OBSAH Praha stovûïatá 17 CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY A MODLITEBNY 21 Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici 21 Bratrsk sbor na Smíchovû 21 Bratrsk sbor na Vinohradech 22 Bratrsk sbor na ÎiÏkovû 22 Bratrsk sbor v Petrské ulici 23 Bratrsk sbor v Soukenické ulici 23 Bratrsk sbor v eberovû 24 âeskobratrská modlitebna na Spofiilovû 24 âeskobratrská modlitebna Na Zatlance 25 âeskobratrsk sbor J. A. Komenského na Smíchovû 25 âeskobratrsk sbor na Jarovû 26 âeskobratrsk sbor na Vinohradech 27 âeskobratrsk sbor U Klimenta na Novém Mûstû 28 âeskobratrsk sbor v Bubenãi 28 âeskobratrsk sbor v âajkovského ulici 28 âeskobratrsk sbor ve Stra nicích 29 âeskobratrsk sbor ve Vr ovicích 29 âeskobratrsk sbor v Horních Poãernicích 30 âeskobratrsk sbor v Modfianech 30 âeskobratrsk sbor v Nuslích 31 âeskobratrsk sbor v Radotínû 31 âeskobratrsk sbor v Uhfiínûvsi 32 DÛm Bible v Kobylisích 32 DÛm ãesk ch unitáfiû na Starém Mûstû 33 DÛm Jednoty bratrské na Novém Mûstû 34 DÛm Marathon v âerné ulici 34 Evangelická modlitebna Morzinského paláce 34 Evangelická modlitebna v Rybné ulici 35 Evangelická modlitebna v Truhláfiské ulici 35 Evangelick dûm v Mikovcovû ulici 35 Evangelick dûm v Truhláfiské ulici 36 Galerie Cesty ke svûtlu 36 Husitská modlitebna na Úvoze 37 Husitská modlitebna v Dolních Poãernicích 37 4 5
Husitská modlitebna v Hloubûtínû 38 Husitská modlitebna Karla Farského v Radotínû 38 HusÛv dûm v Jungmannovû ulici 38 HusÛv sbor Alberta Schweitzera v Michli 39 HusÛv sbor Aloise Spisara na Spofiilovû 39 HusÛv sbor Gustava Adolfa Procházky v Karlínû 40 HusÛv sbor Jana Îelivského v Bfievnovû 41 HusÛv sbor Jana ÎiÏky na ÎiÏkovû 41 HusÛv sbor na Smíchovû 42 HusÛv sbor na Vinohradech 42 HusÛv sbor na Zbraslavi 43 HusÛv sbor pod Vy ehradem 44 HusÛv sbor v Dejvicích 45 HusÛv sbor ve Vr ovicích 45 HusÛv sbor v Hole ovicích 46 HusÛv sbor v Nuslích 46 Metodistická modlitebna v âertousích 47 Metodistická modlitebna ve Vr ovicích 48 Metodistické modlitebny v Jeãné ulici 48 Milíãova modlitebna na Jarovû 49 Misijní dûm Církve JeÏí e Krista svat ch posledních dnû 49 Modlitebna Profesorského domu v Bubenãi 49 Modlitebna Slovenské evangelické církve na ÎiÏkovû 50 Sborov dûm adventistû na Vinohradech 50 Sborov dûm baptistû na Vinohradech 51 Îidovská modlitebna na Popelce 51 Îidovská modlitebna na ÎiÏkovû 51 OB ADNÍ SÍNù 52 Nová obfiadní síà na Ol anech 52 Obfiadní síà Ïidovského hfibitova na Ol anech 52 Îidovská obfiadní síà v ëáblicích 53 KAPLE 54 KAPLE SVATOVÍTSKÉ KATEDRÁLY 54 BoÏího hrobu 54 Hazmburská kaple 54 KÛrová kaple 54 Martinická kaple 55 Nejsvûtûj í Trojice 55 Nová arcibiskupská kaple 56 Saská kaple 56 Schwarzenberská kaple 56 Stará arcibiskupská kaple 57 Obsah Sv. AneÏky âeské 57 Sv. Anny 58 Sv. Jana Kfititele 58 Sv. Jana Nepomuckého 58 Sv. KfiíÏe 59 Sv. Ludmily 59 Sv. Michala 60 Sv. Václava 60 Sv. Zikmunda 61 Thunovská kaple 61 Vald tejnská kaple 62 Baptistického semináfie v Jenerálce 62 Betlémská kaple na Starém Mûstû 63 Betlémská kaple na ÎiÏkovû 64 BoÏího hrobu na Petfiínû 64 BoÏího hrobu Na zbofienci 65 BoÏího tûla na Karlovû námûstí 65 Bubenské reálky 66 âernínského paláce 66 Dvora Sue Ryder v Michli 67 ëáblického zámku 67 Edity Steinové na Pernikáfice 67 Hfibitovní kaple na Invalidovnû 68 Hfibitovní kaple na Zelené li ce 68 Hfibitovní kaple v Bubenãi 68 Hfibitovní kaple ve Stra nicích 69 Hfibitovní kaple v Ruzyni 69 Hfibitovní kaple v eporyjích 69 Hfibitovní kaple v Tfieboradicích 69 Husova kaple v Libni 69 Chodovské tvrze 70 Jeruzalémská kaple na Novém Mûstû 70 Kalvárie na Petfiínû 71 Kapitulního domu na Hradãanech 71 Karolina 72 Klá tera klaretiánû 72 Komofianského zámku 73 KfiíÏové cesty na Petfiínû 73 LibeÀského zámku 73 Loretánská kaple 74 Me ní kaple ve Vysoãanech 75 Morová kapliãka na Vy ehradû 75 Na Ko ince 75 6 7
