REGIONÁLNÍ REŠERŠE PARDUBICKÝ KRAJ

REGIONÁLNÍ REŠERŠE PARDUBICKÝ KRAJ Finální verze ke dni 11. 7. 2014 Zpracování: Ing. Jaroslav Ponert Markéta Heroutová Josef Hostinský Iva Roušarová Lenka Seidlová Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů Registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/B9.00013

Obsah 1 Úvod... 3 1.1 O projektu... 3 1.2 Realizační tým zapojený do projektu v Pardubickém kraji... 3 1.3 Významné průmyslové podniky kraje... 3 2 Přehled informačních zdrojů... 4 3 Analýza dat a popis stávající situace v oblasti RLZ... 5 3.1 Informace o Pardubickém kraji... 5 3.2 Popis stávající situace v oblasti RLZ... 6 4 Analýza struktury zapojených organizací... 14 5 Závěry z realizace polostrukturovaných rozhovorů... 18 5.1 Oslovené firmy a sociální partneři... 18 5.2 Dosavadní zjištění z polostrukturovaných rozhovorů... 18 5.3 Záznamy z polostrukturovaných rozhovorů... 19 6 SWOT analýza stávající situace v Pardubickém kraji... 24 6.1 Aktuální situace RLZ v Pardubickém kraji na základě SWOT analýzy se zaměřením na chemický průmysl... 25 6.2 Aktuální situace RLZ v Pardubickém kraji na základě SWOT analýzy se zaměřením na strojírenství... 26 6.3 Aktuální situace RLZ v Pardubickém kraji na základě SWOT analýzy se zaměřením na elektrotechnický průmysl... 27 7 Vybraná regionální témata... 28 7.1 Chemie... 28 7.2 Strojírenství... 30 7.3 Elektrotechnika... 31 8 Závěrečné shrnutí... 33 2

1 Úvod 1.1 O projektu Název projektu: Sektorové dohody jako nástroj sociálního dialogu při řešení dlouhodobých problémů v oblasti rozvoje lidských zdrojů (SD) Registrační číslo projektu: CZ.1.04/1.1.01/B9.00013 Realizátor: Svaz průmyslu a dopravy ČR Partner: Českomoravská konfederace odborových svazů Zahájení: 6. 2. 2014 Ukončení: 30. 6. 2015 Předpoklad prodloužení do 31. 8. 2015 Jedním z důležitých dílčích cílů tohoto projektu je i vypracování regionální rešerše, která má pomoci určit téma sektorové dohody v Pardubickém kraji. 1.2 Realizační tým zapojený do projektu v Pardubickém kraji Ing. Jaroslav Ponert Josef Hostinský Markéta Heroutová Iva Roušarová Lenka Seidlová expert projektu SD za Svaz průmyslu a dopravy ČR expert projektu SD za ČMKOS poradce projektu SD za Svaz průmyslu a dopravy ČR poradce pro regionální RLZ za Svaz průmyslu a dopravy ČR asistentka projektu SD za Svaz průmyslu a dopravy ČR 1.3 Významné průmyslové podniky kraje Iveco Czech Republic Vysoké Mýto (dříve Karosa, http://www.karosa.cz) Korado Česká Třebová (http://www.korado.cz/) Paramo Pardubice (Česká rafinérská) (http://www.paramo.cz/) Synthesia Semtín (http://www.synthesia.cz/cs/) Explosia Semtín BOTAS Skuteč (http://www.botas.cz/) Perla Ústí nad Orlicí (http://www.perla.cz/) Orlické papírny Lanškroun (http://www.orpa.cz/) Stepa Lanškroun (http://www.stepa.cz/) Vertex Litomyšl (http://www.vertex.cz) Evona Chrudim (http://www.evona.cz) ZEZ SILKO Žamberk (http://www.zez-silko.cz) OEZ Letohrad (http://www.oez.cz) Schott Lanškroun 3

