Zborník abstraktov z konferencie

Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. - 24. máj 2013

Konferenciu podporili:

konferencia POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. - 24. máj 2013

Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. 24. máj 2013 Organizátori Univerzity Komenského Bratislava Stavebná fakulta Slovenskej technickej Univerzity Bratislava Pamiatkový úrad Slovenskej republiky Bratislava Archeofórum Zostavili Peter Demján Katarína Hladíková Tibor Lieskovský Peter Pavúk Grafická úprava a obálka Renata Glaser-Opitzová Peter Demján Neprešlo jazykovou úpravou. Náklad: 150 ks ISBN 978-80-223-3396-2

Zborník abstraktov z konferencie POČÍTAČOVÁ PODPORA V ARCHEOLÓGII 12 Kočovce 22. - 24.máj 2013

ZOZNAM ABSTRAKTOV PREDNÁŠOK P. Babčan R. Hrdlovič strana (5) Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii J. Bátora P. Tóth strana (10) Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku R. Bíško V. Beran J. Gánovský J. Nedbalová J. Petřík P. Rebrošová strana (7) Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů M. Baumanová L. Šmejda strana (12) Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center S. Dermeková strana (22) Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze R. Ďuračiová T. Lieskovský strana (32) Vplyv voľby agregačného operátora na výsledný archeologický predikčný model vytvorený v GIS M. Fraštia P. Brunčák M. Chlepková strana (25) Digitalizácia archeologických artefaktov metódou optického skenovania štrukturovaným svetlom K. Hanus strana (33) Moderní metody leteckého dálkového průzkumu a jeho vliv na porozumnění urbanizace v májských nížinách M. Hladík strana (11) Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) D. Hlásek P. Netolický strana (8) Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek) L. Holata J. Plzák strana (30) Zpracování surových dat z leteckého laserového skenování a jeho vliv na zaznamenání reliéfních tvarů M. Jindáček strana (21) Stav po prvním poločase 1:0 L. Karell strana (31) Validácia archeologických predikčných modelov vytvorených v prostredí GIS P. Koscelník strana (13) Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu Z. Kosarová strana (23) Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí P. Krištuf L. Brunclíková L. Čulíková O. Švejcar T. Zíková strana (15) Využití GIS při studiu vnímání krajiny strana (1)

K. Kročková P. Demján strana (19) Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény Kubeš M. Mydliar strana (24) Univerzálna mapová platforma pre archeológiu O. Malina strana (18) Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? M. Marčiš M. Fraštia P. Brunčák strana (26) Optické skenovanie s využitím prirodzených textúr P. Mudra strana (9) Datové modelování v archeologii L. Müller A. Ruttkay B. Kovár strana (16) Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové J. Olivík strana (14) Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě J. Pánisová M. Fraštia R. Pašteka J. Papčo T. Wunderlich strana (4) Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii R. Pašteka T. Wunderlich D. Wilken H. Stümpel W. Rabbel J. Papčo J. Pánisová D. Kušnirák R. Putiška M. Krajňák E. Erkul I. Kvetánová P. Herceg strana (6) Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka M. Ruš M. Doneus G. Verhoeven strana (29) Súčasné možnosti využitia leteckej spektroskopie na detekciu archeologických vegetačných príznakov D. Sosna L. Brunclíková strana (3) Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu. S. Štolc strana (27) Výpočtová fotografia a svetelné polia J. Vidman P. Hlavenka strana (17) PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Wilczek F. Monna N. Navarro P. Barral L. Burlet C. Chateau strana (28) Morfometrie keramiky mladší doby železné - výhody, nevýhody a porovnání s tradiční typologií M. Zeman strana (20) Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk strana (2)

Využití tabletu a relační databáze při garbologickém výzkumu D. Sosna L. Brunclíková Mobilní zařízení pro digitalizaci dat v terénu jsou v archeologii užívána již od 90. let minulého století. Přesto není zcela běžné digitalizovat pomocí tabletu většinu získaných dat přímo v terénu. Náš příspěvek referuje o zkušenosti s využitím tabletu ipad a databázového systému FileMaker Go při garbologickém výzkumu na skládce v Západních Čechách. Výzkum byl zaměřen na analýzu domovního odpadu s cílem porozumět vzorcům konzumace současné společnosti. Vzorky odpadu ze dvou kontrastních lokalit Plzeňského regionu byly svezeny na skládku, kde byly po dobu čtyř týdnů detailně zkoumány. Tablet jsme využili ke sběru dat textové i vizuální povahy a pokusili jsme se je integrovat v prostředí relační databáze. V příspěvku zhodnotíme přednosti a slabé stránky použité metodiky a budeme diskutovat potenciál tabletů pro další typy archeologických výzkumů. Daniel Sosna Katedra archeologie et Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni dsosna@ksa.zcu.cz Lenka Brunclíková Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni brunclik@ksa.zcu.cz strana (3)

Použitie blízkej fotogrametrie pri mikrogravimetrických aplikáciách v archeológii J.Pánisová - M. Fraštia R. Pašteka J. Papčo T. Wunderlich Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava geofjapa@savba.sk Marek Fraštia Katedra geodézie Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave marek.frastia@stuba.sk Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave pasteka@fns.uniba.sk Mikrogravimetria je doplnkovou metódou archeo-geofyzikálneho prieskumu a jej použitie je viazané najmä s detekciu podpovrchových dutín a prázdnych priestorov (krypty, hrobky, pivnice, jaskyne), kde tvorí spolu s georadarom vysoko účinnú dvojicu metód. Prítomnosť dutín sa pri veľmi presnom meraní tiažového poľa zeme prejavuje jeho zníženými anomálnymi hodnotami. Tieto sú však spôsobované aj prítomnosťou hmotných objektov nad zemským povrchom (múry, stĺpy, topografické črty), takže v procese spracovania mikrogravimetrických údajov je potrebné tieto numericky modelovať a z konečných údajov pre interpretáciu odstrániť. Štandardne sú tieto hmotné objekty aproximované vertikálnymi hranolmi s polygonálnym prierezom, ktorých tvar a poloha sú manuálne upravované pri spracovaní údajov. Ako veľmi efektívny a presný spôsob aproximácie týchto tvarov sa ukazuje použitie metód blízkej fotogrametrie (softvér PhotoModeler Scanner), ktorý umožňuje vytvoriť 3D model opisovaných architektonických objektov cieleným fotografovaním v kombinácii s presnými terestriálnymi geodetickými metódami. Gravitačné účinky 3D mnohostenov sú potom numericky vypočítané pomocou vlastného softvéri POLYGRAV. Táto úplne nová metodika bola po prvý krát aplikovaná na 2 lokalitách na západnom Slovensku (Kostol Narodenia Panny Márie v Horných Krškanoch pri Nitre a Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej pri Dechticiach), kde boli detekované stredoveké krypty (potvrdené aj georadarom). Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave juraj.papco@stuba.sk Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel tinaw@geophysik.uni-kiel.de strana (4)

