MOŢNOSTI FINANČNÍ PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance MOŢNOSTI FINANČNÍ PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Autor: Bc. Petra Apostolidu Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: APOSTOLIDU Petra, Bc. Finance MOŽNOSTI FINANČNÍ PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Cílem DP je definovat mnoţinu finančních podpor, které můţe vyuţít začínající podnikatel v kontextu ČR a zhodnotit jejich význam pro faktickou podporu začínajícího podniku. Postup práce a použité metody: 1) Analyzujte dostupné literární prameny s cílem definovat moţnosti financovat začínající podnik vlastními zdroji. 2) Analyzujte dostupné literární prameny s cílem definovat moţnosti financovat začínající podnik cizími zdroji v obecné rovině. 3) Proveďte literární rešerši dostupných pramenů s cílem definovat přehled teoreticky (potenciálně) dostupných finančních podpor pro začínající podnikatele. 4) Definované zdroje finančních podpor pro začínající podnikatele kvantifikujte a posuďte jejich reálnou dostupnost. 5) Zjištěné skutečnosti o zdrojích finančních podpor uveďte ve vyčerpávajícím přehledu (souhrnu) a zhodnoťte jejich reálný význam pro faktickou podporu začínajícího podniku. Pouţité metody: Popis, literární rešerše, analýza a syntéza.

Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: 60 80 stran Seznam odborné literatury: SYNEK, MILOSLAV. Manažerská ekonomika. 3., přeprac. a aktualiz. vy. Praha: Grada, 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. Manažerské finance. Edited by Eva Kislingerová. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. xl, 745 s. ISBN 978-80-7179-903. DOLEJŠOVÁ, MIROSLAVA. Zdroje financování malých a středních podniků. 1. vyd. Bučovice: Nakladatelství Martin Stříţ, 2008. 71 s. ISBN 978-80-87106-17. WAWROSZ, PETR. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 1999. 335 s. ISBN 80-7208-106-3. Zdroje financování podniku. Edited by Stanislav Mareš. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2003. 107 s. ISBN 80-86754-12-X. Vedoucí diplomové práce: Ing. František Kalouda, CSc., MBA Datum zadání diplomové práce: 4. 3. 2011 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 4. 3. 2011

J m é n o a p ř í j m e n í a u t o r a : Bc. Petra Apostolidu N á z e v d i p l o m o v é p r á c e : Moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele N á z e v p r á c e v a n g l i č t i n ě : Possibilities of Financial Support for Starting Enterpreneurs K a t e d r a : Financí V e d o u c í d i p l o m o v é p r á c e : Ing. František Kalouda, CSc., MBA R o k o b h a j o b y : 2012 Anotace Tato diplomová práce se zabývá moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele. Začínající podnik má obvykle nedostatek vlastních zdrojů pro financování podnikatelských aktivit a také přístup k cizím zdrojům bývá zpravidla velmi omezený. Práce poskytuje přehled vybraných alternativních forem financování a dále přehled moţných finančních podpor, které můţe v České republice začínající podnikatel získat. Práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části věnuje vymezení malých a středních podniků, jejich významu v kontextu Evropské unie i České republiky a obecným moţnostem veřejné podpory. Dále je zde uveden přehled moţností financování začínajícího podniku vlastními i cizími zdroji. Praktická část je věnována jiţ konkrétním programům podpory, jejich kvantifikaci a zhodnocení jejich významu pro začínající podnikatele. Annotation This thesis deals with the possibilities of financial support for starting entrepreneurs. A starting enterprise usually suffers from lack of its own resources to finance its business activities and also its access to external resources is usually very limited. My thesis provides an overview of selected alternative forms of financing,as well as an overview of possible financial support available to new business in the Czech Republic. This treatise is divided into two parts. The first, theoretical, part deals with the definition of small and medium businesses, their importace within the context of the European Union and the Czech Republic, and general possibilities of public support. There is also an overwiev of financing options for start-up businesses, including external sources of funding. The practical part of the work deals with specific support programs, their quantification and an evaluation of their significance for starting entrepreneurs. Klíčová slova Začínající podnik a podnikatel, malé a střední podnikání, podpora podnikání, programy podpory, inovace Keywords Starting enterprise and entrepreneurs, Small and medium-sized enterprises, support of business, programs of support, innovation

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Moţnosti finanční podpory pro začínající podnikatele vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Kaloudy, CSc., MBA a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2012 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Jiřímu Šafránkovi za poskytnuté odborné materiály, informace a konzultace.

