SILNIČNÍ DAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku SILNIČNÍ DAŇ V ČESKÉ REPUBLICE A VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Petra Išová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Břetislav Andrlík Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor Bakalářský studijní program Obor Petra Išová Ekonomika a management Účetnictví a finanční řízení podniku Název tématu: Silniční daň v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie Zásady pro vypracování: 1. Zpracovat návrh pracovní osnovy a projednat jej s vedoucím bakalářské práce. 2. Prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky pro vypracování bakalářské práce. 3. V průběhu zpracování pravidelně konzultovat s vedoucím bakalářské práce postup a dosažené výsledky. 4. Cílem práce je s využitím metody komparace v oblasti silničních daní zjistit, který ze zkoumaných způsobů zdanění silničních vozidel je nejvýhodnější. Následně vyvodit z dosažených výsledků důsledky pro Českou republiku.

Rozsah práce: 40 Seznam odborné literatury: 1. JANOUŠEK,K. Daň silniční s komentářem. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. 127 s. ISBN 978-80-7263-470-5 2. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie - úvod do problematiky. Praha: ASPI, 2005. 112 s. ISBN 80-7357-092-0 3. SCHULTZOVÁ, A. a kol. Daňovníctvo - daňová teória a politika, 1. vyd. Bratislava: Lura Edition, 2007. ISBN 978-80-8078-161-3 4. SIKOROVÁ, E., Vstup České republiky do Evropské unie v kontextu rozvoje podnikání a aplikace české účetní a daňové terminologie. Opava: Studia Oeconomica, 2004 ISBN 80-7248-277-7 Datum zadání bakalářské práce: září 2008 Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S. Petra Išová autor Ing. Břetislav Andrlík vedoucí bakalářské práce Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá analýzou zdanění nákladní dopravy ve třech vybraných zemích Evropské unie: v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Vzhledem k obdobné geografické poloze se tyto země potýkají s podobnými problémy ohledně regulace neustále narůstajícího objemu nákladní dopravy. Zatímco teoretická část práce se zabývá podrobným rozborem uvedené problematiky v České republice, praktická část je zaměřena na analýzu zdanění nákladní dopravy na Slovensku a v Rakousku a následnou komparaci systémů zdanění ve všech třech státech. Klíčová slova: Silniční daň, mýtný systém, nákladní doprava, komparace, analýza ABSTRAKT Die Bachelorarbeit beschäftigt sich mit einer Steueranalyse der Güterbeförderung in drei ausgewählten Ländern der Europäischen Union. Diese Länder setzen sich hinsichtlich ihrer geografischen Lage mit ähnlichen Problemen bezüglich des ständig wachsenden Volumens der Güterbeförderung auseinander. Währenddessen sich der theoretische Teil mit einer detalierten Analyse der angeführten Problematik in Tschechien beschäftigt, bezieht sich der praktische Teil auf die Analyse der Besteuerung der Güterbeförderung in der Slowakei und in Österreich. Weiters vergleicht die Arbeit alle drei Besteuerungssysteme. Schlüsselwörter: Kraftfahrzeugssteuer, Mautsystem, Güterbeförderung, Komparation, Analyse

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem celou práci včetně příloh vypracovala samostatně. Všechny zdroje informací a použitou literaturu, které byly k vypracování této práce použity, jsem uvedla v seznamu literatury. Ve Znojmě dne 15. dubna 2009

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat vedoucímu své práce Ing. Břetislavu Andrlíkovi za poskytnuté informace a pomoc při zpracování textu, jak po stránce obsahové, tak po stránce formální. Dále bych chtěla poděkovat slečně Dominice Išové a panu Davidu Valáškovi za zpracování a překlady cizojazyčných textů a firmě MESPEDO s.r.o. za poskytnutí firemních informací potřebných ke zpracování praktické části práce.

