Komparace daňových, pojistných a dávkových systémů ve vyspělých zemích (OECD) z hlediska jejich vlivu na odvodové zatížení nízkopříjmových domácností Pracovní dokument č. 1 projektu HC185/10 Vliv interakce daňových a dávkových systémů na zvýšení motivace k participaci na trhu práce a na rodinné chování doc. Ing. Jan Pavel, Ph.D. doc. Ing. Leoš Vítek, Ph.D. a kol. 2010-2011
Obsah ÚVOD 3 1 MAKROEKONOMICKÁ ANALÝZA EFEKTIVNÍHO DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ DOMÁCNOSTÍ 4 2 DAŇOVÉ A ODVODOVÉ ZATÍŽENÍ, INTERAKCE S DÁVKOVÝM SYSTÉMEM 11 3 VÝVOJ UKAZATELŮ EFEKTIVNÍHO ZDANĚNÍ DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI V ZEMÍCH OECD 14 4 REFORMY (EFEKTIVNÍHO) ODVODOVÉHO ZATÍŽENÍ RODIN S DĚTMI REALIZOVANÉ V LETECH 2001-2009 V EVROPSKÝCH ZEMÍCH OECD 21 5 VÝHODY A NEVÝHODY RŮZNÝCH FISKÁLNÍCH NÁSTROJŮ PRO PODPORU RODIN S DĚTMI 22 6 ZÁVĚR 27 POUŽITÁ LITERATURA 28 PŘÍLOHA: ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY DAŇOVÝCH A DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ EVROPSKÝCH ZEMÍ OECD VE VZTAHU K FINANČNÍ SITUACI DOMÁCNOSTÍ S DĚTMI 29 2
Úvod Předložená studie je zaměřena na problematiku daňových a odvodových systémů evropských zemí OECD s cílem analyzovat jejich dopady na zatížení nízkopříjmových rodin s dětmi. Vzhledem k tomu, že zatížení domácností je ovlivňováno nejen odvody do veřejných rozpočtů, ale i příjmy z univerzálních sociálních dávek rodinného typu, které mají v řadě případů charakter negativních daní, byla tato analýza rozšířena i na tento institut. Zatížení domácností s dětmi bylo analyzováno prostřednictvím ukazatelů efektivního zdanění, který je využíván OECD a Evropskou komisí. Předmětem analýzy je jak stav těchto veličin, tak i jejich vývoj mezi roky 2001 a 2008, přičemž cílem je identifikovat ty země, které v tomto období provedly reformy s významným dopadem na efektivní daňové zatížení domácností s dětmi. Podrobná analýza dopadů těchto reforem na trh práce je předmětem další studie projektu, která má být zpracována do konce roku 2010. Studie je rozdělena do šesti částí. V první jsou velmi stručně charakterizovány hlavní makroekonomické ukazatele daňového a odvodového zatížení a dále je analyzován rozsah státních intervencí z hlediska velikosti veřejných výdajů a jejich struktury se zvláštním zaměřením na sociální dávky rodinného typu 1. Druhá kapitola popisuje konstrukci jednotlivých ukazatelů efektivního zdanění, které jsou využívány v následující kapitole k analýze stavu a vývoje efektivního zdanění v jednotlivých evropských zemích OECD. Následující kapitola popisuje reformy, které byly v letech 2001-2008 provedeny ve vybraných zemích a které významně ovlivnily hodnotu efektivního zdanění. Konečně pátá kapitola sumarizuje různé prvky daňových a dávkových systémů, které jsou používány v zemích OECD a specifikuje jejich výhody a nevýhody. Může tak sloužit pro diskusi případných změn v českém systému. Podrobnější charakteristika jednotlivých systémů je uvedena v příloze. V závěru jsou shrnuty hlavní závěry studie a specifikovány práce, které budou v rámci řešení projektu navazovat. 1 Vzhledem k lepšímu dostupnosti datových zdrojů byla makroekonomická analýza provedena na vzorku zemí EU a nikoliv evropských zemích OECD. Většina starých členských zemí EU je zároveň členem OECD. 3
1 Makroekonomická analýza efektivního daňového zatížení domácností Finanční situace domácností s dětmi je na straně jedné ovlivňována rozsahem daňového a odvodového zatížení a na straně druhé rozsahem sociálních transferů. V této kapitole velmi stručně analyzujeme hlavní makroekonomické agregáty, které jsou pro tuto oblast relevantní. Následující tabulka ukazuje rozsah daňového zatížení domácností přímými důchodovými daněmi, mezi které řadíme daň z příjmů fyzických osob a zákonné pojistné. Celkové zatížení těmito daněmi se v EU27 pohybovalo v letech 2005-2008 kolem 22 % HDP, což je více než v České republice, kde tento ukazatel je o cca 2 p.b nižší. Velké rozdíly je ale možné najít u struktury tohoto daňového zatížení, neboť v České republice tvoří ¾ zákonné pojistní, zatímco v EU27 je to o něco více než polovina. To má závažné implikace pro schopnost tohoto systému zacílit se na selektivní podpory rodin s dětmi. Zatímco systém daně z příjmů využívá různých úlev, zákonné pojistné je vesměs konstruováno jako rovná daň bez odpočtů a slev. Tabulka 1: Daňové zatížení domácností přímými daněmi v letech 2000-2008, údaje v % HDP EU27 EU15 Česká republika 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Zákonné pojistné 12,9 12,8 12,7 13,0 12,8 12,8 12,7 12,5 12,7 Daň z příjmů fyzických osob : : : : : 9,2 9,4 9,5 9,5 Celkem : : : : : 22,0 22,1 22,0 22,2 Zákonné pojistné 12,9 12,8 12,7 13,0 12,9 12,8 12,7 12,6 12,8 Daň z příjmů fyzických osob : : : : : 9,5 9,7 9,8 9,9 Celkem : : : : : 22,3 22,4 22,4 22,7 Zákonné pojistné 14,2 14,2 14,9 15,1 16,1 16,1 16,3 16,3 16,2 Daň z příjmů fyzických osob 4,6 4,5 4,7 4,9 4,8 4,6 4,2 4,3 4,0 Celkem 18,8 18,7 19,6 20,0 20,9 20,7 20,5 20,6 20,2 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Jak již bylo uvedeno, vedle daní a povinných odvodů hrají důležitou roli v sociální a příjmové situaci rodin i sociální dávky. Jejich velikost a dopady na chování domácností na trhu práce ovlivňuje bezesporu celková angažovanost veřejného sektoru v ekonomických procesech a podíl jednotlivých okruhů vládních zásahů. Zajištění sociální ochrany domácností s dětmi spadá do kategorie redistribučních zásahů a je realizováno jak formou sociálních transferů tak i poskytováním bezplatných nebo dotovaných služeb. V této studii se budeme věnovat 4
