LIKVIDACE OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI (A NEJEN OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI) V PRAXI (POZNATKY Z PRAXE) Ing. Zdeněk Jelínek
Úvodem Tento materiál byl původně zamýšlen jako skripta, avšak skripta nejsou o praxi, pouze o teorii a o sestavení různých tištěných materiálů od různých autorů v jeden uspořádaný či neuspořádaný celek, který posléze zase bude po doplnění dalšími teoretickými úvahami zdrojem dalšího teoretického díla, do jisté míry uspořádaného či neuspořádaného. Proto jsem zvolil jinou metodu výkladu a vytvořil jsem materiál, spíše moje vlastní poznámky, který naopak nečerpá z žádné literatury a tedy není žádným zdrojem ovlivněn. Čtenář bude marně hledat na každé straně několik poznámek pod čarou, zabírajících podstatnou část normostran, s odkazy na použitou literaturu. Nepoužil jsem ji. Vzhledem k tomu, že nepočítám s nikterakým vydáním v této formě, může si pojednání přečíst kdokoliv a může mít na ně libovolný názor. Čtenář nebude muset přemýšlet, zda své finanční prostředky vynaložil dobře či nikoliv. Pojednání vychází pouze z praxe. Rád bych je tedy doplnil o další praktické poznatky jiných likvidátorů, pokud mi je někdo z nich poskytne. Je to taková obdoba operačního systému Linux tedy svobodného software, otevřeného jakýmkoliv připomínkám a doplnění. Snažil jsem se také, aby práce byla napsaná v poněkud lehčím duchu. Tedy o to, aby se dala číst. Možná, že jsou v práci některé nepřesnosti, možná jsou tyto nepřesnosti způsobené tím, že v praxi předpis nelze aplikovat do všech důsledků a ve všech případech stejným způsobem. Ale neopatřil jsem si své jméno ani před ani za akademickým titulem a tak mám na jisté zjednodušení a nakonec i na některé nepřesnosti právo. Jsem praktik, který ne vše udělá správně, nicméně nakonec k cíli, ne vždy tou ideální cestou, dojde. 2
Obsah 1 Úvod... 6 2 Zrušení společnosti... 10 3 Obchodní zákoník a likvidace - obecná část... 12 3.1 Zrušení a zánik společnosti s likvidací v obchodním zákoníku... 12 3.2 Likvidace společnosti - 70... 21 3.3 Postavení likvidátora - 72... 28 3.4 Oznámení věřitelům a osobám dotčeným likvidaci - 73... 29 3.5 Ekonomické záležitosti likvidace 74... 30 3.6 Ukončení likvidace - 75... 32 4 Specifika obchodních společností... 40 4.1 Veřejná obchodní společnost... 40 4.2 Komanditní společnost... 43 4.3 Společnost s ručením omezeným... 46 4.4 Akciová společnost... 47 5 Družstva... 50 6 Zánik občanského sdružení... 54 7 Osoba likvidátora... 56 7.1 Likvidátor jmenovaný soudem... 56 7.2 Likvidátor jmenovaný společností... 57 8 Likvidátor nebo insolvenční správce?... 61 8.1 Likvidace nebo insolvence?... 61 8.2 Ekonomika likvidace... 66 8.2.1 Likvidace je o ekonomice i o právních záležitostech.... 66 3
8.2.2 Postačí majetek subjektu?... 70 9 Likvidátor v praxi... 71 9.1 První kroky likvidátora v praxi... 71 9.2 Oznámení o zrušení subjektu... 74 9.3 Práce s majetkem společnosti... 76 9.3.1 Fyzický majetek... 76 9.3.2 Pohledávky... 80 9.3.3 Správa finančních prostředků v likvidaci... 81 9.3.4 Jiné příjmy do likvidace... 82 9.4 Likvidátor a zaměstnanci... 83 10 Přihlášky do likvidace... 85 10.1 Zasílání přihlášek... 85 10.2 Právní důvody přihlášky... 85 10.3 Promlčecí doba přihlášek... 86 11 Likvidace versus orgány stání správy... 88 12 Uspokojování věřitelů... 89 13 Návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.... 91 14 Návrh na výmaz subjektu z obchodního rejstříku... 93 14.1 Návrh na výmaz po ukončení likvidace... 93 14.2 Archivace písemností potvrzení územně příslušného státního archivu. 97 14.3 Návrh na výmaz po zrušení konkursu.... 100 15 Likvidace versus insolvence... 103 16 Problémy likvidace v praxi... 107 16.1 Výrobní podnik... 107 16.2 Společnost s obchodem... 111 16.2.1 Likvidace společnosti vlastnící obchod s textilem... 111 4
