INFORMOVANOST SENIOREK O OSTEOPORÓZE

Lékařská fakulta Masarykova univerzita Bc. Eva Smutná INFORMOVANOST SENIOREK O OSTEOPORÓZE Diplomová práce Vedoucí práce: prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Brno, duben 2014

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem svoji diplomovou práci zpracovala samostatně na základě dostupných zdrojů a všechny pouţité prameny jsem uvedla v seznamu pouţité literatury. Brno, 4. dubna 2014. Eva Smutná

PODĚKOVÁNÍ Děkuji především mé vedoucí práce Prof. MUDr. Haně Matějovské Kubešové, CSc. za rady a podporu při psaní diplomové práce. Také bych ráda poděkovala Ing. Janu Liškařovi a Evě Foltýnové za cenné informace k diplomové práci. Mgr. Ivetě Selingerové za pomoc při statistickém zpracování. Poděkování patří i mé rodině za trpělivost a psychickou podporu. Motto: Čas oponou trhnul - a změněn svět! Kam, kam padlo lidstvo staré? Jan Neruda

OBSAH PODĚKOVÁNÍ... 3 ÚVOD... 7 1 Stárnutí... 8 1.1 Stáří... 9 1.1.1 Kalendářní stáří... 9 1.1.2 Biologické stáří... 9 1.1.3 Sociální stáří... 10 1.2 Demografie a stáří... 10 1.3 Vliv stárnutí na pohybový aparát... 11 2 Historie osteoporózy... 12 2.1 Světový den osteoporózy... 13 3 Kosterní systém... 14 3.1 Anatomie a funkce kosti... 14 3.2 Remodelace kosti... 16 3.2.1 Cyklus kostní remodelace... 17 3.2.2 Metabolismus vápníku... 18 3.2.3 Vitamín D... 19 4 Rizikové faktory pro vznik osteoporózy... 20 5 Poruchy kostního metabolismu... 21 5.1 Klasifikace osteoporózy... 22 5.2 Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen... 23 5.2.1 Osteoporóza u ţen... 23 5.2.2 Osteoporóza u muţů... 24 6 Diagnostika osteoporózy... 25 6.1 Anamnéza, fyzikální vyšetření... 25 6.1.1 Moţnosti odhadu rizika vzniku osteoporózy... 26 6.2 Zobrazovací metody... 27 4

6.2.1 Rentgenologické vyšetření... 27 6.2.2 Osteodenzitometrické vyšetření... 27 6.2.3 Kvantitativní výpočetní tomografie... 29 6.2.4 Kvantitativní magnetická rezonance... 29 6.2.5 Kvantitativní ultrazvuková denzitometrie... 29 6.2.6 Scintigrafie... 30 6.2.7 Kostní biopsie a histomorfometrie... 30 6.2.8 Laboratorní vyšetření krve a moče... 30 7 Komplikace osteoporózy... 32 8 Léčba osteoporózy... 35 8.1 Nefarmakologická léčba... 35 8.1.1 Změna stravovacích zvyklostí... 35 8.1.2 Pohybová aktivita... 37 8.1.3 Omezení zlozvyků... 37 8.1.4 Ochrana před pády a úrazy... 38 8.2 Farmakologická léčba... 38 8.2.1 Vápník... 39 8.2.2 Vitamín D... 40 8.2.3 Hormonální substituční léčba (HRT)... 40 8.2.4 Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM)... 41 8.2.5 Aminobisfosfonáty (BF)... 42 8.2.6 Stroncium ranelát... 43 8.2.7 Deriváty parathormonů... 43 8.2.8 Denosumab... 44 8.3 Péče o postmenopauzální ţeny po ukončení hormonální terapie... 45 8.4 Budoucí moţnosti léčby osteoporózy... 46 9 Prevence osteoporózy... 48 10 EMPIRICKÁ ČÁST... 50 10.1 Cíle práce a očekávané výsledky... 50 Cíle teoretické části:... 50 10.2 Metodika a organizace průzkumu... 51 10.3 Analýza výsledků... 52 10.3.1 Charakteristika respondentů... 53 10.3.2 Induktivní analýza verifikace hypotéz... 72 11 DISKUZE... 86 5

12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ... 93 ZÁVĚR... 94 ANOTACE... 96 SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ... 98 Elektronické dokumenty... 100 SEZNAM ZKRATEK... 101 SEZNAM TABULEK... 103 SEZNAM GRAFŮ... 104 SEZNAM OBRÁZKŮ... 105 SEZNAM PŘÍLOH... 106 6

ÚVOD Osteoporóza je progresivní systémové onemocnění, při kterém dochází k úbytku kostní hmoty a k poruchám mikroarchitektury kostní tkáně. Tím se kost stává křehčí a zvyšuje se riziko vzniku zlomenin, především páteře, kyčle nebo zápěstí. 1 Kost je ţivou tkání, která se v průběhu ţivota neustále mění. Ve zdravé kosti dochází k odbourávání staré kostní hmoty, ta je stejnou rychlostí nahrazována jinou. Vnitřní struktura zdravé kosti je tvořena kostními trámci, které dodávají kosti pevnost a pruţnost. Při osteoporóze pak převaţuje proces odbourávání kostní hmoty nad její novotvorbou. Kostní trámce se stávají tenkými a křehkými, můţe dojít k jejich přerušení, coţ vede ke vzniku zlomenin. Osteoporózou trpěli i naši předkové. V České republice je osteoporóza za nemoc povaţována aţ od roku 1994. Je řazena mezi civilizační choroby. Představuje závaţný nejen zdravotní, společenský, ale i ekonomický problém. 2 V České republice je touto chorobou postiţeno 10 % všech obyvatel, tedy okolo jednoho milionu lidí. Osteoporóza se objevuje jak u ţen, tak i u muţů. Nejčastěji je však po menopauze, kdy hormonální změny způsobují zvýšení kostního metabolismu. Ročně se u nás eviduje více jak 18 tisíc zlomenin krčku stehenní kosti. Tento typ zlomeniny patří mezi nejzávaţnější komplikace osteoporózy. Při této zlomenině je nutná hospitalizace, způsobuje imobilitu nemocného a v důsledku můţe zvyšovat míru úmrtnosti v prvním roce po úrazu. Příčinou velkého nárůstu osteoporózy v naší populaci je zejména změna ţivotního stylu, špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu a všeobecně pohodlný způsob ţivota. Cílem mé práce je zjistit úroveň znalostí seniorek o osteoporóze v závislosti na věku, vzdělání a místě, kde seniorky bydlí, získat informace o její prevenci a o tom, jak seniorky dbají o své zdraví, a co jsou ochotny pro své zdraví udělat. 1 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 11 2 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 46 7

1 Stárnutí Stárnutí je univerzální jev, který postihuje veškerou ţivou hmotu. Probíhá od početí, ale jeho skutečný projev nastává aţ poklesem funkcí po dosaţení sexuální dospělosti. 3 Toto období je provázeno regresivními změnami v různých oblastech ţivota člověka, proto je tato ţivotní etapa často chápána jako období nemoci, nemohoucnosti a především samoty. Je nutné změnit negativní přístup společnosti ke stárnutí a starším lidem, který je spojený se stereotypním, mnohdy ageistickým pohledem. Stárnutí je záleţitost velmi individuální jak z hlediska času, tak i rozsahu a závaţnosti projevů. 4 Tyto projevy jsou důsledkem fyzické křehkosti, poklesu duševních schopností nepředstavují normální projev procesu stárnutí, ale ve většině případů jsou důsledkem souběţně probíhajících chorob. Jedná se o specifický, nevratný a zároveň neopakovatelný biologický proces, kdy v jednotlivých orgánech nastupují degenerativní, morfologické a funkční změny. K těmto změnám dochází v různou dobu a pokračují různou rychlostí. 5 Kaţdý člověk stárne jiţ od svého narození a stárne jinak. V některých obdobích svého ţivota stárne rychleji, jindy pomaleji. 6 Někteří lidé jsou na svůj věk neobvykle výkonní a zdatní, jiní mohou působit předčasně zestárlým dojmem. 7 Stárnutí je zčásti geneticky zakódováno a částečně je ovlivněno náhodnými jevy, chybami a poruchami. Morfologicky se jedná o fyziologickou, věku odpovídající atrofii, dochází k zhoršení funkčních vlastností a poklesu rezerv, prolínají se involuční změny se změnami ţivotního stylu. 8 3 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 67 4 Srov. DVOŘÁČKOVA D., Kvalita ţivota seniorů, str. 7-10 5 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 8 6 Srov. HAŠKOVCOVÁ H., Fenomén stáří, str. 20 7 Srov. KALVACH Z., ONDERKOVÁ A., Stáří, pojetí geriatrického pacienta a jeho problémů v geriatrické praxi., str. 7 8 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, str. 20 8

1.1 Stáří Stáří je závěrečnou fází ontogenetického vývoje člověka, která uzavírá lidský ţivot. Je důsledkem změn funkčních i morfologických, které vedou k typickému obrazu, který je označován jako fenotyp stáří. Jeho modifikace je ovlivněna především prostředím, zdravotním stavem a stylem ţivota. Významnou roli hraje i vliv sociálně ekonomický a psychický. Stáří nelze jednoznačně vymezit. Dosud nebyla vytvořena jednotná, všeobecně uznávaná periodizace stáří. V současné době rozlišujeme stáří kalendářní, biologické a sociální. 9 1.1.1 Kalendářní stáří Je určeno datem narození a lze je jednoznačně vymezit tak, aby vyhovovalo demografickým a jiným potřebám. Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) je za počátek stáří povaţován věk 60 let, vlastní stáří od 75 let je označováno jako uzlový ontogenetický bod. Současná gerontologie uţívá členění stáří, které navrhla Neugartenová (1966) na: - mladé seniory 65 74 let - staré seniory 75 84 let - velmi staré seniory 85 let a výše 1.1.2 Biologické stáří Vystihuje biologické stárnutí organismu. Označuje míru involučních změn, hodnotí funkční stav, výkonnost a způsobilost k určité aktivitě nebo zdravotnickému výkonu. Pro biologické stáří dnes neexistují přesná kritéria, proces stárnutí se projevuje na všech orgánech a prolíná se s chorobnými změnami. 9 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, str. 19-25 9

1.1.3 Sociální stáří Je dáno sociálními změnami, proměnou sociálních rolí, potřeb, ţivotního stylu a ekonomického zajištění. Dochází ke změnám ţivotních událostí, kterými jsou penzionování, ztráta společenské prestiţe, osamělost, pokles ţivotní úrovně, hrozba ztráty soběstačnosti, ovdovění a věková diskriminace (ageismu). 10 1.2 Demografie a stáří Demografické stárnutí je z historického hlediska nevratný fenomén, který je spojený se změnami reprodukčního chování a základních demografických procesů. Jeho důsledkem je proměna věkové struktury populace. Dochází k zákonitému stárnutí populace, kdy podíl stárnoucích a starých lidí se zvyšuje na úkor dětí a mládeţe. 11 Důvod je zcela prostý. Zvyšuje se střední délka ţivota u osob, které ţijí nejen v ekonomicky vyspělých zemích, kde je tento trend odůvodněn dobrou ţivotní úrovní, zdravým způsobem ţivota a přínosnou zdravotní péči, ale i v zemích, které označujeme za země rozvojové. I kdyţ tempo stárnutí je rozdílné, řada odborníků se shoduje na tom, ţe demografický strom ţivota košatí k vyšším věkovým kategoriím. Předpokládá se, ţe se v budoucnosti věkový strom otočí a stárnoucích a starých lidí bude víc neţ mladých a ekonomicky produktivních. 12 V České republice se do roku 2065 podle střední varianty projekce Českého statistického úřadu (ČSÚ) věková struktura populace bude do budoucna i nadále proměňovat. Sniţuje se zastoupení dětské sloţky v důsledku poklesu porodnosti a dochází k nárůstu podílu seniorské populace zlepšováním úmrtnostních poměrů. V současné době představuje podíl dětí ve věku 0 14 let 14,2 % a podíl osob 65 a více 15,2 %. V roce 2065 by tento podíl měl být třetinový. Zastoupení seniorů ve věku 70 a více let se zdvojnásobí, skupina osob ve věku 80 a více let vzroste čtyřnásobně. Průměrný věk se zvýšil o 2 roky, v roce 2065 se očekává nárůst o dalších 8 let. Prodluţování naděje 10 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 47-48 11 Srov. ČEVELA R., KALVACH Z., ČELEDOVÁ L., Sociální gerontologie, str. 77 12 Srov. HAŠKOVCOVÁ H., Fenomén stáří, str. 86 10

na doţití je moţné očekávat i do budoucna. V roce 2065 bude věk pro muţe 84,5 let a 89,3 roků pro ţeny. 13 Důsledky demografického stárnutí se dotýkají sféry sociálního a ekonomického vývoje, jsou spojené s financováním důchodového systému, růstem nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči. Úkolem společnosti je zabezpečit materiální a sociální jistoty starých lidí s ohledem na moţnosti, kterými společnost disponuje. Je třeba respektovat důstojnost, nároky a potřeby starého člověka. Jedním z hlavních dokumentů týkajících se problematiky stárnutí a stáří je Mezinárodní akční plán pro problematiku stárnutí, který byl přijat v roce 2002 na 2. světovém shromáţdění v Madridu. Projednávala se problematika stárnutí nejen ve vyspělých zemích, ale jednalo se i o situaci starších a starých občanů v zemích rozvojových a zemích s přechodovou ekonomikou. 14 1.3 Vliv stárnutí na pohybový aparát Proces stárnutí probíhá ve všech orgánech a tkáních, významné změny postihují pohybový aparát. Tyto změny často způsobují fyzické omezení ve stáří. Kosterní svaly ztrácí svoji pruţnost, rychlost a sílu kontrakcí, ubývá svalové hmoty, ale přibývá tělesného tuku. 15 Dochází k zmenšování postavy v důsledku atrofie meziobratlových plotének, coţ se projevuje shrbením a sníţením tělesné výšky. Je narušený kosterní metabolismus, nastává úbytek kostní hmoty, kosti jsou křehké, dochází k jejich řídnutí, coţ se projeví osteoporózou a vznikem osteoporotických zlomenin. 16 13 Český statistický úřad, [cit. 23.3.2012], Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce obyvatelstva ČR do roku 2065, http://www.demografie.info/?cz_starnuti 14 Srov. HAŠKOVCOVÁ H., Fenomén stáří, str. 91 15 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 9 16 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 16-17 11

2 Historie osteoporózy Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je osteoporóza definována jako systémové kostní onemocnění charakterizované nízkou kostní hmotou a poruchou mikroarchitektoniky kostní tkáně vedoucí ke zvýšené kostní lomivosti a tím rizika kostní zlomeniny. 17 Osteoporóza straší ţeny od pradávna. Nalezené mumie v Egyptě před 4 000 lety měly hrb bohaté vdovy. V 18. stol. anglický chirurg John Hunter zjistil, ţe utvářením nové kosti v těle je stará kost vstřebána nebo zničena. Francouzský patolog Jean Georges Chretien George Frederic Martin Lobstein v roce 1830 objevil proděravěné kosti pacientů a poprvé zavedl termín osteoporóza (porézní kost). Kolem roku 1940 si americký lékař Fuller Albright všiml křehkosti kostí ţen po menopauze. Definoval pojem postmenopauzální osteoporóza a zavedl léčbu estrogenem. V 60. letech minulého století bylo vyvinuto zařízení na zjištění úbytku kostní hmoty, včetně denzitometrů. Touto technikou se odhalí osteoporóza v jejím začátku, před objevením zlomeniny. V roce 1984 tuto nemoc označil National Institutes of Health jako hrozbu pro zdraví, která má být redukována estrogenní terapií, správnou výţivou, dostatečným příjmem vápníku a pohybovou aktivitou. 18 V České republice je osteoporóza za nemoc povaţována aţ od roku 1994. 19 Od roku 2006 dochází k poklesu počtu hospitalizovaných osob, sniţuje se jejich úmrtnost v nemocnicích. Mezi lety 2004 aţ 2006 došlo ke sníţení počtu osteoporotických fraktur jako příčin úmrtí. Intenzita úmrtnosti byla nejvyšší u ţen starších 84 let. Statistiky hospitalizovaných odráţí pouze část skutečného počtu hospitalizovaných s osteoporózou. Těchto osob je v populaci mnohem více, tyto statistiky upozorňují na závaţnost důsledků tohoto onemocnění a úspěšnost prevence a léčby. 20 V současné době jsou na trhu účinné léky proti osteoporóze, významnou roli ve zvládnutí této choroby však sehrává prevence, osvěta a vzdělávání. 17 KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 627 18 http://www.fountia.com/history-osteoporosis/ ze dne [10.8.2013] 19 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 46 20 Srov. JENÍČEK J., FAIT T. a ŢOFKA J.. Klimakterická medicína: Hospitalizace pro faktury proximálního femuru v České republice (1986-2007), str. 9-13 12

2.1 Světový den osteoporózy Odezvou na stoupající počet onemocnění osteoporózou bylo zaloţení Ligy proti osteoporóze (LPO). Ta byla v roce 2004 přijata za člena Mezinárodní nadace pro osteoporózu International Osteoporosis Foundation (IOF). Jedná se o mezinárodní nevládní organizaci, která v roce 1998 propojila svoji činnost s Mezinárodní federací pro onemocnění skeletu. Její vizí je svět bez osteoporózy. Tato organizace v rámci své činnosti pořádá Světový den osteoporózy (WOD) - World Osteoporosis Day, který připadá na 20. října. V roce 2007 se ke Světovému dni připojila i Česká republika. Kaţdý rok je pojmenováno téma, ke kterému jsou směřovány aktivity nejen národních, ale i světových společností pro osteoporózu. K této události se vydávají informační materiály, plakáty s doporučenými tématy, které apelují na správnou ţivotosprávu a tělesný pohyb. 21 21 http://www.ordinace.cz/clanek/svetovy-den-proti-osteoporoze/ ze dne [10.8.2013] 13

3 Kosterní systém 3.1 Anatomie a funkce kosti Kostra (skeleton) spolu s chrupavkami, kloubními a vazivovými spoji tvoří pasivní pohybový aparát. Lidská kostra zaujímá 15 % celkové tělesné hmotnosti a je tvořena 220 kostmi. Plní funkci mechanické opory, chrání vnitřní orgány před zevními vlivy a je zásobárnou minerálů, především vápníku, hořčíku a fosforu. 22 Kost je ţivým orgánem, který má bohaté cévní zásobení a vysoce aktivní metabolismus. Po narození většina kosterního skeletu není plně vyvinuta, dochází k postupné přeměně vazivových a chrupavčitých jader na plně mineralizovanou kost. Vývoj a růst skeletu z 90 % končí v pubertě, kdy dochází k uzavírání růstových štěrbin, v dospělosti jsou další změny bezvýznamné. Se stoupajícím věkem ubývá kostní hmota, sniţuje se elasticita a pevnost kosti. Příčinou je sníţené mnoţství kolagenu v kosti, úbytek kostního minerálu, jejímţ důsledkem je porucha architektoniky kosti. 23 Kostní tkán je základem kosti, podílí se na její stavbě. Je tvořena kostními buňkami, kolagenními vlákny a mezibuněčnou hmotou, zvanou kostní matrix. 24 Kostní buňky V kostní tkáni se nachází čtyři typy buněk: osteoprogenitorní buňky, osteoblasty, osteocyty a osteoklasty. Osteoprogenitorní buňky jsou kmenové buňky vřetenovitého tvaru, které se nacházejí na vnitřní straně periostu a v kanálcích kompaktní kosti. Osteoblasty tvoří organickou sloţku mezibuněčné hmoty, účastní se ukládání organických látek do kostní matrix. Osteoblasty se nachází na povrchu kostní tkáně, v jejich blízkosti je uloţena mezibuněčná hmota zvaná osteoid. 25 Jejich funkcí je vý- 22 Srov. ČIHÁK R., Anatomie 1, str. 75 23 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 17-18 24 Srov. FIALA P., VALENTA J., EBERLOVÁ L., Anatomie pro studium bakalářských oborů, str. 70 25 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, str. 48-52 14

stavba kostní hmoty. Produkují kostní izoenzym alkalické fosfatázy (ALP), kolagenní a nekolagenní sloţku kostní matrix a bílkovinu osteokalcin. 26 Osteocyty jsou klidovou formou osteoblastů, které se nacházejí mezi lamelami, zvanými lakuny. Mají výběţky, kterými je zajišťována látková výměna mezi osteocyty a krevními cévami. 27 Plní funkci mechanoreceptorů, registrují přetíţené úseky kostí a jejich mikropostiţení. 28 Osteoklasty jsou buňky s velkým počtem jader a nepravidelnými výběţky, které se nachází v jamkách na povrchu resorbované kosti. 29 Osteoklasty odbourávají kostní hmotu sekrecí osteolytických enzymů. Jsou to makrofágy, které pochází z kmenových buněk kostní tkáně, do které vstupují jako monoklonální buňky. 30 Mezibuněčná hmota, kostní matrix Je tvořena organickou a anorganickou sloţkou. Organická složka je tvořena z 95 % kolagenem a amorfní substancí, sloţenou z proteinů a glukoproteinů, které jsou důleţité pro ukládání vápníku a remodelaci kostní tkáně. Anorganická složka tvoří 50 % celkové hmotnosti kostní tkáně, způsobuje tvrdost a pevnost kostí, na které se podílí převáţně vápník a fosfor. Kostní tkáň Podle uspořádání kolagenních fibril rozeznáváme dva stavební typy kostní tkáně: kost vláknitou a kost lamelózní. Kost vláknitého typu je sloţena z plsťovitě propletených svazků kolagenních fibril, mezi kterými jsou v lakunách větvené osteocyty. Vláknitá kostní tkáň se nachází v místech kostních drsnatin. Kost lamelózního typu má vláknitou sloţku mezibuněčné hmoty pravidelně uspořádanou, tvořící kostní lamely. Ty vytváří silné trámce kosti spongiózní nebo sloţité systémy lamel v kosti kompaktní. 31 26 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 10 27 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, str. 48-52 28 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 10 29 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, str. 48-52 30 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 9 31 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, 2005, str. 48-52 15

Kompaktní kost zaujímá 80 % skeletu, tvoří zevní vrstvu dlouhých kostí, je velmi hustá a má nízký obrat kostní remodelace. 32 Na povrchu je kryta periostem, ze kterého pronikají silná kolagenní tzv. Sharpeyova vlákna. Pod periostem jsou uloţené kostní lamely, mezi kterými se rozkládají Haversovy systémy neboli osteony. V nich probíhají krevní a mízní cévy a nervová vlákna, která vstupují do Volkmanových kanálků. 33 Spongiózní kost zaujímá 20 % skeletu, vytváří houbovité struktury, je hodně porotická a má vysoký obrat kostní remodelace. 34 Je tvořena kostními trámci, které jsou uspořádané tak, aby odolávaly působení mechanických sil na kost. Tenké trámce obsahují lamely shodné s plášťovými lamelami kompakty, tlustší trámce mají stavbu shodnou s kompaktní kostí. 35 Obr. č. 1: Sloţení spongiózní a kompaktní kosti 36 3.2 Remodelace kosti Kost je po celou dobu ţivota metabolicky aktivním orgánem. Na její pevnosti se podílí jednak kostní hmota a také kvalita kosti její architektonika, mineralizace, organická matrix a mechanické poškození. 37 32 Srov. ČIHÁK R., Anatomie 1, str. 75 33 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, str. 48-52 34 Srov. ČIHÁK R., Anatomie 1, str. 75 35 Srov. ČECH S., HORKÝ D., Přehled obecné histologie, str. 48-52 36 Sloţení spongiózní a kompaktní kosti - www.google.cz/search?q=stavba+kosti 37 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 626-627 16

