Stránka č. 1 z 9 Biosféra - tvoří ji všechny živé organismy naší planety (mikroorganizmy, rostliny, houba a živočichové) Za horní hranici biosféry považujeme výšku asi 11 km nad zemským povrchem, dolní hranicí jsou nejhlubší části světového oceánu (asi 11 km pod hladinou moře). V každém podnebném pásu vznikly typické přírodní krajiny (geografická šířková pásma, biomy), ve kterých se vyskytují určité druhy rostlin a živočichů. Rozlišujeme 8 základních typů přírodních krajin: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. tropické deštné lesy savany pouště a polopouště subtropické lesy a křoviny lesy mírného pásu tundra polární pustiny Obr. 1 Geografická šířková pásma Životní podmínky se rovněž liší s nadmořskou výškou. V této souvislosti potom členíme zemský povrch na výškové stupně.
Stránka č. 2 z 9 Obr. 2 Přírodní krajiny Tropické deštné lesy Rozkládají se v tropickém pásu podél rovníku (tzv. vlhké tropy) mezi 10 s. š. a j. š. Teploty se zde po celý rok pohybují okolo 25 C. Při každodenních deštích zde spadne 2.000 10.000 mm srážek za rok. Vyskytují se ve třech oblastech světa: - Jihoamerické (okolo řeky Amazonky) - Africké (okolo řeky Kongo a na Madagaskaru) - Indomalajské (J a JV Asie) Pro tropické deštné lesy je typická patrovitost. Deštné lesy jsou označovány jako plíce planety a vyznačují se největší biodiverzitou. Typickými rostlinami jsou tropické palmy, liány či orchideje. Kvůli husté vegetaci zde žije málo velkých savců, převažuje hmyz, ptáci a plazi.
Stránka č. 3 z 9 Obr. 3 Tropické deštné lesy Savany Travnaté porosty s roztroušenými stromy a keři. Leží v tropických oblastech, kde je více srážek (tzv. střídavě vlhké tropy). Střídají se zde 2 roční období: - období dešťů (léto) - období sucha (zima) Typickými rostlinami jsou traviny, akácie, baobaby (Afrika), blahovičníky (eukalypty; Austrálie). Žijí zebry, gazely, žirafy, pštrosi, sloni, nosorožci, šelmy gepardi, levharti a lvi, v Austrálii klokani či koaly. Obr. 4 Savany
Stránka č. 4 z 9 Pouště a polopouště Najdeme je zejména v tropickém pásu podél obratníků (tzv. suché tropy), mohou být i v subtropickém a mírném pásu. Spadne zde velice malé množství srážek (do 250 mm/rok). Jsou zde velké výkyvy mezi denní a noční teplotou (50 C x 0 C). Příčiny vzniku pouští: - studené mořské proudy - pasáty - vysoký tlak podél obratníků (suchý vzduch) - vzdálenost od oceánu Mezi ojedinělými travními porosty žijí hlodavci a malé šelmy (např. fenci), hojně se zde i vyskytují štíři a plazi. Typickou rostlinou je kaktus. Obr. 5 Pouště a polopouště Afrika Sahara, Kalahari, Namib JZ Asie Syrská, Rub al-chálí, Thár Střední Asie Gobi, Karakum, Kyzylkum, Taklamakan Severní Amerika Great Basin (Velká pánev), Mojave (Mohavská poušť), Sonorská poušť Jižní Amerika Atacama Austrálie Velká písečná poušť, Velká Viktoriina poušť, Gibsonova poušť
Stránka č. 5 z 9 Subtropické lesy a křoviny Rozkládají se na obou polokoulích mezi 30 až 40 rovnoběžkou v subtropickém podnebném pásu (na západním pobřeží). Panuje zde horké suché léto a mírná deštivá zima s teplotami okolo 10 C. Typickým příkladem je oblast Středomoří. Vzhledem k příjemnému podnebí je tato oblast často využívána k rekreaci. Stromy a keře jsou po celý rok zelené, listy mají tvrdou ochrannou vrstvu, která brání vypařování vody. Typické porosty dub korkový, borovice pinie, olivovník, cedr libanonský, palma žumara. Ze zemědělských rostlin se zde pěstují citrusy, olivy, kiwi, granátová jablka, vinná réva, fíky, pistácie, bavlna, tabák, korek. Původní křovino-stromová formace byla na mnoha místech již ve starověku člověkem