2 Přehled informačních zdrojů Analýza aktuální situace v oblasti rozvoje lidských zdrojů Analýza aktuální situace v oblasti rozvoje lidských zdrojů v Pardubickém kraji rozvoje lidských zdrojů v Pardubickém kraji Analýza regionálních disparit středního odborného vzdělávání ve vazbě na trh práce NUTS II Severovýchod Info o Synthesi a.s. Zpráva o situaci na krajském trhu práce, o realizaci APZ v roce 2013 a strategie APZ pro rok 2014 Návrh témat Situace na trhu práce v prvním čtvrtletí roku 2014 Moravskoslezský pakt zaměstnanosti Analytická část Regionální inovační strategie Pardubického kraje Významní vzdělavatelé Pardubického kraje Struktura technických škol v kraji a významní vzdělavatelé v dalším profesním vzdělávání - střední školy s technickým a prům. zaměřením Tabulka klíčových indikátorů KHK, PK a LK Svaz chemického průmyslu ČR, personální informace 2012 Návrh koncepce využití aplikované chemie v praxi Charakteristika pardubického kraje SPČR, M. Heroutová, A. Roubalová (ve spolupráci s H. Procházkovou, ÚP) SPCR, M. Heroutová Asistenční centrum, a.s. Josef Hostinský (ČMKOS) Ing. Petr Klimpl, ředitel krajské pobočky ÚP ČR Iva Roušarová, vedoucí oblastní kanceláře Chrudim, Krajská hospodářská komora Pardubického kraje ÚP ČR Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA PARDUBICKÉHO KRAJE SPČR, A. Roubalová Mgr. Ivan Hudeček, odbor školství a kultury Pardubického kraje, odd. organizační a vzdělávání SPČR, A. Roubalová SPČR, A. Roubalová, M. Heroutová, doplněno Ing. Romanem Sodomkou, ředitel Krajská hospodářská komora Pardubického kraje Svaz chemického průmyslu ČR Adámek Pavel, jednatel společnosti SAVE CZ Český statistický úřad 4

3 Analýza dat a popis stávající situace v oblasti RLZ 3.1 Informace o Pardubickém kraji se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). K 31. 12. 2012 v kraji žilo 516 440 obyvatel, což představuje 4,9 % z celkového počtu obyvatel ČR. Z hlediska věkové struktury obyvatelstva lze v roce 2012 proti předchozímu roku sledovat pokračující pokles počtu obyvatel ve věkové skupině 15 64 let (oproti roku 2011 o 1,0 %), naopak růst byl zaznamenán ve skupině 65letých a starších (o 3,6 %). Počet dětí ve věku 0 14 let je nejvyšší za posledních 8 let. Index stáří (poměr počtu obyvatel 65letých a starších k obyvatelstvu mladšímu 15 let) dosáhl v roce 2012 hodnoty 113,1 (110,0 v roce 2011). Zatímco u 5

žen dosáhl v roce 2012 index stáří hodnoty 136,7, u mužů to bylo pouhých 90,7. Tento rozdíl je způsobený zejména nižším průměrným věkem zemřelých mužů. Kraj je rozdělen na 4 okresy: okres Chrudim - 104 043 obyvatel, okres Pardubice - 168 569 obyvatel, okres Ústí nad Orlicí - 138 751 obyvatel a okres Svitavy - 104 622 obyvatel. K 31. 12. 2012 měl kraj celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru obce 10,0 km2 a 5. nejnižším průměrným počtem 1 145 obyvatel na 1 obec. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,3 % obyvatel kraje. Třemi největšími městy Pardubického kraje jsou Pardubice, Chrudim a Svitavy. V kraji se koncentruje průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Důležité je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný. Významný je i zemědělský sektor. Ekonomickou prosperitu výrazně ovlivňuje, že region protíná evropský železniční koridor. Využívat lze i vodní a leteckou dopravu. Proto v poslední době zaznamenává kraj významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. 3.2 Popis stávající situace v oblasti RLZ Úřad práce v Pardubickém kraji k 31. 12. 2013 monitoroval 3 395 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali 142 900 zaměstnanců. V roce předchozím, pak bylo monitorováno 3 351 zaměstnavatelů se 142 417 zaměstnanci. V počtu monitorovaných firem došlo k nárůstu o 44 zaměstnavatelů, v rámci počtu zaměstnanců činil meziroční nárůst 483 osob. K 31. 3. 2014 bylo na ÚP evidováno 27 206 uchazečů o zaměstnání, meziroční pokles činil 173 osob (0,6 %). Vývoj v prvním čtvrtletí roku 2014 byl odlišný od vývoje ve stejném období předchozího roku. Zatímco v roce 2013 se počet uchazečů zvyšoval až do konce února, v roce 2014 byl únor již měsícem, kdy došlo k nastartování poklesu, který výrazně pokračoval i v měsíci březnu. Při meziročním porovnání vývoje prvního čtvrtletí v jednotlivých okresech, sledujeme pokles počtu uchazečů o zaměstnání pouze v okrese Ústí nad Orlicí (8,4 %), který však byl natolik výrazný, že ovlivnil situaci v celém kraji. Důvodem je zejména příznivý vývoj tohoto okresu v celém roce 2013. Ve všech ostatních okresech nezaměstnanost meziročně vzrostla, nejvíce pak v okrese Pardubice (4,1 %). 6