Pevnost a integrita skeletu je závislá na procesu kostní remodelace, kterou je obměna kosti způsobená permanentně kontrolovanou resorpcí kosti osteoklasty s následnou náhradou kosti pomocí kostních buněk osteoblastů. Remodelace probíhá v diskrétních úsecích, které nazýváme kostními remodelačními jednotkami. Této přestavby se účastní růstové faktory, cytokiny, systémové peptidy a steroidní hormony, které regulují diferenciaci nezralých prekurzorových buněk a aktivují zralé buňky jak do osteoklastické, tak do osteoblastické řady. 38 Remodelační jednotky jsou nutné pro údrţbu a reparaci kosti. Pokud je resorpce kosti větší neţ její novotvorba, celkové mnoţství kosti klesá. 39 V mládí probíhá kostní remodelace s převahou novotvorby, vytváří se kost o vysoké denzitě. Kvalita kostní tkáně ve vyšším věku záleţí na mnoţství kostní hmoty vytvořené během dospívání (tzv. peak bone mass). U ţen je maximální kostní denzita (BMD) dosaţena asi ve 22 letech věku a maximum kostní hmoty (BMC) přibliţně o 4 roky později. 40 Od této doby začíná kostní hmota ubývat. Přestavba kosti se zpomaluje a kosti začínají řídnout. Remodelace v kortikální kosti probíhá asi ze 30 %, v trámčité kosti asi ze 70 %. 41 3.2.1 Cyklus kostní remodelace Remodelační cyklus trvá asi 180 dní a dělíme jej do 6 fází: - fáze klidu povrch kosti je pokryt vrstvou plochých buněk, které vznikají transformací osteoblastů - fáze resorpce osteoklasty se připravují k resorpci kosti, následně resorbují kost a dochází k jejich apoptóze, tato fáze trvá 14 21 dní - fáze zvratu osteoklasty mizí z resorpční plochy, na jejich místa nasedají osteoblasty, povrch kosti se připravuje k novotvorbě, tato fáze trvá 4 15 dní - fáze rané novotvorby osteoblasty v lakunách produkují osteoid - fáze pozdní tvorby dochází k mineralizaci osteoidu, je nejdelší fází, trvá asi 130 dní 38 Srov. KUBEŠOVÁ MATĚJOVSKÁ H., Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře: Prevence osteoporózy a sarkopenie, str. 16 39 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 21 40 GÁBA A., KAPUŠ O.. Tělesné sloţení jako faktor ovlivňující kostní denzitu u postmenopauzálních ţen, str. 59-64 41 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 7 17

- fáze klidu osteoblasty se mění v endostální buňky, tato doba trvá i několik let 42 Od 40. roku ţivota dochází u ţen i u muţů k útlumu kostní novotvorby a k pozvolné ztrátě kostní hmoty o 0,3 0,5 % ročně. K výraznému úbytku dochází u ţen po menopauze. 43 Fyziologicky je takovou příčinou zrychleného odbourávání kostní hmoty nedostatek pohlavních hormonů ve vyšším věku. Ztráta kostní hmoty v tomto období činí asi 2 % ročně, osteoporóza se pak označuje jako postmenopauzální. 44 Zrychlené tempo přeměny kostí způsobuje narušení kostní rovnováhy, neboť dochází k větší ztrátě neţ nárůstu v kaţdé remodelační jednotce kosti, která je aktivována. Během první postmenopauzální dekády jsou kostní ztráty největší, úbytek kostní hmoty spojený s věkem v šesté dekádě ţivota muţů i ţen jiţ postupuje pomaleji, činí asi 0,5 % ročně. 45 V absolutním vyjádření se jedná o pokles kostních minerálů v průběhu jedné dekády o 36 gramů u ţen a 30 gramů u muţů. 46 3.2.2 Metabolismus vápníku Kalcium je hlavní kationt kosti, organismus si nemůţe udrţet kostní hmotu, pokud je jeho nedostatečný příjem nebo ztráta vysoká. Optimální přívod vápníku pro ţeny před menopauzou je 1000 mg kalcia na den, pro postmenopauzální ţeny se doporučuje zvýšit příjem kalcia na 1500 mg kalcia na den. Kost slouţí jako kalciová rezerva, udrţuje hladinu kalcia v cirkulující krvi a extracelulární tekutině. Lidské tělo není schopné skladovat přebytek kalcia. Pokud jsou denní ztráty kalcia větší neţ jeho absorbce, kalcium je osteoklastickou resorpcí způsobenou hormonem příštítných tělísek uvolněno z kosti. Tento proces redukuje mechanickou odolnost kosti. Před menopauzou jsou mechanismy, které regulují homeostázu kalcia velmi výkonné. S přibývajícím věkem klesá adaptace na nízkou absorbci kalcia. Je to důvod, proč starší lidé potřebují vyšší příjem kalcia. 47 42 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 21-22 43 Srov. ROB L., MARTAN H., CITTERBART K., et al., str. 272 44 Srov. Štěpán J., Postgraduální medicína: Anabolická léčba osteoporózy, str. 570-575 45 Srov. VYSKOČIL V., BLAHOŠ J.. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza, str. 729-733 46 GÁBA A., KAPUŠ O.. Tělesné sloţení jako faktor ovlivňující kostní denzitu u postmenopauzálních ţen, str. 59-64 47 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 628 18

3.2.3 Vitamín D Vitamín D se do lidského organismu dostává převáţně jako prekurzor aktivních metabolitů, kterými jsou jednak cholekalciferol vitamín D 3 a ergokalciferol vitamín D 2, který je rostlinného původu. 48 Nechráněnou kůţí je slunečním zářením zajištěno dodání 80 90 % aktivního vitamínu D do lidského organismu. Ozářením vzniká v kůţi cholekalciferol - vitamín D 3, který je hydroxylovaný v játrech a ledvinách na aktivní 1,25 dihydroxycholecalciferol - kalcitriol. 49 Tvorba kalcitriolu ledvinami je omezena, je řízená hladinou sérového kalcia, fosforu a dalšími hormony. U starých lidí prudce klesá schopnost kůţe tvořit cholekalciferol. Je to způsobeno nedostatkem slunečního záření u pacientů ţijících v ústavních podmínkách ošetřovatelských ústavů, u pacientů nepohyblivých nebo málo pohyblivých, kteří nejsou exponováni slunečnímu záření. To je příčinou jeho nízké hladiny u starých lidí. 50 Zbývajících 10 20 % vitamínu D je dodáno zaţívacím traktem. Z běţné potravy je moţno získat 50 150 IU denně, zatímco jeho potřeba je 800 IU denně. Mnoţství cholekalciferolu v těle vyjadřuje hladina jeho aktivního metabolitu, tvořeného v játrech, tj. 25 hydroxycholekalciferolu - čili kalcidiolu. Hladina kalcidiolu pod 10 ng/ml vede k osteomalácii, hladina mezi 10 25 ng/ml k osteoporóze. 51 Nedostatek vitamínu D narušuje mineralizaci kostry, sniţuje vstřebávání vápníku a můţe vést k parathormonem (PTH) zprostředkované zvýšené resorpci. Jeho nedostatečné mnoţství způsobuje poruchu svalové síly a rovnováhy, coţ zvyšuje riziko pádu a tím i výskyt zlomenin. 52 Obr. č. 2: Strava Obr. č. 3: Opalování 48 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 30 49 Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ H., Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře: Sluneční záření a vitamín D, str. 56 50 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 308 51 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 30 52 Srov. VYSKOČIL V., BLAHOŠ J.. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza, str. 729-733 19

4 Rizikové faktory pro vznik osteoporózy Rizikové faktory jsou okolnosti, které se podílí na vzniku a rozvoji osteoporózy. Dělíme je na faktory pacientem neovlivnitelné, částečně ovlivnitelné a přímo ovlivnitelné. 53 Faktory pacientem neovlivnitelné jsou jiţ předem dány a nelze je změnit. Faktory částečně ovlivnitelné mohou být ovlivněny různými opatřeními např. dietními, reţimovými a léčebnými. Poslední skupinu tvoří faktory postiţenou osobou přímo ovlivnitelné a jsou závislé na její vůli a rozhodnutí. 54 Tab. č. 1: Rizikové faktory osteoporózy Rizikové faktory neovlivnitelné Rizikové faktory částečně ovlivnitelné Rizikové faktory přímo ovlivnitelné věk onemocnění gastrointestinálního traktu výţiva (porucha laktózové (malabsorbční syndrom, resekce ţaludku, hypoacidita, anacidita, chronické jaterní onemocnění) tolerance, nedostatek nebo nadbytek bílkovin v potravě, nadbytek tuků v potravě) pohlaví chronické onemocnění ledvin nedostatek vitamínu D rasa hyperkalciurie nadměrné pití alkoholu dědičnost endokrinní poruchy (předčasná menopauza, nadměrný příjem kofeinu strumektomie, hypertyreóza, primární hyperparatyreóza, hyperkortizolismus, hypogonadismus, diabetes mellitus) geografické a klimatické podmínky dlouhodobé podávání kortikoidů (chronické střevní záněty, astma bronchiale, CHOPN, systémové choroby pojiva) nízká tělesná hmotnost nedostatek pohybu 53 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 12 54 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 33 20

5 Poruchy kostního metabolismu Mechanická odolnost kosti je definována obsahem a kvalitou kolagenu, mírou kostního minerálu a organické matrix, je ovlivněna mikro a makroarchitekturou kosti, tloušťkou a propojením kostních trámců a také dynamikou kostního obratu. 55 V současné době je jediným pouţitelným indexem kvality kosti nízkotraumatická zlomenina v anamnéze. Osteoporóza je diagnostikována na základě nízké hustoty kostní tkáně - bone mineral density (BMD), která je zaloţená na porovnávání zjištěné BMD s průměrnou hodnotou mladé dospělé populace stejného pohlaví i etnické příslušnosti. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila na základě BMD pracovní definici osteoporózy a její předstupeň osteopénii. Je stanoveno tzv. T-skóre, coţ je velikost směrodatné odchylky (SD) nad nebo pod průměrnou hodnotu mladých zdravých jedinců, dosaţené v období okolo 30. roku věku. U osob starších 75 let je vhodnějším kritériem hodnota Z-skóre, které porovnává průměrnou kostní denzitu v dané věkové kategorii 56 (tab. č. 2). 57 Tab. č. 2: Definice osteoporózy podle Světové zdravotnické organizace Diagnostická kategorie BMD (T-skóre) Normální nález > - 1 Osteopénie < - 1 a > - 2,5 Osteoporóza < - 2,5 Těţká (manifestovaná) osteoporóza < - 2,5 + osteoporotická zlomenina K poruchám kostního metabolismu se řadí i osteomalacie. Je to porucha mineralizace kostní matrix, dochází k hromadění špatně nebo málo mineralizovaného osteoidu na povrchu kortikální i spongiózní kosti. Během růstu kosti 55 Srov. VYSKOČIL V., BLAHOŠ J.. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza, str. 729-733 56 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 2 57 Srov. FAJT T., ŢIVNÝ J., Česká gynekologie: Hodnocení kostní minerální denzity ultrazvukem patní kosti a duální rentgenovou absorptiometrií předloktí v klinické praxi, str. 340-344 21

způsobuje vadnou mineralizaci růstových chrupavek, coţ můţe vést ke klinickému obrazu rachitidy. 58 5.1 Klasifikace osteoporózy Osteoporózu dělíme podle příčiny na primární a sekundární. Primární osteoporóza změny na kostře jsou prvotním patologickým dějem, k ní se řadí: a) idiopatická (esenciální) osteoporóza z neznámé příčiny b) involuční (přirozená) osteoporóza ta se dělí, na postmenopauzální a senilní - postmenopauzální osteoporóza - je způsobena úbytkem estrogenů při vyhasnutí ovariální funkce, převaţuje osteoresorpce s následným odbouráváním minerálů. Patogeneticky se jedná o zvýšenou resorpci kosti, která je způsobená vyšší aktivitou osteoklastů se ztrátou převáţně trabekulární kosti. - senilní osteoporóza se vyskytuje ve věku nad 70 let, dochází ke sníţené tvorbě kalcitriolu, který způsobuje pokles střevní absorpce kalcia se sníţenou vitalitou osteoblastů i osteoklastů. Hlavní příčinou senilní osteoporózy je nedostatek vitamínu D v populaci starších lidí. Patogeneticky dochází ke sníţené novotvorbě kostí, která je způsobená sníţenou aktivitou osteoblastů. Dochází k pomalé ztrátě jak kosti kortikální, tak i trabekulární. Sekundární osteoporóza vzniká jako následek jiného primárního onemocnění. Můţe se projevit jako nutriční osteoporóza nebo ji můţe způsobit chronické onemocnění jater, ledvin, hyperkalciurie, onemocnění postihující endokrinní systém, nepříznivý účinek léků a imobilita. 59 Sekundární osteoporóza doprovází jako komplikace řadu endokrinopatii (hypertyreózu, primární hyperparatyreózu, hyperkortizolismus, hypogonalismus a diabetes mellitus). Můţe být způsobená také hormonální léčbou, především glukokortikoidy. 60 58 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 635 59 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 60 Srov. ZAJÍČKOVÁ, K., Postgraduální medicína: Sekundární osteoporóza u běţných endokrinopatií, str. 712-716 22

5.2 Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen Výskyt tohoto onemocnění zaznamenává v posledních desetiletích celosvětově výrazný nárůst. Osteoporóza byla a stále je často povaţována za onemocnění postihující pouze ţeny, dnes jí onemocní čím dál více muţů ve středním a vyšším věku. Osteoporózu tedy uţ nelze označovat za čistě ţenskou chorobu. 61 Na základě provedených klinických studií je moţné předpokládat, ţe osteoporózou je ohroţena kaţdá třetí ţena a kaţdý pátý muţ ve věku nad 50 let. 5.2.1 Osteoporóza u ţen Osteoporóza můţe postihnout kaţdého, bez ohledu na věk a pohlaví, nejvíce ohroţenou skupinou jsou však ţeny v období po přechodu. 62 Před menopauzou je kostní hmota ţen chráněna vysokou hladinou estrogenů. V období menopauzy mezi 45. 55. rokem ţivota dochází k úbytku estrogenů z důvodu vyhasínání funkce vaječníků, ztráta kostní tkáně dosahuje 2 4 % ročně. V tomto období má asi 35 % ţen podprůměrnou kostní hmotu, 14 % ţen má předstupeň osteoporózy, osteopénii. Pokud vymizí estrogeny v plodném období ţivota ţeny, dochází ke vzniku osteoporózy aţ u 70 % ţen se ztrátou kostní tkáně, která můţe dosáhnout aţ 7 % ročně. 63 V období mezi 55. 65. rokem ţivota je hladina estrogenů minimální, postmenopauzální osteoporózu je nutné očekávat aţ u 33 % ţen po přirozené menopauze a aţ u 50 % ţen po menopauze navozené. Hlavním typem zlomenin jsou pro toto období kompresivní fraktury bederních obratlů, které postihují 20-40 % ţen. Po 70. roce ţivota se vyvíjí osteoporóza senilní, ke které dochází asi u 50 % ţen po přirozené menopauze a aţ u 2/3 ţen po menopauze navozené. Typickou frakturou je zlomenina krčku stehenní kosti. 64 61 Srov. PAULOVÁ G., SCHUPOVÁ V., Stop osteoporóze, str. 15 62 Srov. RŮŢIČKOVÁ O., Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá, str. 327-334 63 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 12-14 64 Srov. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ H., Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře: Prevence osteoporózy a sarkopenie, str. 16 23

5.2.2 Osteoporóza u muţů Muţi jsou vystaveni stejnému riziku osteoporózy jako ţeny, pouze její výskyt je u muţů niţší. Rozdíl spočívá v odlišné architektonice kosti, typu dysbalance kostního metabolismu a také skutečnosti, ţe muţi trpí osteoporózou aţ v pozdějším věku. 65 K úbytku jejich pohlavních hormonů (androgenů) dochází aţ o 15 20 let později neţ u ţen, tj. po 65. roce ţivota. Poruchu kosti lze očekávat aţ v tomto věku, kdy ztráta kostní hmoty dosahuje 1 % za rok. V tomto období můţe docházet k traumatickým deformacím aţ kompresím obratlových těl, které mohou způsobit fraktury bederních obratlů. Po 70. roce ţivota se u čtvrtiny muţů vyvíjí senilní osteoporóza, typickou frakturou je zlomenina krčku stehenní kosti postihující 35 % muţů. Muţi častěji umírají na komplikace těchto zlomenin jiţ v průběhu hospitalizace nebo během jejich léčby. Prodělaná zlomenina zvyšuje riziko další zlomeniny i u muţské populace. Sekundární osteoporóza, jako následek jiného primárního onemocnění, postihuje aţ 54 % muţů. 66 Obr. č. 4: Sloţení zdravé a osteoporotické kosti 67 65 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str.263 66 Srov. KOCIÁN J., Osteoporóza u muţů, str. 11-14 67 www.google.cz/search?q=osteoporotická+kost 24

6 Diagnostika osteoporózy Cílem vyšetřovacích metod je úspěšně diagnostikovat příčiny osteoporózy, vyloučit jiná závaţná onemocnění páteře (nádory včetně myelomů, infekce včetně tuberkulózy, záněty), které svými projevy mohou připomínat osteoporózu a úspěšně zahájit léčbu. Obecně by se měl pouţívat standardizovaný diagnostický a vyšetřovací postup pacientů s osteoporózou bez ohledu na přítomnost či nepřítomnost nízkotraumatických zlomenin. Rozsah vyšetření jak klinických, tak i laboratorních se odvíjí od závaţnosti vlastního onemocnění, věku, přítomnosti či absenci osteoporotických zlomenin a přidruţených chorob. 6.1 Anamnéza, fyzikální vyšetření Anamnéza, pokud je správně a pečlivě odebraná, je základem úspěchu při diferenciální diagnostice příčin osteoporózy. Je třeba se zaměřit na ţivotní styl pacienta jak v adolescenci, tak v současnosti, zda mohl či nemohl dosáhnout optimálního objemu kostní hmoty. Zjišťujeme anamnézu od dětství, tzn. počet zlomenin, období a okolnosti jejich vzniku. Je třeba provést rozbor přijímané stravy, zaměřit se na pohybovou aktivitu a chronická onemocnění, která by mohla omezovat hybnost pacienta v době maximálního přírůstku kostní hmoty. Další pozornost je věnovaná endokrinním chorobám, onemocněním trávícího traktu a ledvin, které mohou vést k vyšším ztrátám vápníku a zaměřit se na jejich terapii. Je třeba se cíleně dotazovat na nádorová onemocnění, prodělanou chemoterapii a uţívání kortikosteroidů. Dále je třeba sledovat přítomnost kostních dysplazií a chronických onemocnění omezující pohyb pacienta, která jsou spojena s niţší kostní hmotou. 68 Při fyzikálním vyšetření sledujeme výšku pacienta (důleţité je její sníţení o více neţ 3 cm proti předešlému období), typické je osteoporotické zakřivení páteře (zvý- 68 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 52 25

šená hrudní kyfóza). Dále bývají přítomny paravertebrální kontraktury, skolióza (asi u 40 % nemocných), vyklenutí břicha, řasení kůţe na zádech a trupu. Pozornost je třeba věnovat bolestem zad a končetin, problémům s dýcháním při kyfóze a to i v případech, kdy se ţebra opírají o pánevní kruh. Při kaţdém i opakovaném vyšetření BMD se měří výška pacienta se zaznamenáváním její změny. 69 6.1.1 Moţnosti odhadu rizika vzniku osteoporózy Pokud pacient splňuje kritéria pro vznik osteoporózy, měla by mu být věnována větší pozornost z hlediska diagnostiky osteoporózy. Naprosto nezbytná je identifikace rizikových faktorů, které by mohly vést ke vzniku komplikací, tzn. osteoporotických zlomenin. Z tohoto důvodu vypracovala pracovní skupina pro osteoporózu algoritmus FRAX (Fracture Risk Assessment Tool), který dokáţe na základě zhodnocení desetileté pravděpodobnosti kvantifikovat riziko vzniku významné osteoporotické zlomeniny. K tomuto výpočtu je třeba vyplnit tyto rizikové faktory: věk, pohlaví, předchozí zlomeninu, zlomeninu v rodinné anamnéze, anamnézu kouření, poţívání alkoholu, kortikoidů a přítomnou revmatoidní artritidu nebo jiný důvod pro vznik sekundární osteoporózy. 70 S FRAXem mohou lékaři z absolutního rizika zlomenin stanovit, kdy je z lékařského hlediska vhodné zahájit léčbu, a kdy to ještě není nutné, přičemţ se vychází z procentuální pravděpodobnosti zlomeniny u těchto pacientů. 71 Pokud dojde na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření ke zjištění zvýšeného rizika osteoporózy, následuje vyšetření kostní hmoty pomocí zobrazovacích metod. 69 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 168 70 Srov. SKÁCELOVÁ M., Farmakoterapeutické informace: Současné moţnosti léčby osteoporózy č. 2, str. 1-3 71 Srov. VYSKOČIL V., BLAHOŠ J.. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza, str. 729-733 26

6.2 Zobrazovací metody 6.2.1 Rentgenologické vyšetření Jedná se výrazně o subjektivní metodu, kdy na RTG snímku lze rozlišit aţ dramatické změny kostní denzity s úbytkem kostní hmoty 30 40 %. 72 Na dlouhých kostech dochází ke ztenčování kortikális, k výraznému nálezu dochází na bočních snímcích obratlových těl. Těla obratlů ztrácí strukturu trámčiny, dochází k jejich deformitě, svým tvarem připomínají rybí obratle. 73 RTG snímek je důleţitý pro diferenciální diagnostiku osteoporózy k vyloučení osteomalacie, patologických zlomenin a deformit u metabolických osteopatií, pro posouzení osteoporózy zcela ztrácí smysl. Hodnocení je zatíţeno subjektivním pohledem hodnotícího, srovnání výsledků prakticky není moţné. 74 6.2.2 Osteodenzitometrické vyšetření Kostní denzitometrie je jedním ze zásadních nástrojů pro hodnocení skeletu, tzn. rizika zlomenin jako nejzávaţnějšího důsledku osteoporózy. 75 Stanovuje hustotu kostní tkáně BMD (bone mineral denzity) a obsah minerálů v kosti BMC (bone mineral content). Denzita vyšetřovaného skeletu je určena jako míra útlumu RTG záření nebo záření emitovaného radionuklidy po průchodu kostí. 76 Pro měření kostí se pouţívají kostní denzitometry. Centrální denzitometry měří denzitu v oblasti páteře, proximálního femuru a celého těla. Mohou být pouţity i pro měření předloktí, pracují na principu detekce RTG paprsků procházejících měřeným skeletem a okolními měkkými tkáněmi. Na základě rozdílu v absorpci je vyhodnocena kostní denzita. Mezinárodní organizace ISCD (International Society for Clinical Densitometry) jí povaţuje za standard v diagnostice. 77 72 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 44-49 73 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 23 74 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 49-50 75 Srov. KASALICKÝ P., Klimakterická medicína: Denzitometrie osového skeletu - moţnosti a limitace v diagnostice osteoporózy, str. 8-13 76 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 52 77 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 27

