DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Transkript

1 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 1. Podstata DPH Daň z přidané hodnoty (dále jen DPH) je jednou z nepřímých daní, tzn. že se neplatí přímo jako samostatná částka, ale je obsažena v ceně majetku (např. zboží, materiálu) a služeb. Výrobce nebo prodejce daň připočítává k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji zaplatí společně s cenou. Avšak plátci daně mají současně nárok na odpočet daně, kterou zaplatili v nakoupeném majetku či službách. Daň z přidané hodnoty u plátce DPH neovlivňuje výsledek hospodaření podnikatele, tzn. že u plátců se daň zaplacená na vstupu nezahrnuje do daňových výdajů (ani nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku). Na druhé straně DPH na výstupu neovlivňuje daňové příjmy podnikatele, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do státního rozpočtu. Podnikatel se tedy stává jakýmsi prostředníkem mezi spotřebitelem (poplatníkem daně) a státem (finančním úřadem). Podnikatel Jaroslav Švarc je plátcem DPH, zabývá se obchodní činností. Nakupuje zboží od dodavatele za 720 Kč (cena bez daně 600 Kč + 21 % DPH 126 Kč). Při kalkulaci prodejní ceny se předpokládá přidaná hodnota (náklady obchodníka + jeho zisk) ve výši 400 Kč. Řešení: Do ceny zboží vstupuje 600 Kč, neboť ve výši 126 Kč si podnikatel uplatní nárok na odpočet DPH (bude mít tedy pohledávku vůči finančnímu úřadu). Při kalkulaci (tvorbě) ceny bude postup následující: nákupní cena zboží 600 Kč přidaná hodnota (náklady + zisk) 400 Kč prodejní cena zboží bez daně Kč DPH 21 % 210 Kč prodejní cena s daní Kč Částka 210 Kč při prodeji nevstupuje do daňových příjmů, ale je závazkem vůči finančnímu úřadu.

2 2. Plátce daně Plátcem daně se může stát fyzická nebo právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost, čímž se rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků, poskytovatelů služeb atd., která je vykonávána za účelem získání příjmů. Plátci daně se registrují u finančního úřadu a jejich registrace může být: a) povinná zejména z důvodu překročení obratu pokud obrat za nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců přesáhne částku 1 mil. Kč Toto kritérium je nejdůležitější, protože se týká všech podnikatelských subjektů. Osoba povinná k dani se však může stát plátcem daně i z jiných důvodů než je překročení obratu, např. je členem sdružení, jehož některý člen je plátcem DPH. b) dobrovolná osoba uskutečňující ekonomickou činnost se může stát plátcem i na základě vlastní žádosti, například z toho důvodu, že nakupuje od plátců a prodává plátcům. Zadání bude stejné jako v předchozím příkladě, ale podnikatel p. Švarc nebude plátcem DPH. Řešení: Při kalkulaci ceny by postup byl následující: cena zboží 726 Kč přidaná hodnota (náklady + zisk) 400 Kč prodejní cena Kč Odběratel, i když bude plátcem DPH, si z nákupní ceny zboží nemůže uplatnit nárok na odpočet daně, neboť p. Švarc (dodavatel) jako neplátce k prodejní ceně žádnou daň nepřipočítává. Skutečná pořizovací cena pro odběratele je v tomto případě Kč. Pokud by pan Švarc byl plátcem DPH (viz příklad na předchozí straně), odběratel sice zaplatí Kč, ale DPH ve výši 210 Kč si nárokuje jako odpočet DPH u finančního úřadu, proto pořizovací cena zboží je pro něj ve skutečnosti Kč (tj. o 126 Kč lacinější).

3 3. Sazby DPH Sazba daně má dvě základní úrovně - základní (21 %) a sníženou (15 %). Základní sazba se uplatňuje na většinu zboží a služeb. Snížená sazba je uplatňována na zboží a služby uvedené v příloze k ZDPH, jedná se např. o potraviny vč. nápojů (s výjimkou alkoholických), knihy, noviny, časopisy, ubytovací služby. 4. Způsob výpočtu daně Výpočet daně z přidané hodnoty lze provádět dvojím způsobem, a to v závislosti na tom, zda základem daně je cena bez DPH nebo cena včetně DPH. a) základem daně je cena bez DPH (tzv. výpočet zdola) - daň se vypočte prostým vynásobením základu daně příslušnou procentní sazbou, b) základem daně je cena včetně DPH, tj. 115% nebo 121% (tzv. výpočet shora). Používá se například u tržeb v maloobchodě nebo u zjednodušeného daňového dokladu, kdy je známa pouze cena s daní. DPH se v takovém případě vypočítá jako součin celkové částky s daní a koeficientu. Koeficient se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je příslušná výše sazby daně a ve jmenovateli součet čísla 100 a příslušné výše sazby. Vypočtený koeficient se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa. u sazby 15 % 15 / 115 = koeficient 0,1304 u sazby 21 % 21 / 121 = zaokrouhleno na 4 desetinná místa koeficient 0,1736 Vypočtená daň se zaokrouhlí na celé koruny (podle matematických pravidel), popř. se uvede v haléřích.