Technológie umožňujúce zameranie presnej polohy záujmových objektov v archeológii P. Babčan R. Hrdlovič Príspevok sa zaoberá významom využitia moderných technológií, prostredníctvom ktorých je možné spoľahlivo a presne zaznamenať polohu, alebo rozmery napríklad archeologického náleziska. Takéto údaje môžu slúžiť pre opätovné nájdenie daného územia, vytvorenie mapy, 3D modelu, prípadne ako vstup pre rôzne priestorové analýzy. Čoraz viac archeológov už bežne takéto zariadenia využíva. Oblasti ako geodézia a GIS sú pre archeológov smerom, ktorému sa v dnešnej dobe prakticky nevyhnú. Preto je namieste poznať trendy v týchto oblastiach a napredovať tak s dobou. Príspevok bude obsahovať informácie o zariadeniach značky Trimble, akými sú totálne stanice, GNSS zariadenia a 3D skenery. Moderné GNSS zariadenia dokážu určiť polohu s presnosťou 1cm bez použitia externej antény a teda priamo z ruky. 3D skener, ktorý zosníma bodov za sekundu, umožní archeológom doslova preniesť reálny obraz objektu priamo do kancelárie. Nie je teda pochýb o tom, že takéto technológie jednoznačne zvýšia efektivitu práce a možnosti prezentácie ich nálezov. Rastislav Hrdlovič Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk hrdlovic@geotronics.sk Peter Babčan Geotronics Slovakia, s. r. o. www.geotronics.sk babcan@geotronics.sk strana (5)

Výsledky komplexného archeo-geofyzikálneho prieskumu na lokalite Katarínka Kontakt Roman Pašteka Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave pasteka@fns.uniba.sk Tina Wunderlich Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel tinaw@geophysik.uni-kiel.de Dennis Wilken Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel dwilken@geophysik.uni-kiel.de Harald Stümpel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel hstuempel@geophysik.uni-kiel.de Wolfgang Rabbel Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel wrabbel@geophysik.uni-kiel.de Juraj Papčo Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave juraj.papco@stuba.sk Jaroslava Pánisová Geofyzikálny ústav SAV Bratislava geofjapa@savba.sk David Kušnirák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakult Univerzita Komenského v Bratislave kusnirak@fns.uniba.sk René Putiška Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave putiska@fns.uniba.sk Martin Krajňák Katedra aplikovanej a environmentálnej geofyziky Prírodovedecká fakulta Univerzita Komenského v Bratislave krajnak@fns.uniba.sk Ercan Erkul Institut für Geowissenschaften Abt. Geophysik Christian Albrechts Universität zu Kiel erkul@geophysik.uni-kiel.de Ivana Kvetánová nezávislý bádateľ i.kvetanova@gmail.com R. Pašteka R. T. Wunderlich D. Wilken H. Stümpel W. Rabbel J. Papčo J. Pánisová D. Kušnirák R. Putiška M. Krajňák E. Erkul I. Kvetánová P. Herceg V rámci niekoľkoročnej spolupráci medzi univerzitami a neziskovými organizáciami, ktorých predmetom záujmu je prieskum a záchrana ruín kláštorného komplexu Katarínka (Kostol a kláštor sv. Kataríny Alexandrijskej) pri Dechticiach bol realizovaný aj archeo-geofyzikálny prieskum. Tento bol zameraný najmä na detekciu krýpt v priestore lode kostola a zakrytých zvyškov múrov v priestore kláštora, ako aj v jeho najbližšom okolí. Vďaka špičkovému vybaveniu nemeckej univerzity v Kieli bolo možné realizovať najširší komplex geofyzikálnych meraní, aký bol vôbec doposiaľ na našom území uskutočnený - zahrňoval v sebe merania pomocou georadaru (GSSI SIR-20 s 200 a 400 MHz anténami), mikrogravimetrické merania (Scintrex CG-5), elektrickú tomografiu (RESECS systém s 48 elektródami), magnetometrické merania (Bartington Grad 601 so 4 senzormi Sensys CON650), elektromagnetické merania (EM38) a ako doplnkové boli tiež použité seizmické a rádiometrické merania. Výsledky priniesli niekoľko veľmi zaujímavých poznatkov. Boli detekované dve ďalšie krypty v lodi kostola (pomocou georadaru a mikrogravimetrie). Ďalej boli nájdené bočné kaplnky pri lodi kostola, obvodové, ako aj vnútorné múry v severnom, západnom aj východnom krídle kláštora, veľká - dnes už zaniknutá hospodárska budova pred kostolom a boli objavené a vytýčené pôdorysy viacerých kaplniek v severnom priestore od kláštorného komplexu (georadar, elektrická tomografia a magnetometria). Výsledky prieskumu plne potvrdili potrebu komplexného prístupu pri aplikácii metód aplikovanej geofyziky v archeológii a priniesli mnohé nové poznatky z oblasti architektonického rozloženia prvkov tohto výnimočného barokového kláštorného komplexu. Peter Herceg o. z. Katarínka peter.herceg@katarinka.sk strana (6)

Multidisciplinární přístup k exkavaci hrobu KZP. Výhody digitálního zpracování výzkumu při řešení postdepozičních procesů R. Bíško V. Beran J. Gánovský J. Nedbalová J. Petřík P. Rebrošová Během systematického výzkumu na lokalitě Kyjovice (poloha Sutny ) byl objeven v pořadí již druhý hrob KZP (H28). Jednalo se o pohřeb ženy v příslušné rituální poloze obsahující standardní spektrum milodarů (keramické artefakty, kostěné nástroje atd.). Exkavovaný hrob stratigraficky a konstrukčně souvisí s již dříve zkoumanou hrobovou komorou (H27; pohřeb muže KZP) obklopenou kruhovým žlabem. Po té, co byl objekt určen jako hrob KZP, byl stanoven jeden z cílů výzkumu následovně: Jak nám může při řešení postdepozičních procesů pomoci detailní dokumentace a digitální zpracování včetně vizualizace/ rekonstrukce? Na co to stačí a na co ne? K tomuto účelu byla aplikována široká škála prostředků, které jak ve fázi samotné exkavace, tak i následného zpracování mají své těžiště v počítačovém zpracování. Především je třeba jmenovat plošnou dokumentaci proměn rozsahu hrobové komory a jejího zásypu fotogrammetrickými postupy (mechanické vrstvy o mocnosti 10 cm). Využití širokého spektra multidisciplinárních přístupů (fosfátová analýza půdních vzorků v síti 15 x 15 cm, mikro GIS a zaměření každého keramického fragmentu totální stanicí, aplikace kyseliny chlorovodíkové a rhodanidu draselného ke zjištění případných dřevitých pozůstatků konstrukce hrobové komory). K vlastní analýze dat slouží především software na bázi GIS (ArcGIS, Surfer, RockWorks), další statistické programy (R, Statistica). Výstupem je i 3D modelace digitálních snímků hrobu (program 123d Catch) a rekonstrukce keramických milodarů (program 3DSom). Na základě získaných dat je v plánu digitální rekonstrukce předpokládané původní podoby obou nálezových celků (H27, H28; program Google SketchUp). Richard Bíško Ústav archeologie a muzeologie, Masarykova univerzita v Brně rich.bisko@gmail.com Vít Beran nezávislý bádateľ Gyzma@seznam.cz Jan Gánovský Ústav archeologie a muzeologie Masarykova univerzita v Brně ganovce@gmail.com Jarmila Nedbalová Ústav archeologie a muzeologie Masarykova univerzita v Brně jarmila.nedbalova@gmail.com Jan Petřík Ústav geologických věd Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita v Brně petrik.j@email.cz Petra Rebrošová Ústav archeologie a muzeologie Masarykova univerzita v Brně 261144@mail.muni.cz strana (7)

