dosažení cíle podílu všech OZE na hrubé domácí spotřebě energie v r. 2020 - zatím těžko předvídatelné ČR: 2010 cca 9,2%, 2011 cca 10,4%, 2020 13%??? EU27: 2010 cca 12,5%, 2011 cca 13,4%, 2020 20%??? Cíle dosáhly v r. 2011 zatím jen Estonsko a Rumunsko. Existuje potenciál pro dosažení cílů (pokud je stále ještě bereme vážně) Zatím pokračuje trend růstu podílu OZE (ale tahouny byli FV a bioplyn), Zpřísňování podmínek, omezování podpory výroby elektřiny z OZE - růst se ale vysoce pravděpodobně zadrhne, Biomasa pro výrobu tepla je klíčová, ale vývoj stagnuje! Nový legislativní rámec (166/2012 Sb.) s řadou nedostatků a zčásti stále bez prováděcích předpisů, aktualizace NAP-OZE, připravované novely, zastavení podpory OZE 2014? - nejisté a neprůhledné prostředí
Co lze v oblasti OZE očekávat v následujících letech? Postupné přibližování se grid parity pro vybrané technologie OZE (?) Přímá konkurence dodávce elektřiny na decentrální úrovni -> přirozený odpor ze strany tradičních dodavatelů energie Vyšší zájem o instalace menších výkonů / integrace OZE do budov (EPBD II) -> trend decentralizace zdrojů energie (OZE i neoze) Poptávka po řešeních s akumulací el. energie decentrální i centralizované aplikace, tlak na rozvoj chytrých sítí (v širším kontextu než jen smart metering ) Lze očekávat zásadní technologické zlomy? V nejbližších 5-10 letech asi nic zásadního, spíše mírný pokrok v mezích zákona Do 10 let rozvoj decentrálních zdrojů, OZE vs. decentrální neoze mikro/malá kogenerace, akumulace elektřiny, chytré sítě (?) V horizontu > 10-15 let (s otazníkem) palivové články a vazba na elektromobilitu.
Závěry Jsme připraveni reflektovat současnou situaci a na střízlivé a objektivní hodnocení a diskusi o roli a možnostech OZE v rámci energetického mixu bez toho, aby byly vnímány jako povinná přítěž nebo dokonce nepřítel lidu? Jsme schopni diskutovat o pozitivech / negativech OZE na úrovni ČR i EU bez emocí a bez toho, aby závazky vytčené před počátkem ekonomické recese byly brány jako tabu, o kterém se nediskutuje? Je plnění Evropských procent v OZE prioritou č.1 v době recese a dluhové krize a nebo by jí měla být spíše optimální rozvoj a koexistence OZE a konvenčních zdrojů a eliminace negativ zdrojů z obou skupin? Existuje za současné situace win win řešení? Světlo na konci tunelu? Směr podpory OZE od nákladných a trh deformujících provozních podpor k novým modelům (net-metering, inovovaná energetická/uhlíková daň?), podporám nepřímým (eliminace administrativních bariér) a k podpoře infrastruktury přenosová soustava, chytré sítě ).
DĚKUJI ZA POZORNOST Jaroslav Jakubes (spolupráce Michal Šváb) ENA, s.r.o., Lublaňská 48, 120 00 Praha 2 e-mail: jakubes@ena.cz / svab@ena.cz Tel.: +420-222 515 445 GSM: +420-725 309 810 / 607 758 014 www.ena.cz