ÚPLNÁ UČEBNICE mezinárodní řeči dra. Esperanta. Napsal Fr. Vl. L. PLENA LERNOLIBRO de la lingvo internacia de dro. Esperanto. Por Bohemoj skribis Fr. Vl. L. V PARDUBICÍCH. Tiskem firmy F. Hoblík. Nákladem vlastním. 1890.
Předmluva. Poněvadž vlasť člověku neposkytuje všeho, čeho mu třeba, jest mu jednati s lidmi národností jiných a znáti jazyk jejich. Každý však dobře ví, jaké námahy, píle a vytrvalosti a peněz nutno, by seznal důkladně řeč jednu, natož mnohé. Proto juž přes 300 let pokoušeli se muži učení, aby sestavili mluvu, která neobyčejně jsouc snadna i hodíc se všem národům vzdělaným, usnadňovala by jejich styky; řeč, která známa by byla jim všem, nesáhajíc v život jejich soukromý. Za nejzdařilejší pokus pokládají někteří Schleyerův volapük, který dosti značně je rozšířen. Avšak mnohé vady jeho brání, aby se stal skutečně řečí světovou. Schleyer totiž vymýšlel po chuti své tvary i slova, a výrazy jazyků národních přeměňoval tak, že s těží lze je poznati; na př.: advokát lavogel, figura füg, fysika füsüd, hotel loted, idea döl, kanál kanäd (kanal = umělec!), móda molad, oltář latab, pošta pot, růže lol Množství přehlásek, skupiny dl, tl, bs, gs, ms a příliš dlouhá slova činí volapük těžkým a nelibozvukým; př.: dlänüb, eimatabömetobös, ovinditobödok
4 Lepší daleko je mezinárodní řeč dra. Esperanta. Mluvnice její jest velmi jednoducha a pravidelna, slovník obsahuje výrazy z důležitějších řečí evropských, a pravidla tvořby slov zmenšujou počet základních asi na 900. Pro svou důležitosť, snadnosť a libozvučnosť la lingvo internacia nalezla hojně přívrženců, jichž počet denně vzrůstá. Nadějeme se, že knížka tato poslouží k poznání její a k oblibě i ve kruzích obecenstva našeho. Fr. Vl. L.
Antaŭparolo. Char la patrujo ne donas al homo chiajn necesajhojn, li devas konversadi kun homoj de aliaj nacioj kaj koni ilian lingvon. Sed chiu certe scias, kiel grandan laboron, diligenton, eldaŭrecon kaj monon oni bezonas al la efektiva konado de unu lingvo, kaj kiel al la de multaj! Tial jam je pli multaj ol tricent jaroj sciviroj tentadis instrui lingvon, kiu estante tre facila kaj uzebla por chiaj popoloj civilizitaj, faciligus iliajn komunikighojn, ne premighante en ilian privatan vivon. Iuj kredas, ke plej bona provo estas la de Schleyer volapük kiu estas vastigita nemalmulte. Sed multaj eraroj ghiaj ne lasas, ke ghi farighos vere la mondlingvo. Schleyer elpensis laŭ sia gusto formojn kaj vortojn, kaj shanghis esprimojn de nacilingvoj tiel, ke oni povas ekkoni ilin malfacile; ekzemple: advokato lavogel, figuro füg, fiziko füsüd, hotelo loted, ideo döl, kanalo kanäd (kanal = artisto!), modo molad, altaro latab, poshto pot, rozo lol Multego da sonoj ä, ö, ü, dl, tl, bs, gs, ms kaj la longegaj vortoj faras volapükon malfacilan kaj malbelan; ekz.: dlänüb, eimatabömetobös, ovinditobödok
6 Pli bona estas la lingvo internacia de dro. Esperanto. La gramatiko ghia estas tre simpla kaj regula, la vortaro enhavas la vortojn el la antaŭaj lingvoj de Eŭropo, kaj la reguloj por la kreado de ľ vortoj malgrandigas la nombron de la radikesprimoj sur preskaŭ naŭcent. Por sia graveco, facileco kaj bonsonec la lingvo internacia trovis multegon da amikoj, de kiuj la nombro en chiu tago kreskas. Ni esperas, ke tia chi libreto helpos al la ekkono de ghi kaj al ghia placho ankaŭ en nia publiko. Fr. Vl. L.