16.2.2 Likvidace společnosti, vlastnící obchod s potravinami... 112 16.2.3 Likvidace obchodní společnosti s velkoobchodem... 113 16.2.4 Prodejna s výpočetní technikou... 114 16.3 Likvidace projekční firmy... 115 16.4 Likvidace společnosti, zabývající se dopravou.... 116 16.5 Likvidace bytového družstva... 118 16.6 Likvidace občanského sdružení... 120 16.7 Likvidace z rozhodnutí soudu bez majetku... 122 16.8 Likvidace z rozhodnutí soudu s majetkem... 123 17 Závěr... 125 5
1 Úvod Zrušení obchodní společnosti s likvidací, ale nejen obchodní společnosti, může to být obecně prospěšná společnost nebo například občanské sdružení, je někdy pro likvidátora dlouhodobou záležitostí. Nejde jen o proces samotné likvidace, který likvidátor řídí, ale mnohdy se jedná také o delší spolupráci s insolvenčním správcem poté, co byl likvidátor ze zákona povinen podat insolvenční návrh. Po případném zrušení konkurzu na majetek dlužníka opět nastupuje do plné práce likvidátor, aby provedl úkony spojené s návrhem na výmaz společnosti z obchodního rejstříku nebo evidence ministerstva vnitra (například občanského sdružení). Tato skripta musí vycházet z právního předpisu. Je jím zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v platném znění. Obchodní zákoník přináší návod, jak proces zrušení společnosti s likvidací provádět. Kladem pro likvidátora je to, že likvidace není ze zákona nikterak časově omezena. Jak lze zjistit z obchodního rejstříku, některé subjekty jsou likvidovány už od roku 2000 a jistě lze najít další, kde proces likvidace probíhá (či neprobíhá) podstatně déle. V jedné konkrétní obchodní společnosti je dokonce zapsán likvidátor, o němž zcela jistě vím, že již po delší čas tráví své dny v psychiatrické léčebně. Diskuse se vede o kvalifikačních předpokladech likvidátora. Jedná se zde především o likvidátora, který byl jmenován obchodní společností nebo jiným podnikatelským subjektem. Ten nemusí splnit, na rozdíl od likvidátora jmenovaného z moci soudní, kromě způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti, žádné další podmínky. Lze jen podotknout, že také podle této skutečnosti některé likvidace vypadají. V tomto materiálu uvedu obecný postup likvidace tak, jak ho aplikuji v souladu se zákonnými předpisy ve své praxi. Ze své praxe také nastíním příklady likvidací a poukážu na rozdíly mezi nimi. Jiné problémy jsou například u dopravní společnosti, jiné u výrobního podniku, jiné u bytového družstva a jiné například u hokejového oddílu, 6
typického reprezentanta občanského sdružení. Vše je samozřejmě nutno řešit na základě jednotného právního předpisu obchodního zákoníku. Abych doplnil tuto stať až do konce, podotýkám, že určité mé zkušenosti z likvidací byly v jiné formě publikovány v některých dílech studentů. Jsou to případy, kdy jsem bakalářskou práci vedl a student mé poznatky, se kterými jsem ho v rámci konzultací seznámil, uvedl v textu s mým vědomím a snad i s příslušným odkazem. Ještě připojuji k úvodní stati jednu poznámku k vlastní osobě likvidátora. Je jisté, že likvidátor, pokud nemá jiný důvod, provádí likvidaci za úplatu. Pojednám o tom později. Pokládám však za nutné hned v úvodu zdůraznit, že prvním krokem potenciálního likvidátora musí být podrobné seznámení s problematikou obchodní společnosti, družstva či občanského sdružení a to zejména v oblasti ekonomické a právní. V současné době je obecným zvykem rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací v případech evidentního předlužení subjektu nebo v případech neukončených právních sporů. Povinností likvidátora je potom okamžitě při zjištění nemocné ekonomiky podat insolvenční návrh. Mnohdy nejen na výdaje likvidace, ale i na jeho odměnu nejsou finanční prostředky. A statutáři jsou v nedohlednu. Dalším případem je, když subjekt eviduje nekonečné živé právní spory, nelze tedy podat návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku a likvidace se může velmi protáhnout. To vše by si měl potenciální likvidátor zjistit a teprve po zralé úvaze roli likvidátora přijmout. V úvodu je také třeba konstatovat, že likvidace je proces, který by měl dospět k úplné úhradě odměny likvidátora, všech nutných výdajů likvidace a plnému uspokojení věřitelů s tím, že likvidace