ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště v Praze Informace o stavu sucha na území ČR Datum aktualizace: 8. 8. 2008 Meteorologická situace Červenec 2008 byl teplotně normální. Průměrná měsíční teplota dosáhla 18,3 C, což odpovídá intervalu normálu (odchylka +0,7 C). Rovněž srážkově byl červenec 2008 na území České republiky normální s průměrným srážkovým úhrnem 88 mm, což představuje 99 % dlouhodobého normálu. Více srážek spadlo na východě území, zatímco v Čechách spadlo v průměru 78 mm (88% normálu), na Moravě a ve Slezsku to bylo 108 mm (123% normálu). Významnější srážky se vyskytovaly zejména v bouřkách na přecházejících frontách v první polovině 2. dekády a 3.dekády. Ačkoliv srážky v uvedených obdobích zasáhly celé území ČR, nejintenzivnější byly v bouřkách na východě území (13.7. - 78 mm na srážkoměrné stanici Město Albrechtice, 25.7. - 69 mm Melč, 61 mm Odry. Nejvyšší měsíční srážkové úhrny byly naměřeny na Lysé hoře 245 mm, ve Městě Albrechticích 193 mm a 180 mm na Šeráku, všechny tyto srážkoměrné stanice se nacházejí na Moravě a ve Slezsku. Hydrologická situace Uvedené srážky se hydrologicky projevily pouze v povodí Odry, horní Moravy a Bečvy, kde došlo ke krátkodobým vzestupům ovšem bez dosažení SPA. Celkově však krátkodobé intenzivní srážky většinou nepostihly plošně rozsáhlejší území a na průtoku sledovaných vodních toků se až na výjimky většinou výrazněji neprojevily. Vzhledem k jejich velké intenzitě a krátké době trvání rovněž z krajiny velmi rychle odtékaly, aniž by ve větším množství infiltrovaly do půdy a kompenzovaly deficit vody v půdě a zdrojů podzemní vody. Na povrchových tocích i na sledovaných objektech podzemních vod tak nadále pokračovaly pozvolné poklesy z předchozího období. Naopak přeci jen příznivěji se přívalové srážky projevily ve snížení rizika požárů, které je ovlivněno zejména vysycháním nejsvrchnějších půdních horizontů a vegetačního pokryvu. Přesto v některých oblastech ČR, kde se bouřky projevily méně intenzivně riziko vzniku sucha v půdě a riziko vzniku požáru na konci července a začátku srpna vzrostlo (jižní Morava, střední, severozápadní a východní Čechy).
Obr. 1 - Riziko ohrožení suchem pro území ČR. Vymezuje pět stupňů ohrožení suchem: 1 - malé, 2 - mírné, 3 - středně velké, 4 - velké, 5 - nejvyšší. Čím je tento stupeň vyšší, tím je vyšší riziko ohrožení suchem. Výsledná mapa vzniká kompilací výsledků získaných ze tří metod hodnocení sucha: měřené vlhkosti půdy, vypočtené vláhové bilance a vypočtené bilance srážek a evapotranspirace. Riziko: 1 - malé, 2 - mírné, 3 - středně velké, 4 - velké, 5 - nejvyšší Obr. 2 - Index nebezpečí požárů popisuje nebezpečí požárů pro otevřenou krajinu pokrytou vegetací. Nebezpečí požárů je rozděleno do pěti úrovní: 1 - velmi nízké, 2 nízké, 3 střední, 4 vysoké a 5 velmi vysoké.