Prostorové vlastnosti nálezů keramiky a mazanice. Hradiště z přelomu starší a střední doby bronzové u Vrcovic (okr. Písek)" D. Hlásek P. Netolický Příspěvek vychází z formalizovaného zpracování nálezového souboru získaného systematickým archeologickým výzkumem vrcovického hradiště. Výzkum proběhl v letech 1963 1966 pod vedením dr. Antonína Beneše. Úroveň dokumentace a evidence materiálu umožňuje moderní prostorové analýzy. Hradiště u Vrcovic je díky svému ojedinělému jednofázovému osídlení a rozsahem výzkumu důležitou lokalitou pro poznání období přechodu starší a střední doby bronzové. Většinu zachovalého početně bohatého nálezového fondu představují fragmenty keramiky a mazanice. Keramická složka byla zpracována deskriptivním systémem postihujícím typologické i netypologické vlastnosti keramických zlomků (např. otřelost, přepálení, velikostní kategorie). U mazanice byly sledovány typy otisků konstrukčních prvků, ale i jejich metrické parametry, stupeň výpalu, charakter materiálu, otřelost apod. Veškeré nálezy lze uspokojivě lokalizovat. Vzniklý dataset v kombinaci se statistickými metodami umožňuje netriviální a stále málo uplatňované analýzy. V tomto konkrétním případě přinášejí přínosné informace o vnitřním prostorovém strukturování hradiště, o podobě vnitřní zástavby a o podobě a zániku fortifikačního systému. Daniel Hlásek Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni hlasda@centrum.cz Petr Netolický Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni netolicky.petr@seznam.cz strana (8)

Datové modelování v archeologii P. Mudra V posledních desetiletích je v české archeologii patrný výrazný nárůst objemu dat, který je výsledkem širokého spektra činností sahající od sběru a zpracování primárních dat z archeologických výzkumů až po excerpci odborné literatury za účelem řešení specifických teoretických otázek. S tím souvisí potřeba navrhování a realizace databází, které slouží jako moderní a efektivní nástroj pro správu velkého objemu dat. Vzhledem k absenci jakékoli propracované metodiky návrhu optimální struktury databází pro archeologii, jsou jejich tvůrci často nucení postupovat metodou pokus omyl, což vytváří prostor pro vznik datových anomálií a chyb. Výsledkem tohoto přístupu může být v krajním případě i situace, kdy nelze z databáze získat požadované výstupy, což vede ke skepsi až frustraci jejich uživatelů. Možným řešením této situace může být aplikace potřebám archeologie přizpůsobeného datového modelování, které se standardně používá při navrhování moderních informačních systémů. Autor se zaměří na vysvětlení pojmu datového modelování a zdůvodní jeho potřebnost v archeologii. V dalším kroku zařadí problematiku datového modelování do kontextu současné české archeologické teorie a metody a vysvětlí základní principy a postupy modelování. Jako hlavní modelovací technika bude použita metoda E-R diagramů podle P. Chena. která patří mezi nejpoužívanější metody v konceptuálním modelování informačních systémů. Velikou výhodou E- R diagramu je jeho schopnost zobrazit i komplikované modely přehlednou formou. Základními prvky E-R diagramu jsou entita, která reprezentuje typ objektu reálného světa, vztahy mezi entitami a atributy modelující základní vlastnosti entit. Při identifikaci entit se používá metoda abstrakce, konkrétně její tři typy: klasifikace, agregace a generalizace. U vztahů zase sledujeme jejich stupeň, kardinalitu a volitelnost, u atributů, které můžou být jednoduché nebo složené se určuje jejich doména. Datové modelování v archeologii má svoje specifika. V průběhu životního cyklu základních elementů lidského světa dochází v procesu zánikové transformace k jejich přechodu z živé skutečnosti do archeologických pramenů, během kterého se mění jejich formální a prostorové vlastnosti. Z tohoto důvodu je potřeba modelovat rovinu minulé živé skutečnosti a rovinu archeologických pramenů každou zvlášť. Rozdíly zjištěné při srovnání těchto modelů indikují vlastnosti transformačních procesů, které je potřeba v procesu inverzní transformace odstranit a zpětně zrekonstruovat. Toto je základní rozdíl oproti přístupům používaných při navrhování systémů, které modelují současnost a to i v případech, kdy se jedná o tzv. historická data, protože zde nefiguruje problematika depozičních a hlavně postdepozičních transformací. Příspěvek završí ukázka datového modelování na příkladu problematiky pohřbívání v raném středověku v Čechách a na Moravě. Bude demonstrován postup identifikace a specifikace entit, vztahů a atributů s vazbou k pohřebním aktivitám a důsledky procesu inverzní transformace na výslednou podobu modelu. Petr Mudra Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni eneolit@centrum.cz strana (9)