OBSAH ÚVOD...8 CÍL PRÁCE A METODIKA...10 1 TEORETICKÁ ČÁST...11 1.1 Daňová soustava České Republiky...11 1.1.1 Harmonizace přímých daní v EU...12 1.1.2 Silniční daň v podmínkách České republiky...13 1.2 Vývoj zákona o dani silniční v letech 1993 až 2007...14 1.2.1 Změny zákona o dani silniční v letech 1993 1996...14 1.2.2 Novela zákona o dani silniční v roce 1998...14 1.2.3 Novely zákona o dani silniční v roce 2000...15 1.2.4 Změna zákona o dani silniční v roce 2001...15 1.2.5 Změna zákona o dani silniční v roce 2002...16 1.2.6 Změna zákona o dani silniční v roce 2004...17 1.2.7 Vývoj zákona o dani silniční v letech 2005 až 2007...18 1.3 Stav zákona o dani silniční po novele v roce 2008...19 1.3.1 změny pro zdaňovací období roku 2008...19 1.3.2 Změny od zdaňovacího období roku 2009...20 1.3.3 Předmět daně silniční...21 1.3.4 Poplatník daně...23 1.4 Systém zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic v ČR...25 1.4.1 Důvody zavedení mýta v ČR...25 1.4.2 Systém zpoplatnění nákladní dopravy v ČR...26 1.4.3 Způsoby výběru mýtného...28 1.4.4 Hodnocení výsledků výběru mýtného...28 1.4.5 Systém dálničních známek v České republice...29 2 PRAKTICKÁ ČÁST...31 2.1 Výpočet silniční daně v České republice...31 2.1.1 Doba trvání daňové povinnosti...31 2.1.2 Sazby daně...32 2.1.3 Úlevy na dani...34 2.1.4 Výpočet výše daně...34

2.1.5 Zálohy na daň...34 2.1.6 Daňové přiznání a placení daně...35 2.2 Firma MESPEDO s.r.o...36 2.2.1 Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2008...37 2.2.2 Výpočet daně u vybraných vozů firmy MESPEDO s.r.o. za rok 2009...40 2.3 Zdanění motorových vozidel a silniční daň na Slovensku...44 2.3.1 Úprava zákona platná pro zdaňovací období 2007...44 2.3.2 Změny platné pro zdaňovací období roku 2008 a 2009...45 2.3.3 Systém zpoplatnění silnic a dálnic...47 2.3.4 Výpočet silniční daně na Slovensku...48 2.4 Zdanění motorových vozidel a silniční daň v Rakousku...51 2.4.1 Úprava zákona platná od 1. července 2007...51 2.4.2 Výpočet silniční daně v Rakousku za rok 2008...52 2.4.3 Systém zpoplatnění silnic a dálnic v Rakousku...54 2.4.4 Mýtný systém v Rakousku...55 2.5 Závěrečná komparace daňových povinností...59 ZÁVĚR...60 POUŽITÉ ZDROJE...62 PŘÍLOHY...68

ÚVOD V současné době vidíme snahu o ochranu životního prostředí v mnoha oblastech lidské činnosti. Stejný cíl lze vypozorovat i v segmentu dopravy, zejména té nákladní. Důvodem je nepřetržitě se zvyšující objem přepravovaného zboží, který jde ruku v ruce se zvyšujícím se objemem nákladní dopravy. Z hlediska škod a nákladů na jejich odstranění má mnohem větší následky právě nákladní doprava oproti dopravě osobní. Neustále rostoucí emise škodlivých látek, které díky výfukovým plynům unikají do ovzduší, hluk a v neposlední řadě opotřebení dopravní infrastruktury, způsobují zhoršování životního prostředí obyvatel všech zemí evropského společenství. Pokud se budeme hlouběji zabývat studiem systémů zdanění dopravy v jednotlivých zemích Evropské unie, můžeme vypozorovat velmi podobný postup v mnoha z nich. Jedná se zejména o snahu co nejvíce zredukovat objem nákladní dopravy, zvláště té mezinárodní a znevýhodnit tak pro kamiony tranzit přes konkrétní zemi. Účinným způsobem je posupné zavádění výkonnostního zpoplatnění rychlostních silnic a dálnic, tzv. mýtného. Peníze, které jsou tímto způsobem získány, jsou potom většinou využívány na obnovu a údržbu dopravní infrastruktury. K tomuto způsobu zdanění mezinárodní dopravy se již uchýlila velká část zemí evropského společenství, a další státy se na tento krok systematicky připravují. Podobným způsobem je zdaňována i osobní doprava, i když její vliv na životní prostředí není zdaleka tak negativní, jako je tomu u dopravy nákladní. Majitelé osobních automobilů mají povinnost zakoupit si před použitím dálnice nebo rychlostní silnice dálniční kupón. Tato povinnost již také platí ve velké části zemí Evropské unie. V posledních letech se objevuje nový trend ve zdaňování nákladní dopravy, a to zvýhodnění ekologicky šetrnějších automobilů a využívání tzv, kombinované dopravy, kdy co největší úsek přepravní trasy je veden ekologičtějším způsobem po železnici nebo lodí a tím je maximálně zredukován úsek přepravy, který je veden po pozemních komunikacích. Stejným směrem se vydala i Česká republika, která v poslední novele zákona o dani silniční uzákonila podstatné slevy na dani pro ekologicky šetrnější nákladní vozy. Výše daně je tak závislá na datu první registrace vozidla. Čím je vůz starší, a čím více tedy škodí životnímu prostředí, tím vyšší daň je poplatník povinen zaplatit. 8