Na Kundratce 75 Nalezení sv. KfiíÏe ve StodÛlkách 76 Nanebevzetí Panny Marie na Klamovce 76 Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava v Novomûstské radnici 77 Na Nikolajce 77 Na Rokosce 78 Na Ry ánce 78 Na Schleiferce 78 Na Slovance 79 Na Èáhlavce 79 Nejsvûtûj ího srdce Pánû u boromejek 79 Nejsvûtûj í Trojice na Hadovce 80 Nejsvûtûj í Trojice na Nesypce 80 Nejsvûtûj í Trojice na atovce 81 Nejsvûtûj í Trojice na Zlatnici 81 Nejsvûtûj í Trojice v Sedlci 82 Neposkvrnûného poãetí Panny Marie na Majorce 82 Pankrácké vûznice 82 Panny Marie na ÎiÏkovû 83 Panny Marie u Václava z Radãe 84 Panny Marie ve Starém královském paláci 84 Panny Marie ve Staromûstské radnici 84 Panny Marie ve pitále sv. Jakuba 85 Panny Marie V hradbách 86 Panny Marie v Lysolajích 86 Panny Marie v Motole 86 Panny Marie v nemocnici na Moráni 87 Panny Marie Bolestné u celest nek 87 Panny Marie Bolestné v âerné ulici 87 Panny Marie Bolestné v Malé Chuchli 88 Panny Marie Bolestné v paláci LaÏansk ch 88 Panny Marie Einsiedelnské na hradní rampû 88 Panny Marie Karlovské na Novém Mûstû 89 Panny Marie Královny andûlû u franti kánû 89 Panny Marie Královny andûlû v Nostickém paláci 90 Panny Marie Öttingenské na Kajetánce 90 Panny Marie a Karla Boromejského na Malé Stranû 91 Plaského klá tera 91 Poutní kaple V ech svat ch v Rybníãku 92 Poutní kaple Svatováclavské cesty 92 Poutní kapliãky do Hájku 92 Sv. Aloise v Karmelitské ulici 93 Sv. AlÏbûty ve strahovském pitále 93 Obsah Sv. AndûlÛ na Andûlce 94 Sv. AndûlÛ Novomûstského ústavu lechtiãen 94 Sv. Anny v Jeãné ulici 95 Sv. Anny v Krãi 95 Sv. Anny v Satalicích 96 Sv. Antonína a BoÏího umuãení v arcibiskupském dvofie 96 Sv. Antonína a sv. AlÏbûty na Hradãanech 96 Sv. Barbory u alïbûtinek 97 Sv. Barbory u augustiniánû poustevníkû 98 Sv. Barbory v AneÏském klá tefie 98 Sv. Barbory v Loretánské ulici 99 Sv. Bartolomûje v Hodkoviãkách 99 Sv. Bernarda u Pra né brány 99 Sv. Dismase na popravi ti za Horskou branou 100 Sv. Eliá e ve Vojanov ch sadech 100 Sv. Filipa a Jakuba na Malé Stranû 101 Sv. Franti ka Xaverského na Karlovû námûstí 101 Sv. Hypolita pod Vy ehradem 101 Sv. Ignáce pod Letnou 102 Sv. Isidora na ÎeÏulce 102 Sv. Jana Kfititele v arcibiskupském paláci 102 Sv. Jana Kfititele v Bredovském paláci 103 Sv. Jana Kfititele v Jifiské ulici 103 Sv. Jana Kfititele v Katefiinské ulici 104 Sv. Jana Nepomuckého na Hradû 104 Sv. Jana Nepomuckého na Jenerálce 104 Sv. Jana Nepomuckého na Kneislovce 104 Sv. Jana Nepomuckého na Reismonce 105 Sv. Jana Nepomuckého pod Karlov m mostem 105 Sv. Jana Nepomuckého v domû âerveného kfiíïe 105 Sv. Jana Nepomuckého ve Viniãné ulici 106 Sv. Jana Nepomuckého ve Vinofii 106 Sv. Jana Nepomuckého ve Vojanov ch sadech 106 Sv. Jana Nepomuckého ve Wun vicovû domû 107 Sv. Jana Nepomuckého v Hájích 107 Sv. Jana Nepomuckého v Martinickém paláci 108 Sv. Jana Nepomuckého v Radlicích 108 Sv. Jana Nepomuckého v Trauttmansdorffském paláci 108 Sv. Jiljí na Vûtrovû 109 Sv. Josefa v Krãi 109 Sv. Josefa v nemocnici na Karlovû námûstí 109 Sv. Josefa v ústavu slep ch dívek 110 Sv. Josefa Kalasanského v piaristické koleji 110 8 9
Sv. Karla Boromejského v Karlínû 111 Sv. Kláry v Troji 112 Sv. Klimenta na Opy i 112 Sv. Klimenta na Vy ehradû 113 Sv. KfiíÏe na Hradû 113 Sv. KfiíÏe v Braníku 113 Sv. KfiíÏe v invalidovnû 114 Sv. KfiíÏe v Jeãné ulici 115 Sv. KfiíÏe v Nemocnici praïského obchodnictva 115 Sv. KfiíÏe v Zemské porodnici 116 Sv. Lazara v Bfievnovû 116 Sv. Libora na Liborce 117 Sv. Ludmily na Vy ehradû 117 Sv. Ludmily v T nském chrámu 117 Sv. Marty a sv. Ludmily v Pfiední Kopaninû 118 Sv. Mafií Magdaleny na Bohdalci 118 Sv. Mafií Magdaleny na Vy ehradû 119 Sv. Mafií Magdaleny pod Letnou 119 Sv. Mafií Magdaleny ve V eobecném chudobinci 120 Sv. Matûje v Obofie 120 Sv. Matou e na Loretánském námûstí 120 Sv. Michala na Pernikáfice 121 Sv. Michala pod Bruskou 121 Sv. Mofiice na Hradû 122 Sv. Notburgy ve porkovû paláci 122 Sv. Petra v luïickosrbském semináfii 122 Sv. Petra a Pavla v Apo tolské nunciatufie 123 Sv. Petra a Pavla ve lhoteckém dvofie 123 Sv. Prokopa na Smetance 123 Sv. Prokopa na muk fice 124 Sv. Rafaela archandûla v Klárovû ústavu 124 Sv. rodiny na Petfiínû 124 Sv. rodiny na Vondraãce 125 Sv. Rocha v Ko ífiích 126 Sv. Tekly u alïbûtinek Na slupi 126 Sv. Terezie z Ávily ve Vojanov ch sadech 127 Sv. Václava na Vinohradech 127 Sv. Václava v Dejvicích 128 Sv. Václava ve Strakovû akademii 128 Sv. Václava ve Vald tejnském paláci 128 Sv. Václava v Gymnáziu Jana Nerudy 129 Sv. Václava v Male icích 129 Sv. Václava v Nuslích 130 Obsah Sv. Václava v Suchdole 130 Sv. Vojtûcha na Balkánû 130 Sv. Vojtûcha na Hradû 130 kolní kaple sv. Aloise na námûstí Jifiího z Podûbrad 131 kolní kaple sv. Aloise v