zejména finančnímu zabezpečení těchto domácností, a proto budeme pracovat zejména s explicitními sociálními transfery. Rozsah těchto transferů je determinován celkovým objemem zdrojů, které má stát k dispozici a které ovlivňují velikost veřejných výdajů, a také rozhodnutím vlády, jakou část z těchto prostředků věnuje na sociální transfery. Následující tabulka udává přehled velikosti a struktury veřejných výdajů v České republice a v EU15 v období 2000-2008. Ukazuje se, že Česká republika vykazuje dlouhodobě nižší úroveň veřejných výdajů než staré členské země EU. Tato mezera se dokonce v čase mírně prohlubuje, kdy v roce 2000 činila 3,6 % HDP a v roce 2008 již 4,4 % HDP. Nižší objem disponibilních zdrojů se samozřejmě musí projevit tím, že na některé oblasti vydává Česká republika méně veřejných prostředků než staré členské země. Podrobnější analýza údajů prezentovaných v tabulace 2 ukazuje, že nižší úroveň veřejných výdajů v ČR je umožněna zejména nižšími výdaji na všeobecné a veřejné služby (cca 2 % HDP), na vzdělávání (cca 0,5 % HDP) a především na sociální ochranu (cca 5,5 % HDP). Naproti tomu vydává Česká republika téměř dvakrát více prostředků na oblast Ekonomické záležitosti. Jedná se zejména o výdaje na infrastrukturní stavby, jejichž potřeba je dána snahou o odstranění relativně vysoké infrastrukturní mezery, jejíž existence je důsledkem nízkých investic do této oblasti v letech 1938-1989 2. 2 V systému národních účtů se to projevuje téměř dvojnásobnou úrovní veřejných investic (hrubá tvorby fixního kapitálu veřejného sektoru) oproti starým zemím EU. 5
Tabulka 2: Struktura veřejných výdajů v ČR a EU15 v letech 2000 až 2008, údaje v % HDP Klasifikace COFOG 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 EU15 7,0 6,8 6,6 6,6 6,4 6,4 6,2 6,2 6,4 Všeobecné a veřejné služby ČR 4,1 4,3 4,8 5,2 4,9 5,4 4,4 4,4 4,5 EU15 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,6 1,5 1,5 1,5 Obrana ČR 1,7 1,6 1,6 1,9 1,4 1,6 1,2 1,2 1,1 EU15 1,6 1,7 1,7 1,8 1,8 1,8 1,8 1,7 1,7 Veřejný pořádek a bezpečnost ČR 2,4 2,2 2,1 2,2 2,2 2,2 2,2 2,1 2,1 EU15 2,9 3,8 3,8 3,8 3,8 3,8 3,8 3,6 4,1 Ekonomické záležitosti ČR 7,3 9,3 8,9 8,3 7,5 6,9 7,1 6,9 7,2 EU15 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 0,8 0,8 Ochrana životního prostředí ČR 0,9 1,0 1,0 1,2 1,1 1,2 1,2 1,0 1,0 EU15 1,0 1,0 0,9 1,1 1,0 1,1 1,0 1,0 1,0 Bydlení a společenská infrastruktura ČR 1,1 1,2 0,6 1,2 1,6 1,6 1,6 1,1 1,1 EU15 6,1 6,3 6,4 6,6 6,7 6,8 6,9 6,8 7,0 Zdraví ČR 5,7 6,0 6,2 6,4 7,3 7,2 7,2 7,1 7,2 EU15 1,0 1,0 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 1,1 Rekreace, kultura a náboženství ČR 1,0 1,1 1,3 1,3 1,2 1,2 1,3 1,3 1,2 EU15 5,0 5,1 5,2 5,3 5,2 5,2 5,2 5,1 5,2 Vzdělávání ČR 4,1 4,4 5,2 5,2 4,8 4,8 4,9 4,7 4,7 EU15 18,3 18,3 18,6 18,9 18,8 18,7 18,4 18,1 18,5 Sociální ochrana ČR 13,4 13,3 14,6 14,4 13,0 12,8 12,7 12,9 12,9 EU15 45,4 46,3 46,8 47,4 47,1 47,2 46,5 46,0 47,3 Celkem ČR 41,8 44,4 46,3 47,3 45,1 45,0 43,7 42,5 42,9 Zdroj: Eurostat Z výše uvedené tabulky tedy vyplývá, že Česká republika vydává na sociální ochranu podstatně méně finančních prostředků, než staré členské země. To na straně jedné umožňuje dlouhodobě udržovat nižší úroveň daňového zatížení (složená daňová kvóta je v České republice dlouhodobě pod průměrem zemí EU15, tato mezera se pohybuje kolem 5 p.b.), na straně druhé to však klade vyšší důraz na efektivnější vynaložení existujících prostředků. 3 Vzhledem k tomu, že Česká republika dlouhodobě vydává na sociální ochranu menší objem finančních prostředků než země EU15, lze tedy očekávat, že nižší objem prostředků bude vyčleněn i na transfery pro rodiny s dětmi. Přehled o vývoji sociálních dávek pro rodiny s dětmi uvádí tabulka 3. Rozdíl mezi objemem prostředků na rodinné dávky v v EU15 a v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 0,5 % HDP. Průměrně země EU15 vynakládaly na rodinné dávky 2,1 % HDP, zatímco 3 Efektivnost výdajů na sociální ochranu je možné posuzovat v rámci metodického rámce 3E. Účinností je v tomto případě chápána schopnost sociálních výdajů zabránit lidem postižených negativní sociální situací upadnou do chudoby. Efektivnost je pak možné posuzovat analýzou nákladovosti snížení míry chudoby po provedení sociálních transferů o 1 p.b. Tento typ analýzy však není předmětem předkládané studie. 6
ČR 1,6, což je o cca 25 % méně. Data v letech 2008 a 2009, která v současné době nejsou za EU15 k dispozici, by zřejmě v případě ČR ukázala další pokles a to v důsledku redukce rozsahu příjemců přídavků na děti realizovaných v rámci reformy 2008. Při analýze časových řad jednotlivých zemí se ukazuje, že v letech 2000-2007 nedošlo k významnějším změnám v rozsahu prostředků vynakládaných na sociální transfery pro rodiny s dětmi. Pouze v některých zemích lze sledovat mírný pozvolný pokles (např. Německo z 3,2 % HDP na 2,8 % HDP nebo Norsko z 3,0 % HDP na 2,8 % HDP). Tabulka 3: Objem prostředků vynaložených na rodinné dávky v letech 2000 až 2007, údaje v % HDP Země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 EU27 : : : : : 2,1 2,0 2,0 EU15 2,1 2,1 2,2 2,2 2,2 2,1 2,1 2,1 Belgie 2,2 2,2 2,1 2,1 2,0 2,0 2,0 2,0 Bulharsko : : : : : 1,1 1,1 1,3 Česká republika 1,6 1,5 1,6 1,5 1,6 1,4 1,4 1,7 Dánsko 3,7 3,8 3,9 4,0 3,9 3,8 3,7 3,7 Německo 3,2 3,1 3,3 3,3 3,2 3,1 2,9 2,8 Estonsko 1,6 1,5 1,4 1,2 1,6 1,5 1,5 1,4 Irsko 1,8 2,1 2,4 2,5 2,5 2,5 2,5 2,6 Řecko 1,7 1,6 1,6 1,7 1,6 1,5 1,5 1,5 Španělsko 1,0 0,9 0,9 1,1 1,1 1,2 1,2 1,2 Francie 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 Itálie 0,9 1,0 1,0 1,1 1,1 1,1 1,2 1,2 Kypr 0,9 1,2 1,3 1,9 2,0 2,1 1,9 2,0 Lotyšsko 1,5 1,4 1,4 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 Litva 1,3 1,2 1,1 1,0 1,1 1,2 1,1 1,2 Lucembursko 3,1 3,3 3,5 3,8 3,8 3,6 3,4 3,2 Maďarsko 2,5 2,4 2,5 2,7 2,5 2,5 2,8 2,8 Malta 1,6 1,4 1,3 1,3 1,3 1,2 1,1 1,1 Nizozemí 1,1 1,1 1,2 1,3 1,3 1,3 1,5 1,6 Rakousko 2,9 2,9 3,0 3,1 3,1 3,0 2,9 2,8 Polsko 1,0 1,0 1,0 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 Portugalsko 1,0 1,1 1,4 1,5 1,2 1,2 1,2 1,2 Rumunsko 1,5 1,5 1,7 1,4 1,6 1,8 1,8 1,7 Slovinsko 2,2 2,1 2,0 2,0 2,0 1,9 1,9 1,8 Slovensko 1,7 1,5 1,5 1,5 1,7 1,7 1,6 1,5 Finsko 3,0 2,9 2,9 2,9 3,0 3,0 2,9 2,9 Švédsko 2,7 2,8 2,9 2,9 2,9 2,9 3,0 3,0 Velká Británie 1,8 1,7 1,7 1,8 1,7 1,6 1,5 1,5 Island 2,2 2,5 2,7 3,1 3,1 3,0 3,1 2,9 Norsko 3,0 3,2 3,1 3,1 3,0 2,8 2,7 2,8 Švýcarsko 1,2 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,3 1,2 Zdroj: Eurostat 7
