VY_32_INOVACE_2A18 SMLOUVY V DOPRAVĚ Učební text Smlouvy v dopravě Závazkové vztahy, které vznikají při provozování dopravy, včetně přepravních vztahů upravuje občanský zákoník i obchodní zákoník. Podrobnější úprava přepravních vztahů pak je upravena přepravními řády, které jsou prováděcím předpisem k občanskému zákoníku i k obchodnímu zákoníku a k základnímu dopravnímu zákonu. Občanský zákoník upravuje smlouvu o přepravě osob a smlouvu o přepravě nákladu. Úprava obsahuje pouze ta základní ustanovení, která jsou platná pro všechny obory dopravy (železniční, silniční apod.), podrobnosti ponechává přepravním řádům a tarifům s tím, že přepravní řády mohou pro vnitrostátní přepravu převzít ustanovení platná v mezinárodní přepravě. Na tyto smlouvy se vztahují také obecná ustanovení občanského zákoníku o závazcích. Obchodní zákoník v části třetí upravuje přepravní vztahy v typové smlouvě o přepravě věcí a závazkové vztahy, které souvisejí s provozováním dopravy, smlouvou o nájmu dopravního prostředku, smlouvou o provozu dopravního prostředku a smlouvou zasilatelskou. Stejně jako v občanském zákoníku smlouva o přepravě věci je určena pro všechny druhy dopravy s tím, že prováděcí předpisy (přepravní řády) mohou odchylně upravit přepravu železniční, silniční, leteckou, vnitrozemskou vodní a námořní pokud jde o vznik smlouvy, přepravní doklady, vyloučení věci z přepravy, přebírání zásilky
dopravcem a její vydávání příjemci, rozsah nároků vůči dopravci a jejich uplatnění. Při dodržení zásady o vztahu obecných a zvláštních ustanovení se na všechny uvedené obchodní typové smlouvy v dopravě vztahují i obecná ustanovení o závazcích uvedená v obchodním zákoníku a ustanovení občanského zákoníku v tomto pořadí: pokud typová smlouva neupravuje zvlášť určité otázky (např. podmínky odstoupení od smlouvy), platí obecná ustanovení obchodního zákoníku, tam, kde obchodní zákoník určité otázky neupravuje (např. návrh na uzavření smlouvy a jeho přijetí) platí ustanovení občanského zákoníku s případnými doplňky podle obchodního zákoníku. V dopravě se můžeme setkat s následujícími smlouvami: o smlouva o přepravě věci o smlouva o přepravě nákladu o smlouva o přepravě osob o smlouva zasilatelská o nájem dopravního prostředku o smlouva o provozu dopravního prostředku Smlouva o přepravě osob Smlouva o přepravě osob je upravena jen občanským zákoníkem, obchodní zákoník obdobnou úpravu neobsahuje. Budou se jí řídit tedy veškeré vztahy, které vzniknou ze smlouvy o přepravě osob mezi dopravcem s cestujícím, bez ohledu na to, zda je cestující podnikatel a cestu vykonává v souvislosti s podnikatelskou činností. Obchodním zákoníkem se ale budou řídit vztahy mezi dopravcem a státem (obcí nebo jinou samosprávní územní jednotkou) v případě, že spolu uzavřou smlouvu o veřejné službě, tzn. že se dopravce např. zaváže provozovat pravidelnou linku pravidelné přepravy osob, na jejímž provozování je veřejný zájem, za podmínek stanovených státem nebo obcí. V tomto případě se nejedná o přepravní smlouvu. Vlastní přepravní smlouva, ze které budou cestujícímu a dopravci vznikat vzájemné povinnosti je smlouva, kterou uzavře dopravce s cestujícím tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo tím, že si zakoupí jízdenku na určitý spoj v předprodeji. V osobní dopravě, zejména v hromadné pravidelné přepravě osob je vztah smluvních stran mnohem více než v nákladní dopravě ovlivněn též základním