bude zdárně ukončena návrhem na rozdělení likvidačního zůstatku. Pokud statutáři společnosti, družstva nebo odpovědní činitelé jiné formy subjektu tuto posloupnost před sebou nevidí a nevidí ji ani likvidátor, je to jiná cesta, cesta insolvenčního návrhu, insolvenčního řízení a většinou také prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Každý subjekt probíhá stejně jako člověk určitými životními etapami. Na počátku stojí entuziazmus, tedy nadšení pro věc. Podnik je založen, společnici jsou ve shodě, vše funguje, jak má. Subjekt čeká bouřlivý rozvoj nebo majitelům postačuje sice stagnující, ale stálý a efektivní přínos. Tak jako v životě člověka, i firmu mohou potkat různé 7
nepříjemnosti, ztráta stěžejního zákazníka, změna legislativy, přírodní vlivy a podobně. Je otázkou, zda je společnost, družstvo, občanské sdružení přečká. V opačném případě jsou problémy takové, že se rozhodne o likvidaci. Je to ta lepší cesta, kdy majitelé mohou, ale více méně musí očekávat podíl na likvidačním zůstatku. Pokud není výhled na žádný likvidační zůstatek, firma se topí v dluzích, neplatí svým dodavatelům, neplatí daně, odvody na sociální a zdravotní pojištění a obecně jeví všechny znaky předluženosti, není to na likvidaci, ale na povinnost podat insolvenční návrh. Pokud se podíváme na portál Ministerstva spravedlnosti České republiky www.justice.cz do insolvenčního rejstříku, shledáme mnoho firem s dovětkem v likvidaci. Je nepsanou českou tradicí, že firma je zrušena s likvidací, za firmu koná likvidátor a přitom před tímto aktem bylo jasné, že měl být jednoznačně statutáry podán insolvenční návrh. Při dobrém podnikatelském záměru a také většinou vlivem počáteční finanční injekce, firma dosáhne určité hladiny výkonů, které postačí na provoz firmy a dokonce na generování zisku. Osa y v následujícím grafu představuje výkon firmy obecně. Firma funguje bez problémů po určitou dobu, kdy má zakázky, společníci se ve svých představách shodují, zákazníci jsou spokojeni a objednávají a kupují. Osa x představuje čas. Dlouhý či krátký. Pokud nastanou problémy, pád je již obyčejně dosti rychlý a většinou nezvratný. 6 5 4 3 2 Likvidace Insolvence Firma 1 -výkon 1 0 Čas Čas Čas Čas Čas Čas Čas Čas Čas Čas Čas 8
Zejména statutáři musí včas rozpoznat, kdy je jejich firma zralá na likvidaci a kdy už hranici možné likvidace minula a spěje k insolvenčnímu návrhu. To, co jsem namaloval v grafu je samozřejmě velmi zjednodušené. Přesné křivky a čáry najdete ve všech publikacích, zabývajících se teorií. Praxe je však naprosto jiná, spojnice se deformují do značných zubů ve směru nahoru a dolů. Někdy společnost spadne až na úplné dno a nečekaná velká zakázka ji zachrání, jindy zdravá firma přijde o zásadního zákazníka a přestane podávat výkony. Udržet přímku ve výkonech, tak jak je uvedena v grafu, je v praxi velmi obtížné, ba nereálné. Každá z firem má občas problémy a občas také nestíhá práci. Je to v závislosti na ročním období, okolní ekonomické situaci, obchodních i profesních schopnostech lidí a podobně. Uvedený graf je čistě teoretický a s praxí má málo společného je to jen jisté zprůměrování. Na závěr úvodu bych chtěl také poznamenat, že jsem zcela záměrně nevyužil žádnou literaturu, většinou ryze teoretickou a citoval jsem pouze znění příslušných zákonů, které řeší likvidaci nebo s likvidací souvisejí. Dále jsem čerpal z konzultací s finančními úřady a soudy a dalšími dotčenými organizacemi v kombinaci s mými dlouholetými zkušenostmi likvidátora. Nechtěl jsem přepisovat práci někoho jiného. 9