Stejně tak jsou zvýhodněna vozidla, využívající šetrnějších emisních norem, při placení mýtného. Toto zvýhodnění však zatím neplatí ve všech zemích Evropské unie. Všechny tyto kroky by měly vést k postupnému obnovení vozového parku v České republice a tím k podstatné úlevě pro životní prostředí. 9

CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl bakalářské práce spočívá v komparaci zákonů a pravidel pro zdaňování motorových vozidel v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Nedílnou součástí zdanění motorových vozidel je rovněž systém výkonového zpoplatnění užívání dálnic a rychlostních silnic, tzv. mýtné, které bude v práci rovněž podrobněji analyzováno a bude provedena jeho komparace v České republice a v Rakousku. Na Slovensku tento systém zpoplatnění dosud nebyl zaveden. Zmíněna bude i problematika dálničních kupónů. Teoretická část práce bude věnována především analýze problematiky zdanění motorových vozidel v České republice. Pozornost bude věnována deskripci změn, kterými zákon o dani silniční prošel od roku 1993, přičemž hlavní důraz bude kladen na současnou podobu zákona. Podrobněji bude rozebrána i problematika výběru mýtného v České republice, které bylo zavedeno v roce 2007. Okrajově bude v práci popsán daňový systém České republiky v kontextu daňových systémů Evropské unie, aby mohla být přehledněji začleněna silniční daň do struktury daní české republiky a zemí EU. Praktická část bude věnována samotné komparaci systémů zdanění motorových vozidel v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Celé srovnání bude provedeno výpočtem daňové povinnosti pro konkrétní vozidla zavedené dopravní firmy, která se již 16 let zabývá mezinárodní kamionovou dopravou. Práce bude zpracována na základě poznatků z odborné literatury věnující se problematice daní a informací získaných studiem konkrétních zákonů. Dále budou použity internetové zdroje a odborné články zabývající se daňovou problematikou. V práci budou využity i interní firemní zdroje, které umožnily získání konkrétních podkladů pro praktickou část práce. 10

1 TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce je v hlavních rysech charakterizován vývoj zákona 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, od roku 1993, přičemž je důraz kladen na jeho současnou podobu. Je zde rovněž stručně popsána daňová soustava České republiky v kontextu daňových soustav Evropské unie. 1.1 Daňová soustava České Republiky Soustavu daní České republiky upravuje zákon č. 212/1992 Sb., o soustavě daní s platností od 1. ledna 1993. Cílem daňové reformy, která proběhla před rokem 1993, bylo především: vytvořit systém daní, odpovídající tržnímu prostředí, na zásadě spravedlnosti, efektivnosti a jednoduchosti, omezit přerozdělování mezi subjekty, snížit neúnosnou daňovou kvótu, snížit daně podniků, posílit daně nepřímé a daně od jednotlivců, zavést nové daně: DPH a globální osobní důchodovou daň, vytvořit moderní správu daní na zákonném základě a s odbornými pracovníky, omezit daňové úniky Cíl reformy byl splněn a daně umožňují fungování tržní ekonomiky a umožnily i náš vstup do Evropské unie. (KUBÁTOVÁ, 2005) 11