Vzťah sídlisk a pohrebísk v staršej dobe bronzovej na juhozápadnom Slovensku J. Bátora - P. Tóth Na juhozápadnom Slovensku sa v staršej dobe bronzovej stretávame so zaujímavým fenoménom. Boli tu rozšírené kultúry, ktoré sú známe predovšetkým z pohrebísk a kultúry, ktoré poznáme najmä zo sídlisk. Typickým reprezentatnom prvej skupiny je nitrianska kultúra. Dokonca ani systematické povrchové prieskumy zamerané na zistenie prislúchajúcich sídlisk neboli celkom úspešné. Pomer medzi sídliskami a pohrebiskami je vyrovnanejší v nasledujúcej únětickej kultúre. Pohrebiská sa nachádzajú v tesnej blízkosti sídlisk. Odlišná situácia bola pozorovaná v závere staršej doby bronzovej, počas maďarovskej kultúry. Táto je známa hlavne zo sídlisk. Pohrebiská sú situované 400 1000 m južne, juhozápadne a juhovýchodne od sídliska. V príspevku sme sa pokúsili nájsť odpoveď na tieto otázky a hľadali metódy, ktoré môžu pomôcť pri odhalení skrytých súvislostí. Získané poznatky sme využili pri tvorení kultúrne špecifických modelov týkajúcich sa vzťahu sídlisk a pohrebísk, ktoré boli verifikované pomocou geografických informačných systémov (napr. priestorová autokorelácia) a štatistických metód. Kombinácia týchto nástrojov bola využitá pri hľadaní chýbajúcich komponentov (sídlisk alebo pohrebísk). Vychádzali sme pritom z hypotézy, že lokálne komunity pochovávali svojich pozostalých na pohrebiskách, ktoré sa nachádzali v blízkosti sídlisk. Týmto spôsobom zároveň prejavovali svoj nárok na teritórium okolo seba, čo mohlo viesť k dlhodobej priestorovej stabilite v regióne. Jozef Bátora Katedra archeológie Univerzity Komenského v Bratislave et Archeologický ústav SAV Nitra batora@fphil.uniba.sk Jozef.Batora@savba.sk Peter Tóth Archeologický ústav SAV Nitra toth.psk@gmail.com strana (10)

Metodická báza výskumu vývoja osídlenia v hospodárskom zázemí Mikulčíc (GIS, štatistika, environmentálne analýzy) M. Hladík Cieľom príspevku je predstaviť výskum sídelnej štruktúry v hospodárskom zázemí veľkomoravského centra v Mikulčiciach (južná Morava, 9. 12. storočie). Z metodologického hľadiska práca vychádza z holizmu, teórie systémov a teórie sídelných areálov. Metodika výskumu je postavená na priestorových analýzach v prostredí GIS, na štatistických analýzach a na paleoekologickom výskume (botanika, palynológia, mikromorfológia). Cieľom výskumu je testovať viacero vstupných hypotéz. Primárne však ide o hypotézu o vplyve prírodného prostredia na štruktúru sídelnej siete, ďalej o hypotézu o kumulácii osídlenia v širšom zázemí centrálnych miest, ako aj o hypotézu o rozvoji a diferenciácii sídelnej siete vo veľkomoravskom období a o jej kolapse po rozpade Veľkej Moravy. V kultúrno-historickej rovine sa vo výskume zameriavame predovšetkým na otázky súvisiace so sociálnoekonomickou štruktúrou hospodárskeho zázemia centrálnych lokalít Veľkej Moravy ako dokladu jej hospodárskeho a správneho systému (spôsob využívanie ekonomicky výhodného priestoru, subsistenčná stratégia, obchod, komunikácie a pod.). V centre pozornosti je tiež otázka priestorového vzťahu kultových areálov a kostolov ako jedného z najmarkantnejších dokladov vývoja mentálnych schém v štruktúre osídlenia na pozadí procesu kristianizácie strednej Európy vo včasnom stredoveku. V príspevku však prezentujem predovšetkým metodiku výskumu. Cieľom je predstaviť metodické nástroje využité vo všetkých krokoch výskumu, od tvorby obecného modelu, cez archeologické predikčné modelovania a testovanie modelov (vnútorné aj vonkajšie, zber a analýza nových dát) až po záverečnú syntézu dát a interpretáciu výsledkov. Marek Hladík Archeologický ústav AV ČR Brno v. v. i. hladik@arub.cz strana (11)

Sociální aspekty urbanismu východní Afriky - prostorové analýzy městských center M. Baumanová L. Šmejda Využití prostoru lidskými společnostmi generuje struktury, jejichž část označujeme jako architekturu a urbanistické celky. Ty naplňují navzájem propojené praktické, společenské a symbolické požadavky jejich objednavatelů a tvůrců, přičemž se do jejich konkrétního provedení promítá i potenciál místa ovlivněný historickým vývojem a v neposlední řadě dobový sloh (kulturní exprese). V diachronním pohledu lze sledovat odraz společenských změn a vývoj kulturních hodnot skrze jejich projevy v zastavěném prostředí. Tyto teze v našem příspěvku rozvedeme na příkladě historických měst východní Afriky, datovaných do 13.-16. století. Metodologicky se opíráme zejména o přístupové analýzy doplněné analýzou dohlednosti uvnitř urbanistických systémů (analýza vizuální integrace prostoru). Jedná se o postupy založené na studiu vztahů prostorových jednotek, jak jsou zachyceny na plánech lokalit a případné další dokumentaci zastavěného prostředí. Zmíněné analýzy je možné realizovat v grafické podobě v řadě počítačových programů, včetně specializovaného softwaru UCL Depthmap. Výzkum tohoto typu má v současných humanitních vědách rozsáhlé teoretické pozadí, čerpající například ze strukturalismu, teorie architektury a sociální psychologie. Monika Baumanová Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni monikabaumanova@hotmail.com Ladislav Šmejda Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni smejda@kar.zcu.cz strana (12)

Využití prostorových analýz v archeologii středověkého konfliktu P. Koscelník Středověkému válečnictví byla doposud věnována velká pozornost z řad historiků. Ze strany archeologie narůstá v posledních letech intenzivní zájem zejména v souvislosti s výzkumem pomocí detektoru kovů. Tento příspěvek se zabývá možností využití prostorových analýz projektilů získaných detektorovým výzkumem v prostředí GIS na příkladu obléhání hradu Sión. Nalézané projektily splnily po výstřelu svůj účel a dokončily tak svou časovou i prostorovou trajektorii. Projektily vyjadřují na rozdíl od ostatních artefaktů vektorovou trajektorii. Svou polohou vyjadřují její konec. Každý projektil má kolem sebe okruh potencionálního místa střelby, který lze často determinovat více faktory např.: dostřel, směr, cíl, rozptyl a viditelnost. Tyto faktory pak lze následně analyzovat v GIS. Obdobně jako v kriminalistické balistice, lze projektily modelově navrátit v prostoru i čase do místa výstřelu. Příkladová studie obléhání hradu Sión sleduje prostorové vlastnosti nalezených projektilů v okolí hradu. Prostorové analýzy střelby v prostředí GIS ukazují na některé skutečnosti, které nám dovolují lépe pochopit a interpretovat boje v rámci obléhání hradu. Výsledky analýz hustoty rozptylu projektilů ukazují na cíle, přesnost a způsob střelby. Dále lze pomocí prostorových analýz sledovat rozdílný charakter střelby mezi obránci a oblehateli a zejména rekonstrukce střelby v podobě prostorového predikčního modelu místa výstřelu dovoluje částečně interpretovat průběh obléhání. Petr Koscelník Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni koscelnik.p@gmail.com strana (13)