Obsah Obsah... 7 Úvod... 9 1 Význam malých a středních podniků... 11 1.1 Přednosti a nevýhody malých a středních podniků... 11 1.2 Definice malého a středního podnikání v prostředí Evropské unie a České republiky.. 12 1.3 Malé a střední podnikání v kontextu Evropské unie... 12 1.3 Malé a střední podnikání v České republice... 15 2 Podpora podnikání v rámci Evropské unie... 17 2.1 Veřejná podpora podnikání... 17 2.1.1 Formy veřejné podpory... 17 2.2 Evropská politika soudrţnosti... 18 2.2.1 Strukturální fondy jako nástroj politiky soudrţnosti EU... 19 2.2.2 Regiony s nárokem na podporu ze strukturálních fondů a územní statistické jednotky... 21 2.3 Iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu v období 2007-2013... 22 2.4 Společná zemědělská politika EU... 23 3 Výběr právní formy podnikání... 24 3.1 Podnikání fyzických osob... 25 3.2 Podnikání právnický osob... 25 3.2.1 Osobní společnosti... 26 3.2.2 Kapitálové společnosti... 26 3.2.3 Druţstva... 26 3.2.4 Evropské společnosti a sdruţení... 27 3.3 Fáze vývoje podniku... 27 4 Moţnosti financování podniku... 29 4.1 Dluhové financování... 30 4.1.1 Bankovní úvěry... 30 4.1.2 Dodavatelský úvěr... 33 4.1.3 Zálohy od odběratelů... 33 4.1.4 Obligace... 33 4.2 Alternativní zdroje financování... 34 4.2.2 Faktoring... 35 4.2.3 Forfaiting... 36 4.2.4 Rizikový kapitál... 36 4.2.5 Business angels... 37 4.2.6 Projektové financování... 37 4.2.7 Dotace... 37 5 Vyuţití factoringu a forfaitingu v ČR... 38 5.1 Factoring... 38 5.2 Forfaiting... 39 6 Rizikový kapitál a business angel v České republice... 40

6.1 Česká asociace private equity a venture kapitálu... 40 6.2 Investice private equity a venture kapitálu v ČR... 40 6.3 Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s.... 43 6.4 Financování prostřednictvím business angels v ČR... 46 7 Operační program podnikání a inovace... 47 7.1 Prioritní osa vznik firem... 48 7.1.1 Program podpory Start podpora začínajícím podnikatelům... 48 7.1.2 Vyuţití nových finančních nástrojů... 50 7.2 Prioritní osa Rozvoj firem... 50 7.2.1 Progres... 50 7.2.2 Záruka... 52 7.4 Prioritní osa Prostředí pro podnikání a inovace... 53 8 Program rozvoje venkova... 56 8.1 Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje... 56 8.2 Opatření III.1.3 Podpora cestovního ruchu... 58 9 Podpora podnikání v Jihomoravském kraji... 60 9.1 Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012... 60 9.2 Jihomoravské inovační centrum... 61 9.2.1 Preinkubační program... 61 9.2.2 Inkubační program... 61 9.3 Rekvalifikační kurz Základy podnikání... 63 10 Zhodnocení dostupnosti a kvantifikace jednotlivých přímých podpor... 65 10.1 Podpory z Operačního programu podnikání a inovace... 65 10.1.1 Výzvy v rámci programu Start... 65 10.1.2 Výzvy v programu Progres... 65 10.1.3 Výzvy v programu Záruka... 66 10.1.4 Výběrová kritéria pro programy Start, Progres a Záruka... 67 10.2 Způsob získání dotace a hodnocení jednotlivých ţádostí z Programu rozvoje venkova Opatření III.1.2 Podpora zakládání podniku a jejich rozvoje a III.1.3 Podpora cestovního ruchu... 69 10.3 Dostupnost podpory podnikání v Jihomoravském kraji... 72 10.3.1 Získání podpory z Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2012... 72 10.3.2 Moţnost vstupu do inkubačního programu JIC... 73 Závěr... 74 Seznam pouţité literatury... 76 Seznam internetových zdrojů... 76 Seznam pouţitých zkratek... 77 Seznam tabulek... 78 Seznam grafů... 78 Seznam obrázků... 79 Přílohy... 79