Jednofotonová absorptiometrie - SPA (single photon absorptiometry) nebo SXA (single energy X-ray absorptiometry) se pouţívá pro vyšetření periferního skeletu, neboť kost musí být obklopena co nejmenším mnoţstvím měkké tkáně. Těmto parametrům vyhovuje oblast předloktí. Dvoufotonová absorptiometrie DPA (dual photon absorptiometry) se pouţívá při vyšetření kostní hmoty bederní páteře, krčku femuru a při stanovení celotělového obsahu vápníku. Záření o dvou různých energiích prostupuje rozdílně kostí a měkkou tkání. Výhoda ve srovnání s metodou SPA spočívá v moţnosti měřit i místa s větším mnoţstvím měkké tkáně (páteř a krček femuru). Dvouenergiová rentgenová absorptiometrie DXA, DEXA (dual energy X- ray absorptiometry) je metoda, která pro stanovení BMD vyuţívá energií emitovaného rentgenového paprsku ve dvou energetických hladinách. Oproti DPA je přesnější, umoţňuje měřit libovolnou část těla i celotělový obsah minerálů. Výsledky jsou udávány v g/cm 2. Měří se obratlová těla L 1 - L 4, předloktí, kyčel a krček femuru. Obratle postiţené kompresivní zlomeninou mohou falešně zvýšit hodnotu kostní denzity, stejnou chybu můţe způsobit pouţití většího mnoţství rozpuštěného vápníku před vyšetřením. 78 U osob starších 65 let se dává přednost měření BMD proximálního femuru, neboť ve vyšším věku můţe být měření v bederní páteři zkresleno spondylózou nebo spondylartritidou. 79 Vyšetření kostní denzity se neprovádí rutinně u všech nemocných, ale pouze tam, kde výsledek můţe zásadně ovlivnit léčbu. Denzitometrie by měla být provedena u všech ţen v 65 letech v rámci preventivních opatření, u ţen s rizikovými faktory pro vznik osteoporózy jiţ v 60 letech. 80 Výsledek kostní denzitometrie a změřená hodnota BMD nemusí vţdy odrazit přesné riziko fraktur. Je velká část pacientů, kteří i přes nízké hodnoty BMD frakturu neutrpí, naopak řada pacientů při denzitě mimo pásmo osteoporózy má v anamnéze řadu fraktur při malém traumatu. Proto současné předepsané limity umoţňují terapii při výskytu osteoporotické fraktury bez ohledu na hodnoty BMD. Prahová hodnota intervence, dříve definovaná jako počet směrodatných odchylek proti průměru mladých zdravých jedinců označo- 78 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 52-53 79 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 630 80 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 168 28

vaná jako T-skóre, byla v souladu s definicí osteoporózy WHO -2,5 SD. Z důvodů zavádění nové terapie se v poslední době objevují i jiné hodnoty pro léčbu (-3,0 pro deriváty PTH bez uţívaných glukokortikoidů a -1,5 pro podávání Zoledronátu i.v. při léčbě glukokortikoidy). Z toho vyplývá postavení denzitometrie osového skeletu jako jediné pro praxi přípustné hodnoty. 81 6.2.3 Kvantitativní výpočetní tomografie Kvantitativní výpočetní tomografie QTC (quantificated computerized tomography) se v současné době pouţívá pro měření BMD. Funguje na principu rentgenového záření a uţívá se k měření hustoty minerálů obratlových těl a periferních kostí. Trojrozměrná denzita umoţňuje rozlišit hustotu kortikální a trabekulární kosti. Přesnost měření je vysoká, výsledky se udávají v g/cm 3 (objemové). Nevýhodou je velmi vysoká radiační zátěţ ve srovnání s DXA. 6.2.4 Kvantitativní magnetická rezonance Kvantitativní magnetická rezonance QMR (quantificated magnetic resonance) umoţňuje zobrazit trámčitou kostní strukturu. Tato metoda je vhodná pro vyšetření distálního radia, femuru, tibie a patní kosti. Hodnocení kostní denzity pomocí této metody není povaţováno za rutinní, není také indikací k zahájení antiresorpční léčby. 82 6.2.5 Kvantitativní ultrazvuková denzitometrie Kvantitativní ultrazvuková denzitometrie QUS (quantitative ultrasound) podává informace o mnoţství BMD a také o mikroarchitektuře a elasticitě kosti. Hodnotí oslabení ultrazvukového signálu (BUA) a rychlost signálu (VOS), které přístroj přepočítává na index tuhosti (SI). VOS je měřítkem elasticity a denzity v kosti, BUA je měřítkem denzity a struktury trámčité kosti. Nejvhodnějším místem pro měření je patní kost, kde je malá vrstva tkáně a je tedy snadno přístupná. V patní kosti je 95 % objem 81 Srov. KASALICKÝ P., Klimekterická medicína: Denzitometrie osového skeletu - moţnosti a limitace v diagnostice osteoporózy, str. 8-13 82 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 54-55 29

trabekulární kosti. Ultrazvukové vyšetření nenahrazuje metodu DXA. Není stanoven vztah mezi ztrátou kostní hmoty v patní kosti a rizikem osteoporotických zlomenin v obvyklých lokalizacích. 83 6.2.6 Scintigrafie K velkému rozšíření celotělové scintigrafie došlo aţ s vývojem technecia TC 99, s poločasem rozpadu 6 hodin. Kostní radioizotopové vyšetření se pouţívá pro diagnostiku maligních a benigních onemocnění skeletu. Pro diagnostiku osteosarkomu jako maligního onemocnění je scintigrafie nezbytná. Je citlivější neţ rentgen, ale mírně přesnější neţ DEXA. 84 6.2.7 Kostní biopsie a histomorfometrie Přestavbu kostí je moţno testovat histomorfometrickou analýzou trabekulární kosti pomocí kostní biopsie. Získaný vzorek se odebírá obvykle z hřebene nebo lopaty kosti kyčelní. Před výkonem je nutné podat fluorochromy, coby tkáňové markery, vzorek je třeba rychle zpracovat, aby nedošlo ke ztrátě minerálů. Pro stanovení diagnosy osteoporózy není biopsie v současné době nutná, ale můţe pomoci při rozhodování o léčbě. 85 6.2.8 Laboratorní vyšetření krve a moče Pro zhodnocení celkového metabolického stavu, kalciového a kostního metabolismu a remodelace kostní tkáně je nezbytné doplnění laboratorních hodnot pro vyloučení sekundární příčiny osteoporózy. Mezi základní prováděná laboratorní vyšetření patří sérová koncentrace vápníku, fosforu, alkalické fosfatázy, kreatininu, vitamínu D, ELFO bílkovin k vyloučení myelomu. Pro vyloučení poruch štítné ţlázy se vyšetřuje hormonální hladina TSH, rutinně se provádí vyšetření markerů kostní formace (kostní izoenzym alkalické fosfatázy, osteokalcin a C-terminální peptid protokolagenu) a markerů kostní resorpce (plazmatické hladiny rezistentní kyselé fosfatázy). 83 Srov. FAJT, T., ŢIVNÝ J.. Česká gynekologie: Hodnocení kostní minerální denzity ultrazvukem patní kosti a duální rentgenovou absorptiometrií předloktí v klinické praxi, str. 340-344 84 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 109 85 Srov. tamtéţ, str. 105-106 30

Další laboratorní testy se provádí podle klinické potřeby. Pokud je přítomná osteoporóza, je třeba vyšetřit hladinu parathormonu (PTH), u muţů pak hladinu testosteronu a dehydroepiandrosteronu (DHEAS). Ostatní ukazatele jako kortizol, adrenokortikotropní hormon (ACTH), protilátky proti endomiziu aţ při úbytku kostního mineráminerálu. 86 V moči se vyšetřují produkty kolagenu (hydroxyprolin) a pyridinolinové spojky, volné (pyridinolin a deoxypyridinolin), volné nebo vázané (telopeptidy C-terminální nebo N-terminální). Nejpřesnější je stanovení C-telopeptidu v plazmě. Změna kostních markerů se projevuje za 3 aţ 6 měsíců od zahájení léčby, kostní denzita v této době neukazuje ţádné změny. 87 86 Srov. VYSKOČIL V., BLAHOŠ J.. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza, str. 729-733 87 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 629-630 31

7 Komplikace osteoporózy Osteoporóza je typická svým tichým projevem, ve většině případů je diagnostikována aţ při závaţných zdravotních komplikacích. 88 Průvodním jevem osteoporózy, vzhledem k její multifaktoriální etiologii, je bolest. Bývá hlavním příznakem, který přivádí pacienta s osteoporózou k lékaři. Osteoporóza zpravidla není přímo spojená se vznikem bolesti, bolestivé stavy způsobují spíše její následky. Bolest můţe být ostrá, provázející většinou akutní fraktury, nebo tupá, chronická, která se zvyšuje zatíţením a pohybem, při delším sezení nebo stoji. 89 Protoţe pacienti s osteoporózou jsou převáţně starší 50-ti let, mohou mít i jiná postiţení pohybového aparátu, např. artrotické změny v kyčli, kolenou i ramenním kloubu s doprovodními příznaky okolních měkkých tkání, tzv. periartropatie. Po 65. roce ţivota jsou na osovém skeletu degenerativní změny typu osteochondrózy, spondylózy, spondylartrózy a spondylolistézy. Při diferenciální diagnostice je třeba pomýšlet i na degenerativní změny na kloubech typu koxartrózy, gonartrózy a spondylartrózy páteře. Při analýze těchto bolestí je třeba zváţit podíl jednotlivých sloţek, které přímo nesouvisí s osteoporózou, aby mohla být zvolena nejpřesnější a nejcílenější léčba. 90 Bolest u nemocných často vyvolává pocit úzkosti, strachu a deprese, můţe být ovlivněna farmakologickou léčbou a nefarmakologickými postupu. Analgetická terapie je součástí komplexní léčby osteoporózy, která při správné kombinaci s nefarmakologickými opatřeními můţe zlepšit ţivotní úroveň pacienta. Nefarmakologická léčba bolesti spočívá ve správné ţivotosprávě (dieta s dostatečným příjmem vápníku), kinezioterapií (zlepšení svalové síly, pohyblivosti, koordinaci pohybu, obnově správných motorických stereotypů dýchání, stoj, předklon, sed) a psychologických postupů zaměřených na psychickou relaxaci pacienta. Léčba bolesti je nezbytná pro zlepšení kvality ţivota. Při nesprávném odhadu intenzity bolesti můţe analgetická medikace zhoršit koordinaci a mobilitu pacienta, zvýšit riziko pádů, a tím přispět ke zlomenině bez ohledu na denzitu kostního minerálu. 91 88 Srov. GÁBA A., KAPUŠ O.. Tělesné sloţení jako faktor ovlivňující kostní denzitu u postmenopauzálních ţen, str. 59-64 89 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 90 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 386-387 91 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 32

Ztráta kostní hmoty a její řídnutí způsobuje větší lomivost kostí a zároveň větší riziko zlomenin. Při osteoporóze neexistují včasné výstraţné symptomy, onemocnění je často diagnostikováno aţ ve chvíli, kdy dochází k první zlomenině. 92 Nejrizikovější oblastí zlomenin při osteoporóze jsou předloktí, bederní páteř, ţebra a krček stehenní kosti. Ţena ve věku 50 let má 39 % riziko osteoporotické zlomeniny, stejně starý muţ asi 13 %. Zlomenina proximálního femuru je nejzávaţnější komplikací osteoporózy, je spojená s vysokou morbiditou a mortalitou. 93 U poloviny postiţených dochází ke ztrátě moţnosti samostatné chůze, u 30 % je nezbytná ústavní péče. 94 Pouze 82 % pacientů po této zlomenině přeţije dobu 5 let, přičemţ nejvyšší úmrtnost je v prvních 6 měsících. 90 % zlomenin se vyskytuje u osob starších 50 let, 52 % z nich ve věku 80 let. Tento výskyt je výsledkem kombinace poklesu kostní denzity a zvýšené incidence pádu s narůstajícím věkem. Asi 90 % zlomenin proximálního femuru vzniká v důsledku pádu z výšky ne vyšší, neţ je výška těla, pouze 1 % těchto pádů vede ke zlomenině. Pády, které způsobují zlomeniny proximálního femuru, jsou pády na pevný povrch, u pacienta padajícího na bok přímo na stehenní kost, bez obranných reakcí. Vlivem uklouznutí a zakopnutí je asi 50 % těchto pádů, 20 % způsobují synkopy, 20 30 % ztráta rovnováhy, zbytek zaujímají jiné příčiny. Pád na oblast beder znamená 30 násobné zvýšení rizika zlomeniny. U těchto fraktur bývá častější výskyt v zimních měsících, který je způsoben deficitem vitamínu D v tomto období. V porovnání se zlomeninami proximálního femuru je výskyt zlomenin obratlů méně prozkoumán. Je to dáno nedostatkem univerzálně akceptovaného kritéria a vysokým podílem asymptomatických zlomenin. Asi 90 % zlomenin obratlů u ţen je v důsledku lehkého nebo mírného traumatu. 95 Studie EPOS (European Prospective Osteoporosis Study) prokázala, ţe přítomnost obratlové zlomeniny zvyšuje relativní riziko úmrtí o 60 %. 96 Výskyt zlomenin obratlů se zvyšuje s věkem u obou pohlaví. Zlomeniny distálního předloktí se z pohledu epidemiologie liší od zlomenin proximálního femuru a obratlů. Tyto zlomeniny vznikají po pádu na nataţené ruce. Je zde 92 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 368-369 93 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 94 Srov. RŮŢIČKOVÁ O., Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá, str. 327-334 95 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 96 Srov. RŮŢIČKOVÁ O., Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá, str. 327-334 33

výrazná převaha ţen po 60. roku věku. Muţi padají méně často, v důsledku toho u nich dochází k menšímu riziku zlomenin. 97 Kaţdá z uvedených zlomenin, bez ohledu na lokalizaci, zvyšuje riziko následné fraktury. Předchozí zlomeniny ovlivňují výskyt fraktur v budoucnosti, záleţí na tom, do jaké míry se podaří terapeuticky jejich výskyt omezit. 98 Zlomeniny obratlů a proximálního femuru vedou k invalidizaci, k závislosti postiţených osob na pomoci druhých a předčasnému úmrtí. Osteoporotické zlomeniny jsou proto nejen závaţným zdravotním, ale i sociálním problémem. Léčba osteoporotických fraktur představuje navíc i nemalou ekonomickou zátěţ pro společnost. 99 Obr. č. 5: Zlomenina proximálního femuru 100 97 Srov. KONOPÁSKOVÁ L., TKÁČOVÁ L., Sestra: Osteoporóza, str. 30-34 98 Srov. PALIČKA V., Farmakoterapie: Bisfosfonáty v léčbě osteoporózy, str. 686 99 Srov. ŠTĚPÁN J., Postgraduální medicína: Anabolická léčba osteoporózy, str. 570-575 100 http://www.abelia.cz/osteoporoticke-zlomeniny.html 34

8 Léčba osteoporózy Cílem léčby osteoporózy je sníţit riziko zlomenin, udrţet mnoţství a kvalitu kostní hmoty nebo dosáhnout její úpravy. Snahou je zmírnit bolest a další klinické důsledky fraktur a deformit skeletu, a tím si zachovat nebo zlepšit tělesnou zdatnost a kvalitu ţivota, sníţit riziko pádu. Různými farmakologickými opatřeními lze při osteoporóze příznivě ovlivnit progresi onemocnění. 101 Závaţnost a masový výskyt postmenopauzální osteoporózy vede k trvalému zájmu lékařské, vědecké a farmaceutické obce k hledání nových diagnostických a léčebných postupů. 102 8.1 Nefarmakologická léčba Nefarmakologická léčba osteoporózy spočívá v dostatečném příjmu vápníku, vitamínu D ve stravě bohaté na bílkoviny, pravidelné fyzické aktivitě, minimálním příjmu alkoholu a nikotinu a minimalizaci rizika pádu. 103 8.1.1 Změna stravovacích zvyklostí Zdravá a výţivná strava je jedním ze základních kamenů pro silnou a zároveň zdravou kost v kaţdé fázi ţivota. V období dětství a dospívání správná strava napomáhá dosáhnout maximálního mnoţství kostní hmoty a tím sníţit onemocnění osteoporózou. Správná strava je důleţitá i pro udrţení kostní hmoty a síly jak u mladých, tak i starých dospělých, je vhodné ji rozdělit do několika menších denních dávek. Zdravá strava obsahuje kromě základních ţivin (bílkovin, tuků a cukrů) také vitamíny a mine- 101 Srov. ŠTĚPÁN J., Postgraduální medicína: Anabolická léčba osteoporózy, str. 570-575 102 Srov. PALIČKA V., Farmakoterapie: Bisfosfonáty v léčbě osteoporózy, str. 686 103 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 27 35

rály, jejich mnoţství se liší v závislosti na věku, pohlaví, hmotnosti a fyzické aktivitě. 104 Přiměřený příjem vápníku je základním předpokladem jakékoliv léčby. Jeho dostatečné mnoţství je zajištěno pomocí diety, která obsahuje potraviny bohaté na vápník. Mezi tyto potraviny patří mléko a mléčné produkty, vhodné jsou zvláště nízkotučné a tvrdé sýry, tvarůţky, jogurty a tvaroh. Obecně platí, čím tvrdší sýr, tím více vápníku obsahuje. Laktóza v mléce podporuje vstřebávání vápníku ve střevě. Při nesnášenlivosti mléka ho lze nahradit zakysanými výrobky. Nejvíce vápníku obsahuje mák, dalším zdrojem jsou mořské ryby, ořechy a slunečnicová semena. Dalším zdrojem vápníku je čerstvá zelenina, ovoce a cereální výrobky. Výjimku tvoří rebarbora, špenát, angrešt a rybíz, které obsahují kyselinu šťavelovou, která výrazně sniţuje vyuţití vápníku v organismu. Cereální potraviny obsahující oves jsou kvalitním zdrojem vápníku, coţ neplatí o bílém pečivu. Přidávání cukru, soli, fosfátu, bílkovin a tuků do bílého pečiva můţe značně sníţit absorpci vápníku. Mezi tekutiny z hlediska obsahu vápníku se řadí na první místo mléko a mléčné výrobky (podmáslí, kefír, alma), dále přírodní minerální vody a ovocné šťávy. Absorpce vápníku je ovlivněna také bílkovinami, tuky a cukry. Zvýšená konzumace bílkovin (převáţně masa) a sacharidů (sladkostí a moučných výrobků), můţe vést ke komplikacím. 105 Tuky umoţňují vstřebávání lipofilních vitamínů, jejich nadbytek vede ke ztrátě vápníku a hořčíku z kostí. Nasycené mastné kyseliny negativně ovlivňují kostní denzitu a zvyšují riziko zlomenin, příjem polyenových mastných kyselin (obsaţených v tučných mořských rybách) toto riziko sniţuje. 106 Pro vstřebávání vápníku jsou důleţité i další minerály jako hořčík, bór, měď, mangan, zinek, křemík, stroncium, fluor a fosfor. Vitamín D zlepšuje absorpci vápníku a fosfátu ve střevě karboxylací osteokalcinu v játrech. Je obsaţen v rybím oleji (tresčích játrech), zelenině, fortifikovaném mléku, chlebu a cereáliích. Absorpci vápníku zlepšuje také vitamíny C, K, A a B 12. Potraviny s vyšším obsahem vápníku je vhodné konzumovat v odpoledních a večerních hodinách, neboť vápník se nejlépe vstřebává v noci. 104 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 45-46 105 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 134-138 106 Srov. TROJANOVÁ B., Praktická gynekologie: Behaviorální determinanty primární osteoporózy: je třeba edukovat ţeny v prevenci osteoporózy?, str. 86-92 36

Obecně lze konstatovat, ţe nadměrný příjem nebo naopak nedostatek cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů a minerálů jsou nejen pro skelet, ale pro organismus jako celek škodlivé. 107 8.1.2 Pohybová aktivita Významným léčebným prostředkem je optimální zvýšení fyzické aktivity nemocného. 108 Pohybová aktivita stimuluje prokrvení svalů, stabilizuje krevní tlak, coţ sniţuje riziko dezorientace a následně i riziko pádů u starších lidí. Cvičení by mělo být pravidelné s rovnoměrnou intenzitou, přiměřené věku a zdravotnímu stavu pacienta. Fyzická aktivita je spojená se 20 60% sníţením počtu zlomenin krčku femuru u muţů a ţen. Je třeba, aby aktivita zatěţovala co největší mnoţství svalových skupin, nesmí ale způsobovat bolest ani jiné omezení. 109 Doporučuje se chůze procházkovým tempem 30 minut denně, která zatěţuje celý skelet a stimuluje osteoblasty k novotvorbě kostní hmoty. 110 Vhodná je jízda na kole po rovném povrchu, nedoporučuje se gymnastika, běhy na dlouhé tratě z důvodu poškození šlach. Zakázány jsou sporty se skoky a hry, kde dochází ke kontaktu hráčů. 111 Pacienti s osteoporózou a anamnézou zlomeniny mají obavy ze cvičení z důvodu vzniku nové zlomeniny nebo bolesti. Vyhýbání se pohybové aktivitě zvyšuje kostní ztrátu okolo 1 % týdně u spongiózní kosti a 1 % měsíčně u kortikální kosti. Pravidelné cvičení by mělo zvýšit schopnost vykonávat běţné denní aktivity při minimalizaci moţnosti rizika pádu a vzniku zlomeniny. 112 8.1.3 Omezení zlozvyků Je třeba se vyvarovat kouření, kuřáci mají dvojnásobné riziko vzniku zlomenin neţ nekuřáci. Kouření ovlivňuje i řadu procesů, které vedou ke sníţené kvalitě kostí. 107 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 138-146 108 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 42 109 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 141-142 110 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 168 111 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 42 112 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 141-142 37

Rovněţ je třeba omezit pití alkoholu. Mírný příjem alkoholu nemá negativní vliv na kost. Nadměrná konzumace však sniţuje vstřebávání stavebních minerálů pro kost, poškozuje játra, která jsou orgánem aktivujícím vitamín D. Kofein sniţuje vstřebávání vápníku ve střevě, má diuretické účinky a tím dochází ke ztrátě vápníku a hořčíku. Neomezené pití kávy by mělo být kompenzováno konzumací jedné sklenice mléka jako náhrady k obnovení vápníkové bilance. 113 8.1.4 Ochrana před pády a úrazy Je třeba, aby kaţdodenní aktivita nemocného nezvyšovala riziko pádu a tím vznik zlomeniny obratlů nebo kyčle. Pro prevenci pádu je třeba provést bezbariérové a protiskluzové úpravy bytu, pouţívat kompenzační pomůcky ke zlepšení stability a chůze (berle, hole, madla, vhodná obuv). 114 Uţívání hypnotik můţe způsobit pád při nočním vstávání, je důleţitá předvídavost při zamyšlených úkonech a činnostech. Poučení vyţaduje také zdvihání předmětů, je vyloučeno nošení těţkých břemen. 115 Součástí pohybové léčby a prevence další zlomeniny je nošení korzetu, který zatíţí axilární skelet a zamezí úbytku kostní hmoty v důsledku imobilizace. 116 8.2 Farmakologická léčba Cílem farmakologické léčby je zvrátit nerovnováhu mezi odbouráváním kosti a její novotvorbou, která můţe být narušena vlivem hormonální dysbalance, či útlumu nebo sekundárních příčin, které je nezbytné v rámci diferenciální diagnostiky před zahájením léčby určit. 117 Podmínkou efektivní léčby je dostupnost přípravků s vysokou účinností a bezpečností, které budou dobře tolerovány a budou mít vysokou účinnost. Některé léky 113 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 143-144 114 Srov. TOPINKOVÁ E., Geriatrie pro praxi, str. 168 115 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 635 116 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 141 117 Srov. SKÁCELOVÁ M., Farmakoterapeutické informace: Současné moţnosti léčby osteoporózy č. 2, str. 1-3 38

však mají méně, jiné více neţádoucích účinků a s tím souvisí rozdílná účinnost terapií. 118 V léčbě osteoporózy lze pouţít přípravky antiresorpční (antikatabolické) a osteoformační (osteoanabolické), které stimulují kostní novotvorbu. V dosavadní klinické praxi výrazně převaţují preparáty antiresorpční (bisfosfonáty, selektivní modulátory estrogeních receptorů) nad preparáty osteoanabolickými (nekombinovaný lidský parathormon). 119 Základem všech terapeutických a preventivních strategií zůstává vápník a vitamín D. Ţádná, jakkoliv účinná antiresorpční léčba se bez suplementace vápníku a vitamínu D neobejde. 120 8.2.1 Vápník Vápník je základním lékem uţívaným k léčbě osteoporózy. Doporučený denní příjem vápníku je pro postmenopauzální ţeny mladší 65 let uţívající hormonální terapií (HRT) 1000mg, pro postmenopauzální ţeny bez HRT 1500mg a pro ţeny a muţe ve věku 65 let a více 1500mg. 121 Při jeho nedostatečném příjmu potravou je v současné době doporučováno podávání medikamentózního vápníku maximálně do výše 1000mg denně (prevence neţádoucích účinků v oblasti GIT, moţnost vzniku ledvinových kamenů, negativní vliv na kardiovaskulární systém). 122 Vliv vápníku na redukci zlomenin byl zkoumán v monoterapii i v kombinaci s vitamínem D. V monoterapii nebyl vliv vápníku na redukci zlomenin jednoznačně potvrzen, naopak v kombinací s podávaným vitamínem D 3 byl prokázán pokles relativního rizika (RR) zlomeniny o 27 %. U osob, které mají osteoporózu provázenou úporným algickým syndromem se osvědčilo pravidelné podávání kalcia i.v. 123 118 Srov. PALIČKA V., Medical tribune: Osteoporóza - stále podceňovaná skrytá hrozba, str. 686 119 Srov. KUTÍLEK Š., Ortopedie: Denosumab - nový přípravek v léčbě osteoporózy, str. 227-235 120 Srov. VYSKOČIL V., Osteoporóza a další metabolická onemocnění, str. 151 121 Srov. SKÁCELOVÁ M., Farmakoterapeutické informace: Současné moţnosti léčby osteoporózy č. 2, str. 1-3 122 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 123 Srov. SKÁCELOVÁ M., Farmakoterapeutické informace: Současné moţnosti léčby osteoporózy č. 2, str. 1-3 39