Úplná mluvnice. Plena gramatiko. 1. Abeceda (abecedo aŭ alfabeto): a, b, c, ch (= č), d, e, f, g, gh (= dž), h, i (= y), j, jh (= ž), k, l, m, n, o, p, r, s, sh (= š), t, u, ŭ (u ve dvouhláskách), v, z. 2. Přízvuk (akcento) v úplných (t. j. neapostrofovaných) slovech padá na slabiku předposlední. 3. Člen (artiklo) la klade se přede jméno podstatné, mluví-li se o známé bytosti; neskloňuje se. Př.: amiko venis = přítel (nějaký) přišel; la amiko venis = přítel (očekávaný, známý) přišel. Připouští-li libozvuk, lze la apostrofovati ve l : l amiko. 4. Podstatné jméno (substantivo) končí se na o, které se často může nahraditi apostrofem (potom přízvuk spočívá ne na předposlední, nýbrž na poslední slabice): amiko amik. Ve množném čísle připíná se j (oj): amikoj (přátelé). Přípona akkusativu je n, tedy: amikon = přítele, amikojn = přátely. Genitiv opisuje se předložkou de, dativ al, instrumental per s nominativem. Zní tedy vzorec sklonby: 1. Beze členu: N. patro (otec), G. de patro, D. al patro, Ak. patron, V. patro! L. pri patro, I. per patro; množně: N. patroj, G. de patroj, D. al patroj, Ak. patrojn, V. patroj!, L. pri patroj, I. per patroj. 2. Se členem: N. la patro, G. de la patro (de l patro), D. al la patro a t. d.
8 5. Přídavné jméno (adjektivo) vychází na a; skloňuje se jako podstatné. Stupňování děje se slovem pli (= více) pro komparativ a plej (= nejvíce) pro superlativ; př.: bona = dobrý, pli bona = lepší, plej bona = nejlepší. Než = ol; tedy: bělejší než sníh = pli blanka ol negho. 6. Číslovky (numeraloj) se nesklánějí. Základné jsou: 1 unu, 2 du, 3 tri, 4 kvar, 5 kvin, 6 ses, 7 sep, 8 ok, 9 naŭ, 10 dek, 11 dek unu, 12 dek du, 20 dudek, 30 tridek, 100 cent, 200 ducent, 1000 mil Př.: 1891 = (unu) mil okcent naŭdek unu. Řadové přibírají a, násobné obla, zlomkové ono, hromadné ope; na př.: prvý = unua, dvojnásobný = duobla, třetina = triono, čtyřmo = kvarope. Podílné opisujou se (j. v češt.) předložkou po: po pěti = po kvin. 7. Náměstky osobné: já = mi, ty = ci, on = li, ona = shi, ono = ghi, my = ni, vy = vi, oni (ony, ona) = ili, se = si, německé man = oni. Pozn. 1. Místo ci (= ty) užívá se obyčejně Vi (= Vy). 2. Pro zvířata a věci neživé platí ghi (ono) také místo českého on a ona. 3. Náměstky přisvojovací tvoří se příponou a: mia (můj, má, mé), lia (jeho), shia (její) a t. d. 8. Příslovce (adverbioj) utvořené ze příd. jmen přibírají e: bone dobře, pli bone lépe, plej bone nejlépe. 9. Předložky (prepozicioj) spojujou se s nominativem; jen na otázku kam? s akkusativem; na př.: en ghardeno = v zahradě; en ghardenon = do zahrady.
10. Sloveso (verbo) neoznačuje osoby a čísla příponami, nýbrž osobnými náměstkami; ku př.: mi kantas = zpívám, li kantas = (on) zpívá, ni kantas = zpíváme a t. d. Přípony časův a spůsobů: 1. přítomný čas přibírá ke kmeni as: kantas zpívá (zpívají); 2. minulý čas is: kantis zpíval (-a, -o, -i, -y, -a); 3. budoucí os: kantos zazpívá; 4. spojovací spůsob us: kantus zpíval by; 5. rozkazovací spůsob u: kantu! (zpívej, zpívejte!) 6. infinitiv i: kanti zpívati. Přechodníky: a) činné: 1. přítomný končí se v ant- (anto, anta, ante), 2. minulý na int- (into, inta, inte), 3. budoucí na ont- (onto, onta, onte); b) trpné: 1. přítomný na at- (ato, ata, ate), 2. minulý na it- (ito, ita, ite), 3. budoucí na ot- (oto, ota, ote). 9 Příklady: amanto = milující (milovník); amanta = milující; patro amanta = otec milující; amante = miluje (milujíc, -íce); amato = milovaný (milenec);
10 amata = milovaný; knabino amata = dívka milovaná; amate = jsa (jsouc) milován Trpný rod opisuje se, jako v češtině, slovesem esti = býti a přechodníkem trpným; na př.: shi estas amata de chiuj = (ona) jest milována ode všech. 11. Zápor jen jednoduchý jest; na př.: mi vidis nenion = neviděl jsem nic (do slova: viděl jsem nic). 12. Tak zvaná cizí slova, t. j. která přicházejí v podobném tvaru v důležitějších řečech evropských, nemění zvuku, nýbrž pouze pravopis a zakončení; na př.: grammatika = gramatiko, theatrum (divadlo) = teatro, doktor = doktoro 13. Má-li sloveso v různých jazycích různé vazby, užije se v řeči mezinárodní buď vazby kterékoli buď předložky je; na př.: radovati se čemu = ghoji je io; touha po vlasti = enuo je l patrujo. 14. Tvořba slov předponami a příponami. a) Předpony: 1. ge značí oba rody: patro = otec, gepatroj = rodiče (otec a matka); 2. bo stav povstalý sňatkem: bopatro = tchán; 3. mal vyjadřuje opak: bona = dobrý, malbona = zlý; richa = bohatý, malricha = chudý; 4. re = zpět, opět: redoni = vrátiti (zpět dáti), revidi = shledati se (opět spatřiti);