Lond nské ulici 131 kolní kaple sv. KfiíÏe v Belgické ulici 131 kolní kaple sv. Václava v Hole ovicích 132 kolní kaple ve Vysoãanech 132 kolsk ch sester na Vinohradech 132 Templáfiská kaple v Dlouhé ulici 132 Templáfiská kaple v Templu 133 Trojského zámku 133 U Bílé vûïe 133 U motolského krematoria 134 Útulny slep ch dívek 134 V âertousích 134 V âimicích 135 Ve Velké Chuchli 135 Ve Vincentinu 136 V Holyni 136 Vla ská kaple Klementina 136 V LetÀanech 137 V Milíãovû Jeruzalémû 137 V Písku 138 V Práãích 138 V ech svat ch v domû bekyà 139 V Thomayerovû nemocnici 139 V Tfiebonicích 140 V Ungeltu 140 Zlatnická kaple sv. Eligia v Klementinu 140 Zrcadlová kaple Klementina 141 KOSTELY 142 Adventistick kostel na Malvazinkách 142 Bét-el ve Stra nicích 142 âeskobratrsk kostel v Braníku 143 âeskobratrsk kostel ve Stfie ovicích 143 Jana Husa na Malé Stranû 144 JiÏní Mûsto Chodovské kfiesèanské centrum 144 Nanebevzetí Panny Marie na Strahovû 145 Nanebevzetí Panny Marie v Dolních Poãernicích 146 Nanebevzetí Panny Marie v Modfianech 146 Narození Pánû v Loretû 147 10 11
Narození Panny Marie v Malé Chuchli 148 Narození Panny Marie v Michli 148 Narození Panny Marie v Zábûhlicích 149 Nejsvûtûj ího srdce Pánû na Vinohradech 149 Nejsvûtûj í Trojice ve Spálené ulici 151 Nejsvûtûj í Trojice v Ko ífiích 151 Nejsvûtûj í Trojice v Podskalí 152 Neposkvrnûného poãetí Panny Marie u hybernû 152 Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra nicích 153 Obrácení sv. Pavla v Karlínû 154 Obrácení sv. Pavla v Templu 154 Panny Marie na Hradû 154 Panny Marie Na louïi 155 Panny Marie v Mariánské zahradû 156 Panny Marie V ancích 156 Panny Marie v Tfieboradicích 157 Panny Marie Andûlské na Hradãanech 157 Panny Marie Andûlské u kajetánû 159 Panny Marie Královny míru na Lhotce 160 Panny Marie pod fietûzem na Malé Stranû 160 Panny Marie Sedmibolestné Na slupi 161 Panny Marie SnûÏné na Novém Mûstû 162 Panny Marie Vítûzné na Bílé Hofie 163 Panny Marie Vítûzné na Malé Stranû 164 Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlovû 165 Panny Marie, sv. Jeron ma a svat ch patronû slovansk ch Na Slovanech 165 Pokory Panny Marie pod Vy ehradem 166 Pov ení sv. KfiíÏe na ÎiÏkovû 167 Pov ení sv. KfiíÏe ve Vinofii 168 Pov ení sv. KfiíÏe v Kolodûjích 168 Pravoslavn kostel na Ol ansk ch hfibitovech 168 Sacré Coeur na Smíchovû 169 Stûtí sv. Jana Kfititele na Vy ehradû 169 Stûtí sv. Jana Kfititele v Hostivafii 170 Sv. AlÏbûty ve Kbelích 170 Sv. AneÏky na Spofiilovû 171 Sv. Anny na Starém Mûstû 171 Sv. Anny na Újezdû 172 Sv. Anny na ÎiÏkovû 173 Sv. Antonína Paduánského v Hole ovicích 173 Sv. Apolináfie na Vûtrovû 174 Sv. Bartolomûje na Hradû 175 Obsah Sv. Bartolomûje na Starém Mûstû 175 Sv. Bartolomûje pod Vy ehradem 176 Sv. Bartolomûje v Kyjích 176 Sv. Benedikta na Hradãanech 177 Sv. Cyrila a Metodûje v Karlínû 178 Sv. Cyrila a Metodûje v Nebu icích 179 Sv. Cyrila a Metodûje v Resslovû ulici 179 Sv. Ducha na Starém Mûstû 180 Sv. Fabiána a ebestiána v Liboci 180 Sv. Filipa a Jakuba na Malvazinkách 181 Sv. Filipa a Jakuba na Smíchovû 181 Sv. Filipa a Jakuba na Starém Mûstû 182 Sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovû 182 Sv. Franti ka v AneÏském klá tefie 183 Sv. Franti ka Serafínského na KfiiÏovnickém námûstí 183 Sv. Franti ka z Assisi na Chodovû 184 Sv. Franti ka z Assisi v Krãi 185 Sv. Gabriela na Smíchovû 185 Sv. Gotharda v Bubenãi 187 Sv. Ha tala na Starém Mûstû 188 Sv. Havla na Starém Mûstû 189 Sv. Havla na Zbraslavi 190 Sv. Ignáce na Karlovû námûstí 190 Sv. Jakuba Na zábradlí 190 Sv. Jakuba Vût ího na Starém Mûstû 191 Sv. Jakuba Vût ího na Zbraslavi 192 Sv. Jakuba Vût ího ve StodÛlkách 192 Sv. Jakuba Vût ího v Kunraticích 193 Sv. Jakuba Vût ího v Petrovicích 193 Sv. Jana Na boji ti 193 Sv. Jana na Jenerálce 194 Sv. Jana na Skalce 194 Sv. Jana Na struze 194 Sv. Jana Evangelisty na Vy ehradû 194 Sv. Jana Kfititele Na prádle 195 Sv. Jana Kfititele na Újezdû 195 Sv. Jana Kfititele Na zábradlí 196 Sv. Jana Kfititele v Dolních Chabrech 196 Sv. Jana Kfititele v Obofie 197 Sv. Jana Kfititele v Podskalí 197 Sv. Jana Nepomuckého na Hradãanech 197 Sv. Jana Nepomuckého na Skalce 198 Sv. Jana Nepomuckého ve Velké Chuchli 199 12 13