Stejně jako v případě velikosti prostředků vynakládaných na sociální transfery rodinného typu nelze identifikovat ani významnější změny v jejich podrobnější struktuře. Následující tabulka udává poměr, jakým se podílí na těchto transferech příjmově netestované. Ukazuje se, že nelze identifikovat žádný sjednocující trend ani přístup. Průměrně v EU27 tvoří příjmově netestované transfery 75 % všech rodinných dávek, avšak je možné najít i země s velmi nízkým podílem (Malta 10 %) nebo i země spoléhající pouze na netestované dávky (např. Švédsko). Česká republika ve sledovaném období vykazuje významnou konvergenci k průměru; v roce 2007 představovaly netestované dávky 75 % všech rodinných transferů. Použití testovaných a netestovaných dávek velmi ovlivňuje schopnost systému zacílit se na skutečně sociálně potřebné na straně jedné a na straně druhé celkovou nákladovost. Při aplikaci netestovaných dávek lze předpokládat velmi nízké transakční náklady systému, negativem však je, že transfery obdrží i středně a vysokopříjmové domácnosti, které je z hlediska eliminace možného pádu do chudoby. Tento nedostatek eliminují transfery testované, kde však narážíme na vznik větších transakčních nákladů. 8
Tabulka 4: Příjmově netestované dávky jako % všech rodinných dávek v letech 2000-2007 Země 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 EU27 : : : : : 71,43 71,43 75,00 EU15 71,43 71,43 71,43 72,73 71,43 71,43 71,43 75,00 Belgie 100,00 95,45 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Bulharsko : : : : : 45,45 50,00 66,67 Česká republika 43,75 43,75 43,75 46,67 50,00 64,29 64,29 75,00 Dánsko 97,22 94,74 94,87 95,00 94,87 94,74 94,74 94,59 Německo 64,52 64,52 64,71 63,64 65,63 66,67 64,29 64,29 Estonsko : : : : : : : : Irsko 55,56 61,90 66,67 68,00 68,00 66,67 64,00 65,38 Řecko 62,50 66,67 68,75 64,71 68,75 68,75 66,67 66,67 Španělsko 70,00 77,78 70,00 72,73 72,73 66,67 66,67 75,00 Francie 64,00 64,00 64,00 64,00 64,00 64,00 60,00 62,50 Itálie 77,78 70,00 63,64 63,64 63,64 63,64 58,33 58,33 Kypr 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Lotyšsko 93,33 93,33 92,86 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Litva 78,57 83,33 81,82 80,00 90,91 91,67 91,67 92,31 Lucembursko 83,87 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Maďarsko 88,00 87,50 88,00 88,89 88,00 88,46 96,43 96,43 Malta 6,67 7,69 7,69 8,33 8,33 9,09 9,09 10,00 Nizozemí 100,00 100,00 91,67 92,31 92,31 91,67 100,00 100,00 Rakousko 93,33 93,10 93,33 93,55 93,33 93,33 92,86 92,59 Polsko 33,33 40,00 40,00 44,44 33,33 25,00 25,00 25,00 Portugalsko 60,00 54,55 50,00 46,67 16,67 23,08 16,67 23,08 Rumunsko 93,33 93,33 100,00 100,00 87,50 88,89 88,89 93,75 Slovinsko 23,81 27,27 25,00 25,00 30,00 30,00 31,58 33,33 Slovensko 47,06 46,67 73,33 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Finsko 96,77 96,67 96,55 96,67 100,00 100,00 100,00 100,00 Švédsko 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Velká Británie 72,22 72,22 72,22 72,22 76,47 81,25 80,00 80,00 Island 72,73 76,00 77,78 77,42 80,65 80,00 80,65 78,57 Norsko 93,55 96,77 93,55 93,55 93,33 93,10 92,86 96,43 Švýcarsko 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty Finanční situaci domácností s dětmi ovlivňují explicitní a implicitní transfery. Do první skupiny řadíme již zmíněné sociální transfery, do druhé potom různé typy daňových výdajů. V druhém případě však nejsou k dispozici dostatečně kvalitní a srovnatelná data, která by umožnila tento typ výdajových intervencí komparovat. Proto je nutné si při analýze efektivnosti těchto sociálních transferů vystačit pouze s klasickými sociálními dávkami. Jak již bylo zmíněno, je možné efektivnost a účinnost transferů posuzovat podle jejich schopnosti zabránit pádu do chudoby, pokud se daná domácnost dostane do sociálně tíživé situace. V případě rodin s dětmi lze za tuto situaci implicitně označit i narození dítěte, neboť 9
to je spojeno s růstem počtu členů domácnosti a tedy i s poklesem důchodu na hlavu. Navíc zpočátku dochází ve většině případů i k omezení příjmů jednoho rodiče, který zůstává s dítětem v domácnosti. Rodinné transfery by tak měly ve spolupráci s daňovými a jinými nástroji zmírnit tento dopad, aby se děti nestaly zdrojem chudoby domácností. Následující graf zobrazuje vztah mezi rozsahem sociálních transferů rodinného typu a mírou chudoby domácností s dětmi (rodiny s příjmem po sociálních dávkách nižším než 60 % mediánového příjmu). Po proložení prezentovaných údajů regresní křivkou se potvrzuje nepřímo úměrný vztah mezi rozsah těchto transferů a mírou chudoby. Systém dávek v ČR se ukazuje jako efektivní, neboť dosahuje podstatně lepších výsledků než v průměru ostatní země. Při úrovni rodinných dávek kolem 1,7 % HDP se daří redukovat míru chudoby na úroveň 11 %, zatímco dané úrovni dávek by odpovídala hodnota 16,8 %. Samozřejmě nelze tento výsledek připisovat pouze rodinným dávkám, významnou roli hrají i daňové výdaje či dávky sociální potřebnosti, avšak relativně vysoký koeficient korelace ukazuje na značný význam těchto dávek. Na základě výše uvedeného tak lze označit systém rodinných transferů v ČR za účinný a efektivní. Graf 1: Vztah mezi velikostí dávek rodinného typu a mírou chudoby domácností s dětmi v zemích EU 30,0 25,0 % "chudých" domácností s dětmi 20,0 15,0 10,0 5,0 ČR y = -3,9082x + 23,424 R 2 = 0,383 0,0 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 Rodinné dávky jako % HDP Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty 10
2 Daňové a odvodové zatížení, interakce s dávkovým systémem Sociální situaci domácností s dětmi samozřejmě neovlivňuje pouze rozsah sociálních transferů, ale i nástroje daňové politiky. Prostřednictvím institutu tzv. daňových výdajů mohou být těmto domácnostem poskytnuty implicitně další ne nevýznamné zdroje. Zároveň však nastavení daňového a dávkového systému ovlivňuje i chování dospělých členů domácnosti na trhu práce. Řada soudobé literatury (např. OECD-EK (2003) nebo Haveman (1996)) upozorňuje na to, že chování domácností je ovlivňováno dopady jednotlivých daňových a dávkových opatření na jejich čistý příjem, a proto je nutné posuzovat tyto dva systémy společně. Často totiž dochází k tomu, že zvýšení hrubého příjmu domácnosti nevede k růstu přímé daňové zátěže, ale k redukci sociálních transferů. To samozřejmě ovlivňuje chování domácností obdobně jako zdanění. Pro analýzu (de)motivačních dopadů interakce daňového a dávkového systému je možné použít několik základních ukazatelů. Jejich definice, způsob kalkulace atd. vychází ze studií OECD a EU (2003). V rámci této studie budou využity následující ukazatele: Mezní efektivní daňová sazba (METR (EP)) udává, o kolik se zvýší zaplacené daně a sníží sociální dávky, pokud se hrubý pracovní příjem zvýší o jednotku. Daný ukazatel je definován jako jedna mínus poměr změny čistého příjmu ke změně hrubého příjmu: NEI METR (EP) = 1 -, (1) GEI kde NEI je změna čistého příjmu a GEI je změna hrubého příjmu. Změna čistého příjmu je definována jako funkce změny hrubého příjmu (z práce), mezní daňové sazby včetně příspěvku na sociální a zdravotní pojištění placeného zaměstnancem a sazby snižující hodnotu sociálních dávek. Míra redukce sociálních dávek dosahuje 100 % v případě, že jsou tyto dávky redukovány o stejnou částku, o kterou narostl pracovní příjem po zdanění. Tato situace je typická pro systémy, kde jsou sociální dávky konstruovány jako rozdíl mezi příjmem po zdanění a životním minimem (např. systém v České republice do roku 2006). Tento ukazatel se používá pro analýzu toho, do jaké míry systém motivuje domácnosti 11
