Jaký byl rok 2005? Vlčata vztyčují vlajku Profesorský sbor na táboře v Bradavicích Sirka na lodi při sjezdu řeky Ohře Plzeňský znak na Jamboree bez hranic v květnu 2005 Na Intercampu v Německu Český tábor na Eurojamu v Anglii více fotek snad již brzy -2-
Kdo s koho? Píše se konec roku 2005 a s ním přichází i letošní poslední číslo našeho oddílového časopisu. Poslední číslo vyšlo teprve před 14 dny, ale protože jsou Vánoce, rozhodl jsem se že udělám i jedno speciální číslo. Tak a je tady. Vánoce jsou svátky klidu, míru, odpočinutí. Ne každý toto dodržuje (to se týká i mě). Pro školáky to znamenají zimní prázdniny, pro rodiče dovolená a pro ostatní prostě volno, které se dá dobře využít. Někdo ale musí chodit do práce, i když nechce. Bohužel se to týká také mě, a 24. 12. na Štědrý den mě můžete potkat jak v McDonaldu smažím hamburgery. Koho pochválit v dnešním čísle? Můžu pochválit Strejdu Máru za rozhovor s Pištou, Dodýše za Tarzana, Fila za tipy na zabití času, Jetyho za pohádku pro vlčaza, Ajka za zajímavost z univerzity. Z kapacitních důvodů v tomto čísle nenajdete další díl Oříšků, bude v příštím čísle. Musím se také omluvit Bobrovi za to, že jsem mu nepoděkoval v minulém čísle, protože přispěl několika stránkami. Sorry, a Ajkovi jsem zase děkoval a pak jsem tam jeho článek vůbec. nedal. V minulém číslo bylo několik tiskařských šotků, a za ně se omlouvám. Na závěr bych Vás chtěl poprosit, máte-li cokoliv zajímavého, co byste chtěli, aby se objevilo na stránkách Zvěda, tak mi to pošlete na mail, prosím díky moc. Přeji všem krásné Vánoce, perfektní prázdniny a super rok 2006. Martin Štěrba Agi šéfredaktor obsah: Jaký byl rok 2005. 2 Kdo s koho? Obsah 3 PF 2006 Bylo x Bude Narozeninové párty News Vánoce: Už jsou zase tady 6 5 Čítanka pro Zelenou střelu: Jak dostal leopard skvrny 4 Představujeme: Pišta 7-8 Ořechy a oříšky, část druhá 9 Tipy na zabití času TARZAN 10 Z policejního deníku Záhadný lidský mozek 11 Kreslený vtip Komiks 12 Časopis Zvěd www.skauting.cz/zelenastrela č. 4 (celk. 90) / roč. 13 šéfredaktor: Agi [agi57@seznam.cz] spolupracovali: Agi, Mario, Dodýš, Jety, Ajk, Obé, fotka na titulní straně: Mašinka v Domažlicích na táboře 2005 Vyšlo v prosinci 2005. Neprochází jazykovou úpravou. na věži Redakce čas asopisu ZVĚD a celé vedení 57. oddílu Zelená střela Přeje všem lidem krásné prožití Vánočních ních svátků a šťastný Nový rok 2006. -3-
Oslavu pořádá nebo pořádal ádal 22. 12. sv. Radek (Rak) 24. 12. sv. Adam (Iky) 30. 12. sv. David (Dodýš) 2. 1. nar. Iky (1985) Bylo a bylo to super 2. 3. 12. oddílovka s přespáním na klubovně, tělocvična Bude to jste ještě nezažili 18. 12. Opravdu vypečená tradiční Vánočka se uskuteční v podvečerních hodinách. Letos se můžete opět těšit na něco nového, což je zatím velké tajemství. 24. 12. Štědrý den, přichází Ježíšek s dárkami 25. 12. Boží hod 26. 12. Druhý svátek vánoční 1. 1. Nový rok 2006 Zprávy [news] ORBIS 2006 Opět apeluji na všechny, aby se co nejdříve rozhodli zda pojedou na tuto akci a co nejdříve nahlásili Mašinkovi účast. ORBIS 2006 je 8. středoevropské jamboree s účastní kolem 3000 skautů. Cena je 1700,- Kč a termín je 29. 7. 6. 8. 