dopravním zákonem. Pokud jde o osobní dopravu, jsou přepravní řády prováděcím předpisem k občanskému zákoníku a k základnímu dopravnímu zákonu. Příslušné přepravní řády pro jednotlivé dopravy podrobně podle specifických poměrů při provozování určitého druhu dopravy: - stanoví podmínky pro přepravu zavazadel - specifikují základní povinnosti dopravce, pokud jde o péči o cestujícího a v souladu se zmocněním obsaženým v příslušném dopravním zákoně specifikují povinnosti cestujících, pokud jde o nezbytnou součinnost pro zajištění bezpečnosti dopravy a pořádku ve vozidle - vymezují práva cestujícího v pravidelné dopravě v případě, že doprava nebyla provedena včas - stanoví podmínky a rozsah náhrady škody, která vznikla cestujícímu v nepravidelné dopravě, jestliže doprava nebyla provedena včas. Smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Občanský zákoník neupravuje, kdy smlouva vzniká a jaké jsou její náležitosti. Je to proto, že okolnosti vzniku smlouvy i náležitosti, které musí platná smlouva obsahovat, jsou závislé na druhu dopravy (silniční, železniční, vodní), na přepravním systému, na skutečnosti, zda se jedná o hromadnou či nehromadnou dopravu a zda jde o pravidelnou či nepravidelnou dopravu. Tyto věci proto upravují přepravní řády podle konkrétních potřeb a okolností. Z občanského zákoníku vyplývá, že základní povinností dopravce je starat se při přepravě zejména o bezpečnost a pohodlí cestujících a při hromadné přepravě jim umožnit používat společenská a kulturní zařízení, a to v rozsahu podrobně stanoveném přepravními řády. I tyto povinnosti jsou ve svých podrobnostech značně různorodé podle druhu dopravy i podle konkrétních podmínek při přepravě. Na tuto povinnost dopravce vyplývající z občanského zákoníku navazuje povinnost cestujícího chovat se při přepravě tak, aby při přepravě nebyla ohrožena bezpečnost jeho ani ostatních cestujících, a aby ostatní cestující nebyli jeho nevhodným chováním nad míru obtěžováni. Pro zajištění povinnosti dopravce základní zákony stanoví jeho oprávnění dávat za účelem zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy a za účelem zachování klidu a
pořádku ve vozidle pokyny, majetkové sankce stanovené přepravním řádem, popřípadě i vyloučit cestujícího z přepravy. Součástí osobní přepravy je i přeprava zavazadel. Dopravce přepravuje zavazadlo cestujícího buď společně s ním a pod jeho dohledem nebo odděleně. Při oddělené přepravě je dopravce povinen dbát, aby zavazadlo bylo přepraveno do místa určení nejpozději ve stejnou dobu jako cestující. Silniční přepravní řád přesně stanoví, kdy je zavazadlo přepravováno pod dohledem cestujícího, a v kterých případech se jedná o zavazadlo přepravované odděleně od cestujícího. Toto rozlišení je důležité pro vymezení odpovědnosti dopravce za ztrátu a poškození zavazadla. Dopravce odpovídá za škodu, která za přepravy vznikne cestujícímu na zdraví nebo na zavazadlech přepravovaných společně s ním či na věcech, které měl u sebe podle ustanovení občanského zákoníku o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků. Znamená to, že veškerou odpovědnost za poranění nebo smrt cestujícího nese provozovatel dopravy. Odpovědnost za škodu na zavazadle přepravovaném pod dohledem cestujícího nese cestující sám, pouze v případě, že dojde ke škodě na zavazadle nebo k jeho ztrátě v důsledku dopravní nehody nebo jiné události, která souvisí s provozem, odpovídá dopravce za škodu jen v případě, že cestující vzhledem k okolnostem, např. zranění, nemohl své zavazadlo opatrovat. Za škodu na zavazadlech přepravovaných odděleně od cestujícího pak dopravce odpovídá podle ustanovení o nákladní dopravě. Znamená to, že dopravce odpovídá za ztrátu, poškození nebo zničení zavazadla od okamžiku, kdy zavazadlo od cestujícího převezme do okamžiku, kdy zavazadlo cestujícímu vydá. Občanský zákoník upravuje odpovědnost dopravce za přepravu, která nebyla provedena včas, a to odlišně pro pravidelnou a nepravidelnou přepravu. V pravidelné přepravě ponechává občanský zákoník na přepravních řádech, aby stanovily, jaká práva má cestující vůči dopravci, jestliže přeprava nebyla provedena včas, v nepravidelné přepravě pak občanský zákoník stanoví povinnost dopravce nahradit cestujícímu škodu vzniklou tím, že přeprava nebyla provedena včas, ale za podmínek a v rozsahu stanoveném přepravními řády. Odpovědnost za škodu na zdraví stanovená občanským zákoníkem nesmí být omezena.