vymýcena a vznikl náhradní porost, tzv. macchie (křoviny 2 3 m vysoké). Obr. 6 Subtropické lesy a křoviny Stepi Travnatá společenstva mírného podnebného pásu. Roční srážky se pohybují v rozmezí 300 500 mm. Takto malé množství srážek neumožňuje růst stromů. Velké teplotní rozdíly panují mezi dnem a nocí a mezi zimou a létem (zima mráz a sníh x léto horké a suché). Název pochází z ruštiny, ale v různých částech světa má své regionální pojmenování. - Severní Amerika prérie - Jižní Amerika pampy - Ukrajina, Kazachstán celiny - Maďarsko pusty
Stránka č. 6 z 9 Mezi charakteristické živočichy v eurasijských stepích patří býložraví savci jako sysli, křečci, osli. Pro prérie jsou typičtí bizoni a kojoti, pro pampy například pštrosovitý nandu. Obr. 7 Stepi Lesy mírného pásu Smíšené a listnaté lesy Leží v jižní části mírného podnebného pásu v oblastech s oceánským podnebím. Nachází se převážně na severní polokouli. Na jižní pouze na jihu Chile, jihovýchodě Austrálie a na Novém Zélandu. Klima je charakteristické střídáním čtyř ročních období. Převažujícím půdním druhem jsou kambizemě (hnědé lesní půdy). V teplejších a vlhčích částech rostou lesy listnaté (srážky okolo 600 mm/rok), v chladnějších oblastech potom lesy smíšené. Původní porosty buky, duby, javory; v říčních nivách lužní lesy (olše, vrby, topoly). Tyto lesy v současnosti přeměněny na pole a louky nebo nahrazeny uměle vysazenými lesy (především smrkovými).
Stránka č. 7 z 9 Obr. 8 Smíšené a listnaté lesy TAJGA (jehličnaté lesy) Nacházejí se v severní části mírného pásu. Je to nejrozsáhlejší lesní plocha na Zemi (cca 12 mil. km 2 ). Na severní polokouli (Aljaška, Kanada, Skandinávie, Sibiř) tvoří souvislé lesní pásmo přerušené pouze oceány. Na jižní polokouli je najdeme pouze v jižní části Patagonie. Po dobu 3 4 měsíců vystoupí teplota nad 10 C, což umožňuje růst stromů Na severu přechází v lesotundru a následně v tundru. Obr. 9 Tajga Tundra Biom polárních a subpolárních oblastí. Název pochází z finštiny (tunturi = plochý bezlesý pahorek). Vyskytuje se pouze na severní polokouli (Eurasie, Severní Amerika). Typická je chladná dlouhá zima, krátké léto (2 3 měsíce v roce) a málo srážek (do 200 mm/rok). Půdy tunder zůstávají většinu roku trvale zmrzlé (permafrost), v létě rozmrzne jenom tenká svrchní vrstva (tvorba bažin a močálů). Stromy tu nerostou průměrná teplota nejteplejšího měsíce v roce nedosáhne 10 C. Rostlinstvo je tvořeno především mechy, lišejníky, bylinami a zakrslými dřevinami (vrby, břízy,..). I přes nepříznivé podmínky žije v tundře mnoho živočichů sob, medvěd lední, liška polární, sovice sněžná, pižmoň, vlk. Nepříjemným jevem v letním období je obrovské množství bodavého hmyzu.
Stránka č. 8 z 9 Obr. 10 Tundra Polární pustiny Na severu a na jihu v blízkosti zemských pólů. Střídá se zde polární den a polární noc. Je zde velmi nízká teplota a srážky (výhradně sněhové). Věčný sníh a led znemožňuje výskyt vyšších forem života. Většina živočichů polárních pustin žije v moři, kde je dostatek planktonu, nebo na pobřeží. Z rostlinstva zde nejdeme mechy, lišejníky, řasy. Arktida Oblast okolo severního pólu. Zahrnuje Severní ledový oceán, ostrovy a souostroví ležící v tomto oceánu a okrajové části přilehlých světadílů. Typičtí zástupci fauny mroži, tuleni, medvědi lední, kosatky dravé. Antarktida Kontinent rozkládající se u jižního pólu. Většina antarktické pevniny je pokryta silnou vrstvou ledu. Život se vyskytuje jen kolem pobřeží a na přilehlých ostrovech, kde je tepleji než ve vnitrozemí. Typický zástupce fauny tučňák.
Stránka č. 9 z 9 Obr. 11 Polární pustiny