METODICKÝ POKYN Integrovaný plán rozvoje území pilotními aktivitami

METODICKÝ POKYN Integrovaný plán rozvoje území pilotními aktivitami V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0

Revize. č. Předmět revize Strana Platné od Podpis a datum 1... 10 Verze č. 01/2010 Za zpracovatelský tým Ověřil Schválil Jméno David Střítezský Podpis a datum Jméno Zdeněk Bogoč Podpis a datum Jméno Ivan Matulík Podpis a datum V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 2 z 22

Obsah 1. Úvod a základní definice IPRÚ... 5 2. Územní vymezení IPRÚ... 6 3. Definování jednotlivých kapitol IPRÚ... 6 3.1. Analýza cestovního ruchu v daném městě či obci... 6 3.2. Identifikace problémů nebo potenciálu rozvoje ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu města/obce... 7 3.3. Definování cíle a aktivit... 7 3.4. Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů... 8 3.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit... 8 3.6. Finanční plán, včetně popisu způsobů financování... 8 3.7. Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ... 9 3.8. Informace o přípravě, sběru námětů a o veřejném projednání záměru a zpracovaného IPRÚ... 9 3.9. Analýza rizik IPRÚ... 10 3.10. Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ... 10 Rovné příležitosti a zákaz diskriminace... 10 Udržitelný rozvoj... 11 3.11. Aktivity financované z jiných programů... 11 4. Pokyny pro přípravu a realizaci IPRÚ... 12 4.1. Ustanovení řídících struktur a management IPRÚ... 12 4.2. Vyhlášení výzvy k předkládání IPRÚ... 12 4.3. Sběr námětů na aktivity a projekty IPRÚ... 13 4.4. Příprava, veřejné projednání IPRÚ a jeho předložení ŘO ROP Střední Morava... 13 4.5. Hodnocení a schvalování IPRÚ... 13 4.6. Výzva k předkládání projektů naplňujících IPRÚ... 14 4.7. Příprava a realizace individuálních projektů naplňujících IPRÚ... 14 4.8. Výběr a schvalování individuálních projektů naplňujících IPRÚ... 14 4.9. Realizace IPRÚ (např. monitoring, kontrola, hodnocení)... 14 4.10. Strategické hodnocení IPRÚ... 15 V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 3 z 22

Příloha č. 1 Relevantní monitorovací indikátory k aktivitám/projektovým námětům ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava... 16 Příloha č. 2 Relevantní horizontální kritéria ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava... 19 V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 4 z 22

Metodický pokyn Integrovaný plán rozvoje území pilotními aktivitami 1. Úvod a základní definice IPRÚ Tento metodický pokyn je zpracován s cílem poskytnout podrobné informace nezbytné pro přípravu, realizaci, koordinaci, monitoring a hodnocení integrovaných plánů rozvoje území pilotními aktivitami (dále jen IPRÚ). Na postupy neupravované tímto metodickým pokynem se vztahují principy, postupy a podmínky upravované v Příručně pro žadatele a jejích přílohách, Příručce pro příjemce a jejích přílohách a dále v metodických pokynech vydaných Řídícím orgánem Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ŘO ROP Střední Morava). Metodický pokyn doplňuje dokumentaci k vyhlášení výzvy pro podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava, kde metodický pokyn definuje nároky a postup přípravy a realizace IPRÚ. IPRÚ v řešení podoblasti podpory jsou základním nástrojem pro realizaci aktivit a projektů v rámci dotčených prioritních os programu. Tato výzva je vyhlášena pro období 2010-2013 s tím, že předkladatel IPRÚ provede k 31. 12. 2012 strategické hodnocení IPRÚ. Definice IPRÚ: IPRÚ se rozumí soubor vzájemně obsahově a časově provázaných projektů, které směřují k integrovanému rozvoji cestovního ruchu v daném území s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ jsou komplexním rozvojovým nástrojem logicky propojených a vzájemně podmíněných projektů, které dohromady vytvářejí synergické efekty v daném území s důrazem na koncentraci a provázanost aktivit a jejich efektivnost. IPRÚ jsou předkládány oprávněným žadatelem ŘO ROP Střední Morava ke schválení. IPRÚ bude mít vždy jeden hlavní cíl vycházející z cílů ROP Střední Morava, který musí být směřován do oblasti cestovního ruchu a dále bude obsahovat aktivity, které se budou zaměřovat na řešení konkrétních problémů v rámci stanoveného cíle. Aktivity mohou být při prokázání vazby na cestovní ruch realizovány v oblastech podpory realizovaných v prioritních osách 1 Doprava, 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu a 3 Cestovní ruch ROP Střední Morava. Aktivita je základem pro definování a realizaci jednotlivých individuálních projektů naplňujících IPRÚ a aktivity musí být naplňovány konkrétními individuálními projekty. Individuálními projekty se rozumí konkrétní projekty naplňující IPRÚ, které předkládají oprávnění žadatelé na základě specifické výzvy vyhlášené ŘO ROP Střední Morava a vyhlášené na aktivity, pomocí nichž jsou naplňovány cíle IPRÚ. Tyto specifické výzvy jsou vždy vyhlášeny pro konkrétní vymezené území. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 5 z 22