Nájem dopravního prostředku Nájem dopravního prostředku je též speciální typ nájemní smlouvy, který je upraven obchodním zákoníkem. Podstatným znakem této smlouvy je, že jde o smlouvu uzavřenou mezi podnikateli a předmětem nájmu je dopravní prostředek. Dalším znakem je dočasnost užívání a úplatnost. Tyto znaky jsou však společné pro všechny nájemní smlouvy. Obchodní zákoník pro tento typ smlouvy předepisuje písemnou formu. Povinnosti pronajímatele: Povinností pronajímatele je předat nájemci dopravní prostředek včetně potřebných dokladů patřících k dopravnímu prostředku (např. technický průkaz). Dopravní prostředek musí být způsobilý k provozu a k užívání ke kterému má sloužit. Za nesplnění této povinnosti nese pronajímatel odpovědnost, které se zprostí jen v případě, prokáže-li, že nemohl zjistit ani předvídat jeho nezpůsobilost a že se o dopravní prostředek řádně staral a to až do jeho předání a převzetí nájemcem. Škoda se nahrazuje zásadně v penězích. V případě, že nájemce o to požádá a je-li to možné a obvyklé, je pronajímatel povinen nahradit škodu uvedením v předešlý stav. Pokud smlouva nestanoví něco jiného, nájemce nesmí přenechat užívání dopravního prostředku jiné osobě. Povinnosti nájemce: Povinností nájemce je pečovat o dopravní prostředek tak, aby nevznikla škoda. Nájemce je povinen udržovat dopravní prostředek, který převzal od pronajímatele k dočasnému užívání, avšak na účet pronajímatele a za těchto podmínek: - potřebu oprav je nájemce povinen pronajímateli oznámit bez zbytečného odkladu - právo na úhradu nákladů musí nájemce u pronajímatele uplatnit do 3 měsíců od jejich vynaložení Nájemné: Placení a výše nájemného je závislé na dohodě smluvních stran. Zpravidla se nájemné platí po ukončení užívání dopravního prostředku. Jestliže je smlouva
uzavřena na dobu delší než 3 měsíce je nájemné splatné koncem každého kalendářního měsíce, v němž byl dopravní prostředek užíván. Za dobu, po kterou nájemce nemůže dopravní prostředek užívat pro jeho nezpůsobilost nebo z důvodu jeho opravy není povinen platit jeho nájemné. Možnost užívání však musí oznámit pronajímateli bez zbytečného odkladu a nesmí jít o nezpůsobilost dopravního prostředku k užívání, které způsobil nájemce nebo osoby, kterým nájemce umožnil k dopravnímu prostředku přístup. Právo užívat dopravní prostředek zaniká uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno nebo zničením dopravního prostředku. V případě, že smlouva byla sjednána na dobu neurčitou, lze nájem ukončit výpovědí. Výpovědní lhůtu může stanovit smlouva dohodou smluvních stran. Po zániku práva užívání je nájemce povinen dopravní prostředek předat pronajímateli do místa převzetí, pokud smlouva nestanoví jinak. Použité zdroje Hana Bednaříková, PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ s využitím ICT na střední odborné škole, závěrečná práce, Brno, Mendelova univerzita 2008 Kratochvílová J.: Teorie a praxe projektové výuky. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 160 s. ISBN 80-210-4142-0 Kubínová, M: Projekty (ve vyučování matematice) - cesta k tvořivosti a samostatnosti. Praha: Univerzita Karlova, 2002, 256 s. ISBN 80-7290-088-9 Valenta, J.: Projektové metody ve škole a za školou (el. zdroj) http://www.projektovevyucovani.cz/index.aspx [cit. 15. 12. 2007] Metodický portál RVP (el.zdroj), http://www.rvp.cz/ [cit. 15. 12. 2007] Metodický portál firmy Microsoft (el. zdroj), http://www.modernivyuka.cz/ [cit. 20. 1. 2008] Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN:1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).