Úvod Těţištěm mé diplomové práce je podpora začínajících podnikatelů. Hned v úvodu je třeba poznamenat, ţe přesná definice začínajícího podnikatele neexistuje. Pokud bychom se orientovali podle podmínek jednotlivých programů podpory nebo i podle podmínek bank při poskytování úvěrů, mohli bychom si začínajícího podnikatele, neboli podnikatele bez historie definovat jako podnikatele, který má uzavřeno pouze jedno anebo dosud ţádné účetní období. Z této definice jsem vycházela i při tvorbě své práce. Začátek podnikání je vţdy náročný. Mimo spousty odhodlání a sil jsou potřeba také finanční zdroje, kterých má však málokdo nadbytek. Začátky podnikání jsou spojeny s velkými výdaji, a pokud nemá podnikatel našetřenou dostatečnou výši finančních prostředků, je nutné najít dodatečné zdroje financování. Většina začínajících podnikatelů spoléhá především na banky, a to i díky jejich reklamním aktivitám. Nicméně se získáním komerčních úvěrů mají začínající podnikatelé obecně problém. Financovat rozjezd podnikání bývá pro většinu bank velmi riskantní. Tyto překáţky mohou pomoci překonat, resp. zmírnit programy podpory podnikání. Právě mnoţině finančních podpor se věnuji ve své práci. Jejím cílem je jednak definovat mnoţinu finančních podpor, které můţe začínající podnikatel vyuţít v kontextu České republiky, jednak zhodnotit faktický význam těchto podpor pro start v podnikání. Dále se snaţím zhodnotit i význam některých alternativních forem financování, konkrétně se jedná o faktoring, forfaiting, rizikový kapitál a financování prostřednictvím business angels. Širokou skupinu začínajících podnikatelů jsem v této práci zúţila na oblast malého a středního podnikání, která je důleţitou oblastí kaţdé ekonomiky. V České republice je podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů přes 99 % a na celkovém počtu pracovních míst se podílejí více neţ 60 %. 1 Díky vlivu malých a středních podniků na celkový ekonomický rozvoj země, je i v České republice věnována této problematice velká pozornost, a to i díky moţnostem čerpat finanční prostředky na podporu podnikání ze strukturálních fondů Evropské unie. Malé a střední podnikání by tedy mělo být těmito programy podpořeno, důraz je kladen především na stabilitu, rozvoj, zvyšování konkurenceschopnosti a podporu inovací. Programy podpory však mají i své odpůrce. První námitka je přímo z ekonomické teorie, podle níţ je veřejná podpora narušením hospodářské soutěţe. Další námitka říká, ţe dotace se mnoha podnikatelům zdají být jistějším příjmem neţ sám podnikatelský záměr. Jeden z předních českých ekonomů, člen NERV 2, Pavel Kohout o dotacích říká: Dotace jsou zhouba Evropy. Ani jediné zemi nepřinesly trvalou prosperitu, ţádný trvalý efekt. Leda ten, ţe kofinancování dotací přineslo zátěţ pro státní rozpočet. 3 1 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294 2 NERV - Národní ekonomická rada vlády (NERV) je nezávislým poradním orgánem, který pomáhá vládě nalézt nejvhodnější podobu reforem a ekonomických opatření. Členové NERV nejsou placeni státem, poradní činnosti v rámci NERV se věnují ve svém osobním volnu. 3 M. Cvrček, B. Pečinka: Ţijeme v socialismu s prvky kapitalismu, Reflex, 14: 18-19, (duben 2012) 9

Další námitky připomínají riziko korupce, ať při hodnocení či výběru jednotlivých projektů nebo moţné korupce jiţ při tvorbě programů podpory, kdy mohou být nastavena kritéria tak, aby vyhovovaly některým firmám více neţ druhým. V této práci se však tématu vhodnosti podpor nevěnuji, námitky jsem uvedla především z důvodu uceleného pohledu na dané téma. Práci jsem rozdělila do deseti kapitol. První čtyři kapitoly se věnují především teorii. V první kapitole jsem se věnovala vymezení malých a středních podniků, shrnutí předností a nevýhod tohoto sektoru a dál jejich postavení jak v Evropské unii, tak v České republice. Druhá kapitola se zabývá vymezením a podmínkami poskytnutí veřejné podpory a jednotlivými reţimy veřejné podpory v české republice. Třetí kapitola pojednává o podmínkách jednotlivých právních forem podnikání a také jsou zde naznačeny fáze vývoje podniku v souvislosti s různými poţadavky a moţnostmi financování během vývoje podniku. Ve čtvrté kapitole popisuji moţnosti financování podniku z vlastních i cizích, resp. interních a externích zdrojů. Další část práce je uţ věnována praktické stránce věci a konkrétním programům podpory a moţnostem financování. Pátá kapitola je věnována faktoringu a forfaitingu, jejich fungování v České republice a moţnostem vyuţití těchto forem financování pro začínající podnikatele. Šestá kapitola se zabývá moţným financováním začínajících podnikatelů pomoci rizikového kapitálu a prostřednictvím business angels. V sedmé kapitole jsem popsala jednotlivé moţnosti čerpání podpory pro začínajícího podnikatele z Operačního programu podnikání a inovace. Osmá kapitola se věnuje Programu rozvoje venkova a opatřením, které lze vyuţít z tohoto programu. Devátá kapitola popisuje moţnosti podpory začínajících podnikatelů v Jihomoravském kraji. V poslední desáté kapitole jsem shrnula jednotlivé programy podpory a snaţila jsem se posoudit jejich reálnou dostupnost. K dosaţení stanoveného cíle jsem vyuţila následující metody: popis, literární rešerše, analýza a syntéza. 10