Warrior Image ve druhé polovině třetího tisíciletí před. n. l. Artefaktová a prostorová analýza lukostřelecké výbavy v pohřebním ritu kultury zvoncovitých pohárů v Čechách a na Moravě J. Olivík Kamenné hroty šípů a nátepní destičky, které lze bezesporu považovat za součást lukostřelecké výbavy, jsou v kultuře zvoncovitých pohárů značně osobitým druhem movitých artefaktů a přitahují pozornost badatelů více jak 100 let. V souboru hrobů s lukostřeleckou výbavou byl sledován vzájemný vztah mezi kamennými hroty šípů a nátepními destičkami prostřednictvím analýzy hlavních komponent. Analýza hlavních komponent odhalila, že ve většině hrobů s lukostřeleckou výbavou se kamenné hroty šípů a nátepní destičky nevyskytují společně, což lze vysvětlit existencí dvou/tří odlišných skupin bojovníků s rozdílným projevem warrior image. Uvedené poznatky vedou k závěru, že kamenné hroty šípů a nátepní destičky mohly mít jiný společenský význam, případně symbolický smysl v komunikaci nebo expresi pohřebního ritu. Na základě chí-kvadrát testu byla testována hypotéza, zda-li je existence dvou/tří odlišných skupin bojovníků s rozdílným projevem warrior image determinována geografickým prostorem. Jinými slovy, existuje-li rozdíl v zastoupení těchto skupin bojovníků mezi Čechami a Moravou. Výsledek chí-kvadrát testu prokázal, že existence diskutovaných skupin bojovníků s rozdílným projevem warrior image není způsobena prostorovým aspektem kultury zvoncovitých pohárů v rámci regionů Čech a Moravy. Jan Olivík Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni 74990@mail.muni.cz strana (14)

Využití GIS při studiu vnímání krajiny P. Krištuf L. Brunclíková L. Čulíková O. Švejcar T. Zíková Příspěvek je prezentací projektu, který od roku 2012 řeší katedra archeologie a katedra antropologie fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Cílem projektu je na základě archeologických pramenů a na základě výpovědí současných obyvatel sledovat změny ve využívání a vnímání krajiny. Současná krajina je složitým systémem, který utvářel člověk tisíce let. Její součástí jsou jak artefakty vytvořené současnými lidmi, tak artefakty vytvořené jejich předky. Projekt se mimo jiné zaměřuje právě na to, jak současné komunity vnímají artefakty vytvořené v krajině svými předky a jak tyto artefakty formují jejich životní prostor. Otázkou také je, jak se liší přístup k prostoru krajiny v pravěku a v současnosti a jakým způsobem lidé krajinu osvojují. Zájmovou oblastí jsou dva mikroregiony v v okolí vsí Lesná a Bušovice v západních Čechách. Bušovicko je bohaté na nemovité archeologické památky pravěku, středověku i novověku. Nachází se zde početná mohylová pohřebiště z doby bronzové a doby halštatské, pravěká či raně středověká hradiště a rozsáhlý těžební areál černého uhlí z 18. a 19. století, doprovázený průmyslovou výrobou různého druhu. Pozůstatky všech těchto areálů aktivit jsou doposud v terénu pozorovatelné a mají tak vliv na utváření a vnímání současné krajiny. Lesná leží v česko-německém pohraničí a celý region byl v polovině 20. století poznamenán odsunem původního obyvatelstva, který vedl k zániku sídel a změně struktury osídlení. Pro řešení projektu jsou využívány metody prostorové archeologie, která zkoumá vnitřní prostorové uspořádání areálů aktivit a zároveň metody sociální a kulturní antropologie. Jedná se především o orální výzkum mezi současnými obyvateli krajiny. Během tohoto výzkumu se pokoušíme získat od respondentů informace, které prvky utvářejí a ohraničují jejich osobní prostor v krajině a jakým způsobem je tento prostor formován minulými artefakty. K analýze archeologických i antropologických dat jsou využívány nástroje geografických informačních systémů. Terénní relikty jsou dokumentovány pomocí GPS a totální stanice. K mapování zaniklé pravěké krajiny a novověké těžby černého uhlí je též využíván LIDAR. Vnitřní prostor některých areálů aktivit je analyzován pomocí prostorové statistiky. Do prostoru jsou pomocí geografických informačních systémů vynášeny i výsledky orálního antropologického výzkumu. Vznikají tak mapy svědčící o vnímání a vývoji krajiny. Petr Krištuf Katedra archeologie Západočeská univerzita v Plzni pkristuf@kar.zcu.cz Lenka Brunclíková Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni brunclik@ksa.zcu.cz Lucie Čulíková Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni lculikov@kar.zcu.cz Ondřej Švejcar Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni svejci@kar.zcu.cz Tereza Zíková Katedra antropologie Západočeská univerzita v Plzni tzikova@ksa.zcu.cz strana (15)

Využitie technológie Gatewing v archeológii na príklade hradiska Ducové L. Müller A. Ruttkay B. Kovár Lukáš Müller SGS TECHNOLOGY s.r.o. Banská Bystrica LMuller@sgs-holding.com Alexander Ruttkay Archeologický ústav SAV Nitra nraurut@savba.sk Branislav Kovár HistoryWeb.sk brano.kovar@gmail.com Obrovský rozvoj vo vývoji nízko nákladových automatizovaných softvérových riešení spracovania obrazu do ortofotomáp a digitálnych modelov terénu zapríčinil aj veľký rozvoj nepilotovaných leteckých prostriedkov (UAV unmanned aerial vehicle). Ako nosiče (okrem balónov a vzducholodí) sa využívajú dve základné platformy modely lietadiel a vrtuľníkov. Súčasným trendom je vybavenie týchto UAV navigačnými technológiami globálnym navigačným systémom a inerciálnym meracím systémom, čím sa tieto lietajúce prostriedky stávajú takmer plne nezávislé od pozemného riadenia a vyhotovujú snímky vo vopred zadefinovaných polohách a orientáciách. Lietadlové a vrtuľníkové platformy majú svoje špecifiká a výhody, ktoré ich predurčujú byť efektívne aplikované v archeológii. Môžeme ich použiť napríklad na mapovanie rozsiahlejších lokalít, vytvorenie ich 3d plánov či na priestorovú analýzu krajiny. Podobné technológie sa už využili pri prieskume mayských miest v stredoamerickom pralese, či pri archeologických výskumoch v Austrálii. Predmetný príspevok sa bude zaoberať použitím lietadlového systému Gatewing X100 a jeho možnej aplikácii v archeológii na príklade hradiska Ducové poloha Kostolec. Osídlenie polohy môžeme sledovať už od doby bronzovej, ale dominantné je slovanské osídlenie z 9. a 10. storočia, keď bol na nej vybudovaný veľmožský dvorec a románska rotunda. Lokalitu sme vybrali ako príklad, pretože sa nachádza v náročnom (vyvýšenom, skalnatom) teréne, čím by sme chceli poukázať na využiteľnosť technológie aj v komplikovaných podmienkach. Hradisko je zároveň vďaka neskorším rekonštrukciám ľahko identifikovateľné aj dnes, preto je ideálnym miestom na experimentovanie. V príspevku by sme okrem predstavenia technológie chceli poukázať aj na jej využitie v archeológii. strana (16)