2006, info v minulém čísle Zvěda na straně č. 2, u Agiho nebo na www.orbis2006,cz (Budoucí) roveři zklamali Dlouho plánovaná akce 12. 12. se nekonala! Přestože jsme se domluvili několik měsíců dopředu, najednou nikdo nemohl, popřípadě se ani neráčil ozvat (že, Fretko?!). Že by byla akce moc drsná? Pozn. Agi Dodýši, nebyla zima ani sníh, všichni půjdou až bude tak kolem 10 C. Web v novém Do konce roku by se měl i rozběhnout nové webové stránky naše oddílu, tak pozorně sledujte web a těšte se novinky Intercamp 2006 Zda pojedeme či nepojedeme letos na Intercamp je také jen a jen na Vás. Je v termínu Intercamp maturuju, takže se Vámi nejspíše pojede Mašinka s Márou. Intercamp se koná u městečka Vilseck nedaleko města Amberg v Německu, tj. asi 3 hodiny autobusem. Cena by neměla přesáhnout 1500.- Kč Bodování za listopad 1.-2. Marek, Godzi 66 bodů 3. Červ 64 bodů 4. Bob 61 bodů 5. Kenny 57 bodů 6. Lev 55 bodů 7. Petr 53 bodů 8. Lišák 51 bodů 9. Hlína 44 bodů 10. Sirka 40 bodů 11. Cipís 38 bodů 12. Monty 30 bodů 13. Mlok 28 bodů Mimo pořadí Termit, Rak, Honza Š. www.skauting.cz/zelenastrela -agi,dodýš- -4-
Význam vánočního ního období Základem křesťanských Vánoc je biblický příběh o narození Ježíše Krista a oslava této události. Církev časově spojila narození Spasitele se starým mýtem zimního slunovratu, vyjadřujícím vědomí o věčném vítězství života nad smrtí a světla nad tmou. Svátek narození Páně se od 4. století šířil z Říma po celém křesťanském světě. Tato vánoční atmosféra a vánoční zvyky (domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobené stromečky atd.) stále trvají. Vánoce Den Ježíšova narození se slaví v křesťanském světě od 4. stol. 25. prosince. Na tento den připadala slavnost "neporaženého slunce" (sol invictus). Východní církev slavívala narození Krista 6. ledna. To bylo datum jednoho pohanského svátku v Alexandrii :"Narození Božského eonu". Západní církev - v Římě - slavila 25. prosince a to bylo zase datum starého pohanského svátku "Narození věčného slunce". Pozdě po řadu století překryla tento obsah svátku úcta ke svatým třem králům (počet tří byl odvozen od tří královských darů, kteří mágové Ježíšovi přinesli). Asi od 16. stol. se rozšířily dnes ještě trvající zvyky: domácí jesle, obdarovávání dětí, ozdobená jedle atd. Jaké jsou Vánoce ve světě? Německo Ježíšek rezavé vlasy a vousy a k přemisťování používá osedlaný divoký vítr. Dříve prý odnášel neposlušné děti a trestal nevěrné ženy. 1. 12. děti dostávají sladké adventní kalendáře a až do vánoc otvírají po jednom okénku se sladkým překvapením, vánočním stromečkem je jedlička. Rakousko Na Vánoce se připravují několik týdnů dopředu. Tak jako my, tak i rakušané si vyrábí adventní věnce, ozdobené svíčkami a stuhami - zelonou, ta je barvou naděje a fialovou - barvou minulosti. Na Štědrý večer přichází Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Dárečky nebývají drahé. Spíše nápadité, praktické, vlastoručně vyrobené. Všechny dárečky balí otec - hlava rodiny Spojené státy Vánoce tu jsou největším svátkem roku, přestože se slaví pouze jeden den - 25. prosince. Proto tento den musí být opravdu dnem D. Všude miliony světýlek, jak venku, tak doma, velkolepá vánoční výzdoba, oblékaj si trička s vánočními motivy, ohromné stromky, mnoho dárků, které nosí Santa Claus, čím více, tím lépe, ohromná hostina s krocanem s kaštanovou nádivkou. Česká republika? Již tuto sobotu přijde Ježíšek. Těšíte se na dárečky? Já jsem si namalovat mašinu -5-
