Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Reakce a adaptace oběhového systému na zátěž

Srdeční frekvence (SF) Hodnoty klidové srdeční frekvence se u běžné populace středního věku pohybují okolo 70 tepů za minutu (s přibývajícím věkem hodnoty SF klesají) Reakce: Při zátěži se srdeční frekvence zvyšuje Při neměnící se intenzitě zatížení SF prudce roste a pak se ustálí. Při zvyšující se intenzitě zatížení SF roste se zátěží Pokud jedinec provádí pohybovou aktivitu maximální intenzitou, dosáhne hodnot SFmax Hodnoty SFmax se dají odhadnout: 220 - věk

Adaptace: U vytrvalostně trénovaných jedinců dochází k tzv. srdeční vagotonii snížení hodnot klidové SF pod 50 tepů/min. Např. elitní vytrvalci (běžci, cyklisté, běžkaři) mají hodnoty okolo 30 tepů/min Je to dáno hypertrofií srdce U těchto jedinců se po skončení zátěže také SF vrací na své výchozí hodnoty rychleji

Krevní tlak (TK) Hodnoty ideálního krevního tlaku se udávají 120/80 mmhg Hypertenze (zvýšený TK) TK = 140/90, Hypotenze (nižší TK) TK = 100/65 Reakce: Krevní tlak se při zátěží mění, záleží na druhu a intenzitě zatížení

Při dynamické zátěži se zvyšuje tlak systolický Maximální hodnoty systolického tlaku jsou naměřeny při submaximální intenzitě zatížení, kdy hodnoty se dostávají i přes 200 mmhg Při submaximální intenzitě může dojít naopak ke snížení diastolického tlaku Při statické zátěži obvykle roste jak tlak systolický tak diastolický

Minutový srdeční objem (Q) Klidové hodnoty minutového srdečního objemu se pohybují okolo 5 litrů, u žen méně Reakce: Při zátěži se hodnoty zvyšují se zvyšující se intenzitou zatížení. Při maximální intenzitě u běžné populace můžeme naměřit hodnoty přes 25 l/min Adaptace: U vytrvalostně trénovaných dochází ke zvyšování hodnot až na 35 l/min. Je to dáno opět díky hypertrofii srdce. Následující obrázek (obr. 21) ukazuje redistribuci krve v klidu a při zátěži vysokou intenzitou.

Systolický objem (Qs) Klidové hodnoty systolického objemu se u průměrného člověka pohybují okolo 70 ml Reakce: Při zátěži se hodnoty zvyšují, opět záleží na intenzitě zatížení. Maximální hodnoty se mohou vyšplhat na 130 ml Adaptace: U vytrvalostně trénovaných jedinců se klidové hodnoty pohybují okolo 100 ml. K tomuto zvýšení objemu došlo díky tzv. excentrické hypertrofii srdce, při které se zvětšují především srdeční komory a srdce je schopno vypudit více krve najednou. To umožňuje i dosažení vyšších hodnot při zátěži, až k 200 ml

Reakce a adaptace dýchacího systému na zátěž

Dechová frekvence (DF) Hodnoty klidové dechové frekvence se u běžné populace pohybují okolo 16 dechů/min Reakce: Při zátěži se hodnoty DF zvyšují, závisí především na intenzitě zatížení. Maximální hodnoty se pohybují až okolo 40 dechů/min Adaptace: Díky zvýšení objemu plic, resp. zvýšení dechového objemu u trénujících dochází ke snížení klidových hodnot DF, hodnoty se mohou pohybovat pod 10 dechů/min. Maximální hodnoty se mohou šplhat až na 60 dechů/min.

Dechový objem (DO) Hodnoty klidového dechového objemu u průměrné populace naměříme okolo 0,5 l Reakce: Při zátěži hodnoty DO rostou, mohou se pohybovat až okolo 2,5 l. Adaptace: U vytrvalostně trénovaných dochází k navýšení hodnoty klidového dechového objemu na 1 l, u některých jedinců to může být i přes litr. Při zátěži se můžeme dostat na hodnoty okolo 60% z VC, tedy i přes 4 l.

Minutová ventilace (VE) Minutová ventilace = dechová frekvence X dechový objem (VE=DF*DO) Klidové hodnoty - okolo 8-10 l (nesportující i sportující populace) Reakce: Při zatížení minutová ventilace roste, její maximální hodnoty mohou jít až ke 120 l/min Při VE nad 40-50 l dýchá člověk většinou s otevřenými ústy Adaptace: Vlivem tréninku se hodnoty maximální MV mohou ještě zvýšit, až na hodnoty okolo 180 l/min

Příjem (spotřeba) kyslíku (VO2) Klidové hodnoty příjmu kyslíku se pohybují okolo 3,5 ml/min/kg Reakce: Se zvyšující se intenzitou zatížení příjem kyslíku stoupá Maximální hodnoty u žen se pohybují okolo 35 ml/min/kg u mužů okolo 45 ml/min/kg Adaptace: Adaptací na vytrvalostní trénink dochází ke zvýšení maximálních hodnot U světových běžkařů hodnoty až 90 ml/min/kg Vlivem vytrvalostního tréninku také dochází ke snížení příjmu kyslíku v určitých rychlostech, tzv. ekonomika běhu.

Tepový kyslík (VO2/SF) Klidové hodnoty se pohybují okolo 5ml. Reakce: U netrénovaných osob jsou maximální hodnoty u mužů 15-16 ml a u žen 10-11 ml. Adaptace: U vytrvalostních sportovců dosahuje tepový kyslík hodnot 30-35 ml.

Laktát Laktát jako sůl kyseliny mléčné představuje významný ukazatel zatížení Na rozdíl od srdeční frekvence jej nelze měřit tak jednoduše v průběhu tréninku, jako srdeční frekvenci - lze diagnostikovat v laboratorních podmínkách Laktát se v lidském těle vyskytuje neustále v koncentraci 0,5-2,2 mmol/l Tvorba laktátu je vždy známkou přetížení aerobního získávání energie a nástupu anaerobního metabolismu

Nadbytek vzniká při pohybové činnosti maximální nebo submaximální intenzity Zvýšená úroveň laktátu se začíná projevovat: Netrénovaní jedinci: na úrovni 50% až 60% maximální spotřeby kyslíku (VO2max) Trénovaní sportovci: 70% až 80%

Podle množství laktátu v krvi v závislosti na intenzitě pohybové činnosti lze orientačně odhadnout převládající systém úhrady energie: < 2 mmol/l aerobní (pomalá glykolýza, oxidativní systém) 3 7 mmol/l aerobně-anaerobní (pomalá glykolýza, rychlá glykolýza) > 7 mmol/l anaerobní (rychlá glykolýza, glykogenový systém) Koncentrace laktátu v krvi není maximální hned po ukončení pohybové činnosti, ale dále vzrůstá Maximálních hodnot laktátu v krvi bývá zpravidla dosaženo mezi 3. až 10. minutou odpočinku.