Specifika žádosti o povolení provozu zemědělských zdrojů Ing. Martin Dědina, Ph.D. Praha, 21.5.2014
Cíl a obsah prezentace Cílem prezentace je poskytnout základní přehled legislativních předpisů vztahující se k zemědělským zdrojům znečišťování ovzduší, seznámit se s problematickými pasážemi aplikace legislativy na ochranu ovzduší, seznámit se s vydanými metodickými pokyny a poskytnout nové informace o případných budoucích změnách, ovlivňujících chovy hospodářských zvířat. Cílem prezentace je rovněž představení zcela nových technologií pro snižování emisí amoniaku, jež by se v budoucnu mohly stát klíčovými opatřeními pro plnění environmentálních požadavků.
zemědělským zdrojům znečišťování ovzduší 1) Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 2) Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů 3) Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 4) Metodický pokyn ke schvalování provozu bioplynových stanic a stanovování závazných podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí 5) Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 1) Zdroje znečišťování ovzduší spadající pod působnost zákona jsou specifikovány v Příloze č. 2 - Vyjmenované stacionární zdroje, kde je specifikován požadavek na zpracování provozního řádu, rozptylovou studii, případně kompenzační opatření 2) Kategorie možných vyjmenovaných stacionárních zdrojů používaných v zemědělství: a) 1.1. Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 a kompenzační opatření podle 11 odst. 5 Příklad: Teplovodní kotelna o jmenovitém výkonu 0,818 MW s instalovaným kotlem Golem 600 na spalování dřevního odpadu (jmenovitý výkon kotle 600 kw) Příklad: Kotelna s fluidním kotlem SARK (SNINA Vihorlat) o výkonu 730 kw na spalování hnědouhelného prachu o výhřevnosti 16,477 MJ/kg. Příklad: Kotelna s kotlem Karborobot o výkonu 0,29 MW na spalování hnědouhelného prachu o výhřevnosti 16,477 MJ/kg. Výkon x příkon účinnost spalování cca 60 %, příkon cca 0,48 MW Příklad: Sušárna obilí s kotlem MHD 120 P s tepelným příkonem 1,6 MW, spalované palivo ELTO o výhřevnosti 41,8 MJ/kg
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší b) 1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 Příklad: Bioplynová stanice Petrovice s instalovaným elektrickým výkonem 625 kw a tepelným výkonem 692 kw, spalovaným palivem je bioplyn o výhřevnosti o výhřevnosti 18,34 MJ/m3. Elektrický výkon x elektrický příkon, tepelný výkon x tepelný příkon c) 2.3. Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 a provozní řád jako součást povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d)
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší d) 3.1. Spalovací jednotky přímých procesních ohřevů (s kontaktem) jinde neuvedené o jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW je vyžadována rozptylová studie podle 11 odst. 9 Příklad: Sušárna obilí typ OTV 112 S o výkonu 1364 kw s hořáky APH 16PZ, spalované palivo zemní plyn e) 3.7. Výroba bioplynu - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. f) 8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně - je vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle 11 odst. 2 písm.
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 3) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu je, kromě povinností uvedených v odstavci 1 17 zákona, dále povinen provozovat stacionární zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu 4) Povolení vydaná podle 17 odst. 1 písm. d) a 17 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a rozhodnutí podle 5 odst. 10 (tzn. (10) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v odstavci 8 vypracuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem návrh plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje a předloží ho krajskému úřadu se žádostí o schválení k jeho provádění. Plnění tohoto plánu se považuje za splnění povinnosti dodržovat emisní limity podle tohoto zákona) a 11 odst. 1 písm. h) zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li v souladu s požadavky na obsah povolení provozu podle tohoto zákona, se považují za povolení provozu podle tohoto zákona. 5) Závazné stanovisko podle 11 odst. 2 písm. c) a povolení provozu podle 11 odst. 2 písm. d) se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle jiného právního předpisu. Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Vydané rozhodnutí je platné či neplatné?
