Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav klasických studií. Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Bakalářská diplomová práce 2012 Michal Pavela

Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav klasických studií Novořecký jazyk a literatura Michal Pavela Starořecké předložky v novořečtině Bakalářská diplomová práce Vedoucí Mgr. Simone Sumelidu 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury...

Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí své bakalářské diplomové práce Mgr. Simone Sumelidu za rady a připomínky.

Obsah Úvod...6 1. Teoretická část...8 1.1 Předložky v klasické řečtině...8 1.2 Předložky v koiné...15 1.3 Předložky ve středověké řečtině...17 1.4 Předložky v moderní řečtině...21 2. Praktická část...25 2.1 Předložka ανά...25 2.2 Předložka αντί...26 2.3 Předložka διά...26 2.4 Předložka εις...27 2.5 Předložky εκ a εξ...27 2.6 Předložka εν...29 2.7 Předložka επί...31 2.8 Předložka παρά...32 2.9 Předložka περί...32 2.10 Předložka προ...33 2.11 Předložka συν...34 2.12 Předložka υπέρ...34 2.13 Předložka υπό...35 2.14 Předložka προς...38 2.15 Předložka κατά...40 Závěr...43 Περίληψη...45 Bibliografie...47

Úvod Jako téma své bakalářské diplomové práce jsem si vybral problematiku starořeckých předložek v novořečtině. Téma, při kterém bych propojil znalosti staré řečtiny s řečtinou moderní, pro mne bylo více než zajímavé. Cílem mé práce je ukázat, že starořecké předložky, byť některé v průběhu staletí vývoje jazyka téměř vymizely, ale s katharevusou se navrátily, mají v soudobém jazyce své neodmyslitelné místo a jsou každodenně používány. Zaměřuji se především na podobu, ve které se vyskytují v novořečtině. Starořečtina obsahovala velké množství předložek, v této práci se tedy budu zabývat pouze předložkami vlastními, jelikož jejich užívání je četnější a předložky nevlastní bývají mnohými autory řazeny k adverbiům. Chtěl jsem také zjistit, zda je jich užíváno ve stejném významu, jaký měly v řečtině klasické či jiných obdobích a tato data srovnat. Dalším předmětem zkoumání bude zjistit, zda přijímají stejný pád, jako v klasické řečtině, případně se zaměřit na konkrétní frekventovaná spojení. Svou práci jsem rozdělil do dvou celků. V první, teoretické části, se zaměřím na funkci a vývoj předložek od klasické attičtiny až po jejich nynější užití. Největší váhu bych zde přisoudil kapitolám o helénistické koiné a středověké řečtině, jelikož právě zde proběhlo nejvíce změn z hlediska jazyka samotného a samozřejmě také předložek. Tyto dvě kapitoly tudíž mohou být považovány za stěžejní. Snažil jsem se zde demonstrovat to, že mnoho z předložek přestalo být v minulosti aktivně užíváno či se jejich význam pozměnil. Nicméně jsou dnes opět hojně používány, jak o tom ostatně svědčí níže nalezené výsledky. Druhá část práce, praktická, se přímo zaměřuje na užití předložek, a to konkrétně předložek vlastních, v textech internetové databáze ETHEG (Εθνικός Θησαυρός Ελληνικής Γλώσσας Národní tezaurus řeckého jazyka ), která nyní obsahuje více než 47 miliónů slov a je stále doplňována. Obsahuje texty z různých oblastí písemného projevu například internetové články, ale také články z knih, novin apod. Tuto databázi jsem zvolil z toho důvodu, že v současné době obsahuje největší množství novořeckých textů. Své hledání jsem však omezil pouze na publicistický styl, konkrétně na deník Καθημερινή. Na velkém množství konkrétních nalezených výrazů (nejen ustálených spojení), se kterými se často vlastní starořecké předložky pojí, a také na jejich konkrétních příkladech, jsem chtěl Strana 6

dokázat, že starořecké předložky jsou stále aktivně používány. Strana 7

1. Teoretická část 1.1 Předložky v klasické řečtině systém. V této části se zaměříme na klasickou řečtinu. Cílem bude nastínit předložkový Nejprve se zmiňme několika slovy o dělení předložek v řečtině, jak je uvedeno v Mluvnici jazyka řeckého. 1 Rozlišujeme předložky vlastní (primární/původní) a nevlastní (sekundární/nepůvodní). Vlastní předložky Jsou předložky staršího původu, které se mohou pojit s jedním až třemi pády. Jejich význam se ve spojení s jednotlivými pády mění. Nevlastní předložky Jsou pozdějšího původu a vznikly ustrnutím pádů. Nevlastní předložky mohou být i jiným slovním druhem než jen předložkou (příslovcem nebo podstatným jménem). Dále se podívejme na vývoj řeckých předložek, který můžeme dle Niederlových a Varcla 2 rozdělit takto: Prvotně předložky přistupovaly ke slovesům (ad verba) Např.: ἀποβαίνω, odcházím - jak vidíme na příkladu, prefix často splýval s následujícím slovem ve složeniny, jejichž úkolem bylo přesnější určení slovesného děje. Původně však bylo toto spojení volné, o čemž se můžeme přesvědčit např. u Homéra, kde předložka bývá často odloučena od svého slovesa jedním či více slovy. ἡμῖν ἀπὸ λοιγὸν ἀμῦναι. Později se předložky začaly spojovat s jmennými pády 1 NIEDERLE, Jindřich, NIEDERLE, Václav a VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1998, 288 s. ISBN 80-702-1283-7. str. 214 a 224. 2 NIEDERLE, Jindřich, NIEDERLE, Václav a VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1998, 288 s. ISBN 80-702-1283-7. str. 214. Strana 8

Zpočátku jako příslovce a časem se z příslovcí staly skutečné předložky a zaujaly pevné místo hned před pády. Předložky se začaly spojovat i s příslovci Nešlo však o obecný jev, apř.: ἐς ἀεί navždy. Význam řeckých předložek Titíž autoři také nabízí svůj pohled na význam řeckých předložek, a to tento: význam místní význam časový význam způsobový význam příčinný S předložkami v řečtině přichází nutnost alespoň letmého nastínění pádů. Jsou to totiž právě pády, které mění význam předložek. Jako příklad uveďme starořeckou předložku μετά, která ve spojení s genitivem znamenala s, její použití s akuzativem má však význam po (časově). Většina starořeckých předložek dosahovala dvojí, některé i trojí valence (zde jako příklad uveďme předložku πρός ve spojení s genitivem ve významu z, s dativem vedle, blízko a s akuzativem směrem k, proti. ) Podrobněji se tomuto budeme věnovat níže. Klasická řečtina je však velmi široký pojem, jako snad každý jazyk nebyla jednotná, ale existovala v mnoha variantách. Bylo by proto vhodné se několika slovy zmínit o jejích dialektech, jak je uvádí Babiniotis. 3 V oblasti středu a jihu západního pobřeží Malé Asie a na ostrovech Chiu, Samu a Euboii převládal dialekt iónský, který se pak dále rozšířil na mnoho jiných ostrovů Egejského moře, stejně tak jako na mnoho míst na pobřeží moře Černého. Mezi autory, jejichž dílo je psáno iónštinou, patří například Anakreón, Herodotos, Hipokratés a další. Dórštinou se hovořilo převážně na Peloponéském poloostrově, ostrovech Krétě a 3 ΜΠΑΜΠΙΝΙΩΤΗΣ, Γεώργιος. Συνοπτική ιστορία της ελληνικής γλώσσας. 5. vyd. Αθήνα 2002. 278 s. Str. 46. Strana 9

