S 67/03-1801/03 V Brně dne 26. května 2003



Podobné dokumenty
S 61/ /03 V Brně dne 13. června 2003

S 246/ /03 Brně dne 22. prosince 2003

S 71/ /03 V Brně dne 20. června 2003

S 54/ /03 V Brně dne 2. června 2003

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS S22/2010/KS 1782/2010/840 V Brně dne:

S 98/ /03 V Brně dne 24. června 2003

S 107/ /03 V Brně dne 21. července 2003

S 219/ /03 V Brně dne 1. prosince 2003

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 102/ /03 V Brně dne 8. července 2003

S 50/ /05-SOHS I V Brně dne 1. prosince 2005

S 153/ /02 V Brně dne 27. srpna 2002

S 79/ /03 V Brně dne 2. června 2003

S 164/2007/KS-13048/2007/620 V Brně dne 27. července 2007

S 5/04-711/04 V Brně dne 18. února 2004

S 268/ /06/620 V Brně dne 4. října 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 268/06, zahájeném dne 12.

S 163/ /02 V Brně dne 5. září 2002

S 370/ /06/620 V Brně dne 21. prosince 2006

S 214/ /03 V Brně dne 3. prosince 2003

S 218/2008/KS-17486/2008/840 V Brně dne 29. srpna 2008

S 45/ /04 V Brně dne 5. dubna 2004

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 100/ /03 V Brně dne 15. července 2003

S 14/ /03 V Brně dne 25. června 2003

S 66/ /04 V Brně dne 3. května 2004

S 264/02-215/03 V Brně dne 23. ledna 2003

S 210/ /06/620 V Brně dne 21. srpna 2006

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 80/ /04 V Brně dne 17. května 2004

S 161/04-21/05 V Brně dne 3. ledna 2005

S 128/ /03 V Brně dne 11. srpna 2003

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZH O DNUTÍ. ÚOHS-S70/2009/KS-4572/2009/840 V Brně dne 20. dubna 2009

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S058/2011/KS-4278/2011/840/LBř V Brně dne: ROZHODNUTÍ:

S 173/ /02 V Brně dne 17. září 2002

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 181/ /2006/720 V Brně dne 26. července 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 181/06, zahájeném dne 27.

S 376/ /06/620 Brně dne 22. prosince 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 376/06, zahájeném dne 1.

S 85/ /2006/620 V Brně dne 9. května 2006

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S161/2011/KS-8957/2011/840/LBř V Brně dne:

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZH O DNUTÍ. ÚOHS-S279/2009/KS-14860/2009/840 V Brně dne 16. listopadu 2009

S 253/02-91/03 V Brně dne 15. ledna 2003

S 55/ /02 V Brně dne 10. června 2002

S 33/ /04 V Brně dne 16. dubna 2004

O d ů v o d n ě n í :

S 129/ /03 V Brně dne 18. srpna 2003

S 51/ /04 V Brně dne 13. dubna 2004

S 83/ /03 V Brně dne 5. června 2003

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ

S 60/ /03 V Brně dne 26. května 2003

O d ů v o d n ě n í :

S 230/2007/KS-18103/2007/840 V Brně dne 4. října 2007 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 230/2007, zahájeném dne 5.

S 262/ /03 V Brně dne 22. dubna 2003

S 69/ /01 V Brně dne 26. září 2001

S 121/ /03 V Brně dne 4. srpna 2003

S 94/ /03 V Brně dne 3. července 2003

S 112/2007/KS-09467/2007/620 V Brně dne 21. května 2007 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení sp. zn. S 112/07, zahájeném dne 20.

S 254/02-523/03 V Brně dne 19. února 2003

S 77/ /01 V Brně dne

S 190/ /2007/710 V Brně dne 30. srpna 2007

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S754/2012/KS-799/2013/840/ASm Brno ROZHODNUTÍ:

S 276/03-568/04 V Brně dne 10. února 2004

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S413/2012/KS-15148/2012/840/LBř V Brně dne: 14. srpna 2012 ROZHODNUTÍ:

S 116/ /02 V Brně dne 17. června 2002

S 78/ /01-OF V Brně dne 14. září 2001

S 28/ /05-OOHS V Brně dne 29. srpna 2005

S 136/ /2006/620 V Brně dne 29. května 2006

S 65/ /04 V Brně dne 29. dubna 2004

S090/2007/KS-07944/2007/720 V Brně dne 24. dubna 2007

S 38/ /03 V Brně dne 14. dubna 2003

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 169/ /03 V Brně dne 23. října 2003

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZH O DNUTÍ. ÚOHS-S340/2008/KS-1287/2009/840 V Brně dne 3. února 2009

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S604/2012/KS-21851/2012/840/LBř Brno

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S0332/2018/KS-27290/2018/840/LBř Brno

S 194/ /03 V Brně dne 15. prosince 2003

S 65/ / V Brně dne 24. března 2006 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 65/06, zahájeném dne 3.