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 5) Obsah povolení provozu dle 12 obsahuje závazné podmínky pro provoz stacionárního zdroje, kterými jsou emisní limity, způsoby, četnosti úrovně sledování znečištění, emisní stropy, provozní řád, další technické podmínky provozu stacionárního zdroje, podmínky provádění činností a provozu technologií souvisejících s provozem nebo zajištěním provozu stacionárního zdroje, které mají vliv na úroveň znečištění, podmínky umístění stacionárního zdroje 6) Provozovatel stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, jehož povolení není v souladu s požadavky na obsah povolení provozu podle tohoto zákona, musí požádat o jeho změnu nebo o nové povolení provozu podle tohoto zákona do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby rozhodnutí o této žádosti platí povolení a rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů. 7) Dle 11 zákona o ovzduší jsou náležitosti žádosti o povolení provozu stanoveny v příloze č. 7 žádost o povoleni
Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší 9) Stacionární zdroje znečišťování ovzduší uvedené pod kódem 8. v příloze č. 2 k tomuto zákonu (tzn. chovy hospodářských zvířat) se sčítají vždy, jsou-li umístěny ve stejné provozovně postup výpočtu je přesně specifikován v Metodickém pokynu k zařazování chovů hospodářských zvířat 10) Provozovatelé chovů hospodářských zvířat, (resp. zdrojů znečišťování kategorie 8.) dle zákona na ochranu ovzduší nemusí vést provozní evidenci zdroje a ohlašovat množství produkovaných emisí amoniaku prostřednictvím ISPOP a nemusí měřit produkované emise amoniaku ALE - nadále musí prostřednictvím ISPOP zaslat Poplatkové přiznání a Ohlášení souhrnné provozní evidence za všechny výše uvedené kategorie zdrojů znečišťování ovzduší (kotelny, sušárny atd.) - nadále musí sledovat úroveň množství emisí amoniaku z důvodu plnění zákona č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování 1) Provozovatel, kterým je podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, provozující provozovnu, kterou tvoří jedna nebo více stacionárních technických jednotek provozovaných v jedné lokalitě, v níž je prováděna jiná činnost, než je uvedena v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, nebo činnost s nižší kapacitou, než je uvedena v této příloze, ohlašuje úniky a přenosy znečišťujících látek podle odstavce 1 a vede evidenci údajů pro ohlašování způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek 2) Prahová hodnota pro plnění ohlašovací povinnosti pro amoniak je 10 000 kg
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 1) Příloha č. 12 - Náležitosti provozního řádu. Dle zákona o ochraně ovzduší Plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u stacionárního zdroje znečišťování ovzduší schválené podle zákona č. 86/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za provozní řády podle tohoto zákona. Prov.řád 2) Náležitosti provozního řádu pro bioplynové stanice jsou uvedeny Metodickém pokyn ke schvalování provozu bioplynových stanic a stanovování závazných podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí. Věstník MŽP č. 2/2014 3) Příloha č. 2 - Podmínky provozu pro spalovací stacionární zdroje, specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW a nižším než 50 MW
Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 4) Příloha č. 8 - Podmínky provozu pro ostatní stacionární zdroje - 1.1 Kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů o projektované kapacitě rovné nebo větší než 10 tun na jednu zakládku nebo větší než 150 tun zpracovaného odpadu ročně (kód 2.3. přílohy č. 2 k zákonu) - 7.1. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně (kód 8. přílohy č. 2 zákona). Technická podmínka provozu:za účelem předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem zajistit technicko-organizační opatření ke snížení těchto emisí např. využitím snižujících technologii, jejichž seznam je uveden ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Věstník MŽP č. 2/2013
Metodický pokyn ke schvalování provozu bioplynových stanic a stanovování závazných podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí 1) Provozní řád BPS podle zákona o ochraně ovzduší. Náležitosti provozního řádu z hlediska ochrany ovzduší uvádí příloha č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. V provozním řádu je nutno uvést opatření k eliminaci znečišťujících látek obtěžujících zápachem. 2) Dále by v provozním řádu mělo být uvedeno: a) Popis manipulace a skladování vstupních materiálů/odpadů a výstupů z BPS. b) přepravní trasy a svozové vzdálenosti. c) Popis průběhu procesu anaerobní digesce bioodpadů, včetně klasifikace procesu anaerobní digesce podle sušiny substrátu a provozní teploty a včetně doby zdržení vstupů v procesu anaerobní digesce. Popis řízení a kontroly procesu, teplotních a provozních režimů pro zpracovávané konkrétní suroviny a odpadů (ph, laboratorní kontroly, koncentrace amoniaku, doba vyhnívání apod.). d) Způsob zapracování (náběhu) procesu.