11 5. dis = roz: disrompi = rozlomiti; 6. ek značí děj počínavý nebo jednodobý: ekkrii = vykřiknouti, eksoni = zazněti; 7. ne = ne: nebela = nepěkný, neebla = nemožný; 8. trans = pře(s): transpashi = překročiti; 9. tra = pro (skrze): travidi = prohlédnouti; 10. al = při (k): alsalti = přiskočiti, altiri = přitáhnouti; 11. en = ve, do: eniri = vejíti, entiri = vtáhnouti. b) Přípony: 1. an = člen, přívrženec, obyvatel: klubano = člen spolku, republikano = republikán, urbano = měšťan; 2. id = potomek, dítě : Napoleonido = Napoleonovic, katido = kotě; 3. in = ženský rod: fratino = sestra, patrino = matka, hundino = psice; 4. uj = držiště, též strom a vlasť, na př.: plumujo = držadlo péra, pomujo = jabloň, Bohemujo = Čechy; 5. ing značí předmět, do něhož se co zasazuje, j.: kandelingo = svícen; 6. estr = předseda: klubestro = předseda spolku; 7. er označuje čásť hromadného celku: monero = peníz, sablero = zrno písku; 8. ar souhrn, pojem hromadný: arbaro = les, montaro = pohoří; 9. ul osoba vlastností se vyznamenávající: saghulo = mudřec; 10. ind = hodný (cenný): kredinda = věrohodný;
12 11. ebl = možný: manghebla = jedlý, videbla = viditelný; 12. ajh slouží k označení věci dotyčné; j. verajho = pravda, ferajho = věc železná, chirkaŭajho = okolí; 13. ec pojem odtažitý: libereco = svoboda, fideleco = věrnosť; 14. em zvyk, obyčej: lernema = učelivý, puremeco = čistotnosť; 15. et zdrobňuje: monteto = pahor, frateto = bratříček; 16. eg zveličuje: domego = palác, varmega = horký; 17. il nástroj: tranchilo = nůž, sonorilo = zvon; 18. ig činí výraz přechodným: purigi = čistiti, kulpigi = viniti; 19. igh činí výraz zvratným: purighi = čistiti se, rughighi = červenati se, farighi = stávati se; 20. ej místo k : preghejo = kostel, lernejo = škola; 21. ist osoba zaměstnaná činností: botisto = obuvník, kuracisto = lékař, ghardenisto = zahradník; 22. ad značí trvání děje: promenado = procházka, kantado = zpěv, servado = služba; 23. nj a chj připojené prvým 2 5 hláskám tvoří jména osob zdrobnělá; nj ženská, chj mužská; př: Manjo = Marjánka, Kacjo = Karlíček, Joancjo = Jeníček.
Lekturo. 1. Patro nia. Patro nia, kiu estas en la chielo! Sankta estu Via nomo! Venu regheco Via! Estu volo Via, kiel en la chielo, tiel ankaŭ sur la tero! Panon nian chiutagan donu al ni hodiaŭ! Kaj pardonu al ni shuldojn niajn, kiel ni ankaŭ pardonas al niaj shuldantoj! Ne konduku nin en tenton, sed liberigu nin de la malvera; char Via estas la regado, la forto kaj la gloro eterne. Amen. 2. Psalmo 117. Laŭdu Sinjoron chiuj popoloj, glorigu Lin chiuj homoj! Char estas firmita super ni bonkoreco Lia, kaj la vero de Sinjor en eterne. 3. Joano 3, 16. Tiel Dio amis la mondon, ke Li donis Sian Filon ununaskitan, ke chiu, kiu kredas je Li, ne perdata estas, sed ke havas la vivon eternan.
14 4. La plej bela beligajho. Iam vizitis Kornelian, edzinon de glora Romano, grandestimata sinjorino. Kiam shi demandis je la beligajhoj de sia gastigantino, Kornelia alkondukis du siajn filojn, kiujn shi edukis zorge, kaj diris: Jen miaj plej belaj beligajhoj! 5. La richeco chiam daŭranta. Richa achetisto demandita de regho je la grandeco de sia richeco, respondis: Mi havas nur mil florintojn. La regho ne volis kredi. Tial la achetisto ekklarigis: Mil florintojn mi donacis al ia malrichdomo, kaj tiu sum estas mia havo. La restan monon mian mi perdos per mia morto, sed tiu sumo apartenos al mi eterne. 6. Du kokoj. Du kokoj bataladis kune. La venkito kashis sin en angulo de l domo. Sed la venkinto ekflugis sur la tegmento, frapadis per la flugiloj kaj gloradis sian venkon. Lin vidis aglo, jhetis sin sur lin kaj disshiris lin. 7. La maljunulo kaj la morto. Maljunulo, kiu portadis lignon, ekmalforta dekushigis la portajhon, kaj memorante al si chiujn suferojn de sia vivo, alvokadis la morton. Tiu chi ekshajnis kaj demandis je la kaŭzo de lia voko. Mi petas vin, la maljunulo respondis, levu al mi la portajhon. Tiu chi fabulo montras, ke chiu, ankaŭ malfelicho, amas sian vivon.
