Parametr zařízení (kapacita chovu) ks ks ks

Transkript

1

2 Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže, Parametry zařízení intenzivního chovu drůbeže, se mění a doplňuje t a k t o: Parametry zařízení intenzivního chovu drůbeže a souvisejícího zařízení včetně zařazení do kategorií dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci Kategorie chovu drůbeže Kuřecí brojleři (výkrm) Kuřice (odchov) Kachní brojleři (výkrm) Parametr zařízení (kapacita chovu) ks ks ks Zařazení dle přílohy č.1 zákona o integrované prevenci Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů drůbeže, kategorie 6.6 a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže mající prostor pro více než kusů drůbeže, kategorie 6.6 a) Zařízení intenzivního chovu drůbeže nemající prostor pro více než kusů drůbeže, kategorie 6.6 a) Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže: - vytápění je zajištěno pomocí teplovzdušných plynových topidel na zemní plyn (každá hala 2 ks s celkovým výkonem 160 kw), - záložní zdroj el. energie o výkonu 160 kw, v provozu max. 100 hod. ročně, s e m ě n í t a k t o: - vytápění je zajištěno pomocí teplovzdušných plynových topidel na zemní plyn (každá hala 2 ks o jednotlivém příkonu 85 kw a výkonu 80 kw). Topidla nemají spalinové cesty. Nevyjmenované stacionární zdroje, - záložní zdroj el. energie dieselagregát, o tepelném příkonu 280 kw a výkonu 160 kw, v provozu max. 100 hod. ročně. Palivo (motorová nafta) pro provoz záložního zdroje je uloženo v provozní nádrži záložního zdroje v maximálním množství do 200 l. Nevyjmenovaný stacionární zdroj, Ve výrokové části II. Závazné podmínky provozu, se celý bod 1. Emisní limity m ě n í t a k t o: A. Ochrana ovzduší 1.1 Integrovaným povolením se vydává v souladu s ustanovením 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, povolení k provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší intenzivní chov drůbeže,

3 za podmínek a) provozovatel provozuje zemědělský zdroj znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami a technickoorganizačními opatřeními v provozu zdroje stanovenými provozním řádem ( provozní řád ) Výkrmna brojlerů a odchovna kuřic Dubenec, který vypracoval Ing. Tomáš Sehnal v srpnu 2014, b) provozovatel používá ověřené nebo jiné schválené technologie ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky, které sníží emise amoniaku (NH 3 ) a zápachu, c) provozovatel vede dle provozního řádu a v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi provozní záznamy o počtech chované drůbeže dle chovných kategorií, používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky, z aplikace drůbeží podestýlky a z předání drůbeží podestýlky. Písemné záznamy uchovává po dobu 5 let, d) provozovatel 1 x ročně zjišťuje výpočtem množství amoniaku (NH 3 ) vypouštěného ze zemědělského zdroje znečišťování ovzduší za kalendářní rok dle emisních faktorů pro zemědělské zdroje s ohledem na provozní řád, používané technologie snižující emise amoniaku (NH 3 ), kategorii a počet chované drůbeže a výrobní program. Výpočet uchovává nejméně po dobu 5 let. V případě roční emise amoniaku (NH 3 ) větší než 10 t provádí provozovatel ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (IRZ), e) provozovatel vyklízí, okamžitě nakládá a zajišťuje okamžité odvážení drůbeží podestýlky z každé jednotlivé chovné haly nejpozději do 24 hodin od zahájení vyklízení drůbeží podestýlky z chovné haly; skladování drůbeží podestýlky na venkovních plochách u hal je nepřípustné. f) provozovatel dokladuje prodej, předávání drůbeží podestýlky a jiné nakládání se statkovým hnojivem a uchovává tyto doklady po dobu 5 let. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část B. Hluk: B. Hluk 1.3. Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 14 odst. 1 a 13 odst. 4 zákona o integrované prevenci, a v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, z hlediska emisí hluku, za plnění hygienického limitu hluku (nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku) době od 6:00 do 22:00 hod. (v denní době) a v době od 22:00 do 6:00 hod. (v noční době) na hranici chráněného venkovního prostoru a chráněného venkovního prostoru staveb, v souladu s NV č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. s e z r u š u j e. Písmeno C. Ochrana vod se mění na B. Ochrana vod, bod 1.4 se mění na bod 2. 2

4 Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci: 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 13 odst. 4 písm. c) zákona o integrované prevenci, v souladu s ust. 82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, k nakládání s nebezpečnými odpady uvedenými v tabulce: Kat. č. odpadu Název druhu odpadu Kategorie odpadu Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N N Olověné akumulátory N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Poznámka: Katalogová čísla odpadů dle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. za podmínek a) nakládání s nebezpečnými odpady, jejich třídění a shromažďování na určených místech, b) zabezpečení shromažďovacích míst a shromažďovacích prostředků proti nežádoucímu znehodnocení, odcizení nebo úniku nebezpečných odpadů do životního prostředí, c) označení shromažďovacích prostředků grafickými symboly a identifikačními listy odpadu, d) předávání nebezpečných odpadů oprávněné osobě k zajištění jejich využití nebo odstranění, e) vedení průběžné evidence odpadů a nakládání s nimi v souladu s 39 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. s e z r u š u j e. 3

