Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_3.03 Bioodpad Název školy Střední škola oděvní a služeb Vizovice
Autor Mgr. Barbora Blažková Tematický celek Člověk a životní prostředí Cílová skupina 1.ročník SŠ Anotace Prezentace je určena pro výuku tematického celku Člověk a životní prostředí. Objasní pojem bioodpad. Seznámí žáky se zdroji, významem a využitím bioodpadu. Na závěr žáci na základě svých znalostí vypracují zadaný úkol. Vytvořeno březen 2013 Použité zdroje a odkazy: MÁCHAL A. Malý ekologický a environmentální slovníček. 1. vydání. Brno: Rezekvítek, 2006. ISBN: 80-86626-08-3 BRANIŠ M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí. 3. vydání. Praha: Informatorium, 2004. ISBN: 80-7333-024-5 MATĚJČEK T. Ekologická a environmentální výchova. 1. vydání. Praha: Česká geografická společnost, 2007. ISBN: 978-80-86034-72-0 ČERVINKA P. Ekologie a životní prostředí. 1. vydání. Praha: Fortuna- Type, 2005. ISBN: 80-86034-63-1
BIOODPAD 1/3 odpadků produkovaných v každé domácnosti tvoří bioodpad Bioodpad je 1. organická, v půdě rozložitelná, hmota 2. váže v sobě spousty živin, které můžeme ve formě kompostu navracet do půdy
BRO BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD BRO lze využít : 1. ke kompostování 2. k výrobě bioplynu 3. snížení skladovaného či spalovaného odpadu 4. snížení produkce skleníkových plynů (metanu) /hromadění plynů nebezpečí vzdouvání terénu nebo výbuchu vznikajících plynů/ 5. zabránění nestability odpadu na skládce /propadání po rozkladu organických látek/ 6. produkce kvalitních hnojiv
ZDROJE KOMUNÁLNÍHO BIOODPADU 1.Kompostovatelný odpad z údržby zeleně / tráva, listí, dřevní štěpka z průřezů dřevin, odpady z květinových záhonů, upravené odpady ze hřbitovů/ 2. Bioodpad z domácnosti / kuchyňské odpady, bioodpad z domácností, odpad ze zahrad soukromých vlastníků/ 3. Odpad papíru z domácností /znečištěný papír nelze recyklovat klasickým způsobem, netoxické znečištění při objemu do 10% působí při kompostování pozitivně/ 4. Specifické odpady z obcí /bioodpady z některých živnostenských provozů, obchody s květinami, pekárny, odpady z restaurací, hotelů, školních jídelen, tržišť a tržnic/
ZPRACOVÁNÍ BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝCH ODPADŮ Způsoby zpracování: 1. Domácí kompostování / kompostování v zahradách/ 2. Komunitní kompostování/ v zahrádkářských koloniích, na školních pozemcích, na sídlištích/ 3. Centrální aerobní zpracování kompostování /průmyslové a zemědělské kompostování/ 4. Centrální anaerobní zpracování v bioplynové stanici
BIOPLYN Bioplyn vzniká zkvašováním organických odpadů ( hnůj, kaly). Bioplyn lze získat taky ze skládek komunálních odpadů. /z 1 tuny chlévské mrvy se dá získat 50 m3 bioplynu, ten nahradí 30 litrů topné nafty/ Složení bioplynu: methan, oxid uhličitý, vodní páry, dusík, kyslík, vodík, čpavek Využití bioplynu: 1. k výrobě tepla a elektřiny 2. k pohonu dopravních prostředků
AEROBNÍ A ANAEROBNÍ ZPRACOVÁNÍ BRO 1. Aerobní zpracování BRO průmyslové(komunální)kompostování za přístupu vzduchu a činnosti mikroorganismů se přeměňuje bioodpad na kompost /překopávání, vhánění a odsávání vzduchu/ /aerace provzdušňování/ v ČR je v provozu asi 200 kompostáren 2. Anaerobní zpracování BRO proces rozkladu organické hmoty probíhající za nepřístupu vzduchu /v přírodě probíhá v bažinách, na dně jezer nebo na skládkách/ bioplynové stanice, biomasa