ke zvyšování pracovního úsilí. Vzhledem k zaměření této studie na míru (efektivního) odvodového zatížení se jím dále nebudeme zabývat. Průměrná efektivní daňová sazba (AETR) vyjadřuje čistou pozici pracujícího poplatníka (domácnosti) z hlediska sociálních dávek a daně z příjmů (a také zákonného pojistného). Pokud je jeho hodnota kladná, znamená to, že je poplatník z hlediska daně z příjmů čistým daňovým plátcem (tj. v rámci svého příjmu odvede do veřejných rozpočtů více než získá ze sociálních dávek). Naopak, pokud je hodnota AETR záporná, dostává poplatník z veřejných rozpočtů více než platí. AETR = 1 - NEI GEI (2) Ukazatel AETR je možné dále dekomponovat. GEI - IT - SSC + FB + OSB AETR = 1 - (3) GEI kde IT je daň z příjmů, SSC je zákonné pojistné placené zaměstnancem, FB jsou univerzální rodinné dávky (přídavky na děti) a OSB jsou ostatní sociální dávky. Na základě této dekompozice je možné sledovat i dílčí indikátory jako: Průměrné zatížení zákonným pojistným (ASSC) SSC ASSC = GEI (4) Průměrné zatížení daní z příjmů (AIT) IT AIT = GEI (5) Průměrné daňové a odvodové zatížení (ATR) IT+SSC ATR = GEI (6) Průměrný podíl dávek rodinného typu na hrubých příjmech (AFB) FB AFB = GEI (7) 12
Výše uvedené ukazatele představují analytický nástroj, který umožňuje monitorovat vývoj daňových a dávkových systémů v jednotlivých zemích z hlediska dopadů na příjmy domácností s dětmi. Lze je použít v rámci dvou možných přístupů. Prvním je koncept tzv. typových domácností, kdy jsou tyto ukazatele kalkulovány pro určité modelové situace (např. manželé s příjmem odpovídajícím 100 % průměrné mzdy se dvěma dětmi). Druhým konceptem je tzv. mikrosimulační modelování, kdy jsou tyto ukazatele vypočítávány pro jednotlivé domácnosti, které byly zachyceny ve vzorku výběrového šetření. Hlavní výhodou prvního přístupu je jeho jednoduchost a srozumitelnost. Na druhou stranu však typové domácnosti nemusí být typickým představitelem domácností ve společnosti, resp. mohou zachycovat pouze malou část struktury společnosti. Tyto nevýhody eliminuje již zmíněné mikrosimulační modelování, které zachycuje distribuci daňového a odvodového zatížení, jakž i efektivních daňových sazeb. Zde se však jedná o přístup velmi nákladný 4. Pro účely této analýzy, kterým je identifikace úrovně daňového a odvodového zatížení v jednotlivých zemích a také zachycení základních trendů, se jako výhodnější a dostatečné jeví použití konceptu typových domácností. Pro analýzu byly použity tři následující: 1+0+2 - Neúplná rodina, jeden rodič pobírající příjem odpovídající 70 % průměrné mzdy, dvě děti 2+0+2 - Úplná rodina, dva pracující rodiče, první pobírá 70 % průměrné mzdy a druhý 67 % průměrné mzdy 5, dvě děti 1+1+2 Úplná rodina, dva rodiče, pouze jeden pracuje a pobírá 70 % průměrné mzdy, dvě děti Vzhledem k tomu, že interakce daňového a dávkového systému je z hlediska dopadů na chování domácností na trhu práce relevantní u nízkopříjmových domácností, byly u typových domácností pro provedení kalkulací použity relativně nízké úrovně příjmů. 4 Podrobnější diskuse obou přístupů viz např. Pavel Vítek (2005). Vývoj mikrosimulačního modelu založeného na výběrovém šetřené EU-SILC je předmětem dalších fází projektu. 5 Použití rozdílné úrovně mezd vychází ze standardního přístupu OECD. Dopady sjednocení úrovně uvažovaných mezd na 70 % průměrné mzdy by hodnoty sledovaných indikátorů ovlivnilo velmi omezeně. 13
3 Vývoj ukazatelů efektivního zdanění domácností s dětmi v zemích OECD Následující tabulky zachycují hodnoty ukazatele efektivního zdanění nízkopříjmových domácností s dětmi v evropských zemích OECD v letech 2001, 2004 a 2008 a to včetně jeho dekompozice na ukazatele dílčí, které byly představeny v předešlé kapitole. Prezentované údaje ukazují, že Česká republika má jedno z nejnižších efektivních daňových zatížení v Evropě. V případě domácností s dětmi s jedním příjmem je dokonce průměrná hodnota ukazatele AETR záporná, což znamená, že tyto domácnosti jsou čistými příjemci systému (samozřejmě při abstrahování od vlivu nepřímých daní). Rozdíl mezi průměrnou hodnotou AETR v evropských zemích OECD a Českou republikou se pohybuje v roce 2008 od 4,3 p.b (2+0+2) do 13,1 p.b.(1+1+2). Relativně nízké hodnoty ukazatelů v ČR jsou způsobovány zejména nízkou mírou daňového zatížení. Zatímco úroveň zákonného pojistného se drží kolem průměrných hodnot, výrazně nižší je zatížení daní z příjmů fyzických osob. Důvodem jsou relativně vysoké hodnoty slev a také existence daňového bonusu. Výsledkem pak je, že nízkopříjmové domácnosti s dětmi nejenže neplatí žádné daně z příjmů, ale naopak jsou ještě prostřednictvím institutu daňového bonusu příjemci tohoto systému, což vede k záporným hodnotám AIT. Z hlediska rozsahu univerzálních rodinných dávek se ČR pohybuje mírně pod průměrnými hodnotami. Negativní vliv na příjmovou situaci nízkopříjmových domácností je však eliminován již výše zmíněným daňovým bonusem. Také z hlediska motivačních aspektů daňového a dávkového systému, resp. jeho vlivu na potenciální zvyšování pracovního úsilí, se situace v České republice jeví v mezinárodním srovnání jako dobrá. Hodnota ukazatele METR se pohybuje cca 10 p.b. pod průměrem, kdy došlo v důsledku implementace dávkové reformy v roce 2007 a daňové v roce 2008 ke konvergenci tohoto ukazatele k úrovni 30 % u všech sledovaných typů domácností. 14