Rhodu, v některých oblastech Malé Asie, převážně v její jižní části, v Epiru a Makedonii, jižní Itálii a na Sicílii. Dalším z dialektů byla aiolština, jíž se užívalo na ostrově Lesbu, ve střední části západního pobřeží Malé Asie, v Boiótii a Thessálii. Mezi její představitele řadíme například Alkaia a Sapfó. Na ostrově Kypru a v oblasti středního Peloponésu bychom našli nářečí arkadokyperská. Dialektem, který nás ovšem bude zajímat nejvíce, je attičtina, jíž hovořili Athéňané a lidé v oblasti Attiky. Někdy býva ovšem kategorizována jako poddruh iónštiny. Co nás však zajímá jsou předložky. Ty byly, v souladu s Mluvnicí jazyka řeckého, 4 původně příslovce místní (dochované hlavně v mluvě básnické, u Herodota a místy i v attické próze). Předložkový systém attičtiny byl velmi rozsáhlý, obsahoval mnoho předložek, které v průběhu vývoje vymizely, či je nahradily předložky jiné. Jak již bylo řečeno, existovalo pět pádů, z nichž se předložky mohly pojit s jedním až třemi, mimo nominativu a vokativu. Inventář předložek klasické řečtiny bývá, v souladu s Bortoneho 5 interpretací, členěn do dvou kategorií. První jsou předložky, jež se objevují ve formě prefixů, ale mohou stát i samostatně (ἀμφὶ ποταμοῦ), se substantivem (ἀμφιβολία), verbem (ἀμφιβάλλω), adjektivem (ἀμφίβολος) či adverbiem (ἀμφιβόλως). Souhrně bývá tato skupina označována jako vlastní předložky. Druhou skupinou jsou předložky, které nemohou být použity jako prefixy, tudíž nevlastní. Většinou jsou víceslabičné a přizvukované. Na tomto místě by bylo vhodné uvést přehled nejčastějších předložek, jak jej zmiňuje Bortone. 6 Začněme předložkami nevlastními. Bylo by také dobré poukázat na fakt, že 4 NIEDERLE, Jindřich, NIEDERLE, Václav a VARCL, Ladislav. Mluvnice jazyka řeckého. vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 1998, 288 s. ISBN 80-702-1283-7. str. 214. 5 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 116. 6 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 119. Strana 10

někteří lingvisté tuto kategorii řadí pod adverbia. Stejně jako předložky vlastní, i tato skupina disponuje možností jedné až trojí valence: ἀντικρύ + genitiv - naproti ἐγγύς + genitiv - blízko (něčeho) ἐκτός + genitiv - zvenku ἔμπροσθεν + genitiv - před (místně) ἐναντίον + genitiv - proti ἔνεκα + genitiv - kvůli, protože ἐντός / εἴσω / ἔνδον + genitiv - včetně ἐνώπιον + genitiv - čelem k ἔξω + genitiv - (z)venku (ἐπ)άνω + genitiv - nad ἔως + genitiv - do (časově) κατόπιν + genitiv - po (časově) μακράν + genitiv - daleko od μεταξύ + genitiv - mezi (dvěma) μέχρις / ἄχρις / ὡς / ἔως + genitiv - do (časově) ὀπίσ-ω / -θεν - za (místně) πέρα(ν) genitiv - za (místně), napříč, přes πέριξ + akuzativ / genitiv / dativ - dokola, okolo πλήν + genitiv - kromě, mimo πλησίον + genitiv - vedle, blízko πόρρω + genitiv - vevnitř πρίν + genitiv - před, než πρόσθεν + genitiv - před, než ὑποκάτω + genitiv - pod χάριν + genitiv - díky (něčemu) χωρίς / άνευ + genitiv - bez Strana 11

Pokračujme předložkami vlastními, jak je nacházíme na stránkách floridské univerzity, 7 s příhlédnutím do Smythovy gramatiky staré řečtiny. 8 Tyto předložky rozdělíme pro větší přehlednost do tří skupin podle jejich valence (viz výše): Předložky pojící se pouze s jedním pádem Předložky pojící se pouze s genitivem ἀντί - namísto (něčeho), proti, před, za, od: ἀντ οἴνού σκύφου, za pohár vína ἀπό - z, od ἐκ / ἐξ - z, od, po (časově): ἐξ ἠοῦς, po úsvitu πρό - před (časově i místně) Předložky pojící se pouze s dativem ἐν - v, na, mezi (místně); před tím, ἐν καιρῶι, ve správný moment σύν / ξύν - s; vyjadřuje také způsob σὺν θεοῖς, za (pomoci) Bohů Předložky pojící se pouze s akuzativem εἰς / ἐς - do, k, v, na; míra: ἐς πλῆθος, ve velkém počtu; do, směrem k, v; časově: εἰς ἄπαντα τὸν χρόνον, zatím ἀνά - vyjadřuje směr vzhůru, ale také podle, na, po: ἀνὰ τὰ ὄρη, na, po horách Předložky pojící se se dvěma pády διά genitiv - přes, skrz akuzativ - protože, kvůli 7 Greek Grammar: prepositions [online]. University of Florida [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.clas.ufl.edu/users/jmarks/summergreek/gk-studyguides/greek_prepositions.pdf. 8 SMYTH, Herbert Weir. Greek grammar. Cambridge: Harvard University Press, 2002, 784 s. ISBN 06-743-6250-0. Strana 12

κατά genitiv - pod (po), podél, z, do, na: ἐνχάραττε κατὰ λίθων, ryl na kameny; proti: κατὰ τοῦ κυρίου, proti pánovi akuzativ - podle (něčeho); směr dolů, podél, skrz, naproti: κατὰ γῆν, po zemi; dělení: κρῖν ἄνδρας κατὰ φῦλα, rozdělovat muže do skupin; vztah k něčemu či někomu - κατὰ τὸν παῖδα, týkající se jeho syna; účel: κατὰ θεάν ἧκεν, přišel za účelem pozorování; v souladu s: κατὰ μοῖραν, v souladu s osudem; časově: κατὰ πλοῦν, po čas cesty μετά genitiv - s (někým); vyjádření okolnosti: μετὰ ἀφναιοῦς τῆς συμμαχίας, když byla aliance nedotčena akuzativ - po (časově) ὑπέρ genitiv - nad akuzativ - přes, za Předložky pojící se se třemi pády ἀμφί kolem, okolo, o s genitivem a dativem se vyskytuje především v básnické mluvě a u Herodota, v próze se setkáváme spíše s variantami περί + příslušný pád akuzativ - kolem, okolo: ἀμφὶ πῦρ καθὴμενοι, sedící kolem, u ohně; ἀμφὶ μέσας νύκτας, okolo půlnoci ἐπί genitiv - na (obecně); časově: v čase (něčeho) dativ - na (konkrétněji); za podmínky, že; vzhledem k tomu, že; příčinně: ἐπὶ τῆι πίστει τοῦ ὀνόματος αὐτοῦ, díky jeho víře ve jméno; účel: ἀργύριον δέδωκας ἐπὶ σοφία, dal jsi peníze na Strana 13

moudrost akuzativ - na, přes, proti; časově - rozsah času, kvantita, míra: ἐπὶ μικρόν, trochu; pro; příčina παρά genitiv - z dativ - v; v názoru, přesvědčení (na něco, někoho): ὡς παρ ἐμὶν κέκριται, tak, jak jsem to rozsoudil akuzativ - k, směrem k; za, v rozporu s περί genitiv - kolem (avšak pouze v básních) dativ - taktéž kolem, oč (také básnické) akuzativ - po, v, kolem: περὶ τὴν Ἀττικήν, uvnitř, kolem Attiky πρός genitiv - z dativ - vedle, blízko: πρὸς τῇ [πόλει] Μυσία χώρᾳ, poslední (město) vedle Mýsie akuzativ - směrem k, proti; účel: ὁ πρὸς τὴν ἐλεημοσύνην καθήμενος, seděl, aby přijímal almužnu υπό genitiv - kým, čím - často překládáno instrumentálem dativ - pod, pod (něčí, nějakou) silou, mocí akuzativ - pod, pohyb vpřed; na (poloha); směrem k Z přehledu je patrné, že systém starořeckých předložek byl opravdu velmi rozsáhlý a komplikovaný. Tatáž věc se dala vyjádřit různými předložkami a jejich kombinacemi s pády. Jazyk jako takový se však vyvíjí a začínají se projevovat zjenodušující tendence, proto už na konci klasického období některé předložky mizí a bývají nahrazeny jinými. Tento proces dále pokračuje ve všech vývojových etapách řečtiny. Podrobněji viz níže. Strana 14

