OBSAH 1 ÚVOD...5 2 POSTUP PRÁCE METODOLOGIE...6 2.1 PODKLADY A ZDROJE DAT...6 2.2 POSTUP PRÁCE...6 I. EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE...8 3 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY...9 3.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE...9 3.2 OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE...10 3.2.1 Počet obyvatel a hustota osídlení...10 3.2.2 Bilance obyvatelstva...14 3.2.3 Sňatečnost, rozvodovost, potratovost...20 3.2.4 Struktura obyvatelstva podle pohlaví...21 3.2.5 Struktura obyvatelstva podle věku...22 3.2.6 Struktura obyvatelstva podle národnosti a náboženství...28 3.3 ZÁVĚR...31 4 HOSPODÁŘSTVÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, JEHO ODVĚTVOVÁ STRUKTURA A EKONOMICKÁ VÝKONNOST...34 4.1 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE, SROVNÁNÍ S OSTATNÍMI KRAJI V RÁMCI ČR A EU...35 4.2 HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA STRUKTURA A VÝVOJ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI V LETECH 1999-2003...42 4.3 REGIONÁLNÍ DISPARITY V RŮSTOVÉ DYNAMICE EKONOMIKY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE A JEJICH PŘÍČINY...46 4.4 VELIKOSTNÍ STRUKTURA EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI A JEJICH OBOROVÉ ZAMĚŘENÍ...48 4.4.1 Vývoj počtu a struktury ekonomických subjektů dle OKEČ...52 4.4.2 Struktura a vývoj počtu registrovaných subjektů dle počtu zaměstnanců...56 4.4.3 Vývoj počtu zahraničních subjektů v jednotlivých letech...61 4.5 VÝVOJ A STRUKTURA DAŇOVÉHO INKASA V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...66 4.5.1 Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání...66 4.5.2 Daň z příjmů fyzických osob - závislá činnost...70 4.5.3 Daň z příjmů právnických osob...74 4.5.4 Daň z nemovitostí...77 4.6 INVESTICE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...82 4.6.1 Tvorba hrubého fixního kapitálu...82 4.6.2 Struktura hmotných a nehmotných investic v roce 2002...85 4.7 CHARAKTER ZEMĚDĚLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...90 4.8 ZÁVĚR...106 5 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ...108 5.1 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ; PRŮMYSLOVÉ ZÓNY...108 5.1.1 Královéhradecko...108 5.1.2 Jičínsko...110 5.1.3 Náchodsko...111 5.1.4 Rychnovsko...112 5.1.5 Trutnovsko...113 5.2 PRŮMYSLOVÉ ZÓNY...115 5.2.1 Obsazenost dotovaných průmyslových zón:...116 5.2.2 Akreditace průmyslových zón ČR...116 5.3 MOŽNOST UMÍSTĚNÍ STRATEGICKÉHO INVESTORA...117 5.4 PODNIKY SE ZAHRANIČNÍ MAJETKOVOU ÚČASTÍ...117 Centrum evropského projektování 1
5.5 VYTVÁŘENÍ NOVÝCH PODNIKŮ, JEJICH VELIKOSTNÍ STRUKTURA A ODVĚTVOVÉ ZAMĚŘENÍ...120 5.6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY...124 5.6.1 Podpora pro MSP...127 5.6.2 Programy podpory malého a středního podnikání...128 5.7 OPERAČNÍ PROGRAMY...129 5.7.1 Operační program Průmysl a podnikání...129 5.7.2 Společný regionální operační program...133 5.7.3 Operační program Rozvoj lidských zdrojů...134 5.8 INSTITUCE A JEJICH SLUŽBY PODNIKATELŮM...134 5.8.1 CzechInvest...134 5.8.2 CzechTrade...141 5.8.3 Česká energetická agentura...141 5.8.4 Design centrum České republiky...142 5.8.5 Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s...142 5.8.6 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. (EGAP)...142 5.8.7 Česká exportní banka, a. s. (ČEB)...143 5.8.8 Rada ČR pro jakost...143 5.8.9 Podnikatelská (technologická) a inovační centra (BIC/TIC)...143 5.8.10 Hospodářská komora...143 5.8.11 Regionální poradenská a informační centra (RPIC)...144 5.9 INOVAČNÍ A PORADENSKÁ CENTRA, VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ PARKY, VÝZKUM A VÝVOJ...145 5.9.1 Technologický profil ČR...145 5.9.2 Výzkum a vývoj v roce 2002 a srovnání Královéhradeckého kraje s ostatními kraji v rámci ČR...148 5.10 ZÁVĚR...149 6 EKONOMICKÁ KOOPERACE PŘES HRANICE KRAJE...153 6.1 DYNAMIKA VÝVOZU A DOVOZU V KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE S REGIONY EUROZÓNY A DALŠÍCH ZEMÍ SVĚTA...153 6.1.1 Export z Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003...154 6.1.2 Import do Královéhradeckého kraje v letech 2000 až 2003...160 6.2 OBCHODNÍ VZTAHY S PODNIKATELSKÝMI SUBJEKTY DALŠÍCH KRAJŮ...164 6.2.1 Klastry... 165 7 ZÁVĚR KAPITOLY EKONOMICKÝ POTENCIÁL KRAJE...170 II. ZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE...174 8 EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...175 9 ZAMĚSTNANOST...178 9.1 ZAMĚSTNANOST PODLE POSTAVENÍ V ZAMĚSTNÁNÍ...178 9.2 VÝVOJ A STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORŮ OKEČ...179 9.3 STRUKTURA A VÝŠE MEZD PODLE OKEČ...185 9.4 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...188 9.5 ZÁVĚR...190 10 NEZAMĚSTNANOST...191 10.1 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V LETECH 2002-2004 V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...191 10.2 NEZAMĚSTNANOST PODLE KLASIFIKACE ZAMĚSTNÁNÍ...196 10.3 NEZAMĚSTNANOST PODLE VĚKU...197 10.4 NEZAMĚSTNANOST PODLE VZDĚLÁNÍ...197 10.5 NEZAMĚSTNANOST PODLE DÉLKY EVIDENCE...198 10.6 VYBRANÉ SKUPINY NEZAMĚSTNANÝCH...199 11 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...201 11.1 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...202 11.2 IMPLEMENTACE PROJEKTŮ OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ...203 12 ZÁVĚR...204 Centrum evropského projektování 2
III. VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM...207 13 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ...208 14 STŘEDNÍ ŠKOLSTVÍ...210 14.1 OBOROVÁ STRUKTURA STŘEDNÍCH ŠKOL...210 14.2 STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY...212 14.3 STŘEDNÍ ODBORNÁ UČILIŠTĚ...216 14.4 GYMNÁZIA...221 14.5 PORADENSTVÍ PRO VOLBU POVOLÁNÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...222 14.6 UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL...222 14.7 OPTIMALIZACE STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...224 14.8 UBYTOVACÍ KAPACITY DOMOVŮ MLÁDEŽE A INTERNÁTŮ...226 14.9 ZÁVĚR...227 15 VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY...228 15.1 PROBLEMATIKA CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...228 15.2 SITUACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI - POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...229 15.3 REKVALIFIKAČNÍ KURZY...230 15.4 DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH...236 15.5 PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ...237 15.6 MOŽNOSTI AGRÁRNÍ KOMORY V OBLASTI VZDĚLÁVANÍ...239 15.7 ZÁVĚR...240 IV. OBLAST SOCIÁLNÍ POLITIKY...241 16 SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽBY PRO CÍLOVÉ SKUPINY...242 16.1 DEFINICE, OBSAH A ČLENĚNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...242 16.1.1 Sociální služby podle charakteru činnosti...243 16.1.2 Sociální služby podle délky trvání...243 16.1.3 Sociální služby podle místa poskytování služby...243 16.1.4 Účastníci systému sociálních služeb...244 16.2 KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB...244 16.2.1 Komunitní plánování v Královéhradeckém kraji... 