VYMÍRÁNÍ
Extinkce během vývoje Země V současné době žije na Zemi zhruba 10 30 (150) milionů druhů To je zhruba 1/XX všech druhů, které kdy na Zemi žily Vymírání je tedy přirozený proces Extinkce jsou kompenzovány novými speciacemi Speciační dynamika - vznik a zánik druhů V současné době je tato dynamika narušena působením člověka urychlení extinkcí a inhibice speciací Navíc extinkce a speciace jsou časově nesouměřitelné k extinkci druhu může dojít během několika málo let, ke speciaci je potřeba nesrovnatelně více času
Extinkce během vývoje Země Druh je záležitost dynamická má omezenou dobu existence, vzniká z předků a dává vznik novým liniím (ne vždy) Doba trvání druhu se velmi liší dle taxonomické skupiny i jiných hledisek např. bentičtí mořští plži cca 10-20 mil. let, mastodonti cca 5 mil. let, mamut pouze 400 tis. let Neobyčejně rychlý např. i vývoj člověka (H. sapiens cca 400 tis. let)
Extinkce během vývoje Země Během vývoje Země střídání období s obvyklou mírou extinkcí a relativně krátkých úseků s hromadnými extinkcemi (masová vymírání) Masové vymírání často představuje vymření celých evolučních linií, má dopad na celý ekosystém V geologické minulosti Země asi 4-5 hromadných vymírání Často následují prudké radiace
HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ
Hromadná vymírání jsou vzácnější - periodicita? (26 mil let)
První masové vymírání Přelom ordoviku a siluru (před cca 450 mil. let) Před vstupem obratlovců na souš Vymření mnoha skupin mořských živočichů Teplotní změny první zásadní ochlazení (???) Vymření především tropických skupin
Druhé masové vymírání Přelom devonu a karbonu (před cca 350 mil. let) Doba rozmachu ryb, přechod obojživelníků na souš Extinkce celých korálových ekosystémů (dosud žijících cca 150 mil. let) Opět teplotní příčiny
Třetí masové vymírání Přelom prvohor a druhohor perm/trias (před cca 230 mil. let) Až 80% veškerých druhů! Trnoploutvé ryby, trilobiti, mnoho skupin zásadně druhově ochuzeno (amoniti, dírkonošci, ostnokožci, ramenonožci)
Čtvrté masové vymírání Relativně brzy po třetím - přelom triasu a jury Relativně nevýznamné
Páté masové vymírání Nejznámější Konec křídy (65 mil. let) Ichthyosauři, pterosauři a především dinosauři Hypotézy - intenzivní vulkanická činnosti, pokles obsahu O 2 v atmosféře, konkurence savců pád asteroidu na Zemi - zvíření prachu
(Šesté masové vymírání) Přelom třetihor a čtvrtohor (1,8 mil. let) Savčí megafauna (Indricotherium, obří koně, jeleni, bobři, mamut) změna klimatu postupující zalednění a později zřejmě už i člověk
Člověk a vymírání Člověk má skutečně nemalý počet druhů skutečně na svědomí od r. 1500 prokazatelně vyhubeno (nebo vymizely) asi 690 druhů živočichů menší polovinu (311 druhů) představují obratlovci - mezi nimi mají největší podíl ptáci (129 druhů), ryby (včetně mihulí 80 druhů) a savci (74 druhů) ovšem vybíjení zvířat člověkem není jen relativně krátkou epizodou několika posledních století představa o pravěkých lidech či Indiánech žijících v příkladné harmonii s přírodou je realitě asi hodně vzdálená.