S 206/ /02 V Brně dne 2.prosince 2002

S 54/ /04 V Brně dne 21. dubna 2004

r o z h o d n u t í : p o v o l u j e.

S 103/ /03 V Brně dne 21. července 2003

S 150/ /02 V Brně dne 5. září 2002

S 91/ /01 V Brně dne

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-S0395/2018/KS-31258/2018/840/MWi Brno

S 231/ /03 Brně dne 17. prosince 2003

S 120/ /03 V Brně dne 4. srpna 2003

S 252/03-525/04 Brně dne 5. února 2004

S 132/ /02 V Brně dne 3.července 2002

S 17/ /05-OOHS V Brně dne 23. června 2005

S 109/ /02 V Brně dne 1. srpna 2002

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č.j.: S 176/01-274/02 V Brně dne 24. ledna 2002

S 111/ /02 V Brně dne 12. června 2002

S 163/04-386/05-OHS V Brně dne 18. ledna 2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 163/04, zahájeném dne 29.

S 146/ /03 V Brně dne 27. srpna 2003

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č.j.: ÚOHS-S840/2014/KS-23867/2014/840/LBř Brno:

S 96/ /03 V Brně dne 8. července 2003

S 140/ /02 V Brně dne 19. července 2002

7. května Ve stanovené lhůtě 5 dnů pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou námitku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel.

S 190/ / V Brně dne 1. srpna 2006

S 228/ /06/610 V Brně dne 31. srpna 2006

S 85/ /03 V Brně dne 9. června 2003

Transkript:

S 67/03-1801/03 V Brně dne 26. května 2003 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 67/03, zahájeném dne 18. dubna 2003 podle 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, a 15 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v souladu s 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na návrh účastníků řízení, jimiž jsou společnosti Intercontainer Austria GesmbH, se sídlem Wiedner Hauptstrasse 54-56, A-1040 Vídeň, Rakousko, a Intercontainer-Interfrigo SA, se sídlem Rue de France 85, B-1060 Brusel, Belgie, ve správním řízení zastoupené Dr. Erwinem Hanslikem, advokátem, se sídlem U Prašné brány 1, 11000 Praha 1, na základě plných mocí ze dne 26. března 2003 a 5. března 2003, ve věci povolení spojení soutěžitelů ve smyslu 12 a násl. zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, vydává toto r o z h o d n u t í : Spojení soutěžitelů Intercontainer Austria GesmbH, se sídlem Wiedner Hauptstrasse 54-56, A-1040 Vídeň, Rakousko, a Intercontainer-Interfrigo SA, se sídlem Rue de France 85, B-1060 Brusel, Belgie, se společností Česká a slovenská kombinovaná doprava INTRANS a.s., se sídlem Žerotínova 34, 13000 Praha 3, ke kterému dochází dle 12 odst. 3 písm. a) zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, na základě smlouvy o převodu akcií uzavřené mezi společnostmi Intercontainer Austria GesmbH a Intercontainer-Interfrigo SA, jako kupujícími, a společností STICHTING ADMINISTRATIEKANTOOR AANDELEN CSKD-INTRANS, A.S., se sídlem Wilhelminakade 909, 3072 AD Rotterdam, Nizozemí, jako prodávajícím, v jejímž důsledku společnost Intercontainer Austria GesmbH nabude 178722 akcií společnosti Česká a slovenská kombinovaná doprava - INTRANS a.s. a společnost Intercontainer-Interfrigo SA nabude 178722 akcií společnosti Česká a slovenská kombinovaná doprava - INTRANS a.s., a tím získají společnou kontrolu nad touto společností, se dle 16 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, p o v o l u j e.