244 16.3 ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ PÉČE A SLUŽEB V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...248 16.4 REZIDENČNÍ SLUŽBY...254 16.4.1 Síť rezidenčních služeb Královéhradeckého kraje...255 16.4.2 Kapacita a potřebnost služeb v rezidenčních zařízeních...257 16.4.3 Možnosti rezidenčních služeb a jejich financování...261 16.5 TERÉNNÍ SLUŽBY...262 16.5.1 Možnosti terénních služeb a jejich finanční zajištění...263 16.5.2 Potřebnost a využitelnost terénních služeb...264 16.6 SLUŽBY SOCIÁLNÍ INTERVENCE...264 16.7 DOTAČNÍ POLITIKA KRÁLOVÉHRADECKÉHO V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH PRO NNO V ROCE 2004...266 16.8 DEFINICE VYBRANÝCH KOMPLEXŮ SLUŽEB...266 16.9 SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍJMY...269 16.9.1 Důchody...269 16.9.2 Státní sociální podpora...271 16.9.3 Sociální péče...272 16.9.4 Nemocenského pojištění...273 16.9.5 Hmotné zabezpečení v nezaměstnanosti...276 16.10 MOŽNOSTI UPLATNĚNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SOCIÁLNÍCH SKUPIN VE SPOLEČNOSTI...276 16.10.1 Skupiny osob ohrožených sociální exkluzí...276 16.10.2 Situace na trhu práce...276 16.10.3 Chráněná pracovní místa a chráněné dílny...280 16.10.4 Mateřská centra...282 16.11 ZÁVĚR...283 Centrum evropského projektování 3
17 ZDRAVOTNICTVÍ A ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA...284 17.1 ZDRAVOTNICKÁ ZAŘÍZENÍ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE...284 17.1.1 Nemocnice...284 17.1.2 Ostatní lůžková zařízení...287 17.1.3 Primární péče...288 17.1.4 Ostatní samostatná zdravotnická zařízení...289 17.2 PRACOVNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ...290 17.3 LÉKÁRENSTVÍ...293 17.4 HYGIENICKÁ SLUŽBA...295 17.5 ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL...295 17.5.1 Naděje dožití...295 17.5.2 Vybrané příčiny úmrtnosti...296 17.6 ZÁVĚR...298 18 BYDLENÍ...299 18.1 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ BYDLENÍ V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI...299 18.1.1 Demografická situace...299 18.1.2 Ekonomická situace...299 18.1.3 Dopravní podmínky...300 18.1.4 Regionální podmínky...300 18.2 CHARAKTERISTIKA DOMOVNÍHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE...301 18.2.1 Vývoj domovního fondu...301 18.2.2 Domovní fond podle vlastnictví...304 18.2.3 Stáří domovního fondu...306 18.2.4 Domy podle počtu podlaží a technického vybavení...306 18.3 CHARAKTERISTIKA BYTOVÉHO FONDU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE...307 18.3.1 Velikost bytového fondu...307 18.3.2 Bytový fond podle druhu domů, vlastnictví a právního užívání...309 18.3.3 Věková struktura bytového fondu...310 18.3.4 Byty podle velikosti a počtu místností...312 18.3.5 Byty podle technické vybavenosti...314 18.3.6 Úroveň bydlení...316 18.4 BYTOVÁ VÝSTAVBA...318 18.5 PROGNÓZA POTŘEBY BYTŮ...321 18.5.1 Projekce obyvatelstva a domácností...322 18.5.2 Bilanční rozvaha potřeby bytů 2003-2010 (2015)...323 18.5.3 Potřeba bytů...323 18.6 ZÁVĚR...324 19 KRIMINALITA, BEZPEČNOST A DROGOVÁ PROBLEMATIKA...327 19.1 TRESTNÁ ČINNOST...327 19.2 DOPRAVNÍ NEHODY...328 19.3 DROGOVÁ PROBLEMATIKA...331 19.4 PREVENCE KRIMINALITY...333 19.4.1 Prevence kriminality v Královéhradeckém kraji... 334 19.5 ZÁVĚR...335 20 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ...336 21 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ...343 21.1 SEZNAM TABULEK...343 21.2 SEZNAM GRAFŮ...348 21.3 SEZNAM OBRÁZKŮ...352 V. PŘÍLOHY...355 Centrum evropského projektování 4
1 ÚVOD Analýza rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji obsahuje ekonomickou a sociální charakteristiku kraje, rozčleněnou do 4 hlavních oblastí: ekonomický potenciál kraje, zaměstnanost a trh práce, vzdělávací systém a oblast sociální politiky. Při zpracování díla se vycházelo z dostupných datových a informačních zdrojů a zpracovaných analytických a koncepčních materiálů v daných oblastech na území Královéhradeckého kraje i z republikových prací. Každé téma je vzhledem k širokému rozsahu podrobně rozpracováno v jednotlivých kapitolách. Závěry kapitol obsahují shrnutí výsledků a syntetická vyhodnocení potenciálů kraje z tématických úhlů pohledu. V závěru práce je uveden stručný výčet identifikovaných silných a slabých stránek Královéhradeckého kraje. Jedná se o expertní souhrn pozitiv a negativ,který je stručným výstupem analytické části. Tato široce tématická analýza bude podkladem pro další činnost Rady pro rozvoj lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji při tvorbě Strategie rozvoje lidských zdrojů. Následně bude sestavena SWOT analýza, která synteticky vyhodnotí analytické vstupy a participována bude znalostmi regionálních expertů. Tvorba strategické části, stanovení globálních a specifických cílů a opatření bude náročnou ale potřebnou a přínosnou prácí pro region Královéhradeckého kraje. Lze předpokládat, že tvorbou a zejména vlastní realizací Strategie rozvoje lidských zdrojů v Královéhradeckém kraji se přispěje ke komplexnímu rozvoji území Královéhradeckého kraje a k naplnění globálního cíle v oblasti lidských zdrojů na úrovni České republiky, který svým obsahem překračuje rámec Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů: Vysoká a stabilní úroveň zaměstnanosti, založená na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků, při respektování principů udržitelného rozvoje. Poděkování patří spolupracujícím odborníkům, institucím a společnostem, které se aktivně podíleli na zpracování díla. Zároveň děkujeme všem, kteří pro zpracování díla poskytli potřebné podklady, informace a konzultace. Centrum evropského projektování Hradec Králové Červen 2005 Centrum evropského projektování 5
