Způsoby využití obnovitelných zdrojů energie v antropogenně postižených oblastech okresů Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem Zpracoval kolektiv řešitelů 24. listopadu 2006 1
Obsah Způsoby využití OZE v antropogenně postižených oblastech... 1 Obsah... 2 Úvod... 3 1. Současný stav cíleně pěstované biomasy v ČR... 8 1.1 Rychle rostoucí dřeviny... 8 1.2 Byliny pro energetické účely... 25 2. Podpora zemědělce v ČR... 55 2.1 Společná zemědělská a společná obchodní politika EU... 57 2.2 Národní podpory OZE na příkladu biomasy v rezortu MZe... 64 2.3 Dotační podpory obnovitelných zdrojů energie ze strukturálních fondů prostřednictvím operačních programů... 65 2
Úvod Usnesením vlády č. 211 z 10. března 2004 byla přijata Státní energetická koncepce, která definuje priority a cíle ČR v energetickém sektoru a stanovuje nástroje energetické politiky státu s výhledem do roku 2030 v souladu s energetickou politikou EU. Rozvoj užití obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) je mezi cíli EU s vysokou prioritou. Státní energetická politika ČR stanovila tyto cíle: v roce 2030 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 15 až 16 %; zajistit podmínky pro naplnění národního indikativního cíle v užití OZE - dosažení podílu těchto zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5 až 6 % v roce 2005; vytvářet podmínky pro větší uplatnění OZE stanovením a plněním národního indikativního cíle ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů - dosažení 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010. Základními národními dokumenty pro vyšší rozvoj obnovitelných zdrojů energie a úspor energií jsou Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů na roky 2006 2009 (dále jen Národní program) a Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program). Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen Národní program) je střednědobým, čtyřletým programovým dokumentem, který zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Národní program na roky 2006 2009 navazuje na výsledky a zkušenosti Národního programu na období 2002 2005 a rozpracovává na období 2006 2009 požadavky a cíle Státní energetické koncepce (dále SEK) a Státní politiky životního prostředí České republiky na roky 2004 2010 (dále SPŽP) a k jejich naplnění předkládá soubor realizačních nástrojů. Národní program na roky 2006-2009 je kompatibilní s postupy zemí Evropské unie a podporuje uskutečnění požadavků Směrnic EU zaměřených na: a) energetickou efektivnost (Směrnice č. 2003/8/ES o podpoře kombinované výroby elektřiny a tepla, Nařízení EP a Rady č. 2422/2001 o Energy Star, Směrnice EP a Rady 2005/43/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a v prosinci 2005 schválená Směrnice o energetické efektivnosti a energetických službách); b) využití obnovitelných zdrojů energie (Směrnice č. 2001/77/ES o podpoře elektrické energie z OZE na vnitřním trhu EU); c) využití alternativních paliv v dopravě (Směrnice č. 2003/30/ES o podpoře využití alternativních paliv v dopravě). Národní program je zaměřen na státní správu a samosprávu, na podnikatelskou sféru (právnické a fyzické osoby), na nevládní organizace i na domácnosti. Hlavním realizačním nástrojem Národního programu na roky 2006 2009 budou nadále roční Státní programy na podporu úspor energie a využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů, schvalované vládou, vč. ročních dotací, poskytovaných ze státního rozpočtu a ze zdrojů Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na akce obsažené v Národním programu. Cíle Národního programu 2002 2005 ve využití OZE se neplní a výchozí úroveň využití OZE pro Národní program na roky 2006 2009 je nízká. Podíl spotřeby OZE na spotřebě PEZ po roce 2000 stagnoval a pohyboval se mírně nad 2%. V roce 2004 činil 2,9%. Podíly výroby elektřiny z OZE na spotřebě elektřiny kolísaly kolem 4% a tento podíl byl dosažen i v roce 2004. Oba ukazatele využití OZE ovlivňuje vysoký podíl vodní energie (zejména velkých vodních elektráren), což je velmi závislé na klimatických podmínkách. 3
Tab. 1 Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (v GWh) Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 Výroba elektřiny z OZE 2 481 2 768 3 183 1 878 2 768 Meziročně 100% 111,6% 115,1% 59,2% 147,4% VE celkem 1 758 2 055 2 492 1 383 2 016 VE nad 10 MW (bez PVE) 1 255 1 364 1 743 723 1 161 MVE 503 691 749 660 855 Bioplyn 135 133 127 108 139 Biomasa 382 381 367 373 593 Vítr - - 2 4 10 Ostatní 206 199 195 10 10 Zdroj: statistiky MPO Tab. 2 Plnění indikativních ukazatelů Národního programu 2002 2005 ve využití OZE Jednotka 2000 2001 2002 2003 2004 Cíl NP 2005 Spotřeba elektřiny btto GWh 63 449 65 108 64 961 67 013 68 616 Celkem výroba elektřiny z OZE GWh 2 481 2 768 3 183 1 878 2 768 Podíl výroby elektřiny z OZE na spotřebě % 3,9 4,3 4,9 2,8 4,0 5,1 elektřiny btto Spotřeba PEZ PJ 1 655,8 1 693,1 1 704,9 1 812,8 1 829,2 Spotřeba OZE PJ 34,0 36,5 33,6 49,3 55,6 Podíl spotřeby OZE na spotřebě PEZ % 2,1 2,2 2,0 2,7 2,9 3,2 Zdroj: statistiky MPO Přijetí zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE přineslo zásadní změnu podmínek v podpoře využití OZE pro výrobu elektřiny. Legislativní podpora využití OZE pro výrobu tepla zatím chybí. Potenciál obnovitelných a druhotných zdrojů energie v ČR do roku 2010 Význam OZE se v ČR po roce 2000 nezvýšil, a proto zůstává pro období do roku 2010 nadále platný potenciál využití obnovitelných zdrojů energie, kvantifikovaný pro první Národní program. Nepříznivý vývoj ovlivnila především absence účinného systému podpory jejich využití. Změnu přinesl až zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z OZE. Dostupný potenciál - je ta část využitelného technického potenciálu, která je k dispozici při respektování administrativních, legislativních a dalších omezení. Ekonomický potenciál - je část dostupného technického potenciálu. Tvoří jej projekty využití OZE, které jsou komerčně využitelné. Ekonomický potenciál se mění se změnou podmínek. Rozhodující část jak dostupného i ekonomického potenciálu OZE v ČR tvoří biomasa. Sektor resortu Ministerstva zemědělství má klíčovou úlohu jako významný producent suroviny, tj. energetické biomasy pro ostatní resorty, což je patrné z tab. 3. Přehled dostupného a ekonomického potenciálu OZE ČR. 4