4 5. Daňové doklady V souvislosti s daní z přidané hodnoty vystavují plátci DPH na svá zdanitelná plnění (například dodávky zboží, výrobků, služeb) daňové doklady. Daňovým dokladem je deklarován vznik daňové povinnosti v určitém čase a výši. Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně odběratel (plátce daně), v jehož prospěch se uskutečňuje zdanitelné plnění, může uplatnit nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu. Daňový doklad Daňovým dokladem bývá zpravidla faktura. Musí obsahovat tyto náležitosti: Přesné označení kupujícího i prodávajícího (včetně DIČ) DIČ = daňové identifikační číslo, které odpovídá registru plátců daně. V případě právnických osob je základem DIČ jejich identifikační číslo organizace (IČO) doplněné kódem CZ. V případě fyzických osob je základem DIČ jejich rodné číslo doplněné kódem CZ. Evidenční číslo daňového dokladu Datum vystavení daňového dokladu Daňový doklad se vyhotovuje do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí platby. Datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí platby Rozsah a předmět zdanitelného plnění (tj. přesné označení zboží či služby) Jednotkou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně Základ daně Sazbu daně Výši daně Za správnost a úplnost daňového dokladu a výpočet DPH odpovídá ten, kdo jej vydává. Zjednodušený daňový doklad Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit v případě nákupu do 10 tisíc Kč včetně daně. Do konce roku 2012 bylo možné použít zjednodušený DD pouze pro úhrady v hotovosti, kartou či šekem. Od jej lze použít pro jakékoliv úhrady, tedy i bezhotovostní. 6. Povinnost přiznat daň na výstupu Při prodeji výrobků, zboží a poskytovaných služeb má plátce DPH povinnost připočítat k ceně svých výkonů daň z přidané hodnoty, kterou zaznamenává jako závazek vůči finančnímu úřadu. Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby (zálohy), a to k tomu dni, který nastane dříve.

5 7. Nárok na odpočet daně Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně Plátce daně má možnost daň obsaženou v přijatých zdanitelných plněních odečíst, a to za předpokladu, že přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti (tzn. použití k podnikání). Plátce (příjemce odběratel) prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem (dodavatelem). Pokud správce daně zjistí, že daňový doklad byl vystaven osobou, která není plátcem daně, nárok na odpočet daně nebude uznán a tento neoprávněný odpočet daně bude posuzován jako zkrácení daňové povinnosti včetně uplatnění příslušných sankcí. v případě pochybností si může plátce daně, který si na základě přijatého zdanitelného plnění uplatňuje nárok na odpočet daně, ověřit v registru plátců DPH, který je veřejně přístupný, zda je daňový subjekt plátcem DPH. Nejsnadnější přístup k registru plátců je v současné době přes internetové stránky Ministerstva financí. Kdy nejdříve lze uplatnit nárok na odpočet daně Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata platba, pokud k přijetí došlo před uskutečněním zdanitelného plnění. Od navíc platí, že nárok na odpočet lze uplatnit za to zdaňovacím období, ve kterém plátce prokazatelně mohl mít k dispozici daňový doklad. PŘÍKLAD Pan Jan Dobeš nakoupil zboží na fakturu dne Daňový doklad s datem vystavení obdržel Podnikatel je měsíčním plátcem DPH. V kterém zdaňovacím období může pan Dobeš uplatnit nárok na odpočet nejdříve? Řešení: Nárok na odpočet lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období listopad 2012, neboť příjemce nemohl mít daňový doklad k dispozici již v říjnu. Kdy lze nejpozději uplatnit nárok na odpočet daně Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí tříleté lhůty, která začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl. Kdy nárok na odpočet daně uplatnit nelze V některých případech specifického charakteru plátce daně nemá nárok na uplatnění odpočtu daně, i když se prokazatelně vztahují k podnikání. Zákaz odpočtu se týká zejména těchto skupin zdanitelných plnění: a) přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci Podnikatel koupil kávu do kanceláře jako občerstvení pro zaměstnance. Nelze uplatnit odpočet, protože se jedná výdaj na reprezentaci. b) u fyzických osob není nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se týkají majetku, který není součástí jeho obchodního majetku Plátce vlastní rodinný dům, který je jeho vlastnictvím, ale není součástí jeho obchodního majetku a provádí opravu a údržbu tohoto domu. V tomto případě není možné nárok na odpočet daně uplatnit.

6 8. Daňové přiznání Daňové přiznání je plátce povinen předložit do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ke stejnému dni je daň i splatná ( 101/1 ZDPH). Zdaňovací období může být buď měsíční nebo čtvrtletní. Pokud by za příslušné zdaňovací období vznikl nadměrný odpočet, vrátí jej správce daně plátci do 30 dnů od jeho vyměření ( 105/1 ZDPH). Plátce předkládá daňové přiznání v každém zdaňovacím období, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. To znamená, že se musí podávat i tzv. negativní daňové přiznání, tj. přiznání i za období, kdy plátce neměl žádná zdanitelná plnění na vstupu ani na výstupu.