Přehled zpráv "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně... 9 1.6.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět kat Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam nežádoucích osob... 10 1.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Populismem zrozené polské referendum... 13 1.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty Potomky musíte na nástupnictví připravovat... 13 1.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 28 ~ Komentář Marie Dlouhá Za delší studia zaplatí. Ale jen někteří... 15 1.6.2015 Lidové noviny ~ str. 05 ~ Domov ŠÁRKA KABÁTOVÁ Až 26 tisíc za semestr vyděsilo studenty. Karlova univerzita teď couvá, zaplatí jen někteří... 16 1.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domov Lidovky.cz, Šárka Kabátová Nad kuřáky se stahují mračna, v hospodě si už možná nezapálí... 17 1.6.2015 novinky.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika Jiří Novotný Jaroslava Mannová - Toulavý mikrofon... 18 1.6.2015 Týdeník Rozhlas ~ str. 07 ~ Tvář za mikrofonem Milan Švihálek Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku... 19 2.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Systemizované místo blbce... 22 2.6.2015 nazory.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 888 Radkin Honzák Fanoušci i sponzoři nám děkovali, popisuje... 22 2.6.2015 Praţský deník ~ str. 15 ~ Praţský sport DAVID NEJEDLÝ Budou restaurace bez cigaret? Zákaz kouření míří do Sněmovny... 27 3.6.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí Dienstbierův chomout na prezidenta... 28 3.6.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 18:10 Názory a argumenty Plné znění zpráv 1
Restaurace a koncerty bez cigaret?... 28 3.6.2015 ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření... 32 3.6.2015 ihned.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz Veronika Rodriguez, kaš, ČTK Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně... 34 3.6.2015 investujeme.cz ~ str. 00 ~ Pojištění Za Aegon pojišťovnu mluví Eva Krutáková... 34 3.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Aktuality Kateřina Chobotová Krutáková z AMI je novou mluvčí Aegonu... 35 3.6.2015 mediar.cz ~ str. 00 ~ Články Ondřej Aust V restauracích zřejmě začne platit od příštího roku úplný zákaz kouření... 35 3.6.2015 sport.ihned.cz ~ str. 00 ~ domaci.ihned.cz Veronika Rodriguez, kaš, ČTK Grafika: Tvrdý zákon proti kuřákům. Podívejte se, co přinese... 37 4.6.2015 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Domácí Profesionální sport v ČR a ve světě... 37 4.6.2015 Auditor ~ str. 13 ~ Téma čísla - Sport David Procházka Rozhovor s Petrem Popovem... 45 4.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 20:05 Hyde Park Porošenkův rok... 61 4.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci... 67 4.6.2015 e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Má smysl studovat žurnalistiku, nebo je to ztráta času? Pro a proti... 68 4.6.2015 G.cz ~ str. 00 ~ Názory Hospody a restaurace žijí novou nadějí... 70 4.6.2015 Lidové noviny ~ str. 14 ~ Ekonomika JAROSLAV MATĚJKA Plné znění zpráv 2
Pojišťovna Aegon jmenovala specialistku na komunikaci... 72 4.6.2015 strategie.e15.cz ~ str. 00 ~ Lidé Média za protektorátu... 73 5.6.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Téma Jan Štětka Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže... 82 5.6.2015 penize.cz ~ str. 00 ~ Komentář Michal Kašpárek Eva Krutáková specialistou komunikace v AEGON pojišťovně... 83 5.6.2015 personalista.com ~ str. 00 ~ Kouření by se mělo zakázat. Kazí chuť piva... 83 5.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ Respekt.iHNed.cz Silvie Lauder Adiktolog o protikuřáckém zákoně: Lidi to donutí udělat změnu... 84 6.6.2015 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí jak Hospody žijí novou nadějí. Lidé zapomněli na krizi a chodí na pivo... 85 7.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Firmy a trhy Jaroslav Matějka Vzpomínky na Ludvíka Vaculíka: "Není to až tak blbé..."... 87 7.6.2015 magazin.aktualne.cz ~ str. 00 ~ Kultura Pivařské rouhání... 88 7.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Silvie Lauder Reakce Kremlu na summit G7... 89 8.6.2015 ČT 1 ~ str. 08 ~ 12:00 Zprávy ve 12 Zákaz zvýší tržby? Podle vědců jistota... 90 8.6.2015 Dobrý den s Kurýrem ~ str. 05 ~ Téma Dobrého dne (ARA) Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část první... 90 8.6.2015 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře natoaktual.cz Pivařské rouhání... 93 8.6.2015 Respekt ~ str. 37 ~ Pravda a láska Silvie Lauder Nový návrh reforem řecké vlády studují mezinárodní věřitelé... 93 Plné znění zpráv 3
9.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle The Masaryk Reloaded... 97 9.6.2015 ihned.cz ~ str. 00 ~ nazory.ihned.cz Ondřej Císař Lex Antibabiš? Ministerstvo zváží zákaz křížení vlastnictví médií... 99 9.6.2015 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média Lidovky.cz, ČTK Hokej pod ledem... 100 10.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty Vladimir Putin navštívil Itálii... 100 10.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont EP: Rusko už není strategickým partnerem... 103 10.6.2015 ČT 24 ~ str. 02 ~ 21:31 Horizont Absolutním vítězem ceny za PR je kampaň Blaník vs. TýTý... 104 10.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ PR Mediaguru EKONOMIKA: Neslibujte hospodským, že jim zákaz kouření pomůže... 111 10.6.2015 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Ekonomika Neviditelný pes, Michal Kašpárek JE LIBO ŠNEČÍ KAVIÁR?... 112 11.6.2015 Týdeník Květy ~ str. 22 ~ Kronika Země Nejkrutější válka současnosti se vede na Blízkém východě... 113 12.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 17:10 Den podle Ze světa módy... 116 12.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 19 ~ Móda Ze světa módy... 117 12.6.2015 life.ihned.cz ~ str. 00 ~ HN.IHNED.CZ red Dvě pětiny hospod v Praze a Brně jsou dosud kuřácké... 117 12.6.2015 tyden.cz ~ str. 00 ~ Zdraví ČTK Secesionismus v Evropské unii... 118 12.6.2015 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom Plné znění zpráv 4
tja Zmateni Facebookem... 119 13.6.2015 Lidové noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana PŘEMYSL HOUDA Facebook křivé zrcadlo... 119 13.6.2015 Lidové noviny ~ str. 13 ~ Česká poezie PŘEMYSL HOUDA Jak mohou národní parlamenty mluvit do EU... 123 15.6.2015 euroskop.cz ~ str. 00 ~ ČR a EU Euroskop Jan Marek se stará o komunikaci pojišťovny DIRECT... 124 15.6.2015 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ kariera.ihned.cz -rkp Vladimír Dlouhý při své cestě navštíví slezskou metropoli... 124 15.6.2015 Opavský a hlučínský deník ~ str. 03 ~ Opavsko a Hlučínsko (jih) Evropa jako Titanic?... 125 16.6.2015 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 18:10 Názory a argumenty V čerpání z fondů EU jsme nejlepší... 126 16.6.2015 Lidové noviny ~ str. 15 ~ Akademie BARBORA CIHELKOVÁ Tiskovým mluvčím vracející se Direct Pojišťovny bude Jan Marek... 128 16.6.2015 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz Direct Pojišťovna Jak dostat děti ke knize: nepřikazujte, neodměňujte a přeskakujte... 129 16.6.2015 ona.idnes.cz ~ str. 00 ~ OnaDnes.cz / Děti pro idnes.cz, Magdalena Havlíková Proč nekouřit v restauracích... 131 16.6.2015 STYL ~ str. 02 ~ Kaleidoskop ves Chci být dobrá novinářka... 131 17.6.2015 Esprit ~ str. 20 ~ Rozhovor Petr Jansa Vzdělání pro finanční profesionály... 134 17.6.2015 Hospodářské noviny ~ str. 20 ~ Příloha - Kariéra & vzdělávání - Vzdělávání pro podnikání boč Geopolitika Washington-Moskva-Peking v polovině druhé dekády 21. století, část druhá... 135 17.6.2015 natoaktual.cz ~ str. 00 ~ natoaktual.cz / Analýzy a komentáře Plné znění zpráv 5