15 8. Lupo kaj pastoro. Pastoro perdis per malsaneco chiujn shafojn. Lupo sciinte tion, venis esprimi al li sian kompaton. Pastoro, chu ghi estas vera, ke la tiel granda malfelicho farighis al vi? Mi aŭdis, ke chiuj shafoj viaj mortis. La karaj, piaj, grasaj shafoj! Mi bedaŭras vin tiom, ke mi plorus sangajn larmojn. Mi dankas al vi, mia amiko, la pastoro respondis, mi vidas, ke vi havas tre kompatan koron. Tian li havas vere, aldiris la hundo de l pastoro, se per malfelicho de alio li sam dolorighas. 9. La libro de l naturo. (Boleslav Jablonský.) Estas unu granda libro, kiun skribas, rektas Di, granda libro de l naturo estas sankta nom de ghi. Se vi havas sentan koron, legu diligente ghin, en literoj ghiaj lernu koni Dion, mondon, sin. Tradukis F. V. L. 10. Ho, mia kor! Ho, mia kor, ne batu maltrankvile, el mia brusto ne saltu for! Jam teni min ne povas mi facile, ho, mia kor!
16 Ho, mia kor! Post longa laborado chu mi ne venkos en decida hor! Sufiche! trankvilighu de l batado, ho, mia kor! 11. Kde domov můj? (Bohema kanto nacia.) Dro. Esperanto. Kie patruj, mia patruj? Akvoj fluas tra floraroj, montojn beligas arbaroj, multa ghardenon frukter ; tie paradiza ter ; kaj ter tia, tiel bela Bohemuj, al mi patruj. Kie patruj, mia patruj? Chu vi tiun teron konas, kie kantoj chiam sonas, kie sana la anim, kie sencoj sen la tim? De popol tiu la tero Bohemuj, al mi patruj. Tradukis F. V. L. 12. Laboro. Né el malghója okúl, sed el mán diligénta elíras hélpo en málfelichtémp : chíon bonígas labór. 13. La vero. (Kollár.) 1. Frat, ne malesperu, se starighas malamika kontraŭ vin envi ; ne fidela al ver kaj al si, kiu defendante ghin timighas.
2. Vero ne deshtupas, se levighas ech ja tuta mondo kontraŭ ghi; estas laŭdata de kontraŭkri, kaj de insultado ghi belighas. 3. Ver al Liban-cedroj similighas: de la enblovantaj ventoj nur ghia agrabla odor vastighas. 4. Ghia lang glav estas, brusto monto, kor marmoro, mano firma tur, piedo shtoneg sur kontraŭonto. 14. L azenoreloj. 17 Tradukis F. V. L. Antaŭ longaj tempoj vivis en la Nigrachinujo, oriente de Indujo, regho Daibang, kiu havis unu filon; tiu chi regante neniam montris orelojn al homoj. Je chiu tago li volegis elkapti el la popolo belan junulon, kaj kiam tiu sam al li harojn ekkombis kaj barbon ekordigis, la regho lasis lin mortigi. Tiel ghi farighis en multaj jaroj. Fine la sorto venis je filo de malricha patrino, kiun shi tre amis. Shi donis al li novan veston kaj farinte panerojn, al kiuj shi metis lakton de patrinbrusto, endonis ilin al lia brusto dirante: Kiam vi kombados harojn de l regho, manghu daŭre paneron. Tiel plej certe vi estos savata de la morto. La junul iris al la regho. Kiam li al tiu chi harojn kombadis kun ora kombilo, li vidis, ke l oreloj de la regho estas similaj al la de azeno. Tial la regho mortigadis la junulojn, char li timadis, ke ili eldirus al la popolo tiun chi
18 malbelecon. Laŭ la vortoj de la patrino la junulo manghis daŭre paneron. La regho vidinte lin demandis: Kion vi manghas? La junulo respondis: Panerojn da orizo. Donu al mi! petis la regho. La junulo donis paneron al la regho, kiu manghis kaj diris: L odoro kaj la gusto de ghi estas agrablaj; chu vi ne scias la kaŭzon? Mia patrino metis al ili propran lakton brustan kaj donis ilin al mi por la vojon, la demandito respondis. La regho pensis: Mi ne povas lin mortigi, char ni trinkis lakton de tiu sam patrino. Li diris al la junulo: Mi ne mortigos vin; sed vi devas diri al neniu, nek al via patrino, kiaj estas miaj haroj. Mi diros ghin al neniu, la junulo promesis kaj estis vivigata. Oni miris, ke tiu junulo estis servata, kvankam chiuj alioj, kiuj antaŭe kaj poste la reghon kombadis, estis mortigataj; oni demandadis lin je la kaŭzo, sed li diris ghin al neniu. Sed ne povante nepensadi je sia sekreto, li ekmalsanighis. Kuraciloj ne helpadis, kaj la kuracisto diris: Vi havas certe ian sekreton; tiun vi devas eldiri; alie vi ne eksanighos. La junulo certigis, ke li ne havas ian sekreton; kiam post mallonga tempo la patrino voladis ekscii tion saman, la filo diris al shi: Mi havas sekreton, sed se mi eldirus, la regho punus min per morto. La patrino konsilis: Iru en dezerton kaj diru ghin en okaza loko, ke neniu ghin aŭdus. La filo iris kaj ekmalkriis en truon de ia besto: Nia regho havas azenajn orelojn. Post mallonga tempo li eksanighis.