Průmysl a stavebnictví má v Pardubickém kraji nadále vysoký podíl na zaměstnanosti pracuje v nich více 50 % všech zaměstnanců v kraji. K významným odvětvím vedle již zmíněných patří dále výroba dopravních prostředků a zařízení, výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, potravinářský průmysl, chemický průmysl a petrochemie. V roce 2009 bylo v Pardubickém kraji evidováno 150 průmyslových podniků s více než 100 zaměstnanci. V těchto podnicích pracovalo 42 898 osob (průměrný evidenční počet), ve srovnání s rokem 2008 se jejich stav o 15,2 % snížil. Nicméně meziroční pokles stavu pracovníků ve velkých společnostech z průmyslového odvětví byl zaznamenán ve všech krajích kromě Hl. města Prahy. Průměrná hrubá měsíční mzda v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci se v Pardubickém kraji během roku 2009 zvýšila o 4,5 % na 21 810 Kč. Tato průměrná mzda dosahovala 89,6 % úrovně průměrné republikové mzdy a byla čtvrtá nejnižší mezi kraji ČR. Průměrný evidenční počet zaměstnanců podle odvětví OKEČ v tis. fyzických osob 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 193,0 190,7 193, 190,7 194,9 196,2 190,8 Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 13 364 14 282 15 219 15 849 16 938 18 191 19 388 Mzdové prostředky bez OON v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 1.-3..2010 26 290 571 27 207 892 30 079 994 32 513 982 36 960 886 26 965 034 V roce 2009 dosáhly tržby velkých průmyslových společností v kraji za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy hodnoty 160,9 mld. Kč, v meziročním porovnání došlo k jejich poklesu o 10,8 %. Objem tržeb odpovídá páté nejvyšší pozici mezi kraji v ČR, a to i přesto, že má čtvrtý nejmenší počet těchto podniků. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v mil. Kč, běžné ceny 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 64 936 95 249 126 829 142 606 139 123 164 427 191 058 180 835 160 571 7

Vývoz zboží běžné ceny(v mil.kč) 2006 2007 2008 2009 1.-9.2010 154 022 191 646 188 744 171 173 167 262 Nejčastěji požadované rekvalifikace v Pardubickém kraji Vysokozdvihy, svářečské a PC kurzy, ekonomika, službové obory Požadavky na obsazení pracovních míst (k 31. 12. 2012) Obchodní zástupci 123 Svářeči, řezači plamenem a páječi 76 Operátoři telefonních panelů 72 Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel 69 Seřizovači a obsluha obráběcích strojů 64 Číšníci a servírky 63 Finanční a investiční poradci a příbuzní specialisté 61 Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur 54 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři 52 Prodavači v prodejnách 50 Pracovníci v zákaznických kontaktních centrech 49 Montážní dělníci mechanických zařízení 47 Montážní dělníci elektrických, energ. a elektron.zařízení 47 Zprostředkovatelé služeb jinde neuvedení 41 Montážní dělníci výrobků a zařízení 39 Nástrojaři a příbuzní pracovníci 37 Všeobecní administrativní pracovníci 36 8