Do důchodu nejpozději v 65 letech, navrhuje komise... 137 17.6.2015 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí Václav Lang Zákaz kouření v restauracích ano či ne? Zeptali jsme se příznivců i odpůrců... 138 17.6.2015 probyznysinfo.ihned.cz ~ str. 00 ~ probyznysinfo.ihned.cz Veronika Šmídová Populární konference TEDx na Univerzitě Karlově... 141 17.6.2015 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom jik České kořeny slovinského komiksu... 142 18.6.2015 Host ~ str. 74 ~ Historie Tomáš Prokůpek - Michal Lamprecht Jan Kovařík: měním auta při narození potomka... 146 18.6.2015 tipcars.com ~ str. 00 ~ Naše téma František Mašek Vladimir Putin: Ruská ekonomika neprožívá větší krizi... 147 19.6.2015 ČRo Radioţurnál ~ str. 02 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika Co se v Česku dozvíte z médií? O tom rozhodují z 90 % výhradně muži... 149 19.6.2015 hlidacipes.org ~ str. 00 ~ Média ve stínu mogulŧ -pes- Vstanou Jawa, Praga a Liaz z mrtvých?... 154 20.6.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 07 ~ Ekonomika Pavel P. Novotný Vicepremiér Babiš překvapil svým pojetím komunikace uvnitř vládní koalice... 155 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:10 Názory a argumenty Zákon o majetkových přiznáních začala projednávat sněmovna... 161 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 18:10 Názory a argumenty Evropa čelí velké vlně uprchlické z Blízkého východu a z Afriky... 164 21.6.2015 ČRo Plus ~ str. 03 ~ 18:10 Názory a argumenty Souboj klanů 2.0... 167 21.6.2015 ČT 1 ~ str. 03 ~ 21:45 168 hodin 46 let hraji k tanci a poslechu... 169 21.6.2015 Nedělní Blesk ~ str. 28 ~ Speciál Jindřich Bíč Skončilo petrohradské mezinárodně ekonomické fórum... 171 Plné znění zpráv 6
22.6.2015 ČRo Plus ~ str. 02 ~ 17:10 Den podle DUKLA STROJÍRNY... 173 22.6.2015 Euro ~ str. 58 ~ Business Děti z Prahy 5 objevily zapomenuté pamětníky války a komunistické diktatury a zaznamenaly jejich příběhy... 175 23.6.2015 prazskypatriot.cz ~ str. 00 ~ Praţský ţivot red Majitelé restaurací zoufají... 176 23.6.2015 REGION OPAVSKO ~ str. 04 ~ Zpravodajství (niki) PERSONÁLIE... 177 24.6.2015 Moderní řízení ~ str. 65 ~ Personálie Ruka Páně či osud či co?... 178 24.6.2015 Vlasta ~ str. 53 ~ EVA KADLČÁKOVÁ Prázdniny na Titaniku... 179 25.6.2015 ČRo Plus ~ str. 07 ~ 18:10 Názory a argumenty Těžba kraji škodí, udržuje ho v minulosti... 180 25.6.2015 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Severní Čechy Tomáš Kassal VÝROČÍ... 182 25.6.2015 Pardubický deník ~ str. 07 ~ Pardubicko/servis (kli) Putinův vojenský Disneyland... 183 26.6.2015 Dotyk ~ str. 00 ~ Hydepark Michael Romancov neděle... 185 26.6.2015 ego! ~ str. 04 ~ Víkend Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita... 186 26.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ TV Mediaguru Diskuse: Z českých médií se vytrácí pluralita... 187 26.6.2015 mediaguru.cz ~ str. 00 ~ Tisk Mediaguru Rozhovor o nových médiích: Tiší pozorovatelé vás vidí... 188 Plné znění zpráv 7
26.6.2015 neovlivni.cz ~ str. 00 ~ Lenka Tréglová Prázdniny na Titaniku... 191 27.6.2015 ČRo Plus ~ str. 05 ~ 18:10 Názory a argumenty Samy školy si nepomůžou... 191 28.6.2015 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ Barbora Janauerová Dmitrij Rogozin: zlý muž Kremlu, který sní o kolonizaci Měsíce... 194 28.6.2015 zpravy.idnes.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční idnes.cz, Věra Ţilková Samy školy si nepomůžou... 197 29.6.2015 Respekt ~ str. 36 ~ Okem ekonoma BARBORA JANAUEROVÁ / MILAN JAROŠ Otazníky kvůli referendu... 199 30.6.2015 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont Crowdfundingem proti Grexitu: Zachrání sociální média Řecko?... 202 30.6.2015 mediahub.cz ~ str. 00 ~ Mediahub, Komunikace V BYZNYSU MUSÍTE BÝT JAKO CHAMELEON... 203 30.6.2015 Strategie ~ str. 14 ~ rozhovor měsíce Plné znění zpráv 8
Plné znění zpráv "Špehování" telefonů v Americe odzvonilo, senátoři se neshodli na novém zákoně 1.6.2015 ct24.cz str. 00 Svět kat Washington - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) ztratila právo sbírat ve velkém data o telefonátech. Američtí senátoři se totiţ nedokázali dohodnout na prodlouţení zákona, který program sběru dat umoţňoval, v nejbliţších dnech ale zřejmě budou hlasovat o jeho revidované verzi. NSA začala jiţ dříve vypínat servery určené ke sběru dat, aby tento termín dodrţela. Bílý dŧm označil prŧtahy v Senátu za nezodpovědné. Senát na mimořádném zasedání odsouhlasil zahájení debaty o návrhu reformy zákona, která by sběr dat obnovila v omezeném rozsahu. Konečné schválení o normě však kvŧli námitkám senátora a prezidentského kandidáta Randa Paula bude moţné nejdříve v úterý. "Nesbíráme informace o špionech, nesbíráme informace o teroristech. Neustále sbíráme data amerických občanŧ," konstatoval Paul. Jeho postup kritizovali nejen demokraté, ale i mnozí republikáni. Senátor John McCain, který je proslulý tvrdým postojem vŧči prezidentovi Baracku Obamovi, prohlásil, ţe Paul se více věnuje hledání sponzorŧ pro svou prezidentskou kampaň neţ národní bezpečnosti. "Není ten program teď tak zásadní jako v době svého zavedení? Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe Blízký východ je v jednom ohni a my všude prohráváme," podotkl McCain. Řada republikánŧ během Paulova projevu poté, co vypršela platnost pŧvodního zákona, opustila na protest jednací sál. "Je to dŧleţité symbolické vítězství, kdy se kyvadlo mezi osobní svobodou a bezpečnostní paranoiou poprvé od 11. září politicky převáţilo ve prospěch práva na soukromí," uvedl Kryštof Kozák z fakulty sociálních věd UK s tím, ţe 60 80 % Američanŧ s plošným sledováním údajŧ nesouhlasí. Ačkoli by výpadek v programu mohl být pouze krátkodobý, mohl by podle představitelŧ zpravodajských sluţeb představovat bezpečnostní riziko. Šéf Ústřední zpravodajské sluţby (CIA) John Brennan v neděli varoval, ţe konec sledovacího programu nahraje teroristŧm. "Vyzýváme Senát, aby zajistil, ţe tento výpadek pravomocí bude co nejkratší," řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Prezident Barack Obama jiţ dříve prohlásil, ţe Spojené státy budou v případě vypršení platnosti zákona v ohroţení. Zpravodajští experti jsou ale podle Reuters toho názoru, ţe krátkodobý výpadek bude mít jen malý dopad na bezpečnost země. Vládní agentury totiţ mohou pokračovat se sběrem dat případŧ týkajících se přeshraničního vyšetřování, pokud s jejich shromaţďováním začaly ještě před vypršením lhŧty. "Politicky bych zdŧraznil rozkol uvnitř republikánské strany," upozornil Kozák. Zatímco konzervativní křídlo republikánské strany zdŧrazňuje bezpečnost jako tradiční hodnotou, libertariánské křídlo naopak klade dŧraz na to, aby nebyla omezována osobní svoboda Američanŧ. Zákon známý pod názvem Patriot Act je jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001, je však kritizován jako nepřípustný zásah do soukromí. Reformní návrh označovaný jako Freedom Act některé části tohoto zákona obnovuje, sledovací pravomoci tajných sluţeb však výrazně omezuje a podřizuje soudu. URL http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/313351-spehovani-telefonu-v-americe-odzvonilo-senatori-seneshodli-na-novem-zakone/ Plné znění zpráv 9
Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam nežádoucích osob 1.6.2015 ČRo Plus str. 01 17:10 Den podle Libor DVOŘÁK, moderátor Pěkný první červnový den, dámy a pánové. Srdečně zdravím při poslechu padesáti minut aktuální publicistiky, v níţ tentokrát nabízíme toto. Ruské ministerstvo zahraničí označilo černý seznam, na němţ se objevilo osmdesát devět jmen evropských politikŧ, kteří nesmějí do Ruska, za odvetné opatření vyvolané západoevropskými sankcemi z loňského roku. Na seznamu jsou i jména čtyř Čechŧ, a my si s jedním z nich promluvíme. Čtyři hodiny se v neděli na lánském zámku jednalo o podmínkách, za nichţ by v České republice mohla být zavedena společná evropská měna, tedy euro. V USA přestal platit zákon, který umoţňoval plošnou evidenci dat o telefonátech. Touto činností se aţ do dnešní pŧlnoci zabývala americká Národní bezpečnostní agentura NSA. V Praze se konala další z konferencí v cyklu Evropské dialogy Václava Havla, tentokrát Čas pro evropskou politiku. A konečně solární letoun Solar Impulse 2, který od včerejška konal šestidenní přelet z Číny na Havajské ostrovy, musel svou cestu v Japonsku přerušit. Příjemný poslech. Sankční seznam s devětaosmdesáti evropskými politiky a vojenskými činiteli, kterým Rusko neumoţní vstup na své území, předala Moskva minulý týden diplomatŧm Evropské unie. Seznam ale sama odmítla oficiálně publikovat. Jak jsme jiţ informovali ve zpravodajských relacích, na černé listině, kterou zveřejnila finská televize Yle, jsou čtyři čeští politici. Karel Schwarzenberg, Marek Ţeníšek, Jaromír Štětina a Štefan Füle. Diplomacie Evropské unie v sobotu označila výběr představitelŧ, kterým byl vstup do Ruska odepřen, za svévolný a neopodstatněný. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek za ČSSD si proto dnes odpoledne předvolal ruského velvyslance Sergeje Kisiljova, aby vysvětlil sankční seznam Moskvy. Chce také mluvit o ruském dokumentu o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 68, který podle odborníkŧ jasně zkresluje historii. Podle mluvčí ministerstva zahraničí Michaely Lagronové je ministr nedávno odvysílaným dokumentem hodně rozhořčen. Zástupkyně ředitele tiskového a informačního odboru ruského ministerstva zahraničí Zacharovová na svém Facebooku prohlásila, ţe ruský seznam je samozřejmě odplata za západní sankce, ale dál ruské úřady celou kauzu glosovat a vysvětlovat nehodlají. Přesto se o ní dnes zmínil jak ministr zahraničí Lavrov, tak mluvčí ruského prezidenta Peskov. My jsme zavolali do Bruselu a pohovořili s europoslancem Jaromírem Štětinou. Ten se uţ ostatně na jednom takovém ruském seznamu kdysi ocitl. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ Tento seznam není seznam první, který v Moskvě vzniknul. Já vím o jednom, a ten vznikal někdy začátkem roku 2000. A to byl seznam novinářŧ. Na tom seznamu novinářŧ jsem se tehdy octl. A v podstatě od té doby jsem persona non grata v Rusku, takţe mě to nepřekvapuje, ţe vznikl nový seznam, tentokrát politikŧ. Libor DVOŘÁK, moderátor Dobře. Vy jste v tom prvním seznamu se ocitl uţ před patnácti lety. Moţná, ţe bychom mohli připomenout, ţe to bylo patrně o vašem referování o událostech obou čečenských válek. A potom tak také bylo to podle Rusŧ nezákonné překročení rusko - gruzínské hranice. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ Ano. Oba dŧvody jsou relevantní. Co se týče nezákonného překročení hranice Ruska, toho jsem se skutečně dopustil. Protoţe jsem potřeboval vstoupit do obklíčeného Grozného koncem roku 99. A Čečensko bylo ruskou armádou neprodyšně uzavřeno. Nedalo se tam nikterak proniknout. Proto jsem ve, přešel pěšky Kavkaz a z jihu jsem se do Čečenska dostal v podstatě nelegálně. Nevím, jestli to bylo nelegálně zcela úplně, poněvadţ tam, kde jsem přecházel, nebyla ţádná celnice. Tam byly jenom hory. To je jeden dŧvod. A ten druhý dŧvod samozřejmě také platí. Celá léta jsme psali o tom, co jsme v Čečensku viděli, psali jsme o zločinech, kterých se dopouštěla ruská armáda na civilním obyvatelstvu Čečenska. A to byl, ten dŧsledek bylo v podstatě to vyhoštění. Libor DVOŘÁK, moderátor Pane poslanče, podle jakého klíče, samozřejmě dle vašeho soudu, vznikal tento nejnovější seznam, který údajně existuje uţ od zimy, ale zveřejněn byl aţ teď. Plné znění zpráv 10
Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ Já opravdu nevím, podle jakého klíče v Moskvě postupovali a proč tento seznam vyrobili tak, jak existuje. Je tam několik pozoruhodností v tom seznamu, především ten seznam obsahuje jména té druhé garnitury evropských politikŧ. Myslím tím například poslance a bývalé diplomaty, nebo současné diplomaty evropské. Není tam jediná hlava státu, jediný předseda parlamentu, takţe to povaţuji za takový pokusný /nesrozumitelné/ od federální sluţby bezpečnosti, jaká bude na to reakce. Druhá pozoruhodnost je v tom, ţe tam jsou skutečně tři postavy, které nějakým zpŧsobem patří ke Karlu Schwarzenbergovi nebo k TOP 09. Karel Schwarzenberg, pokud já vím od svých kolegŧ a od rŧzných pedagogických exponentŧ je v Moskvě skutečně velmi nenáviděn. A to, ţe nás přiřadili, mě a pana Ţeníška, ke Karlu Schwarzenbergovi, to je pro mě nejenom velká čest, ale je to také pokus zdiskreditovat Schwarzenberga jako osobnost. Libor DVOŘÁK, moderátor Ještě jedna dŧleţitá otázka. Během tohoto víkendu jsem zaslechl názor, ţe se v tom seznamu ocitli i lidé, kteří se jakýmkoli zpŧsobem pokoušeli o diplomatické řešení toho problému. Jaromír ŠTĚTINA, europoslanec /nestr. za TOP 09/ Já si myslím, ţe tam je celá řada lidí, kteří nějakým zpŧsobem usilují o urovnání konfliktu s Ruskem. Já k nim patřím také samozřejmě, poněvadţ válka za humny na Ukrajině není nic příjemného, a je to velmi nebezpečné porušení bezpečnostní situace v Evropě vŧbec. Myslím si, ţe tam není nikdo, koho by bylo moţno nazvat explicitně člověkem, který nenávidí Rusko, nebo je nepřítelem Ruska. K takovým lidem ani já nepatřím, poněvadţ mám Rusko rád, je to země, kde jsem dlouho jako novinář ţil a nemám dŧvodu nějakým zpŧsobem se Ruska dotýkat nebo ho, nebo ho ničit, nebo nějakým zpŧsobem pomlouvat. Libor DVOŘÁK, moderátor Poznamenává europoslanec a někdejší významný český novinář Jaromír Štětina. O názor na tento sankční seznam s devětaosmdesáti jmény evropských politikŧ jsme poţádali také politického geografa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michaela Romancova. Dobrý den. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Dobrý den. Libor DVOŘÁK, moderátor Ono se vcelku dalo očekávat, ţe Rusové nějaká takováto opatření, kromě těch ekonomických odpovědí uţ z loňského července či srpna, ţe s nimi určitě přijdou. Nakonec to trvalo dosti dlouho. Čím to podle vašeho soudu je? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Upřímně řečeno, já si to neumím vysvětlit, proč právě teď. Aţ dosud totiţ nic nenasvědčovalo, ţe k tomu dojde. Dokonce ani nic jaksi logického se nedá vystopovat v tom, kteří politici na ten seznam byli, respektive nebyli zařazeni. Takţe nevím, připomíná mi to nicméně právě tu situaci, kterou jste, Libore, zmínil, to znamená s těmi odpovědními sankcemi, které nakonec výrazně víc, neţ na Evropany, dopadly na Rusy, na ruské spotřebitele. Takţe tohle to mi připadá jako věc, která buďto prostě Rusové nevěděli, koho a proč tam mají dát a jak to zdŧvodnit, anebo to prostě byla nějaká věc ušitá horkou jehlou, ţe si někdo vzpomněl, na to jsme ještě neodpověděli, takţe odpověď musí přijít teď hned okamţitě. Libor DVOŘÁK, moderátor Nemyslíte si, ţe by to koneckoncŧ mohlo být i tak, ţe Rusové prostě nechtěli, aby evropští státníci bojkotovali ty jejich oslavy 9. května na Rudém náměstí, takţe si s tím počkali? Podle některých informací ten seznam prý existuje uţ někdy od zimy. Plné znění zpráv 11
Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy To je samozřejmě moţné, nicméně na Rudém náměstí jaksi Rusové nestáli o politiky toho typu, kteří na tom sankčním seznamu jsou. Ta oslava na Rudém náměstí, to je věc, která má vysloveně ikonický a ceremoniální ráz. Tam měly být hlavy státŧ, moţná i šéfové vlád. Ale rozhodně ne jaksi statusově, abych tak řekl, niţší liga. A přesně tak, jako není Vladimir Putin na sankčních seznamech Evropské unie, respektive Spojených státŧ, tak ani hlavy státŧ a šéfové vlád nejsou na tomhle tom seznamu ruském. Čili je to samozřejmě moţné, ţe, abych tak řekl, nechtěli dále dráţdit, ale pokud se Rusko prezentuje jako někdo, kdo má stejně silnou pozici jako Evropská unie a Spojené státy a dává symetrickou odpověď, tak já tady tu symetrii prostě zatím nejsem schopen vypozorovat. Libor DVOŘÁK, moderátor Evropa se samozřejmě ohradila, řekla, ţe pro takovéto opatření není dŧvod. Ale jak uţ jsem říkal na začátku, očekávat se to přece dalo. A vy jste sám říkal, ţe bylo vcelku symetrické. Jak tedy hodnotit ten evropský postoj, kdy se řada evropských politikŧ tváří naoko nechápavě? Je to v tom jenom kus formální diplomacie, nebo to lze mínit upřímně? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Já si myslím, ţe to lze mínit upřímně, protoţe Evropa, potaţmo Spojené státy nebo další země, které na Rusko a vŧči jeho představitelŧm uplatnili sankce, tak deklarovali proč. Tam je jednoznačně nějaká příčina, a to je ruská agrese vŧči Ukrajině, odtrţení Krymu, podpora separatistŧ na východní Ukrajině. Ale v tom ruském zdŧvodnění, zdá se, tyhle ty věci prostě absentují. To znamená, máme-li se s Ruskem bavit, potřebujeme vědět, jak a proč Rusko uvaţuje. A zdá se, ţe to je něco, co Moskva v tento okamţik není schopná srozumitelným zpŧsobem vysvětlit. Libor DVOŘÁK, moderátor Umíte si tipnout, nebo dokonce představit, jak dlouho budou ty západní, tedy jak západoevropské, tak americké sankce, jak dlouho budou ještě trvat? Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Já si myslím, ţe poměrně dlouhou dobu u těch aktérŧ, jako je třeba Kanada, nebo Austrálie, nebo Spojené státy, kde prostě vláda deklarovala svoji pozici, tu pozici srozumitelným zpŧsobem deklarovala vŧči tomu, o čem jsem hovořil před chvilkou, to znamená, anexe Krymu a tak dále. Pokud jde o Evropskou unii, tak tam nevím, aţ dosud, byť se ty kompromisy vţdycky rodí velice komplikovaným zpŧsobem, je Evropa schopná dosáhnout prostě konsensu. A vlastně platí ty samé dŧvody jako na, v případě těch ostatních zemí. Ale vidíme, ţe Moskva, která si je velice dobře vědoma heterogenity Evropské unie, tak se snaţí ten konsensus bořit. Zatím se jí to nepovedlo. Jak dlouho to bude ještě trvat, nevím. Samozřejmě, ţe bych byl rád, kdyby Evropa v tomto ohledu byla jednotná. Ale bude to velmi komplikovaný, komplikovaný a tvrdý boj. Libor DVOŘÁK, moderátor Říká politický geograf Michael Romancov. Děkujeme a na slyšenou. Michael ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Na slyšenou. Libor DVOŘÁK, moderátor A k tématu ještě nejčerstvější zpráva ČTK. Ministr zahraničí Zaorálek dnes ruskému velvyslanci v České republice Kisiljevovi řekl, ţe je velmi znepokojen ruským sankčním seznamem osob z Evropské unie, které nesmějí vstoupit do země, i ruským dokumentem o invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 68 do Plné znění zpráv 12
Československa, který má za rudě zkreslený. Zaorálek to po schŧzce řekl novinářŧm. Zařazení čtyř českých politikŧ na seznam Česko podle něj pokládá za neodŧvodněné. Odmítá takové zacházení s českými občany. Populismem zrozené polské referendum 1.6.2015 ČRo Plus str. 05 18:10 Názory a argumenty Ondřej KONRÁD, moderátor Jedním z výsledkŧ nedávné prezidentské kampaně v Polsku je poněkud populistický záměr uspořádat referendum o většinovém systému, a také o financování stran vysvětluje a glosuje Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věc, Univerzity Karlovy Komentáře provázející vítězství Andrzeje Dudy v polských prezidentských volbách často a správně konstatují, ţe další a vlastně ještě dŧleţitější politická bitva čeká Polsko na podzim, kdy proběhnou parlamentní volby. Velká část výkonné moci totiţ i v Polsku přísluší vládě, nikoliv prezidentovi. Přesto je k výše uvedenému nutné dodat jedno ale. Termín parlamentních voleb ještě není znám, jejich vyhlášení se očekává zhruba na začátek října. Šestého září, tudíţ s velkou pravděpodobností krátce před volbami, by však v Polsku mělo proběhnout referendum o tom, zda si občané přejí zavedení jednomandátových volebních obvodŧ pro volby do dolní parlamentní komory, Sejmu; zda si přejí zachování stávajícího zpŧsobu financování politických stran ze státního rozpočtu a téţ zda souhlasí s jistou úpravou daňových zákonŧ. Tedy o tématech i u nás hodně diskutovaných. Referendum inicioval krátce před druhým kolem prezidentských voleb Bronisław Komorowski a Senát, horní parlamentní komora, kterou ovládá vládní Občanská platforma, vyslovil s konáním referenda souhlas. Ze strany Komorowského i senátorŧ za Občanskou platformu šlo o bezbřehý předvolební populismus, o snahu zajistit stávající hlavě státu znovuzvolení tím, ţe se k ní přidají voliči Pawła Kukize. Rozhněvaný rocker Kukiz skončil v prvním kole třetí se skoro 21 %, přičemţ hlavní téma jeho kampaně tvořila ostrá kritika stávajících politických stran, vládních i opozičních. Kukiz portrétoval Polsko jako partitokracii, jako stát ovládaný a vysávaný oligarchiemi stranických baronŧ. Praktická cesta k nápravě měla dle Kukize spočívat právě v zavedení jednomandátových volebních obvodŧ, tedy většinového volebního systému, který má v poněkud naivní interpretaci tohoto politického bouřliváka poskytnout daleko větší šanci osobnostem, i těm z řad politických stran. Snaha vlichotit se do přízně Kukizova elektorátu nakonec Komorowskému nepomohla, leč z tohoto pochybného flirtu přesto vzešel plod, zmíněné referendum, jehoţ ústavnost i závaznost nyní navíc někteří odborníci zpochybňují. Lze ho však vnímat i jako nezamýšlenou pomstu Komorowského Kukizovi, jenţ avizoval účast svého, zatím hodně neformálního hnutí v podzimních parlamentních volbách. Teď bude muset narychlo změnit program, neboť o jeho podstatě proběhne hlasování nedlouho před nimi. Pokud se Poláci v zářijovém referendu vysloví pro většinový systém, nadcházející volby pravděpodobně stejně ještě proběhnou dle stávajícího poměrného, ale Kukizŧv cíl bude víceméně splněn a lidé ztratí pádný dŧvod pro jeho hnutí hlasovat. Pokud většinový systém odmítnou, těţko pak opět zahoří pro někoho, kdo ho dlouhodobě prosazuje. A pokud polští voliči zamítnou stávající financování politických stran ze státního rozpočtu, nejspíše své strany plně uvrhnou do náručí rŧzných kmotrŧ či zájmových skupin v pozadí politiky. Namísto očištění politické scény nastane pravý opak. T. G. Masaryk je znám téţ výrokem, ţe rozčilení není program. Na Pawłu Kukizovi je to nyní vidět zcela plasticky. Potomky musíte na nástupnictví připravovat 1.6.2015 Hospodářské noviny str. 28 Komentář Marie Dlouhá Po letech pracného budování pozice na trhu jede váš rodinný podnik jako dobře namazaný stroj a vy máte konečně čas se nadechnout a začít uvaţovat o předání irmy dětem. K vašemu překvapení však o ni potomci nejeví zájem. Kde se stala chyba? Plné znění zpráv 13
