Informační materiál. Novelizace Národního akčního plánu energetické efektivnosti, NAPEE II

Informační materiál Novelizace Národního akčního plánu energetické efektivnosti, NAPEE II Informační materiál byl zpracován za finanční podpory Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2013 Program EFEKT Vypracovala společnost ENVIROS, s.r.o. Na Rovnosti 1 130 00 Praha 3 Tel.: + 420 284 007 498 www.enviros.cz Prosinec 2013 Informační materiál je určen jako podklad pro MPO a další resorty k plnění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125 a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, konkrétně jejího článku 24, odst. 2 a článku 7, odst.9.

ZKRATKY ESD EED Směrnice Nová Směrnice NAPEE SEI TD Směrnice 2006/32/ES o energetické efektivnosti a energetických službách z roku 2006 Směrnice 2012/27/EU o energetické efektivnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Směrnice 2006/32/ES o energetické efektivnosti a energetických službách z roku 2006 Směrnice 2012/27/EU o energetické efektivnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES Národní akční plán energetické efektivnosti Státní energetická inspekce hodnocení dosažených úspor energie metodou Top-Down podle normy ČSN EN 16212

OBSAH 1 ÚVOD 5 2 PŘEHLED VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A ÚSPOR 6 2.1 Vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 6 2.1.1 Východiska stanovení orientačního vnitrostátního cíle ČR 6 2.1.2 Popis energetiky a vývoje energetické náročnosti v ČR 6 2.1.3 Proces implementace směrnice 2012/27/EU do české legislativy 11 2.1.4 Stanovení orientačního vnitrostátního cíle podle čl. 3 směrnice 2012/27/EU 11 2.2 Jiné cíle v oblasti energetické účinnosti 13 2.3 Přechodný plán pro pasivní budovy 14 2.4 Úspory primární energie 14 2.5 Úspory v konečné spotřebě energie 14 2.6 Souhrnné výsledky novelizované NAPEE II 14 3 POLITICKÁ OPATŘENÍ K PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 15 3.1 Horizontální opatření 15 3.1.1 Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní opatření (článek 7, příloha XIV část 2 bod 3.2 směrnice) 15 3.1.2 Energetické audity a systémy hospodaření s energií (článek 8 směrnice) 16 3.1.3 Měření a vyúčtování (články 9 11 směrnice) 19 3.1.4 Programy pro zlepšení informovanosti spotřebitelů a programy odborné přípravy (články 12 a 17 směrnice) 19 3.1.5 Dostupnost systémů kvalifikace, akreditace a certifikace (článek 16 směrnice) 21 3.1.6 Energetické služby (článek 18 směrnice) 21 3.1.7 Další opatření horizontální povahy na podporu energetické účinnosti (články 19 a 20 směrnice) 22 3.2 Energetická účinnost budov 22 3.2.1 Strategie renovace budov (článek 4 směrnice) 22 3.2.2 Další zvyšování energetické účinnosti budov 22 3.3 Energetická účinnost veřejných subjektů 23 3.3.1 Budovy ústředních vládních institucí (článek 5 směrnice) 23 3.3.2 Budovy ostatních veřejných subjektů (článek 5 směrnice) 23 3.3.3 Nakupování veřejnými subjekty (článek 6 směrnice) 23 3.3.4 Úspory plynoucí z opatření vlády a veřejných orgánů Nepovinné 23 3.3.5 Financování opatření veřejných orgánů Nepovinné 23 3.4 Další opatření pro energetickou účinnost u konečného uživatele, mimo jiné v průmyslu a dopravě 23 3.4.1 Hlavní politická opatření zaměřená na energetickou účinnost v průmyslu 23 3.4.2 Úspory vyplývající z opatření v průmyslu 24 3.4.3 Financování opatření energetické účinnosti v průmyslu 24 3.5 Opatření energetické účinnosti v dopravě 24 3.6 Podpora účinného topení a chlazení 25 3.6.1 Komplexní posouzení (článek 14 směrnice) 25 3.6.2 Individuální instalace: analýza nákladů a přínosů, výsledky 25 3.6.3 Individuální instalace: výjimky 25 3.7 Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie a reakce na poptávku 25

3.7.1 Kritéria energetické účinnosti v síťových sazbách a regulačních opatřeních souvisejících s užíváním sítí (článek 15 směrnice) 25 3.7.2 Usnadnění a podpora reakce na poptávku (článek 15 směrnice) 25 3.7.3 Energetická účinnost v konstrukci a regulaci sítě (článek 15 směrnice). 25 4 SEZNAM PŘÍLOH 26 4.1 Příloha č. 1 26 4.2 Příloha č. 2 26 PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM OPATŘENÍ A VYČÍSLENÍ DOSAHOVANÝCH ÚSPOR ENERGIE V KONEČNÉ SPOTŘEBĚ 27 PŘÍLOHA Č. 2 - PODROBNĚJŠÍ POPIS JEDNOTLIVÝCH ENERGETICKY ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECH 31 4.3 Teplo 101

1 ÚVOD Evropská Unie čelí bezprecedentním výzvám, které vyplývají ze zvýšené závislosti na dovozu energie, z nedostatku zdrojů energie a z potřeby omezit změnu klimatu a překonat hospodářskou krizi. Energetická účinnost je důležitým prostředkem, jak těmto výzvám čelit. Zlepšuje bezpečnost dodávek do Unie, neboť snižuje spotřebu primární energie a snižuje dovoz energie. Pomáhá nákladově efektivním způsobem snižovat emise skleníkových plynů, a tím zmírňovat změnu klimatu. Za tím účelem přijala v roce 2006 Evropská Unie Směrnici 2006/32/ES o energetické efektivnosti a energetických službách, která požaduje, aby členské státy přijaly celkový vnitrostátní orientační cíl úspor energie ve výši 9 % do roku 2016, dosažitelný díky energetickým službám a jiným opatřením ke zvýšení energetické účinnosti, a usilovaly o jeho splnění. Z posouzení dopadů plnění této směrnice v letech 2008 až 2011 vyplývá, že členské státy směřují k dosažení 9% cíle, který je ale podstatně méně ambiciózní, než následně přijatý cíl 20% úspory energie do roku 2020 podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125 a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. Proto není nutné se nadále zabývat plněním Směrnice z roku 2006 a s výjimkou některých článků, došlo přijetím nové Směrnice k jejímu zrušení. Zachována v nové Směrnici zůstala povinnost zpracovávat Národní akční plány energetické efektivnosti a předkládat je Evropské komisi k posouzení. V tomto informačním materiálu s názvem Novelizace Národního akčního plánu energetické efektivnosti, NAPEE II, tedy obsahově navazujeme na dříve vypracovaný NAPEE II a novelizujeme jej v souladu s požadavky nové Směrnice. Novelizace v sobě zahrnuje: - doplnění nových energeticky úsporných opatření a vynechání opatření překonaných, s cílem vyhovět požadavku, že místo systému povinného zvyšování energetické efektivnosti u konečných zákazníků podle článku 7 směrnice, ČR příjme opatření (seznam včetně velikosti dosahovaných úspor energie je v příloze 4.1 splňující kritéria stanovená v odstavcích 10 a 11 článku 7, - hodnocení úspor energie až do roku 2020 místo jen do roku 2016, - vyjádření cílů plnění nové Směrnice rovněž v úrovni spotřeby primární energie, - další údaje podle přílohy XIV k nové Směrnici.

