MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice
Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
MODEL AS - AD Model agregátní nabídky a poptávky (model AS-AD) je jedním z nejzákladnějších a nejpoužívanějších makroekonomických modelů. Je velmi vhodným a při tom i poměrně jednoduchým nástrojem pro modelování dopadů různých šoků, či opatření v oblasti hospodářské politiky na základní makroekonomické veličiny cenovou hladinu a produkt a zprostředkovaně také nezaměstnanost. Nyní si vysvětlíme jeho použití, v dalších kapitolách ho budeme aplikovat.
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách. (Pavelka 2010, s. 84) Podobný vztah, jaký představuje individuální či tržní poptávka, jen rozšířený na celou ekonomiku (cenová hladina a produkt místo ceny a množství). Agregátní poptávku AD (Aggregate Demand) lze také vyjádřit jako součet: AD = C + I + G + NX
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Křivka AD je, stejně jako křivka individuální či tržní poptávky, klesající. P S poklesem cenové hladiny roste reálný produkt, při poklesu cenové hladiny naopak. Při vysvětlení klesajícího tvaru AD už nevystačíme se substitučním a důchodovým efektem. C, I, G, NX AD Y
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Důvody pro klesající tendenci agregátní poptávky můžeme vysvětlit pomocí následujících tří efektů: Efekt úrokové míry při poklesu cenové hladiny potřebují lidé pro provádění svých transakcí méně peněz. Poptávka po penězích klesne a klesne i úroková míra. To znamená levnější úvěry pro firmy i domácnosti ty si budou více půjčovat a investovat. Efekt bohatství pokles cenové hladiny znamená, že ekonomické subjekty si za své bohatství mohou koupit větší množství statků a služeb. To znamená vyšší nákupní možnosti a zvýšené výdaje ekonomických subjektů. Efekt zahraničního obchodu pokles domácí cenové hladiny zlevňuje domácí zboží nejen na tuzemském, ale i na zahraničním trhu. To vede k růstu vývozu. Zároveň to na domácím trhu zlepšuje postavení domácího zboží oproti zahraničnímu, což vede k poklesu dovozu..
AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Stejně jako poptávka v mikroekonomii, může se i křivka AD posouvat celá. Růst agregátní poptávky znamená posun křivky AD směrem doprava, pokles pak doleva. K posunu dochází tehdy, změní-li se některá z jejích komponent C, I, G nebo NX. Mezi určující faktory AD patří například: růst množství peněz v oběhu, optimistická očekávání ekonomických subjektů, růst bohatství, pokles daní, zvýšení vládních výdajů, znehodnocení domácí měny, oživení zahraniční poptávky.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách (Pavelka 2010, s. 88) Agregátní nabídka může mít velmi různé tvary a vlastnosti v závislosti na tom, který přístup k její analýze použijeme. Pro základní úroveň makroekonomie vystačíme se dvěma tvary křivky agregátní nabídky podle délky období: Pro analýzu krátkého období použijeme pozitivně skloněnou křivku AS. Pro dlouhé období pak použijeme křivku vertikální.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Křivka krátkodobé agregátní nabídky SAS je rostoucí. Krátké období je definováno, jako období příliš krátké na to, aby se změnily náklady firem. Vyšší cenová hladina je spojena s vyšším produktem. Důležitým pojmem je potenciální produkt jakási kapacita ekonomiky. Krátkodobě se skutečný produkt může od potenciálního lišit. Nižší hodnota produktu je spojena s vyšší úrovní nezaměstnanosti, vyšší hodnota pak s rostoucími tlaky na růst cenové hladiny.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V KRÁTKÉM OBDOBÍ Stejně jako individuální, či tržní nabídka, může se i agregátní nabídka měnit. Změna cenové hladiny opět znamená posun po křivce. Změna ostatních faktorů pak posun celé křivky. Typickou situací je změna cen vstupů. Graficky se růst cen vstupů projeví posunem křivky SAS směrem doleva nahoru. Pokles cen vstupů se projeví posunem SAS směrem doprava a dolů. P Růst cen vstupů SAS 1 SAS 0 Pokles cen vstupů SAS 2 Pozor pokles SAS se projevuje směrem doleva a nahoru opticky to vypadá jako růst, ale fakticky se jedná o pokles. Je dobré se orientovat podle úrovně produktu na horizontální ose, ta s posunem SAS doleva klesá, což je, vzhledem k negativnímu vlivu růstu cen vstupů na agregátní nabídku, logické.) Y
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V DLOUHÉM OBDOBÍ V dlouhém období je křivka agregátní nabídky LAS vertikální a vždy na úrovni potenciálního produktu (Y*). Ekonomika je na svém potenciálu (Y = Y*) - všechny výr. faktory jsou plně využity. Tento potenciál je možné krátkodobě překročit, ale dlouhodobě je to maximum. Změna potenciálního produktu je možná, ale předpokládá změnu množství nebo produktivity výrobních faktorů. Růstu produktivity bývá dosahováno technologickým pokrokem. K poklesu potenciálního produktu může dojít například vlivem válek nebo živelných katastrof.
AGREGÁTNÍ NABÍDKA V DLOUHÉM OBDOBÍ Vertikální tvar LAS znamená nezávislost produktu na cenové hladině. Ekonomika může být na svém potenciálu při jakékoli úrovni cenové hladiny. P LAS 1 Pokles potenciálního produktu LAS 0 Y* LAS 2 Růst potenciálního produktu To bude velmi důležité při analýze dopadů hospodářské politiky v dlouhém období a také pro konstrukci dlouhodobé Phillipsovy křivky. Y
ROVNOVÁHA V MODELU AS - AD Stejně jako v mikroekonomickém pojetí jednotlivých trhů, tak i na agregátní úrovni je rovnovážný produkt (Y E ) a rovnovážná cenová hladina (P E ) odvozena od průsečíku nabídky a poptávky, tentokrát od průsečíku AS a AD. Rovnováhu pak můžeme rozlišit krátkodobou a dlouhodobou, podle toho, zda se jedná o průsečík AD s krátkodobou, či dlouhodobou AS. Ať už vychýlení z původní rovnováhy vzniklo z jakéhokoli důvodu, v dlouhodobém horizontu se ekonomika vždy vrací na svůj potenciál. Vychýlení z rovnováhy je vždy dočasné, může však trvat tak dlouho, že bude vyžadovat nějaké řešení, např. cílený zásah vlády pomocí fiskální politiky, nebo zásah centrální banky pomocí politiky monetární.
ROVNOVÁHA V MODELU AS - AD Krátkodobá rovnováha Dlouhodobá rovnováha P AD SAS P AD LAS SAS P E E P E E Y E Y Y* Y Podrobněji k dosahování rovnováhy viz. studijní text.
LITERATURA BRČÁK, Josef a Bohuslav SEKERKA. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 292 s. ISBN 978-80-7380-245-5. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. 3., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2010, 273 s. ISBN 978-80-86730-55-4. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN 978-80-205-0590-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 518 s. ISBN 978-80-7261-219-2.
DĚKUJI ZA POZORNOST