Povrchové vody Hladiny sledovaných vodních toků v průběhu předchozího měsíce pozvolna klesaly, či byly setrvalé. Výjimkou bylo povodí Odry a levostranných přítoků Moravy, kde došlo po intenzivních bouřkách k přechodným vzestupům. Aktuálně průtoky dosahují většinou 20 až 50 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen (Q VIII ). Na horských tocích jsou zaznamenány poněkud vyšší hodnoty, nejčastěji mezi 50 až 80 % Q VIII. Naopak na některých tocích, zejména ve středních a nižších polohách v Čechách hodnoty dosahují jen 5 až 20 % Q VIII, jde například o povodí Orlice, Výrovku, dolní Cidlinu, Lomnici, Skalici a další. Za hranici sucha na povrchových tocích je považována hodnota tzv. 355denního průtoku. Tato hodnota označuje velikost průtoku, který je v dlouhodobém průměru překročen po 355 dní v roce (Q 355d ). Z hlediska pravděpodobnostního vyjádření jde o průtok, který představuje přibližně 3 až 5 % nejmenších historicky pozorovaných hodnot. Přehled profilů s průtokem pod touto hranicí je na úvodní stránce webové prezentace hlásné a předpovědní povodňové služby ČHMÚ (http://hydro.chmi.cz/hpps). Situace z dnešního rána je dokumentována na obr. 3, kde jsou profily s výskytem sucha vyznačeny bíle. Přehled profilů je uveden rovněž v tabulce 1. Obr. 3 Profily s průtokem pod hranicí sucha (bíle).
Tab. 1 přehled sledovaných profilů povrchových vod s dosaženou úrovní sucha. ---------------------------------------------- TOK STANICE STAV PRUTOK N/M ---------------------------------------------- LABE JAROMER 69 4.60 355 METUJE KRCIN 16 1.22 355 D.ORLICE KOSTELEC no 16 1.32 364 TREBOVKA HYLVATY 24 0.19 355 T.ORLICE CERMNA no 11 0.65 365 ORLICE TYNISTE no 50 3.48 364 DEDINA CHABORY 19 0.07 365 DEDINA MITROV 14 0.07 365 CHRUDIMKA SVIDNICE 10 0.54 355 CHRUDIMKA NEMOSICE 38 0.84 355 DOUBRAVA ZLEBY 19 0.20 355 CIDLINA SANY 5 0.12 364 MRLINA VESTEC 4 0.07 364 VYROVKA PLANANY 10 0.01 365 JIZERKA D.STEPANICE 70 0.19 355 JIZERA ZELEZ. BROD 105 4.08 355 JIZERA PREDMERICE 116 6.64 355 LABE BRANDYS nl 127 27.00 355 NEZARKA RODVINOV 14 0.37 355 NEZARKA LASENICE 32 0.73 355 LUZNICE KLENOVICE 19 3.50 355 OTAVA SUSICE 24 3.36 355 BLANICE HERMAN 17 1.11 355 OTAVA PISEK 44 4.82 364 LOMNICE D. OSTROVEC 32 0.02 364 SKALICE VARVAZOV 60 0.06 364 KOCABA STECHOVICE 31 0.05 364 SAZAVA ZRUC ns 57 1.76 355 ZELIVKA SOUTICE 21 0.73 364 BLANICE RADONICE 99 0.38 355 SAZAVA NESPEKY 38 4.15 355 MZE STRIBRO 41 1.47 355 UTERSKY P TRPISTY 2 0.01 365 RADBUZA CESKE UDOLI 16 1.20 355 USLAVA KOTEROV 11 0.24 364 KLABAVA NOVA HUT 25 0.34 355 LITAVKA BEROUN 29 0.38 355 ODRAVA JESENICE 37 0.79 355 SVATAVA SVATAVA 21 0.93 355 TEPLA BREZOVA 6 0.38 355 PLOUCNICE BENESOV np 67 1.60 365 LUZ.NISA LIBEREC 25 0.49 355 SMEDA FRYDLANT 16 0.66 355 MORAVA MORAVICANY 83 4.90 355 ROMZE STRAZISKO 2 355 DREVNICE ZLIN 20 0.30 355 MOR.DYJE JANOV 23 0.20 355 JIHLAVA DVORCE 16 0.43 355 JIHLAVA PTACOV 55 1.20 355 OSLAVA OSLAVANY 64 0.62 355 DYJE NOVE MLYNY 249 12.00 355 N/M označuje hodnotu m-dennosti, tedy kolik dní v roce v dlouhodobém průměru je průtok větší než uvedená hodnota. Závěrovými profily hlavních povodí 8.8. 2008 v 7:00 ráno protékalo: Vltavou ve Vraňanech 34 % Q VIII, Labem v Ústí nad Labem 30 % Q VIII, Odrou v Bohumíně 49 % Q VIII, Moravou ve Strážnici 32 % Q VIII a Dyjí v Nových Mlýnech 42 % Q VIII. Na dolním toku Labe je již od května hladina pod limitem pro plnosplavnost (obr. 4). Aktuální hodnoty vodního stavu (140 až 145 cm) znamenají dle platné plavební vyhlášky maximální možný ponor pro plavbu v úseku Ústí nad Labem Hřensko 80 až 85 cm, což neumožňuje ekonomický provoz plavby v tomto úseku.