Elektromechanici 33 Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb 31 Mechanici a opraváři motorových vozidel 31 Vývoj situace na úrovni disparit mezi výstupy středního odborného školství a potřebami trhu práce mezi roky 2011 a 2013 Maturitní obory Kumulace 2011 / 2013 Rozdíl 2011 vs. 2013 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 13 11 18 Informatické obory -13 7 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 0 0 23 Strojírenství a strojírenská výroba 5 33 26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika -2 10 28 Technická chemie a chemie silikátů -2 6 29 Potravinářství a potravinářská chemie 3-5 31 Textilní výroba a oděvnictví 15-3 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 0 0 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 9 7 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 15 7 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 24 0 37 Doprava a spoje -30 6 39 Speciální a interdisciplinární obory 38 2 41 Zemědělství a lesnictví 83 25 43 Veterinářství a veterinární prevence 5 5 53 Zdravotnictví 19 21 63 Ekonomika a administrativa -409 21 64 Podnikání v oborech, odvětvích 153 51 65 Gastronomie, hotelnictví a turismu 56 16 66 Obchod -317-19 68 Právní a veřejnosprávní činnost -144 30 69 Osobní a provozní služby 48 2 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 0 0 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 38-2 82 Umění a užité umění 11 1 9

obor s negativním posunem (negativní posun zde představuje situaci, kdy se mezi roky 2011 a 2013 dále do záporných čísel posunul rozdíl mezi počtem nezaměstnaných absolventů a nabídkou volných pracovních míst v daném oboru, tzn. že v daném oboru existoval v roce 2013 v teoretické rovině ještě větší šance pro nezaměstnané absolventy nalézt na trhu práce uplatnění než v roce 2011) 66 Obchod - 2011 počet evidovaných absolventů 23 x nabídka práce v oboru 172-2013 počet evidovaných absolventů 15 x nabídka práce v oboru 183 obory s nejvýraznějším pozitivním posunem (první 4) (kladný posun zde představuje stav, kdy se mezi roky 2011 a 2013 změnila situace na trhu práce tak, že nezaměstnaní absolventi měli v roce 2013 s ohledem na nabídku volných pracovních míst v daných oborech v teoretické rovině menší šance nalézt na trhu práce uplatnění než v roce 2011) 64 Podnikání v oborech, odvětvích - 2011 počet evidovaných absolventů 60 x nabídka práce v oboru 9-2013 počet evidovaných absolventů 111 x nabídka práce v oboru 9 23 Strojírenství a strojírenská výroba - 2011 počet evidovaných absolventů 29 x nabídka práce v oboru 43-2013 počet evidovaných absolventů 47 x nabídka práce v oboru 28 68 Právní a veřejnosprávní činnost - 2011 počet evidovaných absolventů 2 x nabídka práce v oboru 89-2013 počet evidovaných absolventů 11 x nabídka práce v oboru 68 41 Zemědělství a lesnictví - 2011 počet evidovaných absolventů 30 x nabídka práce v oboru 1-2013 počet evidovaných absolventů 59 x nabídka práce v oboru 5 Na úrovni maturitních skupin oborů v rámci kraje Pardubického lze ve vztahu k trendům zaznamenávaným obecně na úrovni celé České republiky zaznamenat výraznější negativní posun na úrovni skupiny oborů 66 Obchod nejen že se snížil indikovaný stav počtu nezaměstnaných absolventů, zároveň došlo i k nárůstu nabízených volných pracovních míst (podobně jako v případě původních analýz disparit je zde však potřeba upozornit na skutečnost, že významná část nabídky volných pracovních míst na úrovni těchto oborů má spíše fiktivní charakter jedná se o nabídky pozic typu obchodní zástupce, zprostředkovatel pojištění apod.). Nejvýraznější trendy v dalších skupinách oborů ve své podstatě naopak kopírují situaci na úrovni celé České republiky - situace je problematická především v případě skupiny oborů 64 Podnikání v oborech, odvětvích tedy oborů představovaných nástavbovým charakterem 10