Tabulka 5: Hodnoty ukazatelů efektivního zdanění v zemích OECD pro nízkopříjmovou domácnost typu 1+0+2 METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 Rakousko 40,2 42,6 44,5 12,0 8,6 11,2 6,6 2,4 4,1 18,1 18,0 17,6 24,6 20,4 21,7 12,7 11,9 10,5 Belgie 53,7 61,3 54,9 19,9 19,9 20,3 18,0 17,3 17,3 13,1 13,4 13,9 31,0 30,7 31,2 11,1 10,8 10,9 Česká republika 59,9 60,6 32,8-16,4-3,5 1,8 2,7 4,0-3,8 12,5 12,5 12,5 15,2 16,5 8,7 23,2 15,2 6,9 Dánsko 66,7 59,5 59,1 0,3-1,4-1,0 28,1 26,9 26,8 13,6 12,5 12,2 41,7 39,4 39,0 27,1 26,0 26,1 Finsko 64,1 62,6 78,9-9,1-7,9-4,1 22,2 22,2 20,8 6,6 6,2 6,3 28,8 28,4 27,0 30,1 28,4 25,9 Francie 21,1 21,2 55,0 14,2 14,3 12,8 7,6 7,6 7,8 13,5 13,6 13,7 21,1 21,2 21,5 6,6 6,6 6,3 Německo 48,9 56,0 53,6 18,7 22,6 21,7 11,6 14,6 14,0 20,6 20,8 20,4 32,2 35,5 34,4 13,4 12,9 12,8 Řecko 26,3 16,0 38,7 13,3 13,3 14,4 0,0 0,0 0,1 15,9 16,0 16,0 15,9 16,0 16,1 2,6 2,7 1,8 Maďarsko 40,5 39,5 44,0 5,4-0,7 7,1 7,6 3,4 11,8 12,5 13,5 17,0 20,1 16,9 28,8 14,7 15,1 21,7 Island 46,1 48,0 44,3-19,1-11,2-6,3 16,8 21,8 20,8 4,3 4,3 4,2 21,1 26,1 25,0 26,0 23,0 20,9 Irsko 120,0 63,6 55,6-7,3-34,2-21,8 6,7 3,1 3,3 4,8 4,6 5,1 11,5 7,7 8,3 18,7 36,5 30,1 Itálie 31,8 37,1 54,2 2,3 3,1 2,6 6,1 6,1 7,2 9,2 9,2 9,5 15,3 15,3 16,6 13,0 12,2 14,1 Lucembursko 11,9 13,9 120,0-7,3-4,6-9,5 0,0 0,0 3,0 11,7 13,8 12,0 11,7 13,8 15,0 16,8 18,4 22,2 Nizozemí 40,6 43,6 42,5 12,1 11,7 15,1 3,3 3,3 5,5 15,7 16,2 18,1 18,9 19,5 23,6 6,3 5,9 5,6 Norsko 35,8 35,8 35,8 8,5 9,8 11,3 16,0 15,6 14,8 7,8 7,8 7,8 23,8 23,4 22,6 15,3 13,6 11,3 Polsko 46,2 46,6 33,5 11,9 17,5 11,5 1,9 2,1 0,0 25,0 25,4 21,5 26,9 27,5 21,5 5,1 0,0 0,0 Portugalsko 11,0 35,0 34,5 5,2 8,2 3,8 0,0 3,2 2,2 11,0 11,0 11,0 11,0 14,2 13,2 5,8 6,0 9,4 Slovensko 23,3 29,0 29,9 0,7 1,8 5,2 3,9 4,8 6,4 12,8 12,4 13,4 16,7 17,2 19,8 16,1 8,5 7,0 Španělsko 26,4 20,5 14,2 8,2 7,4 7,1 1,9 1,0 0,7 6,3 6,4 6,3 8,2 7,4 7,1 0,0 0,0 0,0 Švédsko 80,9 73,3 30,2-2,6 0,2-3,7 24,0 23,2 21,9 7,0 7,0 7,0 31,0 30,2 28,9 26,2 23,8 23,1 Švýcarsko 20,6 21,3 18,9 9,6 9,1 8,9 3,3 3,7 2,6 13,9 13,7 14,2 17,2 17,4 16,8 7,7 8,3 7,8 Velká Británie 89,3 89,5 32,6-1,0 3,7 24,2 12,4 15,7 9,2 7,5 8,5 15,0 19,9 24,2 24,2 8,0 16,2 0,0 Průměr 45,7 44,4 45,8 3,6 4,0 6,0 9,1 9,2 8,9 12,0 12,1 12,5 21,1 21,3 21,4 13,9 13,7 12,5 Zdroj: OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=fixinclsa), vlastní výpočty 15
Tabulka 6: Hodnoty ukazatelů efektivního zdanění v zemích OECD pro nízkopříjmovou domácnost typu 2+0+2 METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 Rakousko 40,3 42,6 44,5 19,8 19,3 20,7 8,2 7,4 8,4 18,1 18,0 17,6 26,3 25,4 26,1 6,5 6,1 5,4 Belgie 55,5 54,8 54,9 31,5 28,7 28,7 23,2 20,2 20,3 14,0 14,0 14,0 37,2 34,2 34,3 5,7 5,5 5,6 Česká republika 52,3 25,6 32,8 12,3 14,8 13,9 5,4 6,5 1,4 12,5 12,5 12,5 17,9 19,0 13,9 5,4 4,2 0,0 Dánsko 50,4 42,9 42,6 36,0 33,9 33,7 27,8 26,7 26,6 13,7 12,6 12,3 41,5 39,4 38,9 5,5 5,5 5,2 Finsko 41,1 44,3 42,8 20,9 19,3 19,4 22,0 21,9 20,4 6,6 6,2 6,3 28,6 28,2 26,7 6,2 5,9 4,9 Francie 26,0 27,2 25,5 19,8 19,6 20,2 9,8 9,4 9,7 13,5 13,6 13,7 23,3 23,0 23,4 3,4 3,3 3,2 Německo 51,7 53,1 50,8 28,9 30,5 29,5 15,2 16,2 15,6 20,6 20,8 20,4 35,7 37,0 36,0 6,9 6,6 6,5 Řecko 26,3 28,6 38,7 15,3 14,8 16,4 0,7 0,2 1,3 15,9 16,0 16,0 16,6 16,2 17,3 1,3 1,4 0,9 Maďarsko 40,5 39,5 44,0 18,7 14,0 18,5 12,7 7,1 11,5 12,5 13,5 17,0 25,2 20,6 28,5 6,5 6,6 10,0 Island 46,1 49,0 44,3 7,0 12,9 13,7 15,4 20,4 19,6 4,3 4,3 4,3 19,7 24,7 23,9 5,4 4,5 5,3 Irsko 26,0 26,0 26,0 11,0 2,9 2,9 11,1 6,5 6,9 4,8 4,6 5,1 15,8 11,2 12,0 4,8 8,3 9,1 Itálue 31,8 37,1 40,4 19,6 17,7 18,8 12,0 10,7 11,9 9,2 9,2 9,5 21,2 19,9 21,4 1,6 2,2 2,6 Lucembursko 33,7 31,6 35,1 6,3 6,0 7,8 3,2 1,6 7,2 11,6 13,7 12,0 14,9 15,4 19,2 8,6 9,4 11,4 Nizozemí 44,9 47,9 46,9 25,6 27,5 28,1 4,2 3,6 5,8 25,2 27,8 26,8 29,4 31,3 32,6 3,2 3,0 2,9 Norsko 35,8 35,8 35,8 21,9 22,2 22,1 19,4 19,0 18,2 7,8 7,8 7,8 27,2 26,8 26,0 5,2 4,6 3,9 Polsko 34,2 34,6 31,2 27,1 30,2 22,2 4,7 4,8 0,7 25,0 25,4 21,5 29,7 30,2 22,2 2,6 0,0 0,0 Portugalsko 25,0 35,0 34,5 12,1 13,6 12,3 4,1 5,4 4,2 11,0 11,0 11,0 15,1 16,4 15,2 3,0 2,8 2,9 Slovensko 23,3 29,9 29,9 12,0 9,5 12,1 5,0 4,4 6,1 12,8 12,9 13,4 17,8 17,3 19,5 5,8 4,4 3,6 Španělsko 33,1 28,9 28,8 13,3 12,2 11,6 6,9 5,8 5,3 6,4 6,4 6,4 13,3 12,2 11,6 0,0 0,0 0,0 Švédsko 37,7 34,0 30,2 24,8 24,6 18,6 23,9 23,1 21,8 7,0 7,0 7,0 30,8 30,1 28,8 6,0 5,4 5,5 Švýcarsko 25,8 26,0 28,3 19,5 20,4 20,3 7,1 7,4 6,5 16,3 17,3 17,8 23,4 24,7 24,3 3,9 4,2 4,0 Velká Británie 32,0 33,0 32,6 17,3 19,1 26,8 13,6 15,6 11,8 7,4 8,4 15,0 21,1 24,0 26,8 3,8 4,9 0,0 Průměr 37,0 36,7 37,3 19,1 18,8 19,0 11,6 11,1 11,0 12,5 12,9 13,1 24,2 24,0 24,0 4,6 4,5 4,2 Tabulka 7: OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=fixinclsa), vlastní výpočty 16
Tabulka 8: Hodnoty ukazatelů efektivního zdanění v zemích OECD pro nízkopříjmovou domácnost typu 1+1+2 METR AETR AIT ASSC ATR AFB 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 2001 2004 2008 Rakousko 40,2 42,6 44,5 12,0 8,6 11,2 6,6 2,4 4,1 18,1 18,0 17,6 24,6 20,4 21,7 12,7 11,9 10,5 Belgie 48,3 52,7 46,3 13,3 11,0 11,2 11,4 8,3 8,2 13,1 13,4 13,9 24,5 21,8 22,1 11,1 10,8 10,9 Česká republika 25,6 53,1 30,0-22,4-13,4-7,0 0,1 1,8-11,1 12,5 12,5 12,5 12,6 14,3 1,4 24,4 19,5 8,4 Dánsko 61,3 59,5 59,1 10,0 7,4 8,5 21,5 20,5 20,4 13,6 12,5 12,2 35,1 33,0 32,6 10,8 10,8 10,2 Finsko 62,9 62,6 81,4 6,0 6,7 10,6 22,2 22,2 20,8 6,6 6,2 6,3 28,8 28,4 27,0 12,2 11,5 9,7 Francie 21,1 21,2 55,0 13,9 14,1 12,5 7,6 7,6 7,8 13,5 13,6 13,7 21,1 21,2 21,5 6,6 6,6 6,3 Německo 69,2 45,8 59,2 8,5 12,4 11,6 3,6 4,4 4,8 20,6 20,8 20,4 24,1 25,3 25,2 13,4 12,9 12,8 Řecko 26,3 16,0 38,7 13,3 13,3 14,4 0,0 0,0 0,1 15,9 16,0 16,0 15,9 16,0 16,1 2,6 2,7 1,8 Maďarsko 40,5 39,5 44,0 7,3 1,5 6,1 7,6 3,4 11,8 12,5 13,5 17,0 20,1 16,9 28,8 12,8 12,9 20,8 Island 12,0 48,0 40,3-28,2-21,1-15,8 0,0 4,4 5,6 4,3 4,3 4,2 4,3 8,7 9,9 18,2 15,6 15,2 Irsko 26,0 62,4 62,4-3,3-23,9-17,9 1,3 0,0 0,0 4,8 4,6 5,1 6,1 4,6 5,1 9,5 16,2 17,8 Itálue 31,8 120,0 54,8-1,6-4,2-1,1 4,2 3,0 3,5 9,2 9,2 9,5 13,4 12,1 13,0 15,0 16,3 14,1 Lucembursko 11,7 13,9 23,6-7,7-4,6-11,5 0,0 0,0 2,1 11,7 13,8 12,0 11,7 13,8 14,1 16,8 18,4 22,2 Nizozemí 44,9 47,9 46,9 15,9 17,0 23,5 3,6 3,4 5,7 19,2 20,4 23,8 22,7 23,8 29,5 6,3 5,9 5,6 Norsko 100,0 35,8 35,8 3,6 14,3 15,1 16,0 15,6 14,8 7,8 7,8 7,8 23,8 23,4 22,6 10,2 9,1 7,6 Polsko 46,2 46,6 33,5 11,9 12,0 5,8 1,9 2,1 0,0 25,0 25,4 21,5 26,9 27,5 21,5 5,1 5,5 5,7 Portugalsko 23,0 23,0 13,4 5,5 6,6 3,2 0,3 1,6 0,0 11,0 11,0 11,0 11,3 12,6 11,0 5,8 6,0 7,8 Slovensko 120,0 12,4 13,4-6,8-3,0-1,1 2,6 0,0 0,0 12,8 12,4 13,4 15,4 12,4 13,4 16,1 8,5 7,0 Španělsko 26,4 20,5 14,2 6,5 7,3 6,4 0,1 1,0 0,1 6,3 6,4 6,3 6,5 7,3 6,4 0,0 0,0 0,0 Švédsko 37,7 34,0 64,3 18,0 19,0 13,0 24,0 23,2 21,9 7,0 7,0 7,0 31,0 30,2 28,9 11,7 10,7 10,7 Švýcarsko 90,7 21,3 18,9 12,5 13,1 11,1 3,1 3,5 2,2 17,0 17,8 16,8 20,2 21,3 18,9 7,7 8,3 7,8 Velká Británie 89,3 89,5 32,6-0,9 2,2 23,4 12,4 15,7 8,4 7,5 8,5 15,0 19,9 24,2 23,4 7,4 15,9 0,0 Průměr 48,0 44,0 41,5 4,0 4,4 6,1 6,8 6,5 6,0 12,3 12,5 12,9 19,1 19,1 18,8 10,7 10,7 9,7 OECD Statistics Portal (dostupné z http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=fixinclsa), vlastní výpočty 17