5 Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3 s e m ě n í t a k t o: 3. Zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí a) provozovatel provozuje všechna zařízení, jímky, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám v takovém stavebním anebo technickém stavu, který brání nežádoucímu úniku těchto látek a jejich reakčních produktů do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Používat zařízení, sklady a dopravní prostředky, které nejsou k používání, zachycování, skladování, zpracovávání nebo dopravování závadných látek vodám stavebně anebo technicky určeny, je nepřípustné. b) v místech, kde je nakládáno s látkami závadnými k vodám, jsou prostředky sloužící k zamezení jejich šíření do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami v případě jejich úniku. c) vzniklé splaškové odpadní vody ze sociálního zařízení (zaústěné do bezodtoké jímky) jsou předávány oprávněné osobě k dalšímu nakládání s odpadní vodou; doklady o převzetí oprávněnou osobou provozovatel uchovává po dobu 5 let. d) provozovatel ověřuje prostřednictvím odborně způsobilé osoby nejméně 1x za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádí jejich včasné opravy. Provozovatel všechna zařízení, jímky, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují závadné látky vodám pravidelně nejméně 1x za 6 měsíců vizuálně kontroluje, zda nedošlo, nedochází nebo nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. V návaznosti na tyto kontrolní zjištění provozovatel přijímá opatření zabezpečující, že nedochází ani nedojde k nežádoucímu úniku závadných látek vodám do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami. Provozovatel o prováděné vizuální kontrole, kontrolních zjištěních a o prováděných opatřeních zabraňujících nežádoucímu úniku těchto látek do půdy, podzemních vod nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami vede písemné záznamy. Písemné záznamy provozovatel uchovává po dobu 5 let. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5. B. Provozní řád: B. Provozní řád Integrované povolení se vydává v souladu s ustanovením 13 odst. 4 písm. g) zákona o integrované prevenci, v souladu s ustanovením 53 odst. 2 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ke schválení provozního řádu stacionárního velkého zemědělského zdroje znečišťování ovzduší, zařízení intenzivního chovu drůbeže Výkrmna brojlerů a odchovna kuřic, provozovna Dubenec, identifikační číslo provozovny soubor technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu stacionárního velkého zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v řádném trvalém provozu (provozní řád), 4

6 vypracoval Ing. Tomáš Sehnal, v dubnu 2007, v souladu s vyhláškou č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. za podmínek a) provozovatel provozní řád průběžně kontroluje, aktualizuje (aktualizaci provozního řádu provozovatel předem projedná s krajským úřadem) a poté bezprostředně předkládá krajskému úřadu ke schválení, b) provozovatel předkládá návrhy na změny provozního řádu bezodkladně poté, co nastanou změny v provozu stacionárního velkého zemědělského zdroje znečišťování nebo jiné závažné okolnosti v souladu s počtem chované drůbeže, výrobním programem a používanými technologiemi, nejpozději však do 60 dnů od data jejich vzniku. s e z r u š u j e. Havarijní plán zůstává i nadále v platnosti. Bod 5 se nově označuje jako bod 4 Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 4 s e m ě n í t a k t o: 5. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti 5.1. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 15a zákona o integrované prevenci stanovuje postup pro ukončování provozu zařízení 1. Provozovatel zařízení ohlásí krajskému úřadu přerušení, dočasné ukončení nebo trvalé ukončení provozu (dále jen ohlášení ) neprodleně, jakmile se o tom dozví nebo je o tom rozhodnuto, nejpozději do 1 měsíce. 2. Před plánovaným přerušením nebo dočasným ukončením provozu zařízení nebo jeho části, při nevyužívání integrovaného povolení déle než 4 roky bez uvedení vážného důvodu krajskému úřadu provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení do stavu, který nepředstavuje žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření, která provází případné přerušení anebo dočasné ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) postupný odvoz všech uskladněných surovin, materiálů, částí zařízení, chemických látek, a přípravků, b) vypuštění všech médií ze zařízení a jejich bezpečné využití, případně odstranění, prostřednictvím oprávněné osoby, c) předání všech vzniklých odpadů oprávněné osobě k využití, odstranění případně k jinému způsobu nakládání s těmito odpady dle platné legislativy. Nejpozději do 1 měsíce po splnění výše uvedených opatření je krajskému úřadu předložena zpráva o přerušení nebo dočasném ukončení provozu zařízení nebo jeho 5

7 části a doklady o odstranění, popř. využití, všech surovin, materiálů, odpadů a částí zařízení v souladu s platnou legislativou v ochraně životního prostředí. 3. Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení nebo jeho části, provozovatel zařízení předloží krajskému úřadu do 6 měsíců od ohlášení podrobný návrh opatření a podrobný postup uvedení zařízení a místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Minimální výčet opatření zahrnující opatření v bodě 2 písm. a) až c), která provází trvalé ukončení provozu zařízení nebo jeho části, je následující: a) posouzení stavu znečištění zařízení, tj. staveb a provozních zařízení, b) posouzení stavu znečištění podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, c) posouzení stavu znečištění půdy nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými v místě provozu zařízení prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby. 4. Pokud provozovatel zařízení nezjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo oproti stavu dle základní zprávy významné znečištění půdy nebo podzemních vod anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. 5. Pokud provozovatel zařízení zjistí prostřednictvím odborně způsobilé oprávněné osoby, že zařízení způsobilo (oproti stavu dle základní zprávy) významné znečištění půdy nebo podzemních vod, anebo že jsou znečištěné stavby a provozní zařízení nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením, nejpozději do 1 měsíce je krajskému úřadu předložena zpráva spolu s výsledky výše uvedeného posouzení znečištění. Nejpozději do 6 měsíců je krajskému úřadu předložen návrh projektového řešení a podrobný postup uvedení místa provozu zařízení nebo jeho části do stavu, který nepředstavuje a v budoucnu nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí (dále jen projektové řešení a podrobný postup ). Projektové řešení a podrobný postup, který obsahuje zejména postup asanačních a dekontaminačních prací k odstranění znečištění z půdy a/nebo z podzemní vody v místě zjištěného znečištění a/nebo odstranění znečištění staveb a provozních zařízení dle výsledků a doporučení posouzení, včetně časového harmonogramu tohoto postupu, následně po odsouhlasení krajským úřadem provozovatel uskuteční. 6. V případě neplánovaného ukončení provozu zařízení z důvodu závažné havárie se postupuje dle bodu 3 přiměřeně s přihlédnutím ke skutečnému stavu zařízení. 6