3 vodní stav v Ústí nad Labem (m) 2.5 2 1.5 1 0.5 0 30.4.2008 0:00 5.5.2008 0:00 10.5.2008 0:00 15.5.2008 0:00 20.5.2008 0:00 25.5.2008 0:00 30.5.2008 0:00 4.6.2008 0:00 9.6.2008 0:00 14.6.2008 0:00 19.6.2008 0:00 24.6.2008 0:00 29.6.2008 0:00 4.7.2008 0:00 9.7.2008 0:00 14.7.2008 0:00 19.7.2008 0:00 24.7.2008 0:00 29.7.2008 0:00 3.8.2008 0:00 8.8.2008 0:00 HLADINA LIMIT PLNOSPLAVNOSTI Obr. 4 - Vývoj vodního stavu na vodočtu v Ústí nad Labem v období od května 2008. Podzemní vody Hladiny ve sledovaných vrtech a vydatnosti sledovaných pramenů od jarních měsíců postupně klesají. Z hlediska celorepublikového průměru jsou hladiny ve vrtech ve srovnání s dlouhodobým průměrem podprůměrné a na křivce překročení se zařazují na hodnotu 63 %. Znamená to tedy, že pouze přibližně jedna třetina historických pozorování (pro červenec) byla nižší než současný stav. V případě vydatností pramenů je situace ještě mírně nepříznivější s 71 % zařazení na křivku překročení. Při srovnání se situací z loňského roku, kdy suché jarní a letní období bylo ukončeno až zářijovou povodní jsou tedy aktuálně dosahovány velmi podobné hodnoty (viz. obr. 5). 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 0 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 10 20 30 40 % 50 60 70 80 90 prameny Obr. 5 Průběh stavů podzemních vod za období červenec 2007 až červenec 2008. Graf ukazuje zařazení na dlouhodobé křivce překročení. Hodnota 50 % odpovídá průměrnému stavu (50 % historických hodnot bylo nižších), hodnoty větší než 50 %, znamenají, že hodnocený měsíc je sušší než dlouhodobý průměr. vrty
V rámci našeho území jsou však výrazné regionální i lokální rozdíly. Zatímco například na Českomoravské vrchovině, či ve Slezsku většina pozorovaných objektů vykazuje hodnoty blízké dlouhodobému průměru, ve středních Čechách, či na jižní Moravě velká část objektů dosahuje na hodnot sucha (náleží mezi 15 % historicky nejnižších pozorování). Lokálně tedy může docházet k výraznému úbytku dostupných zdrojů podzemních vod. Obr. 6 Vyhodnocení vydatnosti sledovaných pramenů vzhledem k dlouhodobým hodnotám pro červenec. Obr. 7 Vyhodnocení stavů hladin ve sledovaných vrtech vzhledem k dlouhodobým hodnotám pro červenec.
Výhled situace Aktuální dlouhodobé předpovědi předpokládají, že srpen bude srážkově i teplotě pravděpodobně průměrný. Dostupné meteorologické modely produkující střednědobé předpovědi se shodují, že v období okolo poloviny měsíce by mohlo dojít k výskytu četnějších srážek, odhad jejich intenzity prozatím není možný. V případě naplnění těchto předpovědí lze očekávat zlepšení situace ve smyslu zmenšení rizika vzniku požáru a snížení deficitu půdní vláhy. V případě několikadenních trvalejších srážek o celkovém úhrnu větším než 30 mm by mohlo dojít i k mírné vzestupy na menších povrchových tocích. Z hlediska podzemních vod očekáváme nadále spíše setrvalé tendence, nebo pokračování mírných poklesů.