Hodnocení tribologických vlastností procesních kapalin

Podobné dokumenty
Inovativní výrobky a environmentální technologie (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/ ) ENVITECH

Analýza PIN-on-DISC. Ing. Jiří Hájek Dr. Ing. Antonín Kříž ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Vliv povrchových nerovností na utváření velmi tenkých mazacích filmů na hranici přechodu do smíšeného mazání

VLIV ZPŮSOBŮ OHŘEVU NA TEPLOTNÍ DEGRADACI TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV ZJIŠŤOVANÝCH POMOCÍ VYBRANÝCH METOD

JIŘÍ HÁJEK, ANTONÍN KŘÍŽ

Formování tloušťky filmu v elastohydrodynamicky mazaných poddajných kontaktech

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU

TRIBOLOGICKÁ ANALÝZA PIN-on-DISC. PIN-on-DISC TRIBOLOGICAL TEST. Jiří Hájek a Antonín Kříž b

Experimentální studium utváření mazacích filmů při reverzaci a rozběhu třecích povrchů

EXPERIMENTÁLNÍ STUDIUM CHOVÁNÍ MAZACÍCH FILMŮ KONTAMINOVANÝCH VODOU

EFEKTIVNÍ FRÉZOVÁNÍ FERITICKO-MARTENZITICKÝCH OCELÍ VLIV MIKROGEOMETRIE NÁSTROJE NA ŘEZNÝ PROCES SVOČ FST 2013

Obr. 9.1 Kontakt pohyblivé části s povrchem. Tomuto meznímu stavu za klidu odpovídá maximální síla, která se nezývá adhezní síla,. , = (9.

DRUHY A UTVÁŘENÍ TŘÍSEK

Metody modifikace topografie strojních prvků

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STROJNÍ TECHNOLOGICKÉ POSTUPY

Západočeská univerzita v Plzni. různých. povrchových modifikací. Univerzitní 22, Plzeň, ČR,

CYKLICKÁ VRYPOVÁ ZKOUŠKA PRO HODNOCENÍ VÝVOJE PORUŠENÍ A V APROXIMACI ZKOUŠKY OPOTŘEBENÍ. Markéta Podlahová, Ivo Štěpánek, Martin Hrdý

Experimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou. Ing. Daniel Koutný

1.1 Povrchy povlaků - mikrogeometrie

Vliv složení třecí vrstvy na tribologii kontaktu kola a kolejnice

VLASTNOSTI TENKÝCH VRSTEV PŘI VYŠŠÍCH TEPLOTÁCH. Antonín Kříž Petr Beneš Martina Sosnová Jiří Hájek

HODNOCENÍ KOMBINOVANÉHO NAMÁHÁNÍ SYSTÉMŮ TENKÁ VRSTVA SUBSTRÁT NA VYSOKOTEPLOTNÍM TRIBOMETRU

CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ ODBORNÝCH ŠKOL

1. Řešitelský kolektiv: VŠCHT Praha: Prof. Dr. Ing. Josef Krýsa Ing. Jiří Zita, PhD Ing. Martin Zlámal

Konstrukce optického mikroviskozimetru

TEPLOTNÍ ODOLNOST TENKÝCH VRSTEV A JEJICH PŘÍNOS V OBRÁBĚNÍ TVRDÝCH OCELÍ. Antonín Kříž Petr Beneš Martina Sosonová Jiří Hájek

Název práce: DIAGNOSTIKA KONTAKTNĚ ZATÍŽENÝCH POVRCHŮ S VYUŽITÍM VYBRANÝCH POSTUPŮ ZPRACOVÁNÍ SIGNÁLU AKUSTICKÉ EMISE

Nové trendy v konstrukci pístů spalovacích motorů z hlediska tribologie

Konstrukční zásady návrhu polohových servopohonů

Integrita povrchu a její význam v praktickém využití

Náhrada povlaků tvrdého chromu povlaky na bázi niklu

Mechanická modifikace topografie strojních součástí

Experimentální studium chování mazacích filmů kontaminovaných vodou

NÁSTROJ NEFUNGUJE, KDO ZA TO MŮŽE?