maturitního studia zatímco počet nezaměstnaných absolventů v této skupině oborů dále roste (2011 NA - 60, 2013 NA - 111), nabídka volných pracovních míst zůstává stejná (2011, 2013 VPM 9). Podobná je i situace skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba zatímco nezaměstnanost absolventů stoupá (2011 NA - 29, 2013 NA - 47), nabídka volných pracovních míst spíše klesá (2011 VPM 43, 2013 VPM 28). Učební obory Kumulace 2011 / 2013 Rozdíl 2011 vs. 2013 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 0 0 18 Informatické obory 0 0 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství -2 2 23 Strojírenství a strojírenská výroba -693 507 26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika -380 138 28 Technická chemie a chemie silikátů 0 0 29 Potravinářství a potravinářská chemie 62 38 31 Textilní výroba a oděvnictví -104 90 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů -18 18 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů -7 33 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 16 8 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie -214 106 37 Doprava a spoje -232 66 39 Speciální a interdisciplinární obory -8-8 41 Zemědělství a lesnictví -28 58 43 Veterinářství a veterinární prevence 0 0 53 Zdravotnictví 2 0 63 Ekonomika a administrativa 0 0 64 Podnikání v oborech, odvětvích 0 0 65 Gastronomie, hotelnictví a turismu -61 71 66 Obchod -126 104 68 Právní a veřejnosprávní činnost -127 33 69 Osobní a provozní služby -242 274 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 0 0 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče -24 20 82 Umění a užité umění 3 5 obor s negativním posunem (negativní posun zde představuje situaci, kdy se mezi roky 2011 a 2013 dále do záporných čísel posunul rozdíl mezi počtem nezaměstnaných absolventů a nabídkou volných pracovních míst v 11

daném oboru, tzn., že v daném oboru existoval v roce 2013 v teoretické rovině ještě větší šance pro nezaměstnané absolventy nalézt na trhu práce uplatnění než v roce 2011) 39 Speciální a interdisciplinární obory - 2011 počet evidovaných absolventů 0 x nabídka práce v oboru 0-2013 počet evidovaných absolventů 0 x nabídka práce v oboru 8 obory s nejvýraznějším pozitivním posunem (prvních 5) (kladný posun zde představuje stav, kdy se mezi roky 2011 a 2013 změnila situace na trhu práce tak, že nezaměstnaní absolventi měli v roce 2013 s ohledem na nabídku volných pracovních míst v daných oborech v teoretické rovině menší šance nalézt na trhu práce uplatnění než v roce 2011) 23 Strojírenství a strojírenská výroba - 2011 počet evidovaných absolventů 76 x nabídka práce v oboru 676-2013 počet evidovaných absolventů 100 x nabídka práce v oboru 193 69 Osobní a provozní služby - 2011 počet evidovaných absolventů 32 x nabídka práce v oboru 290-2013 počet evidovaných absolventů 30 x nabídka práce v oboru 14 26 Elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika - 2011 počet evidovaných absolventů 17 x nabídka práce v oboru 276-2013 počet evidovaných absolventů 41 x nabídka práce v oboru 162 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie - 2011 počet evidovaných absolventů 56 x nabídka práce v oboru 216-2013 počet evidovaných absolventů 80 x nabídka práce v oboru 134 66 Obchod - 2011 počet evidovaných absolventů 16 x nabídka práce v oboru 131-2013 počet evidovaných absolventů 20 x nabídka práce v oboru 31 V případě skupin oborů učebního charakteru a na ně návazných hospodářských odvětví v Pardubickém kraji jednoznačně platí, že s přihlédnutím k významu jednotlivých odvětví výrazně převažují ty, u kterých lze mezi roky 2011 a 2013 zaznamenat pozitivní posuny na úrovni disparit, tzn. faktické snižování šancí pro nezaměstnané absolventy nalézt v těchto skupinách oborů vhodné pracovní uplatnění. Mimořádně významný posun lze zaznamenat především na úrovni skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, kde mezi sledovanými roky 2011 a 2013 došlo nejen k nárůstu počtu nezaměstnaných absolventů (2011 NA - 76, 2013 NA 100), ale především rapidnímu úbytku nabízených volných pracovních míst (2011 VPM 676, 2013 VPM 193). Relativním specifikem Pardubického kraje je též prudká změna na úrovni, v případě jiných krajů České republiky spíše okrajové, skupiny oborů 69 Osobní a provozní služby, kde došlo mezi roky 2011 a 2013 k velmi významnému snížení 12