Sv. Jana Nepomuckého v Ko ífiích 200 Sv. Jana Nepomuckého v Kunraticích 200 Sv. Jana a Pavla v Krtni 200 Sv. Jiljí na Starém Mûstû 201 Sv. Jindfiicha a sv. Kunhuty na Novém Mûstû 202 Sv. Jifií na Hradû 203 Sv. Jifií v Hloubûtínû 204 Sv. Josefa na Malé Stranû 205 Sv. Josefa na námûstí Republiky 206 Sv. Karla Boromejského pod Petfiínem 206 Sv. Katefiiny na Novém Mûstû 207 Sv. Klimenta na Starém Mûstû 207 Sv. Klimenta na Pofiíãí 208 Sv. Klimenta na Vy ehradû 209 Sv. Klimenta v Bubnech 209 Sv. Kosmy a Damiána Na Slovanech 210 Sv. KfiíÏe Na pfiíkopû 211 Sv. KfiíÏe u cyriakû 211 Sv. KfiíÏe v ulici Karoliny Svûtlé 212 Sv. Lazara na Novém Mûstû 213 Sv. Linharta v Uzdáfiích 213 Sv. Longina Na Rybníãku 214 Sv. Ludmily na Vinohradech 215 Sv. Ludmily ve Chvalech 215 Sv. Markéty v Bfievnovû 216 Sv. Markéty v Královicích 216 Sv. Martina na Vy ehradû 217 Sv. Martina pod Hradem 217 Sv. Martina ve zdi 218 Sv. Martina v Lipanech 219 Sv. Martina v epích 220 Sv. Mafií Magdaleny v Harantovû ulici 220 Sv. Mafií Magdaleny v Karmelitské ulici 221 Sv. Mafií Magdaleny v Pfiední Kopaninû 221 Sv. Matûje v árce 222 Sv. Michala na Starém Mûstû 223 Sv. Michala pod Hradem 223 Sv. Michala pod Letnou 224 Sv. Michala v Kinského zahradû 224 Sv. Michala v Opatovicích 225 Sv. Michala v Podolí 225 Sv. Mikulá e na Malostranském námûstí 226 Sv. Mikulá e na Staromûstském námûstí 227 Obsah Sv. Mikulá e ve Vr ovicích 228 Sv. Mikulá e v Podskalí 228 Sv. Norberta na Starém Mûstû 228 Sv. Norberta ve Stfie ovicích 229 Sv. Ondfieje pod Hradem 230 Sv. Ondfieje v Betlémské ulici 230 Sv. Ondfieje v Kolovratech 231 Sv. Pankráce na Pankráci 232 Sv. Pavla na pitálském poli 232 Sv. Petra na Kampû 233 Sv. Petra na Pofiíãí 233 Sv. Petra v Dubeãku 234 Sv. Petra a Pavla Na struze 234 Sv. Petra a Pavla na Vy ehradû 235 Sv. Petra a Pavla na Zderaze 236 Sv. Petra a Pavla v Bohnicích 236 Sv. Petra a Pavla v Radotínû 237 Sv. Petra a Pavla v Rybáfiích 237 Sv. Petra a Pavla v eporyjích 238 Sv. Prokopa na Malé Stranû 238 Sv. Prokopa na ÎiÏkovû 238 Sv. Prokopa v Braníku 239 Sv. Prokopa v Hluboãepích 239 Sv. Prokopa v Hrnãífiích 240 Sv. Prokopa v Nov ch Butovicích 240 Sv. Remigia v âakovicích 240 Sv. Rocha na Ol anech 241 Sv. Rocha na Strahovû 242 Sv. Salvátora v AneÏském klá tefie 243 Sv. Salvátora v Klementinu 243 Sv. imona a Judy na Starém Mûstû 244 Sv. tûpána na Novém Mûstû 245 Sv. tûpána ve zdi 246 Sv. Terezie od Dítûte JeÏí e v Kobylisích 246 Sv. Tomá e na Malé Stranû 247 Sv. Václava na Malé Stranû 248 Sv. Václava na Proseku 248 Sv. Václava na Smíchovû 249 Sv. Václava na vinohradském hfibitovû 250 Sv. Václava na Zderaze 250 Sv. Václava v Bohnicích 251 Sv. Václava ve Vr ovicích 252 Sv. Valentina na Starém Mûstû 253 14 15
Sv. Vavfiince na Petfiínû 253 Sv. Vavfiince na Vy ehradû 254 Sv. Vavfiince v Nebovidech 254 Sv. Vavfiince v Prokopském údolí 255 Sv. Víta na Hradû 255 Sv. Vojtûcha na Hradãanech 258 Sv. Vojtûcha na Novém Mûstû 259 Sv. Vojtûcha v Celetné 259 Sv. Vojtûcha v Dejvicích 260 Sv. Vojtûcha v Libni 261 Sv. Vojtûcha v Podskalí 261 Sv. Vor ily na Národní tfiídû 262 Svatynû Krista Krále ve Vysoãanech 262 T nsk chrám na Staromûstském námûstí 263 U Jákobova Ïebfiíku v Kobylisích 265 U Salvátora na Starém Mûstû 265 V ech svat ch na Hradû 267 V ech svat ch ve Slivenci 268 V ech svat ch v Uhfiínûvsi 268 Zvûstování Panny Marie na Trávníãku 269 SYNAGOGY 270 Branická synagoga V alkovnû 270 Cikánova synagoga v Josefovû 270 Jubilejní synagoga v Novém Mûstû 270 Klausová synagoga v Josefovû 271 LibeÀská synagoga 272 Maiselova synagoga v Josefovû 272 Malá synagoga v Bubnech 273 Malostranská synagoga 274 Novomûstská synagoga 274 Pinkasova synagoga v Josefovû 274 Popperova synagoga v Josefovû 275 Smíchovská synagoga 275 Staronová synagoga v Josefovû 276 Stra nická synagoga 277 panûlská synagoga v Josefovû 277 Uhfiínûveská synagoga 278 Velkodvorská synagoga v Josefovû 278 Vinohradská synagoga 279 Vysoká synagoga v Josefovû 279 Îidovská zahrada 279 Rejstfiík místních jmen 281 16 PRAHA STOVùÎATÁ Praha stovûïatá Jméno Praha pfiíslu elo pûvodnû pfiemyslovskému hradi ti, pozdûji se název pfienesl na sídli tû v jeho podhradí a následnû na stfiedovûká mûsta, která z podhradí vznikla. Souãástí Prahy se nakonec stala mûsta a vesnice v okolí prvních praïsk ch mûst. V roce 1950 objevil archeolog Ivan Borkovsk v dne ním pfiíãném traktu mezi prvním a druh m