Tab. 3 Přehled dostupného a ekonomického potenciálu obnovitelných a druhotných zdrojů energie ČR do roku 2010 Biomasa Odpady Solární kolektory Fotovoltaika Tepelná čerpadla Vodní elektrárny Vítr Celkem Poznámka: Dostupný potenciál Ekonomický potenciál Celkové investice Výroba energie Podíl na TSPEZ Celkové investice Výroba energie Podíl na TSPEZ mil. Kč TJ/rok % mil. Kč TJ/rok % 109 800 83 700 4,50 45 100 50960 2,91 6 830 3 700 0,20 0 1520 0,09 76 670 11 500 0,62 0 140 0,01 8 680 100 0,00 0 0 0 21 180 8 800 0,47 6 110 2540 0,15 Velké 0 5 700 0,31 0 5700 0,34 Malé 16 290 4 100 0,22 6 030 2930 0,18 16 020 4 000 0,21 270 100 0,01 255 470 121 600 6,53 57 510 63890 3,69 TSPEZ - tuzemská spotřeba primárních energetických zdrojů Pramen: Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů Oblast využití alternativních paliv (biopaliva, zemní plyn a další fosilní plyny a vodík, dále jen alternativní paliva) v dopravě Vyšší využití alternativních paliv, včetně užívání biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě je novou prioritou Národního programu. Význam biopaliv je vyjádřen ve Směrnici č. 2003/30/ES. Směrnice EU ukládá členským zemím v letech 2005 a 2010 stanovená procenta náhrady motorových benzínů a motorové nafty biopalivy. Podpora alternativních paliv je rovněž prioritou SPŽP. Dlouhodobým cílem do roku 2020 je zvýšit podíl alternativních paliv na spotřebě pohonných hmot na 20 %, v tom budou polovinu tvořit biopaliva, polovinu zemní plyn. Palivové články na vodík jsou, vzhledem k značným investicím do výroby a distribuce vodíku, časově vzdálenější alternativou. V roce 2004 byla v ČR legislativně upravena podpora biopaliv, v roce 2005 i podpora zemního plynu v dopravě. Stanovená minimální množství biopaliv, nebo jiných paliv z OZE, v sortimentu motorových benzínů a motorové nafty (podle Nařízení vlády č. 66/2005 Sb.): 2% z energetického obsahu jejich celkových dodávek k 31.12.2005, 5,75% z energetického obsahu jejich celkových dodávek k 31.12.2010, objem bioetanolu pro období od 1. l.2007 do 31.12.2012 ve výši 2 miliony hl/rok, objem bionafty pro období od 1.1.2007 do 31.12. 2012 ve výši 200 tis. tun/rok. 5
Tab. 4 Dosavadní plnění stanovených cílů v letech 2000-2004 (tis. t) Motorová nafta a) Ukazatel 2000 2001 2002 2003 2004 celkem 2 393,1 2 668,4 2 837,8 3 211,1 3 487,2 MEŘO b) z toho import 1 093,6 1 314,6 1 241,2 1 278,6 1 241,7 celkem na trh ČR 70,4 51,6 73,0 70,1 46,6 náhrada motorové nafty c) 61,2 44,9 63,5 61,5 40,5 podíl MEŘO na spotřebě motorové nafty 2,55 % 1,68 % 2,23 % 1,91 % 1,16 % SMN 30 d) celkem na trh ČR 220 161 228 219 145 a) b) Zdroj: Česká asociace petrolejářského průmyslu 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, Zdroj: SVB 2000, 2001, 2002, 2003, 2004 ; c)/ d) 1,15 t MEŘO = 1 t MN podle energetického objemu ; Distribuce jako značkové obchodní směsi (branded blends) Nízká výchozí úroveň v oblasti využití biopaliv v dopravě upozorňuje na napjatost splnění úkolů z Nařízení vlády č. 66/2005. Národní program na roky 2006 2009 proto nově stanovuje cíle pro využití alternativních paliv v dopravě. Rozpracováním dlouhodobého cíle SPŽP v uplatnění alternativních paliv pro rok 2020 je stanovení jejich podílu na spotřebě pohonných hmot v roce 2010 ve výši alespoň 8%. Z toho by podíl zemního plynu měl činit alespoň 2%. Vyšší využití alternativních paliv v dopravě je podloženo potenciálem jejich výroby i potenciálem jejich užití. Výroba rostlinných olejů (z řepky, slunečnice apod.) a bioetanolu (z obilí, cukrovky apod.) je součástí programu nepotravinářského využití zemědělské půdy. Velký rozsah veřejné dopravy a nákladní dopravy v ČR tvoří potenciál pro jejich uplatnění. Mezinárodní porovnání parametrů energetického hospodářství ČR je ve spotřebě PEZ na hlavu v zásadě srovnatelná s průměrem EU 15, převyšuje však průměr EU 25. Ve spotřebě elektřiny je ČR pod průměrem za obě ekonomická seskupení. Relace se udržují již po několik let na přibližně stejné úrovni. Souhrnná energetická náročnost (spotřeba PEZ/HDP v $ v PPP - paritě kupní síly), je v ČR o 70 77% vyšší než v EU 15 či EU 25. Stejná situace je i elektroenergetické náročnosti, která byla v roce 2002 o přibližně 48 % vyšší než průměr EU 15, resp. o 45% vyšší než průměr EU 25. Horší hodnoty obou ukazatelů mají jen některé nové členské země. Rychlejší růst HDP vůči růstu spotřeby PEZ a elektřiny v letech 2004 a 2005 by tento odstup měl snížit. Rovněž porovnání ukazatelů měrných emisí CO2 se zeměmi EU je pro ČR nepříznivé. V ukazateli měrných emisí CO2 na obyvatele je ČR v rámci EU 25 třetí nejhorší, v porovnání na spotřebu PEZ šestá nejhorší a v relaci na HDP (v PPP) druhou nejhorší zemí. Jde o důsledek vysokého zastoupení uhlíkatých paliv ve spotřebě zdrojů energie a v případě relace k HDP rovněž o vliv jeho nízké tvorby. Tab. 5 Porovnání spotřeby energie na obyvatele (ČR a vybrané země) r. 2002 Ukazatel Jednotka EU15 EU25 ČR SRN Francie Belgie Dánsko Slovensko Spotřeba PEZ GJ/obyv. 163,6 155,5 171,1 175,8 181,1 230,6 153,7 144,4 Spotřeba kwh/obyv. 6 719 6 252 5 886 6 742 7 366 8 315 6 500 5 048 elektřiny (btto) Pramen: Key World Energy Statistics, IEA 2004, Národní program 6
Tab. 6 Porovnání kvalitativních parametrů energetického hospodářství (vybrané země) 2002 Ukazatel Jednotka EU15 EU25 ČR SRN Francie Belgie Dánsko Slovensko TSPEZ/HDP GJ/1000 (PPP) USD 95 7,125 7,413 12,601 7,482 7,662 9,365 5,948 13,756 EE/HDP kwh/1000 (PPP) USD 95 293 298 434 287 311 337 251 481 CO /obyvatele 2 t/obyv. 8,41 8,25 11,26 10,15 6,16 10,90 9,51 7,74 CO /PEZ kg/gj 2 51,43 53,0 65,81 57,76 33,87 47,25 61,88 48,79 CO /HDP t/1000 2 (PPP) USD 95 0,366 0,393 0,829 0,432 0,260 0,443 0,368 0,479 Pramen: Key World Energy Statistics, IEA 2004, Národní program Vláda ČR svým usnesením č. 480/98 ze dne 8. července 1998 schválila koncepci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (dále jen Státní program). Cílem programu jsou především ty činnosti, které vedou k úsporám energie a snižování energetické náročnosti s dopadem na snížení negativních ekologických škod při spotřebě i přeměně paliv a energie. Státní program je plně kompatibilní s postupy zemí EU. Jedná se o dlouhodobě osvědčený nástroj, který vytváří prostředí s podmínkami rozvoje činností k trvalému snižování spotřeby energie. Státní program je rovněž v souladu se Státní