2 POSTUP PRÁCE METODOLOGIE 2.1 PODKLADY A ZDROJE DAT Při zpracování analýzy se vycházelo z dostupných dat a informací, které poskytli příslušní správci dat. Vybraná potřebná data zapůjčil po dobu zpracování díla Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Základní data byla čerpána z Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Pro práci byly využity definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3. 2001. Pro sledovaní dynamiky vývoje byly používány výsledky censu z roku 1991, případně dlouhodobější časové řady od roku 1961. Pro sledování celkové měny obyvatel a některých dalších ukazatelů byly čerpány údaje z bilancí počtu obyvatel a Městské obecní statistiky (MOS) v období let 1999 2003. Data z registru ekonomických subjektů byla sledována taktéž v 5leté časové řadě, tj. od roku 1999-2003. Dále byly použity dostupné analytické a koncepční práce ve sledovaných oblastech a podklady, poskytnuté zadavatelem, odborem sociálních věci a zdravotnictví Krajského úřadu v Hradci Králové. Potřebná data a informace poskytl dále odbor školství, mládeže a tělovýchovy a oddělení strategického plánování odboru regionálního rozvoje, územního plánování a stavebního řádů Krajského úřadu v Hradci Králové a dalších. V části věnované trhu práce a podnikatelskému prostředí participovala Agentura CzechInvest, regionální pracoviště Hradec Králové a Úřad práce v Hradci Králové. Při zpracování díla poskytla informace též Regionální Hospodářská komora Severovýchodních Čech v Hradci Králové, Regionální Agrární komora v Hradci Králové a Asociace inovačního podnikání, ČMZR V průběhu práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi Úřady práce v Královéhradeckém kraji. Integrální součástí díla tvoří oddíl, věnovaný zdravotnímu stavu obyvatelstva Královéhradeckého kraje, který zpracoval Zdravotní ústav v Hradci Králové. Dalšími poskytovateli dat byli Ústav zdravotnických informací statistiky v Hradci Králové, Zdravotní holding Hradec Králové, atd. Data finančního charakteru byla převzata z Finančního úřadu v Hradci Králové a z Celního ředitelství v Hradci Králové. Dále byly využity potřebné informace, které poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Na zpracování tématických dat ve specifickém software se podílela Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu. Přesná identifikace dat, jejich zdrojů a přepočtů na územní jednotky z důvodu přehlednosti vždy zmíněna v příslušné kapitole a data jsou uvedena v nejnižší dostupné územní podrobnosti. 2.2 POSTUP PRÁCE Dílo bylo zpracováno dle zadání odboru sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Královéhradeckého kraje. Vzhledem ke značné šíři zadání a při respektování obsahu díla byl vytvořen rozsáhlý materiál, který je členěn do 4 základních kapitol: 1. Ekonomický potenciál 2. Trh práce 3. Vzdělávací systém 4. Sociální služby Rozsah zpracování dle požadavků zadavatele je dán dostupností dat a informací v potřebné struktuře pro provedení analýz. Z důvodu nedostupnosti určitých zdrojových informací a podkladů nebylo možné dodržet požadovaný rozsah, což bylo v průběhu práce konzultováno se zadavatelem. Pro plné pokrytí všech informací by bylo nutné přistoupit k širším průzkumům a vlastním šetřením, případně zajistit monitorování a sledování dat v požadované struktuře a kontinuitě u jejich správců, který může být jedním z podkladů pro tvorbu syntetické SWOT analýzy a následné definování rozvojových směrů v oblasti lidských zdrojů. Postup zpracování byl průběžně konzultován se zadavatelem, který poskytl všechny potřebné podklady a informace. V průběhu zpracování proběhly 2 kontrolní dny za účasti zástupce zadavatele Mgr. Olgy Machútové. Data v jednotlivých kapitolách díla byla z důvodu srovnatelnosti hodnocení výstupů z jednotlivých částí sledována ve maximální shodné územní struktuře. Centrum evropského projektování 6
Jako základní územní jednotky byly stanoveny obce v platném územním vymezení v roce 2005 (příp. k 1.3.2001). Cílem bylo identifikovat data až na území obcí a následně pokračovat v jejich sumarizaci a hodnocení za území řádově vyšší. V případě dostupnosti dat pouze za hierarchicky vyšší územní jednotky posloupnost byla následující: Správní území obcí s pověřeným obecním řadem (POU,obce II. stupně) Správní území obcí s rozšířenou působností (ROP,obec III. stupně) Okresy Královéhradecké kraje Královéhradecký kraj. Tímto přístupem bylo zajištěno sledování dat až do nejnižší úrovně územních jednotek, za které byly přístupné a zveřejněné. V některých případech vzhledem k charakteru a povaze dat však bylo možné získat informace pouze za celé území Královéhradeckého kraje. Vymezení územně správních jednotek POÚ a ORP má známá omezení, ovšem provedení další mikroregionalizace území by pro zpracování tohoto díla nebylo účelné. Data, které poskytl Finanční úřad v Hradci Králové byly dostupná za územní jednotky, vycházející z působnosti finančních úřadů na území Královéhradeckého kraje. Hodnocení bylo tudíž nutné provést za tato území, která nejsou identická s výše uvedeným správním členěním. Komplexní hodnocení území Královéhradeckého kraje bylo provedeno za území obcí s pověřeným obecním úřadem. Cílem tohoto přístupu byla možnost komplexního vyhodnocení území v hlediska velmi širokého úhlu, který je nastaven obsáhlým tématem lidských zdrojů. Toto hodnocení vychází z konstrukce agregátní charakteristiky, sestavené na základě bodového ohodnocení pořadí obce dle jednotlivých ukazatelů, které tvoří daný agregát. Návrhy těchto ukazatelů odpovídají dostupnosti dat a vychází z expertního odhadu. S cílem snížit míru subjektivity jeho konstrukce byl návrh charakteristik konzultován s dalším experty. Při konstrukci syntetických hodnocení byly použity též výsledky hodnocení korelačních závislostí. V průběhu práce bylo provedeno vyhodnocení korelačních souvislostí dostupných charakteristik. Pro tato hodnocení byl použit Spearmanův koeficient korelace pořadí, eliminující rozdíly směrodatných odchylek ukazatelů. Korelace byla počítána za soubor 448 obcí Královéhradeckého kraje a 84 ukazatelů. Vybrané výstupy jsou popsány dále v textu ve vazbě na sledované téma. Přílohou díla je kompletní analýza Zdravotní stav obyvatelstva Královéhradeckého kraje v obcích s rozšířenou působností (autor : RNDr. Zdeněk Jón, Zdravotní ústav v Hradci Králové, 2005). Centrum evropského projektování 7
I. EKONOMICKÝ POTENCIÁL Centrum evropského projektování 8