19 Sed la vento kaptis liajn vortojn kaj alportis ghis orelojn de la regho. Tiu chi sendis por la junulo kaj diris al li severe: Mi volegis, ke vi diros al neniu, kiaj estas miaj oreloj. Sed vi ne konservis la promeson. La junulo respondis: Mi diris ghin al neniu. Sed kiam mi reiris de vi, mi ekmalsanighis; la kuracisto timigis min, ke mi mortos, se mi ne eldiros la sekreton, kiun mi certe tenas. La patrino konsilis al mi, eldiri ghin en dezerto; mi obeis kaj malkriis ghin en truon de ia besto; mi estis certa, ke neniu min aŭdis. La regho diris: Mi aŭdis la vortojn de l vento alportitajn. Mi ne mortigos vin, se vi scias, kiel mi kashus miajn orelojn. Lasu fari al vi chapon kun orelkushajhoj kaj portadu ghin, la junulo konsilis; chiuj, kiuj vin tiel vidos, certe farigos kaj portados similajn chapojn. La propono plachis al la regho. Li obeis kaj igis fari al si tian chapon. Chiuj ghin mirante rigardadis kaj laŭdadis. Neniu sciis, ke la regho havas azenajn orelojn, kaj la chapo farighis konata kaj uzata che chiuj. La junul estis nomata ministro, kaj la regho chesis mortigi homojn. Tial la popolo amis lin. Laŭ inde rakontas F. V. L.
Vortareto. Slovníček. *) A. a (přípona přídav. jména) acid, kyselý achet, kupovati ad (trvání děje) adiaŭ, s Bohem! aer, vzduch afer, věc, záležitosť agl, orel agrabl, příjemný agh, věk, stáří ajn, -koli ajh (věc) akompan, doprovod akr, ostrý akv, voda al, k [opisuje dativ] ali, jiný almenaŭ, aspoň alt, vysoký alumet, sirka am, milovati amas, zástup, hromada amik, přítel an (člen, obyvatel) angul, úhel, kout anghel, anděl anim, duše ankaŭ, také ankoraŭ, ještě anstataŭ, na místo ant (přech. přít. čin.) antaŭ, před apart, zvláště aparten, náležeti apenaŭ, sotva apud, u ar (sbírka, souhrn) arb, strom arghent, stříbro as (přít. čas) at (přech. přítom. trp.) atend, čekati aŭ, nebo, čili aŭd, slyšeti aŭskult, naslouchati aŭtun, podzim av, děd avar, lakomý azen, osel *) Ve slovníčku tomto uvedeny jsou všecky kmeny (asi 920) bez mluvnických přípon. Význam slůvek mluvnických a slovotvorných dán do závorek; na př. a, ad, ajh, an
B. babil, chvástati bak, péci bala, zahazovati balanc, kolébati, klátiti baldaŭ, brzo ban, koupati bapt, křtíti bar, zavírati barb, brada, vous barel, sud baston, hůl bat, bíti batal, bojovati bedaŭr, litovati bel, krásný ben, žehnati benk, lavice best, zvíře bezon, potřeba bier, pivo bind, vázati (knihy) bird, pták blank, bílý blind, slepý blov, váti, douti blu, modrý bo (sňatkem se stavší) boj, štěkati bol, vříti, vařiti bon, dobrý bord, břeh bot, bota botel, láhev bov, vůl, býk branch, větev brand, kořalka bril, skvíti se bros, kartáč bru, bručeti, hučeti brul, hořeti, pláti brust, prsa brut, dobytek bush, ústa butr, máslo buton, knoflík C. cel, cíl cent, sto cert, jistý, známý ceter, ostatní ci, ty cigar, doutník cigared, cigaretta citron, citrón Ch (= č). 21 chagren, rmoutiti chambr, pokoj, světnice chap, čepice chapel, klobouk char, poněvadž che, u, při chemiz, košile chen, řetěz cheriz, třešně cherk, rakev ches, přestati cheval, kůň chi, hle, tu chia, každý chiam, vždy chie, všude chiel, nebe chio, všecko chirkaŭ, okolo chiu, všechen chj (viz str. 11.) chu, zda, -li