politikou životního prostředí a Energetickou politikou ČR. Státní program je jedním z nástrojů naplňování cílů Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Je každoročně aktualizován a předkládán Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí k odsouhlasení vládě ČR. Státní program pro rok 2005 byl schválen usnesením vlády č. 1105/2004 ze dne 10. listopadu 2004. Zapojilo se do něho již 11 resortů, přičemž každý resort zajišťuje příslušnou část Státního programu. V resortu MZe se jedná o podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství, především dílčí program pomoci na změnu struktury zemědělské výroby zakládáním porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělských pozemcích včetně údržby takto vzniklých porostů. Program nepotravinářského užití zemědělské produkce do konce roku 2003 byl zabezpečován prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu ve třech směrech. Vláda ČR usnesením č. 833/2003 schválila program Podpory výroby bioetanolu pro jeho přimíchávání do automobilových benzínů a motorové nafty, pro záměnu metanolu při výrobě metylesteru řepkového oleje a metyltercbutylesteru a jako alternativního paliva s podporou jeho uplatnění na tuzemském trhu jako součást opatření naplňujících Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Vláda České republiky svým usnesením č. 648/2003 souhlasila se sjednáním Rámcové dohody o spolupráci při realizaci projektů na snižování emisí skleníkových plynů mezi Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je správcem Prototypového uhlíkového fondu (PCF). Dohoda je společným návrhem Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj a Ministerstva životního prostředí. Na její přípravě se podílelo rovněž Ministerstvo průmyslu a obchodu a Česká energetická agentura. Cílem Dohody je podpořit realizaci projektů v České republice, které přispívají k úsporám antropogenních emisí skleníkových plynů prostřednictvím zvýšení efektivnosti užití energie a vyššího využití jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Dohoda je tedy podkladem k naplňování mezinárodních závazků přijatých Českou republikou v oblasti životního prostředí, které souvisejí se změnou klimatu (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu, Kjótský protokol a Montrealský protokol). Prototypový uhlíkový fond byl založen IBRD v roce 1999. Má za cíl přispívat k dosažení globálního snížení emisí skleníkových plynů a ověření mechanismu převodů snížení emisí mezi zeměmi, které se dohodly na společném provádění projektů. Smlouva k Prototypovému uhlíkovému fondu mezi ČEA a IBRD byla podepsána 15. října 2003. V této smlouvě se ČEA zavazuje PCF v období od 1. 4. 2002 31. 12. 2012 kumulativně dodat 500 tis. t emisních snížení CO 2, která budou generována konkrétními projekty. Podle této smlouvy dostane nositel projektu za 1 t emisních snížení CO 2 nejméně 3 USD. Jedním z hlavních cílů vládní agrární koncepce na období let 2004-2013 je energetická soběstačnost 7
venkova. Spotřeba energie na venkově je o 60 % vyšší než ve městech. Průměrná venkovská domácnost spotřebuje 110,5 GJ, městská 68 GJ. Rezort zemědělství je jednak producentem biomasy pro energetiku, ale i spotřebitelem tepla a elektrické energie z místních zdrojů. Jak národní podpory, tak i opatření v operačních programech strukturálních fondů podněcují vyšší využití obnovitelných energií. Obnovitelné zdroje energie jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie, neboť významně přispívají ochraně životního prostředí, zajišťují bezpečnost při zásobování energií, působí při snižování závislosti na dovozu paliv a částečně spolupůsobí při vytváření nových pracovních míst ve venkovském prostoru. Jako perspektivní pro další rozvoj obnovitelných zdrojů energií se v ČR projevuje zvláště biomasa. Zemědělská politika ČR, orientovaná jak na rozvoj venkova, tak i na multifunkční zemědělství, poskytuje řadu příležitostí pro zemědělské podnikatele v celé škále nepotravinářské zemědělské produkce a ve využití biomasy v energetice. Pro antropogenní postižené oblasti v regionech NUTS 2 Severozápad je aktuální z obnovitelných energií vyšší podpora pěstování biomasy a podle zadavatele je zpracován přehled pěstované biomasy. 1. Současný stav cíleně pěstované biomasy v ČR V první kapitole je zpracován popis jednotlivých druhů cíleně pěstované biomasy pěstované a ověřované v ČR, stanovištní nároky jednotlivých druhů a potenciální výnosy jednotlivých druhů biomasy ve vazbě na stanovištní podmínky. Typy a druhy energetických rostlin. V následujícím výčtu rostlin jsou uvedeny druhy poskytující vysoký výnos suché hmoty a tudíž dostatek zdrojů pro fytopaliva. Jsou zde uvedeny druhy pěstované výhradně pro energii, ale rovněž takové, které jsou vysoce vzrůstné, avšak pěstují se i pro jiné účely (na příklad léčivé rostliny). Ve fytoenergetice lze pak využívat slámu či podobný vedlejší produkt, po oddělení hlavního produktu, zpravidla zrna. Cíleně pěstované energetické rostliny lze rozdělit na dvě hlavní skupiny tj. rychle rostoucí dřeviny a byliny. Byliny pro energetické využití rozdělujeme na jednoleté a vytrvalé. 1.1 Rychle rostoucí dřeviny Plantáže rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí Hlavními důvody pro zavádění tohoto systému v hospodářsky vyspělých zemích jsou: využití zemědělské půdy pro nepotravinářskou produkci a zajištění mimoprodukčních funkcí zemědělství; rozvoj zemědělských oblastí (nová pracovní místa, posílení regionální ekonomiky); snížení znečištění ovzduší náhradou fosilních paliv. 8
