Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_OV_3.ME_09_Test Čidla EZS Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Petr Sloup Tematická oblast Odborný výcvik, TC 7 Čidla EZS, Ročník Třetí Datum tvorby 30.9.2012 Anotace Problematika čidel elektronických zabezpečovacích systémů jejich principů, vlastností a způsobů zapojení Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Test teoretických znalostí Čidla EZS 1. U magnetických čidel otevření část se zátavkou umisťujeme: A) na pohyblivou část dveří nebo oken uvnitř střeženého prostoru B) na pevnou část dveří nebo oken uvnitř střeženého prostoru C) na pohyblivou část dveří nebo oken vně střeženého prostoru D) na pevnou část dveří nebo oken vně střeženého prostoru 2 Při montáži magnetických čidel je nutno dodržet A) čidlo umisťujeme pokud možno vně chráněného prostoru B) u dvoukřídlých oken a dveří osazujeme čidlo jen na křídlo, které se otevírá jako první (s klikou) C) část s magnetem montujeme na rám, část se zátavkou na pohyblivou část D) u dvoukřídlích oken a dveří osazujeme magnetická čidla na obě křídla 3. Magnetická čidla se nepoužívají ke střežení A) předmětů B) oken C) dveří D) prostoru 4. Magnetická čidla pracují na principu A) přiložený permanentní magnet trvale zmagnetuje dva magnetické kontakty, které jsou zataveny v ochranné atmosféře B) vzájemné působení dvou elektromagnetů C) přiložený permanentní magnet dočasně zmagnetuje dva magnetické kontakty, které jsou zataveny v ochranné atmosféře D) pohybuje-li se vodič v magnetickém poli, které vytváří permanentní magnet indukuje se v cívce napětí 5. Zdrojem falešných poplachů u magnetických čidel není A) nedodržení pokynů výrobce při montáži B) změna teplotního pozadí C) špatně doléhající dveře nebo okna D) omylem nezavřená (nezajištěná) okna či dveře
6. Mezi prvky plášťové ochrany nepatří A) magnetická čidla B) kontaktní čidla na sklo C) kapacitní čidla D) glassbreaky 7. Falešné poplachy u akustických snímačů tříštění skla (glassbreaků) zpravidla samostatně nezpůsobují A) počítače B) hluk o nízkých kmitočtech C) zvuky o vysokých kmitočtech D) faxy a modemy 8. PIR čidla zpravidla umísťujeme podle doporučení výrobce: A) ve výšce 1 až 2 metry B) ve výšce 2 až 2,5 metru C) do meziokenního prostoru D) nad 2,5 m aby nebylo možné na ně dosáhnout ze země 9. PIR čidlo má nejvyšší účinnost jestliže se pachatel pohybuje: A) pomalu směrem kolmo k ose čidla B) pomalu směrem k nebo od čidla C) rychle směrem kolmo k ose čidla D) rychle směrem k nebo od čidla 10. Více PIR čidel můžeme v určitém prostoru použít tehdy A) musí vyhodnocovat stejnou vlnovou délku B) musí vyhodnocovat odlišnou vlnovou délku C) nemůžeme D) bez omezení 11. PIR čidla pracují na principu: A) dopplerova efektu B) zachycení změn vyzařování tepelného pozadí v ifra pásmu C) přerušení jednoho či sestavy infra paprsků (infra teleskop, vějíř, záclona) D) změna intenzity odraženého infra paprsku od pohybujícího se předmětu (narušitele)
12. PIR čidlo má nejnižší účinnost jestliže se pachatel pohybuje: A) pomalu směrem kolmo k ose čidla B) pomalu směrem k nebo od čidla C) rychle směrem kolmo k ose čidla D) rychle směrem k nebo od čidla 13. PIR čidla se instalují tak, aby: A) byla nasměrována na vnější dveře a okna B) nebyla nasměrována na vnější dveře a okna C) pravděpodobný pohyb pachatele byl v ose čidla D) vždy do výšky minimálně 3 m od podlahy, aby nebylo možné na čidlo dosáhnout 14. Optická signalizace aktivace PIR čidla dle ČSN EN 50 131-1 A) musí být trvale zapnuta B) při plném provozu musí být vypnuta C) je zapnuta, či vypnuta dle přání zákazníka D) musí být aktivní, pokud je systém ve stavu střežení 15. Ultrazvuková čidla pracují na principu: A) zachycení změn vyzařování (předmětu, narušitele) v ultrazvukovém pásmu B) změny intenzity odraženého ultrazvukového signálu od pohybujícího se předmětu (pachatele) C) dopplerova efektu D) přerušení ultrazvukového signálu mezi vysílačem a přijímačem 16. Dosah ultrazvukových čidel je zpravidla: A) do 8 až 12 m B) do 12 až 20 m C) do 20 až 35 m D) nad 35 m 17. Rizikovým faktorem ultrazvukových čidel je A) podlahové vytápění B) pohybující se kapaliny v potrubí z plastů C) zdroje vnějších hluků, například telefonní zvonky, kompresory, mrazničky, atd. D) použití různých stavebních materiálů s rozdílnými vibračními vlastnostmi