Umím docela odpouštět, říká Ondra Matas as. Pišta Pišta, to je prostě Pišta. Vybrali jsme ho náhodou, protože byl zrovna jediným člověkem, který měl čas a chuť se nechat vyzpovídat. Použili jsme k tomu program ICQ, o kterém jsme psali předminulém čísle. Přečtěte si rozhovor a budete zase o něco chytřejší 1) Tak co nám n o sobe povíš chlape? no tak pro ty, co mě neznají, jmenuju se Ondřej Matas, od října už je mi prej 16, chodím na elektro, obor technické lyceum, a do oddílu chodím taky už nějakej ten pátek. 2) Kdo tě přivedl do skauta jak dlouho do naš n ašeho oddílu vlastně chodís? A co tě t u nás nejvíc baví? Přivedl mě Billll a chodím, no ty jo, to je oříšek, že by něco kolem jara 2001??? Hele fakt si nejsem jistej, ale wim, že nějak tak dlouho jako Agi s Kájou (pozn. redakce: Pišta dorazil v květnu 2000) Nejvíc baví? Asi kámoši a možnost poznaní novejch kámošů a kámošek. 3) ) Když máš zrovna volno,copak rad podnikáš ikáš? No poslední dobou ho už moc není, což mě docela štve, ale většinou dřepím u kompu a kecam na ICQ nebo si jdu něco zahrát s kámošema ven nebo zajdu na hokej nebo teď už i na fotbal, jo a ještě taky chodím na florbal... 4) Řekni nám n tvoje nejoblíben íbenější osobu, zvíře a věc v nebo osobu. Může to být třeba t od Mikuláše až po mámu zvíře newim asi pes,věc asi mobil a komp, osoba? máma, táta, babička, dědeček, ježíšek, santa, kámoši/šky, a tak no... 5) ) Kdyby si měl l strávit tři t i měsíce na pustém ostrově, jaké tři i věci v i by sis tam vzal? Hmm no tak asi mobil a komp, nějaký jidlo a věci, abych přežil a co nejvíc lidí, co znám. 6) ) Existuje ve tvém živote něco, n co tě t opravdu rozčílí ílí? Určitě, třeba když to Plzeň projede v hokej, pak taky náš pan chemikář, teď i MHD, a hlavně, když se někdo přetvařuje, na něco si hraje 7) ) Pověz nám nějakn jaké tvé kladné a nějakn aké záporn porné vlastnosti? Myslím si, že umím docela odpouštět, že jsem tolerantní, snažím se druhý chápat, občas sem tvrdohlavej a špatný? Určitě je mám, ale to by spíše měli posoudit jiný, ale tak občas si všechno moc beru a moc to řeším, ale to všechno fakt radši posuďte vy. 8) Je na světe nějakn jaké místo sto, které je u tebe číslem 1? Newim, tak asi postel, je to tam takový pohodlný a občas se tam dá o přemýšlet 9) ) A posledn ední otázka, myslíš si o sobě, Pišto, že jsi kanec? Já si myslím, že kanec je Biwoy, teda když to říkáš, tak možná, že na tom něco bude Dík za rozhovor, tohle je Pišta, bez kterého by si jen málokdo, mohl pobyt u skautů představit -zpovídal strejda mára- -6-