3 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY 3.1 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SÍDEL KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Královéhradecký kraj se rozkládá v Severovýchodní části České republiky. Celková rozloha území kraje činí 4 758 km 2, což představuje 6% podíl z celkové rozlohy České republiky a v mezikrajovém srovnání 9. místo. Z celkového počtu 448 samostatných obcí v kraji je 43 měst. Hradec Králové je městem statutárním a sídlem Královéhradeckého kraje. Administrativně se Královéhradecký kraj dále člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, 35 správních obvodů pověřených obecních úřadů. Společně se sousedním Pardubickým a Libereckým krajem tvoří NUTS 2 Severovýchod. Sídelní struktura podle počtu obyvatel v obcích Královéhradeckého kraje je značně rozmanitá. Metropolitní město Hradec Králové je jediným sídlem v kraji přesahující kategorii 50 tis. obyvatel a žije v něm celkem 17,6% obyvatel kraje. V porovnání údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001 je patrné, že se o 10 zvýšil počet obcí, v nichž žije méně než 199 obyvatel. V těchto nejmenších obcích žije 2,94% obyvatel kraje. V obcích nad 1 000 obyvatel žije celkem 76% obyvatel kraje. Tab. č. 3-1 Obce Královéhradeckého kraje podle četností a počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 1991 2001 Velikostní kategorie počet obcí v kategorii v nich počet obyvatel podíl v kraji podíl počtu obcí v kraji počet obcí v kategorii v nich počet obyvatel podíl v kraji podíl počtu obcí v kraji nad 50 000 1 99917 18,07 0,22 1 97155 17,64 0,22 10 000-49 999 8 134235 24,28 1,79 8 134169 24,36 1,79 5 000-9 999 14 96557 17,47 3,13 13 90605 16,45 2,90 2 000-4 999 17 49342 8,93 3,79 21 60266 10,94 4,69 1 000-1 999 32 44620 8,07 7,14 29 39513 7,17 6,47 500-999 83 56118 10,15 18,53 87 58948 10,70 19,42 200-499 180 57818 10,46 40,18 166 53874 9,78 37,05 pod 199 113 14202 2,57 25,22 123 16194 2,94 27,46 celkem 448 552809 100,00 100,00 448 550724 100,00 100,00 Zdroj dat: SLBD 1991, 2001 Graf č. 3-1 Počet obcí Královéhradeckého kraje podle velikostní kategorie počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 180 160 140 120 100 1991 80 2001 60 40 20 0 nad 50 000 10 000-49 999 5 000-9 999 2 000-4 999 1 000-1 999 500-999 200-499 pod 199 Zdroj dat: SLBD 1991, 2001 Centrum evropského projektování 9
Podle počtu obyvatel je největší obcí město Hradec Králové se svými 95 195 obyvateli k 1.1.2004. Nejmenší obcí jsou Petrovičky v okresu Jičín. Průměrný počet obyvatel v kraji na jednu obec se snížil z 1233,9 v roce 1991 na hodnotu 1229,3 obyvatel na jednu obec v roce 2001. Tab. č. 3-2 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle počtu obyvatel v letech 1991 a 2001 Pořadí obce 1991 2001 Obyvatelstvo Název obce celkem Název obce Obyvatelstvo celkem 1. Hradec Králové 99917 Hradec Králové 97155 2. Trutnov 31999 Trutnov 31997 3. Náchod 20712 Náchod 21400 4. Dvůr Králové nad Labem 16976 Jičín 16489 5. Jičín 16803 Dvůr Králové nad Labem 16381 6. Vrchlabí 13416 Vrchlabí 13171 7. Jaroměř 12557 Jaroměř 12921 8. Rychnov nad Kněžnou 11552 Rychnov nad Kněžnou 11736 9. Nové Město nad Metují 10220 Nové Město nad Metují 10074 10. Nová Paka 9380 Nová Paka 9299 439. Ohařice 60 Ohaveč 61 440. Brada-Rybníček 56 Trotina 61 441. Proruby 55 Březina 52 442. Březina 52 Dolní Lochov 52 443. Kostelec 52 Proruby 52 444. Dílce 51 Pšánky 48 445. Pšánky 49 Kyje 46 446. Dolní Lochov 46 Dílce 42 447. Kyje 43 Kostelec 42 448. Petrovičky 37 Petrovičky 39 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 V porovnání rozlohy obcí je plošně největší město Hradec Králové a Trutnov. Nejmenší území zabírá katastr obce Valdice. Tab. č. 3-3 Porovnání obcí Královéhradeckého kraje podle katastrální plochy v ha Pořadí obce Název obce Rozloha v ha Pořadí obce Název obce Rozloha v ha 1. Hradec Králové 10560,97 439. Sedliště 159,05 2. Trutnov 10336,47 440. Dolní Lochov 158,32 3. Špindlerův Mlýn 7690,91 441. Trotina 158,12 4. Teplice nad Metují 5604,09 442. Vrchovnice 151,66 5. Liberk 5407,78 443. Březina 138,77 6. Týniště nad Orlicí 5244,78 444. Ohaveč 138,68 7. Pec pod Sněžkou 5213,86 445. Chlístov 138,30 8. Rudník 4266,84 446. Podůlší 138,00 9. Rokytnice v Orlických horách 4019,39 447. Libchyně 119,21 10. Dvůr Králové nad Labem 3582,00 448. Valdice 89,58 Zdroj dat: MOS 2003 3.2 OBYVATELSTVO KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE 3.2.1 Počet obyvatel a hustota osídlení Při posledním sčítání v roce 2001 bylo v Královéhradeckém kraji sečteno celkem 550 724 osob, tj. o 2058 osob méně než v roce 1991. Na území kraje žilo k 1.1.2004 celkem 547 563 obyvatel. V roce 1869 žilo v Královéhradeckém kraji v přepočtu na dnešní území 581 238 obyvatel. Počet obyvatel Centrum evropského projektování 10
kulminoval v roce 1910, kdy bylo sečteno celkem 681 402 osob. K prudkým poklesům počtu obyvatelstva došlo po obou světových válkách. Vývoj počtu obyvatel podle údajů ze SLDB od roku 1961 v zásadě kopíruje trend vývoje počtu obyvatel v České republice. K nejvyššímu absolutnímu zvýšení populace došlo mezi lety 1970 a 1980. Tento nárůst činil celkem 21048 obyvatel, tj. 3,8%. Výrazný nárůst v těchto letech byl podpořen zejména propopulačními opatřeními tehdejší vlády. Po roce 1980 populace v Královéhradeckém kraji naopak výrazně klesla. V novodobém polistopadovém období je pokles obyvatel již trvalý, ale nevykazuje extrémní hodnoty. Graf č. 3-2 Vývoj počtu obyvatel v Královéhradeckém kraji a krajském městě od roku 1869 město Hradec Králové ostatní obce 800 Tisíce 700 600 500 400 300 200 100 0 562,354 18,884 1869 1880 593,587 24,23 608,322 25,236 621,467 29,31 1890 1900 1910 1921 645,727 35,675 599,755 39,151 604,626 50,137 474,415 57,118 1930 1950 1961 1970 474,23 66,608 459,874 80,463 465,24 96,145 452,892 99,917 1980 1991 2001 97,155 453,569 Zdroj dat: ČSÚ Z celkového počtu obyvatel žije nejvyšší podíl v okrese Hradec Králové (29%). Následují okresy Trutnov a Náchod. Nejmenší podíl obyvatel kraje žije v okrese Jičín (14%). V meziokresním porovnání údajů z let 1961 2003 došlo k nejvyššímu nárůstu počtu obyvatel v okrese Hradec Králové, který dosáhl maximálního počtu obyvatel v roce 1991 (162050 obyvatel). V roce 2003 žilo v okrese Hradec Králové 159 284 obyvatel, což je o 15% více než v roce 1961, ale o 1,7% obyvatel méně než v roce 1991. Ostatní okresy nedosahují výraznějších diferencí. Další údaje dokumentuje následující tabulka a graf. Tab. č. 3-4 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961 Okres Počet obyvatel (sčítání lidu) 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel k 31. 12. 2003 Podíl obyv. v kraji 2003 Rozdíl 1961-2003 Hradec Králové 137699 146714 161076 162050 160558 159284 29,09 21585 Jičín 87434 82515 81894 78650 77761 77066 14,07-10368 Náchod 113754 112131 114031 111939 112714 112423 20,53-1331 Rychnov nad Kněžnou 78157 77694 80296 78780 78988 79083 14,44 926 Trutnov 123794 121283 124088 121390 120703 119707 21,86-4087 Královéhradecký kraj 540838 540337 561385 552809 550724 547563 100 6725 Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ Centrum evropského projektování 11