Metodika hodnocení opotřebení povlaků

VÝZKUM MOŽNOSTÍ ZVÝŠENÍ ŽIVOTNOSTI LOŽISEK CESTOU POVRCHOVÝCH ÚPRAV

Konstrukce optického mikroviskozimetru

Témata doktorského studia pro akademický rok 2011/2012

Obrábění slitiny AlSi1Mg0,5Mn nástroji s progresivními tenkými vrstvami

Třecí spoje pro žárově zinkované konstrukce?

Západočeská univerzita v Plzni fakulta Strojní

Vrstvy a povlaky 2007

Hodnocení opotřebení a změn tribologických vlastností brzdových kotoučů

Numerická simulace elastohydrodynamicky mazaného kruhového kontaktu nehladkých povrchů

OPOTŘEBENÍ A TRVANLIVOST NÁSTROJE

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍ ÚK

Studium utváření elastohydrodynamických mazacích filmů u hypoidních převodů

iglidur UW500 Pro horké tekutiny iglidur UW500 Pro použití pod vodou při vysokých teplotách Pro rychlé a konstantní pohyby

Testování olejů - Reichert

Tuhost mechanických částí. Předepnuté a nepředepnuté spojení. Celková tuhosti kinematické vazby motor-šroub-suport.

Nízká cena při vysokých množstvích

CHARAKTERIZACE MATERIÁLU POMOCÍ DIFRAKČNÍ METODY DEBYEOVA-SCHERREROVA NA ZPĚTNÝ ODRAZ

ZVLÁŠTNOSTI PRAKTICKÉHO POUŽÍVÁNÍ DYNAMOMETRU KISTLER PŘI BROUŠENÍ S PROCESNÍMI KAPALINAMI

TRIBOLOGICKÁ ANALÝZA PIN-ON-DISC PIN-ON-DISC TRIBOLOGICAL TEST Antonín Kříž

Filosofie konstruování a dimenzování mechanických částí vozidel z hlediska jejich funkce a provozního zatěžování

Problematika disertační práce a současný stav řešení

Adhezní síly v kompozitech

Požadavky na technické materiály

Zkoušení mechanických vlastností zkoušky tvrdosti. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Provozní pevnost a životnost dopravní techniky. - úvod do předmětu

Kontaktní cyklické testování materiálů pomocí IMPACT testeru. Antonín Kříž; Petr Beneš

Inovativní výrobky a environmentální technologie (reg. č. CZ.1.05/3.1.00/ ) ENVITECH

INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

TRIBOLOGICKÉ VLASTNOSTI SYSTÉMU TENKÁ VRSTVA-SUBSTRÁT TRIBOLOGICAL PROPERTIES OF A THIN FILM-SUBSTRATE SYSTEM. Antonín Kríž a Jirí Hájek b

Problematika disertační práce a současný stav řešení

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Pro vysoké rychlosti pod vodou

VY_32_INOVACE_C 07 17

DIAGNOSTICKÝ SYTÉM M PRO KONTROLU ITÍM M METODY AKUSICKÉ EMISE

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Přípravek pro měření posuvů a deformací v průběhu svařování a chladnutí se zaměřením na využití pro numerické simulace.

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

Hodnocení korozí odolnosti systémů tenká vrstva substrát v prostředí kompresorů

VLIV TENKÉ VRSTVY TIN NA CHOVÁNÍ POVRCHU PŘI KONTAKTNÍ ÚNAVĚ. Dana Lisová, Roman Reindl, Ivo Štěpánek

Manuál k obsluze simulátoru KKK ELO 2011 pro studenty, popis laboratorní úlohy

Kryogenní zpracování brzdových kotoučů

CZ.1.07/1.1.30/ SPŠ

VLIV SVAROVÉHO SPOJE NA VLASTNOSTI NANÁŠENÝCH TENKÝCH VRSTEV TIN INFLUENCE OF WELDING ON PROPERTIES DEPOSITED THIN FILMS TIN