vlččata Čítanka pro vl Máme tady další příběh pro vlčata a sním i leopardovo skvrny. Tak si to přečtěte a doufám, že se Vám bude líbit. Jak dostal leopard skvrny Ve dnech, kdy všichni měli, má milá holčičko, stejnou barvu, usadil se leopard v místě, které se nazývalo Vysoká veld. Všimni si, že to nebyl Nízký veld, ani Lesní veld či Pustý veld, ale prostě horský a slunečný Vysoký veld, kde byl písek a pískově zbarvené skály a trsy pískově žluté trávy. Žili tu žirafa, zebra, gazela, kudu a antilopa, a všichni měli pískově žlutou barvu. Ale nejpískovitěji žlutohnědý byl leopard, šedožlutá kočkovitá šelma, přesně zapadající do žlutohnědé barvy Vysokého veldu. Pro žirafu, zebru a všechny ostatní to ovšem bylo velice špatné. Leopard mohl totiž ležel vedle obyčejného žlutošedého kamene nebo trsu trávy, a když šla kolem žirafa, zebra, gazela, kudu či antilopa lesní nebo žíhaná, hned na ně mohl zaútočit. A taky že to dělal! Byl tam také Habešan, měl luk a šípy (byl úplně šedohnědožlutý) a žil ve Vysokém veldu s leopardem. Ti dva lovili obyčejně spolu. Habešan lukem a šípy, leopard tesáky a drápy, až žirafa, gazela, antilopa a všichni ostatní zvířata nevěděla, kam skočit. Opravdu to, holčičko, nikdo z nich nevěděl. Po velmi dlouhé době tehdy všechno žilo mnohem déle než dnes se zvířata naučila vyhýbat se všemu, co vypadalo jako leopard nebo Habešan, a jedno po druhém utíkalo z Vysokého veldu. Začala to žirafa, protože měla nejdelší nohy. Utíkala mnoho dní, až se dostala do velikého lesa, kde byly jen a jen stromy a křoví a pruhované a skvrnité a křižující se stíny, a tam se skryla. Znovu uplynula dlouhá doba, a jak zvířata žila napůl ve stínu a napůl v slunci a jak na ně dopadaly mihotavé stíny stromů, vypadala žirafa jako pocákaná, zebra byla žíhaná, gazela a kudu ztmavly a dostaly na záda malé šedé vlnovky, jaké má kůra na stromech. A tak, ačkoli bys je mohla slyšet a cítit, zřídkakdy bys je mhla vidět, leda že bys věděla, kam se máš dívat. Zvířata prožívala v těch skvrnitých stínech pralesa krásný čas, zatímco leopard a Habešan běhali po Vysokém veldu, jen obyčejně šedožlutohnědém, a nepřestávali se divit, kam zmizely jejich snídaně, obědy a večeře. Nakonec měli takový hlad, že jedli myši, brouky a skalní králíky, až jim z toho bylo špatně. A tehdy potkali opici, štěkavého paviána se psí hlavou, který je nejmoudřejším zvířetem v celé Jižní Africe. hrozně ě horký den): Kam se všichni schovali? Leopard se zeptal paviána (byl hrozn Pavián zamrkal. On totiž věděl. Habešan zamířil k paviánovi: Můžete mi sdělit nynější místo pobytu původní fauny? (To je totéž, nač se ptal leopard, ale Habešan rád používal složitých výrazů. Byl vzdělaný.) Pavián zamrkal. On totiž věděl. Konečně pavián promluvil: Zvěř se přemístila ke skvrnám. Radím ti, leoparde, abys učinil totéž. Habešan pravil: To je všechno velice pěkné, jenže já bych rád věděl, kam se odstěhovala původní fauna? Pavián řekl: Původní fauna se spojila s původní flórou, protože už byl nejvyšší čas, aby došlo ke změně. Radím ti, Habešane, aby ses také co nejdříve změnil. Leopard s Habešanem z toho nebyli moudří, ale přesto se vydali hledat původní flóru. Po mnoha a mnoha dnech objevili rozlehlý vysoký prales plný stromů, jejichž kmeny vrhali žíhané, čárkované, čerchované, šrafované, pruhované, přerušované a tečkované stíny. (Řekni to hodně rychle, a uvidíš, jak ten les byl plný stínů.) Co to je? ptal se leopard. Taková hrozná tma, a plná světelných střípků? Nevím, pravil Habešan, ale měla by to být původní flóra. Cítím žirafu, slyším žirafu, ale nevidím ji. To je divné, poznamenal leopard. Asi to bude tím, že jsme přišli ze slunce. Cítím zebru, slyším zebru, ale nevidím