1 Význam malých a středních podniků Malé a střední podniky sehrávají v ekonomice České republiky i ostatních členských zemích Evropské unie a celého demokratického světa velmi významnou roli. Ve srovnání s velkými podniky tvoří svým počtem a podílem na celkovém počtu podnikatelských subjektů naprostou převahu. Jsou schopny adaptovat se mnohem rychleji neţ větší podniky na změny, jeţ v dnešních turbulentních podmínkách postihují všechny firmy i státy. 1.1 Přednosti a nevýhody malých a středních podniků Přednosti malých podniků spočívají zejména v těchto skutečnostech: jednodušší řídící struktura a tím rychlejší přijímaní podnikatelských rozhodnutí, větší pruţnost a citlivost na poţadavky trhu, aktivní účast na inovačním procesu, vytváření nových pracovních příleţitostí při nízkých kapitálových nákladech, čili podněcování ekonomického růstu, zmírňování negativních důsledků strukturálních změn a podpora rozvoje strukturálně postiţených a hospodářsky slabých regionů, dodávání ediktů/sluţeb velkým podnikům a vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou objektem zájmu velkých podniků, napomáhání rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí, podněcování podnikatelského ducha členů společnosti k podstoupení rizika podnikání. K nevýhodám resp. slabým stránkám malých a středních podniků patří především: nízký trţní podíl a omezené moţnosti získávání výhod z rozsahu produkce, omezená kapacita, obtíţnější přístup k financování, bankovní sférou jsou malé a střední podniky povaţovány za rizikovou skupinu, coţ zhoršuje přístup ke kapitálu, špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejích změnách, ztíţený přístup k veřejným draţbám, problémy se zapojováním se do náročných výzkumných projektů, omezené moţnosti při zaměstnávání odborníků a niţší odborné znalosti i profesionalita nejen zaměstnanců, ale i vlastníků, ztíţené moţnosti při pronikání na zahraniční trhy, vyšší náklady spojené respektováním technických předpisů, značná závislost na zákaznících i dodavatelích. 4 4 Zpracováno podle: SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, Praha, 2010. Vydání páté přepracované, 498 stran. ISBN 978-80-7400-336-3, str. 374,375 11

1.2 Definice malého a středního podnikání v prostředí Evropské unie a České republiky Podle legislativy České republiky i Evropské unie, která je české legislativě nadřazená, lze malé a střední podniky (dále jen MSP) 5 definovat podle několika kritérií: - počet zaměstnanců, - roční obrat, - bilanční suma aktiv z roční rozvahy, - nezávislost. Podle definice Evropské komise č. 2003/361/EC ze dne 6. května 2003, která vstoupila v platnost 1. ledna 2005 lze podniky klasifikovat následovně: Tabulka č. 1: Kategorizace malých a středních podniků podle definice Evropské unie Kategorie Počet podniku zaměstnanců Roční obrat nebo Roční suma aktiv Střední < 250 50 mil. 43 mil. Malý < 50 10 mil. 10 mil. Mikro < 10 2 mil. 2 mil. Pramen: Small and medium-sized enterprises (SMEs) [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z WWW: <http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/sme-definition/index_en.htm> Malý a střední podnikatel je nezávislý, pokud vlastní méně neţ 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší) v jednom nebo několika jiných podnicích a/nebo jiné podniky nevlastní více neţ 25 % jeho základního kapitálu nebo hlasovacích práv (podle toho, která z hodnot je vyšší). 1.3 Malé a střední podnikání v kontextu Evropské unie Podle denních zpráv lze lehce nabýt dojmu, ţe evropské ekonomice vládnou velké nadnárodní společnosti. Jejich miliardové fúze, plány na světovou expanzi či hrozby bankrotů dominují předním stránkám novin. Skutečnost je ale taková, ţe v Evropské unii existuje necelých 21 miliónů podniků a z toho 99,8% tvoří malé a střední podniky, které současně zajišťují 2 ze tří pracovních míst v soukromé sféře. S určitostí tedy můţeme konstatovat, ţe MSP tvoří páteř ekonomiky EU a jsou nosným pilířem hospodářství. Jsou odpovědné za bohatství i hospodářského růst a hrají klíčovou roli v oblasti inovací a výzkumu a vývoje. 5 V angličtině se pouţívá zkratka SME, Small and medium-sized enterprises 12