8.2.2 Vitamín D Nedostatek vitamínu D je u postmenopouzálních ţen poměrně častý. Ve vyšším věku klesá aktivita hydroxyláz, organismus nemá dostatečné mnoţství aktivních forem vitamínu D. Doporučená denní dávka je 800 IU vitamínu D denně, jeho sníţená hladina můţe být kontraindikací nasazení léčby bisfosfonáty (resp. je limitací bezpečnosti u této léčby). Kombinované preparáty s vitamínem A nejsou pro léčbu osteoporózy vhodné, neboť vitamín A zvyšuje aktivitu osteoklastů. U nemocných se sníţenou aktivitou 1α hydroxylázy v ledvinách a u pacientů starších 65 let s nedostatkem tohoto enzymu, lze vitamín D nahradit aktivním metabolitem vitamínu D alfakalcidiolem a kalcitriolem. Před zahájením léčby a v jejím průběhu je třeba sledovat odpad vápníku v moči. 124 V současné době je na trhu přípravek Calcidrink, obsahující vápník, vitamín D společně s esenciálními aminokyselinami. Pilotní studie prokázala pozitivní účinek jeho pravidelného uţívání na sníţení úbytku kostní hmoty u postmenopouzálních ţen. 125 8.2.3 Hormonální substituční léčba (HRT) Estrogeny Hormonální substituční léčba (HRT), resp. estrogenní substituční léčba (ERT) představuje substituci deficitu estrogenu u ţen po menopauze. Estrogeny upravují zvýšený kostní obrat u ţen po menopauze do premenopauzálních hodnot a účinně zamezují ztrátě kostní hmoty ve všech částech skeletu, včetně sníţení vstřebávání vápníku ve střevě. Příznivě ovlivňují také metabolismus tuků. 126 Z pohledu osteologa je terapie estrogeny obzvláště vhodná pro postmenopauzální ţeny ve vysokém riziku osteoporózy nebo jiţ prokázanou osteoporózou a klimakterickými příznaky. 124 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 125 Srov. ŠIMKOVÁ G., Ortopedie: Vliv suplementace kolagenními peptidy, vápníkem a vitaminem D, resp. Calcidrinkem (R) na úbytek kostní hmoty a remodelace kosti u postmenopauzálních ţen s osteopenií - pilotní studie, str. 137-141 126 Srov. SKÁCELOVÁ M., Farmakoterapeutické informace: Současné moţnosti léčby osteoporózy č. 2, str. 1-3 40

Z hlediska prevence a léčby osteoporózy se jedná o léčbu dlouhodobou, minimálně pětiletou. Dlouhodobé podávání zvyšuje výskyt vedlejších účinků, především rakoviny prsu a tromboembolické nemoci. 127 Gestageny Gestageny jsou preparáty nahrazující endogenní progesteron, důvodem jejich podávání je ochrana děloţní sliznice před mitogenním vlivem estrogenů. Jejich uţívání sniţuje riziko karcinomu dělohy, ale můţe zvyšovat riziko karcinomu prsu. 128 Tibolon Tibolon je syntetická steroidní molekula významně ovlivňující aktivitu estrogenových, progesteronových a androgenových receptorů patřící do skupiny látek s tkáňově selektivním účinkem STEARs (Selective Tissue Estrogenic Activity Regulators). Má příznivý vliv na úbytek kostní hmoty u ţen po menopauze, sniţuje riziko vertebrálních a nevertebrálních zlomenin. 129 8.2.4 Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM) Pokud nelze ţeny s postmenopauzální osteoporózou léčit HRT (u ţen s rizikem karcinomu prsu, trombembolie a u hepatopatiíí) je moţné vyuţít k léčbě selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM). Tato léčba spočívá ve vyuţití rozdílné tkáňové distribuce estrogenových receptorů α a β, které se liší afinitou k estrogenním agonistům a antagonistům. 130 Raloxifen Raloxifen je selektivní modulátor estrogenních receptorů, jeho schopnost spočívá v inhibici osteoklastu. Váţe se na estrogenní receptory, stejně jako estrogeny ovlivňuje produkci růstových faktorů a cytokinů, které regulují osteogenezi a aktivitu osteoklastů. Raloxifen prokázal účinek na prevenci vertebrálních zlomenin a úbytku kostní 127 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 128 Srov. BROULÍK P., Osteoporóza a její léčba, str. 46 129 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 130 Srov. KALVACH Z., ZADÁK Z., JIRÁK R., ZAVÁZALOVÁ H., SUCHARDA P. a kol., Geriatrie a gerontologie., str. 633 41

hmoty během tříleté studie MORE (Multiple Outcomes of Raloxifen Evaluation) s následným ročním prodlouţením terapie. 8.2.5 Aminobisfosfonáty (BF) Aminobisfosfonáty jsou syntetické látky, představující základní skupinu léků pro terapií osteoporózy a dalších závaţných chorob (Pagetova choroba, kostní metastázy u nádoru, kostní postiţení u mnohočetného myolomu). Potlačují kostní resorpci svým účinkem na osteoklasty a jejich prekurzory. 131 Výhodou proti ostatním lékovým skupinám je jejich dobrá probádanost v klinických studiích. K nevýhodám bisfosfonátů patří jejich malá vstřebatelnost při perorálním podávání. Je nutno je podávat pouze pacientům, kteří mohou být po aplikaci alespoň 30 minut ve vzpřímené poloze. Jejich léčba by měla být doplněna dostatečným příjmem kalcia a vitamínu D. 132 Alendronát Alendronát je účinným lékem v prevenci i terapii osteoporóz u postmenopauzálních ţen i u osteoporózy muţů. Výsledky randomizovaných klinických studií prokázaly jeho účinek na zvýšení kostí denzity a sníţení rizika osteoporotických fraktur. Risendronát Risendronát je bisfosfonát pozitivně ovlivňující BMD, redukuje riziko zlomenin a má pozitivní účinek na ţeny s postmenopauzální osteoporózou. 133 Ibandronát Ibandronát je bisfosfonát působící selektivně na kostní tkáň a potlačující kostní resorpci sníţením aktivity osteoklastů. Je účinnějším lékem neţ alendronát a risendronát, má vyšší afinitu ke kosti, čímţ zvyšuje antiresorpční účinek léčby. 134 131 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 132 Srov. PALIČKA V., Farmakoterapie: Bisfosfonáty v léčbě osteoporózy, str. 686 133 Srov. SKÁCELOVÁ M., HORÁK P., ŢUREK M., Medicína pro praxi: Dlouhodobá léčba osteoporózy, str. 310-315 134 Srov. RŮŢIČKOVÁ O., Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá, str. 327-334 42

Kyselina zolendronová Kyselina zolendronová je bisfosfonát s nejsilnější afinitou ke kostnímu minerálu a nejsilnějším účinkem na enzymatickou sloţku kosti. Byla prokázána její účinnost při léčbě hyperkalcémie, Pagetovy choroby, u metastáz kostního skeletu a v léčbě osteoporózy. Klinické studie prokázaly fakt, ţe dávka zolendronátu podaná 1x ročně má stejný vliv na zvýšení BMD jako menší dávky podávané frekventovaně. 135 8.2.6 Stroncium ranelát Stroncium ranelát je preparát potlačující kostní resorpci a zvyšující kostní formaci, který prokázal dlouhodobou účinnost v léčbě osteoporózy. Po jeho podávání dochází ke kontinuálnímu nárůstu BMD po celou dobu podávání. Osmiletá studie prokázala bezpečnost a účinnost tohoto preparátu a redukci rizika vertebrálních a nevertebrálních zlomenin. 8.2.7 Deriváty parathormonů PTH 1 34 (teriparatid, Forsteo) a PTH 1 84 (Preostact) jsou novou skupinou antiosteoporotických léků. Na rozdíl od antiresorpční terapie stimulují kostní remodelaci. Při interminentním subkutánním podávání zvyšují kostní resorpci a sniţují riziko zlomenin. Jejich podávání je vyhrazeno pro osteologická centra po předchozím schválení indikační komisí. Délka terapie je jeden rok, po té se pokračuje v léčbě bisfosfonátem. Lék je dostupný ve formě předplněných per (Forsteo) nebo per s vyměnitelnou náplní (Preostact) s aplikací 1x denně subkutánně. K neţádoucím účinkům patří bolesti hlavy, nauzea a hyperkalcémie. 136 135 Srov. SKÁCELOVÁ M., HORÁK P., ŢUREK M., Medicína pro praxi: Dlouhodobá léčba osteoporózy, str. 310-315 136 Srov. SKÁCELOVÁ M., Bulletin Sdruţení praktických lékařů ČR: Současné moţnosti léčby osteoporózy, str. 42-47 43

8.2.8 Denosumab Denosumab je zcela novým antikatabolickým přípravkem s unikátním mechanismem účinku. Jedná se o monoklonální protilátku, která přímo působí na osu osteoprotegerin /RANKL/RANK, čímţ dochází k poklesu počtu osteoklastů, ke zkrácení doby jejich přeţití a tím ke sníţení kostní resorpce. Klinické studie prokázaly účinnost denosubamu na zvýšení denzity kostního minerálu a tím na redukci zlomenin. 137 Jeho mechanismus účinku je zásadně odlišný od působení bisfosfonátů, které se váţí na kostní minerál v místech resorpce, čímţ ovlivňují apoptózu osteoklastů a sniţují jejich počet. 138 137 Srov. KUTÍLEK Š., Ortopedie: Denosumab - nový přípravek v léčbě osteoporózy, str. 227-235 138 Srov. HORÁK P., Medical tribune: Revmatologie, str. 8 44

8.3 Péče o postmenopauzální ţeny po ukončení hormonální terapie Ukončení uţívání hormonální terapie (HT) představuje zásadní období, kdy je u ţen třeba vyhodnotit riziko vzniku osteoporózy. Randomizované kontrolované studie prokázaly, ţe vysazení estrogenů stimuluje produkci cytokinů podporujících resorpci kostní hmoty. U ţen, které přestávají uţívat HT by měla být provedena dvouenergiová rentgenová absorpciometrie a kompletní posouzení klinických rizikových faktorů pro vznik osteoporózy. Výhodné je vyuţití Metody odhadu rizika zlomenin (FRAX Fracture Risk Assessmment Tool) podle WHO, která určuje doporučení k léčbě osteoporózy. Rozhodnutí doporučit terapii bisfosfonáty závisí na posouzení stavu kostní hmoty. Pacientky je moţné zařadit do tří kategorií: 1. Ţeny, které uţívají HT jak k léčbě osteoporózy, tak i k léčbě monopauzálních příznaků by měly uţívat bisfosfonáty nebo jinou léčbu osteoporózy schválenou FDA (Food and Drug Administration). 2. Ţeny s úbytkem kostní hmoty (T-skóre -1 aţ -2,5 v oblasti femuru, celého kyčle nebo bederní páteře) a desetiletým rizikem podle výpočtu FRAX vyšším neţ 3 % u fraktury kyčle nebo 20 % u velkých osteoporotických zlomenin. Tyto ţeny by měly uţívat léčbu bisfosfonáty nebo jinou léčbu schválenou FDA, která sniţuje riziko vzniku zlomenin. 3. Ţenám s normálním mnoţstvím kostní hmoty a nepřítomností klinických rizikových faktorů by mělo být poskytnuto poradenství v prevenci zdravého ţivotního stylu a nemedikamentózních moţností (vhodné výţivy, dostatečného přijmu vápníku a vitamínu D, pohybové aktivity). 45

Poměr rizika a přínosu uţívání bisfosfonátů nepodporuje léčbu postmenopauzálních ţen s normální nebo lehce sníţenou kostní denzitou a minimálním rizikem vzniku zlomenin. 139 Navzdory tomu klinické studie potvrzují, ţe účinek nových bisfosfonátů je vysoce přínosný, umoţňují léčbu i komplikovaných pacientů v širokém věkovém rozpětí a jejich podávání je bezpečné. Sníţení rizika zlomenin ve všech oblastech skeletu je prokazatelné a jejich cyklické podávání v delších časových intervalech umoţňuje i obnovu kostního obratu. 140 8.4 Budoucí moţnosti léčby osteoporózy Současné moţnosti léčby osteoporózy jsou tak dobře propracované, ţe u nemocných, u nichţ je toto metabolické kostní onemocnění včas diagnostikováno, je moţné podstatně sníţit výskyt nejzávaţnějších komplikací, tj. zlomenin. Přesto se hledají nové způsoby léčby pro ještě výraznější sníţení rizika zlomenin. 141 K vývoji dnes pouţívaných léků bude v budoucnu patřit modifikace jejich molekul, způsoby a četnost podávání, délka podávání, vzájemné interakce prospěšné i škodlivé a zvýšení adherence. Jednou z nových účinných cest, kudy by se terapie mohla ubírat, je ovlivnění mezibuněčných regulací v systému RANK/RANKL/osteoprotegerin. Nový přípravek Denosumab působí podobným mechanismem jako osteoprotegerin vyvazuje nadměrně produkovaný RANKL v mezibuněčném prostoru a zabraňuje aktivaci osteoklastů, čímţ sniţuje resorpci kostí. 142 Jaký bude další vývoj antiosteoporotických léků není zatím jasné. Mezi nejúspěšnější kandidáty na léčbu jsou inhibitory katepsinu K, protilátky sklerostinu a kalcitrické působky. Kromě těchto perspektivních léků se zkouší i léčebné účinky dalších působků. 139 KAGAN, Risa. Gynekologie po promoci: Péče o postmenopauzální ţeny po ukončení hormonální léčby, str. 60-61 140 Srov. PALIČKA V., Farmakoterapie: Bisfosfonáty v léčbě osteoporózy, str. 686 141 Srov. BLAHOŠ J., Vnitřní lékařství: Aktuální a budoucí moţnosti léčby osteoporózy, str. 888-890 142 Srov. PALIČKA V., Medical tribune: Osteoporóza - stále podceňovaná skrytá hrozba, str. 686 46

Nitráty kysličník dusnatý (NO) je tvořen NO syntetázou ve všech kostních buňkách. Zprostředkuje účinek tlaku (fyzické aktivity) na osteocyty a má pravděpodobně vliv i na účinek estrogenů na kost. Klinicky uţívané nitráty brání kostním ztrátám u ovarektovaných a glukokortikovaných léčených myší. Homocystein, vitamín B 12 a foláty některé studie prokázaly u osob s vysokou hladinou homocysteinu zvýšené riziko zlomeniny krčku stehenní kosti i jiných zlomenin. Léčba vitamínem B 12 a foláty sniţuje ztrátu kosti i riziko zlomenin. Vitamin B 12 má i osteoanabolický účinek. Obr. č. 6: Vitamín B 12 Beta-blokátory (např. propranolol) zvyšují u experimentovaných zvířat osteoblastickou aktivitu. Otázkou zůstává, zda budou vyuţity k léčbě osteoporózy. Perspektivní jsou i růstové faktory u osob s nedostatečnou funkcí hypofýzy v oblasti růstového hormonu. 143 143 Srov. BLAHOŠ J., Vnitřní lékařství: Aktuální a budoucí moţnosti léčby osteoporózy, str. 888-890 47

9 Prevence osteoporózy Osteoporóza je nejčastější metabolické onemocnění skeletu charakterizované sníţením mechanické odolnosti kosti s predispozicí jedince ke zvýšenému riziku zlomenin. Jedná se o onemocnění s hromadným výskytem, někdy také nazývané epidemií třetího tisíciletí, neboť osteoporózou v současné době trpí asi 220 milionů lidí. 144 Přibliţně jedna třetina aţ jedna polovina postmenopouzálních ţen má tuto diagnózu. Předpokládá se, ţe celosvětově se výskyt zlomenin v oblasti kyčle zvýší do roku 2050 u ţen o 240 %. Osteoporotické zlomeniny představují nejzávaţnější důsledek osteoporózy. Prevence jejich vzniku při léčbě tohoto onemocnění je hlavním cílem a to jak z hlediska pacienta, z hlediska morbidity a mortality, tak i z hlediska dopadu sociálního a ekonomického. 145 Léčba osteoporózy je nákladnou záleţitostí a proto je důleţité osteoporóze předcházet. Jde o velmi důleţitý krok, neboť včasná prevence zabrání rozvoji osteoporózy, upevňuje zdraví jedince a prodluţuje aktivní délku ţivota. 146 Z hlediska primární prevence je nejzásadnějším obdobím dospívání, kdy se vytváří tzv. vrcholová kostní hmota, ze které jedinec potom čerpá aţ do konce svého ţivota. Čím menší rezervu si vytvoří, tím dříve dojde k vývinu osteoporózy. 147 Předcházet vzniku a rozvoji tohoto onemocnění lze správnou výţivou bohatou na vápník, vitamín D a především dostatek pohybu. Obr. č. 7: Vitamín D 144 Srov. SKÁCELOVÁ M., HORÁK P., ŢUREK M., Medicína pro praxi: Dlouhodobá léčba osteoporózy, str. 310-315 145 Srov. RŮŢIČKOVÁ O., Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá, str. 327-334 146 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 44 147 Srov. KUBEŠOVÁ MATĚJOVSKÁ H., Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře: Prevence osteoporózy a sarkopenie, str. 17 48

Smyslem sekundární prevence je včas vytipovat osoby se zvýšením rizikem osteoporózy, zabránit ztrátám kostní hmoty a zahájit léčbu dříve, neţ se osteoporóza plně rozvine. Zde důleţitou roli hraje úprava ţivotního stylu a omezení zlozvyků. 148 Významnou roli v prevenci osteoporózy hraje osvěta a edukace ţen v kaţdém věku. Zde je třeba zdůraznit úlohu školy, rodiny, gynekologa a praktického lékaře v informovanosti o moţnostech a způsobech předcházení tohoto onemocnění. Pro zlepšení znalostí je třeba, aby na trhu bylo dostatečné mnoţství propagačního materiálu (letáky, broţury, články), neboť základem spolupráce v prevenci je dobře informovaný jedinec. 148 Srov. BROULÍK P., Postmenopauzální osteoporóza, str. 44-45 49

10 EMPIRICKÁ ČÁST 10.1 Cíle práce a očekávané výsledky Cíle teoretické části: Cíl 1: Zjistit, zda věk respondentek má vliv na úroveň jejich znalostí o osteoporóze. H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a věkem respondentek. H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a věkem respondentek. Cíl 2: Zjistit, zda dosaţené vzdělání respondentek ovlivňuje úroveň jejich znalostí o osteoporóze H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a úrovní vzdělání respondentek. H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a úrovní vzdělání respondentek. Cíl 3: Zjistit, zda místo, kde respondentky bydlí (město/vesnice) má vliv na jejich informovanost o osteoporóze. H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a místem, kde respondentky bydlí (město/vesnice). H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a místem, kde respondentky bydlí (město/vesnice). Cíl 4: Podle zjištěných nedostatků ve znalostech o osteoporóze a její prevenci vytvořit cílený leták. 50

10.2 Metodika a organizace průzkumu Pro výzkumné šetření jsem zvolila kvantitativní metodu, tj. metodu dotazníkového šetření. Spolu s pozorováním a rozhovorem patří mezi metody sociologického výzkumu, který respondentky vyplňovaly anonymně. Patří mezi nejvíce vyuţívané metody, umoţňuje získat konkrétní údaje od velkého počtu respondentů v krátkém časovém období a s poměrně malými náklady. Jeho nevýhoda spočívá v mnoţství zkreslených odpovědí způsobených nepochopením otázky respondentem. Někdy nám respondent nechce říct pravdu nebo můţe i záměrně lhát. Dotazník (příloha č. 1) jsem vypracovala samostatně pod odborným vedením vedoucí své diplomové práce. S ohledem na věk respondentek byly otázky formulovány co nejjednodušeji, vţdy s jednou správnou odpovědí. Získaná data byla pouţita k přijetí či zamítnutí nulových a alternativních hypotéz. V úvodu dotazníku byly respondentky seznámeny s pokyny týkající se jeho vyplnění. Dotazník obsahoval celkem 19 poloţek, 17 otázek bylo zavřených, 1 otázka měla rozšířenou nabídku odpovědí. Poslední otázka dávala moţnost jiného sdělení informace. První tři poloţky v dotazníku zjišťovaly demografické údaje (věk, dosaţené vzdělání a bydliště). Otázka č. 4 7 byla zaměřena na údaje o znalosti, projevech, výskytu a příznacích tohoto onemocnění. Otázky č. 8 12 a otázka č. 16 zjišťovaly znalosti z oblasti prevence osteoporózy. Otázky č. 13 16 se týkaly vlivu rizikových faktorů na vznik a rozvoj tohoto onemocnění. Otázka č. 18 zjišťovala, zda a jaké aktivity seniorky vykonávají. U této poloţky byla moţnost výběru více odpovědí. Otázka č. 19 byla určena ke sdělení znalosti, informace či zkušenosti k danému tématu. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda je rozdíl v úrovni znalostí mezi seniorkami daných věkových kategorií, zda je rozdíl mezi tím, kde respondentky bydlí a zda rozhoduje výše dosaţeného vzdělání. Dotazník byl upraven na základě pilotáţe provedené na vzorku 10 seniorek z mého okolí pro zjištění srozumitelnosti otázek. 51