PORTA NIGRA DIGITÁLNĚ aneb dokumentace významné římské památky moderními geodetickými a fotogrammetrickými metodami J. Vidman P. Hlavenka Porta Nigra je jednou z nejvýznamnějších a nejlépe dochovaných římských památek na území dnešního Německa. Původně součást opevnění římského města Augusta Treverorum, dnes leží v centru města Trier na západě Německa. Porta Nigra byla postavena mezi r. 186 až 200 AD. V 11.století byla přestavěna na románský kostel sv. Simeona, což ji uchránilo od zničení a rozebrání na stavební materiál. V napoleonských dobách byla většina románských přístaveb odstraněna, kostel odsvěcen a Porta Nigra opět sloužila jako městská brána až do roku 1875. Od roku 1986 je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. V rámci chystané údržby a obnovy byly začátkem roku 2012 zahájeny práce na detailní měřické dokumentaci, která má sloužit pro účely podrobného stavebně historického průzkumu, následně pak pro konzervaci a restaurování vybraných částí objektu. Vzhledem k velikému rozsahy památky a požadavkům na velmi detailní dokumentaci všech částí (v měřítku 1:20 až 1:1) byly použity nejrůznější měřické metody od standardního geodetického zaměření, přes klasické stereoskopické vyhodnocení měřických snímků až po moderní technologie laserového skenování a především pak tzv. fotoskenování pro zpracování 3D modelů a fotoplánů. Příspěvek podrobně rozebírá možnosti použití nejnovější technologie fotoskenu a dokumentuje je na příkladu jednotlivých částí objektu Porty Nigry. Cílem tohoto příspěvku je zejména detailní zhodnocení použitých zaměřovacích metod, porovnání jejich přesnosti, kvality výstupů, pracnosti a vhodnosti použití pro jednotlivé oblasti (fasády, architektonické detaily, sochy, reliéfy, stísněné prostory, okna, průchody aj.). Domníváme se, že tyto zkušenosti a závěry jsou užitečným podkladem pro volbu optimální technologie zaměřování a dokumentace dalších památkových objektů. Jiří Vidman j.vidman@volny.cz Pavel Hlavenka PH-Agentur phagentur@volny.cz strana (17)

Hornická krajina - co může chtít památková péče po krajinné archeologii? O. Malina Hornická krajina jako komplexní struktura zahrnuje mnoho projevů minulých lidských aktivit, které se působením věků a vývojem společnosti mění v památky. Jejich hodnota se odvíjí také od toho, co o nich víme, nebo co jsme z nich ještě dnes schopni vyčíst. Využití dat LLS a jejich komplexní zpracování v GIS se v současnosti poměrně šťastně potkává s nárůstem zájmu památkové péče o hornické relikty. Přípěvek se na prvním místě věnuje pojmu hornická krajina a tomu, jak se jeho obsah může proměnit v závislosti na použitých dokumentačních a analytických technologiích. Památková péče se při evidenci a ochraně reliktů montánní činnosti těžko obejde bez detailní znalosti terénního reliéfu. Nárůst počtu objektů evidovaných na datech LLS umožňuje získání jak dosud bezprecedentní znalosti jejich plošného rozsahu, tak i nový vhled do jejich typologické pestrosti. Znovu je tak třeba promýšlet pojmy jako ilustrativní hodnota památky nebo ojedinělost. Další šancí a v budoucnu patrně i nutností, jak se neztratit v mimořádném fondu památek zachovaných v terénním reliéfu, je vytváření typářů. Přestože jejich základem budou logicky konkrétní terénní situace, jejich struktura či forma si zaslouží širší diskuzi. Báňská činnost se v minulosti odehrávala vždy s ohledem na konkrétní prostor. Jde o stejný povrch, na jakém se před ní, po jejím útlumu či současně s ní odehrávaly i jiné, například hospodářské aktivity. Vzájemný vztah obou druhů land-use je často obtížně uchopitelný, jejich případný kontakt však může být významným zdrojem poznání. Takové superpoziční situace je možné sledovat i díky datům LLS, ideálně v kombinaci s mapou stabilního katastru. Ondřej Malina ZČU Plzeň - NPÚ Loket omalin@seznam.cz strana (18)