Plantáž rychle rostoucích dřevin u rodinné farmy Tab. 1 1 Základní parametry různých porostů rychle rostoucích dřevin Matečnice RRD Výmladková plantáž RRD Lignikultura Obvyklé obmýtí 1 rok 3 6 let 15 25 let Opakování sklizně Zakládání na půdě Sortiment dřevin pro výsadbu 10 15 4 7 ve stejném porostu není možné zemědělské (orná, zemědělské (orná, TTP) lesní TTP) topoly, vrby a jiné topoly, vrby a jiné dřeviny dle topoly dřeviny dle pokynů pokynů MZe, MŽP a (nových) dle seznamu uznaných MZe, MŽP a (nových) předpisů ÚKZÚZ klonů OLH MZe předpisů ÚKZÚZ Hustota výsadby 10 tis. 20 tis. ks/ha 6 tis. 15 tis. ks/ha 800 2 tis. ks/ha Cílový produkt řízky pro zakládání výmladkových štěpka pro energetické využití sortimenty pro dřevařský průmysl Výnos za celou existenci porostu 100 500 plantáží tis. řízků/ha/rok 5 19 t/ha/rok (sušiny*) 500 600 m 3 /ha/20 25 let (9 11 t/ha/rok sušiny*) *obsah vody 0 % Pramen: Havlíčková, K. NAZV QF 4142 Zdroje sadebního materiálu V současné praxi se nové výmladkové plantáže RRD zakládají nejčastěji z řízků, což jsou 20 30 cm dlouhé úseky nařezané z jednoletých prýtů (výhonů). Výběr stanoviště a dřevin pro výmladkové plantáže a matečnice RRD Výběr dřevin pro plantáže je nutné přizpůsobit daným půdně-klimatickým podmínkám. Základní popis stanoviště je možno získat z kódů bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). V případě možnosti výběru stanoviště, vybrat stanoviště nejúrodnější z hlediska RRD. Řada druhů a klonů topolů a vrb preferuje vodou dobře zásobená stanoviště a dává na nich i nejvyšší výnosy (až 19 ts/ha/rok). 9
Obecně tradovaný názor, že na vodou hůře zásobené nebo sušší stanoviště nejsou RRD vhodné, vyvracejí výsledky výzkumu v posledních 5 letech, které ukazují, že je možné nalézt vhodné klony topolů a vrb a dosáhnout dobrého růstu i výnosů. Dřeviny jsou totiž schopny svými kořeny získávat vodu z mnohem větších hloubek než zemědělské plodiny. Nejvyšší nadmořská výška pro zakládání produkčních výmladkových plantáží topolů a vrb se zatím u nás odhaduje okolo 650 m n. m. Zakládání porostů výmladkových plantáží a matečnic RRD S přípravou pozemku je nutno začít obvykle rok dopředu před výsadbou, tak aby byly podmínky pro výsadbu a růst dřevin v prvních 2 3 měsících po výsadbě optimální. V našich podmínkách se jedná zejména o maximální omezení růstu plevelů v této době a optimalizaci fyzikálních vlastností půdy pro zakořenění dřevin. Podzimní orbu a přípravu půdy na dobře odpleveleném pozemku je nejlépe provést tak, aby nebylo na jaře nutné již pozemek orat, ale jen kypřit kultivátorem, případně vyrovnat. Tento postup je důležitý zejména v oblastech s častým výskytem jarních přísušků. Jarní orbou totiž dojde k porušení přirozené kapilarity půdy, což v případě výskytu přísušku může způsobit silné proschnutí horní 15 20 cm půdy do které se řízky sázejí. V některých případech je nutné provést i jarní orbu. Provádíme ji co nejdříve, aby se včas obnovila půdní kapilarita. V trvalých travních porostech je nejefektivnější provést stržení pásu travního porostu oddrňovacím lesním pluhem (tzv. Krombergrem). Příprava a uskladnění sadebního materiálu U doporučených klonů topolů a vrb se nejčastěji sázejí řízky nařezané z jednoletých výhonů. Ty se odebírají ve speciálních každoročně seřezávaných porostech matečnicích (reprodukčních porostech) nejlépe v únoru až březnu. Před řezáním řízků je nutno pruty skladovat v chladné místnosti pokud možno s vysokou vlhkostí např. v bramborárně, chladicím boxu, sněžné jámě. Optimální délka řízku je 20 30 cm a průměr 0,5 2,5 cm. Delší řízky jsou vhodné pro oblasti s výskytem přísušků. Výsadba termín a technologie Přesné určení doby výsadby závisí na místních půdních podmínkách a průběhu počasí v jarních měsících. Obvykle jsou řízky topolů a vrb sázeny od poloviny března do 28. dubna, jakmile půdní vlhkost dovolí přístup sazečů nebo sázecích strojů na plochu. V oblasti trpící jarními přísušky je řízky nejlépe vysazovat co nejdříve (březen) nebo jak bylo uvedeno dříve naopak později po skončení přísušku (podmínkou je kvalitní uskladnění sadby okolo 0 o C). V současnosti je možné provádět i podzimní výsadbu s nárokem na dotaci. V případě manuální výsadby se řízky ručně zapichují rovně nebo mírně šikmo do připravené půdy. Tam, kde je půda slehlá a ruční zapichování nelze provádět kvůli poškozování řízku, je možno si vyrobit jednoduchý ruční sazeč z železné kulatiny o průměru okolo 1 cm. V případě mechanizované výsadby je postup závislý na typu sazeče (např. klasický lesnický dvojřádkový sazeč za traktor). Schéma a tvar výsadby V současnosti jsou používána dvě schémata výsadby výmladkových plantáží: do jednořádků ve sponech (0,5 0,3 m) (1,5 2,5 m mezi jednořádky) do dvouřádků ve sponech (0,5 0,7 m) (0,5-0,7 m) a (1,5 3 m mezi dvojřádky) 10
Pro matečnice je používán téměř výhradně jednořádkový spon: (0,5 0,2 m) (1,5 2,5 m mezi jednořádky) Jednořádky (typická matečnice: 10 20 tis. ks/ha nebo plantáž: 7 12 tis. ks/ha) Dvojřádky (typická plantáž: 7 12 tis. ks/ha) 1,5 2,5 m 1,5 3 m <50 70> cm 30 50 cm 30 50 cm 30 50 cm 50 70cm 50 70cm 50 70cm Přesné určení sponu závisí na dostupné mechanizaci, která bude používána k výsadbě a zejména k odplevelování. Dvojřádky, které se začaly používat kvůli mechanizaci sklízení, zmenšují u dobře odplevelené plochy udržovanou plochu na minimum a tím šetří náklady na údržbu. Na zaplevelených lokalitách jsou ale mnohem náročnější na ruční nebo polomechanizované odplevelování uvnitř dvojřádku, pro takové lokality jsou mnohem vhodnější jednořádky. Jednořádky jsou také vhodnější pro odběr řízků, když klony narostou do větších rozměrů, a proto se používají pro matečnice, nebo také pro plantáže stromovitých klonů topolů. Údržba a pěstování v dalších letech po výsadbě Omezování plevelů před výsadbou a jeden i dva roky po výsadbě je klíčovou operací pro úspěšné založení matečnic i plantáží. Kořenová konkurence plevelů vede ke značnému zpomalení růstu, takže první výrazný výškový přírůst se objeví ve 2. 3. roce a první solidní sklizeň biomasy je posunuta do 9. - 12. roku. Včasné odplevelování lze provádět ještě poměrně efektivně motykou, případně ručně bez poškozování rašících výhonů. Stejně tak prostor uvnitř dvojřádku (u dvojřádkového schématu výsadby) lze poměrně dobře udržovat ručními motorovými plečkami nebo rotavátory (např. Vari/Honda, šířka záběru 35 45 cm). Meziřádky se poměrně snadno odplevelují mechanizovaně oráním, kosením, plečkováním, rotavátorováním obvyklou zemědělskou mechanizací. Obvykle se odplevelování na málo zaplevelených plochách provádí 1 3 do roka. Výhony z dobře rašících řízků obvykle přerostou plevele až v letních měsících, kdy dosáhnou výšky 50 80 cm. Chemická ochrana proti plevelům bývá používána jen výjimečně např. Roundup před vysázením řízků na silně zaplevelené lokalitě. Ve vegetaci je aplikace složitá, protože topoly a vrby jsou na něj citlivější než běžné plevely. Velmi dobré opatření využitelné u matečnic a menších 11