1.2 Předložky v koiné Cílem této kapitoly bude podat obraz o předložkách v době helénismu. Začněme tedy s charakteristikou jazyka, který byl tehdy používán, tedy helénistickou koiné. Helénistická koiné (Ελληνιστική Κοινή) je podle G. Horrockse 9 souhrné označení pro univerzální dialekt starořečtiny, jímž se hovořilo v pozdní antice, to znamená v období mezi lety 300 př. n. l. až 300 n. l. Základem koiné byla attičtina (viz. výše), avšak s příměsemi jiných dialektů. Nejpatrnější byl vliv iónštiny. Ve své době byla koiné lingua franca. Jak již bylo řečeno, tendence řečtiny, kterou je možno sledovat, je její zjednodušování. To nastává už v koiné, kde můžeme vidět postupý ústup dativu. Některá předložková spojení právě dativ vyžadující buď mizí, nebo bývají nahrazena jinými konstrukcemi, často i předložkovými. Dalším, neméně důležitým faktorem je vliv atticismu, tedy návratu k předchozím dokonalejším formám jazyka. Už ale zde, v tomto období, dochází kvůli nedokonalé znalosti klasické řečtiny k mnoha mýlkám a dezinterpretacím, což také předložky ovlivnilo například se začalo chybně užívat pádových spojení. Podívejme se tedy konkrétněji na některé procesy. Následující přehled vychází z těchto literárních publikací: Pietro Bortone, 10 Henri Tonnet, 11 Nikolaos P. Andriotis, 12 Robert Browning, 13 a Geoffrey Horrocks. 14 Množství pádů, se kterými se pojí jedna předložka, začíná být redukováno. Vycházíme z toho, že dativ přestává být plnohodnotným pádem. 9 HORROCKS, Geoffrey C. Greek: A history of the language and its speakers. New York: Longman, 1997, 393 s. ISBN 05-820-3191-5. str. 32-37. 10 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. 11 TONNET, Henri. Ιστορία της νέας ελληνικής γλώσσας: Η διαμόρφωσή της. Αθήνα: Παπαδήμα, 1995, 217 s. ISBN 978-960-2063-644. 12 ΑΝΔΡΙΩΤΗΣ, Νικολάος. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας (τέσσερις μελέτες). Θεσσαλονίκη: Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 1992, 163 s. ISBN 96-023-1058-8. 13 BROWNING, Robert. Η ελληνική γλώσσα, μεσαιωνική και νέα. 2. vyd. Αθήνα: Παπαδήμα, 1991. 299 s. ISBN 96-020-6228-2. 14 HORROCKS, Geoffrey C. Greek: A history of the language and its speakers. New York: Longman, 1997, 393 s. ISBN 05-820-3191-5. Strana 15

Obecně platí, že předložky, které se pojily s dativem, obvykle jako nový pád přijímají akuzativ. Celkově se také zvýšilo používání předložek (například právě tam, kde by stál dativ). Některé předložky přestávají být aktivně používány. Μετά se vyskytuje častěji než σύν. Ἀμφί není v Novém Zákoně použito vůbec, je kompletně nahrazeno περί. Ἐκ / ἐξ je postupně vytlačováno předložkou ἀπό. Ἀπό navíc expanduje i na jiných polích, nahrazuje i παρά a navíc bývá zaměňováno, a tudíž se dostává na místo fonologicky podobného ὑπό. Ἀνά, řídké již v attičtině a extrémně řídké v novozákonní řečtině, přestává být užíváno úplně. Výjimkou je spojení ἀνὰ μέσον, které je naopak velmi frekventované. Tak jako ἀνά se postupně vytrácí i ἀντί, ὡς a ἐνώπιον. Některá bezpředložková spojení, která vyžadovala pouze dativ, se nyní mění ve spojení s předložkou, například κατ αἰκάστην ἡμαίραν, každý den. Původní užití této předložky ve vyjádřeních času je distributivní den co den, použití zde je patrnou známkou rozšíření jejího významu. Předložka εἰς se začíná používat v lokativní funkci, a to namísto klasického spojení ἐν s dativem. Jediným ustáleným spojením, kde je patrně dochovaná klasická konstrukce je ἐν τῂ καρδιᾴ, v srdci. Εἰς se používá k vyjádření lokace, ale i cíle činnosti. Časté je také v tomto období užívání předložky ὑπό s dativem (což bylo v klasické době málo četné, avšak lepší pro archaizující styl atticistů), πρός s genitivem, nebo použití samotného dativu k označení agentu v pasivní konstrukci, zároveň s neutrálním ὑπό s genitivem. Zde je patrná obliba atticistů používat již v té době archaizující a překonaný dativ. Předložka διά se začíná používat na místě, kde by stálo περί. Ἔγραψες μοῖ δι αὐτόν, napsal jsi mi o něm. Předložky ἐκ a ἀπό se používají s partitivním genitivem, což bylo málo časté v klasické řečtině, nicméně je hojně užíváno v řečtině moderní. Ἐσθίουσιν ἀπὸ τῶν ψιχίων, snědli (nějaké) drobky. Δοκίμασε από όλα τα φαγητά., ochutnal (část) ze všech jídel. Nacházíme příklady nevlastních předložek, které se pojí s předložkou vlastní a Strana 16

následně s pádem. ἔως ἐπὶ τὴν θάλασσαν, tak daleko jako moře. Toto je patrné u mnoha autorů píšících v koiné. Předložka ὑπέρ bývá v tomto období, ale v žádném jiném, používáná jako komparativní. Δυνατώτεροί εἰσὶν ὑπὲρ αὐτόν, jsou silnější než on. 1.3 Předložky ve středověké řečtině Dostáváme se do další vývojové fáze, tedy ke středověké řečtině. Zde budeme sledovat další změny a vývoj na poli předložek. Začněme však od základů, od charakteristiky jazyka, tak jak ji uvádí R. Browning. 15 Jako středověkou, nebo také byzantskou řečtinu, označujeme jazyk v období mezi lety 600-1453. Byl to úřední jazyk Byzantské říše. Někdy se uvádí, že se jí používá již od roku 330, kdy bylo centrum říše přesunuto do Konstantinopole, nebo od roku 395, kdy došlo k rozdělení římského impéria na východní a západní část. Středověká řečtina je považována za most mezi řečtinou klasickou a helénistickou k řečtině moderní. Bylo by vhodné poznamenat, že se zaměříme na mluvenou, lidovou vrstvu jazyka, jelikož na poli oficiálního jazyka převládají archaismy. Co se týče vývoje jazyka, opět sledujeme zjednodušující tendence. Dativ v 10. století mizí úplně. Výslovnost je již téměř shodná s moderní řečtinou. Dochází k revoluci v používání pádů a klasické syntaxe, nová schémata zůstala platná až do moderní řečtiny. Nejčastějším pádem je akuzativ, objevují se konstrukce, které by byly v klasické době nepřijatelné. Navíc, literatura v této době podléhá tzv. mimésis, tedy napodobování antických autorů, což spolu s vlivem atticistů vede k udržování starších forem jazyka na poli literárním. Ve skutečnosti byl tedy literární jazyk jiný než mluvený, což se odráží právě i na poli předložek. Zaměřme se tedy opět na změny v živém, mluveném jazyce. K vytvoření následujícího přehledu byly použity tyto publikace: Pietro Bortone, 16 Geoffrey 15 BROWNING, Robert. Η ελληνική γλώσσα, μεσαιωνική και νέα. 2. vyd. Αθήνα: Παπαδήμα, 1991. 299 s. ISBN 96-020-6228-2. str. 76-79. 16 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. Strana 17