2 Zrušení společnosti Likvidace je jedním z možných zániků společnosti, družstva či občanského sdružení. Likvidací lze zrušit jakoukoliv formu společnosti. Likvidace zahrnuje celý komplex právních administrativních a ekonomických úkonů směřujících k vypořádání všech majetkových a dalších poměrů zanikajícího podnikatelského subjektu. Při likvidaci subjekt zaniká bez právního nástupce. Konečným cílem likvidace je plné uspokojení všech věřitelů a rozdělení toho co zbude, likvidačního zůstatku mezi společníky. Hlavním účelem likvidace je omezení negativních následků spojených s ukončením činnosti pro vlastníky, zákazníky, stát a všechny další likvidací dotčené subjekty. Likvidátor si musí v prvé řadě uvědomit, že se na likvidovaný subjekt z pozice správy daní a různých poplatků, obchodněprávních vztahů, pracovněprávních předpisů a dalších nařízení a předpisů pohlíží jako na normálně fungující podnikatelský subjekt. Je povinen vést předepsanou formu účetnictví, zachovávat zákonným způsobem dokumenty, odpisovat majetek, podávat daňová přiznání a také platit ve stanovených termínech daně, platit pojištění, splácet úvěry a půjčky apod. Je to relativně velký rozdíl od postavení subjektu, který je v insolvenčním řízení, úpadku, a na jehož majetek byl prohlášen konkurz. Graficky lze zrušení subjektu znázornit takto : Bez likvidace Právní nástupce Zrušení společnosti S likvidací Výmaz z obchodního rejstříku 10
Pokud je likvidátor povinen podat insolvenční návrh, jeho úloha i po prohlášení konkursu nekončí. Spolupracuje s insolvenčním správcem a po zrušení konkursu na něj znovu přechází plná povinnost provádět úkony směřující k likvidaci. Jedná se o výmaz z obchodního rejstříku. Insolvenční návrh Konkurs Zrušení konkursu po slpnění rozvrhového usnesení Zrušení konkursu pro nepostačující majetek Výmaz subjektu z OR Výmaz subjektu z OR 11
3 Obchodní zákoník a likvidace - obecná část Zrušení společnosti s likvidací není řešeno zvláštním zákonem, jako například insolvenční řízení (zákon č. 182/2006 Sb.,o úpadku a způsobech jeho řešení - insolvenční zákon). Na likvidaci se vztahují pouze jednotlivé paragrafy obchodního zákoníku. Podle obchodního zákoníku je potom nutno řešit například zrušení s likvidací obecně prospěšné společnosti. Ta není zapsána v obchodním rejstříku vedeného Ministerstvem spravedlnosti české republiky, ale v seznamu občanských sdružení, odborových organizací a organizací zaměstnavatelů vzniklých na základě zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Tento seznam spadá pod Ministerstvo vnitra české republiky. Přestože jsou občanská sdružení zapsána pod ministerstvem vnitra, při jejich likvidaci se postupuje podle obchodního zákoníku. Zvláště se pak přihlíží k tomu, zda občanské sdružení navenek vystupovalo jako podnikatelský subjekt (provozovalo restauraci, poskytovalo pronájmy třetím osobám), či nikoliv, ale o tom až později. Dále pokládám za nutné, vysvětlit velmi stručně nejdůležitější paragrafy a jejich odstavce i písmena. 3.1 Zrušení a zánik společnosti s likvidací v obchodním zákoníku Až po paragraf 67a obchodního zákoníku v části II, hlavě 1 a díle 1 (obecná ustanovení) jsou vcelku optimistická pojednání. Hovoří se zejména o vzniku společností. Zlom začíná teprve paragrafem 68. Ten je pro řešení naší problematiky velmi důležitý a zásadní. Na následujících stránkách se budeme zabývat nejběžnějšími subjekty v podnikatelském prostředí, obchodními společnostmi. Těch se v nejvyšší míře týkají prováděné likvidace a také procesy insolvenčního řízení a konkursů. Citace z paragrafu - 68: (1)Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Společnost zúčastněná na přeshraniční fúzi zaniká dnem zápisu přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku. Zde je potřeba si uvědomit, že teprve po nabytí právní moci usnesení o výmazu společnosti z obchodního rejstříku přestává společnost existovat. Není to dnem 12
ukončení likvidace, tedy dnem podání návrhu na rozdělení likvidačního zůstatku. Až do této doby subjekt existuje a stejně tak, až do této doby, je zapsána působnost likvidátora. Likvidátor tedy koná až do dne výmazu. Návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku podává na předepsaném formuláři 1 likvidátor tehdy, pokud shromáždil veškeré předepsané přílohy k návrhu na výmaz společnosti a podání návrhu nebrání jiné skutečnosti (například neuzavřený soudní spor). Návrh na výmaz je třeba doplnit o soudní poplatek například formou kolkové známky (v době vzniku tohoto materiáludobě 3 000,- Kč). V