Tabulka č. 2: Počet podniků a zaměstnanců podle velikosti podniku v Evropské unii v roce 2010 Mikro Malý Střední MSP celkem Velký Počet podniků celkem Podniky Počet 19,198,539 1,378,401 219,252 20,796,192 43,034 20,839,226 % 92,1 6,6 1,1 99,8 1,2 100 Zaměstnanci Počet 38,905,519 26,605,166 21,950,107 87,460,792 43,257,098 130,717,890 % 29,8 20,4 16,8 66,9 33,1 100 Pramen: The Annual Report on European SMEs [online]. [cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm#h2-2 Z tabulky je patrné, ţe devět z deseti malých a středních podniků jsou skutečnými mikropodniky s méně jak deseti zaměstnanci. Podle údajů Evropské komise poskytuje v průměru kaţdý z nich zaměstnání pro dva zaměstnance. Pro posílení pozice malých a středních podniků bylo přijat v červnu 2008 tzv. Small business Act 6 (SBA). Tato iniciativa na podporu malých a středních podniků je rámec opatření EU, který má posílit malé a střední podniky, aby mohly růst a vytvářet nová pracovní místa. V letech 2008 2010 uskutečnila Komise spolu s členskými státy EU kroky stanovené v SBA s cílem zmírnit administrativní zátěţ malých a středních podniků, usnadnit jim přístup k financím a podporovat je ve vstupu na nové trhy. Přestoţe většina iniciativ plánovaných v SBA jiţ byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, ţe v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více. 7 Evropská komise povaţuje i v budoucnu MPS za prioritu a v souladu s cílem neustále zlepšovat podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky navrhuje v řadě prioritních oblastí další kroky, které by měly i mimo jiné dopomoci MSP k lepšímu přístupu k financím prostřednictvím úvěrových záruk, trhů s rizikovým kapitálem a umoţnění všem bankám, bez ohledu na jejich velikost, snadno implementovat půjčky Evropské investiční banky a nástroje EU. Podle některých názorů spočívá problém implementace opatření SBA i v tom, ţe Evropský akt pro malé a střední podniky má podobu sdělení Komise. Nejde tedy o závaznou směrnici nebo nařízení. Například podle Aleny Vlačihové, zástupkyně ředitele CEBRE 8, je hlavním nedostatkem skutečnost, ţe zásady SBA nikdo nevymáhá, a tak pokrok závisí pouze na vůli jednotlivých národních vlád. Původně zamýšlená závaznost balíčku SBA se z návrhu 6 V českém překladu Zelenou malým a středním podnikům 7 Evropská iniciativa Small Business Act podporuje malé podniky a posiluje růst [online].[cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/11_218_cs.htm 8 CEBRE - Česká podnikatelské reprezentace při EU 13

vytratila a dnes tak neexistuje nástroj, který by členské státy nutil SBA naplňovat, stěţuje si Vlačihová. 9 Evropská asociace řemeslníků, malých a středních podniků UEAPME, která provádí pravidelný průzkum implementace Aktu o drobném podnikání, jehoţ cílem je posoudit, do jaké míry evropské instituce a národní vlády plní svůj závazek respektovat zásadu mysli nejdříve na malé a realizovat sliby učiněné v SBA, zveřejnila na podzim 2011 hodnotící zprávu za poslední rok. Z tohoto průzkumu vyplývá, ţe i ze strany Evropské Komise a Parlamentu došlo ke zpomalení implementace principů, a to pravděpodobně v důsledku zrušení opatření zajišťujících podporu v krizi. Klesající trend byl zaznamenán v 8 z 10 oblastí politik. Podle UEAPME by proto mělo dojít k další podpoře pomocí revize SBA a nové sítě národních vyslanců malých a středních podniků, tzv. SME Envoys. 10 Následující graf ukazuje, jak jsou z pohledu malých a středních podnikatelů v jednotlivých zemích EU respektovány principy a politiky zveřejněné v SBA při tvorbě legislativy týkající se MSP. Graf č. 1: Implementace a respektování principů SBA v % v jednotlivých zemích EU v roce 2011 90 80 70 60 50 76.4 74.4 73.6 71.9 66.9 60.6 60.5 60.1 53.4 52 50.8 50.6 48.1 40 36.8 35.3 33.9 30 20 10 0 CZ SI DE UK FR NL SE AT EL PL CY DK ES IE BG RO Pramen : Think Small Test and SBA Implementation Scoreboard 2011 [online].[ cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.ueapme.com/spip.php?rubrique121 Výsledky tohoto průzkumu jsou zaloţeny na vyhodnocení odpovědí, které byly získány od členů evropských, národních, regionálních i odvětvových sdruţení malých a středních podniků. Je tedy zřejmé, ţe se nutně jedná o subjektivní pohled ze strany malých a středních 9 Podnikatelé: Small Business Act naši situaci nezlepšil [online].[cit. 2012-02-21]. Dostupné z WWW: http://www.euractiv.cz/podnikani-a-zamestnanost/clanek/podnikatele-small-business-act-nasi-situaci-nezlepsil- 007511 10 MSP: Implementace SBA je příliš pomalá [online].[cit. 2012-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.cebre.cz/cz/archiv-zprav/zprava-5164 14