Horrocks, 17 Nikolaos P. Andriotis, 18 Henri Tonnet 19 a Robert Browning. 20 Dochází k další redukci předložek. Εἰς již naplno nahrazuje ἐν, dovršuje se proces, který započal již v koiné (viz. výše). Εἰς se začíná pojit s určitým členem (τό(ν) / τή(ν) / τό ). Zároveň postupně zaniká její počáteční samohláska a naopak je k ní přidávána koncovka -ε. Dochází tedy ke vzniku v novořečtině naprosto běžného spojení στον, στην, στο a podobně. Ἀπό je již častější než ἐξ / ἐκ. Zajímavý je proces, který v tomto období postihl předložku μετά. Její oba významy ( s a po ) jsou nahrazeny nově vzniklou předložkou με. Με by nejspíš μετά plně nahradilo a jeho přežití je dáváno do souvislosti s jazykovým purismem. Μετά nyní koexistuje s με (obě jsou aktivně užívány, ale lidový jazyk se spíše kloní k με), ale pomalu ztrácí svůj význam s, kde je plně nahrazeno nově vzniklou formou. Obě předložky se však pojí s akuzativem, stará genitivní vazba mizí a tento stav přetrvává dodnes (výjimku tvoří spojení, jež se objevila s katharevusou a ustálila se, např.: μετά χαράς). Předložky se začínají semanticky překrývat a splývat již v klasické řečtině ἀμφί /περί, ἀνά / ἐπί, ἀντί / πρό, κατά / ὑπό, σύν / μετά. Ve středověké (mluvené) řečtině jde tento proces ještě dále, kdy je rovnou několik předložek zredukováno do jedné: Ἐν = πρός + akuzativ = ἐπί = εἰς. Předložka ἐν, jak jsme viděli již v koiné, byla dlouho ohrožována εἰς. Ve středověkých textech tomu není jinak. Ἐν je však vnímáno pouze jako naučená alternativa εἰς a je používáno především k vyjádření směru (ačkoliv je to z pohledu klasické řečtiny špatně). Stejně jako ἐν, ustupuje i πρός. Namísto nich je užíváno předložky εἰς / σέ. Na druhou 17 HORROCKS, Geoffrey C. Greek: A history of the language and its speakers. New York: Longman, 1997, 393 s. ISBN 05-820-3191-5. 18 ΑΝΔΡΙΩΤΗΣ, Νικολάος. Ιστορία της ελληνικής γλώσσας (τέσσερις μελέτες). Θεσσαλονίκη: Ινστιτούτο Νεοελληνικών Σπουδών, 1992, 163 s. ISBN 96-023-1058-8. 19 TONNET, Henri. Ιστορία της νέας ελληνικής γλώσσας: Η διαμόρφωσή της. Αθήνα: Παπαδήμα, 1995, 217 s. ISBN 978-960-2063-644. 20 BROWNING, Robert. Η ελληνική γλώσσα, μεσαιωνική και νέα. 2. vyd. Αθήνα: Παπαδήμα, 1991. 299 s. ISBN 96-020-6228-2. Strana 18

stranu ἐπί je εἰς plně nahrazeno. Ἐκ + genitiv = πρός + genitiv = ἀπό + genitiv (= παρά + genitiv). To, že ἐξ / ἐκ a ἀπό jsou již naprosto synonymní, což dokazuje i jejich společný výskyt v jednom textu, například ἐκ τῆς πολλῆς μου πείνας... καὶ ἀπὸ τὴν πείναν τὴν πολλή, z (ἐκ) mého velkého hladu a z (ἀπό) mého velkého hladu. Předložkové fráze s ἐκ jsou nyní vědomě brány v potaz jako archaismus a předložka je chápána jako literární varianta lidového ἀπό. Nastává řada fonologických změn, ἐπί bývá zaměňováno s ἀπό nejen jako předložka, ale i jako prefix. Tomu odpovídá i složená předložka ἀπάνω, která začíná právě ve středověku být užívána pouze jako πάνω (původní, klasický tvar byl ἐπάνω). První samohláska bývá elidována. Vidíme, že předložky ὑπό a ἐπί splývají s ἀπό. První fonologicky, druhá sémanticky. Περί splývá fonologicky s παρά, které se sémanticky jednotí s ἀπό. Z toho vyplývá, že množství předložek je dále redukováno. ὑπό ἀπό ἐκ ἀπό περί παρά ἀπό Předložka διά se začíná objevovat v grafické formě γιά. Nejnovější předložky (ty, které v koiné neexistovaly), jako γύρω nebo ἴσαμε jsou výhradně místní. Starší předložky (v místním významu): bývají buďto nahrazeny předložkou novou: ἀνά ἐπάνο(θεν), ἀπάνω(θεν) ἀντί ἐμπρόσ(θεν/ -τά), ἐνάντια/ -ον, ἐνώπιον, ἀντικρύ περί κύκλω(θεν), (τρι)γύρω(θεν) πρό ἐμπρόσ(θεν/ -τά), ἐνάντια/ -ον, ἐνώπιον, ἀντικρύ ὑπέρ ἐπάνω(θεν), ἀπάνω(θεν) ὑπό (ὑπο)κάτω(θεν) nahrazeny i starou i novou předložkou: ἀμφί περί, ale i κύκλω(θεν), (τρι)γύρω(θεν) Strana 19

ἐκ / ἐξ ἀπό, ale i ἔξω(θεν) ἐκτόσ(θεν) ἐν εἰς / σέ, ale i μέσα/ -ον, ἐντός, ἔσω(θεν) ἐπί εἰς, ale (v jiném významu) i ἐπάνω(θεν) / ἀπάνω(θεν) παρά εἰς, ale (v jiném významu) i πλησίον a κοντά σύν μετά, ale také μέ nahrazeny starou i novou předložkou, ale ne zcela: κατά částečně nahrazeno εἰς / σέ, ale i (v jiných významech) κάτω, πλησίον či κοντά πρός částečně nahrazeno εἰς / σέ, ale i (v jiných významech) πλησίον a κοντά nenahrazeny: ἀπό διά ( γιά) εἰς ( σέ) Předložky získávají nový význam: Διά / γιά nyní vyjadřuje téma: ἀκούσασα διὰ τὸν ἑαυτῆς ἄνδρα ὅτι τὴν Κασάνδρα φιλεί, slyšela (o tom), že její manžel miluje Kassandru. Διά také vyjadřuje prospěšnost: ὁ θεός τὸ ἔδωκεν διὰ τοὺς πτωχούς, Bůh to dal chudým; výměnu: ν ἀλλάξωμεν τὴν πίστιν μας διὰ τῶν Φραγκῶν τὴν πίστιν, změňme naši víru na víru Franků; či funkci: εἰς τὸ μηνίον τοῆ ρηγὸς διὰ βαχλιώτης του, ve službě krále jako jeho panoš Nebo mají význam specifický pro dobu, kdy je jich užíváno. Některé předložky přetrvají do moderní řečtiny a nabydou nového významu, jež v antice neměly: Ἀντί(ς) se objevuje jako vyjádření příčiny: ἀντίς μου ἀναστενάζουν, povzdychávají si kvůli mě (= attické διά, ἐπί, ὑπέρ a novořecké για). Ἀπό je nyní používáno k vyjadření předmětu: ἐρωτῆσαν τον ἀπὲ τούς δικούς του, zeptali se ho na jeho přátele (= attické περί, řidčeji ὑπέρ či ἐπί a novořecké για). Εἰς také vyjadřuje objekt citů: τέτοιαν ἀγάπην ἔχεις εἰς ἐμένα, chováš ke mě takovou (tak velkou) lásku (= attické ἔρως vyžadovalo genitiv nebo πρός s Strana 20