2 PŘEHLED VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI A ÚSPOR 2.1 Vnitrostátní cíle v oblasti energetické účinnosti do roku 2020 2.1.1 Východiska stanovení orientačního vnitrostátního cíle ČR Východiskem pro nastavení orientačního vnitrostátního cíle ČR je dokument Aktualizace Státní energetické koncepce ČR (dále jen ASEK), který byl usnesením vlády ze dne 8. listopadu 2012 vzat vládou ČR na vědomí. Jedná se o klíčový strategický dokument, jehož cílem je zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. V současné době prochází tato koncepce procesem posuzování vlivů na životní prostředí a v návaznosti na tento proces lze očekávat změny/aktualizace v návrhu koncepce, které by se mohly případně promítnout i do oblasti energetické efektivnosti a orientačního vnitrostátního cíle ČR. 2.1.2 Popis energetiky a vývoje energetické náročnosti v ČR České energetice dominují uhelné zdroje, které dodávají, jako zdroje základního zatížení, téměř 60 % elektrické energie a velkou část tepla prostřednictvím dálkového vytápění. Současná energetická spotřeba v České republice je pokryta z více než 50 % domácími zdroji primární energie. Ukazatel dovozní energetické závislosti ČR (včetně zahrnutí jaderného paliva) dosahuje tedy méně než 50 % a patří tak k nejnižším v celé EU. Současný průměr EU se pohybuje na úrovni cca 60 %. Česká republika je plně soběstačná ve výrobě elektřiny a tepla. Struktura zdrojů elektřiny je stabilní. Nejvýznamnější změnou v posledním desetiletí byla výstavba jaderné elektrárny Temelín. V důsledku podpory obnovitelných zdrojů energie v uplynulých letech se zvýšil podíl jiných obnovitelných zdrojů než vodních elektráren, ale zatím i při vysokých dotacích nedokázal nahradit významnější část fosilních zdrojů. Podíl výroby tepla z domácích paliv dosahuje okolo 60 % a v soustavách zásobování teplem více než 80 %. V ČR je dobře zavedená kombinovaná výroba elektřiny a tepla, ve velkých a středních zdrojích činí celkem hrubá výroba tepla v kogeneraci necelých 70 % z celkové hrubé výroby tepla. Je nutno konstatovat, že v období komunismu docházelo ke zvyšování energetické náročnosti české ekonomiky, zvláště průmyslu. Tento stav byl způsoben podinvestováním výrobních zařízení, preferencí rozvoje těžkého průmyslu a státem regulovanými cenami energií, které nereagovaly na globální změny. V roce 1989 došlo k politickým změnám, které měly za následek návrat k demokracii a tržnímu hospodářství. Hospodářské změny byly opravdu zásadního charakteru a svým rozsahem a dobou realizace nemají obdoby. V krátké době došlo k liberalizaci cen a Česká republika se otevřela zahraniční konkurenci. Celá řada společností období privatizace nepřežila a ty, které v tomto období obstály a rozvíjejí se, tak i nově vzniklé, musí obstát ve světové konkurenci. Energetická náročnost je jedním z faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost podniků, resp. celé ekonomiky. V rámci transformace ekonomiky došlo k razantnímu zvýšení energetické efektivnosti. Tuto změnu dokládají níže uvedené

grafy. Česká republika se i vzhledem ke své struktuře ekonomiky dostává k průměru EU. Zde je však také nutné zdůraznit, že v ČR probíhají současně dva procesy, které jsou vzhledem k energetické náročnosti protichůdné. Snižuje se technologická náročnost ekonomiky, ale současně roste životní úroveň obyvatel, která zdaleka nedosahuje našich vyspělých sousedů (Německo, Rakousko). Zvyšování životní úrovně s sebou nese zvyšování spotřeby energií (především elektřina) v domácnostech (zvyšování počtu spotřebičů). Pokud srovnáme časové období, kdy docházelo ke zhoršování energetické náročnosti ekonomiky (cca 50 let) a doby, která nás dělí od začátku transformace ekonomiky na tržní (cca 23 let), musíme konstatovat, že změny v oblasti zvyšování energetické účinnosti po roce 1989 probíhají velice rychle a bylo dosaženo zásadního pokroku. Podíl průmyslu (včetně energetiky) je cca 30 % na hrubé přidané hodnotě a tudíž ukazatele energetické náročnosti dosahují vyššího průměru EU. Tento fakt umocňuje i poloha uprostřed Evropy, která činí z ČR tranzitní zemi. Podíl průmyslu na celkové konečné spotřebě tvoří cca 30 % (IEA). Velký podíl v ČR připadá na těžký průmysl jako je např. hutnictví nebo strojírenství. Trend poklesu energetické náročnosti je od roku 1990 trvalý, avšak tempo poklesu je nestálé z důvodu vývoje hospodářského růstu. Oproti roku 2000 se energetická náročnost českého hospodářství snížila o 19,0 %. Tempo poklesu energetické náročnosti (o 2,5 % v PPP, IEA Czech Republic 2010 Review) za období od roku 1990 patří k nejvyšším v Evropě (průměr Evropy v tom samém období byl 1,5 %). V roce 2011 energetická náročnost hospodářství dosáhla 505,6 GJ/tis. Kč (s.c.r. 2005) a meziročně se tak snížila o 3,3 %. V dlouhodobějším měřítku od roku 2000 (kdy tato hodnota dosáhla 661,8 GJ/tis. Kč) nastal celkový pokles energetické náročnosti o 23,6 %. Největší podíl na energetické náročnosti hospodářství v sektorovém členění zaujímají sektory průmyslu a dopravy. Zatímco energetická náročnost průmyslu se stabilně dlouhodobě snižovala (pokles v letech 2000 2009 o 47 %), energetická náročnost v dopravě spíše rostla nebo kolísala.