O d ů v o d n ě n í : Při posuzování spojení soutěžitelů vycházel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") zejména z následujících podkladů: - návrhu na povolení spojení, - dotazníku k povolení spojení, - smlouvy o převodu akcií, - informací o spojovaných společnostech, - informací získaných od sdružení soutěžitelů, obchodních partnerů spojovaných společností a konkurentů spojovaných společností a - rozboru postavení spojovaných subjektů na relevantním trhu. Skutečnost, že se Úřad spojením zabývá, byla v souladu s ustanovením 16 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže (dále jen "zákon") zveřejněna v Obchodním věstníku č. 17/03 ze dne 29. dubna 2003. V pětidenní lhůtě stanovené pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Úřad dále, ve snaze využít všechny dostupné způsoby k získání potřebných informací k objektivizaci stavu v oblasti přepravy zboží a zasílatelství, vyzval některé subjekty, zejména obchodní partnery a konkurenty spojovaných soutěžitelů, profesní organizace jako jsou Svaz dopravy České republiky a Svaz spedice a logistiky České republiky, k poskytnutí stanovisek k předmětnému spojení a vymezení relevantního trhu. Úřad vede pod č.j. S 61/03 správní řízení ve věci povolení spojení soutěžitelů Speditions Holding AG, se sídlem Wohllebengasse 18, Vídeň, Rakousko (dále jen Speditions Holding ), na straně jedné, a BRNO Trans Internationale spedition, spol. s r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Brno, a BRNO Trans EURAIL, s.r.o., se sídlem Míčkova 431/64, Brno, na straně druhé. Meritorní rozhodnutí v tomto řízení dosud nebylo vydáno. Společnost Speditions Holding drží 54% podíl na společnosti Intercontainer Austria GesmbH, se sídlem Wiedner Hauptstrasse 54-56, A-1040 Vídeň, Rakousko. Vzhledem k personálnímu propojení soutěžitelů, vzal Úřad toto spojení soutěžitelů v úvahu. Při svém rozhodování však Úřad vycházel ze skutkového stavu v době vydání rozhodnutí. V souladu s ustanovením 33 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění (dále jen "správní řád"), Úřad umožnil, aby se zástupce účastníka správního řízení před vydáním rozhodnutí vyjádřil k podkladu rozhodnutí a ke způsobu jeho zjištění. Notifikační podmínky Ke spojení soutěžitelů má dojít na základě smlouvy o převodu akcií uzavřené mezi společnostmi Intercontainer Austria GesmbH, se sídlem Wiedner Hauptstrasse 54-56, A-1040 Vídeň, Rakousko (dále jen "ICA"), a Intercontainer-Interfrigo SA, se sídlem Rue de France 85, B-1060 Brusel, Belgie (dále jen "ICF"), jako kupujícími, a společností STICHTlNG ADMIMSTRATIEKANTOOR AANDELEN CSKD-INTRANS, A.S., se sídlem Wilhelminakade 909, 3072 AD Rotterdam, Nizozemí (dále jen "STICHTING"), jako prodávajícím, v jejímž důsledku společnost ICA nabude 178722 akcií společnosti Česká a slovenská kombinovaná doprava - INTRANS a.s., se sídlem Žerotínova 34, 13000 Praha 3 (dále jen "ČSKD"), které představují 39,8403% podíl na základním kapitálu této společnosti, a společnost ICF nabude 178722 akcií společnosti ČSKD, které představují 39,8403% podíl 2

na základním kapitálu této společnosti, a tím získají společnou kontrolu nad touto společností. Společnosti ICA a ICF tedy získají možnost přímo kontrolovat jiného soutěžitele ve smyslu 12 odst. 3 písm. a) zákona. Celkový celosvětový čistý obrat všech spojovaných soutěžitelů za poslední účetní období je vyšší než 5 miliard Kč, přesahuje tedy hranici stanovenou v 13 písm. a) zákona, tím je splněna notifikační podmínka dle tohoto ustanovení a posuzované spojení soutěžitelů podléhá povolení Úřadu. Strany spojení Společnost ICA je společností s ručením omezeným existující podle práva Rakouska. Majoritní podíl na společnosti ICA, konkrétně 54 %, drží společnost Speditions Holding, která je 100% dceřinou společností společnosti Österreichische Bundesbahnen (dále jen "ÖBB"). Dalších 41,6 % podílu na společnosti ICA drží společnost ICF. Společnost ICA nekontroluje přímo či nepřímo žádnou společnost se sídlem na území České republiky. Podnikatelská činnost společnosti ICA zahrnuje aktivity v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací na kontejnerovou dopravu. Společnost ICA působí zejména v Rakousku a prostřednictvím svých dceřiných společností také v Maďarsku a v Rumunsku. Společnost ICF je obchodní společností existující podle práva Švýcarska. Společnost ICF má větší počet akcionářů, většinou se jedná o společnosti provozující dráhy v jednotlivých evropských zemích. Čtyři největší akcionáři společnosti ICF drží dohromady 51,71 % akcií, jedná se konkrétně o společnosti DB Cargo AG (16,88 %), Trenitalia (11,90 %), SNCB (11,52 %) a SNCF (11,41 %). Společnost ICF přímo či nepřímo kontroluje celkem pět dceřiných společností se sídlem v různých evropských zemích, na území České republiky společnost ICF nekontroluje žádnou společnost. Podnikatelská činnost společnosti ICF zahrnuje organizování a rozvoj kombinované dopravy v Evropě. Společnost ČSKD je českou akciovou společností, jejímž majoritním akcionářem s podílem 79,6806 % je nizozemská společnost STICHTING. ČSKD kontroluje pouze slovenskou společnost SKD INTRANS a.s. Podnikatelská činnost společnosti ČSKD zahrnuje zejména aktivity v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací na kombinovanou dopravu s využitím kombinace železnice - silnice. Relevantní trh Společnost ICA podniká v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací na kontejnerovou dopravu, a to zejména na území Rakouska, Maďarska a Rumunska. Společnost ICF působí v oblasti organizování a rozvoje kombinované dopravy v Evropě. Společnost ČSKD podniká v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací na kombinovanou dopravu s využitím kombinace železnice - silnice, a to na území České republiky a prostřednictvím své dceřiné společnosti také na Slovensku. Při vymezování relevantních trhů v jednotlivých případech spojení soutěžitelů, k nimž dochází podle 12 odst. 3 zákona, se Úřad zaměřuje na činnosti, které na území České republiky provozuje soutěžitel, nad nímž je v důsledku spojení získávána kontrola, 3