1.1.1 Harmonizace přímých daní v EU Ačkoliv se v Evropské unii původně počítalo s harmonizací přímých i nepřímých daní, je nutno konstatovat, že harmonizace daní přímých prakticky neprobíhá. Po několika neúspěšných pokusech ES harmonizovat přímé daně se na harmonizaci v této oblasti víceméně rezignovalo. Příčinou je, že členské země se nehodlají ve prospěch společného trhu vzdávat svých zvyklostí a považují zásahy do základů a sazeb těchto daní za vměšování do vlastních záležitostí. Harmonizace se tak stává politickým problémem. Protože harmonizovat přímé daně v EU je z uvedených důvodů nemožné, přijímají státy EU doporučení OECD týkající se přímého zdanění. (KUBÁTOVÁ, 2005) Tabulka č. 1: Soustava daní ČR a EU SOUSTAVA DANÍ ČESKÉ REPUBLIKY SOUSTAVA DANÍ EVROPSKÉ UNIE A. Daně přímé Daň z příjmů fyzických a právnických osob Daň z nemovitostí Daň z převodu nemovitostí Daň silniční Daně k ochraně životního prostředí Daň z příjmů fyzických osob (tzv. osobní důchodová daň) Daň z příjmů právnických osob (tzv. daň ze zisku společnosti) Daň spotřební Daň z přidané hodnoty Daň z majetku B. Daně nepřímé Ostatní daně (silniční, ekologické, regionální) Daně spotřební Zdroj: Vlastní práce, SIKOROVÁ (2004) 12

1.1.2 Silniční daň v podmínkách České republiky Silniční daň byla v ČR zavedena k 1. 1. 1993 a stejně jako u ostatních daní vychází zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční z koncepce reformy daňové soustavy. Cílem daně je zdanění využívání silniční a dálniční sítě v ČR pro tuzemské i zahraniční uživatele pozemních komunikací. Při jejím zpracování bylo přihlédnuto k systému zdanění vozidel v Evropském společenství. Charakteristické rysy silniční daně Předmětem silniční daně se stávají vozidla používaná k podnikatelské činnosti, resp. silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla používaná k podnikatelské činnosti, kterým byla přidělena státní poznávací značka. Silniční daň je nákladovou položkou a u poplatníků daní z příjmů tedy snižuje celkový základ daně. Její výnos je jedním z příjmů silničního fondu ČR, prostředky silničního fondu jsou určeny na výstavbu a velké opravy silniční a dálniční sítě v ČR. Zdaňovacím obdobím pro silniční daň je kalendářní rok. Silniční daň je placena formou záloh splatných v termínech do 15. dubna, 15. července, 15. října a 15. prosince. Daňové přiznání k silniční dani je poplatník povinen podat na předepsaném tiskopise k místně příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 31. ledna kalendářního roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Místně příslušným správcem daně se v případě silniční daně rozumí finanční úřad, v jehož územní působnosti byla vozidlu přidělena státní poznávací značka. Zavedení této daně bylo nezbytné z důvodů postupného uplatňování tržního hospodářství v podmínkách dopravy, zabezpečení vazeb na přepravní trh států Evropského společenství a zabezpečení konkurenčního prostředí za rovných podmínek, jakož i propojení tuzemské dopravní sítě s evropskou sítí na přiměřené kvalitativní úrovni. (SIKOROVÁ, 2004) 13