plantáží je mulčování sesekanou rostlinnou hmotou, které vytváří příznivé vlhkostní podmínky ve vrchní vrstvě půdy a dává k dispozici RRD množství pohotových živin. Sklizeň biomasy Výmladkové plantáže RRD se sklízejí v tzv. velmi krátkém obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje mezi 3. 6. rokem. Pokud bude tedy celková doba existence plantáže 15 25 let tak jak se předpokládá, znamená to, že bude sklizena 4 8 krát. Doporučovaný 3. 4. letý cyklus u nás je minimum, které by z uvedených hledisek neměl být snižován. Spíše je možné uvažovat na některých lokalitách o variantě prodloužení cyklu. Sem patří např. mrazové kotliny, zamokřené půdy, vyšší polohy aj. Nejvhodnějším obdobím pro sklizeň RRD na štěpku jsou zimní měsíce (prosinec březen), kdy je obsah vody v pletivech nejnižší a je možno využít volných pracovních sil a strojů. Vhodné je také sklízet, když je půda zamrzlá a mechanizace nemá problémy s pohybem. Matečnice se sklízejí naproti tomu každý rok a to i v případě, že není odbyt. Cílem je totiž vypěstovat kvalitní nevětvený prýt, který dosáhneme právě každoročním seřezáváním. Pokud bychom jednoleté prýty neseřezaly v dalším roce by většinou začaly tvořit sekundární větvení, které značně komplikuje a prodražuje přípravu a manipulaci řízků, které mají navíc nižší ujímavost. V zásadě existují tři technologie sklizně výmladkových plantáží: Pořezání a snopkování. Může být provedeno manuálně nebo mechanizovaně. V prvním případě se provádí ruční pořezání stromů křovinořezem a manuální přesun na okraj plantáže. Při větších plochách je pro praktickou realizovatelnost sklizně nutné použít přídavné zařízení za traktor nebo specializovaný sklízecí stroj, který podřezává v dané výšce kmeny RRD a spojuje je do snopků. Biomasa se buď ponechá na okraji plantáže nebo se hned odváží na místo konečného zpracování. Po vyschnutí na vzduchu (1 3 měsíce) je sklizená biomasa štěpkována. Štěpka je dostatečně suchá (20 30 %), energeticky velmi vydatná a je vhodná i pro spalování v topeništích s nižším až středním výkonem. Pořezání a štěpkování. Tento způsob využívá většinou samojízdné, ale i tažené sklízecí stroje schopné okamžité výroby dřevní štěpky přímo na poli. Ta má vyšší vlhkost, ale je snadněji manipulovatelná a dopravovatelná. Pro spalování této štěpky jsou vhodná velká topeniště nad 1MW. 12
Pořezání, štěpkování a peletování. Tento způsob využívá velmi těžké samojízdné sklízecí stroje BIOTRUCK schopné okamžité výroby pelet ze suchých stébelnin přímo na poli. Ty jsou snadněji manipulovatelné a dopravovatelné. Pelety jsou vhodné pro spalování do skoro všech topenišť od domácích kotlů a krbů po kotle CZT. V zahraničí jsou k dispozici výkonné speciální sklízecí stroje. Domácí sklízecí mechanizace zatím není komerčně k dispozici (prototyp, projekty). Rušení plantáže a návrat stanoviště původnímu využití Přibližně ve věku 15 25 let, když začne výnos produkční plantáže klesat pod úroveň ekonomické rentability, je vhodné přikročit ke zrušení plantáže. Technologie rušení plantáží jsou v současnosti dobře propracovány v zahraničí (Rakousko). Po poslední sklizni jsou speciálními frézami odstraněny pařízky příp. část kořenového systému RRD. Pokud je to nutné může být zbytek kořenů rozrušen hlubokou orbou. Zbytky kořenů v půdě slouží jako drenáž a k provzdušnění hlubších vrstev ornice. V případě, že je stav půdy po produkční plantáži dobrý nebo lepší (fyzikální vlastnosti, humus) než tomu bylo před jejím založením je možno plochu na jaře osít cílovou plodinou (obilí, traviny atd.). Pokud je živinová rovnováha půdy narušena, doporučujeme na základě výsledků půdních rozborů půdu dohnojit nebo ji biologicky meliorovat např. vojtěškou nebo jetelo-travní směsí. Hodnocení ekonomiky výmladkových plantáží RRD Autor: Havlíčková, K. (NAZV QF 4142) Cenu štěpky z plantáží RRD lze zpřesnit pomocí ekonomických modelů plantáží RRD, kdy v modelech jsou zakomponovány předpoklady, za kterých by byly jednotlivé projekty plantáží realizovány. Principy tvorby těchto ekonomických modelů a výpočtů ceny biomasy metodikou minimální ceny jednotky produkce jsou podrobně popsány v literatuře, proto je zde uvedena 13
pouze jejich stručná rekapitulace. Ekonomické modely plantáže RRD jsou postaveny na následujících pravidlech: zachycení všech procesů, které jsou nezbytné pro realizaci projektu v celém životním cyklu rozsah procesů (např. potřeba lidské práce při pletí či při sázení řízků) musí být stanoven na základě analýzy fyzického rozsahu činností např. pomocí časových snímků činností zahrnutí všech podpůrných a režijních činností předpoklad reálného způsobu financování projektu ocenění jednotlivých činností v rámci identifikovaných procesů musí vycházet z reálných tržních cen s důsledným respektováním principu opportunity cost korektní výše diskontu, který vyjadřuje časovou hodnotu peněz diskont současně musí odrážet i míru rizika projektu čím je riziko projektu vyšší, tím je i vyšší nejistota dosažení předpokládané hodnoty příjmů a výdajů projektu v budoucnosti. Vyšší diskont snižuje hodnotu budoucích příjmů a výdajů. Racionální ekonomicky správný přístup investorů k rozhodování je založen na porovnání současné hodnoty všech příjmů a současné hodnoty všech výdajů spojených s realizací projektů za dobu jejich životnosti. Základním kritériem pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů je kritérium čisté současné hodnoty NPV a pokud je jeho hodnota vyšší než nula, investor by měl do daného projektu investovat. Ekonomické charakteristiky založení a provozování plantáže RRD V současné době nejsou k dispozici dostatečně reprezentativní údaje z komerčně provozovaných výmladkových plantáží dosud realizované plochy mají charakter spíše malých experimentálních projektů. Prezentované údaje vycházejí z předpokladu použití pro danou lokalitu vhodných klonů topolů a vrb při hustotě výsadby 10000 řízků na ha. Vstupní údaje pro vytvoření ekonomického modelu byly odvozeny na základě identifikace všech procesů souvisejících s pěstováním a zpracováním biomasy. Sklizeň biomasy se předpokládá ve čtyřletém pěstebním cyklu, v době vegetačního klidu. Sklizená biomasa se vytahá na okraj plantáže, sklizené kmínky na větších hromadách provětrávají a do topné sezóny se obsah vody sníží z původních 60 % na 30 %. Vlastní štěpkování pak probíhá až na podzim, před zahájením topné sezóny. Odhad výše výnosu biomasy (štěpky při 30 % vlhkosti) při použití konzervativního předpokladu klimatických podmínek v každém ze čtyřletých obmýtí uvádí následující tabulka. Tab. 1-2 Odhad výše výnosu biomasy v jednotlivých obmýtích (5 ha) Biomasa [t] 1.obmýtí 2. obmýtí 3. obmýtí 4. obmýtí 5. obmýtí 145,5 279.9 325,8 247,65 218,35 Biomasa [GJ] 1820 3500 4075 3095 2730 Za dobu existence výmladkové plantáže (20 let) lze množství vyprodukované energie ve štěpce odhadnout ve výši cca 15 000 GJ, což je cca 150 GJ/rok/ha. Pomyslný energetický ekvivalentní výkon výmladkové plantáže je pak cca 5 kw/ha (počítáno pro časový fond 8760 hodin, předpokládá se výhřevnost 12,5 GJ/t štěpky pro 30 % vlhkosti). Varianta I. Manuální zajištění činností Pokud budeme předpokládat realizaci plantáže za současných podmínek v ČR, tj. při absenci vhodné mechanizace pro sklizeň, většina činností je zajištěna manuálně, s relativně 14