22 D. da (opisuje genitiv dělivý, j.: kilogramo da viando = kg masa) danc, tanec dangher, nebezpeč dank, dík daŭr, trvati de, od (opisuje genitiv) decid, rozhodnouti defend, brániti dek, deset dekstr, pravý (ruka ) demand, otázka dens, hustý dent, zub detru, zbořiti dev, míti, býti povinen dezert, poušť dezir, přání, touha Di, Bůh dik, tlustý diligent, pilný dimanch, neděle dir, říci dis (roz-) disput, rozmluva divid, děliti dolch, sladký dolor, bolest dom, dům don, dar, dávati donac, darovati dorm, spáti dors, záda du, dva dum, zatím když E. e (příp. příslovce) eben, rovný ebl, možný ec (vlastnosť) ech, třebas eduk, vychovati edz, manžel efektiv, skutečný eg (zvětšení) egal, stejný ej (místo k ) ek (počínavý neb jednodobý děj) eks, bývalý ekster, mimo ekzempl, příklad el, z elekt, vybrati em, obyčejně (zvyk) en, v enu, nuda envi, závisť er (jediné) erar, blouditi escept, vyňati esper, důvěřovati, nadíti se esprim, vyjádřiti esting, zhasiti estr (předseda) et (zmenšení) etagh, patro etern, věčný F. facil, snadný, lehký faden, niť fajf, pískati fajr, oheň fal, padati fald, sepjati famili, rodina far, činiti
fart, míti se felich, šťastný fend, štípati fenestr, okno fer, železo ferm, zavříti fest, svátek fianch, ženich fidel, věrný fier, pyšný fil, syn fin, konec fingr, prst firm, pevný fish, ryba flank, strana flar, voněti, čichati flav, žlutý flor, květina flu, téci flug, letěti fluid, tekutý foj, -krát fojn, seno foli, list fond, založiti font, pramen for, dále forges, zapomenouti forgh, kouti fork, vidlička forn, kamna fort, silný fos, kopati frap, tlouci, klepati frat, bratr fraŭlin, slečna fresh, čerstvý fromagh, sýr frost, mráz frot, tříti fru, časně, záhy frukt, plod frunt, čelo fulm, blesk fum, kouř fund, dno G. gaj, veselý gajn, získati gant, rukavička gard, stříci gast, hosť ge (obojí rod) genu, koleno glaci, led glas, sklenice glat, hladký glav, meč glit, klouzati glor, sláva glut, polykati gorgh, hrdlo grand, veliký gras, tučný grat, škrábnouti gratul, přáti grav, důležitý griz, šedý gust, chuť gut, kapka Gh (= dž). 23 gharden, zahrada ghem, vzdychati ghentil, zdvořilý ghi, to ghis, až ghoj, těšiti se H. ha, ach hajl, krupobití haladz, výpar halt, držeti har, vlas haring, sleď
24 haŭt, kůže hav, míti hejt, topiti help, pomoc herb, tráva hered, děditi hieraŭ, včera ho, ó hodiaŭ, dnes hom, člověk honest, počestný hont, styděti se hor, hodina horlogh, hodiny hotel, hostinec humil, ponížený, pokorný hund, pes I. i (infinitiv) ia, nějaký ial, pro něco iam, někdy id (-ovic, potomek) ie, někde ies, něčí ig (činiti nějakým) igh (státi se ) il (nástroj) ili, oni in (ženský rod) ind (hodný) infan, dítě ing (do čeho se dává ) ink, inkoust instru, učiti insul, ostrov insult, spílati int (přech. min. čin.) intenc, zamýšleti inter, mezi intern, vnitřní invit, pozvati io, něco iom, poněkud, kousek ir, jíti is (min. čas) ist (zaměstnaný) it (přech. min. trp.) iu, někdo J. j (množ. čís.) ja, ba, vždyť, přece jam, juž jar, rok je (všeobecná předložka) jen, hleď! [jen-jen = hned-hned] jes, ano ju-des, čím-tím jugh, souditi jun, mlád just, spravedliv Jh (= ž). jhaŭd, čtvrtek jhet, vrci, hoditi jhur, přísaha K. kaf, káva kaj, a kajer, sešit kaldron, kotel kalesh, vůz kalkul, počítati kamen, komín kamp, pole kanap, pohovka kandel, svíce
kant, zpěv kap, hlava kapt, chytati kar, drahý karb, uhel, uhlí kares, celovati kash, skrývati kat, kočka kaŭz, příčina ke, že, aby kelk, několik kest, bedna kia, který, jaký kial, proč kiam, kdy, když kie, kde kiel, jak kies, čí kio, co kiom, kolik kis, líbati kiu, kdo klar, jasný knab, chlapec kok, kohout kol, krk koleg, druh kolekt, sbírati koler, hněv kolon, sloup kolor, barva komb, česati komenc, začati komerc, obchod kompat, soustrasť kompren, rozuměti kon, znáti kondich, podmínka konduk, vésti konfes, přiznati konsent, souhlas konserv, ušetřiti konsil, rada konsol, útěcha konstant, stálý konstru, stavěti kontent, spokojen kontraŭ, proti konven, spořádati kor, srdce korn, roh koron, věnec, koruna korp, tělo kort, dvůr kost, cena kovr, zahaliti krach, plíti krajon, tužka kravat, šálka 25 kre, stvořiti kred, věřiti kresk, růsti kret, křída kri, křik kruc, kříž kudr, šíti kuir, vařiti, kuchtiti kuler, lžíce kulp, vina kun, s kupr, měď kur, běh kurac, léčiti kuragh, smělý kurten, záslona kusen, poduška kush, ležeti kutim, zvyknouti kuz, strýc kvankam, ač kvar, čtyři kvin, pět