a z nich pak zejména na ty, které se zároveň překrývají s činnostmi navrhovatele. V tomto případě je kontrola získávána nad společností ČSKD, která na území České republiky podniká v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací na kombinovanou dopravu s využitím kombinace železnice - silnice. Podstatou přepravy zboží, která je realizována na základě smlouvy o přepravě věci ve smyslu 610 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen "obchodní zákoník"), je přemístění zboží přepravcem pro konečného zákazníka, a to dopravními prostředky, které jsou v dispozici přepravce (vlastnictví, pronájem apod.), vlastním jménem přepravce. Podstatu zasílatelství, které je realizováno na základě zasílatelské smlouvy ve smyslu 601 a násl. obchodního zákoníku, je odborná zprostředkovatelská činnost, tj. schopnost propojovat zájmy různých subjektů. Předmětem zasílatelství je provoz obstaravatelské činnosti v oblasti přepravy věcí (zásilek), nikoliv tedy přeprava samotná, ale její zprostředkování, a to buď vlastními prostředky zasílatelské společnosti (tzv. samovstup). anebo ve spolupráci s třetími subjekty (přepravci) na základě smlouvy o přepravě zboží, přičemž způsob přepravy volí zprostředkovatel. Z hlediska právních důsledků je nutno rozlišovat, zda se příslušný subjekt zavazuje obstarat přepravu zboží, pak uzavírá smlouvu zprostředkovatelskou, nebo zda se zavazuje zboží přepravit, pak uzavírá smlouvu o přepravě. Není přitom rozhodující, zda bude přepravu provádět vlastními nebo cizími dopravními prostředky. Dle současné právní úpravy má zasílatel, neodporuje-li to smlouvě a nezakáže-li to příkazce, možnost tzv. samovstupu, přičemž využije-li zasílatel této možnosti, plní zároveň i funkci přepravce. Dle většinového názoru, s nímž se Úřad ztotožňuje, je pojem spedice shodný s pojmem zasílatelství. Podstata rozdílu mezi zasílatelstvím a vlastní přepravou zboží je tedy následující. Úkolem přepravce je zboží přepravit, zatímco úkolem zasílatele je obstarat přepravu zboží pro příkazce. Tomu odpovídá povinnost zasílatele vyhledat vhodného přepravce a vhodný dopravní prostředek a zejména pak uzavřít příslušnou smlouvu o přepravě. Zasílatel může ke splnění svého závazku použít také mezizasílatele (v praxi typicky při návaznosti různých druhů přepravy, při přepravě do zahraničí apod.), v tomto případě však zasílatel odpovídá, jako by přepravu obstarával sám, mezizasílatel je smluvním partnerem zasílatele, nikoliv přímo příkazce. V dnešním moderním pojetí zasílatelství však zasílatel zpravidla poskytuje širší odborné služby (zejména u mezinárodní přepravy). Úkolem zasílatele je tedy zajistit pro svého příkazce v přepravním řetězci vše potřebné k tomu, aby se zásilka dostala od odesílatele k příjemci bez nutnosti jakéhokoliv dalšího vstupu příkazce, hovoří se o tzv. přepravě zboží na klíč. V souvislosti s přepravou zboží mohou být v rámci zasílatelských a přepravních služeb poskytovány také související logistické služby, které zahrnují různé služby související například se skladováním, překládkou a manipulací se zbožím, organizací dopravy, finančním řízením, zajišťováním optimalizace výrobkových toků v čase a příslušném místě (tzv. just in time managament). Činnostmi souvisejícími s přepravou zboží a zasílatelstvím pak rozumíme doplňkové činnosti, které slouží k podpoře činnosti hlavní, zejména pronájem motorových vozidel, opravy, revize a zkoušky určených technických zařízení, montáž a opravy dopravních zařízení, skladovou činnost, zastupování v celním řízení. Kombinovaná přeprava (též intermodální přeprava), jakožto úzká výseč v rámci oblasti zasílatelství, přepravy a činností s tím souvisejících, je ve své podstatě přepravou unifikovaných jednotek, jež spojuje několik odlišných způsobů přepravy zásilky (přeprava po silnici, po železnici apod.). V podmínkách České republiky to zpravidla znamená, 4