ji. Počkej, řekl Habešan, bude to asi tím, že jsme už dlouho nelovili. Asi jsme zapomněli, jak vypadají. Nesmysl! namítl leopard. Docela dobře si na ně z Vysokého veldu vzpomínám. Zvláště na jejich morkové kosti. Žirafa je pět metrů vysoká, celá oranžovozlatěžlutá, a zebra měří půl druhého metru a od hlavy po kopyta je celá světle hnědošedá. Hm, přikývl Habešan a hleděl do tečkovaných a žíhaných stínů původní flóry pralesa. V téhle tmě by měly být vidět jako banány v udírně! Jenže nebyly. Leopard a Habešan lovili celý den, a třebaže mohli zvířata slyšet a cítit, neviděli ani jediné. -7-
Ty má dobroto, povzdechl si leopard, když byl čas na svačinu, počkejme, až se setmí. Tohle honění je pro ostudu. Tak čekali, až se setmí, a potom leopard uslyšel, jak něco funí ve světle hvězd, které se prodíralo větvemi. Skočil po tom zvuku. Bylo to cítit jako zebra, a když to srazil k zemi, kopalo to jako zebra, ale vidět to nebylo. A tak povídal: Jen klid, ty tvore bez tvaru. Posadím se ti na hlavu a počká, až se rozední, protože tu je něco, čemu nerozumím. Náhle uslyšel bručení, praskání, zvuky nějakého zápasu a Habešana, jak volá: Něco jsem chytil, ale nevidím, co to je. Je to cítit jako žirafa, kope to jako žirafa, ale nemá to tvar. Nedej se oklamat, zvolal leopard. Sedni tomu na hlavu a počkej, až se rozední. Já jsem to udělal také. Jsou tady zvířata, která zřejmě nemají žádný tvar. A tak seděli oba na kořisti až do rána. Tu se ozval leopard: Bratříčku, co budeš mít k snídani? Habešan se poškrabal za uchem a pravil: Mělo by to být od hlavy až po kopyta oranžově žlutohnědé a měla by to být žirafa, ale všude to má kaštanové kaňky. A co máš ty k snídani, bratříčku? Leopard se podrbal na hlavě a řekl: Mělo by to být pěkně světle hnědošedé a měla by to být zebra, ale má to na sobě černé a narudlé pruhy. Cos to pro všechno na světě provedla, zebro? Copak nevíš, že ve Vysokém veldu bys byla vidět na deset mil? A tady nemáš žádný tvar. Ano, souhlasila zebra, jenže tady není Vysoký veld. Copak nevidíš? Pustili tedy zebru i žirafu. Zebra zašla k trnitým keřům, skrze něž vrhalo slunce pruhy světel, a žirafa si stoupla mezi vysoké stromy, vrhající skvrny stínů. A teď pozor! zvolaly zebra a žirafa. Takhle se to dělá. Raz dva tři! Kde máte snídani? Leopard i Habešan kulili oči, ale všechno, co viděli, byly jen pruhy a skvrny stínů v pralese. Po zebře a žirafě nebylo ani vidu ani slechu, protože se schovaly v stínech mezi stromy. Hele, poznamenal Habešan, tenhle trik se musíme naučit. Vezmi si zi nich, leoparde, příklad. Vždyť v té tmě vypadáš jako kus mýdla v uhláku. Ho! Ho! bránil se leopard. Budeš se divit, ale ty vypadáš ve tmě jako hořčičná placka na hromadě mouru. Dobrá. Ale tyhle řeči nás nenasytí, pravil Habešan. Jisto je, že se do tohoto prostředí nehodíme. Poslechnu paviána. Poradil mi, abych se změnil, a protože kromě své kůže nemám, co bych změnil, vyměním si ji. Ale jak? zvolal velice rozčilený leopard. Vyměním ji za pěknou černohnědou pracovní barvu s trochou nachu a se špetkou břidlicové modři. To bude to pravé, až se budu schovávat v dutinách nebo za stromy. A tak si změnil kůži a leoparda to ještě víc rozčililo, protože nikdy předtím neviděl, že by si