IUCN: POČET VYHYNULÝCH DRUHŮ OD ROKU 1492 Ex Ew %Ex Bezobratlí mlži 31 0 0,1 plži 260 12 0,7 korýši 8 1 0,02 hmyz 72 1 0,01 ostatní 4 0 Obratlovci ryby 81 11 0,4 plazi 21 1 0,3 obojživelníci 5 0 0,1 ptáci 128 3 1,3 savci 83 4 1,8 Celkem 693 33
IUCN: POČET VYHYNULÝCH DRUHŮ OD ROKU 1492 Ex Ew Rostliny mechy 3 0 nahosemené 0 1 dvouděložné 69 14 jednoděložné 1 2 Celkem 73 17 Celkem 766 vyhynulých druhů organizmů (zjevně zastaralý údaj) Úkol zjistit odhadovaný počet druhů vyhubených člověkem
živočichové Ex Ew Sev. Am. 242 4 USA - 236 Oceánie 168 10 F. Polynésie - 67, Austrálie - 34, N. Zéland - 21 Afrika 111 15 Mauritius - 4, St. Helena - 29 Stř. Am. 86 6 Mexiko - 20, Karibik - 63 Asie 32 7 Japonsko - 14 Evropa 19 0 Španělsko - 3 J. Am. 13 7 Brazílie - 5 rostliny Ex Ew Sev. Am. 18 2 USA - 17 Asie 14 7 Indie - 7 J. Am. 13 2 Brazílie - 5, Kolumbie - 4 Oceánie 12 0 F.Polynésie - 6, N.Kaledonie - 4 Afrika 9 3 St. Helena -2 (3) Stř. Am. 6 2 Karibik - 6 (Kuba - 4) Evropa 1 1 Itálie
Vymírání megafauny Megafauna ještě v nejmladším pleistocénu Američtí mastodonti, šavlozubí tygři a pozemní lenochodi, eurasijský srstnatý nosorožec a veledaněk, australští vačnatci neuvěřitelných rozměrů i obří ostrovní pštrosi Mnoho druhů (zejména býložravých) vyhynulo náhle až v poslední fázi pleistocénu před 10-15 000 lety Přitom přežili klimatické šoky předchozích glaciálů To je v nápadné časové shodě s příchodem moderního člověka (Homo sapiens) do jednotlivých končin světa. Byla to příčinná souvislost, nebo souhra okolností?
Vymírání megafauny
Nápadná korelace mezi vymizením určitých skupin živočichů a šířením člověka
Procentuální vyjádření úbytku fauny velkých zvířat v některých částech světa a jeho závislost na lidském osídlení
Teorie overkill Lovecká aktivita lidí - obživa, rituální účely, výroba předmětů a zbraní i jako zdroj umělecké inspirace. Nápadná časová shoda mezi příchodem lidí a vymizením megafauny Menší obratlovci přežili konec pleistocénu bez výraznějších ztrát Matematický model 100 lovců, severní Kanada, 13 velkých zvířat/osobu/rok. Při tažení mohli ulovit celkem na 260 milionů velkých zvířat Počítačový model - podle jeho předpokladů trvalo vyhubení severoamerické megafauny pouhých 1200 let. Analýza 14 C navíc ukazuje, že klima se změnilo až po vyhynutí mamutů a mastodontů
S Amerika mastodonti, velebobři, lenochodi, šavlozubí tygři
J Amerika Litopterna obří pásovci a lenochodi
J Amerika Dlouhodobá třetihorní izolace - nebývalá biodiverzita Větší zvířata nepřežila konec pleistocénu v současné době nejchudší kontinent na velká zvířata Podle radiouhlíkového datování vymizeli poslední zástupci jihoamerické megafauny rovněž poměrně nedávno, před 8000-15000 lety. Je téměř jisté, že ještě žili, když přišli praobyvatelé kontinentu
mamuti, veledaňci Eurasie
Austrálie obří varani, dinornitidi, vačnatci
Austrálie V Austrálii po osídlení domorodci před 60-50 tis. lety Vymírání započalo zhruba před 46 000 lety a trvalo asi 3000 let, odhadované ztráty megafauny činí až 86 %. Zde klimatický faktor příliš neplatí - doba ledová až 25 000 let po vymizení velkých živočichů Bleskové válka jako v Severní Americe? zřejmě ne Možná následek chaosu v ekosystémech spjatý s příchodem člověka (např. pálení lesních porostů k usnadnění přístupu na loviště)
Afrika
Afrika Africká megafauna přežila pleistocén s malými ztrátami Jak to? (x S Amerika) Afričané nikdy moc nelovili - produktivní ekosystémy dostatek jiných zdrojů Možná také evoluční zkušenost africké megafauny s člověkem První lidé (australopitékové) před 3,5-4 miliony let.