8 Výroková část IV. s e m ě n í t a k t o: III. Integrovaným povolením se v souladu s ustanovením 13 odst. 6 zákona o integrované prevenci nahrazují rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které by byly vydány na základě zvláštních právních předpisů: 1. Povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu dle ustanovení 11 odst. 2 písm. d), resp. ustanovení 12 odst. 4 písm. d) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. 2. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k jejich odběru. 3. Schválení plánu opatření pro případy havárie dle ustanovení 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů a správních aktů, které toto integrované povolení nezahrnuje, zůstávají v souladu s 46 odst. 3 zákona o integrované prevenci integrovaným povolením nedotčeny. Výroková část III. se nově označuje IV. Ostatní části integrovaného povolení zůstávají nezměněny. a) Průběh řízení a postup krajského úřadu Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne 14. srpna 2014 od provozovatele zařízení ohlášení plánované změny v zařízení a žádost o vydání změny integrovaného povolení. Krajský úřad následně dne 18. srpna 2014 oznámil v souladu s ust. 47 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), zahájení řízení o změně integrovaného povolení a postoupil žádost o vydání změny integrovaného povolení pod č.j /ZP/ k vyjádření do 15 dnů dotčeným správním úřadům. V rámci řízení o změně integrovaného povolení krajský úřad postupoval dle ust. 19a zákona o integrované prevenci jako v řízení o nepodstatné změně integrovaného povolení, protože se jednalo o změnu v provozu zařízení, která nemůže mít v souladu s ust. 2 písm. j) zákona o integrované prevenci významné nepříznivé účinky na člověka nebo životní prostředí. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení o vydání změny integrovaného povolení nevznikla ze strany účastníků řízení potřeba ústního jednání ani nebyly vzneseny zásadní připomínky od účastníků řízení anebo dotčených správních úřadů, bylo upuštěno od ústního jednání dle ustanovení 49 správního řádu, resp. dle ust. 12 zákona o integrované prevenci. Krajský úřad následně rozhodl dle ust. 19a zákona o integrované prevenci o vydání změny integrovaného povolení tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozhodnutí. 7

9 b) Vypořádání připomínek obsažených ve vyjádřeních podaných podle ust. 19a odst. 4 zákona o integrované prevenci V rámci řízení o nepodstatné změně v provozu zařízení mohli účastníci řízení a dotčené správní úřady zaslat do 15 dnů svá vyjádření k výše uvedené změně integrovaného povolení. Zároveň se v souladu s ustanovením 8 a 9 zákona o integrované prevenci k žádosti o změnu integrovaného povolení vyjádřili: Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje, dne bez připomínek, Česká inspekce životního prostředí, dne bez zásadních připomínek, Městský úřad Dvůr Králové nad Labem, odbor životního prostředí, dne bez připomínek. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Připomínky: Úsek integrace: Dle předložené žádosti má být i aktualizace plánu opatření pro případy havárie (havarijního plánu), který však ČIŽP neobdržela. V případě, že aktualizovaný havarijní plán bude skutečně schvalován v rámci požadované změny, ČIŽP bez znalosti jeho obsahu upozorňuje na základě ust. 41 odst. 2, jakož i s ohledem na ust. 123 odst. 1 písm. b) vodního zákona, která stanovují osobní odpovědnost pro fyzické osoby v případě zjištění havárie ve smyslu ust. 40 vodního zákona, aby se postup při ohlašování havárie ve smyslu ust. 40 vodního zákona odvíjel v aktualizovaném havarijním plánu od povinnosti stanovené zákonem v 41 odst. 2 vodního zákona, a to včetně stanovení jednoznačně stanoveného postupu při ohlašování havárie mimo pracovní dobu. Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Schválení havarijního plánu v ochraně vod není předmětem této změny integrovaného povolení, informace o havarijním plánu byla uvedena provozovatelem v žádosti nadbytečně. ČIŽP zároveň tímto doporučuje prověřit, zda se na provozovatele výše uvedeného zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu dle ust. 4a zákona č. 76/2002 Sb. Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Dle sdělení provozovatele se v zařízení nenacházejí závadné látky v takovém rozsahu, množství a míře nebezpečnosti, že je vyžadováno zpracování základní zprávy. ČIŽP dále upozorňuje na skutečnost, že každý provozovatel zařízení s integrovaným povolením musí mít na zřeteli ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci, které zahrnuje pod pojem havarijní úniky závadných látek ze zařízení do životního prostředí nejen úniky do vod, ale i úniky do půdy a úniky plynných znečišťujících látek do ovzduší. ČIŽP na základě opakujících se zkušeností, kdy se inspekce a krajský úřad i v případě provozovatelů s integrovaným povolením dozvídají o případném havarijním úniku znečišťujících látek do životního prostředí až z medií, doporučuje, aby v integrovaném povolení byla uvedena závazná podmínka provozu specifikující ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona o integrované prevenci např.: Provozovatel je povinen bezodkladně ohlásit každý havarijní únik znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí ČIŽP. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jedná se o základní povinnost provozovatele zařízení uvedenou v ust. 16 odst. 1 písm. c) v zákoně o integrované prevenci: provozovatel je povinen neprodleně hlásit krajskému 8