obchodním rejstříku jsou zapsány obchodní společnosti (veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, komanditní společnosti ) a družstva. Zejména akciová společnost, ale také společnost s ručením omezeným jsou nazývány kapitálovými společnostmi. Oproti kapitálovým společnostem stojí osobní společnosti. To jsou ty zbývající jmenované. Obchodní rejstřík je veřejný seznam a vede ho rejstříkový soud. Na www.justice.cz do něj může každý bez problému nahlížet. Nyní k zániku společnosti, opět pod 68 Obchodního zákoníku: (2)Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přecházíli její jmění na právního nástupce. Likvidace se rovněž nevyžaduje, zrušuje-li se společnost z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) a nemá-li žádný majetek, přičemž se nepřihlíží k věcem, právům, pohledávkám nebo jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. Při zrušení společnosti podle předchozí věty se k výmazu z obchodního rejstříku nevyžaduje souhlas správce daně podle zvláštního právního předpisu. Výše uvedený odstavec, citovaný ze zákona, jasně určuje, že návrh na výmaz společnosti podává likvidátor a to příslušnému krajskému soudu nebo v Praze městskému soudu tehdy, pokud proběhl celý proces zrušení společnosti s likvidací. Ale pozor, samozřejmě také tehdy, což může být pro likvidátora po mnoha letech překvapením, jestliže sám v pozici likvidátora podal insolvenční návrh, na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs a ten byl po určité době zrušen pro nepostačující 1 Dostupný z www.justice.cz 13
majetek dlužníka nebo po splnění rozvrhového usnesení. Zde je zvláště dlouhá prodleva, pokud není insolvenčním správcem vyžadována spolupráce likvidátora. Likvidátor se opět ujme své funkce v plném rozsahu a připraví návrh na výmaz subjektu z obchodního rejstříku. Mnohdy musí dodělat to, co insolvenční správce neprovedl. Zajistit potvrzení o projednání archivace, zrušit registrace k daním, zrušit živnosti a podobně. V předepsaných přílohách k návrhu na výmaz však chybí souhlas správce daně, který v tomto případě již není vyžadován. Konkrétně se jedná o souhlas příslušného finančního úřadu s ukončením činnosti daňového subjektu a také o souhlas příslušného celního ředitelství. Je logické, že veškeré finanční prostředky byly vyčerpány či rozděleny a tak neexistuje žádný zdroj, ze kterého by likvidovaný subjekt mohl cokoliv hradit. Finanční úřad však i v této době může likvidátora překvapit sám požadavkem na zrušení registrace firmy k daním a rovněž požadavkem na nulová daňová přiznání v době od ukončení konkursu do zrušení registrace. Pokud byl bez předchozí likvidace prohlášen konkurs na majetek úpadce a ten byl zrušen pro nepostačující majetek, likvidace se nevyžaduje. Není totiž co mezi věřitele rozdělit a nelze ani hradit náklady likvidace. (3)Společnost se zrušuje a) uplynutím doby, na kterou byla založena, Příkladem může být obchodní společnost, pracující na části určitého projektu. Projekt trvá dva nebo tři roky, ve společnosti pracují na dobu určitou projektanti a ostatní zaměstnanci. Jakmile je projekt ukončen, společnost, založená pouze na tuto dobu, končí výmazem z obchodního rejstříku. Společnost najme na dobu určitou pracovníky a po odevzdání projektu a určité časové rezervě je firma zrušena s likvidací s tím, že si společníci rozdělí mezi sebe likvidační zůstatek. b) dosažením účelu, pro který byla založena, Některé, zejména obchodní společnosti, bývají založeny pouze ke splnění určitého účelu. Relativně dosti společnosti bylo takto založeno například k organizaci oslavy příchodu roku 2000 nebo k organizaci jiné, například kulturní akce. Protože ekonomický výsledek takovýchto akcí je nejistý, jsou tyto společnosti většinou 14