Přehled dosud realizovaných opatření v oblasti energetické účinnosti je shrnut v aktuálním 2. Národním akčním plánu energetické účinnosti ze srpna 2011. V souvislosti s naplněním cílů směrnice 2012/27/EU se předpokládá, že dojde ke konsolidaci vybraných opatření a programů za účelem zvýšení efektivity těchto programů a opatření a to zejména v souvislosti s implementací čl. 7 směrnice. Česká republika intenzivně podporuje zvyšování energetické efektivity již od roku 1989. ČR rychle liberalizovala trh s energií, což přineslo zásadní impulz pro zvyšování energetické efektivity. Ke zvyšování energetické efektivity využívá dlouhodobě vláda ČR aktivně nástroje v oblasti regulatorní (legislativa), ekonomických nástrojů a osvěty. V rámci ekonomických nástrojů jsou využívány jak národní prostředky, tak i prostředky ze strukturálních fondů. ČR v souladu se Strategií Evropa 2020 prosazuje využití významného objemu prostředků z budoucího víceletého finančního rámce na energetickou efektivitu a podporu podnikání, která má pomoci zajistit konkurenceschopnost Evropy. ČR má, vzhledem ke struktuře ekonomiky, stále potenciál úspor energie v oblasti průmyslu. Aby však mohlo být dosaženo maximálního využití tohoto potenciálu, je nutné toto zohlednit při přípravě pravidel veřejné podpory a při přípravě fondů Společného strategického rámce a politiky soudržnosti.

2.1.3 Proces implementace směrnice 2012/27/EU do české legislativy V návaznosti na schválení Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU byl v České republice zahájen proces její implementace do české legislativy. Česká republika má povinnost směrnici implementovat do českého právního řádu do 5. 6. 2014. V souvislosti se stanovením vnitrostátního orientačního cíle energetické účinnosti je tedy třeba konstatovat, že vzhledem k probíhajícímu procesu implementace směrnice 2012/27/EU do české legislativy a také k faktu, že ne všechny prováděcí předpisy k samotné směrnici (Guidelines) jsou v tuto chvíli finalizovány a může tedy dojít ke zpřesnění výkladu některých ustanovení směrnice, mohou nastat skutečnosti vedoucí k potřebě přehodnocení tohoto vnitrostátního orientačního cíle. Na základě obsahových a procesních nejasností týkajících se prováděcích předpisů ke směrnici 2012/27/EU si Česká republika s ohledem na řádné splnění svých unijních závazků vyhrazuje právo definitivního stanovení výše orientačního vnitrostátního cíle ČR na základě výsledků projednávání s Evropskou komisí. 2.1.4 Stanovení orientačního vnitrostátního cíle podle čl. 3 směrnice 2012/27/EU Česká republika vnímá orientační vnitrostátní cíl definovaný článkem 3 směrnice 2012/27/EU jako rámcový cíl nezávazného charakteru, který nezakládá konkrétní a právně vymahatelnou povinnost jak pro ČR, tak i pro další subjekty. Zejména nastavení cílů v horizontu roku 2020 je ovlivněno řadou faktorů a předpokladů (výše uvedeny dva zásadní), které se mohou v čase vyvíjet, a to i z externích nebo jinak neovlivnitelných důvodů. Významná změna těchto vstupních parametrů může do budoucna vyvolat potřebu přehodnocení orientačního vnitrostátního cíle. Vnitrostátní orientační cíl České republiky je na základě současných analýz stanoven ve výši 47,84 PJ (13,29 TWh) úspor v konečné spotřebě energie. Této hodnotě odpovídá úroveň čisté konečné spotřeby bez neenergetického užití ve výši 1020 PJ a úroveň primární spotřeby v roce 2020 ve výši 1660 PJ dle metodiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) k sestavování energetické bilance. Česká republika historicky sestavuje energetickou bilanci dle metodiky IEA a vychází z ní také Aktualizovaná Státní energetická koncepce. Vzhledem k rozdílnosti používaných metodik dochází k disproporcím energetických bilancí dle IEA a Eurostatu. Rozdíly lze identifikovat především v oblasti některých položek konečné spotřeby. Na základě zohlednění těchto odchylek je možné odhadnout čistou konečnou spotřebu energie v České republice v roce 2020 bez neenergetického užití ve výši 1067 PJ a spotřebu primární energie na úrovni 1660 PJ v souladu s metodikou sestavování energetické bilance dle Eurostatu. Kalkulace cíle pro ČR je v souladu s projekcemi, které byly připraveny za využití modelu PRIMES v roce 2007. Tato projekce předpokládala úroveň konečné spotřeby v roce 2020 na úrovni 1324,87 PJ, tj. 31,644 Mtoe bez zohlednění efektu úspor z titulu implementace této směrnice. Pokud do této úrovně spotřeby promítneme snížení na úrovni 20% (cíl EU), vychází cílová hodnota konečné spotřeby na úrovni 1059,89 PJ, tj. 25,315 Mtoe. Úroveň konečné spotřeby v České republice je po zohlednění navrženého cíle úspor na úrovni 1067 PJ, a proto jsme přesvědčeni, že je cíl České republiky dostatečným příspěvkem k plnění celkového cíle EU v této oblasti. Navíc jak vyplývá z přehledu energetických ukazatelů v předchozí části materiálu, dosahuje ČR konečnou spotřebu energie na obyvatele srovnatelnou s průměrem EU, takže proporcionální podíl na plnění evropského cíle je z pohledu ČR adekvátní.

Statistický report ve struktuře definované směrnicí (část 1 příloha XIV směrnice EED) ROK 2011 IEA Eurostat Spotřeba primárních energetických zdrojů TJ 1712326 1709429 Celková konečná spotřeba energie TJ 981 079 1 031 376 Konečná spotřeba energie podle odvětví: průmysl TJ 324010 359018 doprava TJ 248 997 264 941 domácnosti TJ 246 349 246 686 služby TJ 126 528 126 567 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví: MPO, ČSÚ, MD Průmysl mil. Kč 1 048 273 Služby mil. Kč 2 079 951 Disponibilní příjem domácností mld. Kč 2074,9 Hrubý domácí produkt (HDP) mil. Kč 3 820 710 Výroba elektřiny z tepelných elektráren GWh 53 928 Výroba elektřiny z kombinované výroby GWh 10 819 Výroba tepla z tepelných elektráren TJ 97 780 Výroba tepla z kombinované výroby vč. odpadního tepla z průmyslových procesů TJ 118 590 Spotřeba paliva pro výrobu elektřiny z tepelných elektráren TJ 518 000 Počet osobokilometrů mil. oskm 108 352,60 Počet tunokilometrů mil. tkm 71 817 Počet obyvatel osoba 10 496 672 12

