Výtah ze semináře 09 Ekonomika a podnikání 20091109 1.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU Ekonomie rozlišuje tři základní ekonomické subjekty: domácnosti; firmy; stát. Z tohoto hlediska právo i ekonomika rozlišují mezi pojmy: fyzická osoba (jednotlivě podnikající občané); právnická osoba (skupiny osob navzájem propojené do určité formy podnikání). Podnikání fyzických osob v České republice je stanoveno zákonem o živnostenském podnikání (zákon č. 455/1991 Sb.). Podnikání právnických osob se řídí obchodním zákoníkem (zákon č. 513/1991 Sb.). Současně však platí, že obchodní zákoník je platným zákonem i pro živnostenské podnikatele a zároveň i právnické osoby mohou podnikat v souladu se živnostenským oprávněním. Citace z obchodního zákoníku: Podnikání je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, vykonávaná za účelem zisku. Podnikání podléhá právním úpravám, které jsou dány příslušnými platnými zákony a jejich úpravami. Podnik jako systém je v obchodním zákoníku specifikován jako samostatná právní, organizační a finanční jednotka. Dále je zde podnik stanoven jako soubor hmotných nehmotných a osobních složek, které jsou podmínkou pro vlastní podnikání. Podnikání-soustavná cílevědomá činnost vykonávaná za účelem dosažení zisku (podnikatelem). Finanční efekt je hlavním zdrojem příjmů. Podnikání je činnost soustavná, uspokojující potřeby jiných osob (prostřednictvím statků, služeb). Podnikatel - musí být osoba starší 18 let, trestně bezúhonná, způsobilá k právním úkonům (této způsobilosti ji může zbavit pouze soud). Při zakládání podniku / živnosti musí podnikatel doložit výpis z trestního rejstříku, který vystavuje krajský soud. Podnik - základní jednotka národního hospodářství daného státu, jednotka podnikající s cílem dosažení zisku. Je to v podstatě souhrn osobních (pracovní síla), hmotných (stroje, budovy, materiál atd.) a nehmotných (patenty, licence, vynálezy atd.) složek podnikání. Základní typy podniků Podniky je možné dělit podle celé řady hledisek a kritérií, například podle: 1. činnosti: podniky vyrábějící hmotné i nehmotné statky, poskytující služby; 2. vlastníka: soukromé, státní, družstevní, s kombinovanou účastí; 1
3. velikosti: malé - do 100 zaměstnanců; střední - do 500 zaměstnanců; velké - 500 zaměstnanců a více 1.2 ZÁPIS PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU V OBCHODNÍM ČI ŽIVNOSTENSKÉM REJSTŘÍKU Všechny právnické osoby podnikající na území České republiky musí být povinně zapsány v obchodním rejstříku. To znamená, že v obchodním rejstříku jsou zapsány: 1. Obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby, u kterých to vyžaduje zákon. 2. Zahraniční osoby - zahraniční osobou se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Českou právnickou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí právnická osoba se sídlem na území České republiky *). 3. Fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR, které jsou podnikateli, se mohou zapsat do obchodního rejstříku na vlastní žádost, a to dobrovolně. 4. Fyzické osoby, které jsou podnikateli, se zapisují do obchodního rejstříku povinně, jestliže: výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty (je-li součástí) dosáhla v průběhu za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částku 120 milionů Kč (dle stavu platné legislativy z roku 2006); žadatel o zápis prokáže, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské, či jiné oprávnění k činnosti, která má být zapsána do obchodního rejstříku (dle 37 obchodního zákoníku); nebo pokud tak stanoví zvláštní právní předpis. Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík je veden rejstříkovým soudem, který spadá pod příslušný obchodní soud. Je to veřejný seznam, do kterého má občan právo nahlížet a získávat z něj potřebné informace o podnikatelských subjektech. Tento seznam obsahuje předepsané údaje, které musí žadatel o zápis do obchodního rejstříku uvést. Pro obchodní rejstřík platí následující: 1. Je volně přístupný veřejnosti (jednak přímo k nahlédnutí na příslušném obchodním soudu a také v on-line verzi na internetu), lze do něj volně nahlížet, pořizovat z něj výpisy či opisy, případně vyžadovat úřední výpisy nebo opisy. 2. O povolení zápisu do obchodního rejstříku se vede řízení, které se zahajuje návrhem žadatele. Jsou-li splněny zákonem požadované předpoklady, rozhodne soud o provedení zápisu. 3. Provedení zápisu do obchodního rejstříku soud zveřejňuje. 4. Skutečnosti zapsané v obchodním rejstříku jsou účinné vůči každému ode dne, ke kterému byl zápis proveden. 5. Žadatel o zápis do obchodního rejstříku je povinen prokázat (nestanoví-li zvláštní zákon jinak), že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské či jiné oprávnění k činnosti, 2