nádvofiím PraÏského hradu zbytky skromné jednolodní baziliky Panny Marie, která byla po kostele na Levém Hradci druhou kfiesèanskou svatyní v pfiemyslovsk ch âechách a prvním praïsk m chrámem. Po ní pfievzala podle legendy funkci hlavního praïského chrámu bazilika sv. Jifií, postavená na v chodním okraji hradní akropole kníïetem Vratislavem I., a uï koncem 10. století vyrostla v centru akropole jako tfietí hradní chrám rotunda sv. Víta, vysvûcená pravdûpodobnû roku 930. Sídelní v boj Prahy poãínající pfielomem 10. a 11. století byl podstatnû ovlivnûn ochranou a správní funkcí dvou pfiemyslovsk ch pevností a mocensk ch center, Hradu a Vy ehradu, a proto vedle podhradí PraÏského hradu zaãalo nab vat na v znamu také vltavské pravobfie- Ïí, hlavnû kolem komunikace spojující severní kníïecí hrad s kníïecím hradem na jiïním okraji praïské kotliny. Tady v ude, kolem té prastaré cesty pfiekraãující brod, vyrûstaly svatynû, nûkteré s prvními praïsk mi vûïemi a vûïiãkami a se zvony a zvonky zvoucími, jak fiíká básník, do chrámû Pánû. Zlat m vûkem praïsk ch kostelû byla bezesporu doba vlády císafie Karla IV. ZaloÏení svatovítské katedrály zahájilo fiadu praïsk ch sakrálních staveb, k nimï mûl Otec vlasti vztah zakladatele nebo spoluúãastníka, ãi alespoà protektora. Díky Ïivotnímu úsilí Karla IV. stala se Praha nejen centrem stfiedovûké fií e, ale i mûstem ãetn ch chrámû evropského formátu. Po období slavném následovala doba tragická. Husitská revoluce pfiekroãila meze svého pûvodního reformního programu a za obûè jí padly desítky praïsk ch chrámû a klá terû. ada svatyà lehla popelem, nûkteré pfii útocích zfanatizovaného vzboufieného lidu, nûkteré pfiímo z nafiízení praïsk ch husitsk ch hejtmanû, aby svou strategicky v znamnou polohou neposkytovaly oporu nepfiátelsk m ÏoldákÛm císafie Zikmunda. Tak skonãil ranû stfiedovûk Vy ehrad. V sledek husitsk ch válek byl pro praïské sakrální stavby tristní: Zpustlé svatynû s prohofiel mi krovy a zfiícen mi klenbami, zbavené z valné ãásti své- 17
Praha stovûïatá ho materiálního, vesmûs umûleckého bohatství, stály tu jako Ïalující dokument mûsta, které z v sluní spadlo do hlubokého temna, mravní a kulturní bídy, z níï se jen velmi tûïko vzpamatovávalo. Nov rozmach Prahy nastal aï v dobû rudolfínské, kdy se mûsto nad Vltavou opût stalo sídlem fiímského císafie, kter do metropole povolal mnoho zahraniãních stavitelû, podnikatelû a umûlcû. Svému sídelnímu mûstu vûnoval patfiiãnou pozornost, ov em ve v stavbû chrámû se jeho snahy nikterak neprojevily. Teprve baroko pfiineslo v razné zmûny, související s násilnou rekatolizací zemû. K nejpoãetnûj ím a k nejpozoruhodnûj ím stavbám této doby po protestanty prohrané bitvû na Bílé hofie patfií kostely, které sv m ustrojením a v vojov m zafiazením ztûlesàují v voj tohoto v razného stavebního slohu. Neobvykle vysok poãet praïsk ch gotick ch chrámû prodûlal v prûbûhu 17. a 18. století rekonstrukci. Dlouhou fiadu barokních chrámov ch staveb zahájila novostavba Lorety, kde uï od tfiicát ch let 17. století stála hojnû nav tûvovaná poutní kaple, vybudovaná podle projektu G. B. Orsiho za úãasti ãetn ch, pfiedev ím italsk ch umûlcû. V dobû vlády Josefa II. v letech 1780 90 potkala praïské sakrální stavby dal í pohroma josefínská kulturní revoluce. Kostely a klá - tery byly podrobeny zkoumání z hlediska uïiteãnosti a ty, které Josefovy úfiady uznaly za neplodné a zbyteãné, byly bezohlednû niãeny. Tento osud potkal kromû v ech jezuitsk ch kostelû a klá terû, posti- Ïen ch zru ením fiádu uï v roce 1773, celkem 22 praïsk ch klá terû a 43 kostelû. V echny byly ihned odsvûceny a uzavfieny. S kaplemi a men ími svatynûmi dostoupil poãet zru en ch církevních staveb ãísla 63. Pro mnoho odsvûcen ch a uzavfien ch kostelû znamenala léta 1782 84 zkázu a zánik. âást církevních staveb byla rozprodána soukromníkûm, ktefií si v nich zfiídili dílny a skladi tû, jinde zaãaly b valé církevní objekty slouïit armádû. Nûkteré svatynû byly je tû bûhem 18. století zbofieny. Tak smutnû skonãil napfiíklad staromûstsk kostel sv. Linharta nebo kostel Panny Marie na LouÏi, kter stával na dne - ním Mariánském námûstí, nebo starobylá svatojánská svatynû Na boji ti. Josefínské reformy citelnû ochudily mûsto o fiadu umûlecky i historicky v znamn ch církevních památek, které Evropa Praze závidûla. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo rozhodnuto zbavit Prahu hradeb a prohlásit ji za otevfiené mûsto. Vznikala pfiedmûstí roku 1817 Karlín, v roce 1838 Smíchov. Roku 1849 vznikla z b val ch vinic obec Královské Vinohrady, od níï se pozdûji oddûlil a osamostatnil ÎiÏkov. V roce 1884 byly ku Praze pfiipojeny Hole ovice-bubny a za nimi následovaly obce dal í. A tak v druhé polovinû 19. století a na prahu století dvacátého dostala Praha nové umûlecky velmi cenné svatynû: na Smíchovû kostel sv. Václava, na Královsk ch Vinohradech chrám sv. Ludmily, na ÎiÏkovû kostel sv. Prokopa, v Hole ovicích- Praha stovûïatá -Bubnech chrám sv. Antonína. Do tohoto období spadá i novogotická dostavba svatovítské katedrály. Praha v období mezi dvûma svûtov mi válkami se okázale odvrátila od fiímského katolicismu, postavila se zády k Vatikánu a hlásila se k husitské a protestantské tradici. Pfiesto vzniklo sedm moderních kostelû, z toho ãtyfii fiímskokatolické. Z v znaãn ch novostaveb je nutné pfiipomenout PleãnikÛv chrám Nejsvûtûj ího srdce Pánû na Vinohradech, GoãárÛv kostel sv. Václava ve Vr ovicích ãi HusÛv sbor Církve ãeskoslovenské husitské v Dykovû ulici na Vinohradech, projektovan ve tfiicát ch letech 20. století Pavlem Janákem. Pováleãné období a hlavnû doba po nástupu totalitního komunistického reïimu Prahu je tû více sekularizovaly, a tak ve mûstû i v obcích, které byly k Praze pfiipojeny, nenajdeme mnoho svatyà, jejichï v stavba by se datovala do let 1948 89. K v jimkám patfií napfiíklad kostel adventistû na Malvazinkách, vybudovan v letech 1982 85 podle projektu brnûnského architekta Václava Tfiísky, ãi kobylisk kostel U Jákobova Ïebfiíku, postaven podle plánû v carského architekta E. Giessela. Pokud jde o poãet, obohatily Prahu více svatynû obcí pfiipojen ch k mûstu v pováleãné dobû. Mezi nejkrásnûj í patfií románsk emporov kostel sv. Bartolomûje v Kyjích ãi jednolodní románsk kostelík sv. Jana Kfititele v Dolních Chabrech, v nûmï se zachovaly vzácné nástûnné malby ze 14. století. Po roce 1989 a na prahu jednadvacátého století byla Praha obohacena svatynûmi nov mi. Sedmnáctého ãervence roku 1994 do lo k vysvûcení fiímskokatolického kostela Neposkvrnûného poãetí Panny Marie ve Stra nicích, v roce 2000 byla dokonãena stavba ãeskobratrské modlitebny v eberovû. Obû svatynû byly financovány vesmûs z darû západních kfiesèansk ch církví a církevních spoleãností. NárÛst poãtu a bohatství praïsk ch svatyà po zdviïení Ïelezné opony a návratu do Evropy pokraãuje. I o tom podávám svûdectví v knize, kterou drïíte v rukou. Praha je stovûïatá, fiíká se. A tento pfiívlastek získala hlavnû díky vûïím sv ch chrámû. Pfii poutích Prahou pro pravideln t deník âeského rozhlasu, vysílan v letech 1993 2002 na stanici Regina, jsem nepoãítal vûïe, ale sakrální stavby a napoãítal jsem jich skoro pût stovek. Nûkteré vûïe mají, nûkteré nemají, jiné uï neexistují. V sledkem m ch toulek je tato kniha. Je napûl encyklopedií, chtûla by b t populárním prûvodcem a tak trochu i mal m dûjepisem církevního Ïivota Prahy. Posvátná místa královského hlavního mûsta Prahy popsal souhrnnû v roce 1884 kaplan u Sv. Vojtûcha P. Franti ek Ekert. Zab val se v ak, jak pí e v podtitulu své práce, jen objekty katolické víry. PraÏské fiímskokatolické svatynû popisuje ve své rozsáhlé práci Posvátná místa 18 19
Praha stovûïatá Království ãeského svûtící biskup praïsk Antonín Podlaha. Velmi dûkladnû se sakrálními objekty zab vá Franti ek Ruth ve své tfiídílné Kronice královské Prahy a obcí sousedních. Mnoho cenn ch informací jsem na el také v klasickém prûvodci Emanuela Pocheho Prahou krok za krokem, kter vy el poprvé v roce 1948 v nakladatelství V. Poláãka (pozdûj í vydání byla na informace o sakrálních stavbách skoupûj í). V znamn m zdrojem informací rovnûï byly ãtyfidílné Umûlecké památky Prahy, kolektivní dílo Ústavu dûjin umûní Akademie vûd âr vydané nakladatelstvím Academia v letech 1996 2000, dûkladnû mapující historické centrum Prahy. To, co jsem nena el v knihách a v archivech, nacházel jsem pfiímo v terénu. Pfiivítám a nakladatelství LIBRI jistû také v echny pfiipomínky, doplàky a koneckoncû i opravy. ProtoÏe nic není dokonalé, i kdyï jsem se velmi snaïil a nachodil po Praze desítky