1.2 Vývoj zákona o dani silniční v letech 1993 až 2007 Jak již bylo uvedeno výše, silniční daň byla v České republice zavedena v rámci daňové soustavy uplatněné od 1. ledna 1993, a to zákonem ČNR č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. V následujících letech byl tento zákon měněn a doplněn zákony č. 302/1993 Sb., č. 243/1994 Sb., č. 143/1996 Sb., č. 61/1998 Sb., č. 241/2000 Sb., č. 303/2000 Sb., č.493/2001 Sb., č. 207/2002 Sb., č. 102/2004 Sb., č. 246/2008 Sb. 1.2.1 Změny zákona o dani silniční v letech 1993 1996 Novely 302/1993 Sb., 243/1994 Sb. a 143/1996 Sb. přinesly do zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, zejména změny ve formulacích a některé drobné věcné změny, které však nijak významně zákon nezměnily. 1.2.2 Novela zákona o dani silniční v roce 1998 Novela 61/1998 Sb. vešla v platnost dne 31. března 1998. Dochází v ní k drobným změnám a doplněním právní úpravy silniční daně: Speciální pásové automobily již nejsou předmětem daně. Důvodem je, že tato vozidla sice mají přidělenu státní poznávací značku, ale pozemní komunikace mohou používat pouze na základě povolení, vydaného příslušným státním orgánem. Tyto automobily nejsou určeny k přepravní činnosti (např. rolby), proto je jejich zařazení mezi silniční vozidla, která nejsou předmětem daně, zcela na místě. Ruší se dosavadní osvobození vozidel spojů používaných k přepravě zásilek. Dosud se toto osvobození vztahovalo pouze na vozidla České pošty a tak došlo k narušení principu neutrality daňového systému, protože obdobnou přepravu zásilek zajišťují i jiné právnické nebo fyzické osoby. Podle ustanovení 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani silniční je nově poplatníkem daně i uživatel vozidla, které jeho držitel odhlásil u dopravního inspektorátu Policie ČR v důsledku jeho prodeje. Dopravní inspektorát na základě předložené kupní smlouvy si do své evidence předběžně zaznamená osobu, na niž by mělo být ve stanovené lhůtě přihlášeno. 14

V 5 písm. b) zákona o dani silniční dochází ke změně v základu daně pro tahače. Základ daně pro návěsy je i nadále stanoven jako součet hmotností v tunách připadajících na nápravy a počet náprav. Pro tahače se mění základ daně na celkovou hmotnost v tunách a počet náprav. Ke změně základu daně pro tahače došlo za účelem srovnání výše daňové povinnosti tahačů s daňovou povinností nákladních automobilů se stejným počtem náprav a stejnou celkovou hmotností. (ŠLEHOFEROVÁ, 1998) 1.2.3 Novely zákona o dani silniční v roce 2000 Novela 241/2000 Sb. rozšířila stávající 17 zákona o dani silniční ve znění pozdějších předpisů, o nový odstavec č. 3, kterým je umožněno Vládě České republiky po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu provést úpravu sazeb daně, zcela nebo částečně osvobodit od daně vozidla používaná k zajištění akcí v rámci vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.(diky, 2000) Hlavním cílem novely 303/2000 Sb. bylo zvýhodnění při placení daně silniční za ta vozidla, jejichž motory splňují ekologické normy EURO 2 a EURO 3, snížením sazby daně. Pevně určená sazba daně se snižuje o 25% u vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 2. Toto snížení sazby bylo možno použít do 31. prosince 2001. Sazba daně se snižuje o 50% u vozidel, u nichž údaj v technickém průkazu osvědčuje, že vozidla splňují limity úrovně EURO 3 s termínem do 31. prosince 2001. Výše uvedené snížení sazby daně se vztahuje jak na nákladní automobily, tahače, návěsy a autobusy, tak i na osobní automobily splňující citované normy. ( DIKY, 2000) 1.2.4 Změna zákona o dani silniční v roce 2001 V novele zákona o dani silniční 493/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jde o prodloužení doby, po kterou platí snížení příslušných sazeb daně u těch vozidel, která plní limity emisí škodlivin ve výfukových plynech EURO 2 a EURO 3. 15