člověk měnil kůži. Co bude se mnou? zeptal se, když si Habešan převlékl poslední malíček do nové kůže. Zařiď se taky podle paviánovy rady. I tobě přece doporučoval změnu. Dělal jsem, co jsem mohl, odpověděl leopard. Změnil jsem loviště, jak nejrychleji to šlo. Změnil jsem prostředí zároveň s tebou, a nebylo mi to nic platné. Jenže, poznamenal Habešan, pavián nemyslel změnu kraje, ale změnu kůže. To má bát vtip? řekl leopard. Jen si vzpomeň na žirafu, vysvětloval Habešan. Nebo na zebru, máš-li raději pruhy. Opatřily si ty skvrny a pruhy a jsou teď náramně spokojené. Hm, zabručel leopard, jenže já bych nechtěl vypadat jako zebra ani zanic! Musíš se rozhodnout, pravil Habešan. Nechtěl bych jít na lov bez tebe, ale když budeš vypadat jako slunečnice u nadehtovaného plotu, nechám tě doma. Chci tedy mít skvrny. rozhodl se leopard. Ale dej pozor, aby nebyly nevkusné. Nerad bych vypadal jako žirafa, ani zanic! Udělám ti je jen konečky prstů, slíbil Habešan. Zbyla mi na kůži spousta černé barvy. Vstaň! Habešan pak spojil pět prstů do půlkruhu (zbyla na nich spousta černé barvy z nové kůže) a přitiskl je na leoparda. Kdekoli se prsty dotkl leopardovy kůže, zanechal tam malá černá znaménka. Můžeš je, má milá holčičko, vidět na každé leopardí kůži. Někde mu prsty uklouzly a znaménka se trochu rozmazala, ale podíváš-li se dobře na kteréhokoli leoparda, uvidíš na něm vždycky pět malých znamének, úpět otisků tlustým černých prstů. Teď si ale krásný! pravil Habešan. Můžeš si lehnout na zem, a budeš vypadat jako hromádka oblázků. Můžeš si lehnout na holou skálu, a budeš jako kus slepence. Když budeš ležet na větvi, bude se zdát, že slunce prosvítá listím. A lehneš-li si doprostřed stezky, ani pak nebudeš nijak nápadný. Uvažuj o tom a zatím přeď. Když to je tak výhodné, poznamenal leopard, pročpak sis také neudělal skvrny? Pro černocha je nejlepší černá barva, řekl Habešan. A teď pojď, podíváme se, jestli nechytneme paní Raz dva tři a kde máte snídani. A tak odešli a pak už byli, má milá, šťastně živi. A to je vše. Tu a tam uslyšíš, jak dospělí říkají: Copak je možné, aby Habešan změnil svou kůži a leopard své skvrny? Myslím, že dospělí s touhle hloupostí nikdy nepřestanou, i když Habešan s leopardem to jednou udělali. Ale znovu to už neudělají, protože s tím, jak vypadají, jsou docela spokojeni. -dodal Jety- -8-
Edgar Rice Burroughs a jeho TARZAN Je málo knih, které mě v dětství tolik uchvátily, jako tři prastaré svazky Tarzana od Edgara Rice Burroughse. Měl jsem staré vydání z roku 1920, psané zvláštním archaickým jazykem, který ještě používal u sloves koncovku -ti (býti, dělati,...). Asi i tento starobylý jazyk přispěl k tajemné atmosféře všech tří knih, které jsem během několika let přečetl šestkrát! Možná znáte některé filmy či novodobé seriály o Tarzanovi, většina z nich se ale skvělé knize vůbec nemůže rovnat. Do filmu nelze vměstnat bohatý děj, který se odehrává na stovkách stránek. Kniha také dává mnohem víc prostoru pro představivost. Knih o Tarzanovi nakonec autor napsal kolem pětadvaceti, já jsem četl stále dokola ty první tři díly. Později jsem si přečetl (ve slovenštině) ještě díl čtvrtý, ale ten už se mi tak nelíbil. Příběh začíná tím, že muž a žena