nabídky volných pracovních míst (2011 VPM 290, 2013 VPM 14). Další, z pohledu uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, negativní trendy skupin oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie a 66 Obchod kopírují nejčastěji zaznamenávaný vývoj těchto skupin oborů na úrovni jiných krajů České republiky (tzn., že dochází ke zvyšování počtu nezaměstnaných absolventů a zároveň se snižuje počet nabízených volných pracovních míst). Shrnutí je charakteristický široce diverzifikovanou výrobní činností zahrnující většinu odvětví národního hospodářství (stavebnictví, obchod, služby, turistický průmysl). Převažují výrazné disparity trhu práce v souvislosti s nízkou optimalizací středního školství a nastavení systému celoživotního vzdělávání. V Pardubickém kraji má dlouhodobě silnou tradici především odvětví strojírenství a elektrotechnika, výroba dopravních zařízení, chemický průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků. Poptávka po pracovní síle se od roku 2012 vlivem mírného oživení ekonomiky zvolna zvedá a v následujícím období lze předpokládat progresivní vývoj především u stěžejních zaměstnavatelů v kraji. Průmysl a stavebnictví má v Pardubickém kraji od roku 2012 vysoký podíl zaměstnanosti - pracuje zde cca 54-56 % všech zaměstnanců v kraji, což je spojeno s trvalou potřebou technicky vzdělané pracovní síly všech kvalifikačních stupňů. Předpokládáme, že mezi požadované vzdělání bude i nadále patřit jak vyučení, středního vzdělání s maturitou tak i další vzdělávání v klasických učebních oborech technických směrů - strojních, elektro, chemických, tedy profesích, po nichž je dlouhodobě u zaměstnavatelů neuspokojená poptávka (elektromechanik, montážní dělník elektrických zařízení, nástrojář, obráběč kovů, zámečník, nástrojář, chemik, chemik - operátor chemických výrob, strojírenský technik, elektrotechnik). Tyto profese jsou průřezové a pracovníci s příslušným vzděláním naleznou uplatnění i v dalších odvětvích. Velká poptávka je rovněž po odbornících s vysokoškolským vzděláním technického směru. Velmi se změnily nároky zaměstnavatelů na pracovní sílu, i když přetrvávají požadavky na odbornou připravenost - zaměstnavatelé navíc požadují otevřenost novým znalostem, ochotu a schopnost se dále učit a přijímat nové zkušenosti. Tyto schopnosti jsou pro rozvoj podnikatelských aktivit zaměstnavatelů klíčové. Výchova kvalitních zaměstnanců je dlouhodobá záležitost. 13

4 Analýza struktury zapojených organizací Krajský úřad Pardubického kraje Rada pro rozvoj lidských zdrojů Cílem činnosti Krajské rady pro Rozvoj lidských zdrojů Pardubického kraje je zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel regionu, vytváření příznivých podmínek pro zaměstnavatele, zvyšování prosperity kraje rozvojem lidských zdrojů, získávání prostředků z evropských fondů na celoživotní vzdělávání i podporu podnikatelských aktivit. Dílčími cíli jsou: zvýšení zaměstnatelnosti obyvatel kraje podporou celoživotního vzdělávání, pomoc zaměstnavatelům při zajišťování kvalifikovaných pracovníků podporou technického vzdělávání, podpora malých a středních podnikatelů rozvojem inovačního podnikání, spolupráce při zpracování a realizaci projektů čerpajících prostředky z OP RLZ, koordinace a finanční podpora aktivit v rámci celoživotního vzdělávání, spolupráce se zástupci zaměstnavatelů a vzdělavatelů při propojování vzdělávání s praxí, mediální propagace aktivit v rámci celoživotního vzdělávání, podpora aktivit realizovaných v rámci rovných příležitostí žen a mužů, spolupráce s neziskovými organizacemi, spolupráce při realizaci projektu podporovaného zaměstnání; Aktivity Rady V současné době probíhají tyto aktivity: akce na podporu technického vzdělávání, mediální kampaň na podporu celoživotního vzdělávání, práce na Regionální inovační strategii, hodnocení a výběr projektů v grantovém schématu opatření 3.3. OP RLZ, spolupráce se vzdělávacími subjekty, spolupráce se zaměstnavateli, spolupráce s úřady práce. Rada hospodářské a sociální dohody Je krajskou platformou pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. RHSD PK projednává problémy v oblasti rozvoje kraje ve smyslu zaměstnanosti, sociálních služeb, zdravotnické péče, dopravy a dalších. Odbor rozvoje, fondů EU, cestovního ruchu a sportu V tomto odboru je v rámci této rešerše bráno v úvahu především oddělení regionálního rozvoje, které zajišťuje a koordinuje vypracování dlouhodobé koncepce a strategie hospodářského a sociálního rozvoje kraje. 14