Celkem jsem rozdala 200 dotazníků pro obě skupiny respondentek. Pro vytvoření praktického zhodnocení bylo rozdáno 100 dotazníků respondentkám ve městě a 100 dotazníků na vesnici. Dotazníkové šetření na vesnici probíhalo v obci Kratochvilka, kde jsem oslovila všechny seniorky daných věkových kategorií. V obci Neslovice jsem dotazníky rozšiřovala technikou nabalování (snowball) tzn. technikou sněhové koule. Zde bych chtěla podotknout, ţe největší problém s vyplňováním dotazníku na vesnici byl u věkové skupiny 85 let a více. Tato věková kategorie přistupovala k vyplňování dotazníků negativisticky, odmítala vyplňovat jakékoliv údaje, účastnit se znalostního a výzkumného šetření. Sběr dotazníků u této skupiny respondentek probíhal nejdéle. Naproti tomu s touto věkovou kategorií seniorek ve městě při vyplňování dotazníků nebyl problém ţádný. Druhá polovina dotazníku byla pro seniorky ve městě distribuována v Penzionu pro seniory v Rosicích u Brna, se souhlasem ředitelky Bc. Jany Tomšíkové, v Domově pro seniory Brno Kociánka se souhlasem vrchní sestry Jany Kolomazníkové. Sběr dat se uskutečnil od září do listopadu 2013. 10.3 Analýza výsledků Z počtu 200 rozdaných dotazníků se vrátilo 150, návratnost tedy činila 75%. Ač se to zdá neuvěřitelné, vrátilo se 75 dotazníků vyplněných respondentkami ve městě a 75 dotazníků vyplněných na vesnici, ale s jiným počtem v jednotlivých věkových kategoriích. Vyhodnocení 150 dotazníků bylo provedeno pomocí počítače v programu Micrcosoft Office Excel. Výsledné údaje jsou zaznamenány do tabulek v absolutních (N) a relativních (%) četnostech zaokrouhlených na dvě desetinná místa. Pro lepší přehlednost byly tabulky doplněny grafy. Data v provedeném šetření byla zpracována ve statistickém software SPSS verze 12. Pro testování hypotéz byl pouţit Kruskal Wallisův test a Mann Witneyův U test. Volba konkrétních testů je zdůvodněna a uvedena v tabulkách u jednotlivých hypotéz. Statistické zpracování bylo zkontrolováno Mgr. Ivetou Selingerovou. 52

10.3.1 Charakteristika respondentů Analýza poloţky č. 1 - Do jaké věkové kategorie se řadíte? Tab. č. 3 - Věková kategorie respondentek Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice 65-74 let 29 38,67 27 36,00 75-84 let 25 33,33 25 33,33 85 a více 21 28,00 23 30,67 celkem 75 100,00 75 100,00 38,67% 36,00% 33,33% 33,33% 28,00% 30,67% 65-74 let 75-84 let 85 a více město vesnice Graf č. 1: Věková kategorie respondentek První poloţka dotazníku se týkala věku respondentek. Podle údajů v tabulce (tabulka č. 3 a graf č. 1) je patrné, ţe z celkového počtu dotazovaných ve městě (75) jich odpovídalo ve věkové kategorii 65 74 let 29, coţ je 38,67%, 25 respondentek (33,33%) jich odpovídalo ve věkové kategorii 75 84 let. Nejmenší počet dotazovaných (21), coţ činilo 28%, bylo ve věkové kategorií 85 let a více. Z celkového počtu dotazovaných na vesnici (75) jich nejvíce odpovídalo ve věkové kategorii 65 74 let (27), coţ činilo 36%, 25 respondentek odpovídalo ve věkové kategorii 75 84 let, coţ činí 33,33%. Nejmenší počet dotazovaných z tohoto vzorku (23), coţ činí 30,67% bylo ve věkové kategorii 85 let a více. 53

Analýza poloţky č. 2 - Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? Tab. č. 4 - Vzdělání respondentek Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice základní 20 26,67 23 30,67 vyučena 20 26,67 29 38,67 maturita 29 38,67 18 24,00 vysokoškolské 6 8,00 5 6,67 celkem 75 100,00 75 100,00 38,67% 38,67% 26,67% 26,67% 30,67% 24,00% 8,00% 6,67% město vesnice základní vyučena maturita vysokoškolské Graf č. 2: Vzdělání respondentek Podle údajů v tabulce (tab. č. 4 a graf č. 2) vyplývá, ţe ve městě největší odpovídající skupinou jsou respondentky s maturitou (29 respondentek 38,67%), za nimi následují skupiny se základním vzděláním a vyučením (20 respondentek 26,67%), nejmenší skupinu tvoří respondentky s vysokoškolským vzděláním (6 respondentek 8%). Ve vzorku dotazovaných na vesnici jich největší skupinu tvoří respondentky s výučním listem (29 respondentek 38,67%), za nimi následují respondentky se základním vzděláním (23 respondentek 30,67%). Za nimi následuje skupina s maturitou (18 respondentek 24%). I na vesnici tvoří nejmenší skupinu respondentky s vysokoškolským vzděláním (5 respondentek 6,67%). 54

Analýza poloţky č. 3 - Kde bydlíte? Tab. č. 5 - Bydliště respondentek Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město 75 50 vesnice 75 50 celkem 150 100 50% 50% město vesnice Graf č. 3: Bydliště respondentek Cílem této otázky bylo zjistit, kolik respondentek z celého vzorku dotazovaných (150), coţ činilo 100%, má bydliště ve městě a kolik na vesnici. Z tabulky (tab. č. 5, graf. č. 3) je patrné, ţe počet odpovídajících respondentek (75), coţ činilo 50%, byl shodný jak ve městě, tak i na vesnici. 55

Analýza poloţky č. 4 - Víte, co je to osteoporóza? Tab. č. 6 - Znalost významu pojmu osteoporóza Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice onemocnění svalů 1 1,33 0 0,00 onemocnění kloubů 8 10,67 14 18,67 onemocnění kostí 58 77,33 42 56,00 onemocnění krve 0 0,00 0 0,00 nevím 8 10,67 19 25,33 celkem 75 100,00 75 100,00 77,33 56,00 10,67 18,67 10,67 25,33 1,33 0,00 0,00 0,00 onemocnění svalů onemocnění kloubů onemocnění kostí onemocnění krve nevím město vesnice Graf č. 4: Znalost významu pojmu osteoporóza První otázka z tohoto okruhu byla zaměřena na to, zda respondentky ví, co znamená pojem osteoporóza. Z celkového počtu dotazovaných ve městě (75) jich 58, coţ činilo 77,33%, správně odpovědělo, ţe se jedná o onemocnění kostí, 8 respondentek (10,67%) odpovědělo, ţe jde o onemocnění kloubů, stejný počet 8 respondentek (10,67%) nevěděl, o jaké onemocnění jde. 1 respondentka, coţ je 1,33%, odpověděla, ţe osteoporóza je onemocnění svalů. Ţe jde o onemocnění krve, neodpověděla ţádná z tohoto vzorku dotazovaných. Z počtu dotazovaných na vesnici (75) jich nejvíce správně 42 (56%) odpovědělo, ţe jde o onemocnění kostí, 19 odpovídajících, coţ činilo (25,33%), neznalo odpověď na tuto otázku. 14 respondentek (18,67%) volilo odpověď onemocnění kloubů, ţádná z dotazovaných respondentek neodpověděla, ţe se jedná o onemocnění svalů nebo o onemocnění krve. 56

Analýza poloţky č. 5 - Kdy se osteoporóza projevuje nejčastěji? Tab. č. 7 - Nejčastější výskyt osteoporózy Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice v dětském věku 1 1,33 0 0,00 v období dospívání 1 1,33 5 6,67 v dospělosti 21 28,00 13 17,33 ve stáří 42 56,00 40 53,33 nevím 10 13,33 17 22,67 celkem 75 100 75 100,00 56,00 53,33 6,67 1,33 0,00 1,33 28,00 17,33 13,33 22,67 v dětském věku v období dospívání v dospělosti ve stáří nevím město vesnice Graf č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy Další otázka z tohoto okruhu byla zaměřena na informovanost o výskytu osteoporózy podle dosaţeného věku. Nejvíce respondentek z celkového počtu dotazovaných ve městě (75) jich 42, coţ činilo 56% správně odpovědělo, ţe ve stáří, 21 respondentek (28%) volilo odpověď v dospělosti, 10 respondentek (13,33%) neznalo na tuto otázku odpověď. Shodný počet 1 respondentka (1,33%) volil odpověď nejčastějšího výskytu v dětském věku a v období dospívání. Z celkového počtu dotazovaných na vesnici (75) jich 40 správně odpovědělo ve stáří, coţ činilo (53,33%), 17 respondentek (22,67%) neznalo na tuto otázku odpověď, 13 respondentek (17,33%) volilo odpověď v dospělosti. Odpověď v období dospívání udává 5 respondentek, coţ činí 6,67%, ţádná z tohoto vzorku dotazovaných nezvolila odpověď výskytu v dětském věku. 57

Analýza poloţky č. 6 - Víte, koho toto onemocnění postihuje nejčastěji? Tab. č. 8 - Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice muţi 7 9,33 4 5,33 ţeny 35 46,67 27 36,00 postihuje muţe i ţeny stejně 27 36,00 28 37,33 nevím 6 8,00 16 21,33 celkem 75 100 75 100,00 muži 5,33 9,33 ženy 36,00 46,67 postihuje muže i ženy stejně 36,00 37,33 nevím 8,00 21,33 město vesnice Graf č. 6: Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen Tato otázka byla zaměřena na znalost častějšího výskytu osteoporózy v populaci muţů a ţen. Z tabulky (tab. č. 8, graf č. 6) vyplývá, ţe z počtu dotazovaných ve městě (75) jich 35 správně odpovědělo, ţe výskyt je častější u ţen, coţ činilo 46,67%. To, ţe postihuje ţeny a muţe stejně, odpovědělo 27 respondentek (36%), 7 respondentek volilo odpověď, ţe postihuje více muţe, coţ je 9,33%. 6 respondentek z tohoto počtu, coţ činilo 8%, neznalo odpověď na tuto otázku. Z dotazníkového šetření na vesnici jich 28 (37,33%) volilo odpověď, ţe postihuje muţe i ţeny stejně, správnou odpověď volilo 27 respondentek, coţ činilo 36%. 16 respondentek z tohoto vzorku neznalo odpověď na tuto otázku, coţ činilo 21,33%. 4 respondentky zvolily největší výskyt osteoporózy u muţů, coţ činilo 5,33%. 58

Analýza poloţky č. 7 - Víte, jaké jsou příznaky osteoporózy? Tab. č. 9 - Příznaky osteoporózy Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice slabost, únava, bolesti hlavy, kolapsové stavy 0 0,00 2 2,67 bolesti svalů, otoky končetin, zvýšené teploty, bledost kůţe 6 8,00 7 9,33 zlomeniny kostí, sniţování výšky, bolesti pohybového aparátu, kulacení 58 77,33 45 60,00 zad krvácení z dásní, krvácení z nosu, vypadávání zubů 0 0,00 2 2,67 nevím 11 14,67 19 25,33 celkem 75 100 75 100,00 slabost, únava, bolesti hlavy, kolapsové stavy 0,00 2,67 bolesti svalů, otoky končetin, zvýšené teploty, bledost kůže 8,00 9,33 zlomeniny kostí, snižování výšky, bolesti pohybového aparátu, kulacení zad 60,00 77,33 krvácení z dásní, krvácení z nosu, vypadávání zubů 0,00 2,67 nevím 14,67 25,33 město vesnice Graf č. 7: Příznaky osteoporózy Poslední otázka z této oblasti měla za úkol zmapovat, zda respondentky znají příznaky tohoto onemocnění. Z tabulky (tab. č. 9 a graf č. 7) je patrné, ţe z celkového vzorku dotazovaných ve městě (75) jich nejvíce, a to 58 (77,33%). správně zvolilo odpověď zlomeniny kostí, sniţování výšky, bolesti pohybového aparátu, kulacení zad. 11 respondentek (14,67%) neznalo odpověď na tuto otázku, 6 respondentek (8%) uvedlo odpověď bolesti svalů, otoky končetin, zvýšené teploty, bledost kůţe. Ţádná z respondentek neuvedla slabost, únavu, bolesti hlavy a kolapsové stavy a krvácení z dásní, krvácení z nosu a vypadávání zubů. Z odpovědí respondentek na vesnici (75) jich nejvíce, a to 45, volilo správnou odpověď (60%). 19 z nich (25,33%) neznalo odpověď. 7 respondentek (9,33%) z tohoto 59

vzorku dotazovaných volilo odpověď bolesti svalů, otoky končetin, zvýšené teploty, bledost kůţe, stejný počet respondentek, a to 2, coţ činilo (2,67%) volil odpověď slabost, únavu, bolesti hlavy a kolapsové stavy a krvácení z dásní, krvácení z nosu a vypadávání zubů. Analýza poloţky č. 8 - Lze správnými stravovacími návyky předejít vzniku osteoporózy? Tab. č. 10 - Prevence osteoporózy (správné stravovací návyky) Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice ano 35 46,67 34 45,33 ne 9 12,00 11 14,67 nevím 31 41,33 30 40,00 celkem 75 100 75 100,00 ano 45,33 46,67 ne 12,00 14,67 nevím 40,00 41,33 město vesnice Graf č. 8: Prevence osteoporózy (správné stravovací návyky) Okruh těchto otázek je zaměřen na prevenci osteoporózy. Týkal se správných stravovacích návyků respondentek. Z výzkumného šetření vyplývá, ţe z celkového počtu respondentek ve městě (75) jich správně odpovědělo 35 (46,67%), tedy ţe správnými stravovacími návyky lze tomuto onemocnění předejít, 31 z nich, coţ činí 41,33%, neznalo odpověď na tuto otázku. 9 respondentek z tohoto vzorku dotazovaných, coţ činí 12%, volilo odpověď ne. Z celkového počtu dotazovaných na vesnici (75) jich správnou odpověď volilo 34, coţ činí 45,33%, 30 respondentek (40%) neznalo odpověď na tuto otázku. 11 respondentek, coţ činí 14,67%, si myslí, ţe správnými stravovacími návyky nelze předejít vzniku osteoporózy. 60

Analýza poloţky č. 9 - Víte, které potraviny jsou důleţité pro prevenci (ochranu před vznikem) osteoporózy? Tab. č. 11 - Prevence osteoporózy (výběr potravin) Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice maso 7 9,33 5 6,67 sladkosti 0 0,00 0 0,00 mléko a mléčné výrobky 55 73,33 43 57,33 rostlinné tuky 1 1,33 3 4,00 ţádné 0 0,00 3 4,00 nevím 12 16,00 21 28,00 celkem 75 100 75 100,00 73,33 57,33 28,00 9,33 6,67 0,00 0,00 4,00 4,00 1,33 0,00 16,00 maso sladkosti mléko a mléčné výrobky rostlinné tuky žádné nevím město vesnice Graf č. 9: Prevence osteoporózy (výběr potravin) Další otázka z tohoto okruhu je zaměřena na výběr potravin. Podle údajů, které uvádí (tab. č. 11, graf č. 9) je zřejmé, ţe z celkového vzorku dotazovaných ve městě (75) jich nejvíce, a to 55 (73,33%), volilo správnou odpověď mléko a mléčné výrobky, 12 respondentek (16%) neumělo na tuto otázku odpovědět. 7 respondentek (9,33%) zvolilo za odpověď jako důleţitou potravinu maso, 1 respondentka (1,33%) zvolila jako odpověď rostlinné tuky. Ţádná z respondentek neuvedla jako důleţitou potravinu sladkosti a odpověď ţádnou z uvedených potravin. Z dotazovaného vzorku na vesnici (75) jich největší počet, a to 43 (57,33%), zvolilo správnou odpověď mléko a mléčné výrobky. 21 odpovídajících (28%) neznalo odpověď na tuto otázku, 5 respondentek, coţ činilo 6,67% zvolilo jako důleţitou potravinu maso. Shodný počet respondentek, a to 3 (4%), zvolilo jako odpověď buď 61

rostlinné tuky nebo ţádnou z těchto potravin. Ţádná respondentka z tohoto vzorku nezvolila jako odpověď sladkosti. Analýza poloţky č. 10 - Který z uvedených vitamínů je důleţitý při prevenci osteoporózy? Tab. č. 12 - Prevence osteoporózy (vitamíny) Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice vitamín B 25 33,33 15 20,00 vitamín C 8 10,67 12 16,00 vitamín D 27 36,00 26 34,67 ţádný 3 4,00 3 4,00 nevím 12 16,00 19 25,33 celkem 75 100 75 100,00 vitamín B 20,00 33,33 vitamín C 10,67 16,00 vitamín D 36,00 34,67 žádný 4,00 4,00 nevím 16,00 25,33 město vesnice Graf č. 10: Prevence osteoporózy (vitamíny) Tato otázka si kladla za cíl zjistit, zda respondentky ví, který vitamín je důleţitý v prevenci osteoporózy. Z celkového počtu dotazovaných ve městě (75) správně odpovědělo vitamín D 27 respondentek, coţ činilo 36%. 25 respondentek zvolilo odpověď vitamín B, coţ bylo 33,33%, 12 respondentek, coţ činí 16%, neznalo odpověď na tuto otázku a 8 respondentek, coţ je 10,67%, zvolilo jako odpověď vitamín C. Nejméně respondentek, a to 3, coţ jsou 4%, uvedlo, ţe ţádný vitamín není důleţitý pro prevenci tohoto onemocnění. Z dotazovaného počtu respondentek na vesnici (75) jich správnou odpověď vitamín D volilo nejvíce respondentek, a to 26, coţ je 34,67%, 19 z nich (25,33%) neznalo odpověď na tuto otázku. Za nimi následuje skupina 15 respondentek (20%) 62

s odpovědí vitamín B, 12 respondentek (16%) volilo odpověď vitamín C. Nejmenší skupinu tvoří 3 respondentky, coţ činí 4%, které nevolily ţádný z těchto vitamínů. Analýza poloţky č. 11 - Který z minerálních prvků má velký význam pro prevenci osteoporózy? Tab. č. 13 - Prevence osteoporózy (minerální prvky) Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice ţelezo 8 10,67 15 20,00 jod 1 1,33 4 5,33 vápník 53 70,67 41 54,67 sodík 1 1,33 0 0,00 ţádný 1 1,33 3 4,00 nevím 11 14,67 12 16,00 celkem 75 100 75 100,00 70,67 54,67 10,67 20,00 1,33 5,33 1,33 0,00 1,33 4,00 14,67 16,00 železo jod vápník sodík žádný nevím město vesnice Graf č. 11: Prevence osteoporózy (minerální prvky) Podle údajů z této tabulky (tab. č. 13, graf č. 11) je zřejmé, ţe z celkového počtu dotazovaných respondentek ve městě (75) jich nejvíce a správně odpovědělo 53 (70,67%) vápník, za nimi následuje skupina 11 respondentek (14,67%) s odpovědí nevím, 8 respondentek (10,67%) zvolilo jako odpověď ţelezo. Pouze 1 respondentka (1,33%) shodně zvolila odpověď jod, sodík a ţádný minerální prvek. Z celého vzorku dotazovaných na vesnici (75) jich správnou odpověď volilo 41 respondentek (54,67%), za nimi s počtem 15 dopovědí (20%) je volba minerálu ţelezo. 12 respondentek (16%) z celkového počtu neznalo odpověď na tuto otázku, 4 respondentky (5,33%) volily odpověď jod, 3 respondentky (4%) volily odpověď ţádný mi- 63

nerální prvek. Ţádná z dotazovaných neuvedla jako významný prvek prevence osteoporózy sodík. Analýza poloţky č. 12 - Jaký ţivotní styl působí jako prevence rozvoje osteoporózy? Tab. č. 14 - Prevence osteoporózy (správný ţivotní styl) nezatěţovat kosti pohybem, kvalitní výţiva s dostatkem tuků, pohodlný způsob ţivota pravidelný pohyb, vyváţená Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice 2 2,67 4 5,33 61 81,33 45 60,00 a pestrá strava, aktivní odpočinek ţádný 1 1,33 2 2,67 nevím 11 14,67 24 32,00 celkem 75 100 75 100,00 nezatěžovat kosti pohybem, kvalitní výživa s dostatkem tuků, pohodlný způsob života 2,67 5,33 pravidelný pohyb, vyvážená a pestrá strava, aktivní odpočinek 60,00 81,33 žádný 1,33 2,67 nevím 14,67 32,00 město vesnice Graf č. 12: Prevence osteoporózy (správný ţivotní styl) Tato otázka si kladla za cíl zjistit, jaký ţivotní styl zvolit jako prevenci rozvoje osteoporózy. Nejvíce respondentek, coţ je 61 ve skupině ve městě (75), zvolilo správnou odpověď pravidelný pohyb, vyváţená a pestrá strava a aktivní odpočinek, coţ činí 81,33%. 11 respondentek, coţ je 14,67%, neznalo odpověď na tuto otázku, 2 respondentky (2,67%) zvolily odpověď nezatěţovat kosti pohybem, kvalitní výţiva s dostatkem tuků a pohodlný způsob ţivota. Pouze 1 respondentka (1,33%) z celého vzorku dotazovaných volila odpověď ţádný ţivotní styl. Ve skupině respondentek bydlících na vesnici (75) jich 45 správně zvolilo pravidelný pohyb, vyváţená a pestrá strava a aktivní odpočinek, coţ činí 60%. 24 respondentek (32%) neznalo odpověď na tuto otázku. 4 respondentky (5,33%) by neza- 64

těţovaly kosti pohybem, volily by kvalitní výţivu s dostatkem tuků a pohodlný způsob ţivota. Pouze 2 respondentky z tohoto počtu dotazovaných (2,67%) volily odpověď ţádný ţivotní styl. Analýza poloţky č. 13 - Kouření výskyt osteoporózy? Tab. č. 15 - Vliv kouření na výskyt osteoporózy Tabulka četností: absolutní relativní četnost absolutní relativní čet- četnost (N) (%) četnost (N) nost (%) město město vesnice vesnice zvyšuje 41 54,67 30 40,00 sniţuje 0 0,00 1 1,33 neovlivňuje 11 14,67 19 25,33 nevím 23 30,67 25 33,33 celkem 75 100 75 100,00 zvyšuje 40,00 54,67 snižuje 0,00 1,33 neovlivňuje 14,67 25,33 nevím 30,67 33,33 město vesnice Graf č. 13: Vliv kouření na výskyt osteoporózy Další typ otázek byl zaměřen na rizikové faktory ovlivňující výskyt osteoporózy. Z uvedené tabulky (tab. č. 15, graf č. 13) je patrné, ţe ve skupině dotazovaných ve městě v počtu 75 nejvíce a správně odpovědělo 41 respondentek (54,67%), ţe kouření výskyt osteoporózy zvyšuje. 23 respondentek (30,67%) neznalo odpověď na tuto otázku, 11 z celkového počtu (14,67%) si myslí, ţe kouření výskyt osteoporózy neovlivňuje. Ţádná respondentka z tohoto počtu dotazovaných neuvedla, ţe kouření výskyt osteoporózy sniţuje. Z celkového počtu dotazovaných na vesnici (75) jich nejvíce, a to 30 (40%), volilo správnou odpověď, tedy ţe kouření výskyt osteoporózy zvyšuje. 25 respondentek (3,33%) neumělo na tuto otázku odpovědět. 19 respondentek, coţ činí 23,35%, si mys- 65