Středomoří Začátkem holocénu vypadalo jinak než dnes Obří rejsci (Episoriculus) a plši (Leithia, Hypnomys) Trpasličí slon Elephas falconeri (od Sicílie po Kypr) - do 90 cm, nejmladší nálezy staré 4500 let Zakrslý hroch (Phanourios minutus) (Kypr), antilopka Myotragus (Mallorca) nebo jelínek Megaloceros cazioti (Sardinie, Korsika, Sicílie, Kréta) Počátek mezolitu (cca před 9000 lety) - první lidé Velká výměna původní zvířena vymizela a byla nahrazena přistěhovalou. Některá domácí zvířata dokonce znovu zdivočela (muflon)
Středomoří
Člověk a vymírání Na konci pleistocénu je účast člověka na vyhubení živočišných druhů předmětem diskusí V holocénu o ní již není žádných pochyb Po kontinentech začali lidé osídlovat ostrovy šok vymření mnoha stovek druhů Ohromná rychlost vymírání - na kontinentech tisíce let, na ostrovech záležitost několika století ("blitzkrieg")
Člověk a vymírání Konec středověku další velké vymírání rozvoj mořeplavby Evropané mají přímou odpovědnost za vyhubení desítek živočišných druhů, zejména nespočetných ostrovů a souostroví Téměř tři čtvrtiny vyhubených druhů mají právě ostrovní původ Teprve pokračující technický rozvoj a populační exploze lidstva v 19. a 20. století - ohrožení i pro kontinentální zvířenu
Současná Současnost míra extinkce hrozí další masové vymírání globální příčinou jediný druh člověk jaký je však skutečný rozsah/míra antropicky podmíněného vymírání? katastrofické scénáře - denně vymírá 80-130 druhů rostlin a živočichů v roce 2135 by zmizelo ze zemského povrchu nejméně 50 % všech organizmů žijících na Zemi (na konci terciéru zmizelo 60 90 % druhů) Jsou však tyto údaje věrohodné? spíše ne
Odhad závisí na: použitém matematickém modelu, vložených předpokladech a ročním úbytku přirozených biotopů, především pralesů (původní predikce asi 2 %, současné odhady však nepřesahují 0,5-0,8 %), důležitá je i dynamika vymírání ve fragmentech ekosystémů, jejich cílená ochrana může vymírání významně zpomalit.
Kolísání biodiverzity v čase prudké radiace menší a hromadnější vymíraní Smysl vymírání
RYCHLOST A MÍRA SOUČASNÉHO VYMÍRÁNÍ odhady: - srovnání úbytku druhů dnes a v minulosti (pozadí) - species-area - druhy ohrožené vyhynutím druhy 100 90 80 70 60 50 40 30 * * 20 10 0 0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 plocha
Vymírání - shrnutí Vymírání druhů a změna diverzity je přirozený proces - stejně jako speciace Většinou důsledek měnícího se prostředí (složení atmosféry, utváření a pohyb kontinentů, změna zemských pólů, výkyvy zemské orbity aj.) Ve velké většině případů jako důsledek teplotních (nepříznivých) změn Několik masových vymírání - většinou je však vznik, rozvoj a ústup biologického druhu procesem dlouhodobým Organizmy vymíraly dávno před tím, než se na Zemi objevil člověk, budou vymírat i v budoucnu Vyhubení je umělý zásah do přirozeného vývojového cyklu - vlivem člověka mizí druhy bez ohledu na to, jak dlouho se vyvíjely Mizí v krátkých časových úsecích
DRUH vyhynulý vyhynulý ve volné přírodě vyhynulý globálně či lokálně ekologicky vyhynulý
lokálně vyhynulý ŠVIHLÍK KRUTIKLAS Suché pastviny
SAVCI (Mammalia) Vakovlk (Thylacinus cynocephalus): Tasmánie, dříve i přilehlé oblasti kontinentální Austrálie; 1930 v přírodě, 1936 v zoo Hobbart. Zebra quagga (Equus quagga): Kapská oblast, 1883; přetrvávající diskuse o taxonomickém statusu, teoretická možnost že jde o další (7.) poddruh zebry stepní (E. burchelli).
KOROUN BEZZUBÝ Hydrodamalis gigas objeven 1741 vyhuben 1768
Pratur (Bos primigenius): 1627. Tarpan (Equus gmelini): Evropa, záp. Asie; cca 1851 (taxon. status koní diskutovaný).