Vedle popisu existujícího stavu lze na údajích o sledovaných ukazatelích identifikovat i hlavní trendy v jednotlivých zemích. Následující tabulky přináší přehled změn sledovaných ukazatelů mezi lety 2001-2008 ve třech sledovaných typech domácností. Případné významné změny ukazují na ty země, které provedly ve sledovaném období významnější reformy ovlivňující výši efektivního zdanění i daňové a odvodové povinnosti. Z hlediska průměrného efektivního daňového zatížení (AETR) došlo ve sledovaném období k průměrnému nárůstu a to v rozsahu cca 2 p.b., který byl způsoben jednak nárůstem průměrného zatížení povinným pojistným (cca 0,5 p.b) a poklesem rozsahu rodinných dávek (cca 1 p.b.). V případě daně z příjmů lze spíše konstatovat mírný pokles zatížení. Česká republika se v tomto období zařadila mezi země, které nejvýznamněji zvýšily celkové efektivní daňové zatížení rodin s dětmi. Proti sobě zde přitom působily dva typy odlišných opatření. Na straně jedné došlo k významné redukci zatížení daní z příjmů prostřednictvím zavedení relativně vysokých slev na děti kombinovaných s možností daňového bonusu, na straně druhé pak došlo k redukci přídavků na děti, resp. ke snížení hranic příjmů, u kterých bylo možné o jejich přiznání žádat. Rozsah redukce rodinných dávek byl však natolik významný, že došlo k růstu efektivního daňového zatížení. I přesto však nelze obecně hovořit o nějakém významně negativním trendu, neboť hodnota AETR se v České republice pohybovala na začátku sledovaného období výrazně pod průměrem sledovaných zemí. 18
Tabulka 9: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 1+0+2, údaje v p.b. METR AETR AIT ASSC ATR AFB Rakousko 4,3-0,7-2,4-0,4-2,9-2,1 Belgie 1,2 0,4-0,7 0,8 0,1-0,3 Česká republika -27,1 18,2-6,5 0,0-6,5-16,2 Dánsko -7,6-1,4-1,3-1,4-2,8-1,0 Finsko 14,8 5,0-1,5-0,3-1,8-4,1 Francie 33,9-1,4 0,2 0,2 0,4-0,3 Německo 4,7 2,9 2,4-0,1 2,3-0,7 Řecko 12,3 1,0 0,1 0,1 0,2-0,8 Maďarsko 3,5 1,7 4,2 4,5 8,7 7,0 Island -1,9 12,8 3,9 0,0 3,9-5,1 Irsko -64,4-14,5-3,4 0,3-3,1 11,4 Itálie 22,4 0,3 1,1 0,3 1,4 1,1 Lucembursko 108,1-2,2 3,0 0,3 3,3 5,4 Nizozemí 1,9 3,1 2,3 2,4 4,7-0,6 Norsko 0,0 2,8-1,2 0,0-1,2-4,0 Polsko -12,7-0,4-1,9-3,5-5,5-5,1 Portugalsko 23,5-1,4 2,2 0,0 2,2 3,6 Slovensko 6,6 4,6 2,4 0,6 3,0-9,1 Španělsko -12,3-1,1-1,1 0,0-1,1 0,0 Švédsko -50,6-1,1-2,1 0,0-2,0-3,1 Švýcarsko -1,6-0,7-0,7 0,2-0,5 0,2 Velká Británie -56,7 25,3-3,1 7,5 4,4-8,0 Průměr 0,1 2,4-0,2 0,5 0,3-1,5 Tabulka 10: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 2+0+2, údaje v p.b. METR AETR AIT ASSC ATR AFB Rakousko 4,2 0,9 0,2-0,4-0,2-1,1 Belgie -0,6-2,8-2,9 0,0-2,9-0,1 Česká republika -19,6 1,6-4,1 0,0-4,1-5,4 Dánsko -7,8-2,4-1,2-1,4-2,7-0,3 Finsko 1,7-1,5-1,6-0,3-1,9-1,3 Francie -0,5 0,3-0,1 0,2 0,1-0,2 Německo -0,8 0,6 0,4-0,1 0,3-0,4 Řecko 12,3 1,1 0,6 0,1 0,7-0,4 Maďarsko 3,5-0,1-1,2 4,5 3,3 3,4 Island -1,9 6,7 4,2 0,0 4,2-0,1 Irsko 0,0-8,1-4,1 0,3-3,8 4,3 Itálie 8,6-0,8-0,1 0,3 0,2 1,0 Lucembursko 1,4 1,6 4,0 0,4 4,3 2,8 Nizozemí 2,0 2,5 1,7 1,5 3,2-0,3 Norsko 0,0 0,2-1,2 0,0-1,2-1,3 Polsko -3,0-4,9-4,0-3,5-7,5-2,6 Portugalsko 9,5 0,2 0,2 0,0 0,2 0,0 Slovensko 6,6 0,1 1,1 0,6 1,7-2,2 Španělsko -4,3-1,7-1,7 0,0-1,7 0,0 Švédsko -7,5-6,2-2,1 0,0-2,0-0,5 Švýcarsko 2,4 0,8-0,6 1,5 0,9 0,1 Velká Británie 0,6 9,5-1,8 7,6 5,7-3,8 Průměr OECD 0,3-0,1-0,6 0,5-0,1-0,4 19
Tabulka 11: Změny v hodnotách ukazatelů efektivního zdanění mezi roky 2001 a 2008 u nízkopříjmových domácností typu 1+1+2, údaje v p.b. METR AETR AIT ASSC ATR AFB Rakousko 4,3-0,7-2,4-0,4-2,9-2,1 Belgie -1,9-2,1-3,2 0,8-2,4-0,3 Česká republika 4,4 15,4-11,2 0,0-11,2-16,0 Dánsko -2,2-1,5-1,0-1,4-2,5-0,6 Finsko 18,5 4,6-1,5-0,3-1,8-2,5 Francie 33,9-1,4 0,2 0,2 0,4-0,3 Německo -10,0 3,0 1,3-0,1 1,1-0,7 Řecko 12,3 1,0 0,1 0,1 0,2-0,8 Maďarsko 3,5-1,2 4,2 4,5 8,7 8,1 Island 28,3 12,4 5,6 0,0 5,6-3,1 Irsko 36,4-14,6-1,3 0,3-1,0 8,3 Itálie 23,0 0,5-0,7 0,3-0,4-0,9 Lucembursko 11,9-3,8 2,1 0,3 2,4 5,4 Nizozemí 2,0 7,7 2,2 4,7 6,8-0,6 Norsko -64,2 11,5-1,2 0,0-1,2-2,6 Polsko -12,7-6,1-1,9-3,5-5,5 0,6 Portugalsko -9,6-2,3-0,3 0,0-0,3 2,1 Slovensko -106,6 5,6-2,6 0,6-2,0-9,1 Španělsko -12,3-0,1-0,1 0,0-0,1 0,0 Švédsko 26,5-5,0-2,1 0,0-2,0-1,0 Švýcarsko -71,8-1,4-1,0-0,3-1,3 0,2 Velká Británie -56,7 24,3-4,0 7,5 3,5-7,4 Průměr -6,5 2,1-0,9 0,6-0,3-1,1 Zdroj: OECD Statistics Portal, vlastní výpočty 20
4 Reformy (efektivního) odvodového zatížení rodin s dětmi realizované v letech 2001-2009 v evropských zemích OECD Analýza vývoje ukazatelů AETR a ATR v evropských zemích OECD ukázala, že v tomto období nedošlo k významnějším změnám. Některé ze zemí však provedly reformy, které vedly ke snížení průměrného efektivního daňového zatížení nebo ke snížení daňového a odvodového zatížení. Hlavní charakteristiky jednotlivých systémů z hlediska jejich vazby na příjmovou situaci domácností jsou uvedeny v příloze této studie. Nejvýznamnějšího poklesu v hodnotách AETR dosáhlo Irsko, kde se tato redukce u sledovaných typových domácností pohybuje kolem 10 p.b. Tato změna byla realizována jak prostřednictvím redukce zatížení daní z příjmů tak i růstem rozsahu univerzálních rodinných dávek. V případě daně z příjmů byl odpočet od základu daně na partnera nahrazen slevou na dani a dále došlo k úpravě mezních sazeb (z 22+44 % na 20+41 %) a k posunutí hranic druhého daňového pásma. Tyto hranice jsou rozdílně nastaveny podle typu domácnosti. U jednotlivce došlo