Pro rozhodování orgánů kraje analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje území kraje, vyhodnocuje územní disparity hospodářského a sociálního rozvoje kraje a navrhuje vymezení mikroregionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, navrhuje vytváření nástrojů k eliminaci disparit a koordinuje jejich působení na území kraje. Dále také zajišťuje prezentaci podnikatelských a investorských příležitostí na území kraje a podílí se na vytváření podmínek pro vstup investorů na území kraje. Odbor školství a kultury V rámci tohoto odboru je nutné zapojit především oddělení organizačního a vzdělávání. Vybranými činnostmi tohoto oddělení je například zajištění a organizace činnosti týkající se podpory talentované mládeže, navrhování objemu a rozdělení finančních prostředků kraje na podporu školských soutěží. Dále také zajišťuje zřízení a následnou správu školského portálu kraje, zabezpečuje zejména úkoly při zřizování, rušení a slučování škol a školských zařízení, které zřizuje. Spolupracuje s ministerstvem školství na přípravě koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže, realizuje opatření uložená koncepcí především v oblasti zájmového vzdělávání a v oblasti podpory práce s talentovanou mládeží; ve spolupráci se Š/ŠZ se podílí na plnění vymezených úkolů zejména v těchto oblastech: mládež, vzdělání, výchova, mládež, zaměstnanost a zaměstnatelnost a mládež a zdraví. Úřad práce ČR - Krajská pobočka v Pardubicích Krajské pobočky jsou organizačními útvary Úřadu práce ČR a plní v rámci kraje zejména tyto úkoly: vytvářejí ve spolupráci s kontaktními pracovišti podmínky pro provádění státní politiky zaměstnanosti a činnosti v rámci zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné nouzi, zákona o sociálních službách a zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, spolupracují při zabezpečování zaměstnanosti, mobility pracovních sil, rozvoje lidských zdrojů a sociální ochrany s územními samosprávnými celky a jejich orgány, sociálními partnery a organizacemi zaměstnavatelů, podílí se na realizaci projektů, pro které je Úřad práce ČR příjemcem nebo kde jsou krajské pobočky zapojeny do realizace národních a systémových projektů, pro které je ministerstvo příjemcem, zajišťují agendu ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v rámci kraje, soustavně monitorují a vyhodnocují situaci na trhu práce a přijímají opatření na ovlivnění poptávky a nabídky práce, vedou evidenci volných pracovních míst, zprostředkovávají zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání, poskytují fyzickým osobám a zaměstnavatelům poradenské služby v oblasti volby či změny povolání, dalšího profesního vzdělávání, informační a další služby vymezené zákonem o zaměstnanosti, zajišťují rekvalifikaci uchazečům a zájemcům o zaměstnání, osobám na pracovní rehabilitaci a poskytují služby pracovní rehabilitace, zabezpečují uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, poskytují příspěvky z prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, zabezpečují výkon agendy plnění povinného podílu zaměstnaných osob se ZP a podpory zaměstnání osob se ZP, zajišťují výplatu nepojistných sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti a příspěvků APZ, 15