PTÁCI (Aves) Potápka obrovská (Podilymbus gigas): endemit jezera Atitlán (Guatemala), v r. 1960 pokles z 200 na 80 ex. - následek vysazení okounka pstruhového kompetice; později opět vzrůst (232 ex.) - ale tlak na hnízdiště (sklizeň rákosu), lov, plavba lodí na jezeře, kolísání vodní hladiny po zemětřesení (1976) - pokles stavů, vymizení v r. 1986 Kachna labradorská (Camptorhynchus labradorius): oblast hnízdění podél zálivu sv. Vavřince a Labradoru, zimoviště od Nova Scotia k Chesapeake Bay (USA), 1875 (1878), intenzivní lov a sběr vajec.
Alka velká (Pinguinus impennis): kolonie na ostrovech v severním Atlantiku od Kanady po Grónsko, poslední pár na islandském ostrově Eldey; po 1852; lov a sběr vajec. Dronte (dodo) mauricijský (Raphus cucullatus): Mauritius, pozůstatky kostí, fragmenty kožek, zprávy i vyobrazení, nelétavý; Vyhuben po 1622; lov.
Holub stěhovaný (Ectopistes migratorius): jeden z nejběžnějších ptáků Severní Ameriky; v přírodě 1900, v zajetí 1914 (Cincinnati Zoo); odlesňování, nemoc, intenzivní lov a ztráta sociálních vazeb.
DREPANIDIDAE - ŠATOVNÍKOVITÍ 1893 1907
PLAZI (Reptilia) Želva junnanská (Cuora yunnanensis): Jun-nan (jz. Čína), sladkovodní druh, po r. 1906; lov a urbanizace prostředí. Velescink kapverdský (Macroscincus coctei): ovy. Branco a Razo (Kapverdy); na počátku 20. století; lov (maso potrava a tuk k léčivým účelům) a časté opakování dlouhodobých suchách period.
DRUHY VYHUBENÉ VE VOLNÉ PŘÍRODĚ (EW) jelen milu (1200 př. n. l.) kůň Převalského (1968) kondor kalifornský (1987) tchoř černonohý (1987)
DRUHY VYHUBENÉ VE VOLNÉ PŘÍRODĚ (EW) Tchoř černonohý (Mustela nigripes) jižní Kanada až severní Mexiko, prérie (kolonie psounů), koncem 70. let 20. století považován za vyhubený druh; poté v r. 1981 ještě objevena malá populace, 1987 vyhubený ve volné přírodě; odchyt 18 zvířat (1985-1987), pouze 7 se začalo rozmnožovat, nyní přes 300 ex. v 6 chovech; zpětné vypouštění, od r. 1985 téměř 1200 ex. Přímorožec šavlorohý (Oryx dammah) Pouštní oblasti severní Afriky (nejistý výskyt v Čadu a severním Nigeru); nadměrný lov a ztráta stanovišť; nyní vysazen v Tunisku; v zajetí přes 1200 ex. + přes 2000 na několika farmách v Texasu.
Kůň Převalského (Equus przewalskii) nyní probíhá reaklimatizace v Mongolsku. Pražská zoo - největší žijící stádo na světě. 1/5 z dnešních 1800 koní se narodila v Praze. Neví se, kam je vypustit. Náhorní polopouště stáda koňů natrvalo neuživí a ve stepích jim hrozí znehodnocení genofondu křížením s domácími koňmi a parazitace a infekce.
DRUHY VYHUBENÉ VE FAUNĚ ČESKÉ REPUBLIKY Mihule mořská (Petromyzon marinus) Jeseter velký (Acipenser sturio) Losos obecný (Salmo salar) vrací se od r. 2000 Drsek menší (Zingel zingel) a další
DRUHY VYHUBENÉ VE FAUNĚ ČESKÉ REPUBLIKY Savci Norek evropský (Mustela lutreola) místo něj norek americký (Mustela vison) Zubr (Bison bonasus) vrací se Bobr evropský (Castor fiber) vrátil se
Ptáci Drop velký (Otis tarda) Dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) Mandelík hajní (Coracias garrulus ) Ťuhýk rudohlavý (Lanius senator)
Extinkce klíčových druhů
Klíčové druhy