Podle článku 3 směrnice každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl energetické účinnosti na základě jedné z vybraných metod a oznámí tento cíl Komisi. Při stanovování cíle vezme stát v potaz jmenované okolnosti jako např. skutečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární energie Unie vyšší než 1474 Mtoe nebo dříve provedená opatření. Komise poté reportované cíle zhodnotí a posoudí, zda Unie pomocí těchto cílů směřuje k naplnění evropského cíle 2020. Současně dle článku 7 směrnice stanovuje závazný cíl v oblasti dosažení úspory na konečné spotřebě energie do roku 2020. Tento cíl odpovídá dosahovaným novým úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům. Po přepočtu na absolutní údaje a využití všech úlev stanovených směrnicí se pohybuje tento cíl ve výši 47,84 PJ roční úspory energie. Vzhledem k velkému objemu povinných úspor na konečné spotřebě podle článku 7 se doporučuje, aby ČR reportovala jako orientační vnitrostátní cíl podle článku 3 hodnotu vycházející právě z článku 7. Vnitrostátní orientační cíl ČR by tedy byl 47, 84 PJ tzn. 13,29 TWh úspor v konečné spotřebě v roce 2020. Takto stanoveným cílem by ČR dostatečně přispěla ke splnění celkového cíle EU, rozdělíli se cíl EU mezi členské státy poměrně podle konečné spotřeby energie. I přesto není jisté, že 47,84 PJ je konečná hodnota. Komise tuto hodnotu posoudí a nelze vyloučit další diskusi nad hodnotou stanoveného cíle. 2.2 Jiné cíle v oblasti energetické účinnosti Obecně stanovené cíle v oblasti úspor energie/energetické účinnosti jsou zahrnuty do těchto národních dokumentů: Národní program reforem, Strategický rámec udržitelného rozvoje, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Politiky územního rozvoje, Strategie regionálního rozvoje na období 2014 až 2020, Státní politika ochrany životního prostředí, Státní energetická politika, Dopravní politika, Surovinová politika, Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 až 2020. Ve Státní energetické koncepci je zapracován obecný tlak na snižování emisí produkovaných resortem energetiky a tlak na zvyšování účinnosti a úspor jak na straně výroby, tak na straně spotřeby. Prioritou č. II je zvyšování energetické účinnosti a dosažení úspor energie v celém hospodářství i v domácnostech. Zvyšování energetické efektivnosti a úspory energie jsou společným jmenovatelem všech tří složek energetické strategie, tedy bezpečnosti, konkurenceschopnosti a udržitelnosti. Vyšší efektivnost vychází z potřeb souvisejících s klesající dostupností vlastních disponibilních zdrojů a trvající průmyslovou orientací. V této oblasti si ČR musí zachovat a případně zvýšit trend 13

poklesu energetické náročnosti tvorby HDP a usilovat o to, aby po roce 2020 byla energetická náročnost v jednotlivých oborech na úrovni srovnatelných ekonomik v rámci EU. Tak např. podle cíle přijatého v dopravní politice by měl vzrůst podíl vozového parku v silniční dopravě využívající energii, která nepochází z ropy z 0,03 % v roce 2011 na 3 % v roce 2020 a podíl benzínu, nafty a leteckého petroleje na celkové spotřebě energie v dopravě klesnout z 93 % v roce 2011 na 85 % v roce 2020. Podíl přepravního objemu v železniční a vodní dopravě na celkovém objemu nákladní dopravy u přeprav nad 300 km by měl vzrůst z 41% v roce 2011 na 50 % v roce 2020. 2.3 Přechodný plán pro pasivní budovy Year 2015 Existing buildings target as percentage of total renovated buildings New buildings target as a percentage of total newly constructed buildings 2020 100% 2.4 Úspory primární energie 2.5 Úspory v konečné spotřebě energie 2.6 Souhrnné výsledky novelizované NAPEE II Navrhovaná opatření celkem v sektoru 2008-2010 2011-2013 2014-2016 2017-2020 TJ TJ TJ TJ Domácnosti 6 032 12 505 7 379 9 675 Terciér 156 1 350 1 420 1 987 Průmysl 2 000 3 400 10 184 11 674 Doprava 831 1 099 2 117 5 664 Zemědělství 210 300 420 560 Průřezová opatření 9 466 11 387 6 323 6 501 CELKEM 18 695 30 041 27 843 36 061 14

3 POLITICKÁ OPATŘENÍ K PROVÁDĚNÍ SMĚRNICE 3.1 Horizontální opatření 3.1.1 Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativní opatření (článek 7, příloha XIV část 2 bod 3.2 směrnice) i) Uveďte informace o celkovém objemu úspor energie během kontrolního období dosažených pro splnění cíle stanoveného v souladu s čl. 7 odst. 1 a případně o tom, jak jsou využity možnosti uvedené v čl. 7 odst. 2 a 3 (článek 7, příloha XIV část 2 bod 2 písm. a) směrnice). Vnitrostátní orientační cíl České republiky je na základě současných analýz stanoven ve výši 47,84 PJ (13,29 TWh) úspor v konečné spotřebě energie. Této hodnotě odpovídá úroveň čisté konečné spotřeby bez neenergetického užití ve výši 1020 PJ a úroveň primární spotřeby v roce 2020 ve výši 1660 PJ dle metodiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) k sestavování energetické bilance. Česká republika historicky sestavuje energetickou bilanci dle metodiky IEA a vychází z ní také Aktualizovaná Státní energetická koncepce. Vzhledem k rozdílnosti používaných metodik dochází k disproporcím energetických bilancí dle IEA a Eurostatu. Rozdíly lze identifikovat především v oblasti některých položek konečné spotřeby. Na základě zohlednění těchto odchylek je možné odhadnout čistou konečnou spotřebu energie v České republice v roce 2020 bez neenergetického užití ve výši 1067 PJ a spotřebu primární energie na úrovni 1660 PJ v souladu s metodikou sestavování energetické bilance dle Eurostatu. Kalkulace cíle pro ČR je v souladu s projekcemi, které byly připraveny za využití modelu PRIMES v roce 2007. Tato projekce předpokládala úroveň konečné spotřeby v roce 2020 na úrovni 1324,87 PJ, tj. 31,644 Mtoe bez zohlednění efektu úspor z titulu implementace této směrnice. Pokud do této úrovně spotřeby promítneme snížení na úrovni 20% (cíl EU), vychází cílová hodnota konečné spotřeby na úrovni 1059,89 PJ, tj. 25,315 Mtoe. Úroveň konečné spotřeby v České republice je po zohlednění navrženého cíle úspor na úrovni 1067 PJ, a proto jsme přesvědčeni, že je cíl České republiky dostatečným příspěvkem k plnění celkového cíle EU v této oblasti. ii) Stručně popište vnitrostátní systém povinného zvyšování energetické účinnosti podle čl. 7 odst. 1, včetně informací o tom, jak je zajištěno sledování a ověřování (čl. 7 odst. 1 a 6, čl. 20 odst. 6, příloha XIV část 2 bod 3.2 směrnice). ČR se rozhodla postupovat alternativně, pokud jde o plnění článku 7 nové Směrnice. Nebude vytvářet systém povinného zvyšování energetické účinnosti, ale pro dosažení úspor energie u konečných zákazníků příjme dále uvedená alternativní energeticky úsporná opatření. Jejich popis a způsob kalkulace úspor je vždy na samostatném listě v příloze č. 2 k této zprávě. iii) Uveďte informace o alternativních opatřeních přijatých podle čl. 7 odst. 9 a čl. 20 odst. 6, včetně informací o tom, jak je zajištěno sledování a ověřování a jak je zajištěna jejich rovnocennost (čl. 7 odst. 9 a 10, čl. 20 odst. 6, příloha XIV část 2 bod 3.2 směrnice). Pro domácnosti Společný program pro výměnu kotlů 15