U nákladních vozidel splňujících limity úrovně EURO 2, se příslušné sazby daně snižují o 25% až do 31. prosince 2003. Osobních automobilů plnících tyto limity EURO 2 se od 1. ledna 2002 snížení již netýká a poplatníci budou povinni pro rok 2002 použít plné roční sazby daně. V případě vozidel, která jsou předmětem daně a splňují limity úrovně EURO 3 a případně i normy vyšší úrovně, se příslušné sazby daně snižují o 50% rovněž do 31. prosince 2003. Zcela nově bylo do zákona vloženo ustanovení, podle kterého se u vozidel, která jsou předmětem daně a byla registrována v České republice do 31. prosince 1989, příslušné sazby daně zvyšují od 1. ledna 2002 o 15%. (ŠABATA, 2002) 1.2.5 Změna zákona o dani silniční v roce 2002 Změna zákona o dani silniční č. 207/2002, ve znění pozdějších předpisů vešla v platnost 1. ledna 2003. Obsahuje řadu změn formulačních, které nejsou tak podstatné, ale také významnější změny věcné: První významnou, i když lehce přehlédnutelnou změnou je, že předmětem daně jsou vozidla provozovaná na území České republiky. Dosud bylo vozidlo předmětem daně, pokud splňovalo tři základní podmínky: 1. šlo o silniční vozidlo 2. tomuto vozidlu byla přidělena SPZ, nebo bylo evidováno v zahraničí 3. toto vozidlo bylo určeno k podnikání anebo bylo používáno v přímé souvislosti s podnikáním Od 1. ledna 2003 tak bude vozidlo předmětem daně tehdy, budou-li splněny všechny čtyři podmínky současně. V praxi to tedy znamená, že pokud je vozidlo registrované v ČR a zahrnuté v obchodním majetku celý kalendářní měsíc mimo území ČR, není v tomto kalendářním měsíci předmětem daně a neplatí za toto období ani zálohu na daň. Druhou věcnou změnou je, že počínaje 1. lednem 2003 jsou předmětem daně také všechna vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun a více, registrovaná v ČR a určená výlučně pro přepravu nákladů, bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání. To v praxi znamená, že předmětem daně jsou tato vozidla i v případě, že nejsou zahrnuta v obchodním majetku a nejsou používána k podnikání. 16

Změny nastaly od 1. ledna 2003 také v osvobození vozidel od daně, a to tak, že osvobozena již nejsou vozidla, která se nacházejí ve zdaňovacím období v zahraničí nepřetržitě déle než 183 dní, a to ani částečně. Dále potom již nejsou osvobozena vozidla zabezpečující zpravidla nouzové zásobování pitnou vodou. (JANOUŠEK, 2003) 1.2.6 Změna zákona o dani silniční v roce 2004 Změna zákona o dani silniční 102/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, je platná již od 1. ledna 2004, i když zákon nabyl účinnosti až 5. března 2004 a změny, které zajišťují implementaci směrnic Evropské unie do zákona, nabyly účinnosti dnem, kdy vstoupila smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost (1. května 2004) Na rozdíl od dosavadního stavu jsou předmětem daně již jen silniční vozidla registrovaná a provozovaná v České republice. Vozidla registrovaná v zahraničí tak již předmětem daně nejsou, a to ani v případě, že jsou k podnikání používána na území České republiky tuzemskými subjekty. Další významnou změnou je skutečnost, že předmětem daně se stává vozidlo registrované v České republice až jeho skutečným použitím v ČR k podnikání. To znamená, že silniční vozidlo již není automaticky (jak tomu bylo dosud) předmětem daně silniční od okamžiku jeho zahrnutí do majetku firmy, do okamžiku vyřazení vozidla z majetku. Od počátku roku 2004 již existuje přetržitost daňové povinnosti i u vozidel, která jsou zahrnuta v majetku právnických i fyzických osob. Od 1. ledna 2004 se u všech silničních motorových vozidel kromě osobních automobilů snižuje roční sazba daně: 1. o 60% v případě, že údaj v technickém průkazu vozidla osvědčuje, že vozidlo splňuje limity emisí škodlivin úrovně EURO 2 2. o 66% v případě, že údaj v technickém průkazu vozidla osvědčuje, že vozidlo splňuje limity emisí škodlivin úrovně EURO 3 a vyšší. (JANOUŠEK, 2004) 17

1.2.7 Vývoj zákona o dani silniční v letech 2005 až 2007 V těchto letech nedošlo v zákoně o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, k žádným výrazným změnám. Jednalo se v zásadě o změny formulační, které nevyžadují žádný zvláštní komentář. Za zmínku stojí snad jen ta skutečnost, že za zdaňovací období roku 2007 se naposledy snižuje roční sazba daně podle 6 odst. 6, odst. 7 a odst. 9 zákona 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, u vozidel, která splňují limity emisí škodlivin EURO 2 o 40% a která splňují limity emisí škodlivin úrovně EURO 3 a vyšší o 48%. Tato snížení je tedy možno uplatnit ještě v daňovém přiznání podávaném do 31. ledna 2008. Uvedené snížení nelze uplatnit u osobních automobilů. (JANOUŠEK, 2008) Tabulka č. 2: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993-2007 (v mil. Kč) rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Inkaso sil. daně 4335 4147 3930 4321 4565 4373 5226 5587 rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Inkaso sil. daně 5283 5512 5738 5509 5191 5428 5915 Zdroj: vlastní práce, Inkaso daní v letech 1993 2007 Pro lepší názornost jsou data v tabulce doplněna o graf Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 2007: mil. Kč 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok Graf č. 1: Vývoj inkasa silniční daně v letech 1993 2007 Zdroj: vlastní práce 18

