NERVOVÁ SOUSTAVA (NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Nervový systém obecně (1) Nervová regulace = funkce NS Zajišťuje vzájemnou souhru mezi orgány a jejich v jednotný celek Uskutečňuje ovládáním, řízením a kontrolou činností všech částí organismu Koordinace je velmi rychlá Vyšší nervová činnost a psychická činnost Receptory zachycují informace = stimuly (fyzikální (mechanické, tepelné, elektrické) a chemické) z vnějšku a vnitřku organismu
Nervový systém obecně (2) Podráždění se šíří jako impuls = vzruch Vyvolané podnětem působícím na receptor Šíření se děje dostředivě vlákny obvodových nervů do nervových ústředí v CNS po zpracování odstředivými vlákny k výkonnému orgánu reaguje na podráždění REFLEX základní funkční jednotka nervové činnosti, reakce organismu na podráždění běží po reflexním oblouku
Nervový systém obecně (3) Reflexní oblouk tedy: Receptor aferentní (dostředivá) vlákna obvodových nervů nervové ústředí eferentní (odstředivá) vlákna efektor (výkonný orgán) http://ms.gymspgs.cz:5050/bio/sources/photogallery_textbook.php?intphotogallerysectionid=90000&intphotogallerylastsectionid=90000&intpage=1
Nervový systém obecně (4) Dělení NS: Centrální (ústřední) NS CNS mozek mícha Periferní (obvodový) NS PNS Zajišťují spojení CNS s ostatními orgány těla mozkové nervy (hlavové) míšní nervy vegetativní (útrobní, autonomní) nervy
Nervový systém obecně (5) Jiří Procházka (1749-1820) český lékař, poprvé zavedl pojem reflex Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) ruský fyziolog rozpracoval reflexní teorii
Vývoj NS Ektoderm (zevní zárodečný list) na dorzální straně zárodku Ztluštělý ektoderm = vytvoří neurální rýhu neurální trubice (později) v hlavové části emrya se ektoderm rozdělí na 3 primární váčky později na 5 sekundárních váčků tvoří základ pro mozkové oddíly zbytek neurální trubice = základ pro hřbetní míchu
Hmota NS Šedá hmota mozková Těla nervových buněk + jejich krátké výběžky Schopnost analýzy a syntézy vzruchů Souvislá vrstva na povrchu = KŮRA Shluky uvnitř mozku = JÁDRA Mezi buňkami jsou neuroglie Bílá hmota mozková Dlouhé výběžky nervových buněk Sdružují se v nervové dráhy Schopnost vést vzruchy
Obaly CNS (1) Mezi mozkem (míchou) a kostěným obalem pleny (meningy) Mozek V dutině lební Dura mater (tvrdá plena mozková) Vystýlá dutinu lební, přirůstá k bazi lební Pevný obal pro mozek Mezi kostí a tvrdou plenou = cévy, vazivo, tuk
Obaly CNS (2) Pia mater (měkká plena mozková) = vnitřní měkká plena Bohaté cévní pleteně Na povrchu vniká do všech gyrů Arachnoidea (pavoučnice) = vnější měkká plena Mezi tvrdou a měkkou plenou Nesleduje záhyby mozku, mezi ní a měkkou plenou štěrbiny = vyplněné liquorem Mozkomíšní mok CNS obklopuje, nadlehčuje je a chrání před nárazem a otřesem
Obaly CNS (3) Mícha V páteřním kanálu Obaly jako u mozku, stejně tak i uložení plen Tvrdá plena silný míšní vak
Obaly CNS (4) http://withfriendship.com/user/svaruna/dura-mater.php http://www.websters-dictionary-online.com/definitions/dura%20mater?cx=partner-pub-0939450753529744%3av0qd01-tdlq&cof=forid %3A9&ie=UTF-8&q=dura%20mater&sa=Search#906
Obaly CNS (5) 1.kůže 2.kost 3.dura mater 4.arteria meningea media 5.sinus sagittalis superior http://en.wikipedia.org/wiki/file:human_brain_dura_mater_description.jpg http://www.painneck.com/spinal-cord-meninges
Mozkomíšní mok = liquor cerebrospinalis Bezbarvý, čirý, neobsahuje téměř žádnou buňku Malé množství rozpuštěné bílkoviny a glukózy Změny ve složení diagnostické vodítko pro onemocnění CNS a mening Fyziologické množství = 150 ml Plní prostor mezi pia mater a arachnoideou mozku a míchy a v dutinách CNS Tvoří se neustále, nadbytek se vstřebává do mozkových žil a žilních splavů
MÍCHA Dutiny CNS (1) Úzký centrální kanálek uprostřed MOZEK Na horním konci rozšířen ve IV. mozkovou komoru (ventriculus quartus) již v prodloužené míše Na spodině jsou shluky nervových buněk = JÁDRA IV. KOMORY Motorická jádra některých hlavových (ncl. n. hypoglossi, ncl. n. facialis, trigemini )
Dutiny CNS (2) Senzitivní jádra např. pro n. vagus, n. trigeminus, n. vestibulokochlearis Retikulární formace viz. medulla oblongata III. mozková komora (ventriculus tertius) V mezimozku Sylviův kanálek (aqueductus cerebri) spojuje IV. komoru s III. - prochází středním mozkem I. a II. mozková komora (vetriculus lateralis) V koncovém mozku 2 postranní komory v každé hemisféře 1
Dutiny CNS (3) Spojeny s III. komorou mezikomorovými otvory V dospělosti prostornější, u dětí štěrbinovité Stěna komor Cévnatá blanka, místy pleteně produkují mozkomíšní mok nejvíce v postranních komorách Otvor ve stropu IV. komory mok odtéká do štěrbinových prostor pod arachnoideou
Dutiny CNS (4) http://www.neurosurg.cz/cs/content/hydrocefalus
Dutiny CNS (5) I. a II. postranní komora mozková III. mozková komora IV. mozková komora http://www.wikiskripta.eu/index.php/komorov%c3%bd_syst%c3%a9m_mozku
Výživa mozku a míchy Mícha Větší počet tepének z tepen při páteři Mozek Páteřní tepny aa. vertebrales odstupují z aa. subclaviae a procházejí otvory příčných výběžků C obratlů Vnitřní krkavice aa. carotides internae Dále se člení a vytváření tzv. Willisův okruh Žíly nitrolební splavy vnitřní hrdelní žíly (vv. jugulares internae)
Zdroje Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.