Téma nástupnictví v rodinných irmách je nyní v Česku velmi aktuální. Období socialismu soukromé podnikání na dlouhou dobu přerušilo a jeho následný boom v 90. letech se nejvíce týkal generace tehdejších třicátníkŧ a čtyřicátníkŧ, kteří začínají řešit otázku nástupnictví právě teď. Vzhledem k absenci předchozích generací v rodinných irmách je pro ně tato situace nová. Rodinné irmy jsou speciické zejména významem osobních vztahŧ. Je na nich postaveno řízení irmy, mohou být dŧvodem úspěchu, motivací pro zaměstnance či dŧleţitým prvkem při řešení krizových situací. Osobní neshody pak mohou vést aţ k rozkolu irmy, nejistému směřování podniku nebo například k neefektivitě práce. Právě předávání irmy z jedné generace na druhou je moment z pohledu osobních vztahŧ velmi citlivý a závisí na něm jak budoucí úspěch irmy, tak další fungování rodiny. Jak se tedy nejlépe vypořádat s nástupnictvím druhé generace? Zájem se utváří uţ v raném věku Vize předání podniku dětem především nesmí být pouze naším přáním. Podnik, který by byl předán bez nadšení a zájmu nástupníkŧ, by byl odsouzen minimálně ke stagnaci, v horším případě k zániku. Zároveň by nechtěně zděděné řízení irmy mělo negativní dopad na osobní vztahy rodičŧ a dětí. Nadšení dětí pro podnikání a konkrétně pro byznys jejich rodičŧ lze ovlivnit. Vztah k irmě se u dětí utváří jiţ od raného dětství, které je často chodem irmy chtě nechtě poznamenáno. Rodinné irmy vyţadují velkou pozornost rodičŧ čas, který by jinak věnovali svým dětem, věnují irmě. To bývá i případ současné generace českých podnikatelŧ, která se chystá odejít z vedení podnikŧ. Začátky podnikání v 90. letech byly sice ţivelné a začít se dalo prakticky v jakémkoliv oboru, ale vyrovnat se s přibývající legislativou a vzrŧstající konkurencí stojí často podnikatele mnoho času a úsilí. Děti si tak k irmě mohou vytvořit negativní vztah, protoţe na ni tak trochu ţárlí. Navíc pokud vidí stres rodičŧ, často se nechtějí vydat podobnou cestou. Podnikající rodiče by proto měli své malé děti co nejvíce stresu ušetřit. Odměna za výpomoc Potomci se nesmějí cítit kvŧli irmě odstrkovaní, ale neměli by ani zŧstat stranou firemního dění. Děti mohou uţ v poměrně raném věku ve irmě vypomáhat. Je však nutné stanovit jasný reţim této výpomoci a do ničeho je nenutit. Dŧleţité je také dítě za práci finančně odměnit podobně, jako bychom odměnili zaměstnance. V takovém modelu se mŧţe dítě naučit některým základním podnikatelským principŧm, jako je hospodaření s penězi, plánování vlastní práce a další. Pokud získá k irmě a jejím produktŧm pozitivní vztah a směřuje k nástupnictví, mělo by se dále zapojovat do chodu podniku. Pomineme-li brigády v raném věku, měl by se nástupce zapojit do dění ve irmě zhruba pět aţ deset let před plánovaným předáním. Měl by si tak osvojit potřebné znalosti a zkušenosti, případně zvolit vzdělání vyuţitelné při práci ve irmě. Vhodné je vyzkoušet si v rodinné irmě práci v několika rŧzných pozicích. Pro kaţdého budoucího manaţera jsou cenné hlubší znalosti toho, co vlastně řídí. Navíc si během sbírání zkušeností mŧţe získat dŧvěru ostatních zaměstnancŧ. Předání irmy neprospívá, pokud zaměstnanci vnímají, ţe nástupnictví je zaloţeno pouze na příbuzenských vztazích, a nikoli na skutečných schopnostech. Nástupnictví není samozřejmost Předání irmy dětem by rodiče neměli plánovat a oznamovat jako automatické. Kaţdý majitel očekává, ţe jeho podnik budou řídit ti nejlepší pracovníci v oboru. Proto by i děti měly usilovat o to, aby si své nástupnictví zaslouţily. Kromě praxe v rodinném podniku mohou absolvovat stáţ či praxi v jiné obdobné irmě, nejlépe v zahraničí. Pokud se totiţ manaţer pohybuje celý ţivot v jednom podniku, mŧţe ztratit patřičný nadhled, zájem o inovace i orientaci na trhu. Dŧleţité je také vyzkoušet si nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Zájem a nadšení však samy o sobě nestačí. Neţ se rozhodneme předat irmu svým dětem, měli bychom se zamyslet nad tím, zda mají vlastnosti potřebné pro podnikání. Jde především o inanční a technické znalosti, komunikační a organizační dovednosti, schopnost vést lidi a vyjednávat s nimi. Některé z těchto úkolŧ mŧţe zastat schopný zaměstnanec, jiné vlastnosti lze rozvíjet. Jejich absencí však mŧţe trpět jak podnik, tak váš potomek. Jste na předání připraveni? A ještě jeden faktor by měla starší generace dobře zváţit zda je na předání připravena ona sama. Často jde o irmy vypiplané prakticky z ničeho, do nichţ zakladatelé investovali velké úsilí. Mají k nim proto velmi úzkou osobní vazbu. Při předání podniku se musejí připravit na to, ţe nová generace bude vést irmu po svém. Rodiče mohou dále radit či se stát mentory svých nástupcŧ, měli by ale dŧvěřovat rozhodnutím svých potomkŧ a do směrování irmy jim nezasahovat. Plné znění zpráv 14
Předávání ţezla v rodinných irmách má řadu úskalí, na nichţ mohou plány jedné či druhé strany ztroskotat. Navíc zde hrají roli i další faktory, které jsou společné i jiným irmám, jako je situace na trhu a konkurence, politické a legislativní poměry a další. Snad právě proto jsou statistiky ze zahraničí tak neúprosné a ukazují, ţe úspěšné předání irmy druhé generaci zvládne jen necelá třetina majitelŧ. PhDr. Marie Dlouhá Sociologický ústav Akademie věd ČR Kromě činnosti v akademické sféře se věnuje výzkumu pro neziskové organizace, Evropský parlament a další instituce. Je doktorandkou na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve své doktorské práci se zabývá tématem společného podnikání partnerŧ. Obdrţela mezinárodní ocenění ECSB (The European Council for Small Business and Entrepreneurship) za nejlepší doktorský projekt.» Rodinné irmy vyţadují velkou pozornost rodičŧ čas, který by jinak věnovali svým dětem, věnují irmě. Děti si tak k irmě mohou vytvořit negativní vztah, protoţe na ni ţárlí. «Foto popis Děti se nesmějí cítit kvŧli podnikání rodičŧ odstrkované, aby nezačaly na irmu ţárlit. Nemusí ale ani zŧstat stranou firemního dění. Hlavní je do ničeho je nenutit. Foto autor FOTO: SHUTTERSTOCK Za delší studia zaplatí. Ale jen někteří 1.6.2015 Lidové noviny str. 05 Domov ŠÁRKA KABÁTOVÁ Karlova univerzita upouští od zavedení poplatkŧ za prodlouţení studia o