10 úřadu a České inspekci životního prostředí (ČIŽP) všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí (dále jen havárie ), které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení. Krajský úřad proto považuje uvedení této podmínky v integrovaném povolení za nadbytečné. Krajský úřad ukládá provozovateli zařízení nad rámec výše uvedené zákonné povinnosti v platném integrovaném povolení v bodě 6 v písm. 2 následující povinnost: písemného ohlášení havárie krajskému úřadu a porušení závazných podmínek provozu zařízení včetně návrhu nápravného opatření. Toto písemné ohlášení se však týká až doby následující po zvládnutí výše uvedené havárie provozovatelem, popř. dalšími zasahujícími orgány, která již nemá přímý negativní vliv na životní prostředí (provozovatel má povinnost vynaložit veškeré úsilí k zabránění havarijního úniku znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí). Provozovatel na základě této podmínky informuje o havárii příslušný úřad a navrhuje řešení, které by takovému nežádoucímu stavu v zařízení způsobujícímu havárii v budoucnu zabránilo. Pokud nastane v zařízení havarijní stav je vždy povinností provozovatele informovat ČIŽP a krajský úřad neprodleně (dle schváleného postupu uvedeného v havarijním plánu) a to jakýmikoliv komunikačními prostředky (např. telefonicky na havarijní linku) nikoliv pouze písemně. Bez ohledu na výše uvedené je rovněž povinností provozovatele, dojde-li např. ke znečištění povrchových vod mimo hranice zařízení postupovat při vzniku havárie dle dalších platných právních předpisů, např. dle ust. 40 zákona č.254/2002 Sb., o vodách, nikoliv pouze dle zákona o integrované prevenci. Na základě aktuální praxe ČIŽP dále doporučuje, aby v souladu s ust. 16 odst. 1 písm. e) zákona o integrované prevenci v integrovaném povolení byla uvedena následující závazná podmínka provozu: V případě havárie je provozovatel zařízení povinen se při její likvidaci řídit pokyny velitele zásahu a tomu podávat pravdivé a úplné informace nutné k bezpečné a účinné likvidaci havarijního stavu. Pokud v rámci prováděného zásahu budou provozovateli stanovena pro dokončení likvidace havarijního stavu příslušná opatření, je provozovatel povinen splnit tato opatření ve stanoveném rozsahu a stanovených lhůtách. Připomínka byla projednána s provozovatelem. Připomínka nebyla v integrovaném povolení zohledněna. Jedná se o obecně platnou podmínku týkající se např. povinností při zásahu Hasičského záchranného sboru, popř. specializovaných zásahových složek integrovaného záchranného systému podle zvláštních právních předpisů (např. povinnosti osob dle ust. 24 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů), které se netýkají působnosti krajského úřadu, jako orgánu ochrany životního prostředí dle zákona o integrované prevenci. ČIŽP doporučuje, aby v bodě 3. Byla v podmínce uvedené pod písm. b) uplatněna následující povinnost vyplývající z ust. 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 76/2002 Sb.: Veškerá zařízení, jímky, sklady a dopravní prostředky, v nichž se používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují znečišťující látky (závadné látky, plyny apod.) musí být v takovém provedení a stavebním a technickém stavu, aby nemohlo dojít k nežádoucímu úniku těchto látek a případně jejich reakčních produktů do životního prostředí (podzemních vod, povrchových vod, půdy, ovzduší). Dle názoru ČIŽP se jeví jako účelné v případě provozovatelů s integrovaným povolením prvotně vycházet z ustanovení zákona č. 76/2002 Sb. a nezahrnovat pod havarijní stavy pouze úniky závadných látek. Připomínka byla projednána s provozovatelem a zohledněna v bodě 3 integrovaného povolení v plném rozsahu. Při vzniku havárie se mohou následného havarijního stavu rovněž účastnit reakční produkty vzniklé reakcí závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek, které se používají v provozu zařízení nebo se nacházejí mimo provoz zařízení. Tyto reakční produkty se mohou 9