2. Územní vymezení IPRÚ Území, pro něž budou vypracovávány samostatné IPRÚ pilotními aktivitami jsou všechna katastrální území obcí, nacházejících se v Olomouckém kraji: 1 Bouzov - nacházející se v turistickém regionu Střední Morava 2 Staré Město - nacházející se v turistickém regionu Jeseníky: V rámci IPRÚ nejsou způsobilými aktivitami a projekty směřující mimo území města/obce definovaná v IPRÚ. 3. Definování jednotlivých kapitol IPRÚ IPRÚ musí vycházet z programového dokumentu ROP Střední Morava a Prováděcího dokumentu ROP Střední Morava. Dále musí IPRÚ vycházet z Analýzy připravenosti integrovaných projektů na venkově, schváleného radou Olomouckého kraje dne 3. 12. 2009. Předkladatel IPRÚ musí dále při zpracování vycházet ze strategických dokumentů zaměřených na rozvoj daného území, mezi které patří program rozvoje cestovního ruchu kraje a koncepční a rozvojové dokumenty dotčeného regionu, oblastí, mikroregionu a měst či obcí. Obsah IPRÚ je následující: 3.1. Analýza cestovního ruchu v daném městě či obci Analýza cestovního ruchu v daném městě/obci bude vyhotovena s ohledem na problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu v daném městě/obci, možnosti rozvoje daného města/obce ve vztahu k využití jeho potenciálu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Struktura této části je následující: Analýza cestovního ruchu v daném městě/obci: problémové oblasti rozvoje cestovního ruchu v daném městě/obci, potenciál rozvoje daného města/obce s vazbou na cestovní ruch, popis podpořených projektů z ROP Střední Morava anebo jiných aktivit realizovaných v daném území z dalších zdrojů, socioekonomická analýza. Analýza vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu. Analýza musí obsahovat jasný popis faktorů ovlivňujících cíle IPRÚ a cíle ROP Střední Morava a musí reflektovat na předpokládané dopady IPRÚ. Předkladatel IPRÚ v rámci zpracování této části musí vždy vycházet z analýzy dostupných kvalitativních a kvantitativních dat a jasně definovat zdroje dat a přesné hodnoty. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 6 z 22

3.2. Identifikace problémů nebo potenciálu rozvoje ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu města/obce Na základě Analýzy cestovního ruchu v daném městě/obci a analýzy vazeb na další sektory ovlivňující problematiku cestovního ruchu budou definovány problémové oblasti a popis jejich významu anebo potenciálu rozvoje daného území s ohledem na rozvoj cestovního ruchu. 3.3. Definování cíle a aktivit V této části předkladatel IPRÚ provede definování cíle IPRÚ a aktivit, jejichž zdůvodnění bude vycházet z identifikace problémů a potenciálu rozvoje. Uvedené aktivity, na které se bude IPRÚ zaměřovat, budou naplňovat cíl IPRÚ, který bude v souladu s naplněním cílů a strategií ROP Střední Morava. Jednotlivé aktivity IPRÚ by měly rovněž odpovídajícím způsobem reflektovat předložené náměty, které byly předkladateli předloženy v rámci sběru námětů v daném území (v souladu s kapitolou 3.8). Definovaný výčet aktivit v rámci IPRÚ musí zohledňovat koncentraci finančních zdrojů a synergií výsledků a dopadů. Jednotlivé aktivity musí být jasně popsány, a to včetně kvantitativního a kvalitativního vyjádření a musí být provedena vazba na klíčový ukazatel měřitelnosti cíle IPRÚ, kterým je zvýšení návštěvnosti území (resp. popis vazby na zvýšení návštěvnosti). Každá aktivita tedy bude obsahovat popis a kvantifikaci monitorovacího indikátoru na úrovni výstupu, výsledku i dopadu, které budou v rámci aktivity a definovaného projektu naplněny. Součet plnění monitorovacích indikátorů jednotlivých aktivit musí odpovídat souhrnným hodnotám monitorovacích indikátorů IPRÚ obsažených v kapitole 3.4. Jednotlivé aktivity zaměřené na komplexní přístup k řešení daného problému budou tedy zpracovány v následující struktuře: název, zdůvodnění a popis aktivity, uvedení cílové skupiny, výchozí stav dané problematiky a výchozí hodnota monitorovacích indikátorů, předpokládané cílové výsledky, výstupy a dopady dané aktivity vyjádřené prostřednictvím monitorovacích indikátorů, předpokládaná struktura financování a předpokládaný objem finančních prostředků na danou aktivitu, vymezení příjemců, popis indikativních projektů naplňujících danou aktivitu, kdy popis bude zahrnovat: název projektu a identifikace žadatele/nositele projektu, případné zapojení partnerů a jejich identifikace, cíl projektu, popis projektu a jeho aktivit, popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních monitorovacích indikátorů projektového námětu, zdůvodnění a popis vlivu projektu na rozvoj cestovního ruchu, časový plán realizace, V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 7 z 22