lí, ţe kouření výskyt osteoporózy neovlivňuje. Pouze 1 respondentka (1,33%) z celkového počtu dotazovaných uvedla, ţe kouření výskyt osteoporózy sniţuje Analýza poloţky č. 14 - Konzumace alkoholu vznik a rozvoj osteoporózy? Tab. č. 16 - Vliv konzumace alkoholu na vznik a rozvoj osteoporózy Tabulka četností: absolutní relativní absolutní relativní četnost (N) četnost (%) četnost (N) četnost (%) město město vesnice vesnice zvyšuje 38 50,67 20 26,67 sniţuje 1 1,33 17 22,67 neovlivňuje 12 16,00 15 20,00 nevím 24 32,00 23 30,67 celkem 75 100 75 100,00 zvyšuje 26,67 50,67 snižuje 1,33 22,67 neovlivňuje 16,00 20,00 nevím 32,00 30,67 město vesnice Graf č. 14: Vliv konzumace alkoholu na vznik a rozvoj osteoporózy Mezi další rizikové faktory vzniku a rozvoje osteoporózy patří konzumace alkoholu. Největší skupina ze vzorku dotazovaných ve městě (75) a to 38 (50,67%) zvolila správnou odpověď zvyšuje, za nimi následuje skupina v počtu 24 respondentek (32%), která neznala odpověď na tuto otázku. 12 respondentek z této skupiny (16%) si myslí, ţe konzumace alkoholu výskyt osteoporózy neovlivňuje. Nejmenší skupina s 1 respondentkou (1,33%) uvedla, ţe konzumace alkoholu výskyt tohoto onemocnění sniţuje. Ve skupině dotazovaných na vesnici (75) jich největší skupinu, a to 23, coţ je 30,67%, tvoří respondentky neznající odpověď na tuto otázku. Za nimi následuje s počtem 20, coţ je 26,67%, skupina respondentek s odpovědí, ţe konzumace alkoholu zvýšuje vliv na výskyt osteoporózy, 17 respondentek (22,67%) uvedlo, ţe konzumace 66

alkoholu vznik a rozvoj osteoporózy sniţuje. Nejmenší skupinu v počtu 15 (20%) tvoří respondentky, které udávají, ţe konzumace alkoholu vznik a rozvoj tohoto onemocnění neovlivňuje. Analýza poloţky č. 15 - Pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy? Tab. č. 17 - Vliv pití černé kávy na vznik a rozvoj osteoporózy Tabulka četností: absolutní relativní četnost absolutní relativní čet- četnost (N) (%) četnost (N) nost (%) město město vesnice vesnice zvyšuje 8 10,67 17 22,67 sniţuje 0 0,00 0 0,00 neovlivňuje 32 42,67 32 42,67 nevím 35 46,67 26 34,67 celkem 75 100 75 100,00 zvyšuje 10,67 22,67 snižuje 0,00 0,00 neovlivňuje 42,67 42,67 nevím 34,67 46,67 město vesnice Graf č. 15: Vliv pití černé kávy na vznik a rozvoj osteoporózy Tato otázka si kladla za cíl zjistit, zda pití černé kávy má vliv na vznik a rozvoj tohoto onemocnění. Z uvedené tabulky (tab. č. 17 a graf č. 15) vyplývá, ţe ve skupině odpovídajících respondentek ve městě (75) jich nejvíce, a to 35 (46,67%), neznalo odpověď na tuto otázku. 32 respondentek (42,67%) si myslí, ţe pití černé kávy výskyt osteoporózy neovlivňuje. Pouze 8 respondentek, coţ je 10,67%, zvolilo správnou odpověď, ţe pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy zvyšuje. Ţádná respondentka z toho vzorku dotazovaných neuvedla odpověď, ţe pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy sniţuje. Ve skupině respondentek bydlících na vesnici (75) si 32 (42,67%) myslí, ţe pití černé kávy nemá vliv na vznik a rozvoj osteoporózy, 26 respondentek (34,67%) ne- 67

znalo odpověď na tuto otázku. Správnou odpověď, ţe pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy zvyšuje, volilo 17 respondentek, coţ činí 22,67%. Ţádná respondentka z tohoto vzorku dotazovaných neuvedla odpověď, ţe pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy sniţuje. Analýza poloţky č. 16 - Předčasná menopauza (přechod) rozvoj osteoporózy? Tab. č. 18 - Vliv předčasné menopauzy na rozvoj osteoporózy Tabulka četností: absolutní relativní četnost absolutní relativní čet- četnost (N) (%) četnost (N) nost (%) město město vesnice vesnice zvyšuje 29 38,67 23 30,67 sniţuje 0 0,00 2 2,67 neovlivňuje 16 21,33 21 28,00 nevím 30 40,00 29 38,67 celkem 75 100,00 75 100,00 zvyšuje 30,67 38,67 snižuje 0,00 2,67 neovlivňuje 21,33 28,00 nevím 40,00 38,67 město vesnice Graf č. 16: Vliv předčasné menopauzy na rozvoj osteoporózy Na otázku, zda má předčasná menopauza vliv na rozvoj osteoporózy, neznalo odpověď 30 respondentek (40%) z celkového počtu (75) dotazovaných bydlících ve městě. 29 respondentek (38,67%) si správně myslí, ţe předčasná menopauza zvyšuje rozvoj osteoporózy. 16 z nich, coţ je 21,33%, uvádí, ţe předčasná menopauza nemá vliv na rozvoj osteoporózy. Ţádná z těchto respondentek neuvedla, ţe předčasná menopauza výskyt osteoporózy sniţuje. Ve skupině dotazovaných bydlících na vesnici jich 29, coţ je 38,67%, neumělo odpovědět na tuto otázku, za nimi následuje skupina 23 respondentek (30,67%) se správnou odpovědí. 28% respondentek, coţ je 21, uvádí, ţe předčasná menopauza 68

nemá vliv na rozvoj tohoto onemocnění. Pouze 2 respondentky (2,67%) uvádí, ţe předčasná menopauza sniţuje rozvoj osteoporózy. Analýza poloţky č. 17 - Ve kterém věkovém období je vhodné s prevencí osteoporózy začít? Tab. č. 19 - Prevence osteoporózy (věkové období) Tabulka četností: absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice v dětském věku 20 26,67 11 14,67 v období dopívání 16 21,33 15 20,00 v dospělém věku 14 18,67 24 32,00 ve stáři 1 1,33 4 5,33 nelze jí předcházet v ţádném věku 9 12,00 11 14,67 nevím 15 20,00 10 13,33 celkem 75 100 75 100,00 v dětském věku 14,67 26,67 v období dopívání v dospělém věku 21,33 20,00 18,67 32,00 ve stáři 1,33 5,33 nelze jí předcházet v žádném věku nevím 12,00 14,67 13,33 20,00 město vesnice Graf č. 17: Prevence osteoporózy (věkové období) Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondentky ví, ve kterém věkovém období je vhodné začít s prevencí tohoto onemocnění. Z výzkumu vyplývá, ţe ve skupině dotazovaných bydlících ve městě (75) jich nejvíce, a to 20 (26,67%), uvedlo odpověď v dětském věku. 16 respondentek (21,33%) jich uvedlo správnou odpověď, ţe s prevencí je vhodné začít v období dospívání. 15 respondentek (20%) z celkového vzorku neznalo odpověď, 14 z nich (18,67%) uvedlo odpověď v dospělém věku. 12% respondentek, tj. 9, se domnívá, ţe osteoporóze nelze předcházet v ţádném věku. Pouze 1 respondentka (1,33%) uvedla jako věkové období stáří. 69

Ve skupině dotazovaných bydlících na vesnici (75) si 24 (32%) respondentek myslí, ţe začít s prevencí osteoporózy je vhodné v období dospívání. Shodně 11 respondentek (14,67%) uvedlo odpověď buď dětský věk nebo odpověď nelze ji předcházet v ţádném věku, 10 respondentek (13,33%) neznalo odpověď na tuto otázku, 4 respondentky (5,33%) si myslí, ţe s prevencí tohoto onemocnění by se mělo začít ve stáří. Analýza poloţky č. 18 - Které z následujících cílených aktivit v prevenci osteoporózy vykonáváte? Tab. č. 20 - Prevence osteoporózy (vykonávání cílených aktivit) Tabulka četností: více moţných odpovědí absolutní četnost (N) relativní četnost (%) absolutní četnost (N) relativní četnost (%) město město vesnice vesnice výběr potravin 15 18,07 23 26,14 opalování 0 0,00 1 1,14 pohybová aktivita 41 49,40 26 29,55 vyhýbání se černé kávě a alkoholu 3 3,61 9 10,23 ţádné 24 28,92 29 32,95 celkem (více možných opovědí) 83 100 88 100,00 výběr potravin 18,07 26,14 opalování 0,00 1,14 pohybová aktivita 29,55 49,40 vyhýbání se černé kávě a alkoholu 3,61 10,23 žádné 28,92 32,95 město vesnice Graf č. 18: Prevence osteoporózy (vykonávání cílených aktivit) Tato otázka si kladla za cíl zjistit, jaké cílené aktivity v prevenci osteoporózy respondentky vykonávají. Zde byla moţnost výběru více odpovědí. Z celého vzorku dotazovaných respondentek bydlících ve městě bylo nejvíce odpovědí, a to 41 (49,40%), které uvádí jako prevenci osteoporózy pohybovou aktivitu. Za nimi následuje 24 odpovědí (28,92%), ţe tyto respondentky nevykonávají ţádné 70

cílené aktivity, 15 odpovědí (18,07%) uvádí jako cílenou aktivitu výběr potravin. Nejmenší počet odpovědí, coţ jsou 3 (3,61%), uvádí, ţe se vyhýbá černé kávě a alkoholu. Ţádná z dotazovaných respondentek neuvedla v odpovědi jako cílenou aktivitu opalování. Ve skupině dotazovaných respondentek bydlících na vesnici bylo nejvíce odpovědí, a to 29 (32,92%), uvádějících, ţe nevykovávají ţádné cílené aktivity, za nimi následuje skupina s 26 odpověďmi (29,55%) vykonávání pohybové aktivity. 23 odpovědí (26,14%) uvádí jako cílenou aktivitu výběr potravin, vyhýbání se černé kávě a alkoholu je uvedeno v 9 odpovědích (10,23%). Pouze 1 odpověď z nabízených moţností, coţ je 1,14% uvádí, jako cílenou aktivitu v prevenci osteoporózy opalování. 19. Pokud máte nějakou znalost, informaci nebo zkušenost, o niţ byste se chtěla podělit, uveďte ji prosím níţe, budu velmi ráda. Na konci dotazníku ţádná respondetka neuvedla dotaz, poznámku, znalost ani jinou informaci. 71

10.3.2 Induktivní analýza verifikace hypotéz Pro testování poţadovaných hypotéz jsem pouţila Kruskal Wallisův test. Jde o neparametrickou obdobu analýzy rozptylu. Parametrický test v tomto případě nemůţeme pouţít, protoţe je porušená normalita. Kruskal Wallisův test nepracuje s původními hodnotami, ale s pořadovými čísly, která jim byla přiřazena. Všechny testy se provádí na hladině významnosti 0,05. Nejprve jsem zjistila počet správných odpovědí jednotlivých respondentů. Toto udává úroveň znalosti o osteoporóze. Popisné statistiky jsou shrnuté v tabulce. Rozloţení počtu správných odpovědí je v následujícím grafu. Tab. č. 21 - Věk respondentek - počet správně odpovězených otázek Popisné statistiky Proměnná N platn Prům MediáMinimuMaximu Počet správně odpověze 15 6,6 7 0 14 Graf č. 19: Grafické zobrazení počtu správně odpovězených otázek 72

Cíl 1: Zjistit, zda věk respondentek má vliv na úroveň jejich znalostí o osteoporóze. H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a věkem respondentek. H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a věkem respondentek. Tab. č. 22 - Věk respondentek - vesnice Bydliště=vesnice Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, p N= <0,01 75) =22,82 Závislá: Kód Počet Počet správně odpověz platnýc Souče pořad Pořad Prům. 65-74 let 0 27 1312 48,5 75-84 let 1 25 1069 42,7 85 let a více 2 23 468, 20,3 Na základě p-hodnoty testu, která je menší neţ 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých věkových skupinách obyvatel vesnice. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině 85 let a více. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 16 Bydliště=vesnice Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 65-74 let 75-84 let 85 let a více Věk Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 20: Věk respondentek vesnice 73

Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 23 - Věk respondentek - vesnice Závislá: Počet správně odpověz R:48,5 65-74 R:42,7 75-84 65-74 let 75-84 let 85 let a více Bydliště=vesnice Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet s Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 75) =22,82 p <0,01 85 let a v R:20,37 1,0 <0,0 1,0 <0,0 <0,0 <0,0 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl byl mezi skupinou 85 let a více a dalšími dvěma skupinami. Mezi skupinami 65-74 let a 75-84 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. Tab. č. 24 - Věk respondentek - město Bydliště=město Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, p<0,01 N= 75) =24,18 Závislá: Kód Počet Počet správně odpověz platnýc Souče pořad Pořad Prům. 65-74 let 0 29 1416 48,8 75-84 let 1 25 1037 41,5 85 let a více 2 21 396, 18,8 Na základě p-hodnoty testu, která je menší neţ 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých věkových skupinách obyvatel města. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině 85 let a více. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 74

14 Bydliště=město Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 12 Počet správně odpovězených otázek 10 8 6 4 2 0-2 65-74 let 75-84 let 85 let a více Věk Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 21: Věk respondentek - město Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 25 - Věk respondentek - město Závislá: Počet správně odpověz R:48,8 65-74 R:41,5 75-84 65-74 let 75-84 let 85 let a více Bydliště=město Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet s Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 75) =24,18 p <0,01 85 let a v R:18,88 0,6 <0,0 0,6 <0,0 <0,0 <0,0 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl byl mezi skupinou 85 let a více a dalšími dvěma skupinami. Mezi skupinami 65-74 let a 75-84 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. 75

Tab. č. 26 - Věk - město a vesnice (souhrn) Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, p N= <0,01 150) =45,42 Závislá: Kód Počet Počet správně odpověz platnýc Souče pořad Pořad Prům. 65-74 let 0 56 5370 95,9 75-84 let 1 50 4226 84,5 85 let a více 2 44 1728 39,2 Na základě p-hodnoty testu, která je menší neţ 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých věkových skupinách. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině 85 let a více. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 16 Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 65-74 let 75-84 let 85 let a více Věk Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 22: Věk - město a vesnice (souhrn) 76

Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 27 - Věk - město a vesnice (souhrn) Závislá: Počet správně odpověz R:95,9 65-74 R:84,5 75-84 65-74 let 75-84 let 85 let a více Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet s Nezávislá (grupovací) proměnná : Věk Kruskal-Wallisův test: H ( 2, N= 150) =45,42 p <0,01 85 let a v R:39,27 0,5 <0,0 0,5 <0,0 <0,0 <0,0 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl byl mezi skupinou 85 let a více a dalšími dvěma skupinami. Mezi skupinami 65-74 let a 75-84 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. Cíl 2: Zjistit, zda dosaţené vzdělání respondentek ovlivňuje úroveň jejich znalostí o osteoporóze H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a úrovní vzdělání respondentek. H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a úrovní vzdělání respondentek. Tab. č. 28 - Dosaţené vzdělání - vesnice Bydliště=vesnice Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, p N= <0,01 75) =15,79 Závislá: Kód Počet Počet správně odpověz platnýc Souče pořad Pořad Prům základní 0 23 638, 27,7 vyučení 1 29 1021 35,2 maturita 2 18 890, 49,4 vysokoškolské 3 5 300, 60,1 Na základě p-hodnoty testu, která je 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách dosaţeného vzdělání obyvatel vesnice. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině základního vzdělání. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 77

16 Bydliště=vesnice Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 základní vyučení maturita vysokoškolské Vzdělání Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 23: Dosaţené vzdělání - vesnice Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 29 - Dosaţené vzdělání - vesnice Bydliště=vesnice Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet s Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, N= 75) =15,79 p <0,01 Závislá: Počet správně odpověz R:27,7 základ R:35,2 vyuče R:49,4 maturi vysokoško R:60,100 základní 1,0 <0,0 0,0 vyučení 1,0 0,1 0,1 maturita <0,0 0,1 1,0 vysokoškolské 0,0 0,1 1,0 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl je mezi maturitou a základním vzděláním a mezi vysokoškolským vzděláním a základním vzděláním. Mezi ostatními dvojicemi skupin není statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. 78

Tab. č. 30 - Dosaţené vzdělání - město Bydliště=město Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, p N= <0,01 75) =17,41 Závislá: Kód Poče Počet správně odpověz platný Souče pořad Pořad Prům základní 0 20 574, 28,7 vyučení 1 20 629, 31,4 maturita 2 29 1248 43,0 vysokoškolské 3 6 399, 66,5 Na základě p-hodnoty testu, která je 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách dosaţeného vzdělání obyvatel města. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině základního vzdělání. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 14 Bydliště=město Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 12 Počet správně odpovězených otázek 10 8 6 4 2 0-2 základní vyučení maturita vysokoškolské Vzdělání Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 24: Dosaţené vzdělání město 79

Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 31 - Dosaţené vzdělání - město Bydliště=město Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet s Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, N= 75) =17,41 p <0,01 Závislá: Počet správně odpověz R:28,7 základ R:31,4 vyučen R:43,0 maturit vysokoško R:66,500 základní 1,0 0,1 <0,0 vyučení 1,0 0,4 <0,0 maturita 0,1 0,4 0,1 vysokoškolské <0,0 <0,0 0,1 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl je mezi vysokoškolským vzděláním a základním vzděláním a mezi vysokoškolským vzděláním a vyučením. Mezi ostatními dvojicemi skupin není statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. Tab. č. 32 - Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn) Kruskal-Wallisova ANOVA založ. na poř.; Počet sprá Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, p N= <0,01 150) =31,46 Závislá: Kód Počet Počet správně odpověz platnýc Souče pořad Pořad Prům. základní 0 43 2476 57,5 vyučení 1 49 3149 64,2 maturita 2 47 4336 92,2 vysokoškolské 3 11 1363 123, Na základě p-hodnoty testu, která je menší neţ 0,01, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách dosaţeného vzdělání. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplývá, ţe nejhorší znalost byla ve skupině základního vzdělání. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 80

16 Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 základní vyučení maturita vysokoškolské Vzdělání Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 25: Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn) Ještě je vhodné zjistit, mezi kterými skupinami je významný rozdíl. K tomu pouţijeme test vícenásobného porovnávání. Tab. č. 33 - Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn) Vícenásobné porovnání p hodnot (oboustr.); Počet sp Nezávislá (grupovací) proměnná : Vzdělání Kruskal-Wallisův test: H ( 3, N= 150) =31,46 p <0,01 Závislá: Počet správně odpověz R:57,5 základ R:64,2 vyučen R:92,2 maturi vysokoško R:123,91 základní 1,0 <0,0 <0,0 vyučení 1,0 <0,0 <0,0 maturita <0,0 <0,0 0,1 vysokoškolské <0,0 <0,0 0,1 Na základě vícenásobného porovnávání můţeme říci, ţe statisticky významný rozdíl není mezi základním vzděláním a vyučením a mezi maturitou a vysokoškolským vzděláním. Mezi ostatními dvojicemi skupin je statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze. 81

Cíl 3: Zjistit, zda místo, kde respondentky bydlí (město/vesnice) má vliv na jejich informovanost o osteoporóze. H 0 : Předpokládám, ţe neexistuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a místem, kde respondentky bydlí (město/vesnice). H A : Předpokládám, ţe existuje statisticky významná závislost mezi informovaností o osteoporóze a místem, kde respondentky bydlí (město/vesnice). Tab. č. 34 - Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let Proměnná Počet sprá odpovězen otázek Věk=65-74 let Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) Dle proměn. Bydliště Označené testy jsou významné na hladině p < 0,05 Sčt po město Sčt po vesnic U Z p-hod uprave Z p-hod N plat město N vesnic plat přesné 2*1str 922, 673, 295, 1,5 0,1 1,5 0,1 29 27 0,1 Na základě p-hodnoty testu, která je větší neţ 0,05, nezamítáme hypotézu H 0. Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách bydliště ve věkové kategorii 65-74 let. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 16 Věk=65-74 let Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 město Bydliště vesnice Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 26: Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let 82

Tab. č. 35 - Rozdělení bydliště dle věku 75-84 let Proměnná Počet správn odpovězenýc otázek Věk=75-84 let Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) Dle proměn. Bydliště Označené testy jsou významné na hladině p <0,05 Sčt po město Sčt po vesnic U Z p-hod uprav Z p-hod N pla město N vesn pla přesné 2*1str 707, 567, 242, 1,3 0,1 1,3 0,1 25 25 0,1 Na základě p-hodnoty testu, která je větší neţ 0,05, nezamítáme hypotézu H 0. Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách bydliště ve věkové kategorii 75-84 let. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 14 Věk=75-84 let Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně opovězených otázek 12 Počet správně opovězených otázek 10 8 6 4 2 0-2 město Bydliště vesnice Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 27: Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let 83

Tab. č. 36 - Rozdělení bydliště dle věku 85 a více let Proměnná Počet sprá odpovězen otázek Věk=85 let a více Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) Dle proměn. Bydliště Označené testy jsou významné na hladině p <0,05 Sčt po město Sčt po vesnic U Z p-hod uprave Z p-hodn pla měst N pla vesni 2*1str přesné 548, 442, 166, 1,7 0,0 1,7 0,0 21 23 0,0 Na základě p-hodnoty testu, která je větší neţ 0,05, nezamítáme hypotézu H 0. Neprokázali jsme statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách bydliště ve věkové kategorii 85 let a více. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 12 Věk=85 let a více Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 10 Počet správně odpovězených otázek 8 6 4 2 0-2 město Bydliště vesnice Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 28: Rozdělení bydliště dle věku 85 a více let Tuto hypotézu testuji Mann-Whitneyovým testem, coţ je podobný test jako Kruskal-Wallisův test, ale tento je pouze pro 2 grupovací skupiny. 84

Tab. č. 37 - Rozdělení bydliště dle věku město a vesnice (souhrn) Proměnná Počet správně odpovězených o Mann-Whitneyův U Test (w/ oprava na spojitost) Dle proměn. Bydliště Označené testy jsou významné na hladině p <0,05 Sčt po město Sčt po vesnic U Z p-hod Z uprav é p-hod N pla měst N pla vesni 6301 5023 2173 2,4 0,0 2,4 0,0 75 75 Na základě p-hodnoty testu, který je 0,02, zamítáme hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek o osteoporóze v různých skupinách bydliště. To je zřejmé i z následujícího krabicového grafu. 16 Krabicový graf dle skupin Proměnná: Počet správně odpovězených otázek 14 Počet správně odpovězených otázek 12 10 8 6 4 2 0-2 město Bydliště vesnice Medián 25%-75% Min-Max Graf č. 29: Rozdělení bydliště dle věku město a vesnice (souhrn) 85