vysokou spotřebou lidské práce. Celkovou pracnost (tj. spotřebu manuální práce) lze za tohoto předpokladu odhadnout cca ve výši 8200 hodin pro 20 let doby životnosti plantáže. Rámcovou strukturu ceny biomasy uvádí následující obrázek. Z předpokládaného výnosu biomasy a odhadu výdajů výmladkové plantáže pak vyplývá minimální cena jedné tuny biomasy (o vlhkosti 30 %) ve výši cca 150 160 Kč/GJ (při započítání současné výše dotace na založení plantáže a pletí). Obr. Struktura minimální ceny biomasy sklizeň 32% pozemek 5% režie 6% probíhá přímo při vlastní sklizni. založení 22% provoz 35% Varianta II. maximální využití mechanizace Tato varianta pracuje se shodnými předpoklady o výnosech biomasy jako varianta I. Předpokládá se zde však, na rozdíl od varianty I. plně mechanizovaná sklizeň sklízecím strojem Class Jaguar se speciálním nástavcem, kdy štěpkování Dochází k redukci spotřeby lidské práce při sklizni. Současně dochází i k redukci režijních nákladů, protože při zásadní redukci spotřeby lidské práce lze předpokládat i výrazně nižší nároky na obslužné činnosti. Při předpokladu nákladů na sklizeň (včetně štěpkování) ve výši cca 600 Kč/t sušiny pak spodní mez minimální ceny biomasy vychází cca 100 Kč/GJ. Tento odhad lze současně považovat za limitní pro úvahy o zásadním zvýšení biomasy pro výrobu elektřiny a/nebo tepla. Klíčovým faktorem je zde samozřejmě zajištění sklizně (možnost zajištění sklizně jako služby) nebo při koupi speciální sklízecí techniky pak její vytížení. Obojí má však silnou souvislost s rozlohou plantáží RRD. Pro energetické účely se pěstují rychle rostoucí dřeviny zpravidla na speciálních, k tomu účelu zakládaných plantážích. Z nejčastěji doručovaných druhů jsou pro naše podmínky nejjistější následující druhy : Topol - černý, balzámový, nebo i kříženci t.černého a bavlníkového a pod. Vrby různé formy a kříženci. U rychle rostoucích dřevin musíme dbát zákona č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny z hlediska původu dřevin. Do volné krajiny a zvláště v chráněných oblastech je nutné vysazovat rostlinný materiál certifikovaný. V ČR ve VÚZT se KOVÁŘOVÁ. a kol. (2002) zabývala pěstováním a ekonomikou RRD. Autorka uvádí, že snížením nákladovosti na 1 ha o dotace ve výši 54 tis. Kč, sníží se náklady na produkci dřevin v průměru na 46 tis. Kč. Budeme-li uvažovat s výnosem dřevní hmoty za 5 let 50 t.ha -1 sušiny u topolů v produkční oblasti, vychází ekonomika příznivě 918,- Kč.t -1 sušiny (bez dotací cca 2 tis. Kč.t -1 sušiny). Jak ukazují praktické výsledky dlouholetého ověřování ve VÚZT při druhé a dalších rotacích, kdy dochází k obrůstání pařízků a odpadnou náklady na zakládání plantáže, mohla by vycházet ekonomika příznivě, a to i s minimem dotací, pouze za předpokladu, že bude dodržen výnos. Uvedený předpoklad je však třeba ověřit, to vyžaduje delší časové období. Rovněž příznivý je i přepočet nákladů na 1 GJ. Při výnosu 50 t sušiny za pětileté období a nákladech 918 Kč.t -1 sušiny bude 1 GJ = 54,- Kč. Pokud bychom zohlednili orientační náklady na dosoušení a manipulaci 75,- Kč.t -1 sušiny, tak při výhřevnosti sušiny cca 17 MJ.kg -1 a při uváděném reálném výnosu cca 50 t sušiny budou 15
činit měrné náklady cca 58,- Kč.GJ -1.zahrnující podpory podle Nařízení vlády č. 505/2000 Sb. Ve VÚKOZ Průhonice HAVLÍČKOVÁ a kol. (2003) za dobu existence výmladkové plantáže 20 let odhaduje množství vyprodukované energie ve štěpce ve výši cca 13 500 GJ, tj. 135 GJ/rok.ha. Pomyslný energetický výkon výmladkové plantáže je pak přibližně 4,5 kw/ha (pro časový fond 8 760 hodin,předpokládá se výhřevnost 12,5 GJ/t štěpky při 30% vlhkosti). Z uvedených hodnot lze odhadnout potřebnou plochu pro zajištění energetických potřeb dané lokality. Cena biomasy z výmladkových plantáží autoři kalkulují v rozmezí 90 160 Kč/GJ. CELJAK (2004) uvádí celkové variabilní náklady na založení a ošetřování porostu topolů o rozloze 1 ha po čtyřech letech ve výši 629 000 Kč (bez vlastní matečnice) a 589 400 Kč za předpokladu zdroje řízků z vlastní matečnice. Průměrný výnos dřevní hmoty po čtyřech letech pěstování činí 36 122 kg/ha. Autor zdůrazňuje důkladnou přípravu půdy. Nejvyšší nákladovou položku činí nákup řízků rychle rostoucích dřevin. Na základě literatury a diskusí s farmáři je nutná dotační podpora, zvláště v prvním roce při přípravě půdy, založení plantáže a zhotovení oplocenky. Nařízením vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. se poskytují dotace (viz tab. 49), jestliže žadatel vysadí rychle rostoucí dřeviny určené pro energetické využití na minimální výměře u reprodukčního porostu (matečnici) 0,25 ha nebo u produkčního porostu minimálně na výměře 1 ha zemědělské půdy. Provedené výkony jsou ohodnoceny sazbami v Kč za technickou jednotku výkonu, na který se jednotlivá dotace vztahuje. Tab. 1-3 Sazby za technickou jednotku provedeného výkonu Předmět dotace Technická jednotka Sazba v Kč Výsadba reprodukčního porostu topol, vrba 1 ks řízku 3,- Zřízení oplocenek k zajištění reprodukčních porostů 1 m 60,- Ochrana reprodukčních porostů proti zaplevelení 1 ha 5 000,- První výsadba produkčního porostu Opakovaná výsadba produkčního topol, vrba 1 ks řízku 5,- jiné dřeviny 1 ks sazenice 5,- topol, vrba 1 ks řízku 1,- porostu jiné dřeviny 1 ks sazenice 2,50 Ochrana produkčních porostů 1 ha 4 000,- Pramen: Přehled o stavu zemědělství za rok 2003, MZe V tab. 1-4 je uveden přehled dotačně podpořených plantáží RRD v roce 2001 2003. V roce 2001 bylo vysázeno 19,7 ha plantáží s podporou 565 991 Kč a nejvyšší zájem o tyto plantáže byl v Karlovarském a Libereckém kraji. V roce 2002 byl na zemědělské půdě vysázeno 16 ha plantáží RRD s dotací ve výši 474 664 Kč se zájmem v okolí Prahy a v Jihočeském kraji. V roce 2003 bylo vysázeno s dotační podporou 39,4 ha a podpora činila 802 311 Kč. Zvýšený zájem o plantáže RRD byl zaznamenán na Vysočině a v Jihočeském kraji. Pro rok 2004 Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití vstoupilo v platnost 5. 5. 2004. Nařízení 16