108,398 111,298 147,236 144,311 143,994 156,583 178,860 195,359 216,589 238,715 213,512 635,735 744,133 634,829 746,127 823,974 844,386 858,051 839,118 820,612 839,120 826,931 837,280 806,083 971,210 988,697 1,002,045 995,701 999,472 1,034,479 1,043,520 1,075,995 1,019,595 podniků, a proto se výsledky odlišují od výsledků ostatních průzkumů, které získávají vstupní data z mezinárodních statistik, nebo ze zpráv vypracovaných vládami členských států. Rozhodně je velmi zajímavé zjištění, ţe v tomto hodnocení zástupců malých a středních podniků je Česká republika na prvním místě, v implementaci a respektování principů SBA. 1.3 Malé a střední podnikání v České republice I v České republice mají malé a střední podniky nezastupitelnou roli. Podle Českého statistického úřadu byl podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2010 celkem 99,84 %, přičemţ tyto podniky zaměstnávají 60,88% všech zaměstnanců. 11 Vývoj počtu MSP v posledním desetiletí ukazuje následující graf. Graf č. 2: Vývoj počtu aktivních subjektů MSP v letech 2000-2010 1,200,000 1,000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Počet MSP - právnické osoby Počet MSP - fyzické osoby Počet MSP - celkem Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294 11 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294 15

Z grafu je zřejmé, ţe i přes mírný pokles v roce 2010 počet MSP v ČR stále roste. I proto se Česká republika, alespoň podle představitelů Ministerstva průmyslu a obchodu, snaţí o kontinuální zlepšování podnikatelského prostředí. Podle hodnocení Světové banky v rámci projektu Doing business 2011 z června 2011 se to však v ČR moc nedaří. Celkově se ČR umístila aţ na 63. místě, ze států Evropské unie jsou za námi uţ jen Polsko, Itálie a Řecko. Nejvíce problémovou oblastí je asi placení daní sloţitost systému daňové správy (119. místo), zahájení podnikání (104. místo), ochrana investorů (97. místo), vynutitelnost smluv (78. místo) a přístup k úvěrům (48. místo). Tuto skutečnost a stejně tak i obecnou teorii o výhodách a nevýhodách MSP, která je uvedena v kapitole 1.1 potvrzuje i následující analýza SWOT. Tabulka č. 3: SWOT analýza malých a středních podniků v České republice Silné stránky Pruţnost reakce na vývoj na trhu, znalost lokálních trhů či potřeby zákazníků; Přizpůsobivost pracovní síly; Vysoká motivace k výkonu u vlastníků firem; Kvalitní produkty; Inovační potenciál; Vytváření pracovních míst. Příleţitosti Rozvoj obchodu expanze na zahraniční trhy; Benefity vyplývající ze síťování podniků (klastry); Široká nabídka dotačních programů pro MSP; Rozvoj výzkumu a vývoje ve prospěch MSP; Spolupráce MPS a výzkumných institucí; Zvýšení podílů MSP na veřejných zakázkách. Slabé stránky Nedostatečná kapitálová vybavenost, zejména malých a drobných podnikatelů a samostatně podnikajících fyzických osob; Slabý důraz na marketing z důvodů omezených financí; Omezené finanční prostředky na technické vybavení podniků; Ochrana duševního vlastnictví; Převaha výroby s malou přidanou hodnotou; Nedostatečný důraz na rozvoj lidských zdrojů (další profesní vzdělávání); Nedostatečná spolupráce mezi MSP. Hrozby Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v technických oborech; Vysoká konkurence; Administrativní zátěţ podnikání; Legislativní omezení; Technické a technologické zaostávání podniků. Pramen: Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 [online].[cit. 2012-02-28]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/msp/#category294 16