11 DISKUZE Osteoporóza je nejčastějším metabolickým onemocněním kostí, které postihuje ţeny po menopauze a muţe a ţeny ve vyšších věkových kategoriích. Ze statistik vyplývá, ţe osteoporózou onemocní kaţdá třetí ţena a kaţdý pátý muţ starší 50 let. Diagnostika a léčba osteoporózy není pro společnost levnou záleţitostí, následky nezjištěné, pozdě diagnostikované a neléčené osteoporózy jsou ale mnohem nákladnější. Nejen z těchto důvodů byl 20. říjen vyhlášen Světovým dnem osteoporózy. Problematika osteoporózy dominovala na loňském XIV. mezinárodním kongresu českých a slovenských osteologů, který probíhal od 8. do 10. září v Kongresovém centru ALDIS v Hradci Králové. V jeho úvodu předeslal Palička to, ţe osteoporóza je závaţné onemocnění, nicméně v České republice stále podceňované, nedostatečně vyhledávané, diagnostikované a léčené. Bohuţel se mu stále věnuje malá a v některých případech ne zcela správná pozornost. 149 Diplomová práce je zaměřena na seniorskou populaci ţen ţijících ve městě a na vesnici ve věkové kategorii 65 85 let a více. Cílem průzkumného šetření bylo zmapovat úroveň znalostí těchto ţen o osteoporóze a stejně jako Ponošová ve své bakalářské práci zjistit a vyhodnotit existující rozdíl ve vztahu k věku, dosaţenému vzdělání a místem, kde seniorky bydlí. 150 Z demografického průzkumu vyplynulo, ţe z celkového počtu dotazovaných respondentek ve městě i na vesnici bylo nejvyšší zastoupení ve věkové kategorií 65 74 let, naopak nejniţší počet odpovídajících byl ve věkové kategorií 85 a více (tab. č. 3, str. 53). Stejnou zkušenost s tímto zastoupením respondentek udává ve své diplomové práci Fellnerová. I ona upozorňuje na skutečnost, ţe s přibývajícím věkem klesá zastoupení seniorů v populaci a jejich ochota se zúčastňovat průzkumného šetření. 151 Dotazem na dosaţené vzdělání jsem zjistila, ţe největší odpovídající skupinou ve městě jsou respondentky s maturitou (38,67%), za nimi se stejným počtem následuje skupina s výučným listem a základním vzděláním (26,67%), početně nejmenší skupinu 149 Srov. PALIČKA V., Medical tribune: Osteoporóza - stále podceňovaná skrytá hrozba, str. 1 150 Srov. Bc. PONOŠOVÁ M., Bakalářská práce, Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevence, obhájeno 2011, LF MU Brno 151 Srov. Mgr. FELLNEROVÁ V., Diplomová práce, Informovanost seniorské populace o zdravém ţivotním stylu, ohájeno 2011, LF MU Brno 86

tvoří vysokoškolsky vzdělané seniorky (8%). Ve vzorku dotazovaných na vesnici tvoří největší skupinu respondentky s výučním listem (38,67%), za nimi následují respondentky se základním vzděláním (30,67%). Za touto skupinou následují respondentky s maturitou (24%), nejniţší zastoupení odpovídajících na vesnici tvoří stejně jako ve městě respondentky s vysokoškolským vzděláním (6,67%), (tab. č. 4, graf č. 2, str. 54). Tato čísla vypovídají o skutečnosti, ţe dříve byl upřednostňován dělnický původ před vzděláním, a velké části této generace nebylo studium z finančních důvodů umoţněno. Poslední demografický údaj byl zaměřen na bydliště seniorek (tab. č. 5, graf č. 3, str. 55). Z něho je patrné, ţe z celkového počtu dotazovaných respondentek (150) jich shodný počet (75) ţije ve městě i na vesnici. Seniorky ve městě vykazovaly vyšší ochotu spolupráce na výzkumu, neţ seniorky bydlící na vesnici. Stejnou zkušenost uvádí ve své práci i Fialová. 152 Úvodní část dotazníku byla zaměřena na zjištění znalosti pojmu osteoporóza. Ţe se jedná o onemocnění kostí, vědělo 77,33% seniorek bydlících ve městě, coţ lze povaţovat za potěšitelné. Tuto odpověď ale volilo jen 56% seniorek, které bydlí na vesnici. Neznalost tohoto pojmu přiznalo 10,67% seniorek z města a 25,33% seniorek bydlících na vesnici (tab. č. 6, graf č. 4, str. 56). Na otázku nejčastějšího výskytu tohoto onemocnění můţeme za pozitivní pokládat fakt, ţe nadpoloviční většina seniorek bydlících ve městě (56%) a seniorek bydlících na vesnici (53,33%) uvádí období stáří, naopak asi čtvrtina respondentek s bydlištěm na vesnici (22,67%) nezná odpověď na tuto otázku (tab. č. 7, graf č. 5, str. 57). Odpověď na otázku, kdo trpí častějším výskytem tohoto onemocnění, uvádí nadpoloviční většina seniorek z města (46,67%) ţeny, naproti tomu čtvrtina seniorek z vesnice (21,33%) nedokázala na tuto otázku odpovědět (tab. č. 8, graf č. 6, str. 58). Podobný počet udává i Ponošová. V odpovědi výskytu u ţen udává 58,10%, odpověď nevím volilo 23,33% respondentek 153. Větší část respondentek z města uvedla správně příznaky onemocnění (77,33%) oproti čtvrtině respondentek z vesnice, které neznají na tuto otázku odpověď (tab. č. 9, graf. č.7, str. 59). 152 Srov. Bc. FIALOVÁ I., Bakalářská práce, Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci, obhájeno 2009, LF MU Brno 153 Srov. Bc. PONOŠOVÁ M., Bakalářská práce, Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevence, obhájeno 2011, LF MU Brno 87

Následující otázky byly zaměřeny na předcházení tohoto onemocnění, čili prevenci. Zde shodný počet seniorek bydlících ve městě (46,67%) a na vesnici (45,33%) uvádí správně, ţe osteoporóze lze předcházet vhodnou stravou, stejný počet respondentek uvedlo jako odpověď nevím (tab. č. 10, graf č. 8, str. 60). Další otázka z tohoto okruhu je zaměřena na výběr potravin. Zde tři čtvrtiny respondentek bydlících ve městě (73,33%) a víc jak polovina bydlících na vesnici (57,33%) volila správně odpověď mléko a mléčné výrobky, asi čtvrtina respondentek z vesnice (28%) neví, jak na tuto otázku odpovědět (tab. č. 11, graf č. 9, str. 61). Oblasti prevence se týkal i dotaz na důleţitost vitamínů. Méně jak polovina respondentek bydlících ve městě (36%) a bydlících na vesnici (34,67%) volila správně vitamin D, čtvrtina z nich (25,33%) bydlících na vesnici nedokáţe odpovědět na tento dotaz (tab. č. 12, graf č. 10, str. 62). Důleţitost vápníku, coby minerálního prvku (tab. č. 13, graf č. 11, str. 63), uvádí nadpoloviční většina seniorek s bydlištěm ve městě (70,67%) a seniorek bydlících na vesnici (54,67%), coţ povaţuji za pozitivní zjištění. Na otázku, jaký ţivotní styl působí jako protektivní faktor tohoto onemocnění, uvedlo víc jak tři čtvrtiny (81,33%) seniorek ve městě správně pravidelný pohyb, vyváţenou a pestrou stravu a aktivní odpočinek. Ke stejnému zjištění dospěla ve své diplomové práci i Recová, kdy pravidelný pohyb uvádí 83,8% ţen 154. Naproti tomu 32% respondentek bydlících na vesnici nedokáţe na tuto otázku odpovědět (tab. č. 14. graf č. 12, str. č. 64). Při vyhodnocení rizikových faktorů ovlivňujících výskyt osteoporózy se testoval faktor kouření, konzumace alkoholu a pití černé kávy. Nejhůře z tohoto zjištění vyšel rizikový faktor pití černé kávy, kde shodně 42,67% respondentek z města i z vesnice jeho vliv popírá, jako faktor zvyšující výskyt osteoporózy uvedlo pouze 10,67% seniorek z města a dvojnásobný počet (22,67%) seniorek z vesnice (tab. č. 17, graf č. 15, str. 67). Za tímto zjištěním následuje rizikový faktor konzumace alkoholu. 50,67% respondentek bydlících ve městě a pouze 26,67% respondentek s bydlištěm na vesnici udává zvýšený vliv na rozvoj onemocnění. Zatímco víc jak čtvrtina seniorek z města (32%) a z vesnice (30,67%) se nedokázalo vyjádřit (tab. č. 16. graf č. 14, str. 66). Nejlépe z této skupiny vyšel rizikový faktor kouření. Testování prokázalo, ţe zvýšený vliv kouření na rozvoj osteoporózy uvádí 54,67% seniorek z města a 40% 154 Srov. RECOVÁ I., Diplomová práce, Co vědí matky o prevenci osteoporózy u svých dětí, obhájeno 2010, LF MU Brno 88

seniorek z vesnice, víc jak čtvrtina těchto ţen z města i vesnice nedokázala odpovědět (tab. č. 15, graf č. 13, str. 65). Za negativní povaţuji vyhodnocení vlivu menopauzy na rozvoj osteoporózy. Protoţe se jedná o seniorskou populaci ţen, očekávala jsem mnohem lepší výsledky. Zde téměř shodný názor měly seniorky z města (38,67%) a z vesnice (30,67%), které volily za odpověď její zvýšený vliv. Shodný počet všech seniorek neznal odpověď na tuto otázku (tab. č. 18, graf č. 16, str. 68), coţ nepovaţuji za potěšitelné. Na otázku, kdy je s prevencí osteoporózy vhodné začít, pouze méně jak čtvrtina dotazovaných z města (21,33%) i z vesnice (20%) volila za odpověď období dospívání. Víc jak desetina seniorek (13,33%) z vesnice a 20% seniorek z města volilo za odpověď nevím (tab. č. 19, graf č. 17, str. 69). To, ţe seniorky vykazují malou ochotu něco pro své zdraví vykonat, ukazuje tabulka (tab. č. 20, graf č. 18, str. 70), která nabízela moţnost více odpovědí. Asi třetina odpovědí z obou typů bydlišť nevykazuje ţádné aktivity, za pozitivní lze povaţovat pouze zjištění, ţe polovina odpovědí (49,50%) z města a víc jak čtvrtina (29,55%) odpovědí z vesnice uvádí pohybovou aktivitu (tab. č. 20, graf č. 18, str. 70). Druhá část dotazníkového šetření hodnotila stanovené cíle a ověřovala hypotézy. První cíl byl zaměřen na zjištění, zda věk respondentek má vliv na úroveň jejich znalostí o osteoporóze. Z výsledků mého šetření vyplynula mnohá důleţitá zjištění. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze v různých věkových skupinách seniorek z vesnice. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplynulo, ţe nejhorší znalost vykazovala skupina 85 let a více (tab. č. 22, graf č. 20, str. 73). Dále je třeba zdůraznit, ţe statisticky významný rozdíl ve znalostech byl v porovnání mezi skupinou 85 let a více a dalšími dvěma skupinami. Mezi skupinou 65 74 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze (tab. č. 23, str. 74). Stejně významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze v různých věkových skupinách seniorek byl zaznamenán i ve městě. Z výzkumného šetření vyplynulo, ţe i ve městě byla nejhorší znalost ve skupině 85 let a více (tab. č. 24, graf č. 21, str. 74, 75). I zde byl statisticky významný rozdíl ve znalostech mezi skupinou 85 let a více a dalšími dvěma skupinami. Mezi skupinou 65 74 let a 75 84 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze (tab. č. 25. str. 75). Souhrnně je moţno konstatovat, ţe zamítáme nulovou hypotézu H 0. Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalostech respondentek o oste- 89

oporóze v různých věkových skupinách ve městě i na vesnici (tab. č. 26, graf. č. 22, str. 76). I zde byl významný rozdíl mezi skupinou 85 let a více a zbývajícími dvěma skupinami. Mezi skupinami 65 74 let a 75 84 let nebyl statisticky významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze (tab. č. 27, str. 77). Nízká úroveň znalosti ve věkové skupině respondentek 85 let a více bydlících ve městě i na vesnici vyplývá ze zjištění, ţe počet odpovídajících v této věkové kategorií byl nejniţší a rovněţ i fakt, ţe počet správně zodpovězených otázek oproti zbývajícím dvěma skupinám respondentek byl téměř třetinový. Za pozitivní je moţné pokládat zjištění, ţe ve věkové skupině respondentek 65 74 let a 75 84 let byl počet správně zodpovězených otázek téměř shodný. Ponošová ve své práci uvádí opačný výsledek. Skupina respondentů ve věku 18 50 let dosáhla ve znalostním testu horší výsledky neţ věková skupina 51 75 let. 155 Ke stejnému závěru došla ve své bakalářské práci i Fialová, která uvádí větší znalosti o osteoporóze ve věkové kategorii 40 75 let a více proti kategorií 18 39 let. 156 Druhý cíl si kladl za úkol zjistit, zda vzdělání, kterého respondentky dosáhly, ovlivňuje úroveň jejich znalostí o osteoporóze. Výzkumné šetření prokázalo statisticky významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze v různých skupinách dosaţeného vzdělání respondentek bydlících na vesnici. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny vyplynulo, ţe nejhorší znalost byla ve skupině základního vzdělání (tab. č. 28, graf č. 23, str. 77, Graf č. 23: Dosaţené vzdělání - vesnice78). Na základě vícenásobného pozorování můţeme konstatovat, ţe statisticky významný rozdíl je mezi maturitou a základním vzděláním a mezi vysokoškolským vzděláním a základním vzděláním. Mezi ostatními dvojicemi nebyl shledán statisticky významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze (tab. č. 29, str. 78). Ve skupině respondentek ţijících ve městě jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalostech v různých skupinách dosaţeného vzdělání. Nejhorší znalost byla zaznamenána rovněţ ve skupině základního vzdělání (tab. č. 30, graf č. 24, str. 79). Významný rozdíl ve znalostech je mezi respondentkami s vysokoškolským vzděláním a základním vzděláním a mezi vysokoškolským vzděláním a vyučením. Ostatní dvoji- 155 Srov. Bc. PONOŠOVÁ M., Bakalářská práce, Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevence, obhájeno 2011, LF MU Brno 156 Srov. Bc. FIALOVÁ I., Bakalářská práce, Informovanost veřejnosti o osteoporóze a její prevenci, obhájeno 2009, LF MU Brno 90

ce skupin statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze neprokazují (tab. č. 31, str. 80). Souhrnně je moţno říci, ţe zamítáme nulovou hypotézu H 0. Lze říci, ţe jsme prokázali významný rozdíl ve znalostech o osteoporóze v různých skupinách dosaţeného vzdělání ve městě i na vesnici. Z hodnot průměrného pořadí pro jednotlivé skupiny respondentek vyplynula nejhorší znalost ve skupině základního vzdělání (tab. č. 32, graf č. 25, str. 80, Graf č. 25: Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn)81). Na základě vícenásobného pozorování můţeme říci, ţe není rozdíl mezi základním vzděláním a vyučením a mezi maturitou a vysokoškolským vzděláním. Mezi ostatními dvojicemi skupin je statisticky významný rozdíl ve znalosti o osteoporóze (tab. č. 33, str. 81). Stejné výsledky ve svém výzkumu prokázala i Ponošová, která vykazuje lepší výsledky ve znalostním testu u respondentek s vyšším vzděláním neţ u respondentek s niţším vzděláním. 157 Lepší informovanost seniorek s vyšším vzděláním spatřuji v jejich celoţivotních zkušenostech, informacích získaných během studia, samovzděláváním, větším zájmem pečovat o své zdraví a účastí na vzdělávacích akcích týkajících se prevence a podpory zdraví. V současné době je hodně populární Univerzita třetího věku (U3V), kde si seniorky mohou svoje vědomosti a znalosti ještě rozšířit. Třetí cíl byl zaměřen na srovnání, zda místo, kde respondentky bydlí, má vliv na jejich informovanost o osteoporóze. Na základě zjištěných výsledků nemůţeme zamítnout nulovou hypotézu H 0, neboť jsme neprokázali statisticky významný rozdíl ve znalosti respondentek v různých skupinách bydliště ve věkové kategorií 65 74 let (tab. č. 34, graf č. 26, str. 82, 83). Stejného výsledku jsme dosáhli v různých skupinách bydliště u věkové kategorie respondentek 75 84 let (tab. č. 35, graf č. 27, str. 83, 84). I ve věkové kategorií 85 let a více v různých skupinách bydliště jsme neprokázali statisticky významný rozdíl ve znalostech respondentek o osteoporóze (tab. č. 36, graf č. 28, str. 84, 85). Pokud budeme porovnávat informovanost seniorek podle bydliště (pouze pro dvě grupovací skupiny) bez ohledu na věk, musíme konstatovat, ţe zamítáme nulovou hypotézu. 157 Srov. Bc. PONOŠOVÁ M., Bakalářská práce, Úroveň znalostí laické populace o osteoporóze a její prevence, obhájeno 2011, LF MU Brno 91

Můţeme říci, ţe jsme prokázali statisticky významný rozdíl ve znalostech respondentek v různých skupinách bydliště. Respondentky bydlící ve městě vykazují větší počet správně zodpovězených otázek ve znalostním testu neţ respondentky bydlící na vesnici (tab. č. 37, graf č. 29, str. 85, 86). Stejných výsledků dosáhla ve své bakalářské práci i Šillerová, která poukazuje na fakt, ţe 90,8% ţen z města o tomto onemocnění slyšelo, na vesnici o osteoporóze něco ví jen polovina dotazovaných ţen, coţ bylo 48,5%. 158 Z mého pohledu spatřuji lepší informovanost seniorek bydlících ve městě ve větší moţnosti zúčastnit se různých přednášek na toto téma a vzdělávacích akcí, dále moţnost získat informace od většího počtu stejně starých seniorek, lepší dostupnosti k praktickému lékaři, gynekologovi a také osteologovi. Poslední cíl byl zaměřen na zjištěné nedostatky ve znalostech o osteoporóze a její prevenci a podle těchto výsledků vytvořit edukační materiál (příloha č. 2, str. 110). Stejně jako Kadlčková jsem se snaţila prostřednictvím edukačního letáku poskytnout přehledné a srozumitelné informace týkající se tohoto onemocnění. 159 158 Srov. Bc. ŠILLEROVÁ M., Bakalářská práce, Klimakterium a osteoporóza, obhájeno 2006, LF MU Brno 159 Srov. Mgr. KADLČKOVÁ A., Diplomová práce, Informovanost a zájem seniorské populace preventivních prohlídek, obhájeno 2013, LF MU Brno 92

12 NÁVRH NA ŘEŠENÍ Zdravý člověk přichází mezi 40. aţ 70. rokem ţivota asi o třetinu kostní hmoty. U stárnoucího člověka představuje ztráta kostní hmoty přibliţně jedno procento ročně. Jedná se o normální ztrátu podmíněnou stárnutím. Pokud však dojde ke zvýšenému úbytku kostní hmoty, máme co do činění s klinickým obrazem osteoporózy. Nemoc se můţe vyskytovat i v mladším věku. Kubešová ve své publikaci uvádí, ţe při současném ţivotním stylu mladé a střední generace je nutné počítat s masivním nárůstem projevu osteoporózy, tento nárůst se odhaduje na 50 aţ 100 %. Dále uvádí, ţe tento nepříznivý trend je třeba potlačit masivní informační kampaní oslovující tu část populace, které se tvorba vrcholové kostní hmoty týká, tj. adolescentů a mladých dospělých. Poukazuje na nepříznivý ţivotní styl, špatné stravovací návyky a nízkou dávku vitamínu D. 160 Ke stejnému zjištění došla ve své publikaci i Trojanová, která uvádí nutnost motivace mladé a střední generace ve smyslu cíleného zvýšení pohybové aktivity. U střední generace a mladší seniorské generace je nutnost stimulace z hlediska příjmu kalcia a vitamínu D. Zároveň poukazuje na fakt, ţe edukovat je třeba i ţeny, které aktuálně nevykazují rizikové faktory osteoporózy, neboť do osteologického centra přicházejí ţeny často pozdě, tedy ve stádiu prokázané osteoporózy, nikoliv pouze osteopénie. 161 Tento zcela nepříznivý stav je nutno zvrátit. Proto je zapotřebí, aby o tomto onemocnění měla veřejnost co nejvíce informací, aby se z případných chyb mohly poučit i mladší generace. Na základě zjištěných nedostatků jsem vytvořila edukační materiál, který je uveřejněn v závěru této práce, a který jsem přiloţila ke své diplomové práci (příloha č. 2, str. 110). 160 Srov. KUBEŠOVÁ MATĚJOVSKÁ H., Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře: Prevence osteoporózy a sarkopenie, str. 16 161 Srov. TROJANOVÁ B., Praktická gynekologie: Behaviorální determinanty primární osteoporózy: je třeba edukovat ţeny v prevenci osteoporózy?, str. 86-92 93

ZÁVĚR Osteoporóza je skutečně závaţné onemocnění. Tato choroba se celosvětově stává mimořádnou hrozbou, počet pacientů s tímto onemocněním stále rapidně narůstá. Podle demografických prognóz i počet zlomenin kyčle nadále poroste. Epidemiologie dala jasný signál, ţe rostoucí počet osteoporotických zlomenin je v prvé řadě problémem stárnutí. Řídnutí kostí je jedním z mnoha problémů stárnutí, není však problémem neodvratitelným. Osteoporózu lze rozpoznat uţ v jejích bezpříznakových začátcích, lze jí předcházet a léčit dříve, neţ se projeví zlomenina. Dotazníková studie prokázala nízkou úroveň znalostí o tomto onemocnění a její prevenci. Sumární výsledky nemůţeme povaţovat za povzbudivé, v některých oblastech jsou aţ znepokojující. Výzkumné šetření poukazuje na nízkou informovanost nejstarší mnou dotazované seniorské populace a seniorek s niţším dosaţeným vzděláním. Rovněţ se potvrdil i fakt, ţe ţeny bydlící na vesnici disponují menší informovaností neţ ţeny, které bydlí ve městě. Rozdíl zde není aţ tak velký, ale přece jenom je. Za závaţný výsledek povaţuji fakt, ţe víc jak polovina všech dotazovaných seniorek neví, o jaké onemocnění se jedná, nezná období jeho nejčastějšího výskytu a také jeho projevů. Za znepokojivé zjištění povaţuji to, ţe víc jak čtvrtina mnou oslovených respondentek v tomto věku neví, ţe předčasná menopauza a rizikové faktory (kouření, konzumace alkoholu, pití černé kávy) výrazně ovlivňují rozvoj tohoto onemocnění. Za negativní povaţuji i zjištění, ţe velká část dotazovaných seniorek nevykonává, tudíţ není ochotna vyvinout nějakou aktivitu, která by rozvoj tohoto onemocnění odvrátila nebo alespoň zmírnila. Kdyţ Šillerová v roce 2006 psala bakalářskou práci na obdobné téma, nenašla jinou práci, která se touto tématikou zabývala a s kým by mohla výsledky svého šetření porovnat 162. Za povzbudivé je moţno povaţovat zjištění, ţe od té doby uplynulo 8 let a problematikou tohoto onemocnění se zabývá čím dál více studentů. O toto onemocnění se zajímají stále více i média, jak v pořadu Sama doma na ČT1, tak i v pořadu Dámský klub na ST1, kde na toto téma hovořili specialisté, upozorňující na závaţnost tohoto onemocnění. 162 Srov. Bc. ŠILLEROVÁ M., Bakalářská práce, Klimakterium a osteoporóza, obhájeno 2006, LF MU Brno 94

Zde se otvírá prostor pro edukaci jak mladé, tak i starší seniorské populace ţen. Medicína zabývající se stárnutím se dnes vyčleňuje téměř jako samostatný obor, který má své odborné společnosti, své kongresy a své časopisy. Ke gynekologovi, internistovi a osteologovi se pacientky dostávají aţ při potíţích a příznacích, které zhoršují kvalitu jejich ţivota, ohroţují zdraví a jejich ţivot. Podstata a smysl spočívá v prevenci, ve včasném rozpoznání rizika, změně stravování a v podávání předepisovaných dostupných léků. Zde se nabízí místo pro praktické lékaře k preventivnímu přístupu k medicíně bez rozdílu věku a pohlaví pacienta. Někdy stačí pečlivá a cílená anamnéza, dobrá rada, popřípadě nasměrovat pacienta ke správnému specialistovi. Širší zapojení praktických lékařů do této ještě stále opomíjené medicínské problematiky by bylo prospěšné jak pro mezioborovou spolupráci, tak zejména pro pacienty. Praktický lékař by měl hrát v prevenci a léčbě problémů hlavní roli, hned vedle gynekologa. 95