vlády č. 308/2004 Sb., legislativně upravuje Horizontální plán rozvoje venkova (dále HRDP) v opatření lesnictví a umožňuje provést bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003). V roce 2004 požádalo o zařazení do programu podle NV č. 308/2004 (zalesňování a založení plantáží RRD) celkem 376 žadatelů. Předpokládaná dotace na tento program je vypočtena na částku cca 61,5 mil. Kč. Výsadba plantáží RRD by se měla uskutečnit na ploše 91 ha (lesní porosty by měly být vysázeny na ploše cca 540 ha). V rámci programu na podporu založení porostu RRD se poskytuje dotace na založení produkční plantáže, pěstované po dobu nejméně 15 let na pozemku o výměře nejméně 0,5 ha, a na založení matečnice (reprodukčního porostu), pěstované na rozloze nejméně 0,25 ha po dobu minimálně 10 let. Žadatel při vstupu do programu se zavazuje, že zajistí pěstování, sklizeň, a evidenci porostu RRD podle druhu porostu a likvidaci porostu po skončení doby životnosti plantáže. Dotace na založení je vyplácena pouze jednorázově, na založení produkčního porostu RRD je stanovena sazba ve výši 60 tis. Kč/ha a sazba na založení matečnice (reprodukčního porostu) činí 75 tis. Kč/ha. 17
Tab. 1-4 Regionální přehled dotací a výměr plantáží rychle rostoucích dřevin v roce 2001-2003 Rok 2001 2002 2003 Kraj Dotační titul Sazba v Kč ha Kč ha Kč ha Kč RRD - založení reprodukčních 12.c.1.1. porostů 3 Kč/řízek 0,00 0,63 18 810 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x x 19 800 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,00 0,49 2 450 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 3,80 189 999 0,00 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 1,14 11 400 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 0,00 3,10 12 397 Praha celkem 12.c) změna struktury výroby 3,80 189 999 5,36 64 857 12.c.1.1. RRD - založení reprodukčních porostů 3 Kč/řízek 0,10 3 000 0,10 3 000 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 15 720 x 19 080 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,00 0,25 1 250 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 0,00 0 0,00 0 2,07 103 650 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 0,00 1,17 11 700 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 0,00 0,00 0 8,09 32 373 Středočeský celkem 12.c) změna struktury výroby 0,10 18 720 0,35 23 330 11,34 147 723 Jihočeský 12.c.1.1. RRD - založení reprodukčních porostů 3 Kč/řízek 0,40 11 880 0,50 14 850 18
Karlovarský Liberecký 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 14 100 x 10 620 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,30 1 516 0,56 2 815 0,30 1 516 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 0,00 0 1,33 66 450 0,70 35 000 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 0,00 0 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 0,00 0 1,33 5 316 4 406 celkem 12.c) změna struktury výroby 0,70 27 496 3,72 100 051 1,00 40 922 12.c.1.1. RRD - založení reprodukčních porostů 3 Kč/řízek 0,00 0,00 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x x 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,00 0,00 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 3,37 168 500 0,00 0,88 43 750 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 0,86 43 000 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 0,43 4 300 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 3,10 12 410 3,10 12 409 1,48 5 918 celkem 12.c) změna struktury výroby 6,47 180 910 3,53 16 709 3,21 92 668 RRD - založení reprodukčních 12.c.1.1. porostů 3 Kč/řízek 1,60 48 000 0,00 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 59 754 x založení porostů RRD - ochrana 12.c.2. proti zaplevelení 5000 Kč/ha 1,62 8 121 0,00 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 1,46 73 000 1,63 81 500 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 opakovaná výsadba PP - topol, 12.c.4.1. vrba 1 Kč/řízek 0,00 0,37 3 700 0,49 4 890 19
Královéhradec ký Pardubický Vysočina 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 1,10 4 400 0,00 0 2,33 9 312 celkem 12.c) změna struktury výroby 5,78 193 275 2,00 85 200 2,82 14 202 12.c.1.1. RRD - založení reprodukčních porostů 3 Kč/řízek 0,00 0,19 5 700 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x x 42 780 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 1,25 6 233 0,91 4 525 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 0,94 46 980 0,00 0 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,09 4 255 0,00 0 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 0 0,00 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 0,00 0 1,25 4 986 celkem 12.c) změna struktury výroby 2,27 57 467 2,34 57 991 RRD - založení reprodukčních 12.c.1.1. porostů 3 Kč/řízek 1,75 52 500 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 31 800 založení porostů RRD - ochrana 12.c.2. proti zaplevelení 5000 Kč/ha 1,06 5 300 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 2,77 138 600 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 opakovaná výsadba PP - topol, 12.c.4.1. vrba 1 Kč/řízek 0,00 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 2,10 8 400 celkem 12.c) změna struktury výroby 7,68 236 600 RRD - založení reprodukčních 12.c.1.1. porostů 3 Kč/řízek 0,40 12 000 0,00 1,43 42 810 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 13 980 x 20