zabezpečují výkon agend zahraniční zaměstnanosti, zaměstnávání občanů ČR v zahraničí, zaměstnávání a evidenci občanů EU a cizinců v ČR, zajišťují výkon agendy podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, nepojistných sociálních dávek, povolování výkonu činnosti dítěte, zajišťují agendu inspekce sociálních služeb, zajišťují agendu dávek pěstounské péče dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Poradní orgán ředitele ÚP Úlohou poradního sboru je souladu se zákonem č. 435/2004 sb. Zejména pomoc při koordinaci realizace státní politiky nezaměstnanosti a rozvoji lidských zdrojů na území Královéhradeckého kraje, a to zejména formou projednávání strategických dokumentů realizace APZ, vyjadřování k záměrům projektů připravovaných úřadem práce, poskytováním zpětné vazby o potřebách, problémech či stanoviscích subjektů působících na trhu práce, hledání řešení vyskytujících se disproporcí na trhu práce s přesahem do oblasti sociální a školství. Jednání poradního sboru jsou příležitostí k předávání informací o stavu trhu práce v jednotlivých regionech a k diskusi o akutních i chronických neduzích oblasti zaměstnanosti a i místem pro vytváření námětů a podnětů pro úpravu legislativy či jiná opatření celostátního charakteru. Univerzita Pardubice Univerzita Pardubice, jediná vysokoškolská instituce univerzitního typu v Pardubickém kraji, je jednou z 26 veřejných vysokých škol ČR založených ze zákona. S téměř 10,5 tisíci studenty patří do skupiny středně velkých veřejných vysokých škol. Univerzita na svých sedmi fakultách poskytuje vzdělání v přírodních, technických, společenskovědních, ekonomických, zdravotnických a uměleckých. Seznam fakult: Fakultu chemicko-technologickou- FChT (založenou v roce 1950 jako VŠChT) Fakultu ekonomicko-správní - FES (založenou v roce 1991), Dopravní fakultu Jana Pernera - DFJP (založenou v roce 1993) Fakultu filozofickou - FF (v roce 1992 založen Ústav cizích jazyků, později přejmenován na Ústav jazyků a humanitních studií, který byl přetransformován na samostatnou Fakultu humanitních studií v roce 2001, přejmenována v prosinci 2005 na Fakultu filozofickou), Fakultu restaurování - FR (založenou v roce 2005), Fakultu zdravotnických studií - FZS (v roce 2002 byl založen Ústav zdravotnických studií, který byl přetransformován na samostatnou Fakultu zdravotnických studií v lednu 2007), Fakultu elektrotechniky a informatiky - FEI založenou v roce 2002 jako Ústav informatiky, přejmenován v roce 2004 na Ústav elektrotechniky a informatiky, který byl přetransformován na samostatnou fakultu v lednu 2008) Vedle vzdělávání je pro univerzitu charakteristická bohatá vědecká a výzkumná činnost, jíž si univerzita a její fakulty získaly respekt u domácí i mezinárodní vědecké obce. Napomáhá tomu i řada specializovaných pracovišť a dalších organizací, institucí a sdružení, které při Univerzitě Pardubice pracují a se kterými se časem možná také setkáte. Významnou úlohu na podporu pedagogických, studijních a vědeckých aktivit plní rovněž Nadační fond Miroslava Jurečka a Nadační fond Jana Pernera. 16

Střední školy - technického a průmyslového zaměření SOŠ A SOU technických oborů Česká Třebová SOŠ A SOU technické Třemošnice Integrovaná střední škola technická Vysoké Mýto Střední škola zahradnická, SOU A OU Litomyšl Střední průmyslová škola stavební Pardubice OU a praktická škola Chroustovice Střední odborná škola elektrotechnická a strojní a Střední odborné učiliště Pardubice Střední průmyslová škola elektrotechnická a Vyšší odborná škola Pardubice Střední odborné učiliště technické - střední škola Přelouč Vyšší odborná škola a Střední škola technická Česká Třebová Vyšší odborná škola a Střední odborná škola technická Litomyšl Průmyslová střední škola Letohrad Střední průmyslová škola Chrudim Střední škola automobilní Holice Střední průmyslová škola chemická Pardubice Svaz obchodu a cestovního ruchu - regionální zastoupení PK Je nezávislým a dobrovolným sdružením asociací, aliancí, družstev a firem podnikajících v malo/velko-obchodě, gastronomických, ubytovacích a dalších službách. Zastupuje přes 6 000 podnikatelů vytvářejících až 500 000 pracovních míst. Je druhý největší zaměstnavatelský svaz v ČR. CzechInvest - krajská pobočka v Pardubicích Regionální zastoupení poskytuje informace a služby k programům Operačního programu podnikání a inovace a k dalším národním programům na podporu firem. CzechInvest dále asistuje příchozím zahraničním investorům do regionu. Okresní města Město Pardubice, Město Chrudim, Město Svitavy, Město Ústí nad Orlicí 17