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Bc. Smutná Eva Instituce: Katedra ošetřovatelství LF Masarykovy univerzity Název práce: Informovanost seniorek o osteoporóze Vedoucí práce: prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Počet stran: 111 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: osteoporóza, informovanost, úroveň znalostí, nefarmakologická léčba, farmakologická léčba, prevence Osteoporóza je nejčastější metabolické kostní onemocnění s narůstajícím výskytem osteoporotických zlomenin. O osteoporóze se dnes mluví jako o chronickém onemocnění masového výskytu a také jako o civilizačním onemocnění. Zlomeniny obratlů a proximálního femuru jsou závaţným zdravotním a ekonomickým problémem. Příčina velkého nárůstu spočívá hlavně v nedodrţování zdravého ţivotního stylu, špatných stravovacích návycích a nedostatku pohybu. Hlavním cílem mé diplomové práce bylo zjistit úroveň znalostí seniorek v různých věkových obdobích v závislosti na dosaţeném vzdělání a místem, kde seniorky bydlí. 96

ANNOTATION First name and surname: Bc. Smutná Eva Institution: Masaryk University, Faculty of Medicine, Department of Nursing Title of the work: Awareness of female seniors about osteoporosis Supervisor of the work: prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc. Number of pages: 111 Number of attachments: 2 Year of defense: 2014 Key words: osteoporosis, awareness, knowledge, non pharmacological therapy, pharmacological therapy, prevention Osteoporosis is the most frequent metablic bone illness showing a cumulative incidence of osteoporotic fractures. The osteoporosis has been talked as the chronic disease of mass incidence and also as a lifestyle disease. Fractures of vertebrae and proximal femur are consider as major healthy and economic problem. The cause of great growth of osteoporosis incidence lies mainly in the non-compliance of healthy lifestyle, bad dietary habits, and lack of physical activity. The main target of my dissertation was to make out the knowledge level of women senior age, according to their various ages, acquired education, and place where they live. 97

SEZNAM LITERATURY A PRAMENŮ Autorský kolektiv: PLACHETA, Zdeněk; DERFLEROVÁ BRÁZDOVÁ, Zuzana; KYASOVÁ Miroslava; MÜLLER Ivan; PÁČ Libor, SIEGELOVÁ Jarmila; SYNEK Svatopluk; ZAJÍČEK František, Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce, Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno 2010, ISBN 978-80- 210-5172-0. BLAHOŠ, Jaroslav. Vnitřní lékařství: Aktuální a budoucí možnosti léčby osteoporózy. Praha: Oddělení klinické endokrinologie a Osteocentrum ÚVN, 2011, roč. 57, 11, str. 888-890. ISSN 0042-773X. FAJT, Tomáš a Jaroslav ŢIVNÝ. Česká gynekologie: Hodnocení kostní minerální denzity ultrazvukem patní kosti a duální rentgenovou absorpciometrií předloktí v klinické praxi. Praha: Gynekologicko porodnická klinika, 1. LF UK a VFN, 2010, roč. 75, 4, str. 340-344. ISSN 1210-7832. GÁBA, Aleš a Ondřej KAPUŠ. Tělesné sloţení jako faktor ovlivňující kostní denzitu u postmenopauzálních ţen. Katedra přírodních věd v kinantropologii,olomouc: Osteologický bulletin, 2012, roč. 17, č. 2. GÁBÁ, Aleš a Ondřej KAPUŠ., Tělesné složení jako faktor ovlivňující kostní denzitu u postmenopouzálních žen. Olomouc, Osteologický bulletin, r. 17, č. 2, str. 59 64, 2012. ISSN 1211-3778-literatura34. HORÁK, Pavel. Medical tribune: Revmatologie. Olomouc: III. interní klinika LF a ÚP, 2011, roč. 7, 1, str. D8. ISSN 1214-8911. JENÍČEK Jaroslav, Tomáš FAIT a Jan ŢOFKA. Klimakterická medicína: Hospitalizace pro faktury proximálního femuru v České republice (1986-2007). Praha 7: Centrum klimakterické medicíny, Lékařský dům, 2010, roč. 15, 1, str. 9, 13. ISSN 1211-4278. KAGAN, Risa. Gynekologie po promoci: Péče o postmenopauzální ženy po ukončení hormonální léčby. San Francisko: Klinika porodnictví, gynekologie a reprodukčních věd, University of California, 2010, roč. 10, 2, str. 60-61. ISSN 1213-2578. 98

KASALICKÝ, Petr., Klimakterická medicína: Denzitometrie osového skeletu - možnosti a limitace v diagnostice osteoporózy. Praha: Osteocentrum, mediscan Chodov, 2010, roč. 15, 3, str. 8-13. ISSN 1211-4278. KONOPÁSKOVÁ, Ludmila a Lubomíra TKÁČOVÁ. Sestra: Osteoporóza. Michalovce: FZaSP TU Trnava 2, 2012, roč. 22, 3, str. 30-34. ISSN 1210-0404. KUTÍLEK, Štěpán. Ortopedie: Denosumab - nový přípravek v léčbě osteoporózy. Pardubice: Dětské oddělení Pardubické krajské nemocnice a.s., 2011, roč. 5, 5, str. 227-235. ISSN 1802-1727. MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ Hana, HOLÍK Josef, MAREK Vladimír, Prevence a profylaxe v ordinaci praktického lékaře.: Prevence osteoporózy a sarkopedie, str. 16; Sluneční záření a vitamín D, str. 56, 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2013. ISBN 978-80210-6312-9. PALIČKA, Vladimír. Farmakoterapie: Bisfosfonáty v léčbě osteoporózy. Hradec Králové: Osteocentrum, Ústav klinické biochemie a diagnostiky LF ÚK a FN, 2010, roč. 6, 6, str. 686. ISSN 1801-1209. PALIČKA, Vladimír. Medical tribune: Osteoporóza - stále podceňovaná skrytá hrozba. Praha: Medical Tribune CZ, s.r.o., 2012, roč. 7, č. 23. ISSN 1214-8911. PAULOVÁ, Gudrun a Violetta SCHUBOVÁ. Stop osteoporóze. Praha: Ivo Ţelezný, s.r.o., 2003. ISBN 80-237-3759-7. RŮŢIČKOVÁ, Olga. Farmakoterapie: Ibandronát - účinnost, která v čase neklesá. Praha: Revmatologický ústav, 2011, roč. 7, č. 3. ISSN 1801-1209. SKÁCELOVÁ, Martina, Pavel HORÁK a Martin ŢUREK. Medicína pro praxi: Dlouhodobá léčba osteoporózy. Olomouc: III. interní klinika FN a LF UP, 2011, roč. 8, 7-8, str. 310-315. ISSN 1214-8687. SKÁCELOVÁ, Martina. Bulletin Sdružení praktických lékařů ČR: Současné možnosti léčby osteoporózy. Olomouc: III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN LF ÚP, 2012, roč. 22, č. 4. ISSN 1212-6152. SKÁCELOVÁ, Martina. Farmakoterapeutické informace: Současné možnosti léčby osteoporózy č. 2, Olomouc: III. interní klinika - nefrologická, revmatologická a endokrinologická, FN a LF UP Palackého, 2012, roč. 2012, č. 2. ISSN 1211-0647. ŠIMKOVÁ, Gabriela. Ortopedie: Vliv suplementace kolagenními peptidy, vápníkem a vitaminem D, resp. Calcidrinkem (R) na úbytek kostní hmoty a remodelace kosti 99

u postmenopauzálních žen s osteopenií - pilotní studie. Kladno: Revmatologická ambulance 1. PP, 2010, roč. 4, č. 3. ISSN 1802-1727. ŠTĚPÁN, Jan. Postgraduální medicína: Anabolická léčba osteoporózy. Praha: Revmatologický ústav, 2011, roč. 13, č. 5. ISSN 1212-4184. TROJANOVÁ, Blanka. Praktická gynekologie: Behaviorální determinanty primární osteoporózy: je třeba edukovat ţeny v prevenci osteoporózy?. Brno: LF MU Katedra porodní asistence, 2013, 86-92, č. 1. VYSKOČIL, Václav a Jaroslav BLAHOŠ. Postgraduální medicína: Postmenopauzální osteoporóza. Plzeň: 2. interní klinika, osteocentrum, LF UK FN Plzeň, 2011, roč. 13, 7, str. 729-733. ISSN 1212-4184. ZAJÍČKOVÁ, Kateřina. Postgraduální medicína: Sekundární osteoporóza u běžných endokrinopatií. Praha: Endokrinologický ústav, 2011, roč. 13, 7, str. 712-716. ISSN 1212-4184. Elektronické dokumenty http://www.fountia.com/history-osteoporosis/ ze dne [10.8.2013] http://www.ordinace.cz/clanek/svetovy-den-proti-osteoporoze/ ze dne [10.8.2013] http://www.demografie.info/?cz_starnuti, Český statistický úřad, [cit. 23.3.2012], Demografické stárnutí ČR podle výsledků projekce obyvatelstva ČR do roku 2065 http://www.google.cz/search?q=osteoporotická+kost http://www.abelia.cz/osteoporoticke-zlomeniny.html http://www.google.cz/search?q=strava http://www.google.cz/search?q=opalování 100

SEZNAM ZKRATEK ACTH adrenokortikotropní hormon Bc. bakalář BF aminobisfosfonáty BMC bone mineral content BMD bone mineral density BUA hodnota oslabení ultrazvukového signálu (broadband ultrasound attenuation) cit. citace cm centimetry č. číslo ČR Česká Republika ČSÚ Český statistický úřad ČT Česká televize DHEAS dehydroepiandrosteron DPA dvoufotonová absorpciometrie (dual energy absorptiometry) DXA, DEXA dvouenergiová rentgenová absorptiometrie (dual energy X-ray absorptiometry) ELFO bílkoviny EPOS studie (European Prospective Osteoporosis Study) ERT estrogenní substituční terapie et al. et alii (a kolektiv) FDA Food and Drug Administration FRAX metody odhadu rizika zlomenin (Fracture Risk Assessmment Tool) g/cm 2 gram/ centimetr čtvereční GIT gastrointestinální trakt H 0 hypotéza nulová H A hypotéza alternativní HRT hormonální substituční léčba HT hormonální terapie CHOPN chronická obstrukční plicní nemoc i.v. intravenózní (nitroţilní) aplikace Ing. inţenýr IOF Mezinárodní nadace pro osteoporózu International Osteoporosis Foundation ISCD Mezinárodní odborná společnost pro metabolická onemocnění (International Society for Clinical Densitometry) IU mezinárodní jednotka (International Unit) kol. kolektiv KT kalcitonin L 1 - L 4 obratlová těla v lumbální oblasti LPO Liga proti osteoporóze mg miligram Mgr. magister MORE úbytku kostní hmoty (Multiple Outcomes of Raloxifen Evaluation) 101

N absolutní četnost např. například NO kysličník dusnatý PTH parathormon QMR Kvantitativní magnetická rezonance (quantificated magnetic resonance) QTC Kvantitativní výpočetní tomografie (quantificated computerized tomography) QUS Kvantitativní ultrazvuková denzitometrie (quantitative ultrasound) RANKL/RANK osteoprotegerin a jeho ligand resp. respektive RR relativní riziko zlomeniny RTG rentgen SD směrodatná odchylka SERM Selektivní modulátory estrogenových receptorů SI index tuhosti SPA Jednofotonová absorpciometrie - (single photon absorptiometry) Srov. srovnání ST Slovenská televize STEARs skupiny látek s tkáňově selektivním účinkem (Selective Tissue Estrogenic Activity Regulators) str. strana SXA (single energy X-ray absorptiometry) tab. tabulka TC 99 technicia TC 99 tj. to je TSH tyreostimulační hormon T-skóre, velikost směrodatné odchylky tzv. takzvaný U3V Univerzita třetího věku VOS rychlost signálu WHO Světová zdravotnická organizace (World Health Organization) WOD Světový den osteoporózy (World Osteoporosis Day) Z-skóre velikost směrodatné odchylky 102

SEZNAM TABULEK Tab. č. 1: Rizikové faktory osteoporózy... 20 Tab. č. 2: Definice osteoporózy podle Světové zdravotnické organizace... 21 Tab. č. 3 - Věková kategorie respondentek... 53 Tab. č. 4 - Vzdělání respondentek... 54 Tab. č. 5 - Bydliště respondentek... 55 Tab. č. 6 - Znalost významu pojmu osteoporóza... 56 Tab. č. 7 - Nejčastější výskyt osteoporózy... 57 Tab. č. 8 - Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen... 58 Tab. č. 9 - Příznaky osteoporózy... 59 Tab. č. 10 - Prevence osteoporózy (správné stravovací návyky)... 60 Tab. č. 11 - Prevence osteoporózy (výběr potravin)... 61 Tab. č. 12 - Prevence osteoporózy (vitamíny)... 62 Tab. č. 13 - Prevence osteoporózy (minerální prvky)... 63 Tab. č. 14 - Prevence osteoporózy (správný ţivotní styl)... 64 Tab. č. 15 - Vliv kouření na výskyt osteoporózy... 65 Tab. č. 16 - Vliv konzumace alkoholu na vznik a rozvoj osteoporózy... 66 Tab. č. 17 - Vliv pití černé kávy na vznik a rozvoj osteoporózy... 67 Tab. č. 18 - Vliv předčasné menopauzy na rozvoj osteoporózy... 68 Tab. č. 19 - Prevence osteoporózy (věkové období)... 69 Tab. č. 20 - Prevence osteoporózy (vykonávání cílených aktivit)... 70 Tab. č. 21 - Věk respondentek - počet správně odpovězených otázek... 72 Tab. č. 22 - Věk respondentek - vesnice... 73 Tab. č. 23 - Věk respondentek - vesnice... 74 Tab. č. 24 - Věk respondentek - město... 74 Tab. č. 25 - Věk respondentek - město... 75 Tab. č. 26 - Věk - město a vesnice (souhrn)... 76 Tab. č. 27 - Věk - město a vesnice (souhrn)... 77 Tab. č. 28 - Dosaţené vzdělání - vesnice... 77 Tab. č. 29 - Dosaţené vzdělání - vesnice... 78 Tab. č. 30 - Dosaţené vzdělání - město... 79 Tab. č. 31 - Dosaţené vzdělání - město... 80 Tab. č. 32 - Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn)... 80 Tab. č. 33 - Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn)... 81 Tab. č. 34 - Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let... 82 Tab. č. 35 - Rozdělení bydliště dle věku 75-84 let... 83 Tab. č. 36 - Rozdělení bydliště dle věku 85 a více let... 84 Tab. č. 37 - Rozdělení bydliště dle věku město a vesnice (souhrn)... 85 103

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věková kategorie respondentek... 53 Graf č. 2: Vzdělání respondentek... 54 Graf č. 3: Bydliště respondentek... 55 Graf č. 4: Znalost významu pojmu osteoporóza... 56 Graf č. 5: Nejčastější výskyt osteoporózy... 57 Graf č. 6: Výskyt osteoporózy v populaci muţů a ţen... 58 Graf č. 7: Příznaky osteoporózy... 59 Graf č. 8: Prevence osteoporózy (správné stravovací návyky)... 60 Graf č. 9: Prevence osteoporózy (výběr potravin)... 61 Graf č. 10: Prevence osteoporózy (vitamíny)... 62 Graf č. 11: Prevence osteoporózy (minerální prvky)... 63 Graf č. 12: Prevence osteoporózy (správný ţivotní styl)... 64 Graf č. 13: Vliv kouření na výskyt osteoporózy... 65 Graf č. 14: Vliv konzumace alkoholu na vznik a rozvoj osteoporózy... 66 Graf č. 15: Vliv pití černé kávy na vznik a rozvoj osteoporózy... 67 Graf č. 16: Vliv předčasné menopauzy na rozvoj osteoporózy... 68 Graf č. 17: Prevence osteoporózy (věkové období)... 69 Graf č. 18: Prevence osteoporózy (vykonávání cílených aktivit)... 70 Graf č. 19: Grafické zobrazení počtu správně odpovězených otázek... 72 Graf č. 20: Věk respondentek - vesnice... 73 Graf č. 21: Věk respondentek - město... 75 Graf č. 22: Věk - město a vesnice (souhrn)... 76 Graf č. 23: Dosaţené vzdělání - vesnice... 78 Graf č. 24: Dosaţené vzdělání - město... 79 Graf č. 25: Dosaţené vzdělání - město a vesnice (souhrn)... 81 Graf č. 26: Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let... 82 Graf č. 27: Rozdělení bydliště dle věku 65-74 let... 83 Graf č. 28: Rozdělení bydliště dle věku 85 a více let... 84 Graf č. 29: Rozdělení bydliště dle věku město a vesnice (souhrn)... 85 104

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1: Sloţení spongiózní a kompaktní kosti... 16 Obr. č. 2: Strava... 19 Obr. č. 3: Opalování... 19 Obr. č. 4: Sloţení zdravé a osteoporotické kosti... 24 Obr. č. 5: Zlomenina proximálního femuru... 34 Obr. č. 6: Vitamín B 12... 47 Obr. č. 7: Vitamín D... 48 105

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Dotazník... 107 Příloha č. 2: Edukační leták... 110 106

Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Eva Smutná a jsem studentkou ošetřovatelství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který poslouţí ke zpracování mé diplomové práce na téma Informovanost seniorek o osteoporóze. Tento dotazník je zcela anonymní. Chtěla bych Vás poţádat o odpověď na všechny otázky. Zaškrtněte prosím v kaţdé otázce jednu z nabízených odpovědí, pokud nebude uvedeno jinak. Předem děkuji za Vaši ochotu. Bc. Eva Smutná 1. Do jaké věkové kategorie se řadíte? a) 65 74 let b) 75 84 let c) 85 let a více 2. Jaké je vaše nejvyšší dosaţené vzdělání? a) základní b) vyučena c) středoškolské s maturitou d) vysokoškolské 3. Kde bydlíte? a) město b) vesnice 4. Víte, co je to osteoporóza? a) onemocnění svalů b) onemocnění kloubů c) onemocnění kostí d) onemocnění krve e) nevím 5. Kdy se osteoporóza projevuje nejčastěji? a) v dětském věku b) v období dospívání c) v dospělosti d) ve stáři e) nevím 107

6. Víte, koho toto onemocnění postihuje nejčastěji? a) muţe b) ţeny c) postihuje muţe i ţeny stejně d) nevím 7. Víte, jaké jsou příznaky osteoporózy? a) slabost, únava, bolesti hlavy, kolapsové stavy b) bolesti svalů, otoky končetin, zvýšené teploty, bledost kůţe c) zlomeniny kostí, sniţování výšky, bolesti pohybového aparátu, kulacení zad d) krvácení z dásní, krvácení z nosu, vypadávání zubů e) nevím 8. Lze správnými stravovacími návyky předejít osteoporóze? a) ano b) ne c) nevím 9. Víte, které potraviny jsou důleţité pro prevenci (ochranu před vznikem) osteoporózy? a) maso b) sladkosti c) mléko a mléčné výrobky d) rostlinné tuky e) ţádné f) nevím 10. Který z uvedených vitamínů je důleţitý při prevenci osteoporózy? a) vitamin B b) vitamin C c) vitamin D d) ţádný e) nevím 11. Který z minerálních prvků má velký význam pro prevenci osteoporózy? a) ţelezo b) jod c) vápník d) sodík e) ţádný f) nevím 12. Jaký ţivotní styl působí jako prevence rozvoje osteoporózy? a) nezatěţovat kosti pohybem, kvalitní výţiva s dostatkem tuků, pohodlný způsob ţivota b) pravidelný pohyb, vyváţená a pestrá strava, aktivní odpočinek c) ţádný d) nevím 108

13. Kouření výskyt osteoporózy? a) zvyšuje b) sniţuje c) neovlivňuje d) nevím 14. Konzumace alkoholu vznik a rozvoj osteoporózy? a) zvyšuje b) sniţuje c) neovlivňuje d) nevím 15. Pití černé kávy vznik a rozvoj osteoporózy? a) zvyšuje b) sniţuje c) neovlivňuje d) nevím 16. Předčasná menopauza (přechod) rozvoj osteoporózy? a) zvyšuje b) sniţuje c) neovlivňuje d) nevím 17. Ve kterém věkovém období je vhodné s prevencí osteoporózy začít? a) v dětském věku b) v období dopívání c) v dospělém věku d) ve stáři e) nelze jí předcházet v ţádném věku f) nevím 18. Které z následujících cílených aktivit v prevenci osteoporózy vykonáváte? a) výběr potravin b) opalování c) pohybová aktivita d) vyhýbání se černé kávě a alkoholu e) ţádné (moţno zatrhnout více opovědí) 19. Pokud máte nějakou znalost, informaci nebo zkušenost, o niţ byste se chtěla podělit, uveďte ji prosím níţe, budu velmi ráda. Děkuji za Váš čas! 109

Příloha č. 2: Edukační leták PREVENCE A LÉČBA Dá se říci, ţe osteoporóza se nedá zcela vyléčit. Proto je potřeba dbát na prevenci vzniku. Nejdůleţitější sloţkou v prevence je výţiva. Je potřeba dbát na přiměřený příjem vápníku ve stravě tzn. v konzumaci mléčných produktů, mléka, nízkotučných sýrů, jogurtů, tvarohu a zakysaných výrobků. Nejvíce vápníku obsahuje mák, mořské ryby, ořechy, slunečnicová semena, čerstvá zelenina, cereální výrobky. Také minerální vody a ovocné šťávy obsahují podíl vápníku. Důleţitou roli v prevenci osteoporózy hraje působení slunečního záření a jeho vliv na tvorbu vitamínu D. Ten je obsaţen v rybím oleji (tresčí játra), zelenině, chlebu a cereáliích. Vitamín D zlepšuje vstřebávání vápníku a fosforu ve střevě. Pro vstřebávání vápníku jsou důleţité další minerály hořčík, bór, měď, mangan, zinek, křemík, stroncium, fluor a fosfor. Další důleţitou roli v prevenci hraje pohybová aktivita. Stimuluje prokrvení svalů, stabilizuje krevní tlak, sniţuje riziko dezorientace a následně i riziko pádů u starších lidí. Doporučuje se chůze procházkovým tempem 30 minut denně. Je vhodná jízda na kole po rovném povrchu. Nedílnou součástí prevence je také omezení zlozvyků, tzn. vyvarovat se kouření, omezit pití alkoholu a černé kávy. Osteoporóza aneb následek špatného ţivotního stylu a neodvratného procesu stárnutí Příručka pro pacienty 110

CO JE TO OSTEOPORÓZA??? Jedná se o systémové kostní onemocnění, při kterém dochází k úbytku kostní hmoty a k poruchám mikroarchitektury kostní tkáně. Kost se tímto stává křehčí a zvyšuje se riziko vzniku zlomenin. Je řazena mezi civilizační choroby. Postihuje asi 10 % všech obyvatel Projevuje se jak u ţen, tak i u muţů SVĚTOVÝ DEN OSTEOPORÓZY 20. ŘÍJNA RIZIKOVÉ FAKTORY NEOVLI VNITEL NÉ Věk Pohlaví Rasa Dědičnost Geografické a klimatické podmínky ČÁSTEČNĚ OVLIVNITELN É Onemocnění zaţívacího traktu (onem. jater, ţaludku) Onemocnění ledvin Endokrinní poruchy (předčasná menopauza, onemocnění štítné ţlázy, cukrovka) Dlouhodobé podávání kortikoidů (astma, CHOPN, ) PŘÍMO OVLIVNITE LNÉ Výţiva Nedostatek vit. D Nadměrný příjem alkoholu Nadměrný příjem kofeinu nízká tělesná hmotnost, nedostatek pohybu KOMPLIKACE OSTEOPORÓZY Hlavní komplikací je vznik zlomenin. Ztráta kostní hmoty a její řídnutí způsobuje větší lomivost kostí. Nejčastější zlomeniny se týkají předloktí, bederní páteře, ţeber a krčku kosti stehenní. 111