Program Panel Integrovaný regionální operační program Program Jessica Nová Zelená úsporám Pro sektor služeb Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Program EFEKT Operační program životní prostředí Pro sektor průmyslu Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Program EFEKT Všechna zmíněná politická opatření jsou popsána v příloze č. 2 této zprávy. iv) Je-li to na místě, uveďte zveřejněné úspory energie dosažené díky realizaci systému povinného zvyšování energetické účinnosti (čl. 7 odst. 6 a 8, příloha XIV část 2 bod 2 písm. a) směrnice). v) Je-li to na místě, uveďte zveřejněné úspory energie dosažené díky realizaci alternativních opatření (čl. 7 odst. 10, příloha XIV část 2 bod 2 písm. a) směrnice). Nepovinné vi) Uveďte podrobnosti o vnitrostátních koeficientech zvolených podle přílohy IV směrnice (příloha XIV část 2 bod 3.2 směrnice). vii) Uveďte informace o veškerých metodách kromě metody stanovené v příloze V části 2 písm. e) směrnice použitých ke zohlednění životního cyklu úspor energie a vysvětlete, jak je zajištěno, že vedou minimálně ke stejnému celkovému objemu úspor (příloha V bod 2 písm. e) směrnice). 3.1.2 Energetické audity a systémy hospodaření s energií (článek 8 směrnice) i) Uveďte přehled plánovaných nebo již prováděných opatření na podporu energetických auditů a systémů hospodaření s energií, včetně údajů o počtu provedených energetických auditů s uvedením těch, jež byly provedeny ve velkých podnicích, a s uvedením celkového počtu velkých společností na území členského státu a počtu společností, na něž se vztahuje čl. 8 odst. 5 (příloha XIV část 2 bod 3.3 směrnice). Koneční zákazníci mají v ČR přístup k energetickým auditům od r. 2000, kdy vyšel zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. V dnešní době, na základě několika novelizací uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek můžeme konstatovat, že v ČR - jsou vypracovávány energetické audity vysoké kvality, 16

- jsou nákladově efektivní, - z důvodů šetřit náklady na vypracování energetických auditů jsou přípustnými v některých případech levnější a jednodušší energetické posudky, - jsou prováděny nezávisle kvalifikovanými a certifikovanými odborníky, - certifikáty vystavuje MPO po složení zkoušky před komisí jmenovanou MPO, - energetické audity jsou namátkově kontrolovány Státní energetickou inspekcí, - prostřednictvím Asociace energetických auditorů je zajištěno vzdělávání energetických auditorů a jejich příprava ke složení požadované zkoušky, - je vyloučeno z důvodů nezávislosti, aby energetický audit prováděli vnitropodnikoví odborníci, jak připouští směrnice EED v článku 8, odst. 1 - prostřednictvím MPO budou počínaje rokem 2014 shromažďovány elektronickým způsobem návrhy úspor energie (database) podle výsledků jednotlivých auditů, - na vypracování energetických auditů jsou poskytovány dotace ze státních programů, pokud žádost o státní dotaci v rámci vyhlášeného státního programu musí být doložena energetickým auditem, - vypracování některých energetických auditů je povinné, povinnost závisí na velikosti roční energetické spotřeby daného subjektu, - v období od r. 2008 se ročně v ČR zpracovává asi 1500 energetických auditů ve všech sektorech, - v ČR je certifikováno více jak 360 energetických auditorů, - SEI může státním institucím uložit povinnost realizovat úsporná opatření navrhovaná energetickým auditem, - instituce, které si nechaly vypracovat energetický audit, mohou požádat SEI o verifikaci jeho správnosti a to i soukromé. Pro povinnost vypracovávat energetické audity budov a energetických hospodářství se v legislativě ČR zatím neuplatňuje rozlišení malý, střední nebo velký podnik, ale kritériem je celková roční spotřeba energie event. větší změny u existujících budov při nesplnění požadavku na energetickou náročnost budovy. Pro fyzické a právnické osoby vzniká povinnost vypracovat pro své budovy a energetické hospodářství energetický audit pokud hodnota celkové spotřeby energie překračuje 35000 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetické hospodářství příslušné osoby a týká se pouze jednotlivých budov nebo jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok. Pro organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkovým organizacím vzniká povinnost zpracovat pro své budovy a energetické hospodářství energetický audit pokud hodnota celkové spotřeby energie přesahuje 1500 GJ za rok jako součet za všechny budovy a energetické hospodářství příslušné organizační složky nebo příspěvkové organizace a týká se pouze jednotlivých budov nebo 17

jednotlivých energetických hospodářství, které mají spotřebu energie vyšší než 700 GJ za rok. Existují i některé další odlišnosti mezi EED a českou legislativou a lze proto předpokládat, že při implementaci EED do naší legislativy dojde k její úpravě. Pokud je ale naše legislativa přísnější, její změny nejsou potřebné. Např. nová směrnice EED připouští provádění energetických auditů i vnitropodnikovými odborníky za předpokladu účinné kontroly kvality auditů. Legislativa ČR toto nepřipouští z důvodů porušení nezávislosti při vypracování energetického auditu. Rovněž tak v ČR není zaveden nástroj provádění energetických auditů na základě uzavírání dobrovolných dohod, ale povinnost vypracovat energetický audit vyplývá přímo ze zákona. Přehled legislativy, kterou se řídí systém vypracování energetických auditů, povinných kontrol kotlů, klimatizačních systémů, energetické účinnosti, vytápění, dodávek teplé vody a účinnosti rozvodů tepla: a) Zákony 1. Zákon o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů č. 406/2000 Sb. 2. Energetický zákon ve znění pozdějších předpisů č. 148/2000 Sb. 3. Zákon o podporovaných zdrojích energie č. 165/2012 Sb. b) Prováděcí předpisy k zákonu č. 406/2000 1. Vyhláška MPO, o energetickém auditu a energetickém posudku č. 480/2012 Sb. 2. Vyhláška MPO o energetických specialistech č. 118/2013 Sb. (Poznámka pod pojem energetický specialista patří osoby oprávněné provádět energetický audit a energetický posudek, zpracovávat energetické průkazy budov, provádět kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, provádět kontroly klimatizačních systémů). 3. Vyhláška MPO o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb. 4. Vyhláška MPO, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu č. 193/2007 Sb. 5. Vyhláška MPO, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům č. 194/2007 Sb. 6. Vyhláška MPO o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie č. 441/2012. 18