přehled financování projektu celkové výdaje projektu, celkové způsobilé výdaje projektu, vlastní zdroje žadatele, výše dotace, grafické vyjádření projektem řešeného území, v případě financování prostřednictvím dotačních titulů bude uvedeno operační program, prioritní osa a oblast podpory, ze které bude projekt financován, v případě financování formou PPP bude uveden veřejný zadavatel. 3.4. Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování relevantních indikátorů Předkladatel IPRÚ bude v rámci zpracování této části vycházet ze souboru indikátorů ROP Střední Morava, které jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto metodického pokynu Relevantní monitorovací indikátory k aktivitám/projektovým námětům ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava. Bude zde uveden souhrn monitorovacích indikátorů na úrovni výstupu, výsledku i dopadu za všechny aktivity IPRÚ, které budou v rámci realizace IPRÚ realizovány. Vždy budou uvedeny v členění výchozího stavu a předpokládané cílové hodnoty. Výčet monitorovacích indikátorů úrovně výstupů, výsledků a dopadů za jednotlivé aktivity bude uveden ve formuláři žádosti IPRÚ v kapitole 3.3. 3.5. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit Předkladatel IPRÚ v této kapitole popíše časovou návaznost jednotlivých aktivit a projektů po celou dobu realizace IPRÚ a to i ve vazbě na indikativní finanční alokace dle jednotlivých aktivit. Součástí časového harmonogramu je harmonogram vyhlášení specifických výzev, které Řídící orgán ROP Střední Morava bude vyhlašovat na projekty naplňující jednotlivé aktivity. Časový harmonogram představuje důležitý a efektivní nástroj pro organizaci, řízení a kontrolu realizace IPRÚ a proto by mu měl předkladatel IPRÚ věnovat patřičnou pozornost. V případě IPRÚ je význam kvalitního zpracování harmonogramu oproti individuálním projektům navíc umocněn skutečností, že pro dosažení synergického efektu (který je hlavním smyslem IPRÚ), musí být zajištěna návaznost jednotlivých aktivit. Harmonogram sestává z jednotlivých aktivit, které jsou charakterizovány jejich věcnou podstatou, termínem zahájení, ukončení, dobou trvání, a to i ve vztahu k individuálním projektům, návazností na ostatní aktivity a přínosem z hlediska synergického efektu IPRÚ. Při určování doby trvání musí vzít předkladatel IPRÚ v úvahu zejména náročnost dané aktivity a lhůty (termíny) vyplývající z právních předpisů. Rovněž je potřeba započítat přiměřené časové rezervy (např. pro zadávání veřejných zakázek). Maximální doba realizace IPRÚ je při dodržení pravidla n+2 do 30.6.2015. 3.6. Finanční plán, včetně popisu způsobů financování Předkladatel IPRÚ rozdělí disponibilní finanční zdroje na odpovídající aktivity a časové úseky (tj. jednotlivé roky) a vyřeší případné disproporce. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 8 z 22

Předkladatel IPRÚ zde popíše jednak způsob finančního zabezpečení aktivit a indikovaných projektů navrhovaných k realizaci v rámci IPRÚ a dále zde předkladatel IPRÚ uvede i finanční zabezpečení aktivit majících vazbu na IPRÚ ale financovaných z místních nebo z regionálních rozpočtů, z intervenčních programů České republiky či Evropské unie nebo realizovaných formou PPP. V rámci finančního plánu bude uveden i finanční harmonogram čerpání dotace z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Při zpracování finančního harmonogramu vychází předkladatel IPRÚ z rámcové alokace IPRÚ na jednotlivé aktivity. Rámcová alokace jednotlivých aktivit musí odpovídat dílčím výstupům a výsledkům uvedeným v popisu aktivit. Při zpracování rámcové alokace na jednotlivé aktivity vezme předkladatel IPRÚ v úvahu, jaké aktivity povedou k jejich realizaci. Finanční alokace IPRÚ musí respektovat minimální a maximální výši finančních prostředků ROP Střední Morava určenou na IPRÚ a to vždy v souhrnu za celé IPRÚ. 3.7. Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ Předkladatel IPRÚ zde podrobně popíše, jakým způsobem bude personálně a organizačně zabezpečovat přípravu, koordinaci, monitoring a hodnocení IPRÚ včetně odpovědností a kompetencí. V roli řídícího výboru IPRÚ bude vystupovat Rada Olomouckého kraje a to na základě skutečnosti, že zpracovatelem, předkladatelem a koordinátorem IPRÚ je Olomoucký kraj. Současně zde předkladatel IPRÚ popíše vzájemné kompetence a odpovědnosti osob zapojených do řízení IPRÚ. Mezi další informace o IPRÚ zde bude popsáno provádění sběru námětů na aktivity řešící IPRÚ, kdy sběr a vyhodnocování těchto námětů aktivit musí být transparentní a nediskriminační. Sběr námětů bude proveden pouze ve vztahu k cíli IPRÚ. 3.8. Informace o přípravě, sběru námětů a o veřejném projednání záměru a zpracovaného IPRÚ V této části budou uvedeny informace o postupech zpracovatele IPRÚ ve vztahu k přípravě a veřejnému projednání záměru a zpracovaného IPRÚ. Podrobnosti o nezbytných postupech jsou specifikovány následovně: V první fázi (tj. v rámci přípravy IPRÚ) vyhlásí Olomoucký kraj, jako zpracovatel IPRÚ, záměr na zpracování IPRÚ a současně vyhlásí i výzvu na předkládání námětů aktivit a projektů. Výzva na předkládání projektových námětů bude určena všem subjektům v území a bude zaměřena na podporu rozvoje cestovního ruchu v obci. Vyhlášení záměru Olomouckého kraje bude provedeno minimálně na úřední desce kraje a dotčené obce, na internetových stránkách kraje a dotčené obce a případně za využití dalších komunikačních nástrojů. Oznámení o vyhlášení záměru Olomouckého kraje musí být zveřejněno minimálně po dobu 5 pracovních dnů. Současně musí být definován i způsob konzultací projektových námětů předkladatelů se zpracovatelem IPRÚ. V rámci druhé fáze (tj. před předložením IPRÚ Řídícímu orgánu ROP Střední Morava) je předkladatel IPRÚ povinen zabezpečit veřejné projednání zpracovaných IPRÚ (zejména ve vztahu k navrhovaným aktivitám a projektům) v každém městě/obci definovaném v IPRÚ. Shrnutí závěrů a vypořádání připomínek vzešlých z tohoto veřejného projednání tvoří přílohu IPRÚ. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 9 z 22