12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,28 1 384 0,28 1 384 1,03 5 125 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 0,00 0 0,00 2,75 137 500 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 0,00 0,16 8 100 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 0,00 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 0,00 0,00 2,95 11 804 celkem 12.c) změna struktury výroby 0,68 27 364 0,28 1 384 8,32 205 339 12.c.1.1. RRD - založení reprodukčních porostů 3 Kč/řízek 0,00 12.c.1.2. RRD - ochrana (oplocenky) 60 Kč/m x 12.c.2. založení porostů RRD - ochrana proti zaplevelení 5000 Kč/ha 0,00 12.c.3.1. první výsadba RP - topol, vrba 5 Kč/řízek 1,00 50 000 12.c.3.2. první výsadba RP - jiné dřeviny 5 Kč/řízek 0,00 12.c.4.1. opakovaná výsadba PP - topol, vrba 1 Kč/řízek 0,00 12.c.5. ochrana produkčních porostů 4000 Kč/ha 2,69 10 759 celkem 12.c) změna Moravskoslezs ký struktury výroby 3,69 60 759 ČR celkem 12.c) změna struktury výroby 19,69 565 991 16,02 474 664 39,37 802 311 Pramen: Státní zemědělský intervenční fond, Přehled o stavu zemědělství za rok 2001 2003, MZe 21
Založení plantáží RRD a následné zhodnocení dřevní hmoty je jedním z perspektivních směrů diverzifikace činnosti zemědělců za účelem zvyšování jejich příjmů. Diverzifikace v zemědělství je směr, který úzce souvisí s trvale udržitelným rozvojem venkova. V příspěvku je prokázán narůstající trend zájmu zemědělců o plantáže rychle rostoucích dřevin. Využívání podopatření Zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin v Operačním programu Horizontální plán rozvoje venkova zemědělským sektorem je v úzké souvislosti s výstavbou výtopen a kotelen na biomasu ve venkovském prostoru. Plantáže rychle rostoucích dřevin plní základní cíle: snížení podílu zornění v ČR a bez rizika zvýšení podílu opuštěných, neobhospodařovaných půd; snížení produkce skleníkových plynů a snížení imisí, zejména oxidů síry; příspěvek k ekonomické stabilitě venkovského obyvatelstva změnou struktury příjmů formou diverzifikace; zlepšení biodiverizity kulturní krajiny a posílení ekologické stability v krajině. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy a na založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití vstoupilo v platnost 5. 5. 2004. Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. legislativně upravuje HRDP v opatření lesnictví a umožňuje provést bezprostředně závazné předpisy Evropských společenství (Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1783/2003). V roce 2004 požádalo o zařazení do programu podle NV č. 308/2004 (zalesňování a výsaz RRD) celkem 376 žadatelů. Předpokládaná dotace na tento program je vypočtena na částku cca 61,5 mil. Kč. Výsadba rychle rostoucích dřevin (RRD) by se měla uskutečnit na ploše cca 70 ha (lesní porosty by měly být vysázeny na ploše cca 540 ha). V roce 2004 nebyly z HRDP poskytnuty žádné platby, na podporu pěstování rychle rostoucích dřevin byly vyplaceny pouze národní podpory podle NV č. 505/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. a nařízení vlády č. 203/2004 Sb. Tab. 1-5 Čerpání finančních prostředků podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb., 12c (tis. Kč) Dotační titul 2003 2004 Reprodukční porosty RRD 180,1 6,6 3,7 Produkční porosty RRD 537,6 55,1 10,2 v tom - první výsadba 509,6 - x - opakovaná výsadba 28,8 - x Ochrana produkčních porostů 84,6 - x Celkem podpora 802,3 61,7 7,7 Pramen: MZe - Hodnocení podpor v zemědělství dle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. Meziroční index Vyšší výměry založených plantáží RRD jsou přímo závislé na podpoře a rozvoji výstavby výtopen využívajících biomasu. Zájem o RRD je lokalizován v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. 22
SWOT analýza rychle rostoucích dřevin Silné stránky o začlenění pěstování RRD do systému opatření v rámci programu EU tj. Program rozvoje venkova a stím spojené zajištění financování v plánovacím období 2007-2013; o tradice v pěstování a šlechtitelská tradice RRD ( Šlechtitelská stanice Uherské Hradiště Kunovice) Slabé stránky o vyšší produkce dosahují nepůvodní euroamerické klony; o nedostupnost mechanizačních prostředků pro sklizeň v zemědělství vzhledem k vysokým cenám; Rizika o možnost výskytu rzí u topolu černého v plantážích RRD; Příležitosti o kultura vhodná v diverzifikaci činnosti zemědělců; 23
Pěstitel v plantáži rychle rostoucích topolů 24
1.2 Byliny pro energetické účely Rostliny bylinného charakteru, pěstované pro získávání energie, lze rozdělit na několik skupin. Z praktického hlediska se tyto rostliny dělí na jednoleté a víceleté či vytrvalé. Dále lze tyto rostliny členit podle botanického zařazení, např. na energetické obiloviny energetické trávy a celou další velkou skupinu rostlin dvouděložných. Do této skupiny se pak řadí vzrůstné statné rostliny, zpravidla netradiční, z nichž některé byly dříve pěstovány jako plodiny zemědělské, nebo se jedná o rostliny okrasné, nebo i planě rostoucí. Hlavním kriteriem jsou vysoké výnosy nadzemní hmoty. Základní údaje o zakládání porostů energetických rostlin, včetně výnosových parametrů jsou sestaveny do následujícího přehledu v tab. 1-6. 25
Tab. 1-6 Přehled údajů o pěstování netradičních energetických rostlin Druh rostlin Výsev v kg/ha Hloubka v cm Setí termín Výnos suché hmoty v t/ha Termín sklizně Jednoleté Obilniny:- tritikale 130-180 5-7 25.9. -10.10. 10 12 VII,VIII -ozimé žito 130 140 5-7 25.9.- 5.10. 9 12 VII,VIII Čirok -Sudanská tráva 30 4 5 zač. V. 14 18 (IX),X,(XI) Konopí seté 32 65 3 IV V 8,5 16 IX,X Amaranthus 1,2 1,7 1,5 V VI. 8-10 (IX),X,(XI) Sléz krmný 5 8 (10) 2 IV. V. 8 12 (VIII),IX,(X) Hořčice sareptská 5 6 2 IV. 6 8 VIII,(IX) Krambe (kartán) 20 30 2-3 od 1/2 IV 4,5-5 2 VII,VII Světlice barvířská 15-30 2-4 III do 1/2 IV. 4 5 IX Lnička setá 8 12 1 2 III,IV 2,5 3,5 (IV),VIII Víceleté a vytrvalé Pupalka dvouletá 4 5 na povrch utužené půdy od jara do 1/2 VIII 4-5 (VIII),IX Komonice bílá 18 25 2 3 IV V 12 15 (VIII), IX Jestřabina východní 15 25 3 IV cca 10 VII,(VIII) Topinambur hlíznatý 50-55 tis.hlíz 6-12 V spon 62,5-8 10 IX,(X,IX) 75x24-40 cm Šťovík krmný 5 8 1,5 V VII 15 25 (VI),VII,(VIII) Mužák prorostlý 12 15 3 IV 12 15 (VIII),IX,(X) Bělotrn kulatohlavý 18-22 3 IV V 14 16 IX,(X) Boryt barvířský 10-12 3 IV cca 10 VIII,(X) Topolovka růžová 5-6 2 IV V 13 16 IX,(X) Ozdobnice čínská Miscanthus Energetické trávy Chrastice lesknice rákosovitá 10 20 tis. sazenic 6 8 1/2 V 1/2 VII 15-25 Jaro III,IV 8 10 1,5 podzim 9 10 VI,VII (20 25) (brzy z jara) (15) Kostřava rákosovitá 15 16 1 III, IV 8-14 VII Psineček veliký 10 12 1 III, IV 7 8 VI,VII Ovsík vyvýšený 27 30 3 4 III, IV 7 9 VI,VII Sveřep samužníkovitý 20 35 1,5 III, do 1/2 IV 10-15 VII,(VIII) Sveřep bezbranný 20 35 1,5 III,IV(podzim) 12 15 VII,(VIII) Pramen: Petříková, V. ČEA 1999 26