18. Rizikovým faktorem mikrovlnných čidel je: A) průvan, pohyb teplého vzduchu B) proměnné zdroje tepla (topení, komíny) C) velké objekty z kovu s rovnými plochami v blízkosti čidla D) přímé nebo nepřímé vyzařování světla 19. Rizikovým faktorem mikrovlnných čidel je A) zdroje vnějších hluků, například telefonní zvonky, kompresory, mrazničky, atd. B) podlahové vytápění C) pohybující se kapaliny v potrubí z plastů D) použití různých stavebních materiálů s rozdílnými vibračními vlastnostmi 20. Mikrovlnné čidlo má nejvyšší účinnost jestliže se pachatel pohybuje: A) rychle směrem kolmo k ose čidla B) rychle směrem v ose čidla (od nebo k čidlu) C) pomalu směrem kolmo k ose čidla D) pomalu směrem v ose čidla (od nebo k čidlu) 21. Více mikrovlnných čidel můžeme v určitém prostoru použít tehdy A) musí pracovat na rozdílné frekvenci B) musí pracovat na stejné frekvenci C) bez omezení D) nemůže 22. Mikrovlnná čidla pracují na principu: A) zachycení změn vyzařování (předmětu, narušitele) v mikrovlnném pásmu B) změny intenzity odraženého infra paprsku od pohybujícího se předmětu (pachatele) C) dopplerova efektu D) přerušení mikrovlnného signálu mezi vysílačem a přijímačem 23. Mezi prvky prostorové ochrany patří A) štěrbinové kabely B) akustické snímače tříštění skla C) magnetická čidla D) ultrazvuková čidla
24. Mezi prvky venkovní obvodové ochrany (perimetrie) nepatří A) mikrofonické kabely B) zemní tlakové hadice C) akustické snímače tříštění skel D) infra závory 25. Mezi prvky venkovní obvodové ochrany (perimetrie) patří A) akustické snímače tříštění skel B) mikrovlnné bariéry C) kapacitní čidla D) rozpěrné tyče 26. Infrateleskop pracuje na principu: A) AIR čidla B) MW čidla C) PIR čidla D) US čidla 27. Mezi prvky předmětové ochrany nepatří A) kapacitní čidla B) otřesová čidla C) závěsová čidla D) peněžní reflexní čidla 28. Trezorová zvuková čidla nelze použít na podklad z: A) kovu B) pěnových materiálů C) betonu D) kamene 29. Rizikovým faktorem otřesových čidel je A) pohybující se kapaliny v potrubí z plastů B) zdroje vnějších hluků, například telefonní zvonky, kompresory, mrazničky, atd. C) použití různých stavebních materiálů s rozdílnými vibračními vlastnostmi D) podlahové vytápění
30. Mezi prvky tísňové ochrany patří A) zábleskový tísňový maják B) vnitřní piezosiréna C) peněžní svorka D) seismické čidlo 31. Mezi prvky tísňové ochrany nepatří A) osobní tísňové hlásiče B) zábleskový tísňový maják C) skryté tísňové hlásiče D) veřejné tísňové hlásiče 32. Čidla s ochranou proti zakrytí (antimasking) musí být použita podle ČSN EN 50 131-1 A) při stupni zabezpečení 1 B) při stupni zabezpečení 2 C) při stupni zabezpečení 3 D) navyrábí se 33. Čidlo s antimaskingem je takové, u kterého: A) je způsoben poplach jak při vlastní aktivaci čidla, tak i při jeho demontáži B) může být vyhlášen poplach i tehdy jestliže je systém ve stavu nestřeží, pokud by se někdo pokusil čidlo vyřadit z provozu např. překrytím C) v případě PIR čidla je využita jak zrcadlová, tak čočková optika D) je narušení sledováno dvěma fyzikálními princip 34. Duální čidlo je takové, u kterého,: A) je způsoben poplach jak při vlastní aktivaci čidla, tak i při jeho demontáži B) může být vyhlášen poplach i tehdy jestliže je systém ve stavu nestřeží, pokud by se někdo pokusil čidlo vyřadit z provozu např. překrytím C) v případě PIR čidla je využita jak zrcadlová, tak čočková optika D) je narušení sledováno dvěma fyzikálními principy 35. Požární čidla nepracují na principu A) tepelném B) magnetickém C) optickém D) ionizačním