Graf č. 3-3 Vývoj počtu obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje od roku 1961 160000 140000 počet obyvatel 120000 100000 80000 60000 1961 1970 1980 1991 2001 2003 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ Tab. č. 3-5 Počet obyvatel v okresních městech Královéhradeckého kraje 1991-2003 okresní města počet obyvatel index nárůstu SLBD1991 1999 2000 SLBD 2001 2001 2002 2003 2003/1991 2003/1999 Hradec Králové 99917 98700 98080 97155 96408 95755 95195 0,953 0,964 Jičín 16803 16609 16659 16489 16410 16347 16328 0,972 0,983 Náchod 20712 21317 21256 21400 21260 21359 21263 1,027 0,997 Rychnov nad Kněžnou 11552 11699 11675 11736 11831 11790 11695 1,012 1,000 Trutnov 31999 32276 32142 31997 31859 31588 31398 0,981 0,973 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001, MOS 1999-2003 Obr. č. 3-1 Index vývoje počtu obyvatel 2001/1991 v obcích Královéhradeckého kraje Přepočtený index nárůstu obyvatelstva 2001/1991 vymezuje oblasti, kde v porovnání těchto let došlo k nárůstu a kde k poklesu počtu obyvatel. Jediným okresem, kde se celkový počet obyvatel v porovnání let 1991 a 2001 zvýšil, je okres Náchod (index 2001/1991=1,01). Okresy Hradec Králové, Jičín a Trutnov zaznamenaly pokles. V průměru se počet obyvatel více zvyšoval ve východní až severovýchodní části kraje než v západní. Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 Nejvíce ziskovým územím obce pověřeným obecním úřadem je obvod Rokytnice v Orlických horách (index nárůstu 2001/1991=1,17). Celkově je oblast Orlických hor a Rychnovska spíše zisková. Kladný Centrum evropského projektování 12
index mají dále obvody Kopidlno, Trutnov, Broumov, Nechanice, Smiřice, Jaroměř, Třebechovice pod Orebem, Náchod, Dobruška a Rychnov nad Kněžnou. V detailu jednotlivých obcí je patrné, že ziskovými jsou spíše obce v horských oblastech, v příhraničních oblastech a v širším zázemí krajského města. Hustota zalidnění ukazuje velikost nároku obyvatel na jednotku území. V Královéhradeckém kraji se pohybuje pod celorepublikovou úrovní (ČR 2003 = 129,5). Její trend koresponduje s vývojem počtu obyvatel. Maximální hodnoty nabyla v roce 1980 (118 obyv./km 2 ). V roce 2003 činila 115,1 obyv./km 2. Tab. č. 3-6 Hustota zalidnění v Královéhradeckém kraji v letech 1961-2003 Královéhradecký kraj 1961 1970 1980 1991 2001 2003 počet obyvatel 540838 540337 561385 552809 550724 547563 hustota zalidnění 113,66 113,56 117,98 116,18 115,74 115,08 Zdroj dat: SLDB 1961-2001, ČSÚ Ukazatel hustoty obyvatelstva vykazuje v Královéhradeckém kraji vysoké regionální rozdíly. Nejvyšší průměrné hustoty dosahuje okres Hradec Králové (182 obyv./ km 2 ), nejmenší hustoty dosahuje okres Rychnov nad Kněžnou (79 obyv./ km 2 ). Tab. č. 3-7 Hustota zalidnění v okresech Královéhradeckého kraje v letech 1961-2003 okres počet obyvatel k 31. 12. 2003 rozloha km 2 hustota zalidnění 2003 Hradec Králové 159284 875,46 181,94 Jičín 77066 886,61 86,92 Náchod 112423 851,55 132,02 Rychnov nad Kněžnou 79083 999,33 79,14 Trutnov 119707 1145,22 104,53 Královéhradecký kraj 547563 4758,18 115,08 Zdroj dat: MOS 2003, ČSÚ Obr. č. 3-2 Hustota obyvatel Královéhradeckého kraje (obyv. /km 2 ) Zdroj dat: SLDB 2001, ČSÚ Porovnáním nižších administrativních jednotek kraje (obcí s pověřeným obecním úřadem) je z údajů ze SLDB 2001 patrné, že nejvyšší počet obyvatel na km 2 je na Královéhradecku (331,8 obyv./km 2 ) a Náchodsku (305,4). Nadprůměrnou hustotu zalidnění vykazují také obvody Červený Kostelec (196,3), Hronov (178,3), Úpice (175,8), Nové Město nad Metují (145,3), Jaroměř (138,5), Nová Paka Centrum evropského projektování 13
(136,8), Kostelec nad Orlicí, Trutnov a Vamberk. Méně než 50 obyv. /km 2 žije v oblastech Rokytnice v Orlických horách (26,1), Svobody nad Úpou (38,6), Sobotky (45,2) a Kopidlna (49,6). Celkově lze konstatovat, že nejvyšší hustota zalidnění na území kraje je ve městech a ve více urbanizovaných oblastech a to zejména na ose Hradec Králové Náchod a dále v osách Hradec Králové Trutnov a Hradec Králové - Dvůr Králové nad Labem. Nižší hustota obyvatelstva je v oblastech méně urbanizovaných a více rurálních (oblast Broumovska a Hronovska, Novobydžovska, Kopidlnska a Sobotecka a oblast Orlických hor a Orlického podhůří). Extrémních hodnot v hustotě obyvatelstva nabývají některé obce: Valdice 1645 obyv. /km 2, což je způsobeno přítomností věznice v kombinaci s nejmenším katastrem obce v rámci kraje, město Hradec Králové (902), Jičín (655) a Náchod (638). Protipólem jsou obce v horských oblastech, kde je hustota osídlení menší než 10 obyv./km 2 Zdobnice, Malá Úpa, Bartošovice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Orlické Záhoří a Strážné. 3.2.2 Bilance obyvatelstva Analýza celkové měny obyvatelstva Královéhradeckého kraje byla sledována za roky 1999 2003. Z pětileté vývojové řady je patrno několik poznatků. Jak již bylo konstatováno výše z dlouhodobého vývoje obyvatelstva v kraji, počet obyvatel v Královéhradeckém kraji celkově trvale klesá. V meziokresním porovnání údajů z let 1999-2003 je pouze okres Rychnov nad Kněžnou nepatrně populačně ziskový (index 03/99=1,001). Porovnáním obcí s rozšířenou působností mají kladný index nárůstu počtu obyvatel obvody Nové Město nad Metují (1,006), Kostelec nad Orlicí (1,004), Jičín (1,002), Jaroměř (1,001) a Rychnov nad Kněžnou. Graf č. 3-4 Počet obyvatel v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 552000 551651 551000 550780 550000 549000 549329 548437 548000 547563 547000 546000 545000 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999-2003 Tab. č. 3-8 Počet obyvatel v okresech Královéhradeckého kraje 1999-2003 okres Počet bydlících obyvatel k 31.12. index 1999 2000 2001 2002 2003 03/99 Hradec Králové 161071 160709 159958 159622 159284 0,989 Jičín 77286 77038 77524 77368 77066 0,997 Náchod 112816 112857 112480 112448 112423 0,997 Rychnov nad Kněžnou 78984 78970 78945 79070 79083 1,001 Trutnov 121494 121206 120422 119929 119707 0,985 Královéhradecký kraj 551651 550780 549329 548437 547563 0,993 Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 Centrum evropského projektování 14
Graf č. 3-5 Index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 v obcích s rozšířenou působností na území Královéhradeckého kraje 1,010 1,005 1,000 0,995 0,990 0,985 0,980 0,975 0,970 0,965 0,960 0,984 0,997 0,989 0,990 0,988 1,001 1,002 1,004 0,996 0,989 1,006 0,996 1,000 0,987 0,979 0,993 Broumov Dobruška Dvůr Králové nad Labem Hořice Hradec Králové Jaroměř Jičín Kostelec nad Orlicí Náchod Nová Paka Nové Město nad Metují Nový Bydžov Rychnov nad Kněžnou Trutnov Vrchlabí Královéhradecký kraj Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 Index nárůstu obyvatelstva 2003/1999 v porovnání jednotlivých obcích dokazuje, že největší celkové úbytky obyvatel jsou v oblastech bez výrazného dominantního regionálního centra, tedy v oblastech s nižší hustotou zalidnění. Jsou to především region Orlických hor, oblast Novobydžovka a Smidar, oblast Novopacka, Policka a Teplicka. Populačně ztrátová jsou také všechna bývalá okresní centra (Hradec Králové, Jičín, Trutnov, Náchod, Rychnov nad Kněžnou) a samotná sídelní střediska regionálního významu. Kladný index nárůstu počtu obyvatel 2003/1999 se nejsilněji projevuje v širším zázemí města Hradce Králové (nejvyšších hodnot nabývají obce Čistěves, Běleč nad Orlicí, Divec a Vysoká nad Labem, Mokrovousy a Třesovice). Počtem obyvatel vyrovnané až mírně ziskové jsou převážně oblasti v zázemí regionálních center. Demografický vývoj obyvatelstva je ovlivňován dvěma hlavními faktory - přirozenou měnou obyvatelstva a migrací 1. Graf č. 3-6 Bilance obyvatel podle okresů za roky 1999-2003 2,00 1,00 0,00-1,00-2,00-3,00-4,00-5,00-6,00 Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov míra PP míra MS míra celk příbytku/úbytku v Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 1 Přirozený přírůstek (PP) obyvatelstva se rovná rozdílu živě narozených a zemřelích, migrace se nejčastěji vyjadřuje tzv. migračním saldem, což je rozdíl mezi hodnotou přistěhovalých a vystěhovalých v daném území a čase. Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu vyjadřují míru přirozeného přírůstku, resp. míru migračního salda. Celkový přírůstek je roven rozdílu celkového přirozeného přírůstku a celkové migrace. Centrum evropského projektování 15
V Královéhradeckém kraji, i v České republice, má rozhodující vliv na pokles počtu obyvatel právě záporná přirozená měna. Snížení porodnosti je typickým jevem trvajícím od konce 80.let minulého století. Porodnost se již v roce 1991 pohybovala pod hladinou zabezpečující růst populace přirozenou měnou (tj. 2,1 dítěte na jednu ženu v reprodukčním věku). Za deset let se ale ještě snížila a v Královéhradeckém kraji činila v roce 2001 1,179 dítěte na 1 ženu v reprodukčním věku. Dosáhla tak pouze 62% hodnoty z roku 1991. Úbytek přirozenou měnou za roky 1999 2003 byl v Královéhradeckém kraji 3,44. Nejvyšší úbytek byl v okrese Jičín (-4,88 ), následuje okres Trutnov (-3,54), Hradec Králové (-3,37). Nižších hodnot dosahují okresy Rychnov nad Kněžnou (-2,89) a Náchod (-2,82). V detailu nižších územních jednotek kraje vystupují poměrně vysoké regionální rozdíly v hodnotách přirozené měny obyvatelstva. V obvodech s rozšířenou působností byl nejvyšší přirozený úbytek obyvatelstva v obvodu Hořice (-5,72). V rozmezí hodnot -5 až -4 se nacházejí obvody Kostelec nad Orlicí, Nová Paka, Nový Bydžov, Jičín, Dvůr Králové a Náchod. Naopak hodnoty vyšší než -2 jsou v obvodech Jaroměř, Nové Město nad Metují, Rychnov nad Kněžnou a Broumov. Obr. č. 3-3 Míra přirozeného přírůstku v Královéhradeckém kraji v v letech 1999-2003 Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999-2003 Z porovnání regionu obcí s pověřeným úřadem je patrná tendence, že nejvyšší úbytky přirozenou měnou obyvatelstva jsou převážně v obvodech v západní části kraje a dále převážně v zemědělských oblastech. Jediný obvod, a to Rokytnice v Orlických horách nabývá kladné hodnoty (0,3). Opačným extrémem je obvod Sobotka (-7,67). Samostatné obce vykazují ještě výraznější rozdíly. Extrémně vysokých záporných hodnot míry přirozeného přírůstku obyvatel v hodnotách pod -20 nabývají obce Lampertice (-34,1), Slatiny (-33,7), Humburky (-30,3), Mlátovice (-27,1), Stárkov (-23,8) a Lišice (-20,7). Maximální kladná míra přirozeného přírůstku se naopak vyskytuje v hodnotách nad +8 a je to v obcích (Kostelec (9,4), Jinonice a Sněžné (8,9), Čistěves (8,53) a Šonov (8,41). Centrum evropského projektování 16
Graf č. 3-7 Bilance obyvatel podle obvodů obcí s pověřeným úřadem v Královéhradeckém kraji v letech 1999-2003 Sobotka Týniště nad Orlicí Lázně Bělohrad Hronov Chlumec nad Cidlinou Hořice Kopidlno Úpice Teplice nad Metují Nechanice Nová Paka Žacléř Opočno Nový Bydžov Vrchlabí Dvůr Králové nad Labem Smiřice Náchod Police nad Metují Jičín Červený Kostelec Česká Skalice Vamberk Kostelec nad Orlicí Hradec Králové Hostinné Třebechovice pod Orebem Trutnov Svoboda nad Úpou Dobruška Nové Město nad Metují Rychnov nad Kněžnou Jaroměř Broumov Rokytnice v Orlických horách -10,00-5,00 0,00 5,00 10,00 míra PP míra MS míra celk příbytku/úbytku v Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999-2003 Centrum evropského projektování 17
Druhým faktorem ovlivňujícím velikost populace daného území je migrace, která do jisté míry vypovídá o atraktivnosti dané lokality a o možnostech bydlení v ní. Celkové migrační saldo (MS) Královéhradeckého kraje je za sledované roky -0,24, tzn. že se z území kraje více lidí vystěhovalo než se sem přistěhovalo. Převahu přistěhovalých nad vystěhovalými mají okresy Rychnov nad Kněžnou (0,8) a Náchod (0,56). Ostatní okresy se pohybují v záporných hodnotách. Nejmenší míra migračního salda je v okrese Hradec Králové (-0,95). Obr. č. 3-4 Míra migračního salda v Královéhradeckém kraji v v letech 1999-2003 Zcela jiné tendence ale vykazuje porovnání samotných obcí s pověřeným úřadem. Zde je zcela prokazatelný trend vystěhovávání se obyvatel z obvodu města Hradec Králové do oblastí v jeho zázemí. Všechny sousedící obvody jsou migračně silně ziskové (Nechanice 8,68, Třebechovice pod Orebem 8,52, Smiřice 7,98, Týniště nad Orlicí 5,97, Chlumec nad Cidlinou 3,69), obvod Hradec Králové ale nabývá záporné hodnoty -3,23, což je třetí nejnižší hodnota v kraji. Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999-2003 Migračně spíše ziskové jsou také obvody v linii zázemí Královéhradecka táhnoucí se od západu (Nový Bydžov), přes střed kraje (Hořice, Dvůr Králové nad Labem) až po česko-polské příhraniční oblasti (Náchodska, Českoskalicko, Novoměstsko až Hronovsko a Úpici. Migrační přírůstky jsou velmi často ovlivněny lepší dostupností a atraktivitou bydlení v dané lokalitě a proto v pětileté sledované řadě se mohou výrazněji promítnou aktuální např. hromadné výstavby domů v menších obcích. Absolutně maximální míry migračního přírůstku za sledované období dosáhla obec Divec (86,38), následují obce Libchyně (67,52) a Máslojedy (60,0). Naopak minimální extrémy nastaly v obcích Kostelec (-46,95) a Tuř (-43,09). Následující tabulka udává meziokresní porovnání hodnot bilance obyvatelstva. Tab. č. 3-9 Bilance obyvatel podle okresů Královéhradeckého kraje v letech 1999 2003 okres míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v Hradec Králové -3,37-0,95-4,32 Jičín -4,88-0,14-5,01 Náchod -2,82 0,56-2,26 Rychnov nad Kněžnou -2,89 0,80-2,09 Trutnov -3,54-0,81-4,34 Královéhradecký kraj -3,44-0,24-3,68 Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 Jak již bylo výše řečeno, až rozdíl celkového přirozeného příbytku a celkové migrace udává konečnou bilanci obyvatel daného území. Zatímco přirozený přírůstek je ovlivněný více dlouhodobým vývojem, změnou biologických znaků populace, celková míra migrace je více lokálně ovlivnitelná, a to zejména momentální výstavbou či jiným zatraktivněním regionu. Centrum evropského projektování 18