Veřejnost musí být o veřejném projednání záměru a zpracovaného IPRÚ informována minimálně 5 pracovních dnů před dnem tohoto projednání. Veřejné projednání musí mít charakter veřejně-přístupného semináře či workshopu a informace o jeho konání musí být zveřejněna minimálně na úřední desce kraje a dotčené obce a na internetových stránkách kraje a dotčené obce. Současně musí mít veřejnost lhůtu min. 5 pracovních dnů na podání připomínek k IPRÚ. Předkladatelé IPRÚ musí vždy veřejnost informovat o vypořádání přijatých připomínek k IPRÚ a to na internetových stránkách kraje a dotčené obce a to po dobu minimálně 5 pracovních dnů. Po tuto dobu má veřejnost právo se vyjádřit k vypořádání jednotlivých připomínek. 3.9. Analýza rizik IPRÚ Zde budou popsány největší rizika IPRÚ ve všech jeho fázích (tj. ve fázi přípravy, realizace a následné udržitelnosti) s uvedením jejich pravděpodobností a opatření na jejich snížení. Především bude popsáno řešení situace, pokud by některý projekt nebyl realizován. Uvádí se zde standardní kategorie a parametry rizik pro jednotlivé aktivity/projekty. Nepřipouští se, aby dopad rizik byl pouze nízký, alespoň jedno riziko je třeba označit jako pochybné nebo vysoké. K tomu bude připojen komentář okolností, prevence a řízení rizik. Řízení rizik má velkou vazbu na systém řízení IPRÚ. 3.10. Horizontální témata ve vztahu k IPRÚ Horizontální témata jsou průřezové oblasti, které mají pro Evropskou unii strategický a dlouhodobý význam. V souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro období 2007-2013 definována 2 horizontální témata: rovné příležitosti, udržitelný rozvoj. Tato témata jsou zohledněna v celé šíři řízení operačních programů. Projekty žádající o podporu ze strukturálních fondů jsou hodnoceny a vybírány mimo jiné i dle míry naplňování horizontálních témat. Cílem je zvýšení kvality předkládaných projektů a celkového přínosu jejich realizace pro harmonický a vyvážený rozvoj evropských regionů. IPRÚ by ve své podstatě měly z těchto priorit rozvoje přímo vycházet. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace Rovné příležitosti a zákaz diskriminace jsou základními demokratickými zásadami v sociálním i profesním rozvoji, jsou důležitými elementy sociální soudržnosti a harmonického rozvoje. Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace. Současně se toto téma vztahuje i na zajištění rovných příležitostí dalších znevýhodněných skupin jako jsou migranti, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 10 z 22

Cílem je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. Jakékoliv již existující rozdíly je nutné řešit. Základním kritériem pro hodnocení IPRÚ bude z hlediska rovných příležitostí prokázání, že k výstupům projektu bude umožněn přístup všech skupin obyvatelstva a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou skupin obyvatelstva. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Povinností ŘO ROP Střední Morava je zajistit sledování vlivů projektů na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Vazba na životní prostředí je zřejmá již z formulací globálního cíle a specifických cílů. Důraz je kladen na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny a zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu. Předkladatelé IPRÚ budou popisovat vliv jednotlivých aktivit na životní prostředí a následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. Cílem udržitelného rozvoje je zejména podpora projektů stavebních úprav, případného rozšíření a budování infrastruktury potřebné pro rozvoj nových forem cestovního ruchu šetrných k životnímu prostředí (pěší turistika, agroturistika). Projekty naplňující IPRÚ by měly vést zejména k celkovému harmonickému rozvoji založenému na naplnění horizontálních témat. U každého projektu bude v rámci kontroly přijatelnosti hodnocen dopad projektu na horizontální témata. Projekty s negativním dopadem budou automaticky vyloučeny z administrace. Předkladatel IPRÚ bude v rámci zpracování této části vycházet z kritérií horizontálních témat, které jsou uvedeny v příloze č. 2 tohoto metodického pokynu Relevantní horizontální kritéria ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava. 3.11. Aktivity financované z jiných programů IPRÚ může obsahovat i další aktivity, které budou spolufinancovány z jiných dotačních programů Evropské unie či České republiky a to včetně krajských programů. Jedná se aktivity, které nebudou přímou součástí IPRÚ financovaného z ROP Střední Morava ale budou mít významný vliv na problematiku cestovního ruchu v daném území. Projekty financované z jiných programů budou uvedeny v IPRÚ pro nastínění provázanosti na další aktivity v území. Cílem uvedení informací je identifikace synergických efektů v území. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 11 z 22