rok. Ačkoli pŧvodně UK rozeslala informaci o finančním trestu za delší setrvání ve statusu studenta, změnu nyní mírní. Bude se týkat pouze některých studentŧ, a moţná jen dočasně. PRAHA Dovolujeme si vás upozornit, ţe 1. března 2015 vešla v platnost příloha Statutu Univerzity Karlovy Poplatky spojené se studiem a dále opatření rektora, které reaguje na nový výklad zákona uvedený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Tak zněla zpráva, kterou v polovině května obdrţeli studenti Univerzity Karlovy. Sdělení v překladu znamená, ţe překročí-li student standardní dobu navazujícího magisterského studia, tj. dva roky, zaplatí za to. U klasických magisterských oborŧ interpretace zákona nemá dopad, stejně tak v případě absolventŧ. Po nich univerzita zpětně nic ţádat nemŧţe. Opatření by se dotklo několika stovek vysokoškolákŧ. Jiné vysoké školy po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze srpna 2013 nic nemění a zŧstávají u starého výkladu. Kolik by museli vysokoškoláci UK uhradit v případě, ţe si studium prodlouţí? Poplatek se mŧţe pohybovat od 11 do 26 tisíc za semestr. Právě to studenty vyděsilo. Nemile mě překvapilo, ţe by nově měl být třetí rok magisterského studia placený, napsal krátce po oznámení změny serveru Lidovky.cz student Fakulty sociálních věd UK, který si nepřál být jmenován. Studijní oddělení pod palbou Prostudujte si uvedené dokumenty, protoţe se jedná o významné změny ve vyměřování poplatkŧ za překročení standardní doby studia, připsal do zprávy předseda studijní komise David Hurný. Jenţe studenti byli změnou zaskočeni a jejich dotazy kvŧli neporozumění podmínkám téměř zaplavily studijní oddělení. Za tři dny přišlo referentŧm Filozofické fakulty UK přes dvě stovky e-mailŧ s dotazy na povinnost platby. Některé fakulty, například Fakulta humanitních studií UK, svým studentŧm dokonce doporučovaly, aby ve druhém ročníku na nějakou dobu studium přerušili. Tím by se totiţ povinnosti hradit poplatek vyhnuli. Jenţe co platilo před několika týdny, od toho teď univerzita upouští. Změna nejspíše bude platit jen pro někoho. Výjimka bude zřejmě platit i pro ty, kteří vycestují v rámci studia do zahraničí nebo absolvovali výměnný pobyt. Rektor totiţ vydal pozměňující opatření, z nějţ vyplývá, ţe studenti navazujícího magisterského studia, kteří do programu nastoupili před 1. lednem 2014 a jsou ve druhém a vyšším ročníku, mohou studovat o rok déle, aniţ bymuseli platit. Poplatek jim sice bude vyměřen, ale na základě ţádosti o přezkoumání rozhodnutí bude prominut. Informaci potvrdil Petr Konŧpka ze studijního oddělení Fakulty humanitních studií UK. Mám v plánu třetí rok magisterského studia věnovat diplomové práci, měl jsem to tak rozvrţené uţ od začátku, takţe úpravu vítám, uvedl student Fakulty sociálních věd UK Josef Švejda. Scházela včasná diskuse Vŧči ostatním studentŧm, kterých se opatření týká, mě mrzí, ţe jim seberou luxus roku navíc, který jsme měli my, dodal s tím, ţe ale mělo dojít ke včasné diskusi, která by zamezila zmatkŧm. Plné znění zpráv 15
Ti, kteří jsou nyní v prvnímročníku, mají totiţ smŧlu. Jakmile standardní dobu studia o rok prodlouţí, z fakulty jim přijde ţádost o zaplacení částky vypočítaná na základě vzorce. Vychází z náročnosti jednotlivých studijních oborŧ, nejdraţší jsou technické a lékařské. Je ale moţné, ţe změna je dočasná. Poslední slovo budou mít zákonodárci. Záleţí, zda bude přijata novela vysokoškolského zákona, která by změny opět zrušila. Ta nyní leţí ve sněmovně. Více k tématu čtěte na www.lidovky.cz Až 26 tisíc za semestr vyděsilo studenty. Karlova univerzita teď couvá, zaplatí jen někteří 1.6.2015 lidovky.cz str. 00 Zprávy / Domov Lidovky.cz, Šárka Kabátová Karlova univerzita pomalu upouští od zavedení poplatkŧ za prodlouţené studium o jeden rok. Ačkoli pŧvodně rozeslala vysokoškolákŧm upozornění, ve kterém je překvapila informací o finančním trestu za delší studium, plánovanou akci nakonec mírní. Bude se týkat jen některých studentŧ a moţná jen dočasně. Dovolujeme si Vás upozornit, ţe 1. března 2015 vešla v platnost příloha Statusu Univerzity Karlovy - Poplatky spojené se studiem a dále opatření rektora, které reaguje na nový výklad zákona uvedený v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, přišlo v polovině května studentŧm jedné z nejstarších evropských univerzit. Nepříjemná zpráva ve schránce studentŧ v překladu znamená: překročí-li student standardní dobu navazujícího magisterského studia - tedy dva roky - zaplatí za to. U klasických magisterských oborŧ interpretace zákona nemá ţádný dopad, stejně tak je tomu v případě absolventŧ. Po nich univerzita zpětně nic ţádat nemŧţe. A kolik budou muset vysokoškoláci Karlovky uhradit v případě, ţe si studium prodlouţí? Poplatek se mŧţe pohybovat od 11 do 26 tisíc za semestr. Právě to studenty, vyděsilo. Nemile mě překvapilo, ţe by nově měl být třetí rok magisterského studia placený, napsal krátce po oznámení změny serveru Lidovky.cz student Fakulty sociálních věd, který si nepřál být jmenovaný. Kromě něj by se nové opatření dotklo několika stovek vysokoškolákŧ. Jiné školy po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze srpna 2013 nic nemění a zŧstávají u starého výkladu. Studijní oddělení pod palbou studentŧ Prostudujte si uvedené dokumenty, protoţe se jedná o významné změny ve vyměřování poplatkŧ za překročení standardní doby studia, připsal do zprávy předseda studijní komise Karlovy univerzity David Hurný. Jenţe studenti byli změnou zaskočeni a jejich dotazy kvŧli neporozumění podmínek následně téměř zaplavily studijní oddělení. Za tři dny přišlo referentŧm Filozofické fakulty přes dvě stovky mailŧ. Některé fakulty, jako například Fakulta humanitních studií, pak svým studentŧm doporučovala, aby ve druhém ročníku na nějakou dobu přerušili studium. Tím by se totiţ povinnosti hradit poplatek vyhnuli. Jenţe co platilo ještě před několika týdny, od toho teď univerzita pomalu upouští. Změna dopadne jen na někoho, nikoli plošně a navíc moţná jen dočasně. Záleţí, zda bude přijata novela zákona, která by veškeré změny zase zrušila. Výjimka bude zřejmě platit i pro ty, kteří vycestují v rámci studia do zahraničí nebo absolvovali výměnný pobyt. Platby jen pro některé Rektor totiţ vydal předminulý pátek nové pozměňující opatření, ze kterého vyplývá, ţe studenti navazujícího magisterského studia, kteří do programu nastoupili před 1. lednem 2014, a jsou nyní tedy ve druhém a vyšším ročníku, mohou studovat o rok déle, aniţ by museli cokoli platit. Poplatek jim sice bude vyměřen, avšak na základě ţádosti o přezkoumání rozhodnutí bude posléze zase prominut. Informaci potvrdil Petr Konŧpka ze studijního oddělení Fakulty humanitních studií. Plné znění zpráv 16