že majoritní úsek přepravy tvoří železnice a úvodní a závěrečnou část silnice (typicky v případě kontejnerové přepravy zboží svoz a rozvoz kontejnerů na překladiště). Kombinovaná přeprava zboží představuje komplexní službu, v rámci níž se realizují i mnohé služby, které jsou tradičně považovány za součást zasílatelství. V rámci kombinované přepravy se tradičně rozlišuje zejména mezi dopravou kontejnerovou a dopravou kamionovou (tzv. ROLA.) Ze šetření Úřadu vyplynulo, že oblast přepravy a zasílatelství v České republice je v současné době charakterizována značnou převahou nabídky nad poptávkou, působí zde velké množství soutěžitelů nabízejících předmětné služby. Zájemci o přepravu, v závislosti na náročnosti přepravy zboží, většinou upřednostňují zavedené přepravce, kteří poskytují širokou škálu služeb. V souvislosti s vysoce konkurenčním prostředím a rovněž s restrukturalizací výrobců zboží, kteří se zbavují činností nesouvisejících přímo s jejich hlavní činností (tzv. outsourcing), dochází u většiny subjektů poskytujících předmětné služby k postupné koncentraci činností a rozšiřování nabídky služeb souvisejících s přepravou. Ve většině případů se zasílatelské společnosti nespecializují pouze na čisté zasílatelské služby, ale využívají možnosti samovstupu (mají-li příslušné živnostenské oprávnění), tzn. poskytují i vlastní přepravní služby. Uvedenou situaci lze vnímat i z opačného úhlu tak, že velcí přepravci zpravidla poskytují současně i zasílatelské služby a služby s tím související, a to i pro jiné přepravce. Rozsah služeb, které jsou v současné době v rámci přepravy a zasílatelství poskytovány, smazává rozdíly mezi přepravou zboží a zasílatelstvím. Důležité je i hledisko konečného spotřebitele, tj. zájemce o přepravu a související služby, který se rozhoduje pro konkrétního přepravce či zasílatele zejména z hlediska včasnosti doručení zboží na určené místo při zachování kvality zboží a v neposlední řadě i ceny za přepravu či doprovodné služby. V České republice zájemce o přepravu na kratší vzdálenost, který nemá zvláštní požadavky z hlediska druhu přepravovaného zboží, volí zpravidla přepravní společnost, a to zejména na základě cenového kritéria, a pro delší vzdálenosti (typicky pro přeshraniční dopravu) a při speciálních požadavcích na přepravu volí zasílatelskou společnost. Nicméně i přes výše uvedené mohou být oblast přepravních služeb pro konečné zákazníky a oblast zasílatelských služeb z pohledu zájemce o přepravu vnímány jako zaměnitelné. Uvedený závěr potvrzuje rovněž Svaz dopravy ČR, který uvádí, že se v případě přepravních služeb a zasílatelských služeb nejedná o dva relevantní trhy, ale že zasílatelský trh zahrnuje i trh přepravy. Uvedený trh je možno (v souladu s níže citovaným vymezením v rozhodnutích Evropské komise) dále členit, a to vzhledem k odlišnému charakteru poskytovaných služeb, na trh vnitrostátní přepravy pro konečné zákazníky a zasílatelských služeb a trh mezinárodní přepravy pro konečné zákazníky a zasílatelských služeb. Přičemž s ohledem na skutečnost, že v rámci mezinárodní přepravy zboží se realizují i mnohé služby, které jsou na vnitrostátní úrovni považovány za součást zasílatelství, a dále vzhledem ke skutečnosti, že přeprava zboží pro konečné zákazníky se v mezinárodním měřítku realizuje pouze zřídka, považuje Úřad za vhodnější nazvat trh citovaný v předchozí větě na druhém místě trhem mezinárodního zasílatelství. Dalším možným členěním předmětných trhů je členění dle kritéria způsobu přepravy a zvoleného dopravního prostředku, a to na přepravu silniční, železniční, vodní (říční, námořní) a ostatní (potrubní, kontejnerovou aj.). 5