která má být jako předmět podnikání zapsána do obchodního rejstříku. 6. Soudy nebo jiné orgány (živnostenský úřad, finanční úřad apod.) upozorní rejstříkový soud na neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v obchodním rejstříku vždy, jakmile tato skutečnost při jejich činnosti vyjde najevo. 7. Do obchodního rejstříku se obecně zapisují tyto povinné údaje: obchodní jméno, u právnických osob sídlo, u fyzických osob bydliště (a místo podnikání, pokud se liší od bydliště); IČO (identifikační číslo - přiděluje je příslušný okresní či obvodní orgán statistického úřadu); předmět podnikání; Obchodní zákoník je rozhodujícím zákonem i pro živnostenské podnikání; a naopak i právnické osoby mohou (zčásti) podnikat na základě živnostenského oprávnění. Podnikatel je tedy označení fyzické nebo právnické osoby, která je: zapsaná v obchodním rejstříku nebo podniká na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina); právní forma právnické osoby, jakož i jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy s uvedením způsobu, jakým jednají jménem právnické osoby; označení, sídlo a předmět podnikání odštěpného závodu (pobočky), jméno vedoucího tohoto závodu a jeho bydliště; jméno prokuristy *) a jeho bydliště; další skutečnosti stanovené zákonem. Podle formy skupinového podnikání se pak do obchodního rejstříku zapisují ještě další údaje, které jsou specifikovány při dalším rozboru jednotlivých typů obchodních společností. provozuje činnost na základě jiného než živnostenského oprávnění, například licence (privátní lékaři, účetní a daňoví poradci, advokáti apod.); provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Na území ČR mohou podnikat i zahraniční osoby. Podnikání nebo provozování samostatně výdělečné činnosti tedy vyžaduje evidenci. Pokud není podnikatelská činnost evidovaná, pak se jedná o neoprávněné podnikání, které může být postihováno podle příslušných zákonů. Podnikatel je právním subjektem Základní předpoklady pro možnost vystupovat jako podnikatelský subjekt: fyzická osoba disponuje právní subjektivitou jedince; u právnické osoby má právní subjektivitu nejen podnik, ale i stát, respektive všechny jeho organy. Skutečnost, že podnikatel je právním subjektem, znamená, že vstupuje do právních vztahů vlastním jménem, respektive obchodním jménem. 3
Právní vztahy jsou společenské vztahy upravené právními normami, například zmíněným obchodním zákoníkem. Konkrétně to znamená, že podnikatel může I například uzavírat kupní, pracovní, nájemní smlouvy atd., může nakupovat, prodávat, rušit dohody atd. se všemi důsledky vymezenými právními předpisy státu, ve kterém vyvíjí svou činnost. Podnikatel vstupuje do právních vztahů zásadně pod svým obchodním jménem. U fyzických osob je obchodním jménem prakticky jméno a příjmení fyzické osoby, popřípadě různé specifické názvy soukromé firmy (jako například Tříčtvrtečka a syn). Obchodní společnosti, popřípadě různé formy právnických osob mají v názvu firmy i označení formy (například a.s. - akciová společnost). Toto označení je povinné, neboť označuje řadu podstatných majetkových znaků firmy a spolupracující partner by měl vědět, s jakým typem firmy obchoduje či vstupuje do jednání. Toto označení je položkou zápisu do obchodního rejstříku a je také uvedeno na dokumentech firmy, razítku, tiskopisech. Samozřejmě, že jakákoliv změna skutečností zapsaných do obchodního rejstříku musí být neprodleně v rejstříku zaznamenána. Je žádoucí vědět, s jakým obchodním partnerem vstupujeme do nového právního vztahu. To platí jak pro fyzickou, tak i pro právnickou osobu, navíc neohlášení případných změn může mít pro podnikatele poměrně nepříjemné následky. Podnikatel provozuje činnost samostatně Jedná se o podnikatele, který provozuje svoji živnost na základě živnostenského oprávnění. I v tomto případě je podnikatel limitován ve své činnosti zákony státu, na jehož území podniká. Tyto zákony by měl dodržovat, pokud nechce přijít do konfliktu se státními orgány. Nicméně jeho činnost lze omezit pouze zákony