11 rovněž podílet neméně závažně na negativním dopadu havárie na životní prostředí (podzemní, povrchová voda, půda a ovzduší). Krajský úřad proto s ohledem na prevenci takového stavu v zařízení a v životním prostředí považuje za vhodné, aby provozovatel byl vázán závaznou podmínkou provozu zařízení týkající se rovněž reakčních produktů vzniklých reakcemi závadných, nebezpečných a zvláště nebezpečných a dalších látek účastnících se při vzniku havárie, v jejím průběhu či důsledku. S ohledem na závadné látky používané a vznikající v provozu zařízení chovu drůbeže Dubenec (motorová nafta, drůbeží podestýlka) a s ohledem na jejich míru nebezpečnosti (drůbeží podestýlka je látkou závadnou a je s ní nakládáno ve větším rozsahu, tj. nad 2 tuny; motorová nafta je látkou nebezpečnou avšak používanou v menším množství do 200 l dle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků) uvedenými ve schváleném havarijním plánu ve změně integrovaného povolení č. j. 7541/ZP/2007-Hu-P, ze dne 9. července 2007 se však krajskému úřad jeví potenciální vznik reakčních produktu s negativním dopadem na životní prostředí jen jako málo pravděpodobný. Oddělení ochrany ovzduší: Z hlediska ochrany ovzduší se jedná o změny v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon o ochraně ovzduší ) ke dni a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, která nabyla účinnosti dnem (dále jen emisní vyhláška ). Změnou integrovaného povolení se schvaluje provoz zdroje znečišťování ovzduší vyjmenovaného v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem 8 chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t. Dalším zdrojem znečišťování ovzduší je záložní zdroj elektrické energie dieselagregát typ 6 S 160 PN. Zpracovatel žádosti o ZIP uvádí příkon zařízení 280 kw. Inspekce upozorňuje na skutečnost, že zařazení pístových spalovacích motorů se provádí na základě celkového jmenovitého tepelného příkonu (v palivu). Na základě parametrů obdobných zařízení se inspekce domnívá, že hodnota 280 kw neodpovídá celkovému jmenovitému příkonu. ČIŽP požaduje doložit technické parametry, na základě kterých byl stanoven příkon zařízení 280 kw. V případě celkového jmenovitého tepelného příkonu 0,3 MW a vyššího je třeba zařadit záložní zdroj elektrické energie jako zdroj znečišťování ovzduší vyjmenovaný v příloze č. 2 k zákonu o ochraně ovzduší pod kódem spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně (do 300 hodin za rok). Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Provozovatel zařízení má za to, že se jedná o nevyjmenovaný zdroj znečišťování ovzduší. Krajský úřad není kompetentní k zařazování zdrojů znečišťování ovzduší pod působnost zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V případě pochybností o zařazení zdroje je možné následnou kontrolní činností požadované informace ověřit přímo v zařízení. Krajský úřad však usuzuje, že je velikost odběru el. energie a tím také příkon dieselagregátu je přímo úměrná velikosti zařízení. Z hlediska velikosti zařízení a počtu chované drůbeže (70 tis. ks brojlerů, resp. 40 tis. ks kuřic), se jedná v případě tohoto zařízení v obci Dubenec o zařízení s nižší kapacitou, oproti daleko větším zařízením (300 tis. brojlery nebo 200 tisíci kuřicemi), které vyžadují pro svůj provoz mnohem větší příkon dieselagregátu. Dále je změnou integrovaného povolení schvalováno alternativní využití zařízení pro výkrm kachních brojlerů. Tato změna by neměla mít negativní vliv na životní prostředí s ohledem na množství amoniaku vznikajícího ve stájovém prostředí (projektovaná kapacita ks kuřecích brojlerů produkce amoniaku 7 t/rok, výkrm kachních brojlerů s kapacitou 10

12 ks produkce amoniaku 5,6 t/rok). Uvedené změny jsou promítnuty v provozním řádu, který je zpracován v souladu s požadavky přílohy č. 12 k emisní vyhlášce. Přestože podle ustanovení 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší nemá provozovatel chovu hospodářských zvířat povinnost vést provozní evidenci (nevztahuje se na spalování 2 paliv, včetně ohlášení souhrnné provozní evidence prostřednictvím ISPOP), inspekce požaduje, aby byla v integrovaném povolení stanovena povinnost: Každoročně provádět výpočet emise amoniaku na základě aktuálních stavů zvířat při použití emisních faktorů a snižujících technologií uvedených v Metodickém pokynu MŽP odboru ochrany ovzduší k zařazování chovů hospodářských zvířat podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, k výpočtu emisí znečišťujících látek z těchto stacionárních zdrojů a k seznamu technologií snižujících emise z těchto stacionárních zdrojů a uchovávat jej nejméně po dobu 3 let. V případě roční emise amoniaku větší než 10 t je třeba provést ohlášení do integrovaného registru znečišťování prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností. Krajský úřad zohlednil připomínku v bodě 1.1 integrovaného povolení v plném rozsahu. Provozovatel uchovává provozní záznamy jako evidenci o plnění podmínek integrovaného povolení, včetně každoročních výpočtů emisí amoniaku, po dobu nejméně 5 let dle ust. 16a odst. 2 zákona o integrované prevenci. Oddělení odpadového hospodářství: Ke změně bodu 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady dle ustanovení 13 odst. 4 písm. c) zákona o č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen zákon č. 76/2002 Sb. ), týkající se zrušení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady v souvislosti s novelou zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 169/2013 Sb., nemá ČIŽP připomínek za předpokladu, že se bude jednat o shromažďování nebezpečných odpadů v místě jejich vzniku (místem vzniku je nezbytné chápat pouze celý areál provozovny) a nebude prováděna úprava ani skladování nebezpečných odpadů. Zároveň ČIŽP konstatuje, že integrovaná povolení jsou vydána zejména za účelem dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, tudíž ČIŽP doporučuje v tomto kontextu i s odkazem na ustanovení 13 odst. 4 písm. d) (zákona č. 76/2002 Sb., podmínky uvedené v bodu 2 v textu úplného znění integrovaného povolení upravit pro nakládání se všemi druhy odpadů bez ohledu na jejich kategorii. Připomínka byla projednána s provozovatelem, nebyla však ve změně integrovaného povolení zohledněna. Krajský úřad dále uvádí, že integrované povolení je dle ust. 2 písm. g) zákona o integrované prevenci rozhodnutím, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Zvláštním právním předpisem v oblasti ochrany životního prostředí pro nakládání s odpady je v tomto případě zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, který stanovuje dle společných ustanovení uvedených v 82 odst. 2 tohoto zákona nahrazení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady vydávaného podle ust. 16 odst. 3 tohoto zákona postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Původce tak nakládá s nebezpečnými odpady pouze na základě souhlasu krajského úřadu vydaného integrovaným povolením. Ostatní ustanovení zákona o odpadech tím nejsou dotčena, tzn. že z hlediska ostatních ustanovení není působnost zákona o odpadech vyloučena tím, že je zařízení v působnosti zákona o integrované prevenci (integrovaným povolením se nahrazuje postup pro vydání souhlasu k nakládání s odpady). Krajský úřad (i jiné pověřené úřady) aplikuje zákon o odpadech i v zařízeních 11