Využiteľnosť archeologických dát na Slovensku návrh štruktúry a harmonizácie dátovej domény K. Kročková P. Demján Archeologické dáta vo všeobecnosti môžeme považovať za priestorové, pričom práve priestorová informácia je dôležitým atribútom pri ich analýze, na základe ktorej vyvodzujeme závery o existencii objektov v krajine, o živote ľudí a priebehu udalostí na určitom mieste v minulosti. Spracovanie veľkých objemov archeologických informácií je sťažené tzv. heterogenitou dát. V posledných rokoch vznikali v oblasti ochrany archeologického dedičstva a pamiatkového fondu v SR viaceré separátne projekty zaoberajúce sa digitalizáciou dát. Od roku 1992 vzniká na pôde Archeologického ústavu SAV projekt Centrálnej evidencie archeologických nálezísk na Slovensku (CEANS). V roku 2004 bol predstavený Geoinformačný systém ochrany pamiatkového fondu SR (GIS OPF SR) Pamiatkového úradu SR. Popri uvedených hlavných zdrojoch sú vytvárané v súvislosti so špecifickými úlohami a projektmi aj rôzne individuálne databázy. Následkom heterogenity dátových zdrojov, čo do kvality, kvantity, technických riešení a užívateľského prístupu sú výrazne obmedzené možnosti práce s nimi. Ich hlavnými nedostatkami je nejednotnosť evidencie archeodát, ktorá je často riešená pomocou kancelárskeho softwaru či formou papierovej dokumentácie, nejednotnosť terminológie, lokalizácia na základe administratívnych a nie priestorových jednotiek a absencia jedinečných identifikátorov záznamov o lokalitách a z nej vyplývajúce riziko vzniku duplicít. Riešenie tohto stavu sa naskytá v aplikácii procesu harmonizácie dát, ktorá umožní efektívny prístup k archeologickým dátam na lokálnej, ale aj na nadnárodnej úrovni so zohľadnením smernice INSPIRE, záväznej pre všetky členské krajiny EÚ. Jednotný systém zhromažďovania a sprístupňovania archeodát by mal umožňovať jednoznačnú priestorovú definíciu lokality ako plochy, zaviesť jedinečné identifikátory lokalít, unifikované hesláre názvoslovia, lokalizáciu pomocou súradnicového systému S-JTSK03 a mal by definovať pravidlá užívateľského prístupu na rôznych úrovniach s ohľadom na využitie pri ochrane, vedeckom výskume a popularizácii v doméne kultúrneho dedičstva. Musí byť zabezpečená dlhodobá udržateľnosť systému v súvislosti s meniacimi sa technologickými možnosťami a nárokmi na jeho využitie. Na tieto účely sú najvhodnejšie neproprietárne softwarové riešenia s otvoreným zdrojovým kódom a otvorené dátové formáty vychádzajúce z platných medzinárodných noriem a štandardných špecifikácií. strana (19) Kristína Kročková Katedra geodetických základov Stavebná fakulta Slovenská technická univerzita v Bratislave kristina.krockova@gmail.com Peter Demján Katedra archeológie Univerzita Komenského v Bratislave peter.demjan@gmail.com

Historické mapové diela na geoportal.sazp.sk M. Zeman Martin Zeman Slovenská agentúra životného prostredia, Banská Bystrica martin.zeman@sazp.sk Štátne mapové diela predstavujú základný topografický podklad vytvorený hlavne na účely obrany štátu, hospodársky rozvoj a ďalšie aktivity na jeho území. Keďže ide o mapovania financované štátom, z peňazí jeho občanov a v súčasnosti už nepodliehajú štátnemu tajomstvu, je povinnosťou štátu ich sprístupniť širokej verejnosti, čo sa dá pomerne lacno a aj ľahko realizovať pomocou moderných technológií v prostredí internetu. Tejto aktivite má napomáhať aj iniciatíva európskej únie INSPIRE, v rámci ktorej bola schválená na Slovensku Národná infraštruktúra priestorových informácií NIPI a bol sprevádzkovaný geoportál, prezentujúci všetky dostupné štátne mapové diela z územia Slovenska. Na Slovensku, ktoré bolo v minulosti súčasťou viacerých štátnych útvarov sa realizovalo niekoľko štátnych mapovaní. Najstarším systematickým mapovaním na území nášho štátu bolo I. vojenské mapovanie, tzv. tereziánsko-jozefínske z rokov 1782 1783. Nedostatky I. vojenského mapovania (geometrická nepresnosť, nejednotnosť diela a problém aktualizácie) malo odstrániť II. vojenské mapovanie nazývané aj Františkovo realizované v rokoch 1819-1858. Vrcholným dielom rakúsko-uhorskej štátnej kartografie bolo III. vojenské mapovanie z rokov 1875 1884, ktorého výsledky využívali aj nástupnícke štáty monarchie vrátane prvej československej republiky. V medzivojnovom období sa začalo realizovať viacero mapovaní, ale pre vojnové udalosti II. svetovej vojny sa žiadne mapovanie nedokončilo. Nový rozmach mapovania nastal v 50. rokoch 20. storočia, kedy sa začalo topografické mapovanie v mierke 1:25000 v rokoch 1952 1957, ktoré reagovalo na potreby hospodárskeho rozvoja v povojnovom štáte. Za týmto účelom sa tvorili aj podrobnejšie mapy v mierke 1 :10000 v rokoch 1957 1971) a v hospodársky významných oblastiach aj v mierke 1:5000 v rokoch 1955 1961. V normalizačnom období v rokoch 1968 1989 došlo k rozdeleniu kartografickej tvorby na civilnú základné mapy 1:10 000, 1:25000, 1:50000,1:100000 a 1:200000 a vojenskú topografické mapy 1:25000, 1:50000, 1:100000 a 1:200000. Nástup výpočtovej techniky, rozvoj technológií GIS a samozrejme prostredie internetu umožňujú publikovať aj tieto rozsiahle mapové diela na úrovni celého územia štátu. Tieto technológie umožňujú efektívne publikovať aj historické mapové diela, tak ako to možno vidieť aj na mapovom portáli SAŽP (geoportal.sazp.sk) a to konkrétne wms: http://tiles.geop.sazp.sk/base/ service? strana (20)

Stav po prvním poločase 1:0 M. Jindáček V rámci počítačového zpracovávání informací v archeologii vznikly a vznikají různé projekty zaměřené na ukládání dat a jejich prezentaci formou webových stránek a interaktivních map. Často to bývají naplněné databáze, jejichž hlavním přínosem pro současnou archeologickou obec a veřejnost je fakt, že existují a data jsou zobrazitelná. Jejich základní analýza spočívá ve vyhledávání, složitější úlohy jsou otázkou spíše vizuální interpretace odborníka archeologa. Vedle takových projektů už dnes vznikají jiné, které nejsou pouze internetovými databázemi, ale informačními systémy v pravém slova smyslu. Je jich oproti klasickým databázím méně, proto v příslovečném utkání prohrávají 0:1. Jelikož se jedná o evoluční krok, není jisté, že výše zmíněné databáze nebudou jednoho dne povýšeny na součást informačního systému. Víme ale, jak na to? Víme, co můžeme od informačního systému požadovat? Příspěvek si tedy klade za cíl popsat dva různé přístupy k budování digitální informační základny archeologů v běžném pracovním režimu nebo v rámci dlouhodobého uchovávání archeologického informačního bohatství. Prvním je snaha budovat databáze, rozsáhlé a centralizované datové sklady. Důraz se v tomto případě klade na objem dat, způsob pořízení, uložení a použitelnost v různých programech. Druhý přístup spočívá v budování informačních systémů, který navíc od předchozího upřednostňuje zavedení tzv. aplikačních procesů do práce s digitálními daty. Aplikační procesy mají usnadnit zpracování, ověření a získávání archeologických dat, která mohou mít různé zdroje a bývají svoji strukturou dosti komplikovaná. Pojmy jako cloud computing nebo crowd sourcing nemusí být pouze zvučnými názvy trendových směrů, ale nabízí změnu v přístupu k budování digitálního světa. Umíme se tedy rozhodnout, zda-li budovat databázi nebo informační systém? Pokud se rozhodneme pro jednu z možností, liší se způsob realizace projektu? Na co je dobré se soustředit v případě budování informačního systému s archeologickými daty? Příspěvek tato specifika popisuje na příkladech z praxe, které byly realizovány nejen ve spolupráci s Archeologickými ústavy ČR v Praze i Brně a jinými oprávněnými organizacemi. Milan Jindáček, SmartGIS s.r.o. jindacek@smartgis.cz strana (21)