kilometrû. Moje Ïena Vûra by za trpûlivost, jakou se mnou mûla v dobû mé práce na kostelíãcích, zaslouïila svatozáfi. Zvu vás s touto knihou na vycházky Prahou. PomÛckou v hledání mûïe b t i rejstfiík ulic, kter spolu s plánem Prahy poslouïí tûm, ktefií se vypraví po m ch stopách, tak jako se po stopách PraÏského chodce vydávají od roku 1993 posluchaãi âeského rozhlasu. Závûreãné práce na PraÏsk ch svatyních probíhaly pfii velké povodni v srpnu 2002, v dobû, kdy v Praze kulminovala Vltava a Staré Mûsto zachránila tfiímetrová protipovodàová mobilní stûna. Dík za tu hliníkovou zeì patfií Pavlu Uhrovi, Petru Beranovi, Janu Koukalovi a lidem kolem nich. První z nich je fieditelem dolního toku Povodí Vltavy, druh éfem magistrátního odboru krizového fiízení, tfietí je fyzik a v dobû, kdy se s protipovodàov mi úpravami centra zaãalo, byl praïsk m primátorem. Vzorem jim byl Kolín nad R nem, kde si museli poradit s velkou vodou asi pûtkrát za pfiede l ch osm let. Mobilní skládaãku vyrobil Ladislav Srubek z Blanska. V Praze v záfií 2002 Eduard koda Církevní domy, sbory a modlitebny CÍRKEVNÍ DOMY, SBORY A MODLITEBNY Bratrská modlitebna v Bartolomûjské ulici Poslední budovou na pravé stranû Bartolomûjské ulice byl dûm ãp. 347/14 a s ním spojen dûm ãp. 348/16. íkalo se tu U BoÏího roucha nebo také U BoÏí suknû. V tomto objektu od sedmdesát ch let 19. století byla evangelická modlitebna. V tûsném sousedství pronajatého sálu modlitebny v Bartolomûjské ulici bylo otevfieno KfiesÈanské knihkupectví a nakladatelství V. Horkého s pûjãovnou knih. Prvním faráfiem evangelické modlitebny v Bartolomûjské byl Václav ubrt, jenï díky protestantskému patentu Franti ka Josefa I. z roku 1861 mohl mimo jiné studovat bohosloví v cizinû a udrïovat styk se zahraniãím. V té dobû byl policejním fieditelem v Praze Franz Dedera, nûkdej í vrchní komisafi znám z Havlíãkov ch Tyrolsk ch elegií, kter fiídil pfievoz Karla Havlíãka Borovského do Brixenu. Dedera v roce 1873 nejdfiív nechtûl náboïenské pfiedná ky v Bartolomûjské ulici povolit, ale pozdûji se nechal oblomit a práce nedûlní koly s mnoh mi dítkami tû ila se zvlá tní ochranû pana policejního fieditele, jak se pí e v jedné ze soudob ch zpráv sboru. Po Dederovû odchodu z funkce byla v záfií 1876 shromáïdûní v Bartolomûjské zakázána, ale ãetné bohosluïby a pfiedná ky, které se konaly v bytech evangelíkû, ohroïeny nebyly. Jedním takov m shromaïdi tûm byl byt misionáfie Alberta W. Clarka v Eli ãinû, dnes Revoluãní ulici poblíï mostu pfies Vltavu. ShromáÏdûní v bytech trvala aï do 3. ãervna 1880, kdy byla zaloïena Svobodná reformovaná církev. Ta mûla postupnû své modlitebny v Bartolomûjské ulici ã. 16, v Rybné ã. 11, v Truhláfiské 24, v Petrské 23 a od listopadu 1907 velmi prostornou modlitebnu v Soukenické ulici ã. 1 194/15. Bratrsk sbor na Smíchovû V Praze byly pfied první svûtovou válkou v krátkém ãasovém rozpûtí postaveny tfii v znamné evangelické budovy. V roce 1903 sbor v Krokovû ulici ã. 4, dnes Vrázovû na Smíchovû, v roce 1905 na Vinohradech v dne ní ímské ulici a v roce 1907 v Soukenické ulici na Novém Mûstû. V echny uvedené stavby byly zadány staviteli Antonínu Dvofiákovi. Vinohradsk a smíchovsk evangelick dûm byly postaveny z iniciativy kazatele Aloise Bílého, jenï po deseti letech pûsobení na Smíchovû, kde se zaslouïil o stavbu na svou dobu a pomûry velkolepé modlitebny, ode el do sboru na Vinohradech. Tady se opût s nemen í odvahou 20 21
Církevní domy, sbory a modlitebny a obûtavostí pustil do stavby dal ího sborového domu (v roce 1919 pfie- el Alois Bíl do âeskobratrské církve evangelické a vybudoval pro ni smíchovsk ãeskobratrsk sbor J. A. Komenského). V obou pfiípadech se jedná v podstatû o nájemní domy, v nichï je pouze jedno podlaïí vyhrazeno prostorné modlitebnû a ostatním místnostem sboru. Bratrsk sbor na Vinohradech Evangelick spolek Betanie (pojmenovan podle vesniãky u Jeruzaléma, kde podle Janova evangelia bydlely Marta a Marie a kde JeÏí vzkfiísil Lazara) koupil v lednu 1905 pozemek v b valé zahradû továrníka Wichmanna, na níï stojí i Vinohradské divadlo. Na konci téhoï roku uï tady byl ãinïovní dûm postaven stavitelem Antonínem Dvofiákem. DÛm ãp. 1 354/43 v tehdej í Brandlovû, dnes ímské ulici mûl v první patfie dvû místnosti vyhrazené Svobodné