akuzativem; novořečtina vyjadřuje pomocí αγάπη για). Μετά také označuje zmínku: ἦτον... θεὸς και ἄνθρωπος μετὰ πάντα, byl Bohem a člověkem ve všech ohledech (= attičtina vyžadovala pouze akuzativ, novořecké σε s akuzativem). Πρός se objevuje také v distributivním významu: διαιρῶν τὰς τρεῖς ῥάβδους δέδωκεν τοῖς τρισὶ πρὸς μίαν, rozdělil tři pruty a dal každému jeden (po jednom) (= attické ἀνά, novořecké ἀπό). 1.4 Předložky v moderní řečtině katharevusu. V této kapitole se zaměříme na finální fázi, na dnešní moderní řečtinu a na Jako novou řečtinu označujeme podle H. Tonneta 21 řečtinu mluvenou od roku 1453, tedy od pádu Konstantinopole až do dnešních dnů. Nebyl to však jednotný jazyk. V literatuře stále převládá vyšší styl a mluvená dimotiki se od oficiálního jazyka čím dál tím víc vzdaluje. Snahou o unifikaci jazyka je tzv. mesi odos, střední cesta Adamantia Koraise, tedy katharevusa. Katharevusa Název vychází ze starořeckého participia, jež znamená očištěná. Byla představena intelektuálem, literátem a pokrokovou osobností řeckých dějin, Adamantiem Koraisem v době osvícenství. Je to konzervativní forma nové řečtiny, používané v 19. a 20. století, která spojuje principy klasické attičtiny, ze které vychází, ale je zároveň i kompromisem vůči dimotiki. Název očištěná souvisí s jazykovým purismem, čili snahou zbavit jazyk tureckých a italských prvků. Jako literární jazyk (avšak pouze některými autory), byla používána až do vyřešení jazykové otázky. Co se týče úředního jazyka Řecké republiky, tím oficiálně zůstala až do roku 1976. Ke grafickému zápisu stále používala systém polytonický. Ten byl roku 1982 nahrazen systémem monotonickým, který je používán dodnes. Co se týče dnešního jazyka, mluvíme o tzv. koini neoelliniki glossa, tudíž dimotiki 21 TONNET, Henri. Ιστορία της νέας ελληνικής γλώσσας: Η διαμόρφωσή της. Αθήνα: Παπαδήμα, 1995, 217 s. ISBN 978-960-2063-644. str. 98-99. Strana 21

právě s prvky katharevusy. Co se týče předložek v katharevuse, navrací se mnoho starořeckých předložek, které z běžné mluvy postupně mizely, a to i s jejich původními pádovými požadavky. Současná řečtina disponuje čtyřmi pády, a to nominativem, genitivem, akuzativem a vokativem. Stará řečtina měla navíc ještě dativ. V dnešní době je nejčastější předložkové spojení s akuzativem, nalezneme však i mnohá spojení s genitivem jedná se především o pozůstatky katharevusy či přímo starořečtiny (dnešní εξαιτίας; ve starší podobě ἐξ αἰτίας, nebo dokonce s dativem - εν τάξει). I v současné řečtině se nachází předložky (většinou právě pozůstatky starších vývojových fazí), které mění svůj význam v závislosti na pádu. Opět se objevují vazby s dativem v dodnes používaných ustálených slovních spojeních. Ióta subskriptum však mizí s nástupem monotonického systému. Uveďme několik příkladů, podle Bortoneho: 22 δόξα τω θεώ - díky Bohu πράγματι - vskutku τοις εκατό(ν) - procent τοις μετρητοίς - v hotovosti λόγω - kvůli μέσω - prostřednictvím V některých starších frázích taktéž objevujeme dativ, řízený předložkou, a to zvláště εν, jako například, opět dle Bortoneho: 23 εν αναμονή - v očekávání εν απουσία - v nepřítomnosti εν μέρει - částečně εν τάξει - v pořádku 22 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 252. 23 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 253. Strana 22

εν τέλει - nakonec εν τω μεταξύ - zatímco Předložky v novořečtině Podívejme se tedy na finální inventář předložek současné řečtiny. Začněme přehledem předložek jednoduchých, jak je uveden u Bortoneho. 24 από - z, od για - pro, o δίχως - bez κατά - směrem k, vůči με - s εναντίον - proti μετά - po (časově) μεταξύ - mezi μέχρι - do (časově) παρά - navzdory πριν - před (časově) προς - směrem k σαν - jako σε - v, do χωρίς - bez ως / έως - až do (časově) Pokračujme předložkami složenými, uvedenými u Bortoneho. 25 Jak již bylo zmíněno, někteří lingvisté řadí tuto skupinu buďto pod předložky obecně nebo pod předložky nevlastní, jiní se o nich zmiňují jako o adverbiích. 24 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 254. 25 BORTONE, Pietro. Greek prepositions: From antiquity to the present. New York: Oxford University Press, 2010, 345 s. ISBN 01-995-5685-7. str. 255. Strana 23

ανάμεσα σε - mezi αντί για - namísto αντίκρυ από - naproti, naopak απέναντι από / απέναντι σε - naproti (τρι)γύρω από / (τρι)γύρω σε - okolo, dokola δίπλα από / σε - vedle ενάντια σε - proti έξω από - mimo / vně μετά από - po (časově) ε- / α- / πάνω από - nad ε- / α - / πάνω σε - na έπειτα από - po (časově) ίσα με - až do κάτω από - pod κοντά σε - blízko μαζί με - spolu s μακριά από - daleko od μέσα σε - vevnitř ύστερα από - po (časově) μπροστά από / σε - před (místně) πέρα από / σε - (až) za πλάι από / σε - vedle πριν από - před Strana 24

2. Praktická část Své vyhledávání předložek v databázi ETHEG jsem zúžil pouze na novinové články, které jsem dále omezil deníkem Καθημερινή, jenž reprezentuje střední proud (jazykovou vrstvu). Dále jsem články hledal v období let 2006 a 2007, jelikož jsem chtěl sledovat soudobé užívání archaizujících předložek, nicméně nejaktuálnější články v databázi jsou přávě pod tímto datem. Na publicistický styl jsem se zaměříl, jelikož jsem předpokládal, že se v něm vyskytne více archaismů, a také díky většímu rozsahu materiálu, který byl k dispozici. Inspirací mi byl taktéž Sofronis Chatzisavidis 26 a jeho studie pojednávající o četnosti archaismů právě v publicistickém stylu. Chatzisavidis se zaměřuje hned na několik archaizujících prvků, a to například na polytonický systém, četnost koncového -ν či na koncovku genitivu feminin -εως u substantiv končících na -ση, -ψη nebo -ξη. Dospívá k závěru, že konzervativní či pravicové noviny se kloní spíše k archaismům, zatímco ty levicové od nich upouštějí. Záměrně jsem tedy vybral pro své hledání deník Καθημερινή, který patří ke střednímu proudu. Bohužel, Chatzisavidis se o předložkách ve svém výzkumu nezmiňuje, a tudíž se podívejme, zda a jak často se s nimi setkáme. K vytvoření úvodu ke každé z jednotlivých předložek jsem použil Babiniotisův výkladový slovník. 27 2.1 Předložka ανά První předložkou, kterou jsem zkoumal, byla ανά. Ta je především předložkou knižní (zřídka se s ní setkáme v běžném hovoru, ale používá se např. v publicistickém stylu, oficiálních, odborných textech atp.). Vztahuje se buďto k místu, časovému údaji nebo je její funkce distributivní. Pojí se s akuzativem, tak jako v řečtině klasické. Nalezeno bylo devětadvacet případů užití. Ve většině je právě distributivní, např.: «Το αλουμίνιο έφτασε την περασμένη εβδομάδα στα 2.845 δολάρια ανά τόνο το υψηλότερο επίπεδο 18 ετών. 28» Hliník se za minulý týden dostal na 2,845 dolaru za tunu, což je nejvíc za posledních 18 let. V sedmi z devětadvaceti případů se předložka vyskytuje ve spojení ανά τον κόσμο, označující poměr - na (celý) svět, např.: «Κατά την Ευρωπαϊκή Επιτροπή, 26 ΧΑΤΖΗΣΑΒΒΙΔΗΣ, Σωφρόνης. Ελληνική γλώσσα και δημοσιογραφικός λόγος: Θεωρητικές και ερευνητικές προσεγγίσεις. Αθήνα: Gutenberg, 1999, 167 s. ISBN 96-001-0792-0. 27 ΜΠΑΜΠΙΝΙΩΤΗΣ, Γεώργιος. Λεξικό της νέας ελληνικής γλώσσας. Με Σχόλια για τη σωστή χρήση των λέξεων. Αθήνα, Κέντρο λεξικολογίας, 1998, 2064 s. ISBN 9608619009. 28 ΠΑΠΑΔΗΜΗΤΡΙΟΥ, Κ., Ακόρεστη η δίψα της Κίνας για μέταλλα. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. Strana 25