Činnosti související s přepravou zboží a zasílatelstvím (ve smyslu výše uvedeného vymezení), které jsou chápány jako doplňkové činnosti sloužící k podpoře činnosti hlavní, v případě, že nejsou poskytovány externě, netvoří samostatný relevantní trh. V oblasti kombinované přepravy jde v České republice zpravidla o přepravu unifikovaných jednotek, tzv. kontejnerů, jež spojuje několik odlišných způsobů přepravy zásilky. Typicky se jedná o svoz a rozvoz kontejnerů na překladiště po silnici a přeložení kontejnerů na železnici pro překonání majoritního úseku přepravy. Podstatou kontejnerové přepravy je tedy přeprava zboží v kontejnerech, manipulace s kontejnery na kontejnerových terminálech a dále svoz a rozvoz kontejnerů na či z těchto terminálů. Provozování kontejnerových terminálů představuje klíčovou součást kombinované přepravy poskytované spojujícími se soutěžiteli, respektive v České republice bezprostředně pouze ČSKD. Samotnou přepravu zboží v kontejnerech, která probíhá vně terminálu, pak ČSKD neprovozuje, ale objednává u přepravců působících v daném segmentu přepravy, například u společnosti České dráhy, a.s. v případě přepravy železniční. Kombinovaná přeprava zboží představuje komplexní službu, v rámci níž se realizují i mnohé služby, které jsou tradičně považovány za součást zasílatelství. Lze tedy říci, že kombinovaná přeprava je svých charakterem zasílatelskou činností, neboť subjekt zabývající se kombinovanou přepravou zpravidla přepravuje zásilku vlastními silničními vozidly z místa naložení u zákazníka do místa překládky, odkud je dále zboží většinou přepravováno po železnici cizími dopravními prostředky (nákladními vagóny). V rámci kombinované přepravy se realizují i jiné doplňkové služby, které jsou společné pro různé druhy přepravy. Výsledky Úřadem provedeného šetření nasvědčují tomu, že kombinovaná přeprava zboží, kterou účastníci řízení v návrhu na povolení spojení soutěžitelů uvádí jako činnost, na níž se spojující se soutěžitelé specializují, je využívána v zásadě pouze v transakcích s mezinárodním prvkem, a to i z důvodu malé rozlohy České republiky. S ohledem na skutečnost, že v rámci mezinárodní kombinované přepravy zboží se realizují i mnohé služby, které jsou tradičně považovány za součást zasílatelství, Úřad považuje mezinárodní kombinovanou přepravu zboží za součást širšího trhu mezinárodního zasílatelství. Kombinovaná přeprava může být z obecného pohledu konečného zákazníka teoreticky zastupitelná s konkurenční přepravou silniční, případně s přepravou říční, námořní či leteckou. Nicméně jsou zde velmi významné odlišnosti těchto způsobů přepravy, jako jsou nutnost přepravy v kontejnerech z důvodu zjednodušení překládky a manipulace a nutnost překládky kontejnerů na specializovaných překladištích, což jsou specifika kombinované přepravy. Výhody kombinované přepravy, například úspora času z důvodu nutných technických přestávek řidiče, čekaní na hraničních přechodech apod., v případě silniční přepravy, se projevují zejména při přepravě zboží na vzdálenost větší než 500 km. Také o cenové konkurenceschopnosti kombinované přepravy s přepravou silniční lze mluvit pouze při přepravě na větší vzdálenost. Při vymezování relevantního trhu Úřad dále podpůrně přihlédl k rozhodnutím Evropské komise IV/M. 1513 1, IV/M. 1500 2, v nichž Evropská komise uvedla, že trh zasílatelských (přepravních) služeb je možno dále členit na trh vnitrostátních a trh mezinárodních zasílatelských (přepravních) služeb a že související logistické služby zahrnující aktivity jako je skladování, organizace dopravy, inventury, just in time managament, finanční řízení a další služby specifické dle jednotlivých hospodářských odvětví 1 rozh. IV/M. 1513 - Deutsche Post/Danzas/Nedlloyd ze dne 1. července 1999 2 rozh. IV/M. 1500 - TPG/Tecnologistica ze dne 11. května 1999 6