4. Pokyny pro přípravu a realizaci IPRÚ 4.1. Ustanovení řídících struktur a management IPRÚ Pro plynulé zajištění realizace IPRÚ musí být ustanovena řídící struktura IPRÚ, která je předkladatelem IPRÚ uvedena taktéž v části 3.7 Popis administrativní kapacity a způsobů řízení IPRÚ této metodiky. Předkladatel musí jasně specifikovat, kdo má jaké kompetence a odpovědnosti a to zejména v následujících oblastech: A) v rámci přípravy IPRÚ kdo: - vybírá zpracovatele IPRÚ a koordinuje jeho zpracování, - určí a schválí složení ŘV, - schvaluje, jmenuje/odvolává manažera (manažery) IPRÚ, B) v rámci realizace IPRÚ kdo: - informuje veřejnost o IPRÚ, - schvaluje výběr aktivit, - schvaluje Smlouvu o realizaci IPRÚ a její dodatky, která bude uzavřena mezi ŘO ROP Střední Morava a předkladatelem IPRÚ po schválení IPRÚ ŘO ROP Střední Morava, - schvaluje žádosti o podstatné změny IPRÚ, - je odpovědný za dosažení výsledků IPRÚ (včetně dosažení monitorovacích indikátorů). Řídicí strukturu IPRÚ bude vždy tvořit Rada Olomouckého kraje, manažer IPRÚ a dále mohou být vytvořeny i pracovní skupiny IPRÚ a schvaluje konečnou podobu IPRÚ. Předkladatel IPRÚ tj. Rada Olomouckého kraje jmenuje manažera IPRÚ a stanoví, komu bude odpovědný a jaké má kompetence. Do jednotlivých složek řídicí struktury mohou být následně zapojeni i partneři, kteří realizují své individuální projekty naplňující IPRÚ a předkladatel s nimi uzavírá smlouvu o partnerství a to až po schválení jejich individuálního projektu Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. 4.2. Vyhlášení výzvy k předkládání IPRÚ ŘO ROP vyhlásil dne 20. 5. 2010 výzvu k předkládání IPRÚ. Výzva obsahuje územní vymezení pro zpracování IPRÚ pilotními aktivitami a dokumentaci nezbytnou pro zpracování IPRÚ. Tato výzva je vyhlášena na období 2010 2013 s tím, že realizace IPRÚ musí být ukončena nejpozději do 30. 6. 2015. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 12 z 22

4.3. Sběr námětů na aktivity a projekty IPRÚ Sběr námětů na aktivity a projekty musí probíhat transparentním způsobem, který musí být dokladován. Olomoucký kraj, jako zpracovatel IPRÚ, vyhlásí záměr na zpracování IPRÚ a současně vyhlásí i výzvu na předkládání námětů aktivit a projektů. Výzva na předkládání projektových námětů bude určena všem subjektům v území a bude zaměřena na podporu rozvoje cestovního ruchu v obci. Současně musí být definován i způsob konzultací projektových námětů. Jednotlivé projektové náměty, které budou naplňovat cíl IPRÚ, budou zpracovatelem IPRÚ vyhodnoceny dle kritérií, jejich výčet bude uveden v IPRÚ. Následně budou jednotlivé náměty na aktivity a projekty veřejně projednány. 4.4. Příprava, veřejné projednání IPRÚ a jeho předložení ŘO ROP Střední Morava Postupy pro vyhlášení záměru Olomouckého kraje o zpracování IPRÚ, postupy při sběru projektových námětů a postupy při veřejném projednání zpracovaného IPRÚ a vypořádání připomínek vzešlých z veřejného projednání jsou popsány v kapitole č. 3.8. V rámci zpracování IPRÚ bude jeho předkladatel spolupracovat s partnery, což budou místní podnikatelé, zástupci samospráv, státní správy, zástupci místních nestátních neziskových organizací, NNO, nezávislých expertů, aj. Princip partnerství musí uplatňován po celou dobu přípravy a realizace IPRÚ a to i včetně definování strategií, cílů a aktivit IPRÚ. Předkladatel IPRÚ může taktéž zpracování IPRÚ průběžně konzultovat s ŘO ROP Střední Morava. Konečný termín pro předkládání IPRÚ je stanoven ve Výzvě k předkládání IPRÚ. Předkladatel v termínu stanoveném výzvou předloží ŘO ROP zpracovaný IPRÚ, který bude mít podobu žádosti ve formátu MS Word spolu s povinnými přílohami. Jednotlivé části IPRÚ jsou popsány v kapitole 3. této metodiky. Za každé území definované pro podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami může být podán pouze jeden IPRÚ. 4.5. Hodnocení a schvalování IPRÚ ŘO ROP Střední Morava bude přijaté IPRÚ hodnotit a schvalovat průběžně. Hodnocení bude probíhat ve třech fázích: Posouzení přijatelnosti IPRÚ Kontrola formálních náležitostí IPRÚ Věcné hodnocení IPRÚ Podrobné informace k hodnocení IPRÚ jsou uvedeny v dokumentu Kritéria pro výběr projektů Výzva č. 03/2007. V průběhu hodnocení IPRÚ si ŘO ROP Střední Morava vyhrazuje právo požadovat vysvětlení, doplnění a úpravy v přijatém IPRÚ daného předkladatele, a to vždy na základě výzvy. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 13 z 22