αλλά και πολλές κυβερνήσεις ανά τον κόσμο 29» Podle Evropské komise, ale i podle mnoha vlád na světě Časté je také spojení ανά μετοχή za akcii, nalezené pětkrát, například: «Ορισμένοι λέγουν ότι οι μεγαλύτεροι μέτοχοι της ΒΑΑ απαιτούν 900 πέννες ανά μετοχή. 30» Někteří tvrdí, že největší akcionáři BAA požadují až 900 pencí za akcii. Dvakrát objevujeme spojení ανά χειράς v rukou, kde je patrný pozůstatek starořečtiny, konkrétně koncovka akuzativu. Např.: «Με τα έργα του Ηροδότου και του Θεόκριτου ανά χείρας 31» S díly Herodota a Theokrita v rukou 2.2 Předložka αντί Druhou předložkou, kterou se budeme zabývat je αντί, jež se pojí s genitivem (její použití tedy odpovídá staré řečtině) a často s větou obsahující konjunktivem (popř. větou uvouzenou για). Vyjadřuje náhradu či změnu. Četností nepředčila předložku ανά, nalezeno bylo patnáct případů. Z nich 10 se pojilo s konjunktivem, např.: «Ο αρχαιολογικός νόμος αντί να απλοποιεί τα πράγματα φαίνεται ότι τα δυσχεραίνει. 32» Zákon o archeologii věci ztěžuje, namísto aby je činil jednoduššími. Zbylých pět případů se pojilo s předložkou για. Například ve větě: «Τα Ελληνόπουλα καταναλώνουν ζάχαρη αντί για άμυλο και διπλάσια ποσότητα λίπους από ό,τι πρέπει. 33» Řecké děti konzumují cukr místo škrobu a dvojnásobné množství tuku, než je potřebné. Žádná jiná specifická spojení nebyla nalezena. 2.3 Předložka διά Předložka διά byla v databázi ETHEG nalezena třiadvacetkrát. Tato předložka je opět spíše užívána ve vyšším stylu, pojí se s genitivem či akuzativem. V prvním případě vyjadřuje příčinu, časový údaj či způsob, prostřednictvím kterého se něco děje. Druhý je stejný jako u předložky για. V matematické terminologii označuje operaci děleno. V drtivé většině případů po ní následuje genitiv, např.: «Διά της αφαιρέσεως των βασικών στοιχείων παραγωγής... 34» Kvůli zrušení základních prvků výroby... Jen ve dvou případech následuje konjunktiv, jak je tomu např. zde: «...όπου παλαιότερα υπήρχαν τάφοι 29 ΚΟΛΛΙΑΣ Φ., Στην Αθήνα η δεύτερη μάχη ελέγχου του Διαδικτύου. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. 30 ΚΑΠΕΡΝΑΡΑΚΟΥ Κ., Οι Ισπανοί βάζουν πλώρη για τη βρετανική ΒΑΑ. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 31 ΣΕΛΛΑ Ο., Ακολουθώντας τις διαδρομές του χθες. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 32 ΒΑΤΟΠΟΥΛΟΣ Ν., Ο νόμος χτυπάει τους καλούς συλλέκτες. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 33 ΦΟΥΡΑ Γ., Με χρόνια νοσήματα το 10% των εφήβων. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/16. 34 ΑΓΓΕΛΟΠΟΥΛΟΣ Ι. Κ., Όταν οι λαϊκιστές κελαϊδούν ακόμη. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. Strana 26

αδελφών διά να αναπαύεται εις την αγκαλιά του Θεού. 35»...kde předtím byly hroby bratří, aby nalezli odpočinek v náruči Boha. Dvakrát objevujeme spojení διά χειρός rukou a jednou διά στόματος ústy. «...ανακοινώνοντας διά στόματος του προέδρου Μαχμούντ Αχμαντινεντζάντ... 36» oznámil ústy prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda... 2.4 Předložka εις Čtvrtou předložkou, která nás zajímá je εις. Ta vyjadřuje účel, směr či cíl a svým akuzativním spojením je shodná s řečtinou klasického období. V článcích deníku Καθημερινή byla nalezena šestnáctkrát, většinou ve spojení εις βάρος, tedy na úkor (něčeho), jako například zde: «Υπήρξαν αρκετές περίοδοι όπου ήμουν υποχρεωμένη να παίρνω στο θέατρο πολλά έργα ταυτόχρονα για να τα βγάζω πέρα με τις οικονομικές ανάγκες του ιδρύματος, κι αυτό ήταν εις βάρος της ποιότητας της δουλειάς μου. 37» Bylo mnoho období, kdy jsem byla nucena přijmout několik divadelních rolí najednou, abych pokryla ekonomické náklady nadace, a to bylo na úkor kvality mé práce. Ostatní výskyty byly unikátní, žádný nenalézáme ve větší četnosti. 2.5 Předložky εκ a εξ Pokračujeme předložkou εκ. Ta se pojí s akuzativem či s genitivem. Zde je patrné rozšíření jejíhο formálního užívání, v klasické řečtině se totiž pojila pouze s genitivem. Vyjadřuje konkrétní umístění či směr. Může nabýt i významu časového, kdy přesně určuje čas, kdy se něco stalo. Dále také pohyb, způsob, příčinu či látku, z níž je něco vyrobeno. Svou četností výskytu se řadí mezi ty, jež se vyskytují častěji, nalezeno bylo 59 výskytů. Osmkrát se vyskytuje spojení εκ των προτέρων, předběžně, s předstihem, jak je tomu například ve větě: «Δεν υπήρχαν και δεν υπάρχουν οι υποδομές εκείνες που θα καταγράφουν ένα τέτοιο γεγονός ώστε να μεταδώσουν το σήμα κινδύνου σε ένα ήδη προετοιμασμένο κοινό που θα γνωρίζει εκ των προτέρων ποια πρέπει να είναι η αντίδρασή του. 38» Neexistují, ani neexistovaly takové přístroje, které by zaznamenávaly tyto události, aby pak odvysílaly signál nebezbečí již připravené veřejnosti, která by už v předstihu věděla, jak zareagovat. Spojení εκ μέρους, ze strany bylo nalezeno v sedmi případech, 35 ΠΑΠΑΧΡΗΣΤΟΥ Ν., Η διπλή εκμετάλλευση του σκηνώματος. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 36 ΒΑΣΙΛΕΙΟΥ Θ., Το Ιράν απειλεί ή απειλείται από τη Δύση; Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. 37 ΑΓΓΕΛΙΚΟΠΟΥΛΟΣ Β., Το Μουσείο και το θέατρο, η ζωή της όλη. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 38 ΚΑΡΑΛΗ Σ., Άλλα 30 χρόνια στη σκιά του Τσερνομπίλ. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. Strana 27