charakteru společnosti s ručením omezeným. Může to být i případ předcházejícího odstavce. c) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, Valná hromada rozhodne o zrušení společnosti s likvidací. Může to být i jediný společník, jednatel, v působnosti valné hromady. Děje se to pod notářským dohledem. Je to například z důvodu, že subjekt ztrácí zakázky, ekonomické výsledky mají trvale klesající trend a výhled do budoucna není nikterak optimistický. Důvodem může být také únava společníků z podnikání, nemoc, změna legislativy v neprospěch předmětu podnikání a podobně. V těchto případech musí orgány společnosti zvážit, zda jsou na proces likvidace dostačující finanční prostředky a zda už nevznikla povinnost podat insolvenční návrh. d) dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, Podle obchodního zákoníku může o zrušení společnosti rozhodnou soud. V zákoně jsou uvedeny všechny důvody, kdy takto soud může činit, vypsány. Soud však nemá k dispozici žádný seznam potenciálních likvidátorů, pokud neustanoví v určitém případě likvidátora ze společnosti, a tak pro tento účel vybírá likvidátora ze seznamu insolvenčních správců. Likvidátor je v tomto případě řízen soudem a soud také jeho činnost kontroluje a hradí mu prokazatelné nutné výdaje, spojené s likvidací, odměnu a na základě návrhu proplácí zálohy na nutné výdaje. e) dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, Sloučení společnosti s jinou nebo převod jmění společníka v důsledku rozdělení je důvodem pro zrušení společnosti. Příkladem může být společnost, která ztrácí část výrobního programu nebo má určité ekonomické potíže a tak je nerentabilní činnost utlumena a se zdravou částí společnost vstupuje do fúze s jinou společností pod jiným 15
jménem. Důvodem může být také to, že stejní společníci vlastní více firem a v době krize, s cílem snížit náklady firmy, sloučí dosavadní subjekty pod jméno té nejvíce známé či nejvíce prosperující společnosti. f) zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Splněním rozvrhového usnesení je ukončen konkurs na majetek dlužníka. Veškeré náklady řízení byly vyčísleny a zbývající část byla rozdělena věřitelům. Subjekt tedy nedisponuje žádnými finančními prostředky, ale stále figuruje v obchodním rejstříku. Společnost je také nutno z rejstříku vymazat. Likvidátor zůstává dále zapsaný a funkce insolvenčího správce pro daný subjekt skončila. Úkon návrhu na výmaz je rychlejší, neboť již není vyžadován souhlas správce daně. Správce daně měl dostatek času vše potřebné řešit v průběhu insolvenčního řízení. Pokud je prohlášen konkurs a insolvenční správce shromáždí veškerý majetek dlužníka, který však nepostačuje na dokončení konkursu, je insolvenčnímu správci vyplacena odměna a uhrazeny prokázané výdaje a konkurs je pro nepostačující majetek dlužníka zrušen. Zbývající část výdajů insolvenčního správce, případně z prodeje majetku neuspokojenou část odměny, proplatí na své náklady stát. Subjekt tedy po této fázi také nedisponuje žádnými financemi a provede se jeho zrušení. Opět není vyžadován souhlas správce daně. (4) Zbude-li po zrušení společnosti z důvodů uvedených v odstavci 3 písm. f) majetek, provede se její likvidace Pokud zbude nějaký majetek i po zrušení konkursu, který lze zpeněžit, provede se likvidace. Tyto případy však nejsou dle mých informací příliš časté. Insolvenční správce se snaží zpeněžit veškerý majetek a tak je malá pravděpodobnost, že něco zbude, protože vše rozdělí. (5) Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce. Obdobně to platí, rozhodl-li insolvenční soud, že oprávnění nakládat s majetkovou podstatou společnosti zcela nebo zčásti přechází na insolvenčního správce. Dokud není likvidátor jmenován, nebo jestliže skončila jeho 16