Obr. č. 3-5 Míra celkového přírůstku/úbytku obyvatel Královéhradeckého kraje v v letech 1999-2003 V celkovém přírůstku resp. úbytku se tyto hodnoty vzájemně ovlivňují. Kladné hodnoty celkového přírůstku mají, podobně jako u migračního salda, téměř všechny obvody sousedící s obvodem Hradec Králové (Třebechovice pod Orebem 5,88, Nechanice (3,76, Smiřice 3,84). V regionálním porovnání platí pravidlo, že obecně vyšší celkové úbytky mají obvody v západní části kraje a v horských a podhorských oblastech. Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 Střední pás kraje (linie Nový Bydžov Hořice Dvůr Králové nad Labem Jaroměř Česká Skalice Náchod Hronov), který vykazuje kladné migrační saldo, se vlivem nízkého přirozeného přírůstku dostává do záporných hodnot celkového úbytku obyvatel. Relativně nižších hodnot úbytku obyvatel dosahují obvody v severojižním pásu východní části kraje, tedy v oblasti od Náchodska, přes oblast Orlických hor a podhůří až po Rychnovsko a Týnišťsko. Nejzápornějších hodnot pod -6 nabývají obvody Hostinné, Hradec Králové, Lázně Bělohrad a Nová Paka. Průměrné hodnoty celkového přírůstku/úbytku obyvatel uvádí uvedená tabulka. Tabulka následující porovnává jednotlivé obce podle maximálního a minimálního přirozeného příbytku/úbytku obyvatelstva. Tab. č. 3-10 Obce s největším a nejmenším celkovým přírůstkem/úbytkem obyvatelstva za roky 1999-2003 v Královéhradeckém kraji pořadí obce obec míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v pořadí obce obec míra PP míra MS míra celkového příbytku/úbytku v 1. Divec 0,00 86,38 86,38 434. Mokré 0,00-25,70-25,70 2. Libchyně -6,43 67,52 61,09 435. Zachrašťany -13,06-14,25-27,32 3. Máslojedy -6,67 60,00 53,33 436. Zdechovice -12,95-14,39-27,34 4. Litíč -1,86 50,28 48,42 437. Budčeves -4,47-23,49-27,96 5. Brada-Rybníček -5,67 53,82 48,16 438. Sněžné 8,90-38,58-29,67 6. Soběraz 2,56 41,03 43,59 439. Kněžnice -13,04-18,05-31,09 7. Vysoká nad Labem 3,10 35,99 39,09 440. Byzhradec -6,93-24,75-31,68 8. Čistěves 8,53 27,72 36,25 441. Cholenice -11,35-24,77-36,12 9. Benátky 0,00 34,17 34,17 442. Ledce -2,96-33,26-36,22 10. Petrovičky 0,00 32,09 32,09 443. Proruby -11,11-25,93-37,04 11. Kbelnice -1,52 33,43 31,91 444. Lišice -20,72-16,36-37,08 12. Březina 3,86 27,03 30,89 445. Kostelec 9,39-46,95-37,56 13. Horní Olešnice -9,26 39,89 30,63 446. Češov -9,22-28,80-38,02 14. Lejšovka -2,58 32,22 29,64 447. Tuř -5,39-43,09-48,47 15. Bohdašín 1,83 26,51 28,34 448. Rokytňany -17,65-38,24-55,88 Zdroj dat: ČSÚ, MOS 1999 2003 Centrum evropského projektování 19
Z grafu dlouhodobého vývoje celkové bilance obyvatelstva Královéhradeckého kraje jsou patrné všechny zásadní trendy. Královéhradecký kraj zaznamenává trvalý celkový úbytek obyvatelstva, což je způsobeno především propadem přirozeného přírůstku, který je dlouhodobě záporný především výrazným poklesem porodnosti. Úbytek obyvatelstva migrací byl nejvýraznější v roce 2001, kdy se do kraje přistěhovalo 6,1 obyvatel, ale více se jich vystěhovalo (7,4 ). V roce 2001 nabyl celkový úbytek obyvatel kraje maximální hodnoty, a to -2,8. Údaje za poslední rok (2003) jsou po dlouhé době opět něco optimističtější. Přírůstek stěhováním je kladný a míra živě narozených poprvé od roku 1995 stoupla o 0,3. Graf č. 3-8 Dlouhodobý vývoj bilance obyvatelstva v Královéhradeckém kraji od roku 1990 živě narození zemřelí přistěhovalí vystěhovalí přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek Přepočtená hodnota na 1000 obyvatel středního stavu 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0-1 -2-3 1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 3.2.3 Sňatečnost, rozvodovost, potratovost Zdroj dat: ČSÚ, Statistická ročenka Královéhradeckého kraje Na progresivitu vývoje počtu obyvatelstva má vliv také celková míra sňatečnosti a rozvodovosti. V několika posledních letech se v České republice projevily tendence z vyspělých evropských zemí, a to že se postupně zvyšuje průměrný věk snoubenců při uzavírání prvního manželství, výrazně se také zvyšuje věk prvorodiček. Také počet narozených dětí mimo manželství narůstá. Proti tomu se snižuje celkový počet potratů. Tab. č. 3-11 Vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů v Královéhradeckém kraji v letech 1998-2003 1998 1999 2000 2001 2002 2003 počet sňatků 3071 2939 3049 2844 2731 2618 počet rozvodů 1647 1176 1559 1647 1801 1661 potraty 3085 2763 2499 2344 2356 2371 Zdroj dat: ČSÚ Z výše uvedené tabulky je patrný vývoj počtu sňatků, rozvodů a potratů za posledních několik let v Královéhradeckém kraji. Počet sňatků se snižuje rok od roku. V porovnání let 1998 a 2003 celkový pokles činil 17,3%. Celkový počet rozvodů vykazuje v Královéhradeckém kraji nevyrovnanou tendenci. Ve sledovaném období bylo nejméně rozvodů v roce 1999, naopak nejvíce v roce 2002. Přepočtený rozdíl mezi těmito extrémními hodnotami je 53%. Centrum evropského projektování 20
Graf č. 3-9 Vývoj míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Královéhradeckém kraji od roku 1990 míra sňatečnosti míra rozvodovosti míra potratovosti Přepočtené hodnoty na 1000 obyvatel středního stavu 12 10 8 6 4 2 0 1990 1995 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Zdroj dat: ČSÚ Přepočtené hodnoty míry sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti na 1000 obyvatel středního stavu ve výše uvedeném grafu dokumentují celkový trend ve vývoji těchto ukazatelů. Vzhledem k celkovému poklesu obyvatel nabírá nepříznivý vývoj především míra rozvodovosti, která téměř kontinuálně roste. Další dva ukazatelé jsou v přepočtených hodnotách v poklesu. Především počet sňatků by mohl během několika let opět narůstat, neboť do manželství začínají vstupovat silné populační ročníky ze 70. let, které vzhledem k moderním trendům života, svůj vstup do manželství prozatím odkládali. 3.2.4 Struktura obyvatelstva podle pohlaví Základním strukturním ukazatelem obyvatelstva je rozdělení podle pohlaví. Obyvatelstvo v Královéhradeckém kraji sleduje celorepublikový trend v převaze zastoupení ženského pohlaví nad mužským. V porovnání údajů ze SLDB 1991 a 2001 je poměr mezi muži (1991=48,38%, 2001=48,69%) a ženami (1991=51,62%, 2001=51,31%) v krajském průměru stabilní. Jednotlivé obce a správní celky však v poměru mužů a žen vykazují zajímavé rozdíly. Podle údajů ze SLDB existovalo v roce 1991 v kraji 14 obcí a v roce 2001 13 obcí, kde byl počet mužů roven počtu žen. Maximální a minimální zastoupení mužů a žen v jednotlivých obcích v letech 1991 a 2001 dokumentuje následující tabulka. Centrum evropského projektování 21