Na základě provedeného hodnocení bude schvalovat IPRÚ vždy Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava, a to na svém nejbližším možném jednání od okamžiku ukončení hodnocení. 4.6. Výzva k předkládání projektů naplňujících IPRÚ Na základě schváleného IPRÚ vyhlásí ŘO ROP Střední Morava výzvy k předkládání projektů definovaných v IPRÚ a to dle příslušné prioritní osy a oblasti podpory. Jednotlivé výzvy budou vyhlášeny pro každé území definované pro podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava samostatně. 4.7. Příprava a realizace individuálních projektů naplňujících IPRÚ Příprava a realizace individuálních projektů naplňujících IPRÚ se bude řídit dle dokumentace vyhotovenou pro danou výzvu. Jedná se zejména o tyto dokumenty: Příručka pro žadatele Příručka pro příjemce Metodické pokyny Instrukce k řešení vybraných témat. 4.8. Výběr a schvalování individuálních projektů naplňujících IPRÚ ŘO ROP Střední Morava bude přijaté individuální projekty naplňující IPRÚ hodnotit a schvalovat vždy po uplynutí lhůty pro předkládání projektů. Následná administrace projektových žádostí se skládá z těchto kroků (etap): Kontrola přijatelnosti a formálních náležitostí projektu Etapa č. 1 Věcné (tj. bodové) hodnocení projektů Etapa č. 2 Dopracování podmínečně schválených projektů Bližší popis kritérií pro výběr projektů je uveden v dokumentu Kritéria pro výběr projektů, který je součástí dokumentace k výzvě. Popis administrace projektů je uveden v Příručce pro žadatele dané výzvy. Na základě provedeného hodnocení bude rozhodovat o schválení projektu k dopracování či o schválení individuálních projektů naplňujících IPRÚ k financování vždy Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. 4.9. Realizace IPRÚ (např. monitoring, kontrola, hodnocení) Podrobné podmínky pro realizaci IPRÚ jsou uvedeny v Metodickém pokynu Vzory smluv pro podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami a dále se provádění kontroly a monitorování IPRÚ a individuálních projektů naplňujících IPRÚ řídí dle postupů nastavených pro individuální projekty. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 14 z 22

V případě neuspokojivého průběhu realizace IPRÚ může ŘO ROP Střední Morava pozastavit realizaci IPRÚ a nebo individuálního projektu naplňujícího IPRÚ. Předkladatel IPRÚ bude pravidelně provádět za využití řídící struktury a manažera IPRÚ monitorování IPRÚ jako celku. Monitorování bude probíhat formou ročních monitorovacích zpráv o realizaci IPRÚ, které budou předkládány ke schválení na ŘO ROP Střední Morava vždy do konce března následujícího roku. ŘO ROP Střední Morava si vyhrazuje právo požádat předkladatel o ad-hoc zprávu o postupu realizace IPRÚ. Předkladatel zašle do 3 měsíců od skončení realizace posledního individuálního projektu realizovaného v rámci IPRÚ závěrečnou monitorovací zprávu o relizaci IPRÚ. Součástí zprávy je přehled schválených a realizovaných projektů a plnění podmínek stanovených ŘO ROP Střední Morava při schválení IPRÚ, zejména pak plnění indikátorů. Zpráva obsahuje rovněž hodnocení celkového kontextu IPRÚ v rámci daného území. 4.10. Strategické hodnocení IPRÚ K 31. 12. 2012 musí předkladatel IPRÚ provést strategické hodnocení IPRÚ, které bude zaměřeno na komplexní revizi všech údajů obsažených v IPRÚ jedná se zejména o analýzu cestovního ruchu v daném území, strategii řešení a naplňování jednotlivých cílů monitorovacími indikátory IPRÚ. V této souvislosti může na základě souhlasu ŘO ROP Střední Morava předkladatel IPRÚ provést i revizi jednotlivých cílů a na ně navazujících aktivit IPRÚ. Veškeré tyto změny musí být vždy schváleny ŘO ROP Střední Morava. V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 15 z 22