1.3 Stav zákona o dani silniční po novele v roce 2008 Zákonem č. 246/2008 Sb. byl výrazným způsobem novelizován zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů. Některé změny se týkají již zdaňovacího období roku 2008, jiné nabývají účinnosti až od roku 2009. Změny nebyly provedeny jen s cílem nahradit do 31. prosince 2007 možné snížení roční sazby daně u nákladních automobilů a tahačů splňujících limity emisí škodlivin EURO 2 a vyšší, ale také se záměrem přispět ke zlepšení kvality životního prostředí. Novela zákona ve svém celku i jednotlivými dílčími ustanoveními stimuluje podnikatelské subjekty k obnově současného vozového parku a k používání vozidel nových, s příznivějšími emisními parametry. To se týká všech druhů vozidel, která mohou být předmětem daně silniční, tj. osobních automobilů, autobusů, nákladních automobilů, speciálních automobilů, tahačů, návěsů i přívěsů. 1.3.1 změny pro zdaňovací období roku 2008 U všech vozidel, která jsou předmětem daně, se podle nového znění 6 odst. 6 a odst. 7 zákona o dani silniční, počínaje zdaňovacím obdobím roku 2008, snižuje roční sazba daně po dobu 9 let (108 kalendářních měsíců) od první registrace vozidla v České republice nebo v zahraničí a to: 1. o 48% po dobu prvních 36 kalendářních měsíců, 2. o 40% po dobu následujících 36 kalendářních měsíců a 3. o 25% po dobu dalších 36 kalendářních měsíců. Protože snížení roční sazby daně z titulu první registrace vozidla se použije poprvé za zdaňovací období roku 2008, nelze uvedené snížení roční sazby uplatnit za dřívější období. Snížit roční sazbu daně v roce 2008 tedy nelze u vozidel, která byla poprvé registrována v tuzemsku či v zahraničí do 31. ledna 1999. Při změně provozovatele vozidla s nárokem na snížení roční sazby daně lze u nového provozovatele uplatnit příslušné snížení roční sazby daně nejdříve v kalendářním měsíci, ve kterém byl proveden zápis změny provozovatele v technickém průkazu. 19

1.3.2 Změny od zdaňovacího období roku 2009 Od zdaňovacího období roku 2009 se zvyšuje sazba daně o 25% u vozidel, která byla poprvé registrována v České republice nebo v zahraničí do 31. prosince 1989. Příznivou změnou, podporující užívání alternativních paliv emisně méně zatěžujících životní prostředí, jsou nové tituly osvobození od daně uvedené v 6 písm. f zákona o dani silniční. Podle tohoto ustanovení jsou od daně osvobozena vozidla pro dopravu osob a vozidla pro dopravu nákladů s největší povolenou hmotností méně než 12 tun, která: 1. mají elektrický pohon, 2. mají hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, 3. používají jako palivo zkapalněný plyn (LPG), nebo stlačený zemní plyn (CNG) 4. jsou vybavena motorem určeným ke spalování benzínu a etanolu (E85) Dále bylo novelizováno ustanovení. 2 odst. 1 zákona o dani silniční, a to tak, že předmětem daně jsou vždy (i když nejsou používána k podnikání) silniční vozidla registrovaná v České republice, s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny (do konce roku 2008 nejméně 12 tun) určená výlučně k přepravě nákladů. U těchto vozidel tedy k tomu, aby se staly předmětem daně, stačí, že mají přidělenu tuzemskou standardní SPZ. Aby nedocházelo k zatěžování neziskových subjektů, občanů a subjektů z celospolečensky žádoucích oblastí (školství, zdravotnictví ), je podle ustanovení 6 odst. 9 a odst. 10 zákona o dani silniční v případě nákladních vozidel, která nejsou používána k podnikání, stanoveno snížení roční sazby daně, a to: 1. o 100 % u vozidel s největší povolenou hmotností nad 3.5 tuny až 12 tun 2. o 48 % u vozidel s nejvyšší povolenou hmotností 12 tun a vyšší. Uvedené snížení roční sazby daně u těchto nákladních vozidel platí bez ohledu na datum první registrace vozidla. Týká se nepodnikajících občanů, neziskových subjektů a subjektů napojených na státní rozpočet. Pokud poplatník daně nebude provozovat jiné vozidlo, které by bylo předmětem daně, než vozidlo, u něhož se bude snižovat roční sazba daně o 100 %, nebude platit zálohy na daň a nebude podávat ani daňové přiznání k dani silniční. Za uvedená vozidla se sazbou daně sníženou o 48 % se bude platit pouze jedna záloha na daň, a to 15. prosince ve výši 70 % roční daňové povinnosti. (JANOUŠEK, 2008) 20