Výše uvedená legislativa garantuje, že v ČR jsou splněna a přeplněna minimální kritéria pro energetické audity včetně energetických auditů prováděných jako součást systému hospodaření s energií podle přílohy č. VI k nové Směrnici EED. 3.1.3 Měření a vyúčtování (články 9 11 směrnice) ii) Popište prováděná a přijatá opatření a opatření, jejichž přijetí se plánuje, v oblasti měření a vyúčtování (články 9, 10, 11, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Měření velikosti konečných dodávek elektřiny, zemního plynu, dodávek tepla a chladu, včetně dodávek teplé vody je v ČR historicky dlouhodobě zajišťováno a v současnosti poskytuje dostatečné informace konečným zákazníkům o skutečné spotřebě za určitou dobu. Z technických důvodů pro jednotlivá výše uvedená media je však situace v měření značně rozdílnou. Měření elektřiny a plynu je zajištěno individuálně pro každého konečného odběratele, platby jsou prováděny formou měsíčních záloh a 1x ročně vyúčtovány. Na účtech jsou podrobnější ekonomické údaje a informace z jakých položek se platba skládá a grafickou formou je poskytnuto porovnání se spotřebou za minulé období. Forma úhrady účtů je pro zákazníky dobrovolnou. Na přání jsou konečným zákazníkům poskytovány smart meters, nejedná se však o povinnost a o zavedení této povinnosti se zatím ve Státní energetické politice neuvažuje. Podkladem k tomuto rozhodnutí sloužila studie, zabývající se komplexně touto problematikou včetně, ekonomickou návratností takového kroku, vyplývajícího z vlivu smart meters na velikost úspor. Měření spotřeby tepla, chladu a teplé vody je zajištěno rozdílně pro rodinné domky a bytové domy a podle dodávání tepla s centrálního zdroje nebo zdroje individuálního. Jako pravidlo při dodávání tepla a teplé vody z centrálního zdroje slouží fakturační měřidla na předávacích stanicích. Předávací stanice pro více odběratelů se přednostně zřizují samostatně pro jednotlivé odběratele, zvláště při významných rekonstrukcích. Další rozúčtování takto změřené spotřeby se provádí transparentně, pomocí poměrových měřidel různého typu jak pro teplo, tak i teplou vodu, nebo s ohledem na vytápěnou plochu bytu resp. počet jeho obyvatel. Vyúčtování se provádí jednou ročně, platby se provádějí zálohově každý měsíc. Otázka zavedení individuálních měřičů spotřeby tepla, chladu nebo teplé vody do 31.12.2016, jak to požaduje EED v článku 9, odst 3, nebyla v ČR zatím zvažována. 3.1.4 Programy pro zlepšení informovanosti spotřebitelů a programy odborné přípravy (články 12 a 17 směrnice) i) Uveďte informace o přijatých opatřeních nebo opatřeních, jejichž přijetí se plánuje, na podporu a usnadnění efektivního využívání energie malými a středními podniky a domácnostmi (články 12 a 17, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Tento Národní akční plán energetické efektivnosti obsahuje několik opatření, která jsou zaměřené na zlepšení informovanosti spotřebitelů: Opatření 1.5 - Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech. Předmětem opatření je pořádání informačních kampaní a osvětových akcí o úsporách energie v domácnostech (sdělovací prostředky, letáky, přednášky apod.) 19

Opatření 1.6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů podpora implementace. Štítkování elektrických spotřebičů je povinné opatření plynoucí z legislativy EU a jeho smyslem je vybavit domácí elektrické spotřebiče štítky, které dávají informaci o energetické účinnosti spotřebičů, podle níž se domácnosti mohou řídit při jejich nákupu. Opatření 2.2 - Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií. Hlavní náplní opatření je zavedení zeleného nakupování ve státní správě, které by bylo povinné pro organizace spadající pod účinnost zákona o veřejných zakázkách. Od listopadu 2010 platí v České republice Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, která byla přijata vládou k podpoře zelených zakázek ve veřejném sektoru. Pravidla pouze určují základní parametry, tedy pro koho jsou závazná, jakým způsobem a kdy bude docházet k vyhodnocování jejich plnění. Vybrané produktové skupiny jsou pak upraveny podrobnějšími metodikami. Metodiky stanovují environmentální požadavky na pořizované výrobky a služby a dále zahrnují i podrobné instrukce, jak tyto požadavky do veřejné zakázky zakomponovat. V současné době jsou k dispozici metodiky pro nákup nábytku a kancelářské výpočetní techniky, podle nichž by se měly od 1. listopadu 2010 řídit ústřední orgány státní správy (Úřad vlády ČR, ministerstva a další instituce např. Energetický regulační úřad apod.). V návaznosti na vývoj na mezinárodní úrovni budou v další fázi do Pravidel přejaty metodiky pro oblasti významné i z hlediska spotřeby energie: energeticky úsporných a environmentálně šetrných budov, veřejného osvětlení, stěnových panelů, mobilních telefonů, kombinované výroby tepla a elektřiny, kotlů, klimatizací a teplených čerpadel, oken Cílové skupiny jsou organizace státní správy a samosprávy, organizace podléhající zákonu o veřejných zakázkách a další podnikatelské subjekty. Opatření 2.4 Energy Star - Podpora prodeje energeticky úsporné kancelářské techniky označováním vyhovujících produktů štítkem Energy Star a možností výběru vhodných produktů z veřejně dostupné databáze. Výrobci kancelářské 20