Příloha č. 1 Relevantní monitorovací indikátory k aktivitám/projektovým námětům ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava Kód Druh Název monitorovacího indikátoru Prioritní osa 1 - Doprava Oblast podpory 1.2 Veřejná doprava Podoblast podpory 1.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému, přestupní terminály a zastávky - ve vztahu k zastávkám 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 57 výstup Počet nově vybudovaných a rekonstruovaných zastávek ve veřejné dopravě 84 výsledek Počet obyvatel obsluhovaných zlepšenou veřejnou dopravou 154 dopad Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Oblast podpory 1.3 Bezmotorová doprava 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 2 výstup Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras 3 výstup Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras 135 dopad Počet uživatelů nových cyklo a hippo stezek po 1. roce provozu 146 dopad Snížení počtu dopravních nehod na úsecích dotčených intervencí Prioritní osa 2 - Integrovaný rozvoj a obnova regionu Oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova Podoblast podpory 2.3.1 - Fyzická revitalizace území 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 4 výstup Délka nových a rekonstruovaných místních komunikací celkem 33 výstup Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem 48 výsledek Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem 31 výstup Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně 88 výsledek Počet podniků / organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části venkovské oblasti 77 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) 78 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) - muži 79 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 16 z 22

Kód Druh Název monitorovacího indikátoru rozvoj venkovských oblastí (obcí) - ženy 134 výsledek Počet uživatelů majících prospěch z regenerovaných a revitalizovaných území 154 dopad Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Podoblast podpory 2.3.2 - Sociální infrastruktura ve vztahu k infrastruktuře pro volný čas 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 122 výstup Počet regenerovaných, revitalizovaných a nových objektů zájmové a volnočasové povahy - ve venkovských oblastech 27 výstup Plocha nově vybudovaných objektů pro zájmové a volnočasové aktivity (venkov) 47 výstup Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (venkov) 88 výsledek Počet podniků / organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části venkovské oblasti 77 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) 78 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) - muži 79 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na udržitelný rozvoj venkovských oblastí (obcí) - ženy 132 výsledek Počet uživatelů majících prospěch z podpořených zařízení sociální infrastruktury 154 dopad Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí Prioritní osa 3 - Cestovní ruch Oblast podpory 3.1. Integrovaný rozvoj cestovního ruchu 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 140 výstup Počet zrekonstruovaných památkových objektů 82 výstup Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch 52 výsledek Počet návštěvníků podpořeného zařízení po prvním roce provozu 80 výsledek Počet nových expozic 71 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu 72 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu - muži 73 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu - ženy 149 výstup Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch 150 výstup Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 17 z 22

Kód Druh Název monitorovacího indikátoru cestovní ruch 61 výsledek Počet nově vytvořených nebo rozšířených informačních systémů 154 dopad Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí 155 dopad Zvýšení návštěvnosti v referenčních místech kraje Oblast podpory 3.3. Podnikatelská infrastruktura a služby Podoblast podpory 3.3.1 - Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.1 106 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti 107 výstup Počet podpořených projektů s pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj 108 výstup Počet projektů modernizace či rozšíření ubytovacích zařízení 89 výstup Počet podpořených podniků cestovního ruchu 82 výstup Počet nových nebo zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch 140 výstup Počet zrekonstruovaných památkových objektů 149 výstup Venkovní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch 150 výstup Vnitřní plocha nových a zrekonstruovaných zařízení využitých primárně pro cestovní ruch 147 výsledek Soukromé spolufinancování MSP 50 výsledek Počet návštěvníků podpořeného ubytovacího zařízení po prvním roce provozu 51 výsledek Počet návštěvníků podpořeného zařízení návazné infrastruktury po prvním roce provozu 80 výsledek Počet nových expozic 152 výsledek Využití kapacity ubytovacích zařízení - čisté využití lůžek 59 výsledek Počet nově vybudovaných lůžek 60 výsledek Počet modernizovaných lůžek 71 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu 72 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu - muži 73 dopad Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu - ženy 155 dopad Zvýšení návštěvnosti v referenčních místech kraje 154 dopad Zvýšení atraktivity podpořených měst a obcí V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 18 z 22

Příloha č. 2 Relevantní horizontální kritéria ve vazbě na podoblast podpory 3.1.2 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu pilotními aktivitami ROP Střední Morava Environmentální kritéria Kvantifikovatelná environmentální kritéria Kód 5 8 Název environmentálního kritéria Přispěje projekt k obnově stabilního vodního režimu krajiny a prvků ekologické stability? Obsahuje projekt aktivity vedoucí k odstranění starých ekologických zátěží? Plocha odstraněných starých ekologických zátěží v metrech čtverečních. Stará ekologická zátěž (SEZ) je taková ekologická zátěž, kde neexistuje původce znečištění nebo není znám. Jedná se o závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních vod a zemin. Celkovou plochu odstraněných starých ekologických zátěží žadatel změří pomocí geodetického zaměření lokality. Jeho výstupem je zákres na podkladě katastrální mapy v projektové dokumentaci. Měrná jednotka Počet projektů m2 11 13 14 15 Zahrnuje projekt využívání recyklátů? Počet tun recyklátů využitých v rámci projektu. Recyklát vzniká drcením a následně tříděním stavebního odpadu. Recyklát je rozdělený podle hrubosti na různé frakce, většinou 0-8 mm; 8-16 mm; 16-32 mm, 32-63 mm, 63-120 mm. Dojde v rámci realizace projektu ke zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech? Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně v hektarech. Bude projekt realizován s využitím brownfields? Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) v ha. Do indikátoru se může započítávat plocha (půdorys) případného zastavěného území v daném areálu včetně zastavěné plochy odstraněných objektů. Bude v rámci projektu investováno do rozvoje systémů veřejné dopravy? Objem uskutečněných výdajů v oblasti systémů veřejné dopravy. Systém veřejné dopravy zahrnuje hromadnou dopravu/přepravu osob, infrastrukturu a dopravní prostředky. 19 Zahrnuje projekt environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu? tun ha ha mil. Kč Počet projektů 35 Přispěje realizace projektu ke snížení produkce odpadů? tun/rok 38 Přispěje projekt ke zvýšení počtu přepravených osob MHD? počet osob 54 Rozloha revitalizovaných brownfields v rámci projektu. ha V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 19 z 22