TEPLOTNÍ ODOLNOST PVD VRSTEV VŮČI LASEROVÉMU POVRCHOVÉMU OHŘEVU

Studium přechodových p v mazacích ch filmech vysokorychlostní barevnou kamerou

POPIS NOVÝCH STRUKTURNÍCH FÁZÍ A JEJICH VLIV NA VLASTNOSTI CÍNOVÉ KOMPOZICE STANIT

MECHANISMUS TVORBY PORÉZNÍCH NANOVLÁKEN Z POLYKAPROLAKTONU PŘIPRAVENÝCH ELEKTROSTATICKÝM ZVLÁKŇOVÁNÍM

Pojednání ke státní doktorské zkoušce. Vliv topografie třecích povrchů na funkci kluzných ložisek

Výměnné pobyty s US vysokými školami

NÁSTROJ NEFUNGUJE, KDO ZA TO MŮŽE?

Abyste mohli dělat věci jinak, musíte je jinak i vidět Paul Allaire

Studium tenkých mazacích filmů spektroskopickou reflektrometrií

Tření je přítel i nepřítel

[D] Konstrukční a procesní inženýrství.

Kriteria výběru maziv pro valivá ložiska

PROVOZ, DIAGNOSTIKA A ÚDRŽBA STROJŮ

Vliv mazání na těsnost přírubových spojů potřeba verifikace součinitelů tření jednotlivých maziv

In-situ studium změny topografie třecích povrchů v elastohydrodynamickém kontaktu

TEPLOTNÍ DEGRADACE TENKÝCH OTĚRUVZDORNÝCH PVD VRSTEV. Autor: Ing. Petr Beneš Školitel: Doc. Dr. Ing. Antonín Kříž

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Aplikace barevného vidění ve studiu elastohydrodynamického mazání

VALIVÁ LOŽISKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

POVRCHY A JEJICH DEGRADACE

Hodnocení změn povrchových vlastností systémů s tenkými vrstvami po elektrochemickém měření

PLASTICKÉ VLASTNOSTI VYSOKOPEVNOSTNÍCH MATERIÁLŮ DĚLENÝCH NESTANDARDNÍMI TECHNOLOGIEMI

Transkript:

Hodnocení tribologických vlastností procesních kapalin Totka Bakalova 1, Petr Louda 1,2, Lukáš Voleský 1,2 1 Ing. Totka Bakalova, PhD., Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Studentská 2, 461 17 Liberec, tel.: 485 353 818, e-mail: totka.bakalova@tul.cz 1, 2 prof. Ing. Petr Louda, CSc., Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Studentská 2, 461 17 Liberec; Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, katedra materiálu, tel.: 485 353 116, e-mail: petr.louda@tul.cz 1, 2 Ing. Lukáš Voleský, Technická univerzita v Liberci, Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, Studentská 2, 461 17 Liberec; Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, katedra materiálu, tel.: 485 353 128; 728 478 433, e-mail: lukas.volesky@tul.cz Abstrakt Příspěvek prezentuje možnosti hodnocení tribologických vlastností třecí dvojice v odlišném prostředí. Vedle technologických vlastnosti procesních kapalin je významné také jejich tribologické a antiadhezní chování. Hlavním úkolem tribologie je zajistit, aby vzájemný pohyb dvou povrchů probíhal s co nejmenší ztrátou energie a materiálů. Klíčová slova: tribologie, třecí dvojice, součinitel tření 1. Úvod Vývoj moderních vysokopevnostních materiálů, modernizace měřicích metod v oblasti materiálových věd a dlouhodobá zkušenost s provozem vyspělých technologických celků ukazují, že povrchové vrstvy významně ovlivňují jejich životnost a spolehlivost [1, 2]. Tribologie hodnotí vlastnosti, které ovlivňují vzájemné působení povrchu, prostředí a tělesa při jejich vzájemném pohybu. Zahrnuje procesy vzájemného působení na rozhraní mezi pevnými, kapalnými a plynnými tělesy. Hlavním úkolem tribologie je zajistit, aby vzájemný pohyb dvou povrchů probíhal s co nejmenší ztrátou energie a materiálů. Tribologické vlastnosti popisují především koeficient tření a opotřebení, které závisí především na typu tření a mechanizmu opotřebení. [3, 4 a 5]. Při zkoumání třecích projevů a účinků pohlížíme na soustavu tvořenou dvěma tělesy a jejich stykovými plochami a látkou, která je mezi stykovými plochami a blízkým okolím, jako na tribologický systém. 2. Mechanismus tření Tření je definováno jako odpor proti vzájemnému pohybu dvou těles v oblasti jejich styku. Třecí síla F závisí na koeficientu tření μ a zátěžné síle L [3]. Z hlediska přítomnosti maziva lze tření rozdělit na: fyzikální suché tření mezi povrchy není plyn, ani kapalina a nejsou pokryty nějakou chemickou sloučeninou (tření ve vakuu); technické suché tření povrch může být pokryt vrstvou oxidů, plynů nebo par; smíšené tření - dochází k občasným dotykům mikronerovností, mezi povrchy je přítomno mazivo; kapalinné tření povrchy jsou za pohybu zcela odděleny souvislou vrstvou kapalného maziva, nebo jiného kapalného média. [4] 2.1 Kluzné tření Kluzné tření vzniká, jestliže dvě tělesa se dostanou do vzájemného kontaktu a dochází k jejich pohybu vůči sobě. Skutečný kontakt mezi nimi se vyskytuje jen v omezeném počtu malých oblastí (Obr. 1). 1

