Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 32 Jiné vady dřeva na živém stromu Ing. Hana Márová 30.9.2012 1
Obsah 1 ÚVOD ANOTACE... 1 2 JINÉ VADY DŘEVA NA ŽIVÉM STROMU... 2 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 5 4 POUŽITÁ LITERATURA... 6 5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 7
1 Úvod anotace V kapitole jsou zařazeny jiné vady na živém stromu, především poškození cizopasnými rostlinami a houbami. Z popínavých rostlin je uveden břečťan, z parazitních jmelí. Je uvedeno jakým způsobem tyto rostliny a některé houby škodí dřevinám. V závěru kapitoly jsou tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01. 1
2 Jiné vady dřeva na živém stromu Poškození cizopasnými rostlinami Na stromech se vyskytují dva druhy rostlin. Rostliny popínavé a parazitní. Popínavé rostliny ovíjejí strom, svými kořínky vnikají pod kůru, omezují proudění lýkem a způsobují vznik nádorů. Do této skupiny patří např. břečťan popínavý. Břečťan popínavý se může pomocí svých příčepivých kořínků vyšplhat i po zdi až do výšky více než 20 m. V chráněných, teplých polohách vykvétá ve věku 8 10 let. Žlutozelené květy vylučují nektar, na který se slétá hmyz a květy opyluje. Z oplozených květů se na jaře vyvíjejí modročerné bobulovité plody. Ty vyhledávají ptáci a přispívají tak k šíření semen. Ve fázi plazení jsou listy pětilaločné, vrcholové, kvetoucí jsou nečleněné, celokrajné, zaspičatěle vejčité. list na kvetoucím prýtu květ břečťanu Obrázek 2. Keříky jmelí na stromě Obrázek 1. Vegetační části břečťanu Obrázek 3. Keř jmelí Obrázek 4. Větvička jmelí s bobulemi a květy 2
Mezi parazitní rostliny patří jmelí bílé, které roste na listnáčích; jmelí jehličnanové a ochmet (dub, a kaštan). Jmelí bílé tvoří kulovité keříky, které jsou stále zelené. Patří mezi poloparazity. Kořeny jmelí pronikají do hostitele, napojují se na vodivá pletiva a čerpají vodu i minerální látky. Jmelí má žlutozelené kožovité listy, přisedlé a vstřícné. Květy jsou složeny ze 4 žlutozelených, malinkých korunních lístků. Jmelí je dvoudomá rostlina. Jeden keřík má buď jen samčí, nebo jen samičí květy. Z těch se vyvinou dužnaté, bělavé nebo nažloutlé bobule. Jsou poloprůsvitné a lepkavé. Na jmelí jsou od září do ledna. Květem a dvěma postranními pupeny je zakončena každá zelená větvička, která se tak neustále vidličnatě větví. Vady se dělí na povrchové (do 3 mm hloubky), mělké (3 15 mm) a hluboké (více než 15 mm) Rostliny poškozují dřevo většinou do hlouby 5 mm, zasahuje do běli, takže se dá při zpracování odstranit. Při použití neopracované kulatiny se nepovažuje za vadu. Poškození houbami Podle způsobu výživy rozeznáváme houby cizopasné, hniložijné a symbiotické. Cizopasné houby čerpají výživu z živých organismů (parazitické). Hniložijné žijí z látek mrtvých rostlin, proto jsou užitečné. Symbiotické houby žijí ve spojitosti s určitou dřevinou, kterou většinou nepoškozují. Dřevokazné houby vnikají do dřeva poraněným místem. Způsobují svou přítomností i činností různé změny ve dřevě. Působí na živých, odumírajících, poražených a zpracovaných dřevinách dráždění pletiv, deformace, nádory až rozpad dřeva. Je porušena pevnost i ostatní technické a fyzikální vlastnosti dřeva. Na kořenech roste václavka obecná. Vyskytuje se na starých pařezech, parazituje na listnatých i jehličnatých dřevinách. Má ráda vlhké, dusíkaté půdy. Na kořenech a postupně na kmenu vzniká podhoubí mezi lýkem a dřevem. Pařezová část zduří, strom pozvolna trouchniví až odumře. Na podzim se ukazují jedlé, šupinaté plodnice. Obrázek 5. Václavka václavka smrková vlevo václavka obecná Obrázek 6. Outkovka pestrá - choroš Outkovka pestrá poškozuje kořeny kořeny listnáčů, vzácněji i jehličnanů (smrk, modřín). Roste téměř po celý rok a plodnice vytrvávají po celou zimu. Je nejedlá. Je mnoho dalších hub, které poškozují kořeny, větve a pařezy. Na kmenech živých stromů roste například síťkovec dubový. Jedná se o choroš, který má plodnice přirostlé tlustým bokem ke dřevu. Je nejedlý. Roste hojně a po celý rok na živých i odumřelých kmenech dubu a vzácně i na jiných listnáčích. Druhy ohňovce rostou vytrvale po 3
celý rok. Patří mezi choroše. Některé druhy rostou na jehličnanech, některé na listnáčích. Jsou nejedlé. Obrázek 7. Obrázek 8. Sítkovec dubový Ohňovec borový Obrázek 9. Troudnatec kopytovitý Na kmenech živých stromů rostou i jedlé houby. Například chorošovec sírový, hlíva ústřičná,ucho jidášovo ( na obrázcích z leva ). Obrázek 10. Jedlé dřevokazné houby Kontrolní otázky 1. Jak škodí popínavé rostliny stromům? 2. Proč patří jmelí mezi parazitní rostliny? 3. Jakým způsobem se dostávají dřevokazné houby do dřeva žijících stromů? 4
3 Doporučená literatura 1. Zdeňka Křupalová Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 5
4 1. Readerś Digest Výběr Použitá literatura Naše příroda, živočichové a rostliny střední Evropy, Praha 2000, ISBN 80-86196-15-1 2. Márová Materiály učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU Lidická 600, rok 1991 3. Křupalová Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 4. Žák Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346 5. Lysý, Soumarová Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305 6. Readerś Digest Výběr Houby česká encyklopedie, Praha 2003, ISBN 80-86196-71-2 6
5 Seznam obrázků Obrázek 1. Vegetační části břečťanu... 2 Obrázek 2. Keříky jmelí na stromě......2 Obrázek 3. Keř jmelí....2 Obrázek 4. Větvička jmelí s bobulemi a květy 2 Obrázek 5. Václavka 3 Obrázek 6. Outkovka pestrá choroš..3 Obrázek 7. Sítkovec dubový 4 Obrázek 8. Ohňovec borový.4 Obrázek 9. Troudnatec kopytovitý...4 Obrázek 10. Jedlé dřevokazné houby...4 7