lze v některých případech vymezit jako samostatný trh. Úřad rovněž podpůrně přihlédl k rozhodnutí COMP/M.2905 3, v němž se Evropská komise zabývala dalším možným členěním trhu zasílatelských a s tím spojených logistických služeb z pohledu druhu přepravovaného zboží (například velkoobjemové zásilky, přeprava těžkého zboží, sypkých materiálů a kapalin, kusového zboží, spotřebního zboží), expresní či běžné přepravy a druhu přepravy (pozemní, lodní, letecké). Na základě výše uvedeného a s přihlédnutím ke skutečnosti, že spojující se soutěžitelé se ve svém podnikání zaměřují na mezinárodní kombinovanou přepravu s využitím kombinace železnice silnice, Úřad pro účely tohoto rozhodnutí vymezil jako relevantní trh z hlediska výrobkového trh mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu. Z geografického hlediska Úřad vymezil relevantní trh v předmětném správním řízení územím celé České republiky. Dopady spojení Úřad se zabýval soutěžní situací jak na široce vymezeném trhu mezinárodního zasílatelství, tak na úžeji vymezeném trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu. Na zkoumání soutěžní situace na později uvedeném relevantním trhu se Úřad zvlášť zaměřil, a to vzhledem ke skutečnosti, že se spojující se soutěžitelé se ve svém podnikání specializují na mezinárodní kombinovanou přepravu s využitím kombinace železnice silnice. Jak vyplyne z následně uvedeného, v důsledku předmětného spojení soutěžitelů nedojde ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, ani v případě, že by byl relevantní trh vymezen široce na trh mezinárodního zasílatelství, ani v případě užšího vymezení relevantního trhu na trh mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu. Na trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu na území České republiky, který Úřad výše vymezil jako věcně a geograficky relevantní trh pro účely tohoto rozhodnutí, účastníci řízení, tj. společnosti ICA a ICF, bezprostředně nepůsobí a podíl, kterého na takto vymezeném relevantním trhu v České republice dosahují, je tedy zanedbatelný. Společnost ČSKD na uvedeném relevantním trhu dosahuje tržního podílu [ obchodní tajemství ] %, její postavení na trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu v České republice je poměrně významné. Společný tržní podíl spojujících se soutěžitelů na uvedeném trhu tedy pouze nepatrně přesahuje tržní podíl dosahovaný na daném trhu společností ČSKD. Na úzce vymezeném relevantním trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu v České republice působí celkem tři zásadní operátoři kombinované přepravy. Jsou jimi společnost ČSKD, společnost METRANS, a.s., se sídlem Podleská 926, Praha 10 (dále jen "METRANS"), a společnost BOHEMIAKOMBI, spol. s r.o, se sídlem Opletelova 6, Praha l (dále jen "BOHEMIAKOMBI"). Společnost METRANS, která je součástí německého holdingu, podniká v České republice v oblasti zasílatelství, dopravy a činností s tím souvisejících, se specializací 3 rozh. COMP/M.2905 Deutsche Bahn/Stinnes ze dne 17. září 2002 7