Obr. 1 Schematické znázornění dotyku při kluzném tření, a) kontakt tělesa s ideálně rovným povrchem rozložení napětí, b) reálný kontakt: 1 ideální povrch, 2 reálný povrch, 3 oblast elastické deformace, 4 oblast plastické deformace [4] Velikost plochy dotyku se zvyšuje se zvyšující se zátěží. Na vrcholcích může docházet ke vzniku spojení a vzniká tak odpor vůči vzájemnému pohybu. V případě kluzného tření je možné pozorovat tři základní komponenty. Poměr jednotlivých komponent závisí na typu materiálové dvojice, podmínkách tření (vlastnostech materiálových dvojic, způsobu pohybu, drsnosti povrchu, přítomnosti lubrikantu atd.) a na časovém stádiu vzájemného pohybu [6, 7]. Při tření se uplatňují tyto mechanismy (Obr. 2): Obr. 2 Tři komponenty kluzného tření [6, 8] tření vlivem adheze mezi nerovnostmi povrchu; tření vlivem rýhování, způsobené přítomností jemných částic vzniklých při opotřebování povrchu tření vlivem deformace nerovností povrchu; tření vlivem deformace nerovností povrchu. [6, 8] 2

3. Experimentální část V tomto článku jsou popsané experimenty, jejichž cílem bylo vyhodnocení povrchů z tribologického hlediska. 3.1 Experimentální uspořádaní Základem tribologických měření je testování metodou Ball on disc. Měření spočívá ve vtlačování pevně uchyceného zkušebního tělíska ( Ball ) ve tvaru kuličky ze zvoleného materiálu předem definovanou silou do disku (zkušebního vzorku). Nezbytnou součástí je i třecí snímač. Koeficient tření mezi tělískem a diskem je určován během testu měřením. Koeficient tření byl stanoven použitím tribometru CETR UMI Multi-Specimen Test System firmy Bruker (Obr. 3). Obr. 3 CETR UMI Multi-Specimen Test Systém Obr. 4 Mechanický profilometr Dektak XT Povrch vzorku po Ball on disc testu při použití procesních kapalin (PK) byl pozorován optickým mikroskopem Carl ZEISS Axio Imager M2 a drážka profilu po tribologickém testu byla vyhodnocena mechanickým profilometrem Dektak XT (Obr. 4) firmy Bruker. Test byl prováděn za použití kuličku z materiálu Si 3 N 4 o průměru 6,350 mm, při konstantním zatížení 10 N a při pokojové teplotě. Použitý materiál disku (zkušebního vzorku) byla ocel 14 220 s vyleštěním povrchem o drsnosti R a 1,7 nm. Poloměr kružnice, po které se Ball tělísko pohybovalo, byl 13 mm (Obr. 6 a 7) a měření koeficientu tření se provádělo při použití 5% roztoku procesní kapaliny o objemu 100ml. Obr. 5 Umístění disku z oceli 14 220 na dno vaničky Obr. 6 Drážka profilu při použití PK 1 Obr. 7 Drážka profilu při použití PK 1(Universal) 3