26 L. la (l ) (člen) labor, práce lac, únava lakt, mléko lam, chromý lamp, lampa land, země lang, jazyk lantern, lucerna largh, široký larm, slza las, nechati last, poslední laŭ, dle laŭd, chvála laŭt, nahlas lav, mýti lecion, lekce leg, čísti legh, zákon leon, lev lern, učiti se lert, obratný leter, dopis lev, zdvihnouti li, on liber, svobodný, volný libr, kniha lig, spojiti lign, dřevo lingv, řeč lip, ret lit, lůžko, postel liter, písmě logh, bydliti lok, místo long, dlouhý lud, hra lum, světlo, svítiti lun, luna, měsíc lund, pondělí M. magazen, sklad makul, skvrna mal (opak) malgraŭ, přes, přec, ač man, ruka mangh, jísti mar, moře mard, úterek mastr, mistr maten, jitro matur, zralý mem, sám memor, vzpomínati merit, zásluha merkred, středa met, přidati mez, střed mezur, míra mi, já miks, míchati mil, tisíc milit, vojsko mir, diviti se mizer, bída moder, střídmý modest, skromný mol, měkký mon, peníze monat, měsíc (doba) mond, svět mont, hora montr, ukázati mord, kousati morgaŭ, zítra mort, umříti mosht, milosti (titul) mov, pohyb mult, mnoho mur, zeď, stěna murmur, mumlati mush, moucha
N. n (akkusativ) nagh, plouti najbar, soused nask, roditi naŭ, devět naz, nos ne, ne nebul, mha neces, potřebný, nutný negh, sníh nek, ani nenia, žádný neniam, nikdy nenie, nikde neniel, nijak nenies, ničí nenio, nic neniu, nikdo nep, vnuk nev, synovec ni, my nigr, černý nj (viz str. 11.) nobl, šlechetný nokt, noc nom, jméno nombr, číslo nov, nový nub, mrak nud, nahý, holý nuks, ořech nun, nyní nur, jen nutr, živiti O. o (podstat. jm.) obe, poslouchati objekt, předmět obl (-násobný) obstin, svéhlavý odor, vůně ofend, uraziti ofer, obětovati oft, často ok, osm okaz, přihoditi se okul, oko okup, obsaditi ol, než ole, olej ombr, stín ombrel, stinidlo on (zlomek) ond, vlna oni, man onkl, ujec 27 ont (přech. bud. čin.) op (-mo, duope, dvojmo) oportun, příhodný or, zlato ord, pořádek ordinar, obyčejný ordon, poroučeti orel, ucho os (bud. čas) ost, kosť ot (přechod. bud. trp.) ov, vejce P. pac, mír paf, stříleti pag, plat pagh, stránka pajl, sláma pal, bled palac, palác, zámek palp, dotýkati se palpebr, oční víčka pan, chléb
28 pantalon, kalhoty paper, papír pardon, odpustiti parenc, příbuzný parker, na paměť parol, mluviti part, část pas, minouti pastr, kněz pash, kráčeti patr, otec pec, kus pel, puditi, hnáti pen, námaha pend, viseti pens, mysliti pentr, malovati per, skrze perd, ztratiti permes, dovoliti pes, vážiti pet, prositi pez, vážiti pi, zbožný pied, noha pik, píchati pilk, míč pingl, jehlice pir, hruška plac, místo plach, líbiti se plafon, strop plank, podlaha plej, nejvíce plen, pln plend, stěžovati si plezur, zábava pli, více plor, pláč plum, péro, peří pluv, déšť po, po (po 2, 3 ) polv, prach pom, jablko pont, most popol, národ, lid por, pro pord, dvéře port, nésti pork, prase post, po, za postul, žádati posh, kapsa posht, pošta pot, hrnec pov, moci prav, právo, pravý pregh, modlitba prem, tlačiti pren, bráti prepar, příprava preskaŭ, skoro pres, tisknouti pret, hotov prezent, představovati pri, o printemp, jaro pro, pro, za profund, hluboký proksim, blízký promen, procházka promes, slib propon, návrh propr, vlastní prov, pokus prudent, opatrn, rozumný prunt, půjčiti pulv, prach střelný pulvor, prášek [lék] pun, trest pup, loutka pur, čist push, strčiti, udeřiti putr, hníti