PROČ KOMPOSTOVAT? KOMPOSTOVÁNÍ = TLENÍ ( na rozdíl od hnití) 1. Snižujeme množství domovního odpadu 2. Ušetříme za odvoz popelnic 3. Přispíváme k ochraně životního prostředí 4. Zadarmo si vyrobíme kvalitní hnojivo na pěstování květin, zeleniny a pokojových rostlin 5. Vracíme do půdy nenahraditelnou organickou hmotu 6. Tlením bioodpadků na skládkách vzniká skleníkový plyn metan
PRAVIDLA KOMPOSTOVÁNÍ 1. Kompost umístit do stínu, snadný přístup, dostatečná vlhkost 50% 2. Do spodní vrstvy kompostu ukládáme hrubý a vzdušný materiál 3. Mícháme porézní a hutným 4. Mícháme vlhké se suchým 5. Mícháme zelené s hnědým/byliny zelené, dřeviny hnědé/ 6. Hrubší materiál je nutno nadrtit 7. Kompost nesmí vyschnout 8. Minimálně 2x za půl roku kompost přerýt a provzdušnit 9. Prosypávat hlínou
MATERIÁL VHODNÝ KE KOMPOSTOVÁNÍ 1. Ovocné a zeleninové odpady 2. Tráva a zelené listí /dobré prosypávat hašeným vápnem proti zápachu/ 3. Uvadlé květiny 4. Kávové a čajové zbytky 5. Vaječné skořápky, skořápky z ořechů 6. Novinový papír, lepenka, papír potravinami znečištěný 7. Mléčné produkty /některé/ 8. Trus domácích zvířat 9. Popel ze dřeva
MATERIÁL NEVHODNÝ KE KOMOSTOVÁNÍ 1. Kosti, odřezky masa, tuky 2. Pecky a slupky z tropického ovoce/ chemicky ošetřeno/ 3. Větve z tújí 4. Listí z ořešáků 5. Rostliny napadené chorobami 6. Popel z uhlí a cigaret 7. Plevel 8. Kočičí, psí a lidské výkaly 9. Plasty, sklo, kov, barvy, ředidla, časopisy -
VZNIK HUMUSU Mikroorganismy a drobní půdní živočichové /např. žížaly/, přeměňují za ideálních podmínek organické látky na kompost. Výsledkem jejich činnosti je humus. Humus je soubor odumřelých organických látek rostlinného i živočišného původu. Tyto látky jsou v různém stupni přeměny. Humus je nejúrodnější část půdy.
PROSPĚŠNOST HUMUSU 1. Zvyšuje biologickou aktivitu půdy /projevy organismů v půdě/ 2. Zlepšuje výživu rostlin stopovými prvky 3. Zlepšuje strukturu půdy 4. Zlepšuje jímavost půdy pro vodu / snížení rizika povodní/ 5. Dodává půdě tmavě hnědou barvu, která zvyšuje záhřevnost 6. Zvyšuje odolnost půdy proti okyselení 7. Zamezuje rostlinám přijímat těžké kovy, obsahuje organickou hmotu, která je dokáže sama vázat
VÝHODY KOMPOSTOVÁNÍ V KOMPOSTÉRECH 1. Urychlení procesu kompostování až o polovinu 2. Regulace teploty, vlhkosti, vzduchu a světla 3. Úspora místa na zahradě 4. Estetičnost a snadná obsluha 5. Odstranění nepříjemného zápachu 6. Finanční úspora na svozu domovních odpadů 7. Zužitkování odpadů ze zahrady 8. Získání kompostu vynikajícího zdroje živin a organických látek
ZADANÉ POJMY ROZDĚL DO TABULKY Vaječné skořápky, listí z ořešáků, novinový papír, ubrousky, popel z uhlí a cigaret, plevel, tráva, uvadlé květiny, větve z tújí, plesnivé rostliny, chemicky ošetřené slupky z tropického ovoce, kávové sedliny, čajové zbytky, skořápky od ořechů, plast, časopisy, popel ze dřeva, odřezky masa, papír znečištěný potravinami, sklo
NAPIŠ DO TABULKY Patří do kompostu Nepatří do kompostu
VYPRACOVÁNÍ Patří do kompostu vaječné skořápky, ubrousky, novinový papír, tráva, uvadlé květiny, kávové sedliny, čajové zbytky, skořápky od ořechů, popel ze dřeva, papír znečištěný potravinami Nepatří do kompostu listí z ořešáků, popel z uhlí a cigaret, plevel, větve z tújí, plesnivé rostliny, chemicky ošetřené slupky z tropického ovoce, plast, časopisy, odřezky masa, sklo