1.3.3 Předmět daně silniční Nejdůležitějším ustanovením zákona o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, je ustanovení 2, neboť podle jeho znění se určuje, které vozidlo a za jakých podmínek je předmětem silniční daně. Aby bylo vozidlo předmětem daně, musí být splněny podle uvedeného ustanovení současně tyto čtyři podmínky: jedná se o silniční vozidlo toto vozidlo je registrováno v České republice, tzn., že má standardní SPZ (vozidlo se zvláštní SPZ není podle 2 předmětem daně) je provozováno na území České republiky je používáno k podnikání anebo k jiné samostatné výdělečné činnosti Kromě toho jsou vždy předmětem daně silniční vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny, registrovaná v ČR a určená výlučně k přepravě nákladů (nákladní automobily, tahače, nákladní přívěsy, nákladní návěsy), i když nejsou používána k podnikání. Zákon č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, rozděluje vozidla do dvou základních skupin: Silniční vozidlo je motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobeno za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí. Motorové vozidlo je vozidlo vyrobené k jiným účelům než k provozu na pozemních komunikacích, které může být při splnění podmínek stanovených tímto zákonem k provozu na pozemních komunikacích schváleno. Jedná se například o traktory a jejich přípojná vozidla, pásová motorová vozidla určená pro užití zejména v lesnictví a zemědělství atd. Tato vozidla nejsou předmětem daně silniční ani v případě, že mají SPZ a jsou užívána k podnikání. 1.3.3.1 Rozdělení silničních vozidel motocykly jsou motorová vozidla určená pro přepravu jedné nebo dvou osob, zpravidla s méně než čtyřmi koly (patří sem však i čtyřkolky) osobní automobily jsou motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly, používaná k přepravě osob, která mají kromě místa řidiče maximálně osm míst, případně některá víceúčelová vozidla 21

autobusy mají nejméně čtyři kola a používají se pro přepravu osob a mají více než osm míst kromě místa řidiče nákladní automobily mají nejméně čtyři kola a jsou určena pro přepravu nákladu speciální automobily mají nejméně čtyři kola a jsou určena k provádění speciálních činností nebo k přepravě speciálních pevně zabudovaných zařízení (cisterny, domíchávače, pohřební vozy, sklápěčky, tahače návěsů, autojeřáby) přípojná vozidla jsou nemotorová vozidla, která se používají zpravidla k přepravě osob nebo nákladu v soupravě s některým z výše uvedených vozidel (např. cisterny, chladírny, pro přepravu betonu, dřeva, lodí, odpadu, vozidel, živých zvířat atd.) ostatní silniční vozidla jsou motorová vozidla, která nelze zařadit i výše uvedených kategorií (rolby, jednonápravové traktory s přívěsem, speciální čtyřkolky) Schéma č. 1: Rozdělení vozidel do druhů VOZIDLA SILNIČNÍ ZVLÁŠTNÍ Motocykly Traktory a jejich přípojná vozidla Osobní automobily Samojízdné pracovní stroje Autobusy Přípojné pracovní stroje Nákladní automobily Nemotorové pracovní stroje Speciální automobily Přípojná vozidla Nemotorová vozidla tažená nebo tlačená pěšky jdoucí osobou Invalidní vozíky Ostatní vozidla Zdroj: Vlastní práce, JANOUŠEK, 2008 22