funkce a není jmenován likvidátor nový, plní povinnosti související s likvidací společnosti její statutární orgán. Společnost je zrušena s likvidací a ve většině případů likvidací je statutární orgán přesvědčen, že se ho další osud společnosti přestává týkat a vše je pouze na likvidátorovi. Není tomu tak, statutární orgán stále funguje v rozsahu, který nepřešel na likvidátora. Poněvadž byl likvidátor společností jmenován, statutáři dohlížejí na činnost likvidátora, likvidátor s nimi konzultuje prodeje majetku a statutáři naopak s prodejem majetku likvidátorovi pomáhají. případně mu pomáhají s ukončením provozu firmy. To v případě ideálního vztahu, který může být v praxi rozličný. Pokud likvidátor není schopen vykonávat svoji činnost, je nemocen, zemře nebo má jiné vážné problémy, není jiný orgán než statutární, který musí do jmenování nového likvidátora v likvidační činnosti pokračovat. To stejné platí i v případě odvolání likvidátora z jakýchkoliv důvodů. je třeba ještě jednou zopakovat, že ten kdo likvidátora jmenoval a za práci mu vyplácí odměnu, jej také může odvolat. (6) Soud může na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení společnosti a o její likvidaci, jestliže a) v uplynulých dvou letech se nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyly zvoleny orgány společnosti, kterým skončilo nebo jejichž všem členům skončilo funkční období před více než jedním rokem, nestanoví-li tento zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, b) společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, c) zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, d) společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fond, e) společnost porušuje ustanovení 56 odst. 3, f) společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit uloženou rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu. 17
Pro zrušení společnosti s likvidací musí být vždy právní důvod. Pokud subjekt nepředkládá finančnímu úřadu předepsané účetní výkazy a daňová přiznání (tedy neprovádí účetní uzávěrky a závěrky), pokud společnost nereaguje na výzvy celního ředitelství, pokud nereaguje na výzvy správních institucí, obecních úřadů, městských úřadů, magistrátů a podobně, je v právním zájmu státního orgánu nefungující společnost zrušit. Pokud obec eviduje majetek chátrající a nebezpečný majetek, o který se společnost nestará a je trnem v oku obyvatel, inicializuje návrh na zrušení společnosti s likvidací obvykle stavební úřad. Pokud je v obchodním rejstříku zapsána společnost, se kterou není možno jednat, poněvadž neexistuje jednatel, představenstvo a podobně, pokud společnost nesvolává valné hromady nebo po dva roky neprovozuje žádnou činnost, je to také dostatečný právní důvod pro zrušení společnosti. Není to však automatické řešení, vždy k němu musí dát někdo impuls. Patřičný impuls dává státní orgán nebo osoba, která osvědčí právní zájem. Může to být například soused, který je znechucen děním na sousedním pozemku, kde stojí firmou opuštěný chátrající objekt, navštěvovaný různými individui. Může to být ze stejného důvodu správní orgán, obce nebo města. Zde se většinou jedná o takový stav firemního objektu, který je havarijní a ohrožuje občany a na výzvy k odstranění vad nikdo nereaguje. Společnosti podobného rázu vznikaly jako houby po dešti v devadesátých letech minulého století a dosti často byly zakládány zahraničním osobami. Majitelé většinou teprve následně zjistili podmínky podnikání v České republice a činnost vůbec nezahájili nebo ji velmi brzy ukončili. Ve své praxi jsem narazil i na společnosti, které nikdy nebyly registrovány u správce daní. Jedna z nich byla dokonce zapsána v obchodním rejstříku v Brně na neexistující adrese. Společnost může pozbýt oprávnění k podnikatelské činnosti. Může to nastat ve vztahu k živnostenskému úřadu, kdy společnost soustavně porušuje živnostenský zákon. například provozuje živnosti, ke kterým nemá žádné oprávnění. Může to nastat i z legislativních důvodů například vedení účetnictví bylo v nedávné době přesunuto z volné živnosti do živnosti vázané a ne všichni mohli splnit nové podmínky. Pokud byla společnost zaměřena pouze na účetnictví, pozbyla oprávnění tuto činnost provozovat. 18