jako například zde: «Την απόφαση ακολούθησαν πανηγυρισμοί εκ μέρους του ΠΑΣΟΚ... 39» Rozhodnutí následovaly oslavy ze strany PASOK... Osm výskytů jsem nalezl u spojení εκ νέου, znovu, od začátku. Například: «...ώστε να μπορεί να στηθεί εκ νέου. 40»...aby mohl být znovu postaven. Devětkrát se objevuje spojení ως εκ τούτου, proto, tedy, tudíž, výsledkem. Např.: «Η ελληνική αγορά χαρακτηρίζεται από δυναμισμό περαιτέρω ανάπτυξης και, ως εκ τούτου, παρουσιάζει ιδιαίτερο ενδιαφέρον για νέους επενδυτές. 41» Řecký trh je charakterizován dynamičností následujícícho rozvoje, a je zvláště zajímavý pro mladé investory. Εκ των οποίων, ze kterých, z nichž, bylo nalezeno taktéž v devíti větách. Jako zde: «Στο ΕΣY υπηρετούν περίπου 22.500 γιατροί, εκ των οποίων το 40% αφορά ειδικευόμενους... 42» V ESY pracuje asi 22 500 lékařů, z nichž 40 % tvoří stážisté... Pouze dvakrát je zmiňováno spojení εκ των υστέρων, zpětně: «...το οποίο φορολογήθηκε εκ των υστέρων σύμφωνα με τις γενικές φορολογικές διατάξεις... 43»...které bylo zdaněno zpětně v souladu s obecnými zdaňovacími nařízeními... Εκ των πραγμάτων, de facto, bylo nalezeno také pouze ve dvou větách: «...οι αναπτυσσόμενες χώρες ασχολούνται εκ των πραγμάτων με πολύ διαφορετικά ζητήματα... 44»...rozvinuté země se de facto zabývaji mnoha jinými záležitostmi... Pokračujme předložkou εξ, která je pouze variantou předložky εκ a vyskytuje se před slovy začínajícími na samohlásku (tato slova ve staré řečtině či katharevuse měla ostrý přídech). Vyskytuje se ve dvaceti jedna případech. Co se týče častých spojení, jmenujme εξ αποστάσεως z dálky, na dálku, které nacházíme šestkrát.: «Μπορεί η εξ αποστάσεως εκπαίδευση να αναδιαρθρώσει, σε ειδικές συνθήκες, τις σχέσεις των δύο φύλων; 45» Může dálkové studium, při specifických podmínkách, přebudovat vztahy mezi pohlavími? Dále zmiňme spojení εξ ορισμού, tedy v podstatě, které nacházíme ve dvou případech, například zde: «Ο CEO πρέπει να λειτουργεί ως ηγέτης και αυτό εξ ορισμού σημαίνει ότι πρέπει να αφήνει κληρονομιά... 46» CEO musí fungovat jako vůdce, a to v podstatě 39 ΠΑΠΑΔΟΚΩΣΤΟΠΟΥΛΟΣ Γ. Δ., Έκθεση της Εurostat «Φουσκώνει» το έλλειμμα. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 40 ΣΥΚΚΑ Γ., Ό,τι αδήλωτο είναι παράνομο. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 41 ΜΠΟΥΓΑΤΣΟΥ Α., Η τεχνολογική μας χρεοκοπία είναι εμφανής. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/16. 42 ΜΠΟΥΛΟΥΤΖΑ Π. Ώρες αγωνίας στα νοσοκομεία του ΕΣΥ. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 43 ΧΑΤΖΗΝΙΚΟΛΑΟΥ Π., «Βόμβα» για τα αφορολόγητα αποθεματικά. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 44 ΔΗΜΗΤΡΟΥΛΙΑ Τ., Συγγραφέας σημαίνει δάκρυα και αίμα. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 45 ΔΗΜΗΤΡΟΥΛΙΑ Τ., Νέες τεχνολογίες στα ανοιχτά πανεπιστήμια. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/16. 46 ΔΑΜΟΥΛΙΑΝΟΥ Χ., Υστερούν οι ελληνικές επιχειρήσεις στην ανάπτυξη ηγετών διαδόχων. Εφημερίδα: Strana 28

znamená, že musí zanechat dědictví... Dále εξ ολοκλήρου, tudíž zcela, úplně, naprosto, výhradně, které se vyskytuje dvakrát, například: «Γυρίστηκε στην Αθήνα, σχεδόν εξ ολοκλήρου, με εξαίρεση κάποιες σκηνές στη Λίμνη Πλαστήρα. 47» Téměř celý film byl natočten Athénách, s výjimkou několika scén u jezera Plastira. Na závěr uveďme spojení εξ ανάγκης z potřeby, vyskytující se pouze jedenkrát. 2.6 Předložka εν V následujících řádcích se budeme věnovat předložce εν, jež se dochovala především v ustálených frázích, a tudíž s archaickým dativem. S dativem se pojila také ve starořečtině. Může mít význam pobytu na určitém místě, časového rámce, trvání, či označovat způsob, jakým se něco děje či vyvíji. V databázi byla nalezena čtyřiaosmdesátkrát. Z toho šest případů εν τούτοις, nicméně, přesto, (i) tak, jako je tomu například zde: «Εν τούτοις, προκειμένου να διευκολυνθούν κάποιες συναλλαγές, ορισμένες εξαιρέσεις μπορεί να επιτραπούν. 48» Nicméně, aby byly umožněny některé transakce, mohou být připuštěny určité výjimky. Εν γένει, vskutku, celkově, celkem, se vyskytlo třikrát: «Η τακτική της Continental εκφράζει και τις βαθιές αλλαγές που συμβαίνουν εν γένει στις γερμανικές εταιρείες... 49» Taktika Continentalu je charakterizována také velkými změnami, které se celkově vyskytly v německých firmách... Pouze dvakrát se vyskytuje spojení εν μέρει, tedy částečně. Například: «Ακόμη και οι διακηρυγμένοι αντίπαλοι του Ισραήλ ενοχλούνται από τη ρητορική αυτή, εν μέρει αναρωτώμενοι για την επαφή του Ιρανού προέδρου με την πραγματικότητα.» I veřejně prohlášení oponenti Izraele se cítí dotčeni tímto projevem a částečně uvažují, zda je íránský prezident realistický. 50 Zato εν τω μεταξύ, mezitím, zatímco, označující paralelnost, souběh dějů, je častější, napočítal jsem jedenáct případů jeho užití (vyskytuje se také ve tvaru εντωμεταξύ, a to šestnáctkrát): «Εν τω μεταξύ, η Αμερική δίνει μάχη για τα μεγάλα προβλήματα, από το Ιράκ μέχρι τη μετανάστευση. 51» Amerika mezitím bojuje s velkými problémy, od Íráku až po Καθημερινή. 2006/4/16. 47 ΚΑΤΣΟΥΝΑΚΗ Μ., Ταινία επιστροφή στην αθωότητα... Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/16. 48 ΑΛΕΞΑΚΗΣ Χ., ΤΣΙΚΟΥΡΑΣ Α., Ισλαμική τραπεζική (islamic banking): μια νέα αγορά σε ανάπτυξη. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 49 DOUGHERTY C., Ανταγωνιστικό πλεονέκτημα η μείωση του κόστους εργασίας. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/16. 50 FREEDLAND J., Η Τεχεράνη βαδίζει ολοταχώς προς την ατομική βόμβα. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. 51 IGNATIUS D., Οι προεδρικές φιλοδοξίες της Χίλαρι Κλίντον για το 2008. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. Strana 29

přistěhovalectví. Čtyřikrát se setkáváme se spojením εν τέλει, tedy koneckonců, ostatně, nakonec, přece, konečně, však... (zde, stejně jako u spojení εντωμεταξύ je možné spojení psát dohromady, v tomto tvaru pak bylo nalezeno padesátkrát), jako například zde: «Εν τέλει, η αλήθεια είναι ότι... 52» Nakonec je tedy pravda taková, že... Ještě četnějsím než εν τω μεταξύ se ukázalo spojení εν λόγω, sporný, je otázkou, to, co nás zajímá, zmíněný..., vyskytlo se dvanáctkrát, například ve větě: «Προφανώς, το εν λόγω κείμενο λειτούργησε εντελώς διαφορετικά ως υπερκείμενο... 53» Je zřejmé, že zmíněný článek sloužil zcela odlišně, a to jako hypertext... Εν ενεργεία, v provozu, aktivní, činný, působící se ukázalo také málo častým, zaznamenal jsem pouze tří případy jeho užití. Například: «Ο Λεύκιος Ζαφειρίου γνωστός Κύπριος ποιητής και φιλόλογος εν ενεργεία στο Γυμνάσιο Ριζοκαρπάσου μπήκε στην καλβική περιπέτεια το 1988. 54» Lefkios Zafiriu, známý kyperský básník a filolog, aktivně činný na škole v Rizokarpasu, se zapojil do otázky Andrease Kalvose roku 1988. Spojení εν πολλοίς, ve velké míře, ve velkém, hodně, bylo nalezeno pětkrát, například zde: «Οι μετοχές που αποκομίζουν κέρδη εν πολλοίς είναι αυτές που έχουν ξεχωρίσει οι ξένοι... 55» Akcie, které vynášejí velké zisky jsou ty, kterých se vzdali cizinci... Další spojení, εν δυνάμει potencionálně, možná, teoreticky, se také ukázalo jako málo časté, zaznamenal jsem tři věty, ve kterých bylo užito: «...που είχε δυστυχώς χωρίσει τους Έλληνες σε δύο εν δυνάμει αντιμαχόμενες κατηγορίες. 56»...který bohužel rozdělil Řeky na dva potencionálně soupeřící tábory. Další nalezené spojení, εν όψει, tedy vzhledem (k něčemu), s ohledem (na něco), se vyskytuje již ve větší míře, osmkrát: «Το παιχνίδι των ελιγμών εν όψει εκλογών 57» Hra na manévry, vzhledem k (kvůli) volbám. Také další spojení, εν μέσω, uprostřed, bychom zařadili mezi ta s menší četností výskytu, nalezeno bylo pouze třikrát, například zde: «Τότε, εν μέσω της ευφορίας για τις μετοχές εταιρειών τεχνολογίας... 58» Tehdy, uprostřed euforie ohledně akcií společností zabývajících se technologií... Také třikrát se objevuje spojení εν συνεχεία, proto, tudíž, následkem, následné, poté. Například zde: «Και θα καλέσει τα στελέχη του 52 ΧΑΤΖΗΕΜΜΑΝΟΥΗΛ Χ., Η αλήθεια για τον Ολυμπιακό Πόλο Φαλήρου. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 53 ΔΗΜΗΤΡΟΥΛΙΑ Τ., Ένα μεταμοντέρνο «κυβερνοκείμενο» Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 54 ΛΙΟΝΤΗΣ Κ., Μια ακόμη ψηφίδα στην εικόνα του Κάλβου. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/9. 55 ΠΑΠΑΔΟΓΙΑΝΝΗΣ Γ., Για λίγους τα χαμόγελα σήμερα, η πλειοψηφία των μετοχών 99 έχει απαξιωθεί. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. 56 ΚΟΥΛΟΥΜΠΗΣ Θ., Συγγνώμη, Γεώργιε Ράλλη. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 57 ΚΩΝΣΤΑΝΤΙΝΙΔΗΣ Π., Η Τουρκία μεταξύ τζιν και μαντίλας. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. 58 ΚΟΛΛΙΑΣ Φ., Ρεκόρ νέων εισαγωγών στα χρηματιστήρια το 2005, Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. Strana 30