Metodický pokyn ke schvalování provozu bioplynových stanic a stanovování závazných podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí e) Popis a četnost sledování kritických bodů dle HACCP u procesů podléhajících pasterizaci i sterilizaci. Je nutno uvést teplotu, tlak, dobu tepelného ošetření a velikost zpracovávaných částic. f) Popis místa možného vývinu pachových látek. g) Podrobný popis provozu a rizik, resp. havarijních stavů u pasterizačníjednotky. h) Popis manipulace s fermentačním zbytkem (kompost, hnojivo apod.). V případě převedení fermentačního zbytku na jiný subjekt vést evidenci o tom, kdy, jak, komu a kolik bylo vyexpedováno. i) Upřesnění způsobu nakládání s výstupními produkty mimo vegetační období. j) Havarijní plán z hlediska kolapsu BPS nakládání s přebytečnou surovinou/odpadem, čištění a náběh BPS a přídavného zařízení. Popis způsobu nakládání s rekultivačním digestátem vzniklým při havarijních nebo jiných mimořádných situacích. k) Smluvní zajištění vývozu a zpracování suroviny/odpadů a směsi z reaktoru jiným subjektem v případě havárie.
Metodický pokyn ke schvalování provozu bioplynových stanic a stanovování závazných podmínek provozu z hlediska ochrany životního prostředí l) Způsob řešení aktivního omezování vzniklých emisí pachových látek při běžném provozu zařízení i při mimořádných stavech. m) Opatření k minimalizaci obtěžování a rizik z provozu zařízení (emise pachových látek, emise tuhých znečišťujících látek, dopravní provoz, vznik aerosolů apod.). 3) Porušení podmínek stanovených v provozním řádu zdroje je sankciovatelné podle zákona o ochraně ovzduší.
Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů 1) Metodický pokyn je publikován ve Věstníku MŽP č. 2/2013. 2) Obsahuje příklady výpočtu emisí amoniaku za účelem zařazení stacionárního zdroje (chovu hospodářských zvířat kód 8. přílohy č. 2 zákona) 3) Obsahuje příklady výpočtu emisí amoniaku za účelem zjištění skutečných ročných emisí amoniaku 4) Dílčí emisní faktory pro emise amoniaku z chovů hospodářských zvířat 5) Seznam technologií pro snižování emisí amoniaku ze stájových prostor, z uskladnění exkrementů a jejich aplikace na zemědělskou půdu
Metodický pokyn k zařazování chovů hospodářských zvířat, příklad výpočtu vlivu snižujících technologií Středisko Horní Lhota Střední zdroj znečišťování Emisní faktor (kg NH3.ks -1.rok -1 ) Projektovan á kapacita ustájení (ks) ovzduší Tabulkové hodnoty - prasata výkrm Plně roštová podlaha s vakuovým systémem snížení = 25% Ponechání kejdy v klidu do vytvoření přírodní krusty Snížení = 40 % Aplikace kejdy na pole a zapravení do 24 hod. Snížení = 60% Emisní faktory ponížené o snižující technologie stáj sklad zaprave ní celkem Vypočtená produkce emisí NH3 (kg) bez sniž. technologií 3,2 2 3,1 8,3 600 4 980 2,4 Aplikace snižujících technologií 1,2 1,24 Vypočtená produkce emisí NH3 (kg) se sniž. technologií 2,4 1,2 1,24 4,84 2 904
Metodický pokyn k zařazování chovů hospodářských zvířat, emisní faktory pro chovy hospodářských zvířat Stávající emisní faktory Návrh nových emisních faktorů Skot KATEGORIE ZVÍŘAT Stáj Emisní faktory [kg NH 3. zvíře -1.rok -1 ] Hnůj, podestýlka Kejda, trus Zapravení do půdy Pastva dojnice 10,0 2,5 2,5 12,0 2,4 telata, býci, jalovice, krávy bez tržní produkce mléka Ovce a kozy 6,0 1,7 2,5 6,0 1,8 ovce a kozy 0,3 0,03 0,1 0,45 Prasata selata 2,0 2,0 2,0 2,5 0 prasnice 4,3 2,8 2,8 4,8 0 prasnice březí 7,6 4,1 4,1 