Možnosti využitia ontológie v archeologickej databáze S. Dermeková Objem dát, ktoré popisujú priestorové znaky archeologického výskumu, sa neustále zväčšuje, s čím súvisí problém ich efektívneho vyhľadávania a triedenia. V súčasnej dobe je k dispozícii mnoho technológií a metód, ktoré umožňujú sprostredkovať podstatu informácie uložených dát smerom k užívateľovi. Ontológia predstavuje nástroj pre sprehľadnenie, triedenie a priradenie štruktúry ukladaných dát v databáze. Príspevok popisuje možnosti využitia ontológie v archeológii pre účely organizácie a harmonizácie priestorových informácii dátového modelu. Štruktúra dátového modelu archeologického výskumu je zložená z viacerých častí, ktoré predstavujú rôzne typy zdrojových dát. Cieľom príspevku je vytvorenie doménovej sémantickej štruktúry jednej oblasti zdrojových dát, konkrétne archeologického archívu, ktorý poskytuje prehľad o stave terénneho výskumu a o archeologických nálezoch. Sémantická hierarchia bude tvorená pomocou OWL ontológie a jej hlavných komponentov: tried, jedincov a vlastností. Aplikačná časť sa bude bližšie venovať problematike zložitejších vzťahov medzi dátami pomocou editoru Protége-OWL, ktorý slúži ako nástroj pre zápis a spracovanie ontológií. V prostredí Protégé je možné vytvárať, vizualizovať a prehľadávať bázu znalostí archeologického výskumu. Príspevok hodnotí využitie ontológií v oblasti archeológie a ich možností pre popis priestorových dát a prácu so znalosťami. Stanislava Dermeková Ústav geodézie Fakulta stavební Vysoké učení technické v Brně dermekova.s@fce.vutbr.cz strana (22)

Správa archeologického informačního bohatství na Moravě a ve Slezsku. Digitální archiv a evidence archeologických akcí Z. Kosarová Na Moravě a ve Slezsku funguje informační systém složený ze dvou uživatelských prostředí - internetového, v podobě Internetové databáze archeologických výzkumů (IDAV), a desktop klienta Megalit. Cílem obou je sledovat život archeologické akce od jeho zrodu, jako nepřihlášené akce oznámené investorem, až po finální zpracování nálezové zprávy o výzkumu a její odevzdání do archivu ARÚ. Webový HTML klient je primárně určen pro nahlížení do veřejné části a vyhledávání v metadatech vložených akcí, zatímco Megalit je využíván k editaci dat a tvorbě výstupů. Zástupci ze strany oprávněných organizací mohou odesílat informace o výzkumech (OZAA, ZAA i NZ) digitální cestou, jakož i připojovat k akcím další doprovodnou dokumentaci. Systém funguje rovněž jako digitální archiv, do něhož je vkládána dokumentace i retrospektivně. Pro snadnější komunikaci mezi archeologickým ústavem a organizacemi je součástí programu vnitřní vzkazový systém, pro rychlejší orientaci v archeologických akcích zase fulltextové či multikriteriální vyhledávání a kalendář akcí. Hlídání termínů odevzdávání tiskových výstupů je také součástí systému. Posledním rozšířením platformy Megalit je mapový klient sloužící k vizualizaci dat uložených v databázi PostGIS. Díky tomuto modulu je možné zobrazit body definující tzv. PIAN (prostorová identifikace archeologického naleziště/nálezu), které tvoří při zapisování archeologické akce povinný údaj, ať jsou zapsány v některém ze souřadnicových systémů (S-JTSK, WGS84) či ve formě milimetrových souřadnic. Základ pro zobrazení tvoří mapové služby WMS a práce s daty registru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního - RÚIAN. Právě data RÚIAN jsou používána k automatické geolokalizaci každého zapsaného výzkumu na úrovni katastrálních území. Ve velkém měřítku se zobrazují také data parcel s jejich číselným označením, která jsou každý den aktualizována. Modul v tuto chvíli neobsahuje ediční nástroje, pouze nástroje vyhledávací a identifikační. Díky němu se nicméně podařilo přes vazby v databázi zobrazovat u prvků v mapě (PIAN, katastrální území) také informace související s ukončenými či probíhajícími výzkumy. strana (23) Zdenka Kosarová Archeologický ústav AV ČR Brno v. v. i. kosarova@arub.cz

Univerzálna mapová platforma pre archeológiu J. Kubeš - M. Mydliar V posledných rokoch s nástupom nových technológii dochádza v informačných technológiách k postupnému prechodu od parciálnych, izolovaných riešení k budovaniu integrovaných a univerzálnych riešení, ktoré využívajú prostredie cloudu. Aj v oblasti archeológie vzniká potreba univerzálneho GIS riešenia, ktoré bude kompletne pokrývať špecifické potreby odboru cez nástroje pre priestorové a štatistické analýzy, či vizualizáciu, alebo terénny zber, až po správu a manažment dát či zdieľanie dát cez web. Esri technológie takéto riešenie poskytujú. ArcGIS for Desktop a jeho rozšírenia poskytuje profesionálne prostredie pre priestorové analýzy ako napríklad analýzy viditeľnosti, svahovitosti, vyhľadávanie optimálnej trasy v teréne, modelovanie erózie svahu, či modelovanie predikčných máp. Zároveň však umožňuje aj profesionálnu vizualizáciu vrátane tvorby animácií a profesionálnych máp i centralizovanú správu dát v geodatabáze. Prostredie ArcGIS Online zase predstavuje online platformu pre publikáciu, prezentáciu a zdieľanie dát vytvorených v desktopovom i online prostredí na Internete. Riešenie ProOffice spoločnosti SynerGIS zase predstavuje univerzálnu asset management platformu využívajúcu funkcionalitu geografických informačných systémov, ktorá nájde široké uplatnenie pri správe procesov súvisiacich s katalogizáciou a správou lokalít, nálezísk, či objektov ale aj hnuteľných predmetov. Juraj Kubeš Arcgeo Information Systems s. r. o. www.arcgeo.sk kubes@arcgeo.sk Martin Mydliar Arcgeo Information Systems s. r. o. www.arcgeo.sk mydliar@arcgeo.sk strana (24)