reformované církvi, pozdûj í Jednotû ãeskobratrské, dnes Církvi bratrské. Vinohradsk evangelick sbor vznikl 30. kvûtna 1889 v Mikovcovû ulici ãp. 475 a do nového domu v Brandlovû ulici se vinohrad tí evangelíci pfiestûhovali v lednu 1906. Stavbu vinohradského bratrského domu podnítil Alois Bíl, kter od roku 1904 slouïil po deset let jako kazatel a správce sboru na Vinohradech. Viditeln m pomníkem tohoto organizátora evangelické ãinnosti jsou tfii praïské evangelické modlitebny modlitebna ve Vrázovû ulici, ãeskobratrsk sbor J. A. Komenského na Smíchovû a tato vinohradská modlitebna se sborem. Bratrsk sbor na ÎiÏkovû Církev bratrská, dfiíve Jednota ãeskobratrská, má na ÎiÏkovû svûj sbor od roku 1902. Nejdfiíve se shromaïìovala v Chlumovû ulici, po první svûtové válce si ÏiÏkov tí evangelíci koupili star dûm na tehdej í Podûbradovû, nyní Konûvovû ulici ãp. 151/24, zbofiili jej a na jeho místû postavili v roce 1922 první sborov dûm s modlitebnou. Plány v solidním konzervativním stylu podepsal v roce 1931 architekt Josef Blecha. Modlitebna je jednoduchá prostorná místnost s galerií, na niï navazuje mal sál. V sedmdesát ch letech 20. století byla podle projektu architekta Nagaje renovována. Interiér bratrské modlitebny je prost, funkãní, stejnû jako v jin ch svatyních této církve. Není tu Ïádná v razná v zdoba. ÎiÏkovsk sbor zaloïil evangelick kazatel Franti ek Urbánek. Pocházel ze staré evangelické rodiny v Drahovicích u Nymburka a v Praze zaãal pûsobit v krouïku mlad ch evangelíkû soustfiedûn ch kolem charismatického kazatele Aloise Adlofa. Studoval bohosloví v Lipsku, v Halle nad Saalou, v Berlínû a ve Vídni. V Praze zaãal jako kazatel pû- Církevní domy, sbory a modlitebny sobit od roku 1898 v tehdej í Svobodné reformované církvi. KdyÏ se v roce 1902 oddûlila ãást praïského sboru a vytvofiila vlastní sbor na ÎiÏkovû, stal se Urbánek jeho prvním kazatelem a správcem a slouïil tu pln ch 35 let. Franti ek Urbánek byl u ÏiÏkovského bratrského sboru pln ch tfiicet let. Byl v znamn m ãlenem bratrské církve, programovû pracoval na v chovû kazatelského dorostu. V letech 1921 23 pfiená el na praïské biblické kole. Jako vikáfi reformovaného sboru U Klimenta na Pofiíãí se blíïe seznámil s rodinou T. G. Masaryka a v nedûlní kole uãil Masarykovu dceru Alici. V roce 1915 pochovávali ÏiÏkov tí církevní bratfii Masarykova syna Herberta a roku 1923 jeho Ïenu Charlottu, v roce 1937 prezidenta Masaryka a naposledy ministra zahraniãí Jana Masaryka po jeho tragickém skonu v roce 1948. Bratrsk sbor v Petrské ulici PraÏsk evangelick sbor, z jehoï kofienû vyrostla Církev bratrská, se domohl vlastního stánku s modlitebnou v roce 1891. Byl to novorenesanãní dûm v Petrské ulici ãp. 1 169/27, postaven podle plánû Josefa Angera v letech 1885 87. Tady byla zfiízena modlitebna a konala se tu evangelická shromáïdûní aï do roku 1907, kdy kvûli pfiíli né stísnûnosti pfie la práce sboru do nové modlitebny v Soukenické ulici ãp. 1 194/15. Bratrsk sbor v Soukenické ulici Souãasná budova Církve bratrské v Soukenické ulici ãp. 1 193 je v pofiadí asi pát m místem v Praze, kde se sbor od svého zaloïení v roce 1880 scházel. První pfiedná ky a bohosluïby se konaly v pronajaté místnosti evangelické modlitebny v Bartolomûjské ulici. Bratrsk dûm v Soukenické ulici ã. 15 byl mezi prostorami spolku Betanie v jimkou. DÛm totiï tento spolek zakoupil a financoval, v ostatních pfiípadech lo vût inou o adaptace dosavadních nájemních bytû s nedostateãnou v kou a nevyhovujícím pfiíslu enstvím. Stavbu provedl star í bratrského sboru, stavitel Antonín Dvofiák. NejdÛleÏitûj í etapy stavby modlitebny v Soukenické ulici zaznamenal v roce 1907 Adolf Adlof v evangelickém ãasopise KfiesÈanského spolku mladíkû Mlad kfiesèan. Smûnou domu v Petrské ulici zakoupili jsme dûm v Soukenické s rozsáhl m dvorem, v nûm míníme s pomocí BoÏí postavit modlitebnu, pí e Adlof. Dne 4. února 1907 se zaãalo s kopáním základû a 17. listopadu téhoï roku se konalo v prostorné modlitebnû v Soukenické ulici první slavnostní shromáïdûní. Z fasády domu svítil do ulice novotou zlacen nápis: Evangelium je moc BoÏí ke spasení kaïdému ãlovûku. Kromû velkého sálu s galerií má bratrsk sbor v Soukenické bohaté vedlej í prostory, byty kazatelû a byt správce, kanceláfie, místnost 22 23