8,0 0 prasata výkrm a odchov 3,2 2,0 2,0 3,1 0 Králíci králíci výkrm 0,45 0,02 0,50 samice 0,80 0,01 0,90 Drůbež kuřice a nosnice 0,12 0 0,02 0,13 0 brojleři 0,10 0,01 0 0,10 0 husy, kachny,a krůty 0,35 0,03 0 0,35 0 Koně koně 2,9 0,9 2,2 2,9 kategorie hospodářských zvířat Emisní faktory (kg NH3/ks/rok) stáj + uskladnění zapravení celkem skot do jednoho roku (telata) stelivově dle podkladů 377/2013 5,4 dle metod. pokynu 6,0 11,40 skot 1-2 roky býci stelivově 6,7 6,0 12,70 skot 1-2 roky jalovice stelivově 6,7 6,0 12,70 skot nad 2 roky býci stelivově 9,7 6,0 15,70 skot nad 2 roky jalovice stelivově 9,7 6,0 15,70 skot nad 2 roky dojnice stelivově 27,7 12,0 39,70 skot nad 2 roky dojnice bezstelivově 12,6 12,0 24,60 skot nad 2 roky krávy BTPM stelivově 31,7 1,8 33,50 selata bezstelivově 1,0 2,5 3,50 prasnice a prasničky bezstelivově 3,1 4,8 7,90 prasnice a prasničky stelivově 4,1 4,8 8,90 prasnice březí bezstelivově 8,6 8,0 16,60 prasnice březí stelivově 7,4 8,0 15,40 prasata bezstelivově 3,1 3,0 6,10 prasata stelivově 4,1 3,0 7,10 kuřata 0,16 0,1 0,26 nosnice bezstelivově 0,22 0,1 0,32 nosnice stelivově 0,16 0,1 0,26
Návrh směrnice EU na snižování produkce emisí do ovzduší u vybraných znečišťujících látek z pohledu zemědělství Příloha III Opatření jež mohou být zahrnuta do Národního programu snižování emisí opatření pro snižování emisí amoniaku 1) Členské státy při implementaci snižujících opatření musí využít opatření uvedená v Prováděcím dokumentu pro snižování emisí amoniaku a nejlepší dostupné techniky BAT. Opatření jsou navržena od roku 2022 2) Opatření na snižování emisí amoniaku vycházejí z revidovaného Goteborgskeho protokolu a jsou zaměřena na: Management s dusíkem s ohledem na celkový dusíkový cyklus Krmné strategie Nízkoemisní způsoby aplikace exktrementů Nízkoemisní zpracování a kompostování exkrementů Nízkoemisní způsoby skladování exkrementů Nízkoemisní způsoby ustájení hospodářských zvířat Nízkoemisní způsoby aplikace minerálních hnojiv
Prováděcí dokument pro snižování emisí amoniaku Revidovaný prováděcí dokument ke Goteborgskému protokolu Důraz kladen na krmné strategie Přehodnoceny systémy ustájení pro skot prasata a drůbež Přehodnoceny systémy pro uskladnění a aplikaci exkrementů Zařazení informací o systému aplikace exkrementů podle klimatických podmínek Rozšíření informací o snižujících opatřeních pro aplikaci minerálních hnojiv http://www.clrtap-tfrn.org/webfm_send/553 Bittman, S., Dedina, M., Howard, C. M., Oenema, O., Sutton, M.A., )eds), 2014, Options for Ammonia Mitigation: Guidance from the UNECE Task Force on Reactive Nitrogen, Centre for Ecology and Hydrology, Edinburg, Uk. ISBN 978-1-906698-46-1
Opatření pro snížení emisí amoniaku ve stájových prostorách chovu prasat Biopračky vzduchu pro stáje chovu prasat Redukce emisí: Amoniaku o 86% PM10 o 88% PM2,5 o 83% Zápachu o 47% Zdroj: www.bigdutchman.de 22
Opatření pro snížení emisí amoniaku při aplikaci statkových hnojiv Aplikace kejdy do půdy využití kejdových aplikátorů umožňujících mělkou a hlubokou injektáž kejdy do půdy Radličkový aplikátor Zdroj: www.doda.com Zdroj: www.moreauagri.cz Zdroj: BREF revize 2011
Opatření pro snížení emisí amoniaku při aplikaci statkových hnojiv Okyselení kejdy
VÝZKUMNÝ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, v.v.i. PRAHA Drnovská 507, 161 01 Praha 6 Ing. Martin Dědina, Ph.D. Tel.: +420 233 022 456 E-mail: martin.dedina@vuzt.cz Web: www.vuzt.cz