Pedologie v tropech API02E Přednášející: prof. Ing. Josef Kozák dr. h. c. DrSc. Cvičící: Ing. Aleš Klement, Ph.D.
Podmínky zápočtu Docházka 100 % nutno nahradit příslušné cvičení (po domluvě) Protokoly ze cvičení odevzdávat průběžně po cvičení Zápočtový test
Kontakty Kancelář: 027A E-mail: klement@af.czu.cz Web: http://af.czu.cz/~klement/ Konzultační hodiny: úterý 10:30 středa 10:30
Literatura Kozák J. et al. (2002): Pedologie. AF ČZU, 132 s., ISBN 80-213-0907-5 Valla M. et al. (2002): Pedologické praktikum. AF ČZU, 151 s., ISBN 80-213-0914-8 Němeček J. (2001): Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU a VÚMOP, 79 s., ISBN 80-238-8061-6
ZRNITOSTNÍ SLOŽENÍ
Zrnitost půdy Definice Půdní zrnitost je fyzikální vlastnost půdy určující fyzikální frakcionizaci půdy. Textura půdy základní fyzikální vlastnost půdy daná velikostí půdních částic. Zrnitost udává velikost a poměrné zastoupení jednotlivých půdních frakcí.
Zrnitost půdy Význam vliv na zvětrávání a půdotvorný proces jemnozrnné substráty zvětrávají snáze a rychleji než hrubozrnné poměr pórů ovlivňuje dynamiku půdní vody (pohyb, zadržování) občasné přesycení srážkovou vodou nad nepropustnými vrstvami vede k procesu oglejení silná filtrace vody půdním profilem může vést k proplavování koloidních částic do hlubšího horizontu, kde se hromadí a půdní profil se texturně diferencuje na lehčí eluviální (ochuzený) a těžší illuviální (obohacený) horizont
Zrnitost půdy Význam vliv na biologickou činnost půdy půdy těžší (s jemnozrnnou strukturou) nedostatek O 2 méně biologicky činné převládají anaerobní transformace organických látek a při trvalém převlhčení dochází k ulmifikaci (rašelinění) půdy písčité (s hrubozrnnou strukturou) nadbytek O 2 biologicky velmi činné převládá mineralizace látek vliv na sorpci v půdě půdy hlinité a zvláště jílovité (obsahují jílnaté částice s velkým specifickým povrchem) mají větší sorpční schopnost než půdy písčité
Zrnitost půdy Význam vliv na tepelný režim půd půdy lehčí písčité jsou záhřevné půdy těžší jílovité chladné zpoždění jarních prací vliv na technologické vlastnosti adheze a koheze (přilnavost a soudržnost) zpracování půdy stanoviště rostlin TP bob, řepa, vojtěška SP cukrovka, ječmen LP žito
Zrnitostní rozbor Výsledkem zrnitostního rozboru jsou údaje o procentickém zastoupení různých velikostních skupin (frakcí). Cílem rozboru je stanovení půdního druhu, k jehož určení slouží zrnitostní kategorie. Předpokladem rozboru je zjednodušení na kulový tvar jednotlivých zrn.
Zrnitostní rozbor Název frakce Ø [mm] kategorie Koloidní jíl <0,0001 Fyzikální jíl 0,0001 0,001 I. kategorie Jemný prach 0,001 0,01 Prach 0,01 0,05 II. kategorie Práškový písek 0,05 0,1 III. kategorie Písek 0,1 2 IV. kategorie Hrubý písek 2 4 Štěrk 4 30 Kamení >30 Jemnozem Skelet
Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Nováka Podle Kopeckého s využitím Spirhanzlova klasifikátoru Podle trojúhelníkového diagramu
Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Nováka využívá pouze obsah I. zrnitostní kategorie Půdní druh zkratka obsah I.kategorie Písčitá p < 10% Hlinito písčitá hp 10 20 % Písčitohlinitá ph 20 30 % Hlinitá h 30 45 % Jílovitohlinitá jh 45 70 % Jílovitá jv 60 75 % Jíl j > 75 % Lehké půdy Středně těžké půdy Těžké půdy
Zrnitostní rozbor Půdní druh Podle Kopeckého s využitím Spirhanzlova klasifikátoru využívá obsah I. a II. zrnitostní kategorie, ve zvláštních případech III. a IV. kategorie
Zrnitostní rozbor Jíl <0,002!!! Příklad: Jíl 30% Prach 30% Písek 40%
Zrnitostní rozbor Metody dělení frakcí Síta Za sucha do průměru zrn 0,05 mm Za mokra do průměru zrn 0,25 mm Voda Unášecí schopnost vody Sedimentace
Metody zrnitostního rozboru Vyplavovací (elutriační) Kopeckého vyplavovací přístroj Usazovací (sedimentační) s přerušovanou sedimentací dekantační metoda s nepřerušovanou sedimentací pipetovací metoda areometrická metoda
Zrnitostní rozbor Voda vyplavování Unášecí schopnost vody vyplavovací (elutriační) metody Schöneho vzorec: d = 0,0314. v 7/11 d v hraniční průměr zrna unášecí rychlost
Kopeckého plavící přístroj Q = S.v vysoká spotřeba vody požadavek konstantního průtoku I. kategorie se pouze dopočítává (sčítání chyb měření) I. II. III. IV.