2 Podpora podnikání v rámci Evropské unie 2.1 Veřejná podpora podnikání Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o zaloţení Evropských společenství je veřejná podpora definována takto: Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěţ tím, ţe zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem, nestanoví-li tato smlouva jinak. 12 Podpora, která splňuje všechna čtyři výše uvedená kritéria, je neslučitelná se společným trhem a tedy zakázaná. Výjimka z obecného zákazu poskytování veřejné podpory můţe být povolena na základě blokových výjimek či na základě rozhodnutí Evropské komise. Bloková výjimka je nařízení Evropské komise. Pokud jsou splněny podmínky stanovené příslušným nařízením, můţe být taková podpora poskytnuta, aniţ by ji bylo nutné znovu schvalovat ze strany Komise. Poskytovatel podpory však musí Komisi zaslat přehled informací, které se týkají poskytování veřejné podpory na základě blokové výjimky. Blokovými výjimkami jsou nařízení upravující veřejnou podporu určenou malým a středním podnikům, veřejnou podporu na zaměstnanost, veřejnou podporu na vzdělávání, regionální rozvoj a další. Všechna tato nařízení byla 6. srpna 2008 sloučena do jednoho Nařízení Komise (ES) č.800/2008 tzv. superbloková výjimka. Programy podpory, které připravuje státní sektor, musí být schvalovány Evropskou Komisí. Ta uţ potom neschvaluje jednotlivé projekty, které jsou v rámci schváleného programu podpořeny. V praxi to tedy znamená, ţe např. v České republice byl Evropskou komisí schválen Operační program podnikání a inovace, ale jednotlivé projekty podpořené z tohoto programu jiţ Komise neschvaluje. 2.1.1 Formy veřejné podpory Protoţe by se mohla stát, ţe veřejná podpora naruší konkurenční prostředí v rámci EU, platí pro její poskytnutí určitá omezení. Existují dva moţné způsoby veřejné podpory: Podpora de minimis 13 Tato podpora nepodléhá oznamovací povinnosti Evropské komisi. Vychází se z předpokladu, ţe podpora malého rozsahu neovlivní obchod mezi členskými státy. Tato podpora poskytnutá jednomu příjemci nesmí za dobu předchozích tří let převýšit částku 200 000 EUR. Výjimku představuje odvětví silniční dopravy, kde je podpora stanovena na maximálně 100 000 EUR celkem za předchozí tři roky. 12 Smlouva o zaloţení Evropského hospodářského společenství [online].[cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.euroskop.cz/gallery/5/1749-8ca9577b53a4deb6f8c87820d1ea31b7.pdf 13 Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 o podpoře de minimis 17

Podporu lze poskytnout na všechna odvětví s výjimkou: oblasti rybolovu a akvakultury, oblasti prvovýroby zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy o zaloţení ES, nabývání vozidel na nákladní silniční dopravu poskytovanou podnikům provozujícím silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, odvětví uhlí, exportu a podpory podmiňující pouţití domácího zboţí na úkor dováţeného zboţí, podniků v obtíţích. 14 Regionální mapa intenzity veřejné podpory Určuje maximální míru veřejné podpory (procento z vhodných investičních nákladů), která můţe být podpořenému podniku poskytnuta v daném regionu soudrţnosti NUTS II. 1516 Je realizovaná podle nařízení Komise (ES) 800/2008. Tabulka č. 4: Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR platnost od 1. 1. 2007 Region soudrţnosti NUTS II Intenzita veřejné podpory (v % z nákladů) Velké podniky Střední podniky Malé podniky Moravskoslezsko 40 50 60 Střední Čechy 40 50 60 Severozápad 40 50 60 Střední Morava 40 50 60 Severovýchod 40 50 60 Jihovýchod 40 50 60 Jihozápad 30 40 50 Pramen: Upraveno dle Regionální mapa intenzity veřejné podpory pro ČR platnost od 1. 1. 2007- [online].[cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: http://www.compet.cz/verejna-podpora/zakladni-pojmy/ Region Praha není od 1. ledna 2009 pro regionální podporu způsobilý. 2.2 Evropská politika soudržnosti Tato kapitola je zpracována na základě publikace Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace 17 a publikace Evropské 14 KLIMOVA, V.: Rozvoj a podpora podnikání. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, e-verze listopad 2010, str. 97 15 Veřejná podpora - [online].[cit. 2012-04-09]. Dostupné z WWW: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/malea-stredni-podnikani/verejna-podpora-a-de-minimis/1000503/45175/?rtc=2 16 Region soudrţnosti NUTS II viz kapitola 2.2.2 17 Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html 18