Já osobně mám v plánu třetí rok magistra věnovat diplomce, měl jsem to tak rozvrţené uţ od začátku magisterského studia, takţe vítám, ţe to pro současné druháky ještě upravili, uvedl Josef Švejda, student Fakulty sociálních věd UK. Vŧči ostatním studentŧm, kterých se to týká, mě mrzí, ţe jim seberou luxus roku navíc, který jsme měli my, dodal s tím, ţe mělo dojít k předchozí diskusi, která by zamezila současným zmatkŧm. Ti, kteří jsou nyní v prvním ročníku mají totiţ smŧlu. Jakmile standardní dobu studia o rok prodlouţí, z fakulty jim přijde dopis s ţádostí o zaplacení částky vypočítané na základě vzorce. Ten vychází z náročnosti jednotlivých studijních oborŧ. Obecně platí, ţe nejdraţší jsou technické obory a lékařské studium, nejméně peněz vytáhne škola od studentŧ humanitních předmětŧ. Jenţe změny z konce května, jak je naznačeno výše, stále ještě nemusí být definitivní a jedna z variant počítá i se znovuzavedením pŧvodních pravidel. S chystanou novelou vysokoškolského zákona - ta byla 15. května. předloţena Poslanecké sněmovně, v současnosti po prvním čtení 20. května předána výborŧm - by mělo dojít k obnovení dosavadních pravidel. Navazující magisterské studium by tak bylo opět bezplatné po standardní dobu studia navýšenou o jeden rok, tedy 3 roky, vysvětlil Konŧpka. URL http://www.lidovky.cz/poplatky-za-prodlouzene-studium-karlova-univerzita-couva-zaplati-jen-nekteri-19b- /zpravy-domov.aspx?c=a150528_120613_ln_domov_sk Nad kuřáky se stahují mračna, v hospodě si už možná nezapálí 1.6.2015 novinky.cz str. 00 Ekonomika Jiří Novotný Kuřákŧm v Česku hrozí, ţe si brzy nebudou moci zapálit v ţádném stravovacím zařízení. Návrh na úplný zákaz kouření v hospodách, restauracích i barech předloţil vládě ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD), a ta by ho měla projednat jiţ 3. června. Současně s tím ještě vzrostla aktivita nejen zastáncŧ, ale i odpŧrcŧ totálního zákazu. Například občanské sdruţení Smoking S teď přišlo s peticí na podporu zachování dosavadního stavu v regulaci kouření. Zaloţilo kvŧli tomu webovou stránku pravovolby.cz.zakouřené restaurace vadí uţ 52 % Čechŧ Poţadujeme, aby v ČR byla zachována moţnost provozovatelŧ zařízení společného stravování rozhodnout o tom, zda se bude jednat o prostor kuřácký či nekuřácký, či oddělené prostory, a tak bylo zachováno jejich právo svobodně podnikat. Navrhované striktní omezení by bylo zásahem do práv deklarovaných ústavou, uvádí ve své petici Smoking S. Podle mluvčího této iniciativy Marka Liberta je nynější právní úprava uţ tak dost přísná. I já sám však chci mít na výběr, byť s nějakým omezením, kde si mohu večer zapálit doutník, fajfku nebo cigaretu, řekl Právu Libert. Sdruţení potřebuje pod petici sehnat nejméně deset tisíc podpisŧ, aby se jí ze zákona musel zabývat Senát. Zatím jich má sedm tisíc. Na podporu své petiční akce uspořádá Smoking S 31. května v praţském Lucerna Music Baru koncert, kde chce získat co nejvíce dalších podpisŧ. Účast na něm přislíbili například Ivan Hlas, Petr Vondráček, Wabi Daněk, Petr Kolář či Tomáš Savka.Proti jsou studenti sociálních věd Z opačného břehu je prŧzkum, který studenti praţské Fakulty sociálních věd UK uspořádali spolu s agenturou Ipsos. Podle něj je kouření v restauracích nepříjemné stále většímu počtu lidí. Vadí jiţ 52 procentŧm Čechŧ, zatímco před dvěma lety to bylo o deset procent méně. A proto, aby se kouření ve stravovacích zařízeních zakázalo, se teď vyslovilo osm z deseti dotázaných. Němečkovu novelu antikuřáckého zákona jednoznačně podporuje i spoluautor nynější právní úpravy, bývalý poslanec ODS Boris Šťastný. Jde přece i o zaměstnance stravovacích zařízení, kteří se musí pohybovat v zakouřených prostorách, coţ ohroţuje jejich zdraví. Divím se, ţe na to odbory ještě neupozornily, řekl uţ dříve Právu Šťastný.Příliš časté změny Plné znění zpráv 17
Asociaci hotelŧ a restaurací (AHS) se ovšem nelíbí, ţe protikuřácký zákon se mění tak často. Jeho nynější platná verze byla přijata v roce 2009 a účinnosti nabyla v červenci 2010. Od té doby musejí mít všechny restaurace, kavárny, bary i hospody vyznačeno na vstupních dveřích, jestli se v nich smí či nesmí kouřit, nebo mají stavebně oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky. Plošný zákaz kouření, který má Němečkova novela zavést, bude poslední tečkou pro provozovatele některých pivnic a hostincŧ, zvláště na venkově. Podle dostupných studií z Irska tento zákaz přinesl za deset let nárŧst nezaměstnanosti v oboru o čtrnáct procent a desetiprocentní úbytek restaurací, tvrdí prezident AHS Václav Stárek, který apeluje na zákonodárce, aby novelu při projednávání v parlamentu nepodpořili. Němeček nepochybuje, ţe ve vládě novela bez problémŧ projde. Pokud pak vše pŧjde hladce i v parlamentu, měl by totální zákaz kouření ve stravovacích zařízeních začít platit jiţ od 1. ledna 2016.Mŧţe se Vám hodit na sluţbě Firmy.cz: Nekuřácké restaurace http://www.novinky.cz/ekonomika/370879-nad-kuraky-se-stahuji-mracna-v-hospode-si-uz-mozna- URL nezapali.html Jaroslava Mannová - Toulavý mikrofon 1.6.2015 Týdeník Rozhlas str. 07 Tvář za mikrofonem Milan Švihálek Obec Písařov patří k nejzapadlejším vsím u nás. V dávných dobách byly všude kolem rozsáhlé pralesy, jimiţ vedly pouze obchodní a stráţní stezky. První silnici do Písařova postavili aţ v polovině 19. století, elektřinu tam zavedli roku 1 9 2 1 a první telefon byl instalován aţ v roce 1 9 2 7. V osamělé výspě pod horami proţila prvních osm let ţivota i budoucí redaktorka ČRo Sever Liberec Jaroslava Mannová. Existenci rádia zaregistrovala velmi záhy. Kdyţ jsem byla malá holka a hlídali mě babička s dědou ze Štítŧ, hrála jsem si před domem na dvorku, a děda venku při práci poslouchal Radioţurnál. To jsou mé střípky vzpomínek na první setkání s rozhlasem." Nikoho z rodiny ale se světem médií nic nespojovalo, takţe se Jaroslaviny pozdější středoškolské sny o studiu ţurnalistiky rozplynuly v nedohlednu. Po maturitě na šumperské střední odborné škole (obor sluţby cestovního ruchu) začala v Liberci studovat filologii, český jazyk a literaturu. Praktickou cestu k novinářskému řemeslu si vyzkoušela na střední škole, kdyţ se stala šéfredaktorkou školního časopisu Sošenka. V roce 2010 - uţ na vysoké škole - zase vedla vydávání nepravidelného občasníku" FaKULTu, časopisu studentŧ Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické liberecké Technické univerzity. V učebnách města pod Ještědem se budoucí rozhlasové redaktorce dostalo řady cenných rad. Měla štěstí na dobré pedagogy. Známým bohemistou, k němuţ jsem v Liberci chodila na přednášky ze slavistiky, je profesor Oldřich Uličný. Bakalářku jsem psala u doktora Alexe Rohricha, který nám dával lekce, jak na kultivovaný mluvený projev. U něj se člověk nikdy nenudil." Uţ během studia se Jaroslava Mannová stala externí spolupracovnicí liberecké redakce ČRo Sever. Zpočátku jí dávali za úkol natáčet ankety, krátké reportáţe a rŧzné aktuální příspěvky. Pomalu se otrkávala, a protoţe byla učenlivá, posluchači zaregistrovali, ţe se na liberecké vlně začíná ozývat zajímavý hlas. Jaroslava si moc váţí rad, které jí poskytovali zkušení kolegové-moderátoři Iveta Kalátová, Tomáš Beneš a reportér David Hamr. S mikrofonem se díky jejich pomoci a vrozené píli dokázala postupně skamarádit. V současné době pravidelně připravuji tříminutové reportáţe z turisticky zajímavých i méně známých míst Libereckého kraje do pořadu Česko, země neznámá, coţ je relace, která se vysílá na všech regionálních stanicích ČRo kaţdý všední den mezi 13. a 14. hodinou. Kromě toho přispívám do dopoledního a odpoledního vysílání ČRo Sever (do Dopoledního expresu a Pohodového odpoledne s Ivetou Kalátovou)." Jaroslava je dívka velmi cílevědomá. Nakonec jí vyšlo i vysněné studium ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Chodila jsem na zajímavé přednášky legend mediálních studií Jana Jiráka a Barbary Kopplové, na semináře Jakuba Ţelezného a Václava Moravce. Díky praţské škole jsem se mohla podívat i do zákulisí práce redaktorŧ České televize. Vypadalo to dokonce na trvalejší kontakt s televizí, ale nakonec jsem se vrátila k rozhlasu. V té době jsem se totiţ odstěhovala z Prahy Plné znění zpráv 18