13 v působnosti zákona o integrované prevenci, nejen s ohledem na odpady kategorie ostatní. Krajský úřad souhlasí s tím, že se závazné podmínky integrovaného povolení mohou též týkat nakládání s odpady kategorie ostatní, viz další nahrazované souhlasy např. dle ust. 14 odst. 1, 16 odst. 2, 12 odst. 5, a vyjádření podle 79 odst. 4 písm. a) až d) zákona o odpadech, které se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Tyto souhlasy je však nutné posuzovat konkrétně a individuálně dle provozu či typu zařízení, např. dekontaminační zařízení, skládka, kde krajský úřad vydává souhlas také pro nakládání s ostatními odpady. Chov drůbeže Dubenec dle názoru krajského úřadu takovým zařízením není. Krajský úřad proto zastává názor, že se v tomto konkrétním případě o nahrazování ostatních výše uvedených souhlasů a vyjádření nejedná, proto také nepovažuje za nezbytné stanovovat v závazných podmínkách pro nakládání s odpady další závazné podmínky s ohledem na odpady kategorie ostatní, aby bylo dosaženo dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. V takových případech je v působnosti zákon o odpadech, který je dle názoru krajského úřadu plně aplikovatelný. Deklaratorní ust. 1 vytyčující účel zákona o integrované prevenci dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku tím nejsou dle názoru krajského úřadu dotčena. c) Podklady pro vydání rozhodnutí, úvahy, kterými se krajský úřad řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů Při vydání integrovaného povolení krajský úřad vycházel z následujících podkladů: - platné integrované povolení, - žádost o vydání změny integrovaného povolení, - návrh provozního řádu vyjmenovaného zemědělského zdroje znečišťování ovzduší (chov drůbeže s roční emisí amoniaku nad 5 tun), - vyjádření MŽP, č.j /ENV/14, ze dne , z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, se závěrem odchov kachních brojlerů ve stávající provozovně není významnou změnou, a proto nepodléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí. Na základě žádosti dospěl krajský úřad k závěru, že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení v následujícím rozsahu: Výroková část I. Popis zařízení intenzivního chovu drůbeže Krajský úřad administrativně technicky upravil část I. popis zařízení dle bodu 10 novely č. 69/2013 Sb. zákona o integrované prevenci tak, že se odstraňuje dle ust. 2 písm. g) zákona o integrované prevenci z celého rozhodnutí text (přímo) spojených činností. Jedná se o drobnou administrativně technickou úpravu splňující formální požadavky na obsah integrovaného povolení. Ostatní části výroku I. zůstanou beze změny. Krajský úřad v části popisující umístění zařízení doplnil přímé určení polohy zařízení s ohledem na požadavky na popis umístění zařízení dle ust. 13 odst. 3 písm. c) zákona o integrované prevenci a vyhlášky č. 288/2013 Sb., která provází zákon o integrované prevenci. Krajský úřad v části popisující zařízení doplnil parametry chovu drůbeže o kapacitu chovu kachních brojlerů. Cyklus chovu kachních brojlerů je blíže popsaný v provozním řádu zemědělského zdroje znečišťování ovzduší chov drůbeže dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, resp. kód