Písmeno c) odstavce 6) má vcelku obecnou platnost. Pokud společnost pro rozpory společníků nemůže vykonávat svoji činnost, je to ostatně případ prvního odstavce. Rozpory mezi společníky jsou velmi časté a z bývalých kamarádů se stávají úhlavní nepřátelé, řešící své spory někdy i u soudu. V praxi neznám společnost, kde by zůstalo od počátku stejné složení společníků či jednatelů. Obyčejně po prvním roce začnou nepřekonatelné rozpory. Jednomu se zdá, že pro společnost pracuje víc než ostatní, druhému se zdá, že mu na rozdíl od ostatních společnost málo přináší a třetí by chtěl nejraději vše prodat a jít od toho. Nejprve se scházejí na valných hromadách, kde se snaží jeden druhého přehlasovat a posléze se scházejí u soudu. V této věci mám osobní zkušenost. Pokud zaniknou předpoklady společnosti, vyžadované zákonem, je osud společnosti také zpečetěn. Rezervní fond se tvoří z disponibilního zisku společnosti a používá se ke krytí ztrát společnosti. Řeší ho 67 obchodního zákoníku. Týká se to kapitálových společností společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. 2 Pokud se společnost rozhodne disponibilní zisk rozdělit, musí ze zákona podělit určitými částkami v pořadí odpisy zřizovacích výdajů, rezervní fond a také uhradit ztrátu minulých období. Podotýkám, že toto rozhodnutí musí padnout na valné hromadě. Výše rezervního fondu je zakotvena ve společenské smlouvě. Pokud je disponibilní zisk (jinými slovy rozdíl mezi výnosy a náklady) rozdělen a přitom není doplněn rezervní fond, je to vážné porušení zákona a je to důvod pro zrušení společnosti. 56 odst. 3 se týká zapsaného předmětu podnikání, který může společnost provozovat jen za předpokladu v obchodním rejstříku zapsaných osob. Jinak řečeno, na každou živnost musí mít společnost živnostenský list s konkrétní odpovědnou osobou. Na toto ustanovení je zapomínáno. Příkladem může být prodejna výpočetní techniky a servis výpočetní techniky. Na servis musí být vázaná živnost vyhláška 50/1978 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice. 2 124 obchodního zákoníku pro společnost s ručením omezeným a 217 obchodního zákoníku pro akciovou společnost. 19
Rozhodnutí úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je závazné. Pokud společnost rozhodnutí bezdůvodně neplní, je to také důvod pro zrušení společnosti ze zákona. (7) V případech, kdy tento zákon umožňuje zrušení společnosti rozhodnutím soudu, stanoví soud před rozhodnutím o zrušení společnosti lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo, jestliže je jeho odstranění možné. Subjektu je třeba dát šanci odstranit problém, který koliduje se zákonem. K tomu soud stanoví určitou lhůtu k odstranění důvodu. Posouzení, zda subjekt důvod pro zrušení společnosti odstranil, je na soudu. (8) Společníci nebo příslušný orgán společnosti mohou zrušit své rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace do doby, než bylo započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti tohoto rozhodnutí končí funkce likvidátora a likvidátor je povinen předat všechny doklady o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. V případě, že likvidátora jmenoval soud ( 71 odst. 3 poslední věta, odst. 4 a 7), rozhoduje o zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti a jejím vstupu do likvidace na návrh společníků či příslušného orgánu společnosti soud. Soud nezruší rozhodnutí o zrušení společnosti, jestliže by tím došlo k zásahu do práv nebo právem chráněných zájmů kteréhokoliv ze společníků nebo třetích osob. Z odstavce je možno vyvodit logický závěr. Ten, kdo rozhodl o zrušení společnosti z určitých důvodů a tyto důvody pominuly, může vzít své rozhodnutí zpět. Stejně tak soud. Tento krok je však možno učinit pouze tehdy, nebylo- li započato s rozdělováním likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek může náležet například dvěma společníkům ale také třeba tisícovce akcionářů nebo družstevníků v bytovém družstvu. Je také jasné, že paralelně se zrušením rozhodnutí o likvidaci je zrušena funkce likvidátora. V praxi však tyto případy nejsou časté. Pokud někdo prochází procesem likvidace, myslím tím samozřejmě podnikatelský subjekt, tak utlumuje činnost, propouští pracovníky, rozprodává majetek a bývalí zákazníci přecházejí k jinému partnerovi. V této fázi už lze jen s velkými obtížemi, snad jen teoreticky, subjekt opět nastartovat. Ale pokud by se tak přeci jenom stalo, zákon na to pamatuje. 20