do Liberce za přítelem a případnou šanci jsem promeškala. Ničeho ale nelituji, díky rozhlasu jsem totiţ našla skvělého partnera, který mě podporuje ve všem, co dělám. A v liberecké rozhlasové partě se cítím skvěle." Pořad Česko, země neznámá patří na regionálních vlnách k nejposlouchanějším. Těší mě, ţe mohu přispívat právě do této relace, která naplňuje touhu lidí dozvědět se o zajímavých koutech naší vlasti. Líbí se mi televizní obdoba rozhlasového Česka, pořad ČT Toulavá kamera, v němţ jsou diváci s krásami naší země seznamováni obrazem. My v rozhlase však máme k dispozici prostředek neméně zajímavý: s fantazií pracující toulavý mikrofon." Foto autor Foto Tomáš Beneš O autorovi Milan Švihálek, publicista Devět afghánských zaměstnanců české organizace Člověk v tísni bylo zabito při útoku 2.6.2015 ČRo Plus str. 01 17:10 Den podle Ondřej KONRÁD, moderátor Dobrý den. Devět afghánských zaměstnancŧ české organizace Člověk v tísni bylo zabito v noci na úterý při útoku spáchaném ozbrojenci údajně z řad Talibanu na severu Afghánistánu. Jaká je v oblasti bezpečnostní situace? Vláda bude ve středu projednávat návrh na některé změny v pravomocích hlavy státu. Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který by se jistě rád vrátil do funkce, přeměnil název své politické strany na Republikány. Dává Rusko skutečně ruce pryč od svého dosavadního chráněnce syrského prezidenta Asada, jak o tom spekulují některé zdroje? Darováním krve mŧţete zachránit aţ čtyři lidské ţivoty. Jenomţe krev daruje pouze jedno procento Čechŧ. Nu, a v praţském Foru Karlín ve čtvrtek vystoupí David Koller a Kollerband. To jsou má dnešní témata, já jsem Ondřej Konrád a doufám, ţe vás aspoň něco z nich zaujme. Devět afghánských zaměstnancŧ české organizace Člověk v tísni zavraţdili během spánku v ubytovně v hornaté části provincie Balch na severu země ozbrojenci. Patrně pocházející z hnutí Taliban. Podle agentury DPA je mezi zabitými pět humanitárních pracovníkŧ, čtyři muţi a jedna ţena, dále dva řidiči a dva stráţci. Člověk v tísni oznámil, ţe okamţitě pozastavuje práce ve všech oblastech v Afghánistánu a podniká potřebné kroky k posílení bezpečnosti svých pracovníkŧ v zemi. Šimon PÁNEK, ředitel, Člověk v tísni Máme v Afghánistánu dvě stě třicet lidí celkem a pracujeme v několika desítkách okresŧ. To je obrovská operace. Čili podnikáme kroky k tomu, abychom preventovali moţná další rizika a pochopitelně komunikujeme s rodinami pozŧstalých. Ondřej KONRÁD, moderátor Řekl Českého rozhlasu ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Organizace v Afghánistánu dlouhodobě podporuje hospodářský rozvoj, konkrétně zaměstnanci Člověka v tísni pomáhají budovat zdravotnická zařízení, učí místní zemědělce efektivnímu vyuţití přírodních zdrojŧ, spolupracují s farmáři na inovacích a tak dále. No, a na lince je Slavomír Horák z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Dobrý den. Ondřej KONRÁD, moderátor Pane Horáku, Člověk v tísni uţ pŧsobí v Afghánistánu docela dlouho, třináct let. Co se od té doby Afghánistánem vlastně dělo? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv 19
Tak, především /nesrozumitelné/ to změnilo podmínky pro humanitární činnost, pro vŧbec činnost, řekněme, evropských či západních novinářŧ a návštěvníkŧ nebo kohokoliv v této oblasti. Jestliţe v roce 2002 bezpečnostní situace v Afghánistánu byla v zásadě stabilizovaná, lidé byli vesměs nadšeni z nového, z nového uspořádání hnutí Taliban, které do té doby vládlo v Afghánistánu, větší části Afghánistánu, tak došlo velmi hluboko do, do regalette nebo na pomezí afghánsko - pákistánské. Takţe ta situace byla zcela odlišná od té současné, kdy naopak nejenom hnutí Taliban, ale i další hnutí, řekněme, radikálního směru, které nepodporují, nepodporují, řekněme, činnost jak zahraničních vojákŧ, ti jsou zcela jasně nazýváni okupantskými silami, tak i, řekněme, humanitárních pracovníkŧ, kteří jsou zase povaţováni podobně jako ti zahraniční vojáci za jakési, jakési, jakýsi předvoj těch okupačních sil v trošku jiném směru. Takţe z tohohle toho hlediska ta situace se mění. Nicméně zase dá se říci, ţe na mnoha místech uţ se objevily, nebo dnes se objevily, uţ v tom roce 2002 byli lidé, kteří měli chuť, měli zájem vybudovat Afghánistán poněkud novým zpŧsobem. A bohuţel právě tito lidé dost často se hlásili do mezinárodních organizací. A právě tito lidé se často stávají obětmi rŧzných útokŧ. Ondřej KONRÁD, moderátor To znamená, ţe, haló? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ano, ano. Ondřej KONRÁD, moderátor Ano, tam se něco odehrálo. Znamená to, ţe podle vás, řekněme, ten Taliban, anebo některé jiné extrémní organizace si vlastně nepřejí, aby v zemi pŧsobily takové mezinárodní organizace vlastně ale naprosto mírové, jako je Člověk v tísni? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Svým zpŧsobem ano, není to jenom dŧvod, ţe by chtěli, jako bych řekl, vyštípat nebo vyhodit okupační síly, takzvané okupační síly z Afghánistánu. Velice často prostě ty humanitární organizace jdou zcela mimo jejich program, to znamená program třeba vzdělávání, zdravotnictví a podobné věci. Jednak mají pocit, ţe tyto věci jsou schopni zvládnout sami, za trošku jiných okolností, nebo představit si to trošku jinak. No, a také proto, ţe často tyto organizace, zvlášť takové, jako je, jako organizace Člověk v tísni, která opravdu dlouhodobě pracuje na nějakým místě, no, tak zná poměry na daných místech a často i zná lidi, nebo její pracovníci často prostě znají, řekněme, tváří v tvář lidi, kteří v té lokalitě se snaţí zavést trochu jiné pořádky, neţ oni si představují. Ondřej KONRÁD, moderátor Právě v té provincii Balch, kde byl útok spáchán, byl podle odborníkŧ poměrně klid v těch, v těch minulých dobách. To znamená, ţe je-li to nebezpečná oblast, souvisí to s tím, ţe odtamtud odešli mezinárodní bezpečnostní podpŧrné síly NATO? Slavomír HORÁK, Institut mezinárodních vztahŧ Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy No, tak zrovna pokud vím, tak v té oblasti, kde se stala tato událost nešťastná a tragická, tak tam čilý zahraniční síly nebyly. Nemám teda úplně přesně informace, ale myslím, ţe zrovna tady ta oblast nebyla přímo místem rozpoloţení nějakých sil, maximálně sem zajíţděly moţná nějaké jednotky. Bohuţel je to trošku lokální záleţitost, takţe tam se omlouvám, ţe nemám úplně přesné informace. Nicméně je to tak, ţe spíše v posledních letech vidíme často rŧst, nebo prorŧstání některých útokŧ, některých ozbrojených skupin do oblastí, které skutečně v minulosti byly klidné a souvisí to prostě i s tím, ţe ta afghánská společnost do značné míry je rozdělená a hodně lidí prostě podporuje, nebo se dává opět zpátky na podporu některých právě ozbrojených skupin. A to včetně tedy těch oblastí severních, kde Taliban také rozšiřuje svŧj vliv... /výpadek signálu/ Ondřej KONRÁD, moderátor Plné znění zpráv 20