techniky se mohou přihlásit k programu Energy Star a nechat své produkty v rámci tohoto produktu certifikovat. Certifikované produkty jsou označeny štítkem Energy Star a jsou uvedeny v databázi energeticky úsporných spotřebičů. Štítky Energy Star a databáze energeticky úsporných produktů slouží k orientaci spotřebitelů při nákupu těchto produktů. 3.1.5 Dostupnost systémů kvalifikace, akreditace a certifikace (článek 16 směrnice) i) Uveďte informace o stávajících nebo plánovaných systémech certifikace nebo akreditace nebo o rovnocenných systémech kvalifikace (případně včetně programů odborné přípravy) pro poskytovatele energetických služeb a energetických auditů, energetické manažery a osoby zajišťující instalaci prvků budov souvisejících s energií podle definice v čl. 2 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (1) (článek 16 příloha XIV část 2 bod 3.7 směrnice). V České republice existuje kvalifikační systém pro energetické auditory (od roku 2013 energetické specialisté), popsaný v následujících vyhláškách: Vyhláška MPO, o energetickém auditu a energetickém posudku č. 480/2012 Sb. Vyhláška MPO o energetických specialistech č. 118/2013 Sb. 3.1.6 Energetické služby (článek 18 směrnice) i) Uveďte informace o přijatých opatřeních nebo opatřeních, jejichž přijetí se plánuje, na podporu energetických služeb. Popis musí zahrnovat internetový odkaz na seznam dostupných poskytovatelů energetických služeb a jejich kvalifikace (příloha XIV část 2 bod 2 první věta, bod 3.8 směrnice). ii) Uveďte kvalitativní přehled vnitrostátního trhu s energetickými službami, popisující jeho současný stav a budoucí vývoj trhu (čl. 18 odst. 1 písm. e) směrnice). V této oblasti se navrhuje poskytování energetických služeb metodou EPC v terciárním sektoru a jeho podpora. Smyslem opatření je odstranit legislativní překážky pro aplikaci metody EPC a zpracovat metodiku přípravy a realizace projektů metodou EPC u státní a veřejné správy tak, aby se EPC stalo hlavní metodou dosahování úspor energie v budovách. Metoda EPC (Energy Performance Contracting) je zaměřena na snižování provozních nákladů za energii v budovách a spočívá v tom, že zákazník nepotřebuje vlastní investice na obnovu zastaralé technologie. Uzavřením smlouvy o dodávce služby EPC se poskytovatel služby zavazuje uhradit investice do úsporných opatření z vlastních zdrojů a zákazník je splácí z dosažených úspor na provozních nákladech. Poskytnutí garancí za dosažené úspory projektu je hlavním znakem EPC. V současnosti brání využití metody EPC pro organizační složky státu (OSS) zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, především 49, který OSS neumožňuje přijímat úvěry. Příspěvkové organizace naopak mohou tento typ služby využívat, avšak často se obávají chyb pří účtování těchto projektů, protože tento proces chápou jako financování investic z provozních nákladů. Cílem opatření je odstranit legislativní překážky pro 21

aplikaci metody EPC a zpracovat metodiku přípravy a realizace projektů metodou EPC u OSS. Podle odborného odhadu je možné počítat s realizací projektů zahrnujících poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem přibližně v 30 objektech při průměrné roční úspoře energie ve výši 1000 GJ na objekt. To by představovalo celkové úspory energie ve výši 30 TJ ročně. 3.1.7 Další opatření horizontální povahy na podporu energetické účinnosti (články 19 a 20 směrnice) i) V prvním akčním plánu uveďte opatření na podporu energetické účinnosti přijatá k provedení článku 19 směrnice. Uveďte zejména seznam opatření přijatých k odstranění regulatorních a neregulatorních překážek energetické účinnosti (např. pokud jde o rozdělení pobídek u nemovitostí s více vlastníky nebo o nákup, sestavování ročních rozpočtů a účtování veřejných subjektů) (článek 19 1a, 1b, příloha XIV část 2 bod 3.9 směrnice). ii) Uveďte informace o vnitrostátním fondu pro energetickou účinnost (článek 20, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Nepovinné V současné době se žádný takový fond nepřipravuje. 3.2 Energetická účinnost budov 3.2.1 Strategie renovace budov (článek 4 směrnice) i) Uveďte dlouhodobou vnitrostátní strategii renovace budov (článek 4 poslední pododstavec směrnice). 3.2.2 Další zvyšování energetické účinnosti budov i) Uveďte podrobnosti o významných opatřeních pro zvýšení energetické účinnosti budov s ohledem na dosažení vnitrostátních cílů energetické účinnosti uvedených v čl. 3 odst. 1 (čl. 24 odst. 2, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). V současné době existuje několik dotačních programů / programů zvýhodněných půjček zaměřené na zvýšení energetické účinnosti budov. Opatření 1.2 - Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL resp. PANEL 2013+. Program nabízí nízkoúročené úvěry na opravy a modernizace bytových domů. Důraz se klade na komplexní opravy, aby tak vlastníci vynakládali finanční prostředky účelně. Opatření 1.8 - Program Zelená úsporám (2009 20110 byl zaměřen na podporu instalací zdrojů na vytápění s využitím obnovitelných zdrojů energie, ale také investic do energetických úspor při rekonstrukcích i v novostavbách. V Programu byly podporovány kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb, instalace solárně termických kolektorů a také výstavba v pasivním energetickém standardu. 22

Opatření 1.9 - Program Nová zelená úsporám poběží v letech 2013 2020 a připraven je pro vlastníky soukromých a veřejných budov. Jako první se podpory dočkají komplexní rekonstrukce rodinných domů. o První výzva od srpna 2013 je zaměřena výhradně na zateplení rodinných domů s podmínkou výměny nevyhovujících zdrojů vytápění na tuhá fosilní paliva, samostatně pak v domech, které již na požadovanou úroveň zatepleny byly, a instalaci solárních systémů na ohřev teplé vody v rodinných domech. o První výzva roku 2014 od dubna 2014 je zaměřena na tři typy opatření na snižování energetické náročnosti stávajících rodinných domů, na výstavbu rodinných domů s velmi nízkou energetickou náročností a na efektivní využití zdrojů energie. o Další výzva bude vyhlášena pravděpodobně v roce 2015 a bude zaměřena na bytové domy. 3.3 Energetická účinnost veřejných subjektů 3.3.1 Budovy ústředních vládních institucí (článek 5 směrnice) i) Uveďte informace o zveřejněném soupisu vytápěných a chlazených budov ústředních vládních institucí (čl. 5 odst. 5, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). 3.3.2 Budovy ostatních veřejných subjektů (článek 5 směrnice) i) Uveďte informace o přijatých nebo plánovaných opatřeních s cílem povzbudit veřejné subjekty a subjekty sociálního bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby přijaly plány energetické účinnosti prokazující příkladnou úlohu veřejných subjektů v oblasti energetické účinnosti budov (čl. 5 odst. 7 písm. a), příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice).nepovinné ii) Uveďte seznam veřejných subjektů, které vypracovaly plán energetické účinnosti (příloha XIV část 2 bod 3.1 směrnice). 3.3.3 Nakupování veřejnými subjekty (článek 6 směrnice) i) Uveďte informace o přijatých nebo plánovaných opatřeních k zajištění toho, aby ústřední vládní instituce nakupovaly výrobky, služby a budovy s vysokou energetickou účinností (čl. 6 odst. 1 směrnice), a o opatřeních přijatých nebo plánovaných k vybízení ostatních veřejných subjektů, aby se zachovaly stejně (čl. 6 odst. 3, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Nepovinné 3.3.4 Úspory plynoucí z opatření vlády a veřejných orgánů Nepovinné 3.3.5 Financování opatření veřejných orgánů Nepovinné 3.4 Další opatření pro energetickou účinnost u konečného uživatele, mimo jiné v průmyslu a dopravě 3.4.1 Hlavní politická opatření zaměřená na energetickou účinnost v průmyslu i) Uveďte podrobnosti o významných opatřeních pro zvýšení energetické účinnosti v průmyslu s ohledem na dosažení vnitrostátních cílů energetické účinnosti uvedených v čl. 3 odst. 1 směrnice (čl. 24 odst. 2, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). 23