29 R. rad, kolo radi, paprsk radik, kořen rakont, vyprávěti ramp, lézti rand, kraj rapid, rychlý raz, škrabati re, opět, zpět reg, panovati regn, království, říše regul, pravidlo regh, král rekt, přímý, správný rekompenc, odměna renkont, potkati renvers, přehoditi respond, odpověď rest, zůstati ricev, obdržeti rich, bohat rid, smích rigard, patřiti, hleděti ring, prsten ripet, opakovati ripoz, odpočívati river, řeka romp, lámati rond, kruh rost, péci roz, růže rugh, rudý, červený S. sabat, sobota sabl, písek sagh, moudrý sak, pytel sal, sůl salt, skok salut, pozdrav sam, sám san, zdráv sang, krev sankt, svatý sap, mýdlo sat, syt sav, zachrániti sci, věděti se, jestliže sed, ale segh, sesle sek, suchý sem, síti, símě semajn, týden sen, beze senc, mysl send, poslati sent, cit sep, sedm serch, hledati serpent, had serur, zámek (nástroj) serv, sloužiti ses, šest sever, přísný si, se sid, seděti sigel, pečetiti sign, znamení signif, označiti silent, mlčeti simil, podobný simpl, jednoduchý sinjor, pán skrib, psáti sku, třásti sobr, střízliv societ, spolek soif, žízeň sol, samojediný somer, léto son, zvuk songh, sen
30 sonor, zníti sort, osud sovagh, divoký spec, druh, rod spegul, zrcadlo spir, dech sprit, vtip stal, stáj star, státi stel, hvězda stomak, žaludek strat, silnice, ulice sub, pod subit, náhlý such, ssáti sufer, trpěti sufich, dostačiti suk, šťáva suker, cukr sun, slunce sup, polévka super, nad supr, horní sur, na surd, hluchý surtut, kabát Sh. shajn, zdáti se shancel, hýbati shangh, měniti shaŭm, pěna shel, skořápka sherc, žert shi, ona ship, loď shir, trhati shlos, zavírati shmir, mazati shnur, šňůra shpar, šetřiti shpruc, prskati shrank, schránka shtal, ocel shtel, krásti shtof, látka shton, kámen shtop, cpáti shtrump, punčocha shtup, stupeň shu, střevíc shuld, dluh shut, sypati shvel, bobtnati shvit, potiti se T. tabl, stůl tabul, tabule tag, den tajlor, krejčí tamen, přece tapish, koberec taŭg, hoditi se te, thé, čaj tegment, střecha teler, talíř temp, čas ten, držeti tent, zkoušeti ter, země terur, hrůza tia, takový tial, proto tiam, tehdy, pak tie, tam tiel, tak tim, bázeň tio, to tiom, tolik tir, táhnouti tiu, ten, onen tol, plátno tomb, hrob tond, stříhati tondr, hřmíti tra, skrze, přes traduk, překlad tranch, krájeti trankvil, klidný
trans, přes tre, velmi trem, třásti se tren, vléci tri, tři trink, píti tro, příliš tromp, klam trov, nalézti tru, díra tuj, brzo, hned, tu tuk, sukno tur, věž turment, muka turn, točiti tus, kašlati tush, dotýkati se tut, celý U. u (imperativ) uj (rostliny, vlasť) ul (osoba) um (-um) ung, nehet unu, jeden urb, město urs, medvěd us (konjunktiv) util, užitečný uz, užívati V. vaks, vosk van, marný vang, tvář vapor, pára varm, teplý vast, širý vaz, nádoba vek, buditi velk, vadnouti ven, přijiti vend, prodati vendred, pátek venen, jed vengh, pomsta venk, zvítěziti vent, vítr ventr, břicho ver, pravda verd, zelený verk, dílo verm, červ versh, líti vesper, večer 31 vest, oděv veter, povětří, počas vetur, jeti vi, vy, ty viand, maso vid, viděti vilagh, ves vin, víno vintr, zima violon, housle vir, muž vish, čistiti vitr, sklo viv, žíti vizagh, obličej voch, hlas voj, cesta vok, volati vol, vůle vort, slovo vost, ocas, chvost vund, raniti Z. zorg, péče