k poklesu této hranice z 98 % průměrné mzdy na 92 %, u páru s dětmi, kde oba dospělí vydělávají, z 196 % na 183 % a u osamělých rodičů z 116 % na 102%. Nejvýznamnější pokles byl realizován u hranice druhého pásma daně z příjmů u párů s jedním vydělávajícím a to z 162 % na 114 %. Vedle úpravy daní došlo i k prudkému nárůstu přídavků na děti z 2,9 % průměrné mzdy na 5 %. Dalším státem s relativně významným poklesem efektivního zdanění bylo Švédsko, kde byl tento pokles realizován prostřednictvím úpravy daně z příjmů. Konkrétně se jednalo o podstatné rozšíření prvního daňového pásma s nulovou mezní sazbou. Poklesy u dalších zemí nebyly již tak významné a pohybují se mezi 1 a 2 p.b. Realizovány jsou vesměs drobnými úpravami existujících systémů. Např. v Belgii došlo k implementaci daňového bonusu na dítě v rozsahu odpovídajícímu 1 % průměrné mzdy. Dánsko přistoupilo k redukci sazby zákonného pojištění o 1 procentní bod. Také Polsko redukovalo efektivní zdanění poklesem sazby pojistného a to dokonce o 5 p.b. Navíc zakomponovalo do svého daňového systému slevu na dani na dítě odpovídající cca 3,14 % průměrné mzdy. Konečně poslední zemí s redukcí efektivního zdanění je Španělsko, které daného efektu dosáhlo mírným navýšením odpočtu na dítě. 21
5 Výhody a nevýhody různých fiskálních nástrojů pro podporu rodin s dětmi V rámci této kapitoly jsou analyzovány nástroje, jejichž aplikace byla zjištěna při analýze daňových a dávkových systémů evropských zemí OECD. U jednotlivých nástrojů jsou identifikovány hlavní výhody a nevýhody a snahou je vytvořit obecný pokladový materiál pro diskusi jejich případné implementace do daňového a dávkového systému České republiky. 5.1 Absence odpočtů a slev na děti, jejich nahrazení univerzálním netestovaným přídavkem na dítě Výhody odpočtů nebo slev lze zacílit jen na ekonomicky aktivní domácnosti lze nastavit jako odpočty/slevy do výše daňové povinnosti nebo i jako negativní daň tj. jejich překlopení do dávky, pokud nejsou celé využity vůči daňové povinnosti resp. základu daně. o nastavení úlev do výše daňové povinnosti je méně nákladné pro vládu úspory výdajů přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor Nevýhody odpočtů nebo slev Jsou regresivní vzhledem k nízkopříjmovým nebo nevýdělečným skupinám. Tento dopad se ještě zesiluje, pokud nemají povahu negativní daně. komplikují daňový systém může docházek k různým synergiím s jinými odčitatelnými položkami od základu daně, což znepřehledňuje dopady tohoto nástroje přenos administrativních nákladů z vlády na soukromý sektor Výhody univerzálního netestovaného přídavku na dítě je jednoduchý na správu státu i pro příjemce nevyžaduje koordinaci s jinými politikami (daňovou, pojistnou atp.) silněji zvyšuje celkové čisté příjmy všech domácností 22
Nevýhody univerzálního netestovaného přídavku na dítě je nákladný pro vládu nelze ho zacílit na nejchudší domácnosti, což c. p. znamená, že chudé domácnosti při daném objemu výdajů dostanou méně než při testovaném přídavku Nahrazení odpočtů a slev univerzálním netestovaným přídavkem na dítě by tedy vedlo k: 1. zvýšení výdajů vlády, 2. pozitivnímu dopadu na domácnosti, které nejsou efektivně zdaňovány resp. nemohou využít odpočet/slevu, 3. při daném objemu zdrojů na podporu dětí k negativnímu dopadu na domácnosti, které mohou uplatnit daňovou úlevu, protože by c. p. byla snížena průměrná podpora na jedno dítě, 4. zjednodušení administrace ale přenesení části nákladů na administraci ze soukromého na veřejný sektor 5.2 Jiné sazby nebo hranice pásem pro různé typy rodin Výhody zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek, snížení administrativních nákladů vlády při neexistenci přídavků na děti snížení daňové progrese pro vybrané domácnosti možnost preference žádoucí struktury domácností (např. rodin s více než dvěma dětmi) Nevýhody nelze aplikovat jen na příjmy z ekonomické aktivity, pokud existuje syntetické zdanění příjmů, silná komplikace v daních, problémy s přesným vymezením rodin, problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období 23
5.3 Diferencované dopočty/slevy na dani (pojistném) podle počtu Výhody dětí zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek lze progresivně podpořit rodiny s více dětmi Nevýhody komplikace v daních, problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností 5.4 Rozdělování daňových základů podle počtu členů domácnosti (splitting, společné zdanění) Výhody pravděpodobné snížení daňové progrese domácnosti v systému progresivních sazeb u nízko a středněpříjmových domácností, silné snížení daňové progrese domácnosti, kde je jeden partner ekonomicky neaktivní, silné snížení daňové progrese domácnosti, kde je vysoký počet dětí, na které lze někdy příjmy také rozdělovat, lze (komplikovaně) aplikovat i na dílčí základy daně (práce, podnikání) Nevýhody silná komplikace v daních, problémy s přesným vymezením rodin, problémy se změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období 5.5 Možnost daňových odpočtů o náklady na studium dětí, péči o ně apod. Výhody 24
odpočty v prokazatelné výši odrážejí skutečné výdaje související s výchovou dětí, možnost zacílit chování domácností žádoucím směrem zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek, snížení daňové progrese pro vybrané domácnosti, Nevýhody silnější efektivní podpora pro vysokopříjmové domácnosti, pokud existuje systém progresivních sazeb, silnější efektivní podpora pro vysokopříjmové domácnosti, protože důchodová elasticita poptávky po těchto výdajích je větší než 1 5.6 Snižování sazby pojistného podle počtu dětí Výhody zacíleno jen na ekonomicky aktivní osoby - nižší daňové výdaje vlády než v případě plošných dávek Nevýhody daleko nákladnější než u ODD objem výběru pojistného je obvykle podstatně vyšší komplikace v systému pojistného, problémy s přesným vymezením a změnami rodin v rámci ročního zdaňovacího období vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností 5.7 Progresivní/regresivní přídavky na děti podle počtu dětí Výhody regresivní přídavky se nepoužívají, pouze progresivní větší stimulace k vyššímu počtu dětí o lze i podvariantu, že s růstem počtu dětí roste velikost všech přídavků i na předchozí dítě jednodušší než daňové a pojistné úlevy 25