56 Dojde k záboru lesního a/nebo zemědělského půdního fondu? ha 61 Zahrnuje projekt materiálové využití odpadů popř. využití druhotných surovin z odpadů? tuny Nekvantifikovatelná environmentální kritéria Kód Název environmentálního kritéria 37 Přispěje projekt k ochraně přírodních prvků v zastavěných územích? 39 Přispěje projekt ke snížení zatížení transitní a nákladní dopravou? 40 Pokud je projekt realizován na území CHKO je v souladu s jeho plánem péče? 41 45 Pokud je projekt realizován na území zařazeném do soustavy NATURA 2000 je v souladu s podmínkami jeho ochrany? Přispěje realizace projektu k úsporám energie či ke zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů? 51 Přispěje projekt k posilování ekologického povědomí obyvatel? 52 55 Má projekt pozitivní vliv na ohnisko biodiverzity (maloplošná ZCHÚ, skladebné prvky ÚSES, EVL)? Přispěje realizace projektu k vyššímu využití environmentálně šetrných forem cestovního ruchu? 57 Přispěje projekt k rozšíření/záboru zelených ploch v rámci sídel? 59 Je projekt zaměřený na podporu environmentálně šetrných forem dopravy? 60 Dojde v souvislosti s projektem k revitalizaci nebo regeneraci území? 63 Bude mít projekt jiné pozitivní vlivy na ŽP? 64 Dojde v rámci realizace projektu k ochraně a obnově migračních tras, koridorů a zastávek migrujících druhů? 66 Dojde realizací projektu ke snížení dopravních nehod? 68 Dojde realizací projektu k podpoře IDS a podpoře kolejové dopravy, kombinovaného systému individuální a veřejné dopravy? 70 Dojde realizací projektu k podpoře veřejné dopravy v rámci dopravní obslužnosti? V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 20 z 22

Kritéria rovných příležitostí Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou. (bezbariérové přístupy a úpravy, výtahy, aj.) Projekt obsahuje vybudování zařízení pro zlepšení pohybu osob se sníženou orientací. (hlásiče, informačních tabule v braillově písmu, vodící pruhy, zvukové majáky, aj.) Projekt vytváří podmínky pro zajištění specifických potřeb osob, které za běžných podmínek nemohou plnohodnotně využívat nabízených služeb/prostor. (přebalovací pulty, dětské koutky, bezbariérové WC, opatření umožňující samostatný pohyb a orientaci osob se zrakovým postižením, aj.) Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro seniory. (zajištění péče, rozšíření volnočasových služeb, usnadnění přístupu na trh práce aj.) Projekt přispěje ke zlepšení služeb pro rodiče s dětmi. (zohlednění potřeb dětí a rodičů, dětské koutky, podpora péče, aj.) V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro sladění pracovního a osobního života. (pružná, flexibilní pracovní doba, možnost částečných úvazků, vytvoření podmínek pro práci z domova, podnikem podporovaná péče o děti, aj.) V rámci projektu budou vytvořeny vhodné pracovní podmínky pro osoby se specifickými potřebami. (zajištění bezbariérových přístupů a mobility na pracovišti, vytvoření podmínek pro zaměstnávání osob s jiným sociálním či zdravotním znevýhodněním, chráněné dílny, aj.) Realizace projektu je konzultována se zástupci specifických cílových skupin a výstupy projektu vyhovují potřebám takových skupin. (konzultace s organizacemi zastupující např. zdravotně postižené, seniory, etnické menšiny, osoby ohrožené sociální exkluzí - propuštění vězni, lidé bez domova, bez rodiny, aj.) Publicita projektu a oslovení cílových skupin reflektuje princip rovných příležitostí a specifické potřeby cílových skupin. (genderově citlivé obraty, vícejazyčné verze, blind-friendly úprava, aj.) Projekt přispěje ke snížení rozdílu mezi osobami, které mají přístup a schopnosti užívat moderní informační technologie a těmi, kteří touto výhodou nedisponují. (zvýšení možnosti přístupu k IT, vzdělávání, zajištění alternativního přístupu takto vyloučených osob ke službám, kde je použití IT nezbytné, aj.) V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 21 z 22

Projekt přispěje ke zlepšení přístupu znevýhodněných skupin k informacím. (přístup k internetu, informační služby, aktivní přístup k informovanosti osob ohrožených sociálním vyloučením, spolupráce s organizacemi, které pomáhají těmto osobám, aj.) Projekt přispěje ke zvýšení prevence sociálně patologických jevů. (aktivity pro mládež, integrační služby a zařízení pro osoby po výkonu trestu, drogově závislé osoby, aj.) V 20 MP IPRÚ_3.1.2 1.0 Stránka 22 z 22