ΠΑΣΟΚ και τους πολίτες σε έναν ευρύ διάλογο, υπό την «εποπτεία» του κ. Θ. Πάγκαλου, προκειμένου το κόμμα της αξιωματικής αντιπολίτευσης να διαμορφώσει εν συνεχεία την τελική του πρόταση. 59» A pozve členy PASOK a občany k rozhovoru, pod dohledem pana T. Pangalu, představitele strany důstojnické opozice, aby následně přeformuloval svou výpověď. Pouze zřídka se setkáváme s jinými spojeními, jako jsou například εν ονόματι, ve jménu, nebo εν αναμονή, v očekávání. 2.7 Předložka επί Dostáváme se k předložce επί. Ta je opět knižní a pojí se s genitivem i akuzativem. V klasické řečtině se pojila také s dativem, pozůstatky spojení s dativem nalézáme i v databázi ETHEG (např. επί τω δυσμενέστερω). Akuzativní spojení však převládá. Označuje buďto vztah, časový úsek, směr, či znamená nahoře, na. V matematické terminologii označuje operaci krát. V mém vyhledávání se vyskytla jedenasedmdesátkrát. Z toho v drtivé většině případů po ní následovala číslovka či časový údaj. Jako příklad uveďme větu: «Ο κ. Garson είπε ότι συνάντησε μια γυναίκα με το ίδιο πρόβλημα, η οποία δεν μπορούσε να βγει από το σπίτι της επί 10 χρόνια επειδή αισθανόταν ότι όλοι την παρατηρούσαν. 60» Pan Garson vypověděl, že potkal ženu se stejným problémem, která po dobu deseti let nemohla vyjít z domu, protože se domnívala, že ji všichni pozorují. Zaměřme se tedy na spojení, která tyto kritéria nesplňují. Začněme s επί σκηνής, na scéně, spojení nalezené ve třech z celkových jedenasedmdesáti vět: «...και τον Κωνσταντίνο Παπαχρόνη, που καίγεται ολόκληρος επί σκηνής όσο καίγεται στο έργο... 61»...a Konstantinose Papachronise, který na scéně celý hoří, tak jako hoří ve hře... Dalším takovým je επί ίσοις όροις, za stejných podmínek, podle stejných kritérií. Například zde: «Το μόνο ερώτημά μου είναι: κρίνομαι επί ίσοις όροις; 62» Mou jedinou otázkou je: jsem souzen podle stejných kritérií? Ostatní spojení jsou málo častá. Za zmínku by stála snad jen věta: «Τα οργανωμένα κυκλώματα δρουν με πολύ πιο σύνθετο τρόπο, περισσότερο οργανωμένα και συνήθως επί παραγγελία. 63» Organizované spolky jednají velmi synchronizovaně, více organizovaně a často na objednávku. Spojení επί παραγγελία, na 59 ΠΑΠΑΔΙΟΧΟΥ Π. Κ., Την πόλωση επιλέγει ο κ. Γ. Παπανδρέου, Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 60 Neurčité, Έρευνα στα γονίδια. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 61 ΑΓΓΕΛΙΚΟΠΟΥΛΟΣ Β., Εμείς μέσα από τα πρόσωπα Εκείνων. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 62 BILLINGTON M., «Δείτε τι πρόκειται να γίνει μέσα στην επόμενη οκταετία» Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 63 ΑΝΤΩΝΙΟΥ Δ., Οι κυνηγοί των αρχαίων θησαυρών., Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. Strana 31

objednávku, nelézáme až třikrát. 2.8 Předložka παρά Pokračujeme předložkou παρά, jež se pojí s akuzativem. Ve staré řečtině se však pojila se všemi třemi pády, nicméně v řečtině nové nalézáme spojení pouze akuzativní. Vyjadřuje kontrast, konfrontaci, výjimku, omezení či střídaní časů. V databázi ETHEG byla nalezena jedenadevadesátkrát, což ji řadí mezi nejpoužívanější starořecké předložky. Její použití je v největší míře použito ke srovnání slovesných dějů: «Σκέπτονται περισσότερο πώς θα νικήσουν παρά πώς θα κυβερνήσουν. 64» Myslí víc na to, jak zvítězit, než na to, jak budou vládnout. Čtrnáctkrát se setkáváme se spojením παρά το γεγονός, tedy navzdory (něčemu), přes (nějakou skutečnost), přesto: «Ακολούθησε η συστηματική παράνομη υλοτόμησή του, παρά το γεγονός ότι οι επιστήμονες προειδοποιούν πως η καταστροφή του συμβάλλει στο φαινόμενο του θερμοκηπίου. 65» Následovalo jeho systematické a nezákonné vymýcení, i přesto, že vědci varují, že se jeho katastrofa bude podílet na skleníkovém efektu. Dvakrát nalézáme spojení παρά τις προσπάθειες, přes (všechny) snahy, a dvakrát παρά την προσπάθεια se stejným významem, jako je tomu například v následující větě: «Παρά την προσπάθεια του πυρηνικού λόμπι... 66» I přes snahu lobbistů... Poslední větou, na kterou se podíváme bude: «Σίγουρα, κάθε άλλο παρά σαφές είναι ότι το Ιράν θα μπορούσε να χαρακτηριστεί ευκολότερα ως αυταρχικό καθεστώς... 67» Je víc než jasné, že Írán by mohl být nejjednodušeji charakterizován jako totalitní státní zřízení... 2.9 Předložka περί Další je na řadě předložka περί. Ta se pojí s genitivem či akuzativem (což se však v databázi ETHEG ukázalo velmi málo četné a může označovat vztah či se přímo vztahovat k číslovce či časovému údaji. Nejčetnější je ve významu o (něčem, někom). Ve starořečtině se však mohla pojit se všemi pády, mimo vokativu a nominativu. Další možnou interpretací je okolo, kolem. Svou četností se řadí k více používáným, nalezena byla sedmašedesátkrát. Vyskytuje se ve významu o (něčem): «Αντιθέτως, μιλάει στους 64 IGNATIUS D., Οι προεδρικές φιλοδοξίες της Χίλαρι Κλίντον για το 2008. Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 65 ΠΑΠΑΧΡΗΣΤΟΥ Ν., SOS από το Φανάρι για τον Αμαζόνιο, Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/2. 66 Neurčité, «Πράσινη» Γραμμή, 23/4/06 Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/23. 67 ΒΑΣΙΛΕΙΟΥ Θ., Το Ιράν απειλεί ή απειλείται από τη Δύση; Εφημερίδα: Καθημερινή. 2006/4/30. Strana 32