nevyžaduje koordinaci s jinými politikami (daňovou, pojistnou atp.) nejsilněji zvyšuje celkové čisté příjmy všech domácností Nevýhody nelze zaměřit jen na ekonomicky aktivní domácnosti je nákladný pro vládu vyšší citlivost nízkopříjmových rodin na tyto stimuly vychýlení struktury domácností; možnost omezit stropováním při určitém počtu dětí nelze ho zacílit na nejchudší domácnosti, což c. p. znamená, že chudé domácnosti při daném objemu výdajů dostanou méně než při testovaném přídavku 26
6 Závěr Na základě výše uvedených analýz je možné konstatovat, že z hlediska daňového a odvodového zatížení nízkopříjmových domácností se Česká republika nevymyká průměrným vyspělým zemím OECD. Úroveň odvodového zatížení je v průměru nižší než v zahraničí, i když v posledních letech došlo k určitému růstu zejména v důsledku redukce rozsahu a velikosti univerzálních dávek rodinného typu. Celkově však systém působí velmi efektivně, kdy míra chudoby domácností s dětmi je pod evropským průměrem. To však neznamená, že neexistují určité typy domácností, které jsou ohroženy podstatně více (např. samoživitelky s dětmi). Při komparaci s ostatními systémy lze také konstatovat, že výhodou českého systému je relativní jednoduchost a přehlednost. Výše prezentované závěry je v budoucnu nutné rozšířit o analýzu (de)motivačních dopadů interakce daňového a dávkového systému a o vyhodnocení efektivnosti reforem provedených v některých zemích OECD. Tyto úkoly budou zpracovány v rámci dalšího řešení projektu. 27
Použitá literatura 1. CARONE, G., SALOMÄKI, A. (2001) Reforms in tax-benefit systems in order to increase employment incentives in the EU. Economic paper No. 160. Brussels 2001. 2. CARONE, G., IMMERVOL, H., PATUROT, D., SALOMÄKI, A. (2004) Indicators of Unemployment and Low-Wage Traps: Marginal Effective Tax Rates on Employment Incomes. OECD Social, Employment and Migration Working Paper No 18. 3. HAVEMAN, R. (1996) Reducing poverty while increasing employment: A primer on alternative strategies, and a blueprint. OECD Economic Studies No. 26, 1996/1 4. OECD-EK (2003): Indicators of Unemployment and Poverty Traps. Paris: OECD Paris 2003. 5. OECD (2001): Taxony Wages 2000-2001. OECD Paris 2001. 6. OECD (2003): OECD Employment Outlook. Towards More and Better Jobs. OECD Paris 2003. ISBN 92-64-10061-X 7. OECD (2001): Taxony Wages 2009. OECD Paris 2010. 8. PAVEL, J., VÍTEK, L. (2005) Mezní efektivní daňové sazby zaměstnanců na českém a slovenském pracovním trhu v období transformace. Politická ekonomie, č. 4/2005 28
Příloha: Základní charakteristiky daňových a dávkových systémů evropských zemí OECD ve vztahu k finanční situaci domácností s dětmi Země Belgie Belgie Česká republika Česká republika Dánsko Dánsko Rok 2001 2009 2001 2009 2001 2009 Průměrná mzda za rok (APW) 1169841 39 723 176 736 278 717 305 306 375 153 Společné zdanění ANO NE NE NE NE NE Druhá osoba odpočet 0-19 884,00 - - - % APW 0-11,25 - - - sleva 167000 3 280,00-24 840,00 - - % APW 14,28 8,26-8,91 - - Dítě (první) odpočet 0-21 600,00 - - - % APW 0-12,22 - - - sleva 45000 1 370,00 - - - - % APW 3,85 3,45 - - - - daňový bonus 0 400,00-10 680,00 - - % APW 0 1,01-3,83 - - Nestandardní odpočty na děti NE NE NE NE NE NE Přídavek na dítě příjmově testované NE NE ANO ANO NE NE hranice příjmu na hlavu - - 27 720,00 72 000,00 - - % APW - - 15,68 25,83 - - na první dítě (10 let) 42 976,00 1 282,34 6 840,00 7 320,00 8 600,00 10 232,00 % APW 3,67 3,23 3,87 2,63 2,82 2,73 na druhé dítě (5 let) 61 696,00 1 906,08 6 240,00 6 000,00 11 000,00 13 004,00 % APW 5,27 4,80 3,53 2,15 3,60 3,47 Speciální podpora neúplných rodin NE NE NE NE ANO ANO 29
Země Finsko Finsko Francie Francie Irsko Irsko Rok 2001 2009 2001 2009 2001 2009 Průměrná mzda za rok (APW) 28 126 38 219 21 884 33 065 17 333 39 772 Společné zdanění NE NE ANO ANO ANO ANO Druhá osoba odpočet - - - - 4 700,00 - % APW - - - - 27,12 - sleva - - - - - 1 830,00 % APW - - - - - 4,60 Dítě (první) odpočet - - - - - - % APW - - - - - - sleva - - 31,00 36,00 - - % APW - - 0,14 0,11 - - daňový bonus - - - - - - % APW - - - - - - Nestandardní odpočty na děti NE NE ANO ANO ANO ANO Přídavek na dítě příjmově testované NE NE NE NE NE NE hranice příjmu na hlavu - - - - - - % APW - - - - - - na první dítě (10 let) 1 080,00 1 200,00 - - 510,00 1 992,00 % APW 3,84 3,14 - - 2,94 5,01 na druhé dítě (5 let) 1 326,00 1 326,00 1 306,25 1 494,00 510,00 1 992,00 % APW 4,71 3,47 5,97 4,52 2,94 5,01 Speciální podpora neúplných rodin ANO ANO NE NE ANO NE 30
Země Irsko Irsko Itálie Itálie Lucembursko Lucembursko Rok 2001 2009 2001 2009 2001 2009 Průměrná mzda za rok (APW) 17 333 39 772 39 853 080 26 181 1 179 930 48 445 Společné zdanění ANO ANO NE NE ANO ANO Druhá osoba odpočet 4 700,00 - - - - - % APW 27,12 - - - - - sleva - 1 830,00 1 058 000 800,00 - - % APW - 4,60 2,65 3,06 - - Dítě (první) odpočet - - - - - - % APW - - - - - - sleva - - 408 000,00 800,00 - - % APW - - 1,02 3,06 - - daňový bonus - - - - 36 000,00 - % APW - - - - 3,05 - Nestandardní odpočty na děti ANO ANO ANO NE NE NE Přídavek na dítě příjmově testované NE NE ANO ANO NE NE hranice příjmu na hlavu - - - - - - % APW - - - - - - na první dítě (10 let) 510,00 1 992,00 - - 66 084,00 3 760,92 % APW 2,94 5,01 - - 5,60 7,76 na druhé dítě (5 let) 510,00 1 992,00 - - 95 052,00 3 566,88 % APW 2,94 5,01 - - 8,06 7,36 Speciální podpora neúplných rodin ANO NE ANO ANO NE NE 31
Země Maďarsko Maďarsko Nizozemí Nizozemí Německo Německo Rok 2001 2009 2001 2009 2001 2009 Průměrná mzda za rok (APW) 936 444 2 476 768 62 289 44 611 62 377 40 929 Společné zdanění NE NE NE NE ANO ANO Druhá osoba odpočet - - - - 13 499,00 7 834,00 % APW - - - - 21,64 19,14 sleva - - 8 523,00 2 007,00 - - % APW - - 13,68 4,50 - - Dítě (první) odpočet - - - - - - % APW - - - - - - sleva 26 400,00 48 000,00 - - 3 240,00 2 068,00 % APW 2,82 1,94 - - 5,19 5,05 daňový bonus - - - - - - % APW - - - - - - Nestandardní odpočty na děti NE NE NE NE NE ANO Přídavek na dítě příjmově testované NE NE NE NE NE NE hranice příjmu na hlavu - - - - - - % APW - - - - - - na první dítě (10 let) 56 400,00 177 600,00 1 930,50 947,00 5 800,00 6 024,00 % APW 6,02 7,17 3,10 2,12 9,30 14,72 na druhé dítě (5 let) 56 400,00 177 600,00 1 930,50 947,00 - % APW 6,02 7,17 3,10 2,12 - - Speciální podpora neúplných rodin ANO ANO NE NE NE NE 32