či dalšími právními normami. V rámci zákonů a právních předpisů jedná zcela samostatně. Současně platí, že podnikatel sám nese rizika podnikání a samozřejmě i úspěchy a zisky z podnikatelské činnosti jsou pouze jeho. Znamená to, že je zcela v jeho rozhodovací kompetenci určit si: co bude vyrábět nebo prodávat či jaké služby bude poskytovat; kde a kdy bude podnikat; v jaké organizační formě a v jakém vnitřním organizačním členění svých výrobních či provozních jednotek bude podnikat; s jakými partnery bude podnikatelskou činnost provozovat atd. To vše je záležitostí pouze samostatného rozhodování podnikatele, při kterém se řídí svými zájmy, cíli a možnostmi při respektování právních norem státu, na jehož území podniká. Tyto oblasti podnikání příslušné instituce státu velmi přísně hlídají a dozorují. Pokud má podnikatel oprávnění k výkonu určité profese či podnikání, může volit předmět své činnosti v dané sféře libovolně. Musí však v zápise (ať už v živnostenském, či obchodním rejstříku) přesně vymezit předmět podnikání. Každá osoba může mít neomezený počet předmětů podnikání. Podnikatel nese riziko podnikání, podniká na vlastní účet Riziko neúspěchu je součástí podnikání. V tržním hospodářství je pravděpodobnost neúspěchu značná, zvláště tam, kde v určitém oboru existuje silná konkurence. Proto také různé firmy zanikají, jiné se 4
spojují, vznikají, fúzují atd. Mechanismus tržní ekonomiky je v podstatě nelítostný a velmi tvrdý, méně schopní podnikatelé či firmy mohou zkrachovat. V každém roce bankrotují podniky, na druhé straně však stále noví podnikatelé zakládají nové živnosti a také vznikají nové firmy. Některé formy zániku firmy: bankrot (přerušení činnosti - rozhodnutí soudu), rozhodnutí Živnostenského úřadu o zrušení oprávnění, uplynutí doby (na kterou byl podnik založen), dobrovolné ukončení činnosti podnikání, zánik právnické osoby, úmrtí podnikatele atd. Rozdělení a druhy živností podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) Živnosti jsou: ohlašovací - při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení; koncesované - smějí být provozovány na základě koncese. 1. Ohlašovací živnosti Jsou to všechny formy živností, které mají následující charakter: a) Řemeslné - podmínkou provozování této živnosti je odborná způsobilost uvedená v 21 a 22 živnostenského zákona. Jednotlivé živnosti jsou pak uvedeny v Příloze č. 1. Jsou to například kovářství, nástrojařství, opravy silničních vozidel, hodinářství, pedikúra, kadeřnictví, malířství a natěračství, zednictví, tesařství apod. b) Vázané - podmínkou provozování této živnosti je odborná způsobilost uvedená v 24 živnostenského zákona. Jednotlivé živnosti jsou pak uvedeny v Příloze č. 2. Je to například výroba slitin drahých kovů, montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení, montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení, úřední měření (například emise, tlaky, plynová zařízení atd.), projektová stavební činnost atd. c) Volné - není-li jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena. Jsou definovány 25 zákona o živnostenském podnikání a pro jejich provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnosti volné ovšem musí být splněny všeobecné podmínky (uvedené v 6 odst. 1 živnostenského zákona). 2. Koncesované živnosti Podnikatel, který chce provozovat koncesovanou živnost, musí tuto koncesi získat. Živnostenský úřad může stanovit řadu podmínek pro její udělení. Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 zákona. Podle živnostenského zákona jsou rozděleny do tří skupin: výroba strojů a přístrojů - vývoj a výroba zbraní a střeliva (jejich nákup a prodej, ničení střeliva), provozování střelnic k výcviku střelby, apod.; výroba chemických výrobků - výzkum a výroba výbušnin, dohled při pracích s nálezy výbušnin, nákup a prodej léčivých přípravků, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků; ostatní - provádění trhacích a ohňostrojových prací, směnárenská činnost, nákladní nebo osobní silniční doprava, ostraha majetku, výroba kvasného lihu, provoz cestovní kanceláře atd. Veškeré formální náležitosti a kroky směřující k udělení živnosti jsou definovány v samotném živnostenském zákonu (část IV., 45-60). Zákon přesně vymezuje podmínky a právní náležitosti při ohlašování živnosti (a to jak u ohlašovacích, tak u koncesovaných) a vydání živnostenského listu či koncesní listiny. 5