Zrnitostní rozbor Voda sedimentace Stokesův vzorec: v = h / t v = 2 / 9. (g. r 2 / η). (ρ Z - ρ K ) v h t g r η ρ Z ρ K rychlost sedimentace hloubka čas tíhové zrychlení poloměr zrn dynamická viskozita kapaliny specifická hmotnost zeminy specifická hmotnost kapaliny
Zrnitostní rozbor Voda sedimentace 1. Dekantační metoda dekantační válce s postranním tubusem vypouštění suspenze po určité době sedimentace známe h, t vypočteme podle toho, jak velké částice (r) chceme zachytit žádná frakce se neztratí
Zrnitostní rozbor Voda sedimentace 2. Pipetovací metoda ve známých h a t odpipetujeme suspenzi, odpaříme vodu a zvážíme suchou frakci standardní metodika EU
Zrnitostní rozbor Voda sedimentace 3. Hustoměrná metoda v časech t měříme hustotu suspenze s postupným usazováním zrn hustota klesá naměřené hodnoty jsou základem pro konstrukci zrnitostní křivky a stanovení obsahu jednotlivých frakcí
Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce Slouží k opravě chyby měření způsobené nenulovým objemem hustoměru 1,030 stopka se stupnicí hruška
Hustoměrná metoda Kalibrace hustoměru a válce 1,000 h R = h 1 + h 0 /2 h 1 1,030 h 1 h h R h0 h h L R 1,019 F V h = h h 0 h = V/F V/F = h h 0 h 0 = h V/F h 0 /2 = h/2 V/2F h R = h 1 + h/2 V/2F h 1 = L R.L/S S počet dílků stupnice (30) h 1 = L/S (S R) S R h V h R * L S 2 2F
Hustoměrná metoda S R h V h R * L S 2 2F S počet dílků (30) R čtení na hustoměru (1,019 zapsat jako 19) L délka stupnice (cm) h/2 polovina výšky hrušky (cm) V objem hrušky (cm 3 ) F průřez válce (cm 2 )
Hustoměrná metoda Preparace vzorku Slouží k rozrušení půdních agregátů na elementární částice, lze provádět mechanicky, chemicky, kombinace obou metod Postup preparace: navážka: 80 100 g LP 40 60 g STP 20 40 g TP přidat dispergační činidlo (hexametafosforečnan sodný) na každých 10 g vzorku přidat 10 ml činidla vařit ve varné misce kvantitativně převést do válce
Hustoměrná metoda Vlastní měření Směs převedenou do odměrného válce doplníme vodovodní vodou po rysku 1000 ml Suspenzi rozmícháme pomocí míchadla (1 min) Opatrně vložíme hustoměr a v jednotlivých časových intervalech zapisujeme hodnoty R V průběhu sedimentace zaznamenáváme teplotu suspenze
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d Σ% 30 1,029 Mezi měřeními 1 26 nechat hustoměr T1 v suspenzi 2 23 5 19 Po každém 10 T2 14 měření hustoměr 20 T3 13 vyjmout ze suspenze 30 T4 12
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 1 26 T1 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12
C 20 21 22 23 24 25 Oprava 0 + 0,5 + 0,36
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 R + oprava 1 26 T1 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 S R h V 1 26 h T1 R * L 2 23 S 2 2F 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 1 26 T1 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
ρ Z Hustoměrná metoda A d v čas T
Hustoměrná metoda Vlastní měření čas teplota R R 0 h R d (mm) Σ% 30 29 Σ% = 100/g * (ρ Z.R 0 / ρ Z -1) 1 26 T1 g...navážka v gramech 2 23 5 19 10 T2 14 20 T3 13 30 T4 12 40 T5 11 50 T6 11 60 T7 11
IV.k. % III.k. % II.k. % I.k. %
Děkuji za pozornost.