Tab. č. 3-12 Podíl mužů a žen ve vybraných obcích Královéhradeckého kraje v letech 1991 a 2001 pořadí 1991 2001 Název obce ženy % muži % Název obce ženy % muži % 1. Butoves 63,01 36,99 Proruby 61,54 38,46 2. Pšánky 59,18 40,82 Brada-Rybníček 57,58 42,42 3. Dílce 58,82 41,18 Zdobín 56,70 43,30 4. Vrbice 58,54 41,46 Sněžné 56,34 43,66 5. Nemyčeves 57,09 42,91 Pšánky 56,25 43,75 6. Černíkovice 57,01 42,99 Puchlovice 56,15 43,85 7. Mlázovice 56,86 43,14 Vrchovnice 55,88 44,12 8. Polom 56,84 43,16 Lodín 55,87 44,13 9. Zdobín 56,76 43,24 Přepychy 55,56 44,44 10. Přepychy 56,74 43,26 Cholenice 55,56 44,44 439. Strážné 46,49 53,51 Kbelnice 45,67 54,33 440. Lupenice 46,48 53,52 Libchyně 45,59 54,41 441. Ostružno 46,46 53,54 Strážné 45,33 54,67 442. Zámostí-Blata 46,15 53,85 Rokytňany 45,33 54,67 443. Petrovičky 45,95 54,05 Úbislavice 45,09 54,91 444. Hajnice 45,10 54,90 Královec 44,89 55,11 445. Malá Úpa 44,87 55,13 Bílé Poličany 44,74 55,26 446. Podůlší 44,44 55,56 Zdechovice 44,37 55,63 447. Říčky v Orl. horách 43,82 56,18 Ostružno 44,16 55,84 448. Zdobnice 42,93 57,07 Vysoký Újezd 43,08 56,92 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 V porovnání jednotlivých okresů jsou rozdíly v počtu mužů a žen v průměru nevýrazné. Nejnižší podíl mužů je podle SLDB 2001 v okrese Hradec Králové (48,39%) a nejvyšší v okrese Rychnov nad Kněžnou (49,01%). Podle obcí s rozšířenou působností je nejméně mužů zastoupeno v obvodech Hradec Králové a Náchod, nejvíce pak v obvodech Nová Paka, Nový Bydžov, Vrchlabí a Rychnov nad Kněžnou. Teprve v podrobnosti obcí s rozšířenou působností lze pozorovat výraznější regionální rozdíly v tomto ukazateli. Optimálnímu poměru 1:1 se nejvíce blíží obvody Teplice nad Metují (49,84% mužů), Hostinné (49,74%) a Vamberk (49,59%). Nejméně jsou muži zastoupeni v obvodech Česká Skalice (47,72%) a Náchod (47,93%). 3.2.5 Struktura obyvatelstva podle věku Věková struktura obyvatelstva se v populaci vytváří dlouhodobým vývojem především porodnosti a úmrtnosti a vlivem migračních pohybů. V České republice v posledních letech postupně klesá porodnost a úmrtnost a prodlužuje se střední délka života, což jsou hlavní faktory postupného stárnutí populace a zhoršování věkové struktury. Věková struktura obyvatelstva se sleduje podle tzv. věkových kategorií. Základními kategoriemi jsou: 0-14 let (předproduktivní), 15-59 let (produktivní) a 60 a více let (poproduktivní) složka obyvatelstva. V roce 2001 tvořila nejmladší věková kategorie u mužů 17,3% a u žen 15,4% obyvatelstva. Poproduktivní složka byla u mužů zastoupena 16% a u žen 22% podílem. V roce 1970 tvořila složka nejmladší věkové kategorie 0-14 let 20,5% populace Královéhradeckého kraje. V roce 1980 dosáhla z důvodu propopulačních opatření ze 70.let svého maxima 23,2%, ale od roku 1980 z důvodů snižování porodnosti klesá. V roce 1991 byl podíl předproduktivní skupiny ještě 20,8%, ovšem v roce 2001 to už bylo pouhých 16,3% populace.výrazný úbytek podílu dětí do 14 let dokončeného věku je dán výrazným poklesem porodnosti, nejen v kraji, ale tento trend se promítá na věkové struktuře populace celé České republice. Do věku ekonomické aktivity, tj. produktivního věku, se naopak přesunuly silné ročníky 70. let, které tak výrazně ovlivnily vzrůst této supiny obyvatelstva na 64,6%. Centrum evropského projektování 22
Podíl osob v poproduktivním věku (60 a více let) byl v roce 1970 zjištěn ve výši 20,6%, index stáří (poměr obyvatelstva 60+/0-14 let) byl v Královéhradeckém kraji ještě relativně příznivý, činil 100,8%. Při sčítání v roce 1980, kdy za deset let přibylo téměř 20 tisíc dětí a ubylo 9 tisíc osob starších 60 let, se index stáří snížil na nejoptimálnější hodnotu během třiceti let, na 78,8%. V roce 1991 se již projevil úbytek dětí a stagnoval počet osob v poproduktivním věku, takže se index stáří opět zvýšil o více než 10 bodů. Tab. č. 3-13 Obyvatelstvo podle pohlaví a základních věkových skupin v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2001 věková skupina muži ženy rok 0-14 15-59 60 + 0-14 15-59 60+ 1970 21,9 60,4 17,7 19,2 57,5 23,4 1980 24,8 60,0 15,2 21,8 57,0 21,2 1991 22,0 62,7 15,4 19,6 58,8 21,6 2001 17,3 66,8 16,0 15,4 62,6 22,0 Zdroj dat: SLDB 1970 2001 Podíl nejstarší generace od 90.let postupně vzrůstá. Do této věkové kategorie se postupně přesunuli občané slabých ročníků narozených ve třicátých letech minulého století, což prozatím kontrastuje s rychle se zmenšujícím podílem dětské složky obyvatelstva. V roce 2001 činil podíl osob ve věku 60+ 19,1% populace. Index stáří v tomto roce dosáhl svého maxima 117,1%. Dětí do 14 let bylo v roce 2001 sečteno o 25 tisíc méně než v roce 1991. Klesající porodnost se zatím promítla do úbytku nejmenších dětí, kterých bylo do věku 4 let zjištěno o 4,5% z úhrnu obyvatelstva, což je o 1,7 procentního bodu méně než v roce 1991. Počet osob v produktivním věku se v roce 2001 oproti roku 1991 snížil o 20,6 tisíc osob. Podíl poproduktivní složky vzrostl za deset let o 0,5% a v roce 2001 činil 19,1% populace. Graf č. 3-10 Vývoj podílu věkových kategorií mužů a žen v Královéhradeckém kraji v letech 1970-2001 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 Muži 0-14 Muži 15-59 Muži 60 + Ženy 0-14 Ženy 15-59 Ženy 60 + 20,0 10,0 1970 1980 1991 2001 Zdroj dat: SLDB 1991, 2001 Centrum evropského projektování 23
Obr. č. 3-6 Index mládí obyvatel Královéhradeckého kraje v roce 2001 V regionálním členění žije nejmladší obyvatelstvo (podle přepočteného indexu mládí 0-14/60+ z výsledků SLDB 2001) v obvodech ORP Broumov (1,09) a Rychnov nad Kněžnou (1,03). Všechny ostatní obvody mají hodnotu indexu mládí menší než 1. V porovnání obcí s POÚ dosahuje obvod Rokytnice v Orlických horách maximální hodnoty 1,39, obvod Broumov 1,19, Rychnov nad Kněžnou 1,06 a Trutnov 1,03. Zdroj dat: SLDB 2001 Minimální hodnoty indexu mládí, tedy nejhorší poměr mezi populací 0-14 a 60+, vykazují v přepočtu obvody Sobotka (0,62), Hradec Králové (0,74), Lázně Bělohrad (0,75), Hronov (0,76), Kostelec nad Orlicí (0,77), Červený Kostelec, Česká Skalice a Chlumec nad Cidlinou (0,79) a Opočno 0,80. Z Královéhradeckých okresů jsou vlivem nepříznivé věkové struktury nejstarší okresy Hradec Králové (0,77) a Jičín (0,82). Ostatní okresy jsou v rozmezí hodnot 0,9 0,92 (Rychnov nad Kněžnou). Z korelací hodnot věkových kategorií a národnosti je patrné, že největší zastoupení nejmladší věkové kategorie je v mnoha případech právě v oblastech, kde je nejmenší národnostní jednota. Obecně platí, a to i v Královéhradeckém kraji, že nejméně příznivou věkovou strukturu obyvatelstva mají převážně nejmenší obce a na druhé straně velká města. Následující tabulka dokumentuje rozložení věkových kategorií v obcích Královéhradeckého kraje, které mají více než 5 tisíc obyvatel. Centrum evropského projektování 24