na kombinovanou dopravu. Dle údajů poskytnutých účastníky řízení dosahuje společnost METRANS na vymezeném relevantním trhu odhadovaného podílu 30 %. Společnost BOHEMIAKOMBI podniká v České republice v oblasti zasílatelství, se specializací na kombinovanou dopravu (kontejnery i ROLA). Podíl na společnosti BOHEMIAKOMBI mají - shodně po 20% - německá společnost Kombivehr, rakouská společnost Ökombi, České dráhy, Sdružení mezinárodních automobilových dopravců - ČESMAD BOHEMIA a Svaz spedice a logistiky České republiky. Dle údajů poskytnutých účastníky řízení dosahuje společnost BOHEMIAKOMBI na vymezeném relevantním trhu odhadovaného podílu 20 %. V posledních letech se neuskutečnily žádné významné vstupy soutěžitelů na relevantní trh mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu v České republice ani se nepředpokládá vstup dalších konkrétních soutěžitelů na tento trh. Vzhledem k nákladnosti provozu kontejnerových terminálů a k obtížné cenové konkurenceschopnosti kombinované přepravy vůči jiným typům přepravy, zejména pak vůči přepravě silniční, je naopak možné, že v budoucnu dojde k uzavření některých terminálů. Základním faktorem, který má vliv na vstup soutěžitelů na uvedený trh, je vysoká investiční náročnost tohoto podnikání, zejména hmotné náklady v souvislosti s technickou základnou kombinované přepravy, tzn. překladiště (řádově desítky až stovky milionů korun), překládací prostředky, kontejnery, dopravní prostředky. Přestože na úzce vymezeném relevantním trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu v České republice působí pouze tři zásadní soutěžitelé, existuje zde účinná soutěž. Všichni soutěžitelé poskytují srovnatelnou škálu služeb za srovnatelné ceny. Obě společnosti, které spojujícím se soutěžitelům na tomto trhu konkurují, mají silné postavení, a to mimo jiné díky zahraničním investorům a v případě společnosti BOHEMIAKOMBI také vazbě na společnost České dráhy. Uvedení konkurenti spojujících se soutěžitelů byli v rámci šetření Úřadu osloveni a vyzváni k poskytnutí stanovisek k předmětnému spojení soutěžitelů a vymezení relevantního trhu. Ve lhůtě stanovené pro podání případných připomínek, ani později, Úřad žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů neobdržel. Společnost METRANS uvedla, že dle jejího názoru v důsledku Úřadem posuzovaného spojení nedojde k oslabení funkce trhu, ale naopak se bude stupňovat stávající konkurenční boj mezi dopravou silniční a železniční i prostřednictvím kombinované dopravy. Žádnou připomínku k uvedenému spojení soutěžitelů Úřad neobdržel ani od jím oslovených obchodních partnerů spojovaných soutěžitelů ani od oslovených profesních organizací jako jsou Svaz dopravy České republiky a Svaz spedice a logistiky České republiky. V případě nejširšího možného vymezení relevantního trhu, a to vymezení na trh mezinárodního zasílatelství v České republice, tržní podíl všech spojujících se soutěžitelů dohromady nepřesahuje [ obchodní tajemství ] %. Spojující se soutěžitelé provozují kombinovanou přepravu v mezinárodním měřítku, jejich podíl v oblasti vnitrostátní přepravy pro konečné zákazníky a zasílatelských služeb v České republice je tedy zanedbatelný. V důsledku posuzovaného spojení soutěžitelů dojde k napojení systému kombinované přepravy s výrazným využitím železnice vybudovaného společností ČSKD v České republice na obdobný systém vybudovaný společností ICA v Rakousku a k jejímu propojení se sítí ICF 8

v zemích Evropských společenství, což bude mít pozitivní důsledky pro odběratele služeb spojujících se soutěžitelů, zejména s ohledem na komplexnost poskytovaných služeb. Po zhodnocení celkové situace na relevantním trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu v České republice dospěl Úřad k následujícím závěrům. V důsledku předmětného spojení soutěžitelů nedojde ke snížení úrovně konkurenčního prostředí na trhu mezinárodního zasílatelství se specializací na kombinovanou přepravu, neboť subjekt vzniklý spojením nebude vzhledem k zanedbatelnému podílu společností ICA a ICF na tomto trhu v podstatně odlišném postavení od postavení společnosti ČSKD před uskutečněním transakce. Subjekt vzniklý spojením bude v České republice nadále čelit konkurenci, neboť služby zaměnitelné se službami spojovaných soutěžitelů jsou na trhu volně dostupné od konkurenčních soutěžitelů, spojení tedy nebude mít negativní dopad na odběratele předmětných služeb z hlediska možnosti výběru mezi výše uvedenými službami. V důsledku spojení soutěžitelů také nedojde k omezení možnosti vstupu nových soutěžitelů na relevantní trh. Spojení tedy nepovede ke vzniku nebo posílení dominantního postavení spojujících se soutěžitelů nebo některého z nich, které by mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Pro naplnění všech podmínek uvedených v 16 odst. 2 věta třetí zákona o ochraně hospodářské soutěže Úřad rozhodl o povolení navrhovaného spojení. Toto rozhodnutí Úřad ve stanovené lhůtě vydává. Poučení o opravném prostředku Ve smyslu ustanovení 61 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) v platném znění, lze proti tomuto rozhodnutí podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže odboru fúzí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Ing. Vladimír Stankov, CSc. vrchní ředitel v zastoupení JUDr. Robert Neruda pověřený zastupováním Rozhodnutí obdrží: Dr. Erwin Hanslik, advokát EISELBERG NATLACEN WALDERDORFF CANCOLA, v.o.s U Prašné brány 1 11000 Praha 1 9