Koeficient tření 3.2 Výsledky měření Na obrázcích 8 a) a b) jsou znázorněny drážky profilu po tribologii při použití PK 1 vyhodnocení optickým mikroskopem a mechanickým profilometrem. a) b) Obr. 8 Hodnocení drážky po tribologii při použití PK 1 a) optickým mikroskopem, b) mechanickým profilometrem Na Obr. 9 je znázorněno opotřebeni Ball tělíska Si 3 N 4 při použití PK 1 a na Obr. 10 časový průběh změny koeficientu tření. PROCESNÍ KAPALINA 1 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 0 100 200 300 400 500 Dráha [m] Obr. 9 Opotřebeni Ball tělíska Si 3 N 4, PK 1 Obr. 10 Časový průběh změny koeficientu tření, PK 1 Na obrázcích 11 a) a b) jsou znázorněny drážky profilu po tribologii při použití PK 2 vyhodnocení optickým mikroskopem a mechanickým profilometrem. 4

Koeficient tření a) b) Obr. 11 Hodnocení drážky po tribologii při použití PK 2 a) optickým mikroskopem, b) mechanickým profilometrem Na Obr. 12 je znázorněno opotřebeni Ball tělíska Si 3 N 4 při použití PK 1 a na Obr. 13 časový průběh změny koeficientu tření. PROCESNÍ KAPALINA 2 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0,1 0,05 0 0 100 200 300 400 500 Dráha [m] Obr. 12 Opotřebeni Ball tělíska Si 3 N 4, PK 2 Obr. 13 Časový průběh změny koeficientu tření, PK 2 Srovnání součinitele tření mezi ocelí a kuličkou při použití PK 1, PK 2, tření na sucho a pod vodou je znázorněno na Obr. 14. 5

Koeficient tření 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 PRŮBĚH SOUČINITELE TŘENÍ V ČASE PK 1 PK 2 Tření na sucho Tření pod vodou 0 100 200 300 400 500 Dráha [m] 4. Závěr Průběh experimentu popisuje mechanizmus procesu vzájemného působení třecích elementů a jejich opotřebení. Experiment modeluje procesy při třískovém obrábění a umožňuje predikci chování procesních kapalin při jejich praktickém nasazení. Použití procesních kapalin při obrábění eliminuje etapu nárůstu koeficientu tření (Obr. 14) na začátku procesu a vede ke snížení opotřebení řezných nástrojů. Poděkování: Článek vznikl za podpory projektu OP VaVpI Inovativní výrobky a environmentální technologie, reg. č. projektu CZ.1.05/3.1.00/14.0306. Článek byl podpořen projektem OP VaVpI Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace CZ.1.05/2.1.00/01.0005, projektem Rozvoj řešitelských týmů projektů VaV na Technické univerzitě v Liberci CZ.1.07/2.3.00/30.0024 a výsledky projektu LO1201 byly získány za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPUI. Literatura [1] Hauk, V. et al.; Structural and Residual Stress Analysis by Nondestructive Methods, Elsevier Science B. V., 1997. [2] Kraus, I. Ganev, N.; Technické aplikace difrakční analýzy, Vydavatelství ČVUT, Praha 2004. [3] Holmeg, K., Matthews, A.; Coating tribology properties, techniques and applications in surface engineering, Amsterdam, Elsevier, 1998. [4] Burakowki, T., Wierzchon, T.; Surface engineering of metals, New York, CRC Press LLC, 1999, ISNB 0 8493 8225 4. [5] Karaus, V.; Povrchy a jejich úpravy, ZČU Plzeň, 2000. [6] Hodková, Š.; Hodnocení mechanických vlastností žárových nástřiků, [disertační práce], ZČU Plzeň, 2004. [7] Novotná, K.; Tribologické vlastnosti žárově stříkaných povlaků, [Diplomová práce], ZČU Plzeň, 2004. [8] Tichotová, P.; Hodnocení tenkých otěruvzdorných vrstev deponovaných metodou CVD, [Diplomová práce], ZČU Plzeň, 2004. 6