jsou vysazeni na opuštěném pobřeží Afriky, narodí se jim dítě a oba později zahynou. Dítěte se ujmou opice a vychovají ho v pravého syna džungle. Tarzan pak prožívá mnoho příhod v džungli s divokými zvířaty, později i zákeřnými lidmi. Nejvíce se mi líbily pasáže odehrávající se v tajemném městě Oparu, sídlem dávné zaniklé civilizace. Knihy o Tarzanovi vycházely u Antonína Svěceného v letech 1920-1922 (sedm svazků), pak v luxusní úpravě u Toužimského a Moravce (1937-39, jedenáct svazků). V současné době se o prakticky kompletní knižní vydání postaralo nakladatelství Paseka (25 svazků, 90. léta) a zároveň v sešitovém vydání nakladatelství Magnet-Press. Rozhodně tedy všem doporučuju, aby si alespoň prvních pár dílů sehnali a přečetli. Jistě je najdete v každé knihovně, novodobá vydání se objevují často za pár korun v antikvariátech. Na doplnění je třeba zmínit, že Burroughs byl velice plodný spisovatel a kromě Tarzana napsal např. sci-fi cyklus John Carter, pán Marsu či Pellucidar. Ty jsem však nečetl, takže nemůžu posoudit kvalitu. -dodýš- Tipy na zabití času Pokud dostáváte deprese z pozimního počasí, je nejlepší začíst se do řádek dobré knihy... Neříkám, že následující knížky vás depresí zbaví (možná naopak), ale za pozornost (spíš starších) určitě stojí. Irvine Welsh: Acid House (Barevnej dům) d Britský spisovatel Irvine Welsh se dostal do povědomí širší veřejnosti po zfilmování jeho knihy Trainspotting. Ale víc než Trainspotting mě zaujala kniha povídek (+ novela Vopruzák) Acid House. Welsh píše drsným vulgárním jazykem spodiny Edinburghu, který skvěle podtrhuje atmosféru příběhů. V povídkách se nešetří násilím, drogami ani sexem a asi nejlepší je příběh o výměně těl mezi právě se rodícím dítětem a feťákem. Charles Bukowski: Škvár Bukowski, losangeleský undergroundový básník a spisovatel původem z Německa, je spíše, než pro prózu uznáván pro svou poezii, ale kniha Škvár je rozhodně jednou z jeho nejlepších. Narozdíl od většiny ostatních totiž není (nebo jen do určité míry a skrytě) autobiografická. Je o pochybném detektivovi a jeho šíleném pátrání, kde potkává mimozemšťany, mrtvého básníka i Smrt samotnou. -fil- -9-
Z policejního zápisníku... ο Poškozený se mi na dálku pohyboval pořád mezi stěračem a volantem, pak zblízka mezi předními koly a pak už vůbec ne. ο Nevíme, zda jmenovaný pracuje. Pracuje-li, dá se to těžko postřehnout. ο Ten chodec váhal, kterým směrem se má vydat a tak jsem ho přejel. ο Abych auto řádně zaparkoval, nacouval jsem do jiného vozu. ο Ve tváři toho starého pána, který se odrazil od mého auta, jsem si všiml nečekaně smutného výrazu. ο Ten dědula, kterého jsem porazil, by se na druhou stranu silnice stejně nedostal. ο Telefonní sloup se rychle přibližoval. Snažil jsem se mu uhnout z cesty, ale najednou mi narazil do předku auta. Záhadný lidský mozek Dokážete přečíst následující větu? V suoivsoltsi s vzýukemm na Cambridge Uinervtisy vlšyo njaveo, že nzeáelží na pořadí psíemn ve solvě..jedniná dleůitžá věc je, aby blyy pnvrí a psoelndí pímesna na srpváénm mstíě. Zybetk mžůe být totánlí směs a ty to přoád bez porlbméů peřčetš. Je to potro, že ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Zjíamvaé, že? -10-
-11-
-12-