K zvýšení energetické účinnosti v průmyslu slouží zejména program Eko-energie, který je součástí Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK, do roku 2013 OPPI). Program OPPIK poskytuje investiční podporu ke zvyšování energetické účinnosti v průmyslu. Mezi investiční podpory bude v období 2014 2020 patřit: Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci stávajících výroben elektřiny a tepla, vyvedení tepla ze stávajících bioplynových stanic pomocí tepelných rozvodných zařízení do místa spotřeby, modernizaci nebo nahrazení stávajících zařízení na výrobu energie za nová zařízení, snižování energetické náročnosti budov v podnikatelském sektoru (zateplení obvodového pláště, výměna a renovace otvorových výplní atp.), výstavbu, posílení, modernizaci a rekonstrukci vedení přenosové soustavy a transformoven, zavádění inovativních nízkouhlíkových technologií např. nízkouhlíková doprava, rekonstrukci a rozvoj soustav zásobování teplem resp. rozvodných tepelných zařízen. Program se zaměřuje na soukromé podniky a poskytuje podporu ve výše 40% celkových investičních nákladů. V akčním plánu se dále uvažuje o zavedení dobrovolných dohod mezi průmyslem a státní správou. Tyto dohody by měli obsahovat kvantitativní cíle v oblasti úspor energie pro zúčastněné podniky. 3.4.2 Úspory vyplývající z opatření v průmyslu ii) Uveďte podrobnosti o významných opatřeních pro zvýšení energetické účinnosti v osobní a nákladní dopravě s ohledem na dosažení vnitrostátních cílů energetické účinnosti uvedených v čl. 3 odst. 1 směrnice (čl. 24 odst. 2, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Nepovinné 3.4.3 Financování opatření energetické účinnosti v průmyslu i) Uveďte podrobnosti o dalších významných opatřeních pro energetickou účinnost u konečného uživatele, která přispívají k dosažení vnitrostátních cílů energetické účinnosti a která nejsou oznámena jinde v akčním plánu (čl. 24 odst. 2, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). Nepovinné 3.5 Opatření energetické účinnosti v dopravě Operační program Doprava slouží k podpoře výstavby, modernizaci a rozvoj transevropských dopravních sítí (TEN-T) a regionálních sítí drážní dopravy. 24

V Operačním programu Doprava jsou realizovány zejména dopravní aspekty hlavních strategických cílů Národního rozvojového plánu. Zaměřen je především na modernizaci železničních a silničních sítí. Hlavními programovými indikátory snížení míry nehodovosti, zvýšení přepravních výkonů, úspora času a snížení skleníkových plynů. Úspora energie je vypočítána z indikátoru snížení skleníkových plynů. Základní přehled prioritních os a oblastí podpory: Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T Prioritní osa 2 Výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T Prioritní osa 3 - Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T Prioritní osa 4 - Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T Prioritní osa 5 Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v hl. m. Praze Prioritní osa 6 Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy Prioritní osa 7 Technická pomoc Celková alokace programu v období 2007-2013 byla 5,8 mld. EUR. Pro období 2014-2020 předpokládáme stejnou výši. 3.6 Podpora účinného topení a chlazení 3.6.1 Komplexní posouzení (článek 14 směrnice) i) Počínaje druhým vnitrostátním akčním plánem uvádějte hodnocení pokroku dosaženého v komplexním posouzení potenciálu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení podle čl. 14 odst. 1 (čl. 14 odst. 1, příloha XIV část 2 bod 3.4 směrnice). ii) Uveďte popis postupu a metodiky použitých pro provedení analýzy nákladů a přínosů, která splňuje kritéria přílohy IX směrnice (čl. 14 odst. 3, příloha IX část 1 poslední odstavec, příloha XIV část 2 bod 2 první věta směrnice). iii) V akčním plánu 2014 uveďte ekonomický potenciál pro a) Vysoceúčinnou kogeneraci (článek 14 směrnice) b) Účinné vytápění a chlazení (CZT) 3.6.2 Individuální instalace: analýza nákladů a přínosů, výsledky 3.6.3 Individuální instalace: výjimky 3.7 Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie a reakce na poptávku 3.7.1 Kritéria energetické účinnosti v síťových sazbách a regulačních opatřeních souvisejících s užíváním sítí (článek 15 směrnice) 3.7.2 Usnadnění a podpora reakce na poptávku (článek 15 směrnice) 3.7.3 Energetická účinnost v konstrukci a regulaci sítě (článek 15 směrnice). 25

4 SEZNAM PŘÍLOH 4.1 Příloha č. 1 Seznam politických opatření a vyčíslení jimi dosahovaných úspor energie v konečné spotřebě. 4.2 Příloha č. 2 Podrobnější popis jednotlivých energeticky úsporných opatření v jednotlivých sektorech. 26

PŘÍLOHA Č. 1 SEZNAM OPATŘENÍ A VYČÍSLENÍ DOSAHOVANÝCH ÚSPOR ENERGIE V KONEČNÉ SPOTŘEBĚ Číslo opatření/ sektor 1. Domácnosti Název opatření Napočítané úspory (TJ) 2008-2010 2011-2013 2014-2016 2017-2020 1 Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření 1922 1359 1094 1033 2 Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL 2817 1119 2103 Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů od r. 2010 3 opravy jsou součástí programu NOVÝ PANEL Opatření bylo sloučeno s opatřením 1.2 4 Úvěry měst a obcí na modernizaci bytů 0 6 7 0 5 Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech 190 149 224 72 6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů podpora implementace 774 774 774 1032 7 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností 110 352 547 871 8 Zelená úsporám 219 8746 9 Nová Zelená úsporám 2630 6667 2. Služby 1 Poskytování energetických služeb metodou EPC v terciárním sektoru a jeho podpora 95 110 127 201 27