komise Politika soudrţnosti 2007-2013. 18 Prostřednictvím politiky soudrţnosti usiluje Evropská unie o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Mezi hlavní cíle patří zmírnění rozdílů v ţivotní a ekonomické úrovní chudších a bohatších členských států EU, jinými slovy se tedy jedná o rozvíjení hospodářské, sociální a územní soudrţnosti. Tato politika zaujímá jedno z vedoucích postavení v rámci hospodářské politiky Evropského společenství a je pro ni vyhrazena zhruba jedna třetina rozpočtu, přičemţ největší podpora směřuje do strukturálně postiţených a zaostávajících regionů. Evropská unie jako celek by tak měla být schopna čelit výzvám 21. Století pomocí vytváření otevřené, flexibilní a soudrţné společnosti, s vysokou mírou zaměstnanosti, vysokou konkurenceschopností a s udrţitelným růstem inovací. 2.2.1 Strukturální fondy jako nástroj politiky soudržnosti EU Hlavním nástrojem realizace evropské politiky soudrţnosti jsou strukturální fondy EU. Finanční prostředky určené ke sniţování rozdílů mezi jednotlivými členskými státy se rozdělují právě jejich prostřednictvím. V letech 2007-2013 je regionální politika realizována prostřednictvím tří hlavních fondů: Strukturální fondy (SF Structural Funds): o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF Europian Regional Development Fun) o Evropský sociální fond (ESF European Social Fund ) Fond soudrţnosti (CF Cohesion Fund) Kromě prostředků evropských fondů jsou operace podporovány také ze zdrojů Evropské investiční banky a dalších finančních nástrojů Společenství, jejich financování je však spíše doplňkové. Čerpání prostředků v rámci kohezní politiky je v současném programovacím období zaměřeno na splnění následujících tří prioritních cílů: Cíl Konvergence je zaměřen na podporu růstu a podporu zaměstnanosti v nejméně rozvinutých regionech a to prostřednictvím investic do materiálních a lidských zdrojů, podpory výzkumu a vývoje, podpory inovací, rozvoje znalostní ekonomiky, ochrany ţivotního prostředí nebo zvýšením efektivity státní administrativy. Financován je z ERDF, ESF i CF. Ze strukturálních fondů mohou čerpat prostředky územní celky, odpovídající úrovni NUTS 2 19, jejichţ hrubý domácí produkt na obyvatele je niţší neţ 75% průměru Společenství na úrovni EU-25 a přechodnou klesající podporu aţ do roku 2013 mohou čerpat ty regiony, které by byly v rámci cíle Konvergence způsobilé čerpat prostředky, pokud by případný práh zůstal na hodnotě 75% EU-15. Z Fondu soudrţnosti mohou čerpat prostředky členské státy, jejichţ hrubý národní důchod je niţší neţ 90% průměru Společenství a přechodnou klesající podporu aţ do roku 2013 mohou čerpat ty členské státy, které by byly 18 a publikace Evropské komise Politika soudrţnosti 2007-2013, Poznámky a úřední texty - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/publications/guide2007_cs.pdf 19 Viz. kapitola 2.2.2 19

způsobilé čerpat prostředky z CF, pokud by případný práh zůstal na hodnotě 90% EU-15 a ne EU-25. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost pokrývá všechny regiony Evropské unie, které nejsou způsobilé pro cíl Konvergence. Financován je z ERDF a ESF. Prostředky z ERDF jsou vynakládány na podporu konkurenceschopnosti a posílení atraktivity regionů, na podporu inovací, hospodářských a společenských změn, podnikavosti, ochrany ţivotního prostředí, a na prevenci rizik a dále i na podporu společnosti zaloţené na znalostech. ESF pak podporuje rozvoj trhu práce a sociální začleňování občanů. Tento cíl je určen pro vyspělejší regiony, ve kterých realizuje opatření především preventivního charakteru k zabezpečení jejich harmonického rozvoje. Cíl Evropská územní spolupráce funguje jakou doplněk obou předchozích cílů, jelikoţ vhodné regiony mohou být současně způsobilé pro cíl Konvergence i cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Je zaměřen na posílení spolupráce na třech úrovních: příhraniční spolupráce na úrovni regionů NUTS 3 20, spolupráce na nadnárodní úrovni a meziregionální spolupráce. Je financován z ERDF a snahou je podporovat společná řešení pro orgány jednotlivých členských zemí v oblasti městského, venkovského a pobřeţního rozvoje, rozvoje ekonomických vztahů a vytváření malých a středních podniků. Spolupráce se zaměřuje na výzkum, vývoj, ţivotní prostředí, prevence rizik a integrované vodohospodářství. Na právě probíhající programové období 2007 2013 má ČR z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard EUR. Graf č. 3: Rozdělení finančních prostředků podle jednotlivých cílů Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - 15,95% Cíl Evropská územní spolupráce - 2,52% Cíl Konvergence- 81,54% Pramen: Vlastní zpracování dle Průvodce podnikatele operačním programem podnikání a inovace - [online].[cit. 2012-03-31]. Dostupné z WWW: http://www.mpo.cz/dokument64668.html 20 Region NUTS 3 V ČR = kraj 20