14 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Kapacita chovu drůbeže blíže definuje zařízení i s ohledem na posouzení případné podstatné změny v provozu zařízení dle ust. 2 písm. i) zákona o integrované prevenci a jejího možného vlivu na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. S tím také souvisí případná změna v druhu chovaného zvířete a chovných kategoriích, v délce chovného, resp. odchovného cyklu, četnost a použitá technologie vyklízení drůbeží podestýlky včetně používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících negativní vliv na životní prostředí, zejména ovzduší, tj. emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky, jakož i závazná aplikace nejlepších dostupných technik (BAT). Krajský úřad v části popisující zařízení nově uvedl související zařízení s technologií výroby a blíže popsal záložní zdroj elektrické energie dieselagregát, který slouží k výrobě elektrické energie pro zařízení v případě nenadálého výpadku el. proudu. Dle žádosti provozovatele se nejedná dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, o vyjmenovaný stacionární zdroj dle přílohy 2 bodu 1.2. Spalování paliv v pístových spalovacích motorech o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně - záložní zdroj elektrické energie v ustáleném provozu do 300 hodin za rok. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, A. Ochrana ovzduší Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele zařízení a povolil stávající zdroj znečišťování ovzduší chov drůbeže dle kódu 8 přílohy 2 (8. Chovy hospodářských zvířat s celkovou roční emisí amoniaku nad 5 t včetně, resp. kód 7.1 dle vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, a tuto část administrativně technicky upravil v souladu s touto přílohou ve změně integrovaného povolení se označení velký zdroj mění na vyjmenovaný zdroj. Krajský úřad nahradil doposud platný plán zavedení zásad správné zemědělské praxe nově schváleným provozním řádem dle ust. 41 odst. 7 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Provozovatel vede provozní záznamy o chovu hospodářských zvířat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace drůbeží podestýlky, tj. drůbeží podestýlku předává další osobě k využití na základě smlouvy bez dalšího skladování v zařízení a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je provozovatel oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40 % z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Provozovatel průběžně kontroluje provozní řád a předkládá ke schválení krajskému úřadu návrhy na jeho změnu před tím, než nastanou změny v provozu zdroje znečišťování ovzduší nebo jiné závažné okolnosti, které nejsou v souladu s výrobním programem a používanými technologiemi; bez schválené změny provozního řádu nesmí být změna v provozu zdroje znečišťování ovzduší provedena. Při uvádění zařízení do provozu, při jeho odstavování, při údržbě a odstraňování poruch klíčových částí zařízení i při běžném provozu provozovatel dodržuje postupy a zásady provozní dokumentace a provozního řádu. Provozní řád spolu s platným integrovaným 13

15 povolením je přiložen k místním provozním předpisům jako závazný dokument pro provoz zdroje znečišťování ovzduší a je kdykoliv dostupný pro kontrolní orgány ochrany ovzduší. Krajský úřad opětovně neuložil provozovateli zařízení povinnost zavedení snižující technologie ve stájích krmení s ověřenou enzymatickou látkou pro zvláště velký zdroj znečišťování ovzduší, která sníží emise amoniaku o 40 % a také emise metanu a pachových látek zaváděná dle nařízení vlády č. 353/2002 Sb. Nařízení vlády č. 353/2002 Sb. již není platné a tato povinnost již není současnou platnou legislativou v ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb. a vyhláška č. 415/2012 Sb.) v zařízení striktně vyžadována. Provozovatel nemá stanovenou povinnost závazně zavádět minimální počet snižujících technologií v provozu zařízení pro stáje ani jiné nejlepší dostupné techniky a technologie (závazné BAT), avšak v případě zavedení některé ze snižujících technologií ve stájích (např. biotechnologický přípravek do krmiva, do podestýlky, do napájení i nižší než 40 %) započítává snížení emisí amoniaku ve výpočtu emisí amoniaku z chovu drůbeže dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, ROČNÍK XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Výpočet emisí amoniaku z chovu drůbeže se provede na základě provozních záznamů dle výše uvedeného metodického pokynu s ohledem na kategorii chovu drůbeže, počet chované drůbeže v příslušné kategorii, dle výrobního programu (chovný cyklus), používaných referenčních, snižujících a koncových technologiích snižujících emise amoniaku a pachu ve stájích, z uskladnění drůbeží podestýlky a aplikací drůbeží podestýlky. Závazné zavádění nejlepších dostupných technik a technologií (závazné BAT) v chovu drůbeže nastane v případě vydání rozhodnutí o jejich závaznosti na úrovni EU, tzv. závěry o BAT pro velkochovy prasat a drůbeže. Krajský úřad v tomto bodě rovněž zohlednil podmínku v případě roční emise amoniaku větší než 10 t provedení ohlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů (IRZ). Krajský úřad při stanovení závazných podmínek provozu zařízení postupoval dle ustanovení 14 odst. 3 zákona o integrované prevenci s přihlédnutím k hlediskům uvedeným v příloze 3 tohoto zákona (Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik), zejména pak dle bodu 10. této přílohy - požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí na minimum. Krajský úřad při rozhodování o vydání změny integrovaného povolení vzal dále v úvahu zejména tu skutečnost, že provozovatel místo povinnosti dodržovat emisní limity (emisní limity z hlediska ochrany ovzduší nejsou provozovateli pro provoz zařízení v integrovaném povolení stanoveny) provozuje zdroj znečišťování ovzduší v souladu se schváleným provozním řádem stacionárního vyjmenovaného zemědělského zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel nemá povinnost měřit emise znečišťujících látek a může je každoročně zjišťovat pouze na základě výpočtu emisí amoniaku z chovu drůbeže dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, ROČNÍK XIII, ÚNOR 2013, ČÁSTKA 1 A 2. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, část B. Hluk Krajský úřad zrušil část závazných podmínek provozu z hlediska ochrany před hlukem. Jedná se o zákonnou podmínku, která je obecně platná, i přestože není uvedena v integrovaném povolení dle ustanovení 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platným nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku 14

16 a vibrací (nařízení vlády č. 148/2006 Sb. Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo zrušeno). V případě, že nelze z vážných důvodů hygienické limity hluku dodržet, krajský úřad postupem podle zákona o integrované prevenci stanoví na časově omezenou dobu v integrovaném povolení hygienické limity hluku a další podmínky provozu zařízení z hlediska ochrany před hlukem na základě závazného stanoviska krajské hygienické stanice, jako orgánu ochrany veřejného zdraví. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 2. Podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady Krajský úřad zrušil závaznou podmínku týkající se povolení k nakládání s nebezpečnými odpady k jejich shromažďování v návaznosti na účinnost (od 1. října 2013) zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, včetně tabulky s výčtem povolených nebezpečných odpadů a podmínek pro nakládání s nimi. Souhlas ke shromažďování nebezpečných odpadů dle ust. 16 odst. 3 zákona o odpadech se postupem dle ust. 82 odst. 2 zákona o odpadech v integrovaném povolení nevydá. Nakládat s nebezpečnými odpady vzniklými provozem zařízení je provozovatel i nadále povinen v souladu se zákonem o odpadech (např. skladování nebezpečného odpadu vyžaduje povolení krajského úřadu), avšak již nemusí pro činnost shromažďování nebezpečného odpadu žádat krajský úřad o povolení. Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 3 Krajský úřad vyhověl žádosti provozovatele a zrušil závaznou podmínku týkající se vedení provozní evidence zemědělského zdroje znečišťování ovzduší v souladu s provozním řádem a plánem zavedení zásad správné zemědělské praxe, protože se dle ust. 17 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší vedení provozní evidence u zemědělských zdrojů nevyžaduje. Provozovatel vede pouze provozní záznamy o chovu hospodářských zvířat dle provozního řádu, v souladu s výrobním programem (chovný cyklus) a používanými technologiemi a záznamy o aplikaci snižujících technologiích v míře nezbytné pro výpočet emisí amoniaku ze zařízení dle Metodického pokynu odboru ochrany ovzduší, Ministerstva životního prostředí ČR, zveřejněném ve Věstníku MŽP, Ročník XIII, Srpen 2013, Částka 8. Pokud provozovatel nemůže prokazatelně doložit způsob aplikace drůbeží podestýlky, tj. drůbeží podestýlku předává další osobě k využití na základě smlouvy bez skladování a známosti konkrétního způsobu aplikace (např. rozvozový plán hnojení statkovými hnojivy s uvedenou dobou zapravení do půdy od aplikace) dle výše uvedeného metodického pokynu, je oprávněn započítat ve výpočtu emisí amoniaku snížení emisí ve výši 40 % z dílčího emisního faktoru pro aplikaci. Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku uvedenou v integrovaném povolení v bodě 3 pod písmenem c), která se týkala problematiky bezpečnostních listů používaných chemických látek, která je nově řešena přímo prostřednictvím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (dříve platná vyhláška č. 231/2004 Sb., která upravovala náležitosti bezpečnostního listu k používaným chemickým látkám, byla zrušena zákonem č. 371/2008 Sb., kterým se změnil zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Krajský úřad v závazné části tohoto bodu upřesnil text týkající se ochranných podmínek pro závadné látky vodám (vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství byla zrušena). Krajský úřad dále zrušil závaznou podmínku uvedenou v integrovaném povolení v tomto bodě týkající se používání statkových hnojiv, evidence 15

17 předávání a podmínek skladování a aplikace drůbeží podestýlky s ohledem na kontrolní a sankční působnost Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského dle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu (s účinností od 1. srpna 2012 je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno). Obdobně byla zrušena vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv a nahrazena vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, s účinností od 1. ledna Výroková část II. Závazné podmínky provozu, bod 5 Krajský úřad schválil v této části závazných podmínek integrovaného povolení podmínky přerušení a dočasného a trvalého ukončení provozu zařízení nebo jeho části dle ust. 15a zákona o integrované prevenci. Krajský úřad považoval za vhodné blíže určit postup provozovatele zařízení včetně procesních lhůt jak při přerušení, tak také při ukončení provozu zařízení, s ohledem na vyšší informovanost provozovatele a požadavky na něj kladené krajským úřadem z hlediska ochrany životního prostředí. Provozovatel na základě splnění stanovených podmínek a povinností může požádat krajský úřad o vydání rozhodnutí o zániku integrovaného povolení dle ust. 20 odst. 2 zákona o integrované prevenci pro celé zařízení nebo pro jeho část. Výroková část III. Krajský úřad vyjmul z integrovaného povolení následující složková povolení (ovzduší, odpady), která pozbyla platnosti v souladu s novým zákonem o ochraně ovzduší a novelou zákona o odpadech (viz výše odůvodnění jednotlivých výrokových částí): Povolení k provozování zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení 17 odst. 1 písm. d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Povolení k vydání provozního řádu zvláště velkého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší a k jeho změnám dle ustanovení 17 odst. 2 písm. g) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Schválení plánu zavedení zásad správné zemědělské praxe dle ust. 5 odst. 8 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady dle ustanovení 16 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Krajský úřad v integrovaném povolení nově nahrazuje povolení provozu stacionárního vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší a povolení provozního řádu postupem v řízení o vydání integrovaného povolení dle ust. 40 odst. 2 zákona o ochraně ovzduší, a schválení havarijního plánu v oblasti vod dle ust. 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Povolení